Reflex podcast

Ministr zahraničí Jan Lipavský v zatím největším rozhovoru od začátku vldní krize reflektuje odchod Pirátů z vlády a svůj odchod ze strany. "Byl to bolestný, ale dobrý krok," komentuje odchod ze strany. V premiérovém vydání podcastu Padni komu padni se ho Martin Bartkovský a Oliver Adámek ptají také na postoje k Izraeli, vývoj války na Ukrajině a Lipavského vlastní politickou budoucnost. V podcastu také prozradil, že odchod z Pirátské strany oznámil nejprve veřejně, spolustraníkům to předtím neřekl. "S Ivanem Bartošem jsme se zatím nepotkali, ale bude na to muset dojít," říká Lipavský. Dále zdůrazňuje, že nebude převlékat stranický dres, ačkoli třeba s Markétou Pekarovou Adamovou si rozumí. Ve vztahu k Rusku je dle něj Evropa v nevyhlášené hybridní válce. Zdůrazňuje, že zbytek světa vidí, jak válka Evropu oslabuje a vysává nejen její ekonomické zdroje. Je podle něj důležité, aby Západ Ukrajině zachoval možnost vybrat si svou orientaci a zapojit se do západních struktur. Jak se dívá na Ukrajince v branné povinnosti, kteří zůstávají v Česku? Snažil se Lipavského někdo "koupit"? A v čem konkrétně dle něj Izrael porušuje mezinárodní právo? Nejen to se dozvíte v podcastu Padni komu padni.

Izrael zahájil pozemní operaci v jižním Libanonu. Po pagerových útocích a atentátech na čelní představitele teroristického hnutí Hizballáh tak jde o další eskalaci konfliktu v regionu. Proč Izrael vstoupil do Libanonu? Jakou roli v konfliktu hraje Írán? A hrozí situace přerůst ve větší válečný konflikt?

Nestandardní odvolání předsedy Pirátů Ivana Bartoše z postu Ministra pro místní rozvoj a digitalizaci rozpoutalo vládní krizi. Piráti si to vyložili jako vyhazov z vlády. Přehánějí, nebo Fiala Piráty skutečně vyhodil? A kdo Pirátskou stranu může ještě spasit? O tom mluví komentátoři Reflexu Martin Bartkovský, Martin Bryś a Oliver Adámek. Kolem vládní krize se okamžitě vyrojilo mnoho konspiračních teorií. Nejvíc jich vypouštějí sami Piráti, kteří jsou premiérovým rozhodnutím evidentně zaskočeni, a nemají tak u formulování svých vyjádření vůbec chladnou hlavu. Jestli se jim vyhazov Bartoše hodí jako záminka k vytouženému odchodu z vlády, tak není zcela jasné. Jasné není ani to, jestli a kam přestoupí ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Ten je snad ze všech Pirátů nejméně pirátský a zuby si na něj brousí nejedna strana. Nakonec by mohl z této krize vyjít jako jeden z vítězů, protože vzhledem k přetrvávajícím špatným volebním výsledkům není budoucnost Pirátské strany ve vysoké politice vůbec jistá. Kdo by je tam mohl udržet?

Krajské volby s velkým náskokem vyhrálo hnutí ANO, velký neúspěch naopak prožívají Piráti. Proč ANO tolik uspělo a čím bodovala Kateřina Konečná? A co teď bude s Ivanem Bartošem a Piráty vůbec? Toto téma rozebrali v podcastu Reflexu šéfredaktor Martin Bartkovský a redaktoři Oliver Adámek a Martin Brys.

Jedním z prvních míst, kde naplno udeřily letošní povodně, je Jeseník v Olomouckém kraji. V sobotu večer se tam vypravil reportér Reflexu Martin Bryś s fotografem. Nedlouho poté se všechny cesty do města i ven uzavřely a do Jeseníku se začala valit voda. Jak moc město povodeň zasáhla? Jak probíhala evakuace ze zatopeného centra města? A jak se dá fungovat, když jste odříznuti od světa?

Ve středu brzo ráno evropského času proběhla ostře sledovaná debata dvou prezidentských kandidátů Donalda Trumpa a Kamaly Harris. Jejich první mediální souboj ale skončil nečekanou nudou. Kdo z kandidátů lhal víc? Jak debatu zvládli moderátoři? A jak dojmy z televizní debaty mohou ovlivnit výsledek prezidentských voleb?

Minulý víkend proběhly volby do spolkových sněmů v Sasku a Durynsku. Velký úspěch zaznamenala AfD, která v Durynsku dokonce vyhrála. Co to říká o německé spolkové vládě? Jaká byla témata těchto voleb? A kde se berou přetrvávající rozdíly mezi bývalým Východním a Západním Německem?

O tom, že internet je pro děti někdy nebezpečné prostředí, se mluví již dlouho. Nezřídka kdy se na různých seznamkách a fórech objevují sexuální predátoři, kteří se pod změněnou i vlastní identitou snaží z dětí vylákat sex či sexuálně laděné materiály. Čas od času se ale z lovce stane kořist. V nedávné době se objevila nová skupina lovců sexuálních predátorů. Jak si počíná, kde se organizuje a v čem je jejich jednání problematické, popisuje reportérka Reflexu Barbora Prchalová.

V Příčovech na Sedlčansku proběhlo minulou sobotu Vlastenecké setkání, na kterém se sešly hvězdy zdejší dezinformační scény a další tisíce lidí různých názorových proudů. Jak je to možné, že spolu na jednom místě vydrží komunisti, ortodoxní katolíci a fanoušci konspiračních teorií? To se vypravil zjistit reportér Reflexu Martin Bryś.

Děti a mladiství v čím dál větší míře pijí alkohol a berou drogy. U jejich chování jsou v tomto patrné rozdíly oproti starším generacím. Objevují se nové drogy a nové cesty k nim. Trendy se mění, ale závislých přibývá. Na to, jakým způsobem si dnešní mládež návykové látky opatřuje, s čím je kombinuje a jak se ze závislostí léčí, se podívala reportérka Reflexu Lenka Matoušková.

V posledních dnech se Izraeli podařilo odstranit několik vůdčích osobností teroristických organizací Hamás a Hizballáh. Tím naplňují některá ze svých předsevzetí odplaty za útoky 7. října 2023. Jak se bude operace v Gaze vyvíjet dál? A z které strany hrozí další konflikt?

Minulý týden došlo k největší výměně vězňů mezi Ruskem a západními státy od konce studené války. Média ji označují jako vítězství pro Západ a triumf pro Putina. Mezi vyměněnými vězni jsou disidenti, špioni, děti i vrah. A na obou stranách své navrátilce vítaly hlavy států. Jak se taková výměna připravuje? Co budou dělat propuštění špioni? A jaký je to precedens do budoucna?

Vláda odložila schválení tří strategických dokumentů týkajících se Green dealu. Stalo se tak kvůli tomu, že si chce vláda prvně vyjasnit jejich konkrétní dopady na ekonomiku a domácnosti. Proč tyto dopady nebyly známé dříve, než jsme se zavázali opatření přijmout? A jak bude vypadat zelená ekonomika v praxi? I na tyto otázky odpovídá ekonomický komentátor Reflexu Pavel Páral.

Přestože nezastává už několik let žádnou funkci, pořád patří mezi nejcitovanější české politiky a díky sociálním sítím je každý den i sžíravým glosátorem dění ve světě i doma. A pořád někdo spekuluje, že by mohl založit novou politickou stranu. „Vsadil bych se, že nějaká strana vznikne, ale já můžu být jen jejím sympatizantem,“ říká Miroslav Kalousek (63), bývalý ministr financí a někdejší předseda KDU-ČSL a TOP 09.

Nasbírala šest cen Anděl, se svými hity dobyla nejen Itálii a přesto zůstává svá – bezprostřední, srdečná a nadšená pro hudbu. Zpěvačka Lenny po koncertě na Colours of Ostrava přišla vyprávět o své kariéře, životě v showbyznysu, tlaku očekávání v začátku kariéry i o tom, proč česky zpívá jen se svou matkou šansoniérkou Lenkou Filipovou a přítelem Marpem.

Letní olympijské hry se v Paříži konají již potřetí. Třikrát se uvažovalo i o pořádání her v Praze, a to na roky 1924, 1980 a 2016. Na rozdíl od francouzské metropole to ale nikdy nevyšlo. „Zabránily tomu zákulisní dohody, politické pletichy, nedostatek peněz, slabší příprava i málo kompetencí, aby se to dotáhlo do konce,“ říká redaktor Reflexu Martin Bryś, který v posledních týdnech toto téma pečlivě zkoumal.

Je to rok, co se poslankyně hnutí STAN Barbora Urbanová a majitelka PR agentury Michaela Studená rozhodly založit iniciativu Pod svícnem, která pomáhá obětem domácího a sexualizovaného násilí. Tehdy jim všichni říkali, že to téma nikoho moc nezajímá, že česká legislativa řeší problematiku dostatečně a že je to celé vlastně k ničemu. Dnes je podle průzkumu znají 2 miliony Čechů, hlásí se jim stovky obětí a ve Sněmovně právě prochází změna legislativy k domácímu násilí a přísněji se bude trestat i sexuální styk s dítětem. Nejen o tom si povídali na besedě na Reflex stage na Colours of Ostrava 2023. Pusťte si záznam celé debaty ve videu v úvodu článku.

Před dvěma lety vydala velký historický román Bílá Voda. Vznikal celých deset let a vzbudil obrovskou pozornost: nejen že zpracovává další bolestné trauma československých dějin, ale také vyšel v nevídaně vysokém nákladu 125 tisíc výtisků. Poslední den Colours rozzářila po strop nabitou stage Reflexu KATEŘINA TUČKOVÁ, jedna z nejoblíbenějších tuzemských spisovatelek, autorka Vyhnání Gerty Schnirch či Žítkovských bohyň.

Multižánrovou americkou zpěvačku, která žije už pomalu třicet let v České republice, pamětníci zaznamenali v kapele Liquid Harmony, šestnáct let s formací Monkey Business ji ovšem trvale zapsalo do srdcí nás všech. TONYA GRAVES přinesla lásku, fóry o Chantal Poullain i Tereze Černochové i své oblíbené téma menopauzy na stage Reflexu na Colours of Ostrava, kde posléze zavírala třetí den tři hodiny po půlnoci v nádherném šapitó New York stage. Podívejte se na diskusi s „paní Pusučau" v našem videu.

Americká politika v posledních týdnech zažívá nebývalé turbulence. Rozjetou prezidentskou kampaň nejdříve rozhodil pokus o atentát na Donalda Trumpa. Nyní pořádně zamíchal kartami jeho rival Joe Biden, který odstoupil z kampaně za znovuzvolení. Proč se k tomu nakonec rozhodl a kdo ho přesvědčil? Kdo ho v boji o Bílý dům nahradí? A má už Trump vyhráno?

Na Reflex stage na Colours of Ostrava vystoupil Jiří Krhut - strhující a nezaměnitelný hudebník a bavič. V besedě o své kariéře, údělu komika, korektnosti i Ostravě si podmanil publikum svým nezaměnitelným humorem. “Nechci aby mi někdo dával v humoru hranice,” řekl na Reflex stage.

Aneta Langerová je na scéně právě dvě dekády. Do světa popmusic ji katapultoval jediný moment: v roce 2004 vyhrála první řadu hudební talentové soutěže Česko hledá SuperStar. Patnáctého března vydala dvojalbum – kompilaci Zázračná písně krajina 20 LET. Musela hodně přemýšlet, jaké písničky na tu desku dát? Kdy se cítila nejvýš a kdy naopak nejníž? A byli v SuperStar skutečně tak dobrá parta, jak to bylo divákům prezentováno? O tom všem hovořila na úplně nacpané stagi Reflexu druhý den festivalu Colours of Ostrava a po hodinové debatě se trpělivě podepisovala a vyfotografovala s každou ze špalíru zhruba dvacítky čekajících příznivkyň.

Jedním z prvních programů letošních Colours of Ostrava byla včerejší odpolední debata se šéfredaktorem Reflexu Martinem Bartkovským. Někdejší redaktor České televize i TV Nova je od listopadu 2016 všestranným členem redakce reflex.cz, již v roce 2021 vedl, než se stal zástupcem šéfredaktora Reflexu a posléze, v prosinci 2023, šéfredaktorem.

Americké prezidentské volby se jeví čím dál jednoznačněji. Atentát na Donalda Trumpa někteří komentátoři vykládají tak, že mu vyhrál volby. Naopak Bidenova čím dál více zjevná pomatenost mu šance na znovuzvolení silně snižuje. Co rozhodne americké prezidentské volby? O čem bude předvolební kampaň? A kdo je lepší – senilní Biden nebo nepředvídatelný Trump?

V posledních týdnech proběhly parlamentní volby ve Francii a Velké Británii. V obou zemích uspěly levicové strany, tím však podobnost jejich politické situace zdánlivě končí. Jak se Velká Británie a Francie po volbách změní? Co to bude znamenat pro Evropu? A jaká témata se ukazují jako důležitá?

Šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský si sedá s publicistou Janem Studničkou, aby probrali, jak nakonec dopadl 58. ročník filmového festivalu v Karlových Varech. Není úplně jisté, kdo vede rozhovor s kým, ale zato je nad slunce jasnější, že na obou devět dní festivalu zanechalo stopy.

Martin Bartkovský a Jan Studnička zhodnotili první tři dny Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Zatímco začátek festivalového víkendu ozdobily teploty přesahující 30 stupňů, jeho závěr patřil silným bouřkám. Což je klasické carské festivalové počasí. Kdo ovládl červený koberec? Co říkal Viggo Mortensen? Na jaký film zašel Petr Pavel? A co dělá ve Varech letos Geoffrey Rush? Nejen to zjistíte ve videu v úvodu článku.

Na pražském Comic-Conu 2024 vedl Martin Bartkovský rozhovor s pilotem nadzvukového letadla Gripenu a členem záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury majorem Alešem Svobodou. Ten bude i v USA vést výcvik českých pilotů na nové stíhačky F-35. V rozhovoru přirovnává letecké cvičení NATO k hokeji, popisuje výběrový proces astronautů a odpovídá na otázku, zda by dokázal řídit formuli 1.

Ve švýcarském Bürgenstocku se konala mírová konference k válce na Ukrajině. Takové konference se pořádají často, tentokrát se ale účastnily i státy mimo okruh tradičních podporovatelů Ukrajiny. Co mírová konference přinesla? Jsou mírové plány realistické? A co nyní Ukrajina nejvíc potřebuje? I na tyto otázky odpovídá válečný reportér Tomáš Vlach.

V rámci speciální debaty Reflexe Bruselu: Co nám dalo a vzalo 20 let Česka v EU zpovídal šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN). Kromě vzpomínání a bilancování došlo i na nedávné volby do Evropského parlamentu, na to, jak je vláda spokojená, kdo bude novým českým eurokomisařem a jaké bude mít portfolio. Podívejte se na záznam debaty ve videu v úvodu článku.

Plánované zvýšení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní média rozbíhá čilou diskusi o legitimitě jejich fungování. Co je meritem veřejné služby, za co televize a rozhlas utrácí a za co by utrácet měly, probíráme s komentátorkou Lenkou Zlámalovou.

Výsledek voleb do Evropského parlamentu částečně změní směřování Unie v následujících letech. Poměr sil se přelil z levé na pravou stranu politického spektra. Jaká byla hlavní témata voleb a kdo je jejich největší vítěz? I na tyto otázky odpovídá politolog Petr Sokol.

Volby do Evropského parlamentu se v České republice dlouhodobě vyznačují nižší volební účastí. Proč si většina Čechů stále myslí, že se nás problémy Evropské unie netýkají? Jaké postavení si Česká republika vybudovala za dvacet let v Evropské unii? A proč se nám nedaří posílat do Bruselu silné zástupce? I na tyto otázky spojené s volbou europoslanců odpovídá Viliam Buchert, který se domácí i zahraniční politické scéně podrobně věnuje.

Bývalý a možná i budoucí americký prezident Donald Trump byl newyorským soudem shledán vinným ve všech 34 bodech obžaloby. Měl uplácet mlčenlivost pornoherečky Stormy Daniels z rozpočtu své volební kampaně, což je v tomto americkém státě nelegální. Jak se bude soud vyvíjet dál a jak ovlivní jeho případné další prezidentství?

Na polsko-litevském pomezí panuje klid a mír. Přesto je tato oblast podle řady bezpečnostních analytiků místem, kde by případně mohlo dojít k rozpoutání ozbrojeného konfliktu s Ruskem. K této teorii spěje řada faktorů, podrobně si je rozebereme s válečným reportérem Tomášem Vlachem, který oblast Suwalský koridor navštívil.

Při letecké havárii zemřel íránský prezident Ebráhím Raísí. Uvažovalo se o tom, že by mohl v budoucnu nahradit dosavadního náboženského i faktického vůdce země Ájatolláha Chameneího. Jak funguje íránská politika a společnost? Proč Írán záměrně vrhá okolní země do chaosu? A jak se bude tamní politika vyvíjet dál? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

16. května je ukrajinský svátek Den Vyšyvanky. Toto datum se ale pojí i s dalšími událostmi nedávné minulosti. Před dvěma lety se v tento den vzdali obránci Azovstalu ve městě Mariupol. Před deseti lety pak na Den Vyšyvanky začaly ruské jednotky pronikat do oblasti Donbasu. Co vyšyvanka znamená pro Ukrajinky žijící v Česku, si probereme s Martinem Bartkovským.

Slovenský premiér Robert Fico zůstává po atentátu v nemocnici. Byl operován a jeho stav je prý stabilizovaný, ale stále vážný. Ihned po atentátu vystoupili někteří slovenští vládní politici s projevy proti opozici a médiím, které z atentátu obvinili. Proč je slovenská společnost rozdělená? Kdo je atentátník a co ho k činu nejspíš vedlo? A má něco takového vůbec v Evropě obdoby? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Pražské metro slaví padesát let provozu. Reportér Reflexu Martin Bryś při této příležitosti projel všechny jeho linky a prozkoumal každou stanici. Z těchto zkušeností vzešlo několik zjištěných fenoménů, které pražským metrem prostupují a dohromady tvoří obrázek, který si o něm cestující udělají.

Hanu Trojánkovou Biriczovou můžete znát z textů v Reflexu, Šimona Holého pak jako režiséra několika celovečerních filmů či jako autora filmové hudby. Oba pak skoro deset let moderovali podcast Kompot na Radiu Wave. Ten ale na konci letošního dubna skončil. Posluchači však nemusí smutnit. Pod hlavičkou Reflexu rozjíždějí nový projekt, který se jmenuje Poprask. Jde o popkulturní podcast, ve kterém se potkává Marek Eben s Kim Kardashianovou, Britney Spearsová se dělí o stejné pódium jako Iveta Bartošová a výkony soutěžících ze StarDance jsou konfrontovány s finalisty Ru Paul’s Drag Race.

Manželé Babišovi oznámili, že se rozcházejí. Zpráva proletěla českými médii, ale žádná zvláštní událost to není. V polistopadové historii naopak rozvody a avantýry patří k vysoké politice a premiérům osobně možná víc než klidná rodinná selanka. S Viliamem Buchertem jsme si připomněli ty případy, kdy měl osobní život premiérů zásadní vliv na českou politiku.

Seriál stanice Disney+ Šogun dospěl do svého finále. To byla ideální záminka pro to, aby se Martin Bartkovský opět potkal s odborníky na historické Japonsko - Romanem Kodetem a Jakubem Zemanem. Společně probrali nejen ikonické scény druhé poloviny seriálu, ale především je srovnali s historickými reáliemi a zasadili do dobového kontextu. Pokračování má opět přes půl hodiny a navazuje ve stejném duchu tam, kde skončil první informačně velmi nabitý podcast. Pusťte si video v úvodu článku, ve kterém zjistíte, jak to kolem roku 1600 bylo v Japonsku doopravdy.

Sýrie je od roku 2011 sužována občanskou válkou, která uvrhla zemi do absolutního rozvratu. Dříve prosperující a turisticky zajímavý stát je dnes zcela zapomenutou destinací. Spolupracovnice Reflexu Michaela Nováčková se tam přesto vydala. Jak se dá do Sýrie dostat a jak se tam žije obyčejným lidem? A jak to vypadá v bunkrech Islámského státu?

Ve speciální debatě na festivalu Comic-Con Prague 2024 před živým publikem debatoval šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský s „českým samurajem“ Jakubem Zemanem. Téma debaty bylo předem jasné. Hodnotila se hra pro Playstation 5 s názvem Rise of the Ronin, která se odehrává v druhé polovině 19. století v Japonsku. Videoherní svět byl ale jako obvykle spíše záminkou a téměř hodinové povídání je spíše záminkou pro historickou přednášku, která je doslova nabita zajímavými fakty o životě samurajů a roninů na samém konci jejich nejslavnější éry. Podívejte se na video v úvodu článku.

Problém tří těles je literární fenomén, který se dočkal i filmové adaptace. Stejnojmenný seriál se na streamovací platformě Netflix pohybuje mezi nejsledovanějšími pořady již několik týdnů. A jak to tak bývá, najde si své fanoušky i kritiky. S kulturním publicistou Janem Škodou jsme se podívali na to, co se nám na něm líbí a co se nepovedlo.

Aktuální politické přestřelky mezi českou a slovenskou vládou vybízí k zamyšlení, jaké jsou vlastně vztahy našich dvou národů. Se Slováky toho máme mnoho společného, ale v současné debatě je kladen důraz především na rozdíly. Jak se vyvíjel náš vztah? Kdy bylo jasné, že projekt Československo nebude fungovat? A v čem si spolu nerozumíme? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert, který má ke Slovensku silný osobní vztah.

Po delší přestávce se opět vracíme k naší speciální podcastové sérii o historickém Japonsku s názvem „Český samuraj“. Známého japanologa, překladatele a vyznavače bojových umění Jakuba Zemana doplnil pedagog a spisovatel Roman Kodet. Spolu s Martinem Bartkovským rozebrali aktuální seriálový hit stanice Disney+ s názvem Šógun. Jak moc odpovídá dobovým reáliím a jak věrný je knižní předloze? Nejen to se dozvíte ve videu v úvodu výše.

Podle nedávného průzkumu Kantaru stouply hnutí ANO voličské preference. Ačkoliv se dříve myslelo, že Andrej Babiš dosáhl svého maxima, což se potvrdilo například při prezidentské volbě, podle posledních čísel oslovil až 39 % voličů. Kdo jsou noví voliči Andreje Babiše? V čem spočívá jeho taktika, jak oslovit další lidi? A co nejvíce odrazuje voliče současné vlády? I na tyto otázky odpovídá ekonomická analytička Lenka Zlámalová.

Poslední dny se nesly ve znamení zvýšeného kulturního provozu. O víkendu se předávaly ceny Český lev i Oscar. Už to samotné přináší řadu témat k debatě, protože otázky vzbuzují nejen oceněné filmy a tvůrci, ale v případě Českých lvů i průběh slavnostního večera. K tomu mají premiéry nové filmy a seriály, zkrátka témat bylo mnoho a všechna jsme se je pokusili probrat s filmovým publicistou Vojtěchem Ryndou.

Je to rok od inaugurace Petra Pavla do prezidentského úřadu. Za tu dobu už se dá nějak hodnotit a je to celkem takový prezident, jakého jsme si představovali. Jeho výkon funkce není ničím výjimečný, a tak nevzbuzuje příliš otázek. Na co se veřejnost začíná ptát, je okolí prezidenta. Proč došlo na Hradě k personální rošádě? Jakou roli hraje přítel po boku Petr Kolář? I o tom si povídáme s Viliamem Buchertem, který s Kolářem pořídil pro Reflex velký rozhovor.

ODS je neodmyslitelně spjatá s českou porevoluční politikou. Provedla zemi ekonomickou a společenskou transformací devadesátých let, dosahovala úžasných volebních výsledků, měla premiéry i prezidenta. Jaká je její pozice dnes? Jak se strana vyvinula a jak to s ní bude do budoucna? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Od ruské invaze na Ukrajinu uplynuly dva roky. Za tu dobu se proměnila nejen podoba konfliktu, ale i jeho vnímání jak u ukrajinské veřejnosti, tak na Západě. Jaké byly nejdůležitější momenty války? Jak se proměnila pozice Volodymira Zelenského? A co dává Ukrajincům sílu dál bojovat? I na tyto otázky odpovídá válečný reportér Tomáš Vlach.

V zemích Evropské unie se množí protesty zemědělců. Jeden se příští týden koná i v Praze. Příčiny jsou různorodé. Zemědělci se především snaží vymezit proti byrokratické zátěži, ale i dovozu levnějších potravin ze mimoevropských zemí. Proč Evropská unie zemědělství tak silně reguluje? Jakou roli v tom hraje Green deal? A jsou požadavky zemědělců realistické? I na tyto otázky odpovídá agrární analytik Petr Havel.

Kauza Vlasty Parkanové se táhla téměř deset let. Po několika zprošťujících rozsudcích odchází jako nevinná, leč s trvale zničeným zdravím, zničenou kariérou a mizerným odškodným. Jak je možné, že stát zničil kdysi velmi populární političku? Kdo za to nese zodpovědnost? A jaké má kauza politické souvislosti? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Televize Nova slaví třicet let existence. Za tu dobu se stala neodmyslitelnou součástí zdejší mediální scény. V roce 1994 přišla jako zjevení a do jisté míry definovala kulturní obraz devadesátých let. Jaká byla Nova ve svých začátcích? Proč byla tak úspěšná? A v čem změnila český mediální prostor? I na tyto otázky odpovídá autorka knihy Devadesátky Johana Fundová.

Na Tchaj-wanu se odehrály prezidentské volby. V nich zvítězil Laj Čching-tea, což je pro pevninskou komunistickou Čínu nepříznivá zpráva. Ta totiž Tchaj-wan považuje za svou vzpurnou provincii a jednoznačně za součást svého území. Bude válka s Čínou? Jakou zahraniční politiku čínský komunistický režim uplatňuje? A jak na jejich mocenské choutky reaguje svět? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Je bezpochyby jedním z nejúspěšnějších českých podnikatelů. Pavel Tykač na sebe v poslední době upozornil nákupem fotbalového klubu SK Slavia Praha, ale jeho přítomnost a vliv na český byznys je tu mnohem déle. Jaké byly jeho začátky? Proč patří mezi nejdémonizovanější české miliardáře? A jaký má vliv na politiku a školství? I na tyto otázky odpovídá ekonomický komentátor Pavel Páral.

Prezidentská kampaň skončila a před námi je mimořádných osmnáct měsíců bez jakýchkoliv voleb, což by měla být příležitost pro vládu konečně začít konsolidovat veřejné finance. Na tom se shodli oba diskutující pravidelného pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. „Vláda by si měla konečně splnit dosud nesplněné domácí úkoly, ať už je to stabilizace veřejných rozpočtů, daňová a penzijní reforma, koneckonců i reforma zdravotního pojištění,“ říká Kalousek. „Kabinet Petra Fialy se sice obdivuhodně vypořádal s výzvami v souvislosti s válkou na Ukrajině, ale výsledky jeho hospodářské politiky jsou žalostné. Jsme nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie, máme jednu z nejvyšších inflací a jsme jednou z mála zemí, která je v technické recesi. To jsou strašlivé výsledky,“ říká Kalousek. Vláda se podle něj ani nemůže vymlouvat, že to není její vina, protože i ostatní země se musely vyrovnat s válkou na Ukrajině a vysokými cenami energií. „Je třeba udělat hluboké strukturální změny,“ vyzývá Kalousek. „Od vlády, kterou vede ODS, bych očekával ekonomickou kompetenci, ale žádná tam není,“ kritizuje dosavadní hospodářskou politiku Petra Fialy Kalousek. Marek Stoniš si myslí, že kabinet by měl revidovat své programové prohlášení a mělo by dojít k rekonstrukci vlády, protože zvláště dosavadní ekonomičtí ministři selhali a nelze věřit, že by u nich došlo k zázračnému obratu. „To si nemyslím, mohou to dělat stejní ministři, jen by měli poslouchat nebo číst doporučení odborných orgánů vlády, například Národní ekonomické rady vlády,“ myslí si Kalousek.

Česko si zvolilo nového prezidenta. Po pětiletém pyžámkovém mandátu Miloše Zemana přijde na Hrad generál ve výslužbě Petr Pavel. Jeho soupeř, Andrej Babiš, utrpěl výsledkový debakl a prohrál téměř o milion hlasů. Zároveň má prezident Pavel jeden z nejsilnějších mandátů v historii, protože ho volilo více než 3,3 milionu voličů. Jakou hlavou státu bude?

Jeden ze tří favoritů prezidentské volby generál Petr Pavel je přesvědčený, že podpora Ukrajiny se Česku stále vyplácí. „Kdyby Rusko uspělo, náklady by byly mnohem větší,“ říká Pavel v rozhovoru ze série Prezident X. Zároveň si však myslí, že západní státy Rusko přecenily, což potvrzuje válka na Ukrajině a ruské neúspěchy.

Tragický případ střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy znovu otevřel debatu, nakolik je Česko bezpečná země. Po něčem takovém logicky nastává ve společnosti atmosféra strachu a obavy o naše bezpečí. Máme se ale čeho bát? Změnila se Česká republika z hlediska bezpečnosti? A jak jsme na tom v mezinárodním srovnání? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Restaurační byznys se v posledních letech proměnil. Pandemie koronaviru, vysoká inflace i nedostatek pracovních sil zásadně komplikovaly podnikání v pohostinství. To spěje k zavírání restaurací i velkému zdražování. Jaké je dnes nejoblíbenější hospodské jídlo? Čím je jedinečné české pivo? A jak se mění česká pivní kultura? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Češi milují pohádky. Tu štědrovečerní každoročně sledují miliony diváků a patří tradičně k nejsledovanějším pořadům roku. Česká televize drží tradici štědrovečerních pohádek již třicet let a ani letošní rok nebude výjimkou. Proč tolik milujeme pohádky? A existuje osvědčený recept, jak natočit divácký hit? I na tyto otázky odpovídá kulturní redaktor Reflexu Vojtěch Rynda.

Chystáte se v červenci na Colours? Pak věnujte pozornost našemu videorozhovoru. Zlata Holušová, ředitelka a zakladatelka (nejen) hudebního festivalu Colours of Ostrava, a DJ a ostravský organizátor kulturního života Filip Košťálek navštívili studio Reflexu, aby nám jakožto spoludramaturgové Colours prozradili novinky o programu následujícího ročníku.

V Praze se staví málo, pomalu a jinak, než by bylo záhodno. Vzniká velmi málo nových pozoruhodných staveb a pokulhává i běžná provozní zástavba. Pohled na data, která ukazují ceny bydlení, tempo výstavby a strukturu města, je v evropském kontextu tristní. Proč se v tomto stavu nacházíme a jak z něho ven? I na tyto otázky odpovídá Martin Bryś.

Možná už jsme si na to zvykli a ani nám to nepřijde, ale Česká republika je ve světovém kontextu velmoc porna. Naše produkce i vliv na světové trendy je srovnatelný s mnohem většími zeměmi a trhy. A navíc tu sídlí některé z největších společností pornoprůmyslu, které mají světový význam. Jak se z Česka stala pornovelmoc a jakou má tento byznys budoucnost? I na tyto otázky odpovídá Jan Studnička.

Česká armáda se během téměř dvacetiletého nasazení v Afghánistánu neobešla bez místních tlumočníků, kteří jí po celou dobu účasti na mezinárodní operaci pomáhali plnit její úkoly. Po kvapném stažení západních armád z Afghánistánu v roce 2021 ale v zemi někteří z těchto lidí zůstali, ačkoliv měli přislíbenu evakuaci. Česká republika bere tuto kapitolu za uzavřenou záležitost. V jaké situaci jsou afghánští tlumočníci nyní? A jak důležitá byla jejich role při bojovém nasazení naší armády? I o tom si povídáme s reportérem Tomášem Vlachem.

V rybníčku antisystémových hnutí a dezinformačních skupin se začala čeřit voda. Policie dopadla Tomáše Čermáka, který se skrýval před nástupem trestu za podporu terorismu. Jindřichu Rajchlovi se začíná rozpadat jeho strana PRO a na scéně se objevila další štika, a sice Jiří Paroubek. Co se mezi těmito lidmi děje a kam to spěje, o tom jsme si povídali s Martinem Bartkovským.

V sobotu 11. listopadu zemřel Karel Schwarzenberg. Zapsal se velmi silně do moderních dějin České republiky. S humorem sobě vlastním říkal, že se zabývá politikou, protože se politika zabývala jím. Jaký ale byl politik a jaký to byl člověk? I na tyto otázky odpovídáme s šéfredaktorem Reflexu Viliamem Buchertem, který se s Karlem Schwarzenbergem v uplynulých třiceti letech nesčetněkrát setkal.

Blíží se jedenáctý listopad, den, na který připadá Mezinárodní den válečných veteránů. Den, který ve společnosti nikterak neprožíváme. Může to být tím, že o tématu příliš nevíme? Kdo jsou čeští vojáci? Čím si prošli a co pro obranu vlasti museli obětovat? I o tom si povídáme s bývalým leteckým návodčím štábním praporčíkem Danielem Dvořákem. Rozhovor vznikl i ve spolupráci s iniciativou Civilisté děkují.

Politici a sociální sítě, to je téma, které se nikdy nevyčerpá. Neschopnost správného úsudku a nedostatek zkušeností s novými médii často pomáhají vytvářet nebývalý bizár. Posledním případem tohoto druhu je přihlouplé německé nakupování Petra Fialy. Kdo udává tón na sociálních sítích? A co je na komunikaci vlády špatně? I tato témata rozebereme s Martinem Bartkovským.

Čerstvě eskalovaný konflikt mezi Izraelem a Palestinci z Pásma Gazy odklonil pozornost veřejnosti od Ukrajiny a východní Evropy. Tam se ale nadále válčí a v poslední době dochází k obnovování dříve zamrzlých konfliktů v dalších zemích. Nadále platí, že ruská agrese na Ukrajině znamená pro Evropu bezpečnostní riziko číslo jedna. V jakém stavu tamní válka je? Co se děje v Bělorusku? A jak mění poměr sil v regionu konflikt o Náhorní Karabach? I na tyto otázky odpovídáme s válečným reportérem Tomášem Vlachem.

Prezident Petr Pavel letos poprvé bude předávat státní vyznamenání. Každý prezident v minulosti tuto událost pojímal po svém. Někdy byly večírky divoké, jindy střídmější. Jaké bylo předávání státních vyznamenání za minulých prezidentů a jaké bude letos? I na tyto otázky odpovídáme s šéfredaktorem Reflexu Viliamem Buchertem.

Aktuální dění na Blízkém východě i teroristické útoky v Evropě nám připomínají problémy, které nějakou dobu byly mimo hlavní pozornost. Nejsou to jen konflikty v zahraničí, ale i bezprostřední hrozby v Evropě, kterým musíme čelit a o kterých bude slyšet čím dál víc. Kde se bere islámský radikalismus? Jak se na Evropě podepisuje ilegální migrace? A jak bude náš kontinent vypadat za dvacet let? I o tom jsme si povídali s šéfredaktorem Reflexu Viliamem Buchertem.

Od nepaměti je součástí všech vojenských konfliktů i informační válka, kterou v dobách internetu pociťujeme víc než kdy dřív. Výměny názorů neprobíhají jen ve virtuálním prostoru, ale i na veřejnosti. Ani Česku se nevyhnuly propalestinské demonstrace. Jak tyto protesty probíhají? Kdo v informační válce vede? A jak to bylo s bombardováním nemocnice v Gaze? I na tyto otázky odpovídá Martin Bartkovský.

Nebývale rozsáhlý a brutální útok, který provedli palestinští radikálové minulý víkend na Izrael, zaskočil svět i Izraelce samotné. Řádění teroristů bylo zatím učiněno zadost, ale blízká budoucnost bude dozajista bohatá na události. Izrael mobilizuje armádu a chystá se k odvetné akci. Jak bude vypadat a jaké výzvy a ponaučení z nastalé situace plynou pro svět i Českou republiku? Téma probíráme s poradcem vlády pro národní bezpečnost a bývalým velvyslancem v Izraeli Tomášem Pojarem.

V sobotu proběhl nebývale násilný útok palestinských radikálů proti Státu Izrael. Při něm zahynulo minimálně sedm set lidí a teroristé unesli desítky rukojmí. Počty obětí dále rostou, izraelská vláda mluví o válce a chystá se k mohutné odvetné akci. Povolává do zbraně statisíce vojáků a do oblasti míří americké námořnictvo. Proč k útoku došlo a jaké bude mít dlouhodobé dopady? Hrozí v oblasti široký konflikt? Všechny související otázky jsme probrali s šéfredaktorem Reflexu Viliamem Buchertem.

V sobotu se na Slovensku konají parlamentní volby. Do poslední chvíle je, jak už to u voleb bývá, velmi nejasný výsledek. Co ale jasné je, že bude jen stěží pozitivní. Politická scéna na Slovensku je velmi roztříštěná a kromě hádavých politiků se o slovo hlásí i řada extremistů. O tom, jaké jsou scénáře voleb a následného vývoje, jsme si povídali s politologem Petrem Sokolem.

Historie pamatuje mnoho samovládců a diktátorů. Jejich odkaz je většinou vnímán výhradně negativně. Tomuto se vymyká chilský diktátor generál Augusto Pinochet. Od jeho převzetí moci počítáme padesát let. Jaký byl jeho režim a proč k němu byli někteří světoví politici i přes jeho zločiny shovívaví? Dozvíte se v podcastu.

Podzim je pro české televizní diváky ve znamení nových seriálů. První díly letošních novinek jsme již mohli zhlédnout a jak už to tak bývá, některé se povedly lépe než jiné. Co v televizi určitě nevynechat a čemu se raději obloukem vyhnout? A proč jsou Češi blázni do kriminálek? Dozvíte se v podcastu.

Sociální sítě se čím dál víc stávají součástí politiky. Nefungují už jen jako marketingový nástroj k popularizaci politiků či stran, ale i jako prostor, kde se rodí politické kauzy. Jak nakládají politici se sociálními sítěmi? Kdo je na nich závislý a kdo se bez nich obejde? I na tyto otázky jsme hledali odpověď s Martinem Bartkovským.

Co by kdyby? To je otázka, kterou historie nerada připouští. Přesto jsme se pustili do mírného fantazírování a s komentátorem Bohumilem Pečinkou jsme probrali možná alternativní východiska k srpnové invazi roku 1968. Muselo k ní dojít? A v čem udělala československá politická reprezentace chybu? Dozvíte se ve videu.

Sex k politice patří stejně jako k životu. A podobně jako má velký vliv na soukromé životy lidí, když se týká politiků, často zasahuje i do věcí veřejných. Své o tom ví nemálo českých politiků a sexuální aféry se nevyhnuly ani nejvyšším představitelům státu.

Nešlo tomu uniknout. Nový film Barbie na vás poslední týdny vykoukne opravdu na každém kroku, a tak jsme se mu neubránili ani v Reflexu. Není divu, že se takto exponovaný film, který navíc dostal do vínku i ambice promlouvat ke společenským otázkám, dočkal často i protichůdných reakcí. I proto jsme jej probrali poněkud netradičně ve třech.

Nezvladatelný požár, hořící hotely a překotná evakuace turistů. Tak vypadá situace v některých částech řeckého ostrova Rhodos. O tom, proč se i přesto na ostrov stále létá a co si mají počít turisté, kterým přírodní katastrofa zkazila dovolenou, si povídáme s redaktorem Reflexu Jiřím Štefkem.

„V úterý došlo ve sněmovně k bezprecedentnímu rozhodnutí: Poslanci většinou 104 hlasů přehlasovali téměř jednomyslné senátní veto novely stavebního zákona a rozhodli tak nejen proti vůli Senátu, ale i odborné veřejnosti a opozice. Je to sice legitimní, ale zároveň tím Babišův kabinet vyslal signál, že svá rozhodnutí bude prosazovat silově, bez konsensu,“ řekl Miroslav Kalousek v aktuálních Reflexích.

Pro samuraje nebyl meč nikdy jen kusem kovu, kterým velmi umně bodali a sekali do nepřátel. Zbraň měla duši a podle toho se s ní také zacházelo. Mezi středověkým japonským válečníkem a jeho mečem bylo silné pouto a podle toho se k němu jeho držitel také choval. Jak správně držet japonský meč? Co nedělat a na co rozhodně nesahat? Nejen to se dozvíte v našem podcastu

Moderování či reportérské práci se věnuje už dvacet let. Helena Šulcová patří ke stálicím českého rozhlasového éteru a pravidelně zpovídá nejen politiky, ale i celebrity či vědce. Jaký byl její první rozhovor? Jaký je její vysněný host? A proč se nyní pustila do podcastu Mezi čtyřma očima, kde zpovídala třeba Jiřího Ovčáčka, Helenu Vondráčkovou nebo Pavla Béma? Nejen o tom je náš rozhovor v úvodu článku.

Vysvětlení vlády, že původní záměr snížit státní pomoc pro postižené po tornádech o charitativní příspěvek byla chyba úředníků, důrazně odmítl v aktuálních Reflexích Miroslav Kalousek. „Proboha, snad každý ministr umí číst a ví, jaký materiál na vládě předkládá,“ říká. „A velice dobře to věděla i ministryně pro místní rozvoj Dostálová,“ dodává.

Aktuální vydání Reflexí se tentokrát týkalo politiky jen zdánlivě: Je normální, aby Němci během fotbalového utkání pískali při hymně na maďarské fotbalisty? Šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš říká: „Těšil jsem se, že po pádu komunismu nebudu muset fandit podle politické orientace jako za bolševika, třeba proti Rusům.“

„Na zásahu policistů na Úřadu vlády ČR, kvůli kterému padla Nečasova vláda, je bezprecedentní fakt, že policisté pronikli a odnesli si otevřené spisy Vojenského zpravodajství. Je skandální, že policistům někdo tento rozkaz vydal, ale stejně skandální je fakt, že je tam někdo pustil,“ říká Miroslav Kalousek, jenž byl v tehdejší Nečasově vládě ministrem financí. „Kdyby byl tehdy blahé paměti ve funkci vojenský zpravodajec generál Procházka, bývalý vězeň svědomí, tak by ty policisty raději postřílel, než by jim vydal živé spisy,“ říká v nadsázce Miroslav Kalousek a dodává: „Stále si myslím, že by někdo měl nést za ten bezprecedentní zásah odpovědnost.“

„Kdyby sociální demokraté byli červotoči a zdi tohoto studia rozpočet, teď bychom slyšeli velmi hlasité chroustání,“ zahájil dnešní díl Reflexí šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš narážkou na návrh ministryně Jany Maláčové na skokové zvýšení minimální mzdy. „Ten návrh neohrožuje primárně státní rozpočet, ale hlavně drobné a střední podnikatele, na které nejvíce dopadly vládní restrikce v posledních čtrnácti měsících,“ doplnil Miroslav Kalousek. „Šéf odborářů Středula tento návrh samozřejmě podpořil, a to slovy, že žaludky máme všichni stejně velké. Dodávám, že nápady, které prosazuje sociální demokracie prostřednictvím Jany Maláčové, povedou k tomu, že ty žaludky budeme mít všechny stejně prázdné,“ říká.

„Naprosto nepřijatelný,“ komentoval Miroslav Kalousek v aktuálních Reflexích návrh rozpočtu na příští rok od ministryně financí Aleny Schillerové, jenž počítá s deficitem 390 miliard korun. „To je absurdní návrh z mnoha důvodů, mimo jiné proto, že už dnes si Česká republika půjčuje peníze nejdráž v Evropě. Tento dluh, který navíc nijak nesouvisí s pandemií covidu, budou muset splácet budoucí generace,“ řekl. „Já to beru jako start předvolební kampaně,“ reagoval šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš. „Andrej Babiš s Alenou Schillerovou objíždějí domovy seniorů a slibují dědečkům a babičkám zvýšení důchodů o tři stovky nad valorizační rámec. Mají ovšem štěstí, kdyby přišli za mým dvaaosmdesátiletým otcem, hnal by je holí, kdyby nějakou měl.“

„Tak dlouho jsme v našem pořadu vyzývali k rezignaci Andreje Babiše a jeho vládu, až rezignoval Dominik Feri,“ zahájil aktuální díl Reflexí šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš. To, že poslanec TOP 09 Dominik Feri rezignoval kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování na poslanecký mandát i z místa na pražské kandidátce koalice Spolu, považuje za negativní signál směrem k budoucím politickým poměrům i společenské atmosféře v zemi. Miroslav Kalousek se ovšem domnívá, že Dominik Feri se zachoval odpovědně a kultivovaně. „V zemi, kde je premiérem trestně stíhaný estébák, který dal několikrát najevo, že nikdy neodstoupí, je Feriho rozhodnutí odpovědným krokem politika hlásícího se k západní demokratické kultuře. Kdyby neodstoupil, vtáhl by do své kauzy svoji stranu a poškodil by ji ve volební kampani,“ řekl Kalousek.

Když hrála československá hokejová reprezentace se Sovětským svazem, tak pro ránu či ostřejší hit nešel zrovna daleko. Jiří Hrdina se za svou tehdejší nevraživost vůči Rusům nestydí. Na druhou stranu jako skaut NHL jich pár do zámořské soutěže přivedl a s pár dávnými „nepřáteli“ se dnes kamarádí. Udělali jsme proto pokus a nechali ho ve stylu „elektronické tužky“ rozebrat výkon ruského prezidenta Vladimira Putina. Jak to dopadlo? Nejen to zjistíte v našem podcastu.

„Poslouchal jsem dnešní debatu v Evropském parlamentu o střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše a musím říct, že jsem se styděl za svůj český pas,“ reagoval v aktuálních Reflexích Miroslav Kalousek. „České republice hrozí, že Evropská unie zastaví nejen dotace Agrofertu, ale i firmám, které nic neprovedly a proti pravidlům EU se nijak neprovinily. Šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš na evropskou debatu o konfliktu zájmů českého předsedy vlády připomněl rozhovor prezidenta republiky Miloše Zemana, který v neděli na Frekvenci1 řekl, že příštím prezidentem České republiky by měl být právě Andrej Babiš, protože pro naši zemi toho hodně udělal.

Jak se dabovaly milostné scény Jindřicha a Terezy ve stodole? Kdo zlákal pro dabing taková jména, jako jsou Jan Přeučil, Petr Gelnar, Karel Zima nebo Pavel Vítek? A kdy to bude všechno hotové? Nejen na to odpovídá náš podcast s režisérem projektu Markem Pilgerem a dabérem hlavní postavy Richardem Wágnerem.

„Mám rád film Lepší pozdě nežli později,“ komentoval v aktuálních Reflexích Miroslav Kalousek dnešní společné vystoupení dvou opozičních koaličních bloků Piráti/STAN a Spolu, které sebraly podpisy pro sněmovní hlasování o vyslovení nedůvěře vládě, jež chtějí vyvolat začátkem června. Nejen o tom se ale baví s Markem Stonišem v aktuálním podcastu.

„Místopředseda vlády Jan Hamáček musí skončit a s ním i celá vláda,“ reagoval Miroslav Kalousek na novou vládní aféru, kdy podle serveru Seznam.cz měl jet do ruské metropole „vyměnit“ kauzu Vrbětice za milion vakcín Sputnik. Nezáleží na tom, co chtěl nebo nechtěl Hamáček v Moskvě obchodovat, on tam vůbec jezdit neměl,“ řekl. Je opatrný v nadužívání termínu „velezrada“, ale podle něj Jan Hamáček ohrozil české národní zájmy. Na argument Marka Stoniše, že tato vláda neměla vládnout už několik týdnů už jen proto, že nemá ve sněmovně většinu, ve zkratce reagoval: „V nadsázce řečeno, naše země by se měla lépe, kdyby tato vláda nikdy vládnout ani nezačala,“ řekl bývalý ministr Kalousek. Celý rozhovor, který jsme natáčeli ještě předtím, než Hamáček na tiskové konferenci oznámil, že bude Seznam žalovat o 10 milionů, najdete ve videu v úvodu článku.