Chyba systému

Sněmovní volby by v říjnu vyhrálo hnutí ANO s více než 33 procenty, druhá ODS by dostala 12 procent a hnutí STAN 11 procent. Další strany, které se minule dostaly do Sněmovny, se dnes pohybují okolo pětiprocentní hranice a možná neuspějí. Naopak by se do Parlamentu podle modelu agentury Median vrátila KSČM. „Bašty sociální demokracie a komunistů dnes patří hnutí ANO. Voliči levice si vybrali jiného reprezentanta svých zájmů,“ míní v Chybě systému novinář Bohumil Pečinka.

Slovenský premiér Robert Fico patří k nejúspěšnějším a zároveň nejkontroverznějším politikům ve středoevropském regionu. Pětkrát zvítězil v parlamentních volbách a během svého čtvrtého funkčního období se stal terčem atentátu, který otřásl celým Slovenskem. „Fico má mimořádné vlohy pro politiku, bere to jako své životní poslání. A má také odvahu jít do konfliktů a vychází z nich vítězně,“ hodnotí dlouholetý místopředseda strany Směr a exministr kultury Marek Maďarič.

Devadesátá léta – éra transformace, nekonečných možností, ale i výzev, které zásadně formovaly českou společnost. Jak na tuto dobu vzpomínáme a co z ní přetrvalo dodnes? Podle historičky Adély Gjuričové je dědictví devadesátek stále relevantní i pro dnešní politiku: „Instituce si od té doby velmi personalizujeme. A to je špatně, protože nám to zakrývá pohled na to, co nám přináší a jaká je mezi nimi rovnováha v celém systému,“ uvádí v podcastu Chyba systému.

Od rozpadu společného státu Čechů a Slováků nás dělí více než 30 let. Během nich neustále zaznívala slova o vzájemné blízkosti a bratrských vztazích, obě země ovšem procházely odlišným vývojem. „Představy lidí o demokracii jsou podobné. Rozdíl je v tom, jak je uchopují politici. Slováci nejsou méně proevropští či více náchylní k populismu, ale mečiarismus nás ovlivnil na roky dopředu,“ míní šéfredaktorka deníku SME Beata Balogová ve speciální minisérii podcastu Chyba systému.

Vláda rozhodla nepokračovat ve vývoji digitalizovaných systémů stavebního řízení spuštěných v červenci. Tento krok opět poukazuje na dlouhodobé problémy s prosazováním digitalizace veřejné správy v Česku. V jakém je stavu? „To se úplně slušně říct nedá. Tak přesně tam si myslím, že je,“ konstatuje bývalá ministryně informatiky a podnikatelka Dana Bérová.

Pandemie nemoci covid-19, jejíž první případy se objevily před pěti lety a posléze se rozšířila do celého světa, odhalila systémové problémy českého zdravotnictví, které navíc není na další podobné krize připravené. „My máme sice skvělé zdravotníky, kteří se úplně vyčerpali za covidu, ale to zdravotnictví zas tak dobré nemáme. My si myslíme, že ho máme dobré, ale ono už mele z posledního,“ upozorňuje hlavní epidemiolog pražského IKEMu Petr Smejkal.

Vláda by koncem září měla začít schvalovat rozpočet na příští rok. Mezitím ale ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevyloučil možnost novely letošního rozpočtu kvůli škodám způsobeným povodněmi, které podle odhadů dosahují desítek miliard korun. „Povodně nám mohou připomenout, že když potřebujeme fungující stát, tak také potřebujeme, aby měl peníze,“ říká pro Český rozhlas Plus ekonom Petr Janský. Podle něj by stát měl do budoucna počítat s větší rozpočtovou rezervou.

Po letních prázdninách opět začala škola. Jak náročné období je to pro rodiny? A co začátek nového školního roku ukazuje ohledně rozdělení rolí v českých domácnostech? „Je to velmi ambivalentní, na jednu stranu může přijít úleva, děti se můžou těšit do školy. Ale na druhou stranu u párů, kde to není úplně OK, to přináší tenzi a strach ze strachu,“ popisuje své zkušenosti párový terapeut Jan Vojtko.

„Na co potřebujeme gender, když jsme montovna Evropy? Na co gender, když polovina pracujících nedosáhne na minimální důstojnou mzdu?“ popisuje část debaty o českém feminismu publicistka a spisovatelka Klára Vlasáková v eseji pro podcast Českého rozhlasu Plus Chyba systému. „Jsou to přitom právě genderové nerovnosti, které se s tématy jako práce, zdraví nebo chudoba neoddělitelně spájí,“ zdůrazňuje.

„Společnost Morgan Stanley přišla se studií, podle které bude v roce 2030 45 procent žen ve věku 25 až 44 let svobodných a bezdětných. Dobrá zpráva? Pro výrobce krmiva pro kočky a luxusní kosmetiky určitě. Je to ale dobrá zpráva i pro ženy?“ ptá se ve svém eseji pro podcast Chyba systému Českého rozhlasu Plus spisovatelka Bianca Belllová. „Ještě nikdy si muži s ženami nebyli tak odcizeni jako dnes,“ varuje.

Vrcholem nedávné konference Hranice (ne)svobody bylo vystoupení amerického historika Timothyho Snydera. Kritické reflexi jeho přednášky s názvem Havel, nepředvídatelnost a svoboda se věnuje podcast Chyba systému. Bývalý ředitel spolupořádající Knihovny Václava Havla Michael Žantovský přiznává, že přednáška v něm vyvolala rozporuplné pocity. „Některé jeho teze jsou neudržitelné a v přímém protikladu s tím, co by se domníval Václav Havel,“ soudí.

Evropská politická scéna se posouvá směrem doprava, jak ukázaly výsledky nedávných voleb do Evropského parlamentu. „Neznamená to, že posilují pouze extrémy, nejsilnější frakcí se stali evropští lidovci. Ale sledujeme mainstreamizaci radikální pravice – nejde jen o to, kam se všechno posouvá, ale jaká témata dominují,“ upozorňuje politoložka Petra Guasti, která je hostkou speciálního dílu podcastu. Natáčelo se na konferenci Hranice (ne)svobody.

„Dnes už nikdo v Gaze nemá domov a normální život, každý počítá své mrtvé příbuzné, sousedy a kolegy, všichni přežívají v hladu, v horku bez vody a léků, na útěku,“ upozorňuje ve svém eseji pro Chybu systému analytička Zora Hesová. Debata o válce v Gaze je ale v Česku vyhrocená. Proč? V eseji odpovídá také komentátor Jan Fingerland. Poslechněte si letní speciál o tom, co válka v Gaze vyvolává v české společnosti a jak dál.

Umělá inteligence (AI) proniká do našich životů. Zatím nejpopulárnější chatbot s názvem ChatGPT využívající velké jazykové modely za pouhé dva měsíce získal na 100 milionů uživatelů – pro srovnání sociální síť Facebook této hranice dosáhla po čtyřech letech a Instagram po dvou. „Vlna zájmu byla obrovská, ale zkušenost s umělou inteligencí ještě zdaleka není tak rozšířená,“ uvádí publicista Jakub Jetmar.

Sněmovna na konci května schválila novelu insolvenčního zákona, která zkracuje dobu oddlužení z pěti na tři roky pro všechny dlužníky. „Bude snazší dostat se ze spárů exekutorů. Vstupem do insolvenčního řízení exekuce nekončí, ale pozastavuje se a roli exekutora přebírá insolvenční správce, který se většinou chová mnohem kultivovaněji a férověji,“ uvádí Daniel Hůle, vedoucí programu dluhového poradenství Člověka v tísni.

Po několikaměsíčních debatách a vyjednáváních s kulturními asociacemi vláda koncem dubna schválila vytvoření statusu umělce a s ním spojeného registru. „Nejde o nějaká kritéria pro rozdělování peněz. Status umělce je v tom materiálu definován jako osvědčení o zápisu do registru umělců. V této podobě by se to mělo jmenovat ‚Registrace určité skupiny profesionálů v oblasti kultury‘, protože jako umělec se tam tak snadno nedostanete,“ kritizuje spisovatelka Petra Hůlová.

Boj s dezinformacemi označuje vláda za svou prioritu, jak ale reálně vypadá? Podle publicisty Bohumila Kartouse boj probíhá, ale není vidět a je rozprostřený mezi různými ministerstvy a Úřadem vlády. „Ta aktivita je nedostatečná a mimo záznam to přiznávají i někteří členové vlády. Chybí koordinace a politická vůle. V posledním roce této koalice se už nic zásadního nepodaří,“ míní mluvčí Českých elfů a poradce ministra školství.

Česko si připomnělo 20 let od vstupu do Evropské unie. Po prvotním optimismu a dobré náladě následovala četná zaškobrtnutí a i průzkum agentury STEM pro Český rozhlas ukazuje, že část společnosti je vůči Unii nadále skeptická a moc jí nerozumí. „Byli jsme možná až moc nadšení představou návratu zpátky do Evropy. Bylo to hodně symbolické, což trošku převálcovalo vše ostatní. A z toho pramení deziluze,“ zamýšlí se Klára Votavová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Péče o rodinu, nebo kariéra? Před podobnou volbou často stojí ženy v Česku. „Anebo se od nich očekává, že zvládnou obojí a nebudou si stěžovat,“ upozorňuje Klára Kalíšková z FIS VŠE a think tanku IDEA při CERGE-EI, která se věnuje mimo jiné tématům zaměstnanosti žen a rodinné politiky.

Poslanci tří sněmovních podvýborů napříč vládní koalicí i opozicí jednohlasně přijali definici anticikanismu, kterou předtím podpořil i senátní výbor pro lidská práva. „Romové mají nedůvěru ve veřejné instituce a přijetí definice ji může pomoci postupně odbourávat a nastartovat dialog,“ věří vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková, podle níž je důležité upozorňovat na celospolečenské problémy, mezi které patří i protiromské postoje.

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě. Konstatuje to zpráva Evropské agentury pro životní prostředí, podle níž klimatická rizika ohrožují nejen ekosystémy, vodní zdroje nebo zdraví obyvatel, ale také energetickou bezpečnost. „Ta není jen o tom, že jste schopen každou chvíli rozsvítit. Má i aspekt udržitelnosti, tedy že nerozsvítím na úkor někoho, kdo za 20 let už rozsvítit nebude moci,“ vysvětluje odborník na energetiku Martin Záklasník.

Před 25 lety Česká republika vstoupila do Severoatlantické aliance. Podle politického geografa Jana Kofroně jsme tím získali nejsilnější možné bezpečnostní záruky. Ač se to ale s odstupem času nemusí zdát, vstup prý nebyl zcela hladký a na počátku 90. let se ve Spojených státech vedly diskuse, jestli z Evropy neodejít: „Neříkám, že to bylo dobře pro USA, ale pro nás to bylo neskutečně dobře,“ konstatuje.

Skončilo přihlašování na střední školy, které ministr školství Mikuláš Bek (STAN) mimořádně prodloužil mimo jiné kvůli výpadkům a zpoždění při spouštění Digitálního přihlašovacího systému (DiPSy). Žáky nyní čekají jednotné přijímací zkoušky. „Zkoušky by měly psát všechny děti. Je třeba otevřít systém středního vzdělání, aby celá ta záležitost nebyla tak kompetitivní,“ zdůrazňuje Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Únor je měsícem bez alkoholu – tedy pokud se zapojíte do výzvy Suchej únor. Původně českou osvětovou kampaň, která se letos koná již po dvanácté a rozšířila se i na Slovensko, chválí také národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil: „Je to upozornění, že nepít může být dobrá věc. Protože v naší společnosti nepít znamená vypadat divně. Střední Evropa je prostě nejpropitější část světa a považujeme za normální, když nám lidé umírají a perou se pod vlivem alkoholu.“

Česko je na chvostu zemí Evropské unie, pokud jde o dostupnost bydlení – na nový průměrně velký rodinný byt Češi musejí šetřit vůbec nejdéle. Nemožnost dostat se k vlastnickému i nájemnímu bydlení v mnoha aglomeracích vytváří podle komentátora Davida Klimeše nebezpečný papiňák: „Můžeme mít tržní přístup, můžeme do toho dát víc státních regulací, ale něco si musíme vybrat. Protože jinak je ten výsledek, že jsme okolo 26. místa ze sedmadvacítky.“

V roce 2024 má být podle ministerstva dopravy v Česku zprovozněn rekordní počet kilometrů nových dálnic. Velké dopravní stavby ale stále provázejí podobné problémy, kvůli odvolání neúspěšného uchazeče se zdrží dostavba dálnice D11 k polským hranicím. „Budimex je polskou jedničkou a je několikanásobně větší než české firmy, které v jeho vstupu na český trh cítí nebezpečí a snaží se mu zabránit,“ uvádí Jan Sůra, novinář ze serveru Zdopravy.cz.

Od 1. ledna začíná platit vládní konsolidační balíček, který přináší úspory i zvyšování daní. „Problém je, že na straně výdajů neřeší věci, kde se nejvíce plýtvá a nelze je vyřešit během jednoho roku – ve financování samospráv, prevence ve zdravotnictví, podpora třetího pilíře. A na straně příjmů nepřináší žádnou reformu,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop.

Česká republika je jednou z posledních členských zemí Rady Evropy, která neratifikovala Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. „Dáváme tím najevo, jako by u nás byl nějaký speciální problém. Na různých výborech se kladou otázky, co nám brání přihlásit se k evropské snaze o větší ochranu obětí,“ uvádí soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková.

Kvůli nedostatku lékařů začnou nemocnice od prosince omezovat svůj provoz. Část zdravotníků totiž odmítá od prosince sloužit přesčasy a požadují také zvýšení platů. „Po dlouhou dobu existovala šedá zóna mezi zákonnými předpisy a praxí. A tato neuspokojivá situace dostala rozbušku v podobě v podstatě papírové změny počtu přesčasových hodin,“ konstatuje lékař a člen Národní ekonomické rady vlády Pavel Hroboň.

Jedním z hesel sametové revoluce bylo Zpátky do Evropy, a to nejen politicky, ale také ekonomicky. Dosáhnout západní životní úrovně a „dohnat Západ“ se ovšem Česku nepodařilo ani za více než 30 let. „Vyznat se v tom, co chceme, je mnohem důležitější než něco dohnat,“ uvádí filozofka Alice Koubová ve zvláštním vysílání podcastu Chyba systému, které proběhlo 17. listopadu živě v pražském Divadle X10 za spolupráce Českého rozhlasu Plus a spolku Díky, že můžem.

V polovině svého mandátu přichází vláda s konsolidačním balíčkem, který má ozdravit veřejné finance a zpomalit zadlužování. Kabinet si od něj slibuje snížení schodku skoro o sto miliard korun – kvůli tomu se upravují sazby DPH a ruší se daňové výjimky. „Na to, jak měla vláda radikálně našlápnuto, tak to okno příležitostí, které zde bylo rok nebo dva otevřené, nebylo plně využito. Ale kdybych si mohl vybrat toto, nebo nic, tak všema deseti beru,“ říká ekonom Tomáš Sedláček.

Pozornost světových médií se po teroristickém útoku Hamásu přesunula na Izrael a po více než roce a půl zprávy nezačínají situací na Ukrajině. Ve střední Evropě stále hlasitěji zaznívá, že podpora Ukrajiny by se měla snížit. „Ukrajinci možná znervózněli, protože podporu a pozornost západního světa potřebují. Ale potěšilo mě, že v ukrajinských městech byla vidět obrovská solidarita s lidmi, kteří v Izraeli a v Gaze umírají,“ říká šéfredaktor Plusu Josef Pazderka.

Český rozhlas Plus startuje 13. října nový podcast Na Východ! zaměřený na postsovětský prostor. Jeho autory a moderátory jsou dva přední experti na tuto oblast – rozhlasoví novináři Josef Pazderka a Ondřej Soukup. Posluchačům chtějí nabídnout kontext současného dění, odhalit skryté souvislosti a pohledy do zákulisí, na které není prostor v běžném zpravodajství. Přidají také zážitky ze života v různých částech bývalého Sovětského bloku, ve kterém strávili řadu let.

Slovensko má za sebou předčasné parlamentní volby, které potvrdily polarizaci společnosti i politický návrat expremiéra Roberta Fica. Zájem o ně byl přitom vysoký nejen mezi slovenskými voliči, ale také v Česku. „Vadí mi to, co nazývám československým imperialismem, kdy Slovákům vysvětlujeme, jak mají volit, případně jací jsou. A také vnímání slovenské politiky jako odrazu té české,“ všímá si komentátor David Klimeš.

Naprostá většina Čechů podle sociologických průzkumů bere změnu klimatu vážně, jak ukázal například i projekt Rozděleni klimatem. Na tom, jak na situaci reagovat, už ale mezi nimi taková shoda není. „Češi chápou, že je klimatická krize problém a vláda by měla být aktivnější. Teď jde o to, jak ji řešit, a tam se ukazuje, že česká veřejnost má obrovský nedostatek informací,“ upozorňuje sociální a environmentální psycholog Jan Krajhanzl.

Nedostatek míst ve školách, dlouhodobé podfinancování a špatné pracovní podmínky učitelů a dalších pedagogických i nepedagogických pracovníků – to jsou některé z problémů českého školství, s nímž se ať už přímo, nebo přes své potomky potkávají i potýkají hosté podcastu Chyba systému.

21. srpna jsme si připomněli 55 let ode dne, kdy začala okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, která s sebou posléze přinesla i normalizaci a morální selhávání, ale také odpor, vyhazovy z práce, emigraci a věznění. Jak se vyrovnáváme s vlastní minulostí? „Nic takového neexistuje. Nejde udělat tlustou čáru ani bod a říct, že jsme se vyrovnali. Ono se nám to buď vrátí, anebo aktualizuje úplně jinak,“ míní historik Michal Stehlík.

Je Česká republika montovnou Evropy? Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara je to jen pejorativní nálepka, kterou jsme sami sobě dali a v zahraničí nás tak nevnímají. „Nicméně to ukazuje na problém, který skutečně máme. Je to problém levné ekonomiky,“ říká.

Letošní horké léto provázejí varování lékařů i meteorologů, kteří také stále častěji informují o překonání teplotních rekordů. „Globální oteplování je nejvýraznější projev klimatické změny, který zažíváme. V celosvětovém průměru se teplota výrazně zvyšuje a současné hodnoty jsou opravdu alarmující,“ upozorňuje meteorolog Michal Žák.

Nakolik se Česku daří přijímat ukrajinské uprchlíky a nabídnout jim normální život? Podle komentátora Davida Klimeše nelze říci, že jsme uprchlickou vlnu z Ukrajiny zvládli, jak ve své strategické komunikaci tvrdí vláda: „Nebyly zde žádné velké nepokoje, dokázali jsme zvládnout běženeckou vlnu, ale rozhodně nejsme na konci,“ upozorňuje.

Vláda souhlasila s pokračováním procesu ratifikace takzvané Istanbulské úmluvy. Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí vyvolává vzrušené debaty, v nichž se to jen hemží pojmy jako gender nebo genderová ideologie. „To, že to vždycky vychrstne do hysterické, symbolové politiky, je problém, protože si myslím, že ty věcné potíže tam jsou,“ upozorňuje filozofka Tereza Matějčková. Jednou z nich je už i to, že český právní řád slovo gender nezná.

Čemu lidé v Česku věří a jakým konspiracím nejspíš podlehnou? To mapuje projekt Společnost nedůvěry webu iROZHLAS.cz, institutu SYRI a Sociologického ústavu AV ČR. „Zajímala nás míra rozšíření konspiračního myšlení, nikoli jednotlivých konspirací,“ vysvětluje mediální analytik Josef Šlerka.

Umělá inteligence stále více proniká do našich životů, což ale přináší i mnohá rizika a otevírá diskusi o využívání umělé inteligence a jejím vlivu na naši společnost. „Velmi špatně ji přinutíme, aby dělala přesně to, co chceme, a naopak velmi těžko zakážeme, aby dělala něco, co nám se nelíbí,“ upozorňuje datový novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka.

Vláda přichází s dalším konsolidačním balíčkem na ozdravení veřejných financí v historii České republiky. Ten první v roce 1997 přišel podle ekonomky Jany Matesové v nejhorší situaci, kdy jsme byli jednu noc od státního bankrotu. „U těch dalších jsou ty příčiny podobné – nezřízené rozhazování, na které jsme neměli, a život nad poměry,“ zdůrazňuje dlouholetá česká zástupkyně ve Světové bance.

Jak se v Česku žije mladým lidem? Podle Johany Bázlerové, autorky instagramového profilu Jsem v obraze, pro ně v celé řadě měst neexistuje zajímavá perspektiva. Sama pochází z Mladé Boleslavi, která je podle ní typické kapitalistické město. Přes týden sem jezdí spousta dospělých za prací ve Škodovce, ale o víkendu se vylidní. „Není tam absolutně žádná kultura, nic se tam neděje a mladí lidé odtud odcházejí,“ popisuje s tím, že chce minimálně na čas odejít do zahraničí.

Na pozadí současných hádek o podobě valorizací prosvítají otázky, jak vlastně česká společnost vnímá seniorky a seniory a proč se důchodovou reformu zatím nepodařilo prosadit žádné vládě. Právě na to se zaměřuje nový díl podcastu Chyba systému. Speciálním hostem je někdejší předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody a také dřívější prezidentská kandidátka Danuše Nerudová.

Jedna z prvních cest prezidenta Petra Pavla směřovala na Karvinsko, kde ho ve volbách porazil Andrej Babiš. Nedávné zasedání vlády se zase uskutečnilo v Jeseníku. Co regionům přináší návštěvy vrcholných politiků? A z čeho plyne současná nostalgie některých obyvatel Karvinska po minulém režimu?

Práce novinářů je založena na důvěře posluchačů, čtenářů a diváků – měří ale média všem stejně? Hosté podcastu Chyba systému reflektují chování médií, mimo jiné během nedávných prezidentských voleb. Jak podotýká novinář z Aktuálně David Klimeš, bylo by s podivem, kdyby média alespoň v něčem neselhala.

Jako pokračování úspěšné série Čekání na prezidenta připravil Český rozhlas Plus nový politický podcast Chyba systému. S moderátorem Janem Pokorným v něm budou politické dění v Česku glosovat analytik David Klimeš, novinářka Apolena Rychlíková a třetí, tematicky zvolený host.