ArtCafé

Přestože je CJCH dlouhodobě kritizována, letos se přihlásil rekordní počet umělců. Jedním z důvodů je finanční příspěvek na dílo pro závěrečnou výstavu a stipendijní podpora. Ta dává laureátům možnost tvořit i jindy než po nocích. O tvorbě a pohledu na CJCH mluvla Hana Slívová s letošními oceněnými Oskarem Helcelem, Juditou Levitnerovou, Ondřejem Trhoňem a odcházející ředitelkou Karinou Kottovou.

Do šachet pod Cínovcem, ale i do míst povrchové těžby zavádí výstava Symptomy budoucnosti, na níž můžete zavítat až do 16. února 2025 v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem. Jak může mezioborový kurátorský a umělecký výzkum přispět k řešení otázek spojených s těžbou lithia v Krušných horách? Lokální téma s globální perspektivou přišly s Hankou Malaníkovou diskutovat kurátorky Annu Remešová a Martina Johnová i vystavující umělkyně Bára Mrázková a Sára Märc.

Kamera Oko zve kromě běžných kinosálů na site-specific projekce, soutěžní přehlídku i kurátorské výběry Libuše Jarcovjákové nebo Iva Bystřičana. Festival letos přivítá i švédskou kameramanku Lisabi Fridell a nechybí ani doprovodný program. Co 16. ročník přehlídky přinese prozradí dramaturgyně Zuzana Černá, kurátor audiovizuálního večera Ondřej Lasák a kameramanka Kristina Kůlová. Moderuje David Pomahač.

Otevírání nových cest komunikace, prozkoumávání možností zvuku. Festival Alternativa není jen koncertní přehlídkou umělců z experimentální hudební scény, ale také platformou pro úzkou spolupráci mezi domácími a zahraničními umělci a místem pro rozvoj mladých talentů. O programu a filozofii festivalu v ArtCafé mluví za Alternativu Petr Vrba a Matěj Kotouček a hudebnice Adéla Konečná. Moderuje David Pomahač.

Koncertní návrat skupiny The Ecstasy of Saint Theresa způsobilo vystoupení na besídce školy dětí obou protagonistů kapely, skladatele a hudebníka Jana P. Muchowa a zpěvačky Kateřiny Winterové. Letošní nabitý rok zakončí tři vystoupení, to ale podle Muchowa zdaleka není vše. Začátkem roku 2025 přijde vinylová reedice alb In Dust 3, Slowthinking a Washing Black, ve hře jsou i nové nahrávky. Moderuje Michal Pařízek.

Gentle Autopsy Niny Kohout je skvělou ukázkou talentu, touhy experimentovat i osamostatnění se. V pouhých 21 letech vydala album, které stvrdilo její postavení na slovenské scéně a prosazuje se díky němu i v Anglii, kde aktuálně žije. Kohout vypráví o aktuální desce, studiu hudební produkce na britských ostrovech i o „snaze najít balanc mezi intenzivní kariérou hudebnice a osobním štěstím“. Moderuje Michal Pařízek.

Letošní program představila ve studiu kurátorka Kristýna Genttnerová. O krátkém experimentálním filmu Krym o performerce a herečce Antonině odhodlaně vzdorující ruské okupaci, přišla do studia mluvit režisérka Kateryna Khramtsová.Dramaturgyně a režisérka Petra Chaloupková přiblížila talkshow Chi Chi na gauči, která vzniká pro iVysílání České televize a věnuje se dragu a současné mladé generaci drag queens.

Eva Havlová studuje v Ateliéru tvorby písma a typografie na UMPRUM, který spolu s jabloneckou galerií Nisa Factory a Annou Habánovou připravil výstavu Hier ruht begraben / Zde odpočívá v pokoji. Sochař Jan Šnéberger seká litery v místech posledního odpočinku. Zároveň se věnuje volné tvorbě a restaurování. Letos se podílel na obnově pomníku na starokarvinském hřbitově upomínajícího oběti důlního neštěstí z roku 1894.

Před Nejvyšším správním soudem v Brně stojí atypická socha Spravedlnosti. Vytvořil ji stále ještě nedoceněný Marius Kotrba, kterému nyní uspořádal velkou výstavu tamní Dům umění. V čem tkví Kotrbova jedinečností? A proč by o vítězích soutěží na městské plastiky a pomníky neměli rozhodovat politici? Hana Slívová se ptala sochaře Jiřího Plieštika, kurátorky Jany Vránové a Tomáše Štěpánka z brněnského magistrátu.

Zpěvačka s omamným hlasem průzračně čistého r&b se na svém debutu potkala s produkcí nevyzpytatelného Isama Zinga. Pro ni nová kapitola, kdy to byl částečně krok do neznáma, pro něj volné pokračování práce na vlastním albu, po kterém se věnoval převážně skládání filmové a divadelní hudby. Hosty ArtCafé Ondřeje Bambase budou díky nedávné návštěvě Prahy Erika Rein a Jonatán Pastirčák. E-mail: artcafe@rozhlas.cz

„Chtěl jsem, aby se různorodost kultur, ze kterých cizinci do Čech přicházejí, odrážela i v hudební dramaturgii.“ Přání, které Pavel Kraus vyslovil v roce 2018 na začátku fungování platformy Konektiv, se snaží od té doby naplňovat. Jak se to daří, jako jsou úskalí multikulturního sbližování a co nabídne sedmá Knoktiv Night, která proběhne v listopadu a prosinci v Praze, Brně a Hradci Králové? O tom si s Ewelinou a Pavlem povídal Pavel Zelinka.

Debut dokumentaristky Zory Čápové Reportáž psaná na benzínce přibližuje nevyzpytatelný svět oceňované reportérky týdeníku Respekt Ivany Svobodové. Dokumentární komedie Je to ve hvězdách odhaluje zákulisí astrologické kanceláře a život italské věštkyně Luciany. Více o snímku prozradil režisér snímku Peter Kerekes. Festival Ji.hlava přiblížila vedoucí programového oddělení Adriana Belešová. Moderuje Agáta Hrnčířová.

Kolektivní výstavy jsou ponorem do dvou pražských lokalit. O sousedské výstavě fotek Solidarita nevídaná vypráví Petra Klapka a René Kubášek ze sídlištního strašnického spolku. Ten se mimo jiné zasadil o přípravu manuálu pro místní obyvatelstvo. Vznik výstavy Plenér Laboratoře Veleslavín popisuje umělkyně a zakladatelka iniciativy Zachraňme zámek Veleslavín Veronika Zapletalová, která dlouhodobě rozvíjí vizi areálu.

Píšící audiovizuální umělkyně Simona Koutná stojí za knihou Of Dogs and Daughters, kde se spolu s dalšími autorkami zabývá blízkostí, vztahem matky a dcery, pozicí náhradnice i příběhem Sto a jedno dalmatince. Galeristka Andrea Hoffman Nečasová působí v galerii ARTO.TO v Uhelném mlýně v Libčicích nad Vltavou, kde letos věnovala tématu vztahů tři výstavy: Sdílená blízkost, Kdyby nebylo a nyní I am not 1 You are not 2.

Strom jako společenská bytost, němý posluchač, nositel nadpřirozených schopností. Z vídeňského Belvederu se do Alšovy Jihočeské galerie přesunula unikátní výstava Let It Grow Again! věnovaná reflexi stromu v umění. Kurátorsky ji připravil Miroslav Halák, k vidění je na ní i artefakt slovenské umělkyně Helen Tóth. V ArtCafé je doplnil ředitel galerie Aleš Seifert. S Hanou Slívovou mluvil i o nové galerijní budově.

Komplikovaná, zádumčivá osobnost, která toužila po životní harmonii, ale nevěděla, jak na ni. Také zábavný společník, skvělý skladatel, pianista a zpěvák, v jehož písních se pravidelně zastavoval čas. Bulisovi vychází první LP, které jeho dcera Lucie pojmenovala optimisticky Slunce na peřinách. O Bulisovi, ale také o její cestě za divadlem, hudbou a profesí zdravotního klauna s ní v ArtCafé mluvila Hana Slívová.

Divadelní performerka, režisérka a zakládající členka Teatru Novogo Fronta Irina Andreeva zemřela letos ve věku nedožitých 59 let. Na tuzemské nezávislé scéně působila více než 35 let a významně ovlivnila zejména obor fyzického divadla. Jak a čím přišli do ArtCafé přiblížit teatrolog a publicista Vladimír Hulec a divadelní producent a režisér Jakub Vedral. Pořad připravila Hanka Malaníková.

„Už mi není dvacet,“ ohrazuje se v rozhovoru pro ArtCafé britský hudebník Adrian T. Bell. Už čtvrtstoletí žije na pražských Vinohradech, kde se potkal s Ondřejem Bambasem. Kromě novinky probírali společně i s Martinem Přikrylem návrat post-punkových The Prostitutes, kteří pracují na novém materiálu.

„Hudba je pro nás určitý způsob terapie,“ říká dvojice teepee, která se připomíná třetím albem Blue Moon Rising. Přináší na něm osobně laděné texty, které odráží překotné období obou členů. Tereza Lavičková a Miroslav Patočka během uplynulých čtyř let řešili stěhování frontmanky do Berlína, rozchody, covid i úmrtí blízkých. Jak se německá metropole odráží v náladě alba? Jak se skládá hudba k feministickému pornofilmu? I na to se teepee v ArtCafé ptal moderátor Tomáš Klement.

Z ulice nikdo nepozná, že v domě v Hybernské 2 probíhaly desítky let výslechy. Právě do místností a cel využívaných SNB zasadily 4+4 dny v pohybu výstavu inspirovanou historickými událostmi i snahou o uzdravení ran z minulosti. V čem je podle kurátorky Kristýny Hájkové silné mladé autorstvo? A jak se v dramaturgickém střehu drží tři desítky let spoluzakladatel festivalu Pavel Štorek? Ptala se Hana Slívová.

Se spisovatelkou a hudebnicí Hanou Lundiakovou a vydavatelem, knihkupcem a hudebníkem Josefem Jindrákem o knihách, nahrávání v USA u Steva Albiniho i o situaci a změnách na trhu s knihami a deskami. O zdánlivém chaosu a hledání systému v životě naplněném mnoha činnostmi.

Dnes musí umělci točit videopozvánky, někteří promotéři pak publikum raději rovnou zvou přes sms. Proč je pro kluby výhodné sdružovat se? A proč zájemcům o koncertování nestačí jen napsat e-mail? V den startu brněnské hudební konference ReConnect a klubového festivalu BATCH o tom Hana Slívová mluvila s dramaturgy Jiřím Malenovským (Vegalité) a Tomášem Poprikem (Kafara) a agentkou Hanou Podhorskou.

Spokojený raper hovořící o rodině a bezpečí, který se rád toulá po horách? Ne, není to nesmysl. Anki je na svém novém albu spokojený a jde mu to k duhu. S čerstvým album I Want to Feel Safe cílí na bezpečí a klid, nepřekvapí tedy, že se necítí být součástí domácí rapové scény. Vystupuje spíše s indie skupinami jako Dukla nebo Post_hudba. Navíc rád sbírá houby a chystá se improvizovat s vietnamskými tradičními nástroji.

Projekt spojující umění a medicínu divadelního souboru Tantehorse v koprodukci se 4 + 4 dny v pohybu a Palácem Akropolis přišly představit choreografka a tanečnice Markéta Vacovská, dramaturgyně a divadelní lektorka Kristýna Boháčová a dětská paliativní lékařka Kateřina Barčíková.

Železnice hudebníky (a nejen je) inspirovala odedávna. Vůně dýmu, pravidelný rytmus pražců a nikdy nekončící výhled do krajiny přímo vybízí k zasednutí ke kytaře a vymýšlení písní s nádražáckou tématikou. A jelikož 27. září je mezinárodním dnem železnice, tak jsme do ArtCafé pozvali hudebníky Petra Linharta a Marka Dusila. Řeč byla i o Sudetech, zhudebňování pověstí a novém album kapely Majerovy brzdové tabulky.

Kurátorka a členka spolku Artbiom Tereza Nováková popisuje dlouhodobý projekt Proměna krajiny po požáru v Národním parku České Švýcarsko, který roste z mezioborového výzkumu. Divadelní režisér a předseda Chemického divadla Vojtěch Bárta vysvětluje, jakou roli hraje oheň v příbězích, které inspirovaly bájnou inscenaci gomora ekocida. Její děj je usazený na jih Itálie a vychází z knihy o mafii od novináře Roberta Saviana.

Festival Film a architektura má letos podtitul divnosti a jinakosti. Jeho dramaturg Václav Ševčík zmiňuje snímky, které se díky této lince dostávají do kin: 3 MWh, dokument o sovětských autobusových zastávkách, 27 pater: Utopie Alterlaa či Jak má vypadat ráj? Sofie Gjuričová a Jasmína Lustigová, studentky architektury a autorky festivalového snímku Sauna, ukazují ambivalentní ráz nové čtvrti na periferii Prahy.

Dlouholetá touha a vnitřní hudební kreativita, ale i otevřenost jeden k druhému, vedla ke zrodu projektu Ensoul a žánrově pestrým skladbám využívajících ingrediencí folku, popu, folkloru a šansonu. Ochutnávku z alba Roztáhnout křídla, které vyjde 4. října, odehrála ve vltavském studiu hudební skladatelka, korepetitorka, dirigentka Sára Bukovská a Petr Vaněk, herec, textař, zpěvák, zabývající se i lesní terapií.

Můžete se těšit na festivalovou premiéru seriálu Studna. O jeho pozadí mluvila v ArtCafé režisérka Tereza Kopáčová. Premiéry se v Brně dočká i minisérie režiséra Jana Vejnara Vlastně se nic nestalo, zkoumající otázky intimity v digitální éře. O programu Serial Killer a vývoji české, ale i světové seriálové tvorby mluvila Agáta Hrnčířová také s dramaturgyní festivalu a kulturní publicistkou Táňou Zabloudilovou.

„Vždycky jsem tvrdil, že v takzvaném undergroundu nejde především o hudbu, ale hudba je médiem k tomu, aby se setkali lidé spříznění volbou či podobného názoru na svět,“ řekl básník, publicista, výtvarný kritik a hybatel českého undergroundu Ivan Martin Jirous. Jeho nedožité 80. narozeniny připomene 21. září komponovaný večer s hudbou, filmem a čtením pořádaný Guerilla Records v prostoru Archa+.

Piri Piri sice znamená úmorné vedro, do úmornosti má však hravá a energická hudba DVA s libozvučnými texty plných jazykových zvlášností opravdu daleko. Vzešli z divadelního prostředí, se svou tvorbou procestovali Evropu, Austrálii či USA. S Pavlem Zelinkou probrali nejen vznik Piri Piri, ale i snění o Japonsku či nerealizované projekty – třeba houbařský podcast a fotografování robotů ve volné přírodě.

Snímek Marka Najbrta tata_bojs.doc mapuje přes tři dekády trvající kariéru, čerpá z obsáhlých archivů i ukazuje jemná přediva osobních vztahů členů kapely. O filmu, ale i o současné atmosféře v kapele a budoucích plánech si do studia přišli s Davidem Pomahačem povídat dva členové Tata Bojs Mardoša a Dušan Neuwerth. Zazněl i rozhovor s režisérem Markem Najbrtem.

Akce oživuje každý rok jinou lokalitu prostřednictvím uměleckých intervencí ve veřejném prostoru. Letos se koná na Praze 14 – Rajské zahradě. Nabízí třeba hudební workshop či procházky s průvodci a průvodkyněmi z oblasti umění, vědy a vzdělávání. Agáta Hrnčířová přivítala DJku, hudebnici a novinářku Marii Čtveráčkovou aka Mary C, architektku a pedagožku Kateřinu Vídenovou a kurátorku festivalu Edith Jeřábkovou.

Letní open-air festivaly čelí nepředvídatelným výkyvům počasí, které jsou stále častější. V posledních dvou sezónách byly kvůli nepřízni počasí přerušeny více než tři desítky akcí, v předešlé dekádě jich byla sotva třetina, náhlé změny počasí s sebou nesou změnu paradigmatu festivalů a spolu s ní i zvýšené nároky na pořadatele i návštěvníky. Co všechno se vlastně mění? Co patří k dobré přípravě na festival v době klimatické změny? A je vůbec možné být připraven na vše?

Proč je důležité zkoumat čtenářské prožitky i u informačního textu a nesoustředit se jen na fikční literaturu? Diskuzi o čtení a o probouzení vnitřního čtenáře vedla Jitka Kostelníková se zakladatelkami projektu Molekuly čtení Terezou Booth a Kateřinou Špronglovou a výzkumnicí čtenářského prožitku Anežkou Kuzmičovou. A co vy, vzpomněli byste si na své první čtenářské zážitky a prožitky?

Jednou ze vzpomínkových akcí připomínající pohnutou historii Československa je i festival Nevermore 68. Diskuzemi, koncerty i výstavou připomene 21. srpna na pražském Výstavišti nejen okupaci Československa, ale i osudy žen, které se jí postavily. Výjimečným večerem je také klubová noc Crave, která proběhne 11. října. A právě s organizátorkami Barboru Šubrtovou a Eliškou Pírkovou si povídal David Pomahač.

Johana Breburdová popisuje, jak v pražských Nuslích v podniku Kafe nůžky papír spojuje kavárenskou, kadeřnickou a knihkupeckou praxi. Ondřej Vrána alias Tympl vypráví, kudy vedla jeho cesta do osobitě pojatého salónu v pražských Holešovicích – ten je nezaměnitelný i díky mozaice obrázků a fotek na zdech. Jan Špilar střihající v Brně pod jménem Střihoruký Edward vysvětluje prolnutí jeho duchovní a kadeřnické služby.

ArtCafé Hanky Malaníkové je poctou zálesáctví, woodcraftu, skautingu, trampingu – všem hnutím a subkulturám, pro které je oheň posvátný, příroda zdrojem moudrosti a spaní pod stanem, teepee či hvězdná obloha tím nejluxusnějším noclehem. Jaké hodnoty zastávají? Jakou roli hraje zodpovědnost nebo nepohodlí? Víte, že stan s podsadou je český unikát? A nejsou nakonec největšími hrdiny táborů kuchaři a kuchařky?

Fotograf Miroslav Hlinka otevírá nedávno vydanou autorskou knihu Momenty ticha – české kostnice ve fotografii, v níž přináší pohled do dvaceti kostnic. Umělkyně Šárka Koudelová popisuje objekty a myšlenky z výstavy Broken Femur. Textilní designérka a umělkyně Klára Malo absolvovala na FaVU VUT v Brně s tapiserií Dobrá smrt, kde ztvárnila pětici kostlivců, kteří opomněli, že u odchodu na věčnost je třeba se také odít.

Výstava Hra zve k trávení času v lounské galerii jinak, než jsme zvyklí, je spíše velkým kreativním hřištěm. Díla Zdeňka Sýkory, Emila Filly nebo Jitky Válové doplňují práce současných tvůrců a tvůrkyň, vzniklé přímo na míru výstavnímu prostoru. Agáta Hrnčířová si do ArtCafé pozvala kurátorku Kamilu Huptychovou, umělce a architekta expozice Dominika Langa a umělkyni Terezou Bartůňkovou.

Jakou funkci a potenciál mají kulturáky dnes? Jak se liší kulturní domy a centra ve velkých a malých městech, v jakém stavu v současnosti jsou? O tom si moderátorka Alžběta Žabová povídá s editorkou knihy Michaelou Janečkovou, spoluautorem fotografií Martinem Netočným a předsedkyní nově vzniklé Asociace kulturních center ČR Dagmar Bednárikovou.

Jak se zvuky lidské civilizace a mimolidského světa vzájemně ovlivňují a prolínají? Jak probíhá lov zvuku v ulicích města a jak na muže s parabolou reagují kolemjdoucí? ArtCafé zavítalo do Brna. Pozvání Hanky Malaníkové přijal kurátor výstavy Beyond the Sound Jiří Suchánek a umělec Tomáš Šenkyřík, jehož výstava Zvukové krajiny Brna, zvuky lidské a mimolidské probíhá v brněnském Domě umění až do 14. července.

Multidisciplinární festival Transforma zve návštěvníky na nevšední hudební a kulturní zážitky. Program se odehrává v opomíjených zákoutích města a nabídne tvorbu mimo hlavní proud. Jak vzniká festival založený na silné komunitě přátel? Daří se spolupracovat s městem a obyvateli Tábora? Agáta Hrnčířová v ArtCafé hovoří s organizátory festivalu, Jiřím Strakou, Jakubem Novotným a Jiřím Gruberem.

Okolnosti vzniku nové desky Blue Electric Light, ale také čerstvá instalace vlastní hvězdy na hollywoodském chodníku slávy a mládí, od začátku plné hudby, inspirace. To jsou témata rozhovoru, který Pavel Zelinka vedl s americkou rockovou hvězdou. Mimo hudbu dojde i na povídání úspěších na poli módy, kam se letos 60letý muzikant vrhl po vzoru své dcery Zoe.

Básník Luboš Svoboda přichází s básnickou reportáží Koleje jsou pevně přibité k vidění (Rubato, 2024), kde lyricky zachycuje několikatýdenní pozorování a prožitky z rozhraní mezi virtuální realitou a pokojem bytu. Analytický filozof Jakub Mihálik z Akademie věd ČR se zabývá problémem vědomého prožívání a otázkou mysli. S odkazem na Davida J. Chalmerse upozorňuje, že prožitek virtuality není pomýlený ani iluzorní.

Mluvené slovo, literatura, didaktika češtiny a objevování nových možností. To je záběr festivalu, který tradičně zve v první červencový týden do Českého ráje. Pozvání přijali dramaturgové Lada Blažejová a Jan Trč, divadelník a lektor rozhlasové dílny Josef Kačmarčík a autorka Dora Kaprálová, která na festivalu povede dílnu tvůrčího psaní zaměřenou na humor. Moderuje Jitka Kostelníková.

Nádražní pohostinství živí kromě cestujících také kulturu čekání a klábosení. Alžběta Medková, Matouš Hrdina a Jiří Krejčík –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kolektiv sdružený kolem blogu VÁGUS.CZ a řady publikací vytrvale mapuje a glosuje vývoj tuzemských i zahraničních nádražek. Jana Konopíková, absolventka Fakulty humanitních studií UK, nahlíží nádražky etnografickým výzkumem, jež pojmenovala Po práci na pivo a pak vlakem domů.

Jiří Zemánek a Krištof Pučejdl stojí jako pedagogové za předmětem Jak vyrobit (téměř) cokoli, který se letos opět uskutečnil na FEL ČVUT. Student Martin Höhne si ho zapsal a vyrobil šachovnici s podsvícenými políčky, která radí při hře. Carolina Sidon popisuje principy pilotního Dobrodružného hřiště na Praze 6. Oba příklady praxe ukazují, že na univerzitní půdu i do veřejného prostoru hravost, svoboda i odvaha patří.

Třetí ročník Bienále Ve věci umění , zabývajícího se letos vztahem mezi venkovem a městem, probíhá až do 29. září v Národní galerii Praha a Lidické galerii. Program a letošní koncepci přiblíží jeho ředitelka Tereza Stejskalová, pozvání Agáty Hrnčířové přijaly i umělkyně mající k venkovu velmi blízko. Kateřina Žák Konvalinová je spoluorganizátorka Farmy Jednorožec, Natalie Perkof se pustila se svou rodinou do biozemědělství.