Vltava

Když se řekne jméno Oscara Wilda, tak si vybavíme Jak je důležité míti Filipa nebo třeba komedii Ideální manžel. Novela Zločin lorda Artura Savila vyšla už v roce 1891, jaká byla její cesta na jeviště? Poslechněte si rozhovor s režisérkou Lídou Engelovou a hercem Otakarem Brouskem ml.

Saša Michailidis se ptá generálního ředitele České filharmonie Davida Marečka a uměleckého ředitele Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary Karla Ocha. Tentokrát jsme vysílali živě z bývalé budovy Městské spořitelny v Karlových Varech, a to z podzimních Variací. Jak se vážná hudba zrcadlí ve filmu? Jak využít, ale nezneužít klasiku v kinematografii?

Je výraznou a nezaměnitelnou tváří českého výtvarného umění. Záběr má od ilustrací a komiksů až po instalace ve veřejném prostoru. Obrazy inspirované básněmi Jana Skácela teď vystavila v pražské Galerii Havelka. Dlouhodobě se ale věnuje i Leoši Janáčkovi. Jak se jí výtvory střižené z papíru podařilo povýšit na umění? A v čem je pro ni zásadní obraz s názvem Tatova čepica? Ptá se Karolína Koubová.

Malíř Henri Matisse, jehož plátna vybuchují sytými barvami a dětskou nespoutaností, kdesi napsal: „Nevěřím v Boha, ale když maluju, vím, že existuje.“ A skutečně, tvořivost má v sobě cosi božského.

Saša Michailidis se ptá ředitelky Galerie Emila Filly v Ústí nad Labem, teoretičky umění a kurátorky Evy Imr Mrázikové a Ilony Rozehnalové z ostravského spolku Fiducia. Dubnové vystoupení sochaře Davida Černého a kurátorky Marie Foltýnové v ČT nad instalací spitfirů s motýlími křídly na fasádě pražského OD Máj vyvolalo silnou debatu o roli a pravidlech umění ve veřejném prostoru. Jak k tomu přistupují spolky a menší galerie v regionech? Repríza z 29. 4. 2024.

Geniálního hudebního skladatele ztvárnil ve filmu Marka Najbrta. Na Smetanovi ho fascinovala až přecitlivělá zranitelnost, rychlost a něžnost. Řeč je ve Vizitce ale taky o J. A. Pitínském, který mu fatálně změnil život nebo o surrealistických snech s režiséry. Proč je líčení do podoby Bedřicha Smetany podobné kamínku v botě? A nakolik překračují role práh jeho osobního života? Ptá se Ondřej Cihlář.

„Co asi dělají ty opuštěné duše, o které se nikdo nestará,“ ptá se mě dítě na zapadlém hřbitově u nás v pohraničí.„Duši nezáleží na tom, jestli se někdo stará o hrob,“ říkám i proto, že v mojí rodině jsme hroby zrušili a popel drahých zesnulých rozsypali podle jejich přání – nebo i našeho, když samy přání nevyslovily. Ale dítě se dívá na horory (těm se dnes člověk v televizi nevyhne) a s tak jednoduchým výkladem se nespokojí.

Ve Státní opeře v Praze má dnes premiéru nová inscenace opery francouzského barokního skladatele Jeana-Philippa Rameaua Platée. Pojednává o samolibé žábě, která chce vystoupat na společenském žebříčku a stát se maželkou samotného boha Jupitera.

Saša Michailidis se ptá Joachima Dvořáka, majitele nakladatelství Labyrint, pod které spadá dětský časopis Raketa, a šéfredaktorky redakce Česká literatura nakladatelství Grada Jany Cihelkové. Unikátní časopis Raketa oslaví na začátku prosince desáté narozeniny, v září navíc vyšlo jubilejní 40. číslo. Jak pestrá a kvalitní je dnes nabídka magazínů a komiksů pro děti? Jaké jsou vůbec aktuální trendy v dětské literatuře?

Byl prvním sólistou Baletu Národního divadla a získal tři Ceny Thálie. Nakonec se ale rozhodl pro nezávislý tanec v Dekkadancers, kde je uměleckým šéfem. „Každé představení je jedinečné a liší se od toho předešlého, snažíme se diváky překvapovat,“ říká ve Vizitce. V čem je taneční scéna u nás raritní? A jak se stane, že tanečník začne nenávidět svou roli? Ptá se Karolína Koubová.

Právě dnes v podvečer si můžete na Vltavě poslechnout poslední díl četby na pokračování podle románu Tovaryšstvo Ježíšovo. Letos jsme si také připomínali sté výročí narození jeho autora Jiřího Šotoly a tak vyšlo rovněž nové vydání jeho asi nejznámější knihy. S redaktorem Erikem Gilkem, který text nejen připravil k vydání, ale také opatřil odborným komentářem, jsme si o této próze povídali.

Na závěr pódiové diskuse o katolicismu na Slovensku, která se konala v krásně rozkvetlých zahradách Pálffyho paláce pod Bratislavským hradem, jsem se přece jen odvážil vyslovit názor, že bychom neměli zapomínat na temné období válečného Slovenského štátu. Na jeho chodu se totiž podílelo nemálo zdejších kleriků včetně Jozefa Tisa coby prezidenta.

Přední německojazyčné divadelní scény jako Berliner Ensemble, Schaubühne Berlin, Schauspielhaus Bochum nebo Volksbühne Berlin přiváží 29. ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Kromě exkluzivního výběru výrazných inscenací našich sousedů nabízí festival i nabitý doprovodný program. Trvá do 7. prosince.

Přední německojazyčné divadelní scény jako Berliner Ensemble, Schaubühne Berlin, Schauspielhaus Bochum nebo Volksbühne Berlin přiváží 29. ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Kromě exkluzivního výběru výrazných inscenací našich sousedů nabízí festival i nabitý doprovodný program. Trvá do 7. prosince.

Přední německojazyčné divadelní scény jako Berliner Ensemble, Schaubühne Berlin, Schauspielhaus Bochum nebo Volksbühne Berlin přiváží 29. ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Kromě exkluzivního výběru výrazných inscenací našich sousedů nabízí festival i nabitý doprovodný program. Trvá do 7. prosince.

Saša Michailidis se ptá filmových publicistek Jany Podskalské z Deníku a Veroniky Bednářové. Velký pán, Život k sežrání, Pyšná princezna… Hned tři české celovečerní animované nebo loutkové filmy, které měly premiéru letos na podzim. Což je na naše poměry nevídané číslo. Jak si stojí ve srovnání se zahraniční konkurencí? Jaký je potenciál současné české animované tvorby?

Jeho kapela Bert and Friends vydala po letech hraní první dlouhohrající desku s názvem České moře. To se dá podle něj u nás najít, i když ho reálně nemáme. Kde? „Moře je pro mě symbol, ke kterému se často vracím, je symbolem idyly a pohody,“ říká ve Vizitce. Jaké pro něj bylo hrát ve filmu? A proč nechce temnotu vkládat do svých písní a textů? Moderuje Ondřej Cihlář.

Jaké jsou Vánoce v Praze, když o nich píše německy a mluví česky spisovatel Jaroslav Rudiš? Jaký hlas slyší při psaní a jak se mu vyprávějí vlastní texty?

Petr Borkovec (1970) je český básník, publicista a překladatel. Absolvoval Gymnázium Jana Keplera v Praze a poté studoval bohemistiku na Filozofické fakultě UK (1989–95), kterou nedokončil. Dlouho pracoval jako dramaturg Café Fra, dnes ještě stále rediguje knihy pro stejnojmenné nakladatelství. Pravidelně píše do řady periodik (Fraktál, A2, Host, Full Moon, iLiteratura…) a přispívá také na rozhlasovou stanici Vltava. Na Literární Akademii v Praze vede dílnu poezie.

Některé obrazy a sochy jsou jako staří přátelé. Když projíždíte kolem, stavíte se za nimi alespoň na skok, obejmout je a ujistit se, že jsou ještě tady. S tím cílem jsem v New Yorku nedávno zamířila do Muzea moderního umění a do Metropolitního muzea.

Film Prezidentka zazářil na nedávno skončeném Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Jeho tvůrci si z Vysočiny odnesli asi nejvyšší možné ocenění, cenu Opus Bonum. Dokument sledující celý prezidentský mandát Zuzany Čaputové se teď vydává na cestu českými kiny.

Saša Michailidis se ptá ředitele Dejvického divadla Lukáše Průdka a kurátorky, organizátorky festivalu 4+4 Dny v pohybu Denisy Václavové. Dejvické divadlo se bude rekonstruovat. Přestěhuje se proto načas do bývalého pražského multikina Galaxie na konečné metra Háje. Budova nabízí velký prostor, počítá se tedy i s dalšími kulturními projekty. Jaké to budou? Vznikne tam nová multikulturní scéna?

Dramaturg a pedagog Petr Oslzlý vzpomíná na své divadelní začátky, připomíná, v čem bylo jedinečné Divadlo Husa na provázku a ohlíží se za svou kariérou pedagoga a rektora Janáčkovy akademie múzických umění.

Považuje se za českého Honzu s buchtama přes rameno, co si chce muziku užívat. Za loňskou sezonu odehrál přes devadesát koncertů a jak vysvětluje, chce předávat poselství, která má hudba v sobě. „Úspěch je považován za normální, býval jsem velký trémista,“ říká také ve Vizitce. Jaké to je pro houslistu držet v rukou dirigentskou hůlku a jak pečuje o své ruce? Ptá se Karolína Koubová.

Autobiografický filmový dokument fotografky Libuše Jarcovjákové může na začátku diváka frustrovat. Děj jejího života se totiž zpočátku neodvíjí tak, jak jsme u výjimečně nadaných lidí zvyklí. Zdá se někdy, že nadání, nebo talent, se brzy hlásí o slovo. Jako neuhasitelná touha, až posedlost, která člověka už v dětství nebo dospívání přesně nasměruje.

Slouží biskup Ladislav Hučko.

Procházky po Oxfordu, reformaci a protireformaci. A jakou reformaci anglikánské církve chtělo oxfordské hnutí?

Když si pronajmete dům ke klidnému studiu, ale nevíte to podstatné o předchozím majiteli...

„Umění může změnit paradigma naší doby. Je to síla, která nelže,“ zastavuje se Fedor Gál u možností vzdoru. Gál své celoživotní téma podrobněji rozebral v čerstvě vydané knize Chvála rebélie. „Trápí mě to, o čem se nemluví,“ vysvětluje divadelník Karel Kratochvíl, proč jeho uskupení Krutý krtek pracuje na projektu Umlčené hlasy. Díky probíhající veřejné sbírce se součástí projektu stane i kniha (ne)poslední slova.

Saša Michailidis se ptá hostů, jak reflektujeme předrevoluční dobu v porevoluční české literatuře. 17. listopadu si totiž připomínáme 35 let od sametové revoluce. Vyšel první zpěvník EU s šesti songy za Česko. Nejen výtvarníci a výtvarnice ale i publikum si znovu buduje vztah k realistické malbě. Pořadatelé festivalů musí do budoucna víc myslet na důsledky klimatické změny.

Přestože je CJCH dlouhodobě kritizována, letos se přihlásil rekordní počet umělců. Jedním z důvodů je finanční příspěvek na dílo pro závěrečnou výstavu a stipendijní podpora. Ta dává laureátům možnost tvořit i jindy než po nocích. O tvorbě a pohledu na CJCH mluvla Hana Slívová s letošními oceněnými Oskarem Helcelem, Juditou Levitnerovou, Ondřejem Trhoňem a odcházející ředitelkou Karinou Kottovou.

Bydlí a pracuje v domě na pražských Vinohradech, kde sídlí i Divadlo D21. Inscenace s často politickou linkou hrají také náctiletým divákům v rámci projektu Divadlo školám. „Teenage publikum jsou partneři, setkáváme se s nimi v debatách po představeních, jsou nesmírně inspirativní,“ říká ve Vizitce. Jak vznikal a proměňoval se soubor D21? A co všechno dokáže divadlo? Moderuje Karolína Koubová.

V manželství s venkovským lékařem se Ema dusí banalitou všedního života. Její romantická duše sní po opojení vzrušující láskou. Happy end nečekejte. Národní divadlo v Praze se po téměř sto letech vrací k slavnému románu Gustava Flauberta Paní Bovaryová. Dnes čeká adaptaci Tomáše Loužného druhá premiéra.

Blyštivé bláto s duhovými skvrnami čvachtalo pod podrážkami mých sandálů a já kvůli tomu zpozorněl: jako kdyby na mě to bláto mluvilo. Byl jsem ale nervózní z toho, že mu nerozumím. Babička to zpozorovala a pravila: „Bláto nemá ústa.“

Do šachet pod Cínovcem, ale i do míst povrchové těžby zavádí výstava Symptomy budoucnosti, na níž můžete zavítat až do 16. února 2025 v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem. Jak může mezioborový kurátorský a umělecký výzkum přispět k řešení otázek spojených s těžbou lithia v Krušných horách? Lokální téma s globální perspektivou přišly s Hankou Malaníkovou diskutovat kurátorky Annu Remešová a Martina Johnová i vystavující umělkyně Bára Mrázková a Sára Märc.

Už pár let patří mezi porotce festivalu Pražský filmový kufr. Co se v něm dá najít? Obsáhlá filmotéka, kterou vytvořily děti od osmi let a vyjadřují se tak k tomu, co je trápí a co by mělo podle něj zajímat dospělé. Zároveň stanul v čele Asociace českých kameramanů. Jaké aktuální problémy chce řešit? A neměly by být kameramanky spíš kamerawomanky? Moderuje Ondřej Cihlář.

Saša Michailidis se ptá redaktorky deníku Alarm, literární publicistky a kritičky Evy Klíčové a Pavla Janouška z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Blíží se 17. listopad, připomeneme si 35. výročí sametové revoluce. Jak reflektujeme předrevoluční doby v porevoluční české literatuře? Jak nahlížíme zpracování historických událostí v beletrii? A které relevantní odborné knihy bychom mohli doporučit?

Stejně jako ve své bývalé divadelní inscenaci vychází i v rozhlasové hře režijní tandem SKUTR z Havlovy korespondence s maželkou Olgou mezi lety 1979 až ´83, souborně vydané pod názvem Dopisy Olze. Premiéru rozhlasové adaptace Dopisů Olze vysíláme na Vltavě v sobotu 16. listopadu.

Petr Starec (1966) vystudoval archeologii na FF UK v Praze. Pracuje v Muzeu Prahy a specializuje se na archeologii středověké a novověké Prahy. Věnuje se hlavně poznání veřejných prostranství našeho hlavního města, městského opevnění a také pohřebištím. Dizertační práci věnoval archeologii Václavského náměstí, kde také teď několik let dohlíží na stavební práce spojené s revitalizací tohoto pražského náměstí a vede záchranný archeologický výzkum.

Dnes jsem si během své cesty po Vídni uvědomila, jací jsme jako Češi kulturní barbaři. V rakouské metropoli jsou v současnosti ke zhlédnutí zásadní monografické výstavy Rembrandta, Paula Gauguina, Marca Chagalla, Erwina Wurma nebo českého rodáka Alfréda Kubina.

Doslova za dveřmi je vydání nového alba skupiny Květy. Bude mít název 41 minut. Tato novinka je desátou řadovou deskou skupiny a nemá prý žádný koncept. Zachycuje jenom radost z nápadů a také ze společného hraní. Vychází už tuto neděli a 18. prosince se bude křtít v pražském Paláci Akropolis a o den později v brněnské Staré Pekárně.

Saša Michailidis se ptá prezidenta České asociace festivalů Michala Schmidta a ředitele festivalu Slunovrat v Opavě Václava Müllera. Povodně, které v polovině září poznamenaly hlavně severní Moravu, omezily provoz nejen kulturních institucí, ale ohrozily také různé kulturní akce. Jak na tom byly a hlavně budou festivaly? Co by jejich pořadatelům před dalším ročníkem nejvíce pomohlo?

Je známá jako rázná a otevřená žena, zapálená divadelnice a oblíbená pedagožka. V herectví si vyzkoušela vše, včetně hraničních alternativních projektů. „Organismus divadla je natolik živý a překvapivý, že s ním stojí za to prožít celý život,“ říká ve Vizitce. Co ji přesně přitahuje na inscenacích v Německu, kam ráda jezdí? A proč jejímu smyslu pro humor studenti DAMU říkají červený praporek? Ptá se Karolína Koubová.

Když přemýšlím, které slovo je v druhé půli života pro mne nejdůležitější, je to slovo přesah. A neříkám to jenom já. Cokoli kamkoli napíšu nebo namluvím, slyším hned: a bude to běžná kritika nebo zase přesahovka? Jako by už od časů Šaldových snad každá kritika, která je tvorbou, a ne jen plodem dojmu líbí-nelíbí, neměla být už z definice zároveň přesahová.

Do kin přišel film o údajné sebevraždě mladé ženy. Podle policie se Aneta zabila sama. Zasadila si devět bodných ran, z toho tři přímo do srdce. Případ se stal před deseti lety, ale někteří Anetini blízcí se s výsledky vyšetřování policie dodnes nesmířili. Filmový štáb v čele s Jiřím Sádkem se rozhodl vydat na horkou půdu a osudnou noc zrekonstruovat. I s rizikem, které cítil v zádech.

Saša Michailidis se ptá hlavní kurátorky Galerie výtvarného umění v Ostravě, historičky umění Renaty Skřebské a malíře, pedagoga na FAVU VUT v Brně Vasila Artamonova. Výstava RELOAD, která byla v létě k vidění v pražské SmetanaQ Gallery, se snažila ukázat, že realismus v současné malbě stále žije. Je tomu tak? Nebo potřebuje restart? Jak k realismu v malbě přistupují pedagogové, kurátoři i návštěvníci galerií?

Příběh jeho loga Občanského fóra je pro něj dávno otřepanou historkou. I to, že vzniklo rychle a jako vtip. Specializuje se na ně dodnes a vytvořil mnoho těch notoricky známých. „Nejlepší je logo, které okamžitě identifikujete,“ říká ve Vizitce. Jaký je příběh Lennonovy zdi před revolucí i po ní? A jak vnímá současný veřejný prostor? Ptá se Ondřej Cihlář.

Co všechno lze ještě prozkoumat při psaní o vztahu současného města a vesnice? A co ještě zůstalo nezachyceno?

V maloměstské knihobudce, u níž jsem se dříve pravidelně zastavoval, často končila i česká klasika. To proto, že byla vydávána opakovaně, ale i proto, že ji dnes čte už málokdo, a tudíž není doma potřebná.