Interview Plus

V listopadu výrazně vzrostl dovoz plynu z Ruska do České republiky. Hlavním důvodem je výhodná cena, dovoz z Německa totiž prodražují přepravní poplatky, které se navíc mají od nového roku zvýšit. „Myslím, že se trochu chiméricky upínáme k tomu, že je Německo zruší a bude po problému. Tak to si já nemyslím,“ konstatuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus odborník na energetiku a zakladatel společnosti Sinlei Martin Záklasník.

Premiér Petr Fiala vzbudil pozornost i pochybnosti výrokem, že pokud by vládl další čtyři roky, mohli bychom mít platy jako v Německu. Ekonomové namítají, že mzdy by musely růst o 15 procent ročně a o dalších pět procent posilovat koruna. „Měli bychom si spíš přát, aby se nic takového nestalo, protože by to byl šok pro naši ekonomiku a konkurenceschopnost,“ podotýká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Některé nominace do nové administrativy Donalda Trumpa vyvolávají silné emoce. Podle jakého klíče je ale nadcházející prezident USA vybírá? „Charakteristikou té vlády je, že Donald Trump klade důraz na loajalitu,“ popisuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus novinář Tomáš Klvaňa, který se dlouhodobě věnuje dění ve Spojených státech.

Finsko si už několik desetiletí drží reputaci státu s vynikajícím školstvím, učitelé mají velký společenský respekt. „Ve školském systému je klíčovým bodem autonomie. Nemáme centralizovaný systém, učitel na začátku dostane vzdělání a potom už mu důvěřujeme,“ říká pro Český rozhlas Plus finský ministr školství Anders Adlercreutz.

Hasiči a policisté si vyjednali zvýšení mezd o 2500 korun a garanci dalšího zvyšování platů v příštích dvou letech o pět procent. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) přitom na začátku roku sliboval zvýšení platů o desetinu. „Neměl pro to oporu ve vládě. Tím pádem to ani nemohl splnit,“ konstatuje předseda Unie bezpečnostních složek Aleš Lehký, který dojednané zvýšení považuje za maximum možného.

Německý kancléř Olaf Scholz se ve svém prvním vystoupení v parlamentu po kolapsu vládní koalice postavil do role státníka, který sice zařídil, že Německo dalo Ukrajině více pomoci než kdokoliv jiný v Evropě, ale zároveň zabránil eskalaci konfliktu. „Část Němců mu vyčítá, že Ukrajinu dostatečně nepodporuje, ale podle nedávného průzkumu přibližně polovina míní, že by se už další zbraně dodávat neměly,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus politoložka Zuzana Lizcová.

Hlavním cílem summitu COP29 v Ázerbajdžánu je najít finanční zdroje na podporu chudších zemí v boji s klimatickou změnou. Klimatická expertka z Asociace pro mezinárodní otázky Romana Jungwirth Březovská připomíná, že už v roce 2009 se 24 států OECD zavázalo poskytovat rozvojovým zemím 100 miliard dolarů ročně (asi 2 biliony korun). „Naplnit se to podařilo jen v roce 2022. Jinak ale rozvojový svět poukazuje na to, že se ta předsevzetí nenaplňují. Sliby chyby,“ poznamenává.

S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu hrozí růst napětí ve vztazích mezi Spojenými státy a Evropskou unií, které by mohlo vyústit v obchodní válku. „Bude záležet na vyjednávacích schopnostech našich představitelů, aby Trumpa od zavedení cel odradili, nebo nabídli něco zajímavějšího, aby z toho obě strany vyšly vítězně,“ soudí europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO).

Evropští lídři zapomínají na kritiku Donalda Trumpa, a snaží se na budoucnost transatlantické spolupráce hledět pozitivně. Jednání s novým americkým prezidentem ale budou tvrdá, což připouští například i Trumpův podporovatel maďarský premiér Viktor Orbán. „Výhodou je, že to není první prezidentství a lídři lépe vědí, co od Trumpa čekat. Velká část z nich ale spoléhala na to, že nevyhraje,“ podotýká Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Zvolený prezident Donald Trump si v nejbližších týdnech vybere spolupracovníky. Kdo mezi nimi bude a jakou zahraniční politiku bude Trump se svým týmem sledovat? „My se často pokoušíme číst jeho myšlenky, aniž bychom chápali, že on není ten typ člověka, který plánuje. Je to absolutní, totální improvizátor a dosud mu to vždy fungovalo,“ říká profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl mezi prvními státníky, kteří gratulovali Donaldu Trumpovi k vítězství v prezidentských volbách. Zároveň ovšem v Kyjevě zavládla nervozita, jak to bude dál s americkou vojenskou podporou a s případnými jednáními o konci války. „Také Ukrajinci chtějí konec války za jediný den, ale vědí, že to nezáleží jen na nich. Důležité bude i to, jak bude Trump jednat s Ruskem,“ podotýká zvláštní zmocněnec pro Východní partnerství David Stulík.

Do Bílého domu se vrací Donald Trump. Jeho vítězství v prezidentských volbách ještě v prosinci formálně potvrdí volitelé, gratulace ale už teď přicházejí z celého světa. Jak Trumpovo zvolení ovlivní americké vztahy s Čínou, která je největším rivalem Spojených států? „Dlouhodobě se budou dále zhoršovat, po krátkých obdobích zlepšení vždy dojde k propadu. A ten by mohlo nastat právě nyní, pokud Trump přistoupí k opatřením, která v kampani avizoval,“ soudí sinolog Martin Hála.

Kamala Harrisová i Donald Trump udělali, co bylo v jejich silách, aby si zajistili alespoň minimální převahu nad protivníkem v prezidentském klání. Volební místnosti ve Spojených státech se teď postupně otevírají. „Drtivá většina průzkumů souhlasí, že je to strašně vyrovnané. Ale nemusí být,“ odhaduje pro Český rozhlas Plus americký novinář Jolyon Naegele, který strávil velkou část své kariéry v Evropě, řadu let také v Praze.

Američtí voliči se obávají voleb a možných nepokojů na obou stranách. Vyhrocená kampaň rozpory ve společnosti jen posílila. „Atmosféra je napjatá, protože je velmi těžké rozpoznat, zdali bude výsledek produktem lidí, kteří udělali vzdělanou volbu, anebo vytvořili nevzdělanou tragédii,“ říká pro Český rozhlas Plus podnikatel a filantrop Stanislav Kotyza.

Letošní prezidentské volby ve Spojených státech více než kdy předtím rozdělují společnost. Kamala Harrisová a zejména Donald Trump svým vystupováním voliče provokují k velmi emocionálním reakcím. „Všichni se trošku obávají, protože to tady ještě nebylo,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus Vít Hořejš, šéf newyorského Československo-amerického loutkového divadla.

Ukrajinu čeká další mobilizace, kterou podnítila nová spolupráce Ruska a KLDR. Tisíce severokorejských vojáků totiž oblékly ruské uniformy a míří k hranicím. „Jak budou nasazeni, zda jde jen o demonstraci, anebo budou skutečnou posilou, to se teprve ukáže. Ale ruská armáda bezesporu pociťuje nedostatek živé síly stejně jako ta ukrajinská,“ konstatuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus novinářka Deníku N Petra Procházková.

Kampaň před letošními volbami prezidenta Spojených států je vyrovnaná a mimořádně napjatá a ostrá. Jak upozorňuje zpravodaj americké televize CNN Evan Perez, výrazně se ji snaží ovlivnit cizí mocnosti. „V roce 2016 vyvinuli Rusové velkou aktivitu, aby pomohli Donaldu Trumpovi. Utratili pár tisíc dolarů a přitom to mělo velký dopad. Letos to kulminuje, podle FBI utrácejí miliony dolarů,“ popisuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

K významným osobnostem oceněným prezidentem Petrem Pavlem se řadí světoznámá polská filmová režisérka Agnieszka Holland. „Moc si Petra Pavla vážím, takže jsem ráda, že jsem toto vyznamenání dostala z jeho rukou,“ těší se v rozhovoru pro Český rozhlas Plus, ve kterém mluví i o připravovaném snímku o životě spisovatele Franze Kafky.

Politika budoucího amerického prezidenta bude mít dopad na zbytek světa. Donaldu Trumpovi a celé republikánské straně radí s formulací politických tezí konzervativní think-tank Heritage Foundation. „Jsem přesvědčen, že by v novém volebním období hodně navazoval na to, co bylo v tom prvním,“ míní jeho zahraničněpolitický expert Max Primorac, který v Trumpově administrativě působil jako poradce viceprezidenta.

Výsledek amerických prezidentských voleb zůstává nejistý, poslední průzkumy ale přiznávají výhodu v klíčových státech Donaldu Trumpovi. Na jeho možný návrat do Bílého domu se připravuje i Evropská unie. „Před půl rokem jsem si několikrát stěžoval, že evropští lídři s Trumpovými lidmi nekomunikují. Pozoruhodné je, že jinak se chovali britští labouristé. Britové vědí, co mají dělat, a myslím, že už to pochopili i Francouzi a Němci,“ komentuje europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Izraelská armáda potvrdila smrt Hášima Safíjuddína, o kterém se mluvilo jako o pravděpodobném nástupci zabitého šéfa Hizballáhu Hasana Nasralláha. „Usekáváte drakovi hlavy, ale jsou tam další a vy nevíte, kolik jich je. Hizballáh není organizace závisející na jednom člověku,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus bývalý diplomat a bezpečnostní expert Jiří Schneider.

Rok před volbami změnilo KDU-ČSL celé vedení. Novým předsedou se stal Marek Výborný, na post prvního místopředsedy mu ale delegáti neschválili ministra životního prostředí Petra Hladíka. „Je to překvapení. Je to výborný ministr, za kterým jsou vidět výsledky. Jeho zelená politika mi vůbec nevadí, jsou to kroky, které je třeba dělat, i když to někdy může být nepopulární,“ říká nová místopředsedkyně Monika Brzesková.

Snaha bývalého ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) digitalizovat stavební řízení skončila fiaskem. „Pokud nechytneme dech, jak digitalizovat a zjednodušovat si práci technologiemi, tak pravděpodobnost, že budeme zaostávat, je téměř jistá," varuje v Interview Plus Eva Pavlíková (Zelení), manažerka a spoluautorka Výzvy za strategický přístup k digitalizaci.

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je možné se poučit z italského přístupu k ilegálním migrantům, který nově zahrnuje přesun lidí do Albánie, kde mají čekat na případné vyhoštění. „Politici našli odvahu prosazovat ta nepopulární, nebo spíš populární, ale mezinárodnímu právo odporující řešení,“ komentuje předseda Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.

Občané Horní Lidče na Vsetínsku v referendu odmítli už zahájenou výstavbu domova pro seniory. Obec hodlá ve stavbě pokračovat, jinak by prý byl porušen zákon. „Jsme zvyklí, že lidé odmítají centra pro závislé nebo komunitní bydlení pro lidi s mentálním handicapem. Můžeme si o tom myslet cokoli, ale někteří mají strach z neznámého. Ale zde odmítli stáří – něco, co nás všechny čeká,“ shrnuje novinářka Ivana Svobodová, která se tématu věnuje.

Po razii v sídle pražského Dopravního podniku (DPP) policie obvinila 13 lidí, které podezírá z manipulace s veřejnými zakázkami a braní úplatků, a to včetně členů představenstva a dozorčí rady. „Je to velice závažné, v podstatě je to podobná kauza jako Dozimetr,“ míní v pořadu Interview Plus opoziční zastupitel a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr.

Vláda navrhuje zvýšit platy politiků. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by se měly zvýšit o 6,9 procenta, předseda hnutí ANO Andrej Babiš kontroval návrhem na zmrazení platů politiků na pět let. „Platy jsou stanoveny koeficientem a odvíjí se od průměrné mzdy. Bohužel jednou za čas, bohužel docela pravidelně, politici neodolají tomu, aby si platy nezmrazili,“ glosuje komentátor Jindřich Šídlo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zahajuje týden diplomatických jednání, která mohou výrazně ovlivnit další průběh války. Západní politici by se nyní měli dozvědět detaily takzvaného plánu vítězství. „Je to soubor čtyř pěti základních témat. Jsou zaměřena především na zbraně, jejich volnější používání, jednání s Kurskou oblastí a garance udržení hranic,“ říká pro Český rozhlas Plus vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Zhruba 13 tisíc dětí a jejich rodin v České republice potřebuje paliativní péči. Navzdory rozšířenému přesvědčení přitom nutně nejde o péči v závěru života, jako tomu bývá u dospělých pacientů. „Dětská paliativní péče je mnohem více o životě než o smrti jako takové,“ zdůrazňuje onkoložka a dětská paliativní lékařka Lucie Hrdličková pro Český rozhlas Plus.

V pondělí 7. října uplynul rok od brutálního útoku Hamásu na Izrael, který zásadně otřásl Blízkým východem i celým světem. „Stále pozorujeme vlny, které se vzedmuly po tomto dni. Prach se ještě neusadil a podle mne ani neusadí po mnoho následujících let,“ míní James Kleinfeld, investigativní reportér televize Al-Džazíra. Většina médií k informování o konfliktu nepřistupuje dostatečně poctivě, říká pro Český rozhlas Plus. Jeho slova pak rozebírá komentátor Jan Fingerland.

Robert Fico opět verbálně napadl média a obvinil je, že mohou za vypjatou společenskou atmosféru v zemi. Oznámil, že na práci novinářů bude dohlížet národní mediální úřad. „Je to odvádění pozornosti. Jeho vláda se po prvním roce, kdy byla opojená mocí, začíná potýkat s prvními vážnými problémy v ekonomice. Musela prosadit zvyšování daní, které bude bolet i její voliče. Vypustit kouřovou clonu se Ficovi několikrát osvědčilo,“ soudí advokát a někdejší novinář Tomáš Němeček.

Necelý měsíc před rozhodujícím datem je výsledek amerických prezidentských voleb stále nepředvídatelný. Vyhrocený je nejen souboj mezi demokratkou Kamalou Harrisovou a republikánem Donaldem Trumpem, ale často také mezi jejich příznivci. „Bohužel ano, hlavně ve velkých městech. Na venkově to není zdaleka tak silné, protože tam převažují konzervativci,“ popisuje publicista Dušan Neumann situaci v Pensylvánii, která bude ve volbách důležitým státem.

Rok od útoku palestinských teroristů z hnutí Hamás se válka rozšířila z Pásma Gazy. Izrael nepolevuje v údech na základny libanonského Hizballáhu a z jihu této země se musejí evakuovat další lidé. „Konflikt nabývá nových dimenzí. Radikalizují se proíránské milice, samotný konflikt mezi Íránem a Izraelem nebezpečně eskaluje, ale je zde i radikalizace na izraelské politické scéně a osadnické milice,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus politolog Marek Čejka.

Opozice se v Poslanecké sněmovně snaží zabránit vládě v prosazení reformy penzí. Podle hnutí ANO by měly důchody růst rychleji a zároveň by se neměl zvyšovat věk pro odchod do penze nad 65 let. „Rozhodně je třeba něco dělat. Ale toto nenazýváme důchodovou reformou, protože zde chybí to základní, a to jsou příjmy. A ty musíme řešit. Jinak se systém bude propadat do deficitů,“ upozorňuje poslanec a stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).

Ukrajinci jsou na východní frontě pod silným tlakem a Rusové vytrvale také dál ničí ukrajinskou infrastrukturu. Kyjev mezitím žádá Západ o další pomoc, o níž prezident Volodymyr Zelenskyj ve Spojených státech jednal s prezidentem Joem Bidenem i oběma jeho možnými nástupci. „Sledovala jsem jeho tiskovou konferenci s Donaldem Trumpem a říkala si, jakému ponížení se pro dobro své země vystavuje. Ale chápala jsem, proč to dělá,“ komentuje americká historička Marci Shore.

Izrael chystá odpověď na úterní útok íránských raket na své území. Podle odborníka na Blízký východ Břetislava Turečka si Írán nemůže dovolit vstoupit do otevřené války, ale totéž platí i pro Izrael. „Obě země vědí, že by za to těžce zaplatily. A proto teď kalibrují, jak reagovat, protože je i zájmem Američanů, aby se to nevymklo kontrole,“ soudí v Interview Plus.

V Rakousku vyhrála parlamentní volby strana Svobodných (FPÖ), která vyjadřuje sympatie k Moskvě a zpochybňuje pokračování pomoci Ukrajině. Podobně mluví i politici v Maďarsku nebo na Slovensku. „Jestli je někdo skutečně vlastenec, musí se postavit ke své vlajce a spolupracovat s těmi, kteří ctí vládu práva a mezinárodní pravidla,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus Pavel Fischer (nez.), šéf senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Premiér Petr Fiala (ODS) zdůvodnil odvolání Ivana Bartoše (Piráti) z vlády tím, že jako ministr pro místní rozvoj nezvládl digitalizaci stavebního řízení. „Je to jedna z věcí, která se nepovedla. Vedle asi třiceti, které se povedly. To je z mého pohledu víc než za posledních dvacet let,“ upozorňuje podnikatel v oblasti informačních technologií a dosluhující radní Jihomoravského kraje Jiří Hlavenka (Piráti).

Prezident Volodymyr Zelenskyj svým takzvaným vítězným plánem na ukončení ruské agrese vzbudil rozpačitou reakci Bílého domu. Jak realistická je válečná politika Ukrajiny? „Neočekávala bych ohromující plán. Nemůže v něm být nic ohromujícího. Je to spíše taková filozofická záležitost, co by bylo dobré Ukrajině poskytnout,“ domnívá se v rozhovoru pro Český rozhlas Plus ukrajinistka Lenka Víchová.

Rakouští Svobodní (FPÖ) očekávají, že v nedělních parlamentních volbách zopakují svůj úspěch z voleb do Evropského parlamentu. Čím se jim daří oslovit téměř třetinu voličů? „Jedním faktorem je migrace, kterou za nejpalčivější problém považuje 40 procent voličů, druhým je značná nejistota z budoucnosti a velký pesimismus. A třetí faktor je technologický, Svobodní jsou dlouhodobě mimořádně silní na sociálních sítích,“ vypočítává reportér týdeníku Respekt Tomáš Lindner.

Premiér Petr Fiala (ODS) navrhl odvolání předsedy Pirátské strany Ivana Bartoše z postu vicepremiéra a ministra. Ten to označil za podraz, který postrádá základní prvky lidské slušnosti, v kabinetu podle Pirátů skončí všichni jejich ministři. „Krokem pana premiéra jsem byla nesmírně šokována. A pokud tři pirátští ministři do vlády vstoupili, tak z ní tři asi budou odcházet,“ uvádí senátorka Adéla Šípová (za Piráty).

Jihomoravský kraj je jedním ze tří regionů, v nichž jinde triumfující hnutí ANO utrpělo porážku. Zvítězila zde totiž koalice Spolu vedená lidoveckým hejtmanem Janem Grolichem, který dostal rekordní počet preferenčních hlasů. „Opoziční strany si z toho udělaly předkolo sněmovních voleb. My jsme museli jasně upozornit na to, že si nevolí premiéra, ale hejtmana. To bylo poměrně těžké a řadě úspěšných hejtmanů se to nepodařilo,“ říká pro Český rozhlas Plus Jan Grolich.

Izrael zahájil rozsáhlé vzdušné útoky na základny libanonského hnutí Hizballáh. Mluvčí izraelské armády nevyloučil ani pozemní operaci, pokud bude potřeba k tomu, aby se do severního Izraele mohli vrátit evakuovaní lidé. „Izraelci vědí, že na konstantní bombardování nelze nereagovat, severní část země je prakticky neobyvatelná. Ani opozice není proti, ale je otázka, jak dlouho bude ofenziva trvat a v jaké míře,“ říká pro Český rozhlas Plus expertka Irena Kalhousová.

Krajské a senátní volby se uskuteční v původním plánovaném termínu, navzdory složité situaci v některých obcích a městech zasažených povodněmi. „Pro odklad je nezbytný nouzový stav, který nebyl vyhlášen a ani pro to nebyly splněny podmínky. Pokud bychom ho vyhlásili účelově a odložili volby, mohla by být zpochybněna jejich regulérnost,“ zdůrazňuje Petr Vokáč, vrchní ředitel sekce legislativy a státní správy ministerstva vnitra.

Německým sociálním demokratům hrozí, že poprvé od roku 1990 přijdou o vládu nad spolkovou zemí Braniborsko. V průzkumech před nedělními volbami totiž zaostávají za AfD, která už počátkem září uspěla v Durynsku a Sasku. „Sociální demokraté jsou velmi nervózní, a to nejen v Braniborsku. Právě v těchto volbách ale mají nejvíce co ztratit,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Zuzana Lizcová, odbornice na Německo z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Ursula von der Leyenová představila nové složení Evropské komise, v níž bude mít český komisař Jozef Síkela na starosti mezinárodní spolupráci. Jde o slabé portfolio bez faktického vlivu, jak tvrdí opozice, anebo je nejsilnější, jaké kdy Česko mělo? „Obě portfolia jsem měla tak silná, jak jsem si je udělala. Je to takové poměřování nepoměřitelného,“ namítá Věra Jourová, dosavadní místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost.

Na konci týdne se mají otevřít volební místnosti pro volby do krajů a třetiny Senátu. V místech zasažených povodněmi nabízejí pomoc s jejich zajištěním hasiči. Někteří politici by ale raději volby odložili na klidnější dobu. „Logisticky by to bylo velmi složité. Odhlédnu od toho, že by musel být vyhlášen nouzový stav, ale obě komory Parlamentu by musely odhlasovat zákon, který volby posune,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus politolog Lukáš Novotný.

Silné deště a následné záplavy vyvolaly vzpomínky na podobné události z minulých let. I mnozí starostové z postižených obcí srovnávali rozsah škod s tím, jak to vypadalo v letech 1997 nebo 2002, jinde mohli využít protipovodňových opatření vybudovaných na základě zkušeností z předchozích kalamit. „Každá povodeň je specifická, ale zejména na severu Moravy se blížila a v řadě profilů překročila to, co zažili v roce 1997,“ srovnává Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny.

Evropa by měla postupovat společně a robustně investovat do digitalizace a obranného průmyslu, píše ve zprávě o konkurenceschopnosti Unie bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi. „Pokud Evropa nebude ekonomicky fungovat, tak řeže větev pod sebou samou,“ souhlasí v pořadu Interview Plus ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Zahradník.