Balanc

Od školy nejspíše slýcháte, že pohyb je pro zdraví skvělý. Když to ale spojíme s kulturou výkonu, tělo spíše trápíme. Pohyb a péče o tělo není jen síla, vytrvalost a posouvání limitů. V tělesných a psychologických terapeutických směrech je stále více slyšet o jemných technikách, které mají překvapivě a paradoxně silné účinky. O jemné i silové práci s tělem mluví v pořadu Balanc fyzioterapeutka Zuzana Čejková.

Jací jsou mladí lidé ve srovnání s předchozími generacemi a jak se to odráží ve vztazích? Mění se společenské faktory, kultura, technologie, a proto se mění i lidé. Neexistuje uzavřená skupina mladých, kteří mají stejné názory, hodnoty a životní styl. Část mladých lidí nahlíží jinak na genderové role, rozdělení péče o děti a domácnost, je pro ně důležité duševní zdraví, klimatická změna a politika. V Moderní lásce téma probíráme s Martinem Buchtíkem, ředitelem agentury STEM.

Není neobvyklé, že se lidé stydí o sexu mluvit. Často nás to doma ani ve školách neučili a jedná se o citlivá a intimní témata, která nás činí zranitelnými. I vztahy, ve kterých je komunikace dobrá, občas narazí na téma, které se jim těžko překonává. V Moderní lásce na téma komunikace a sex odpovídala sexkoučka Gaia Poupětová.

Jaký obraz o sobě prezentujeme na sociálních sítích? Napnuté břicho bez tuku, vyfiltrovaný obličej, fotky z dovolené. Vytváříme si dokonalé profily, které skrývají naše nejistoty a smutky. Vytvoříme si novou online část osobnosti, která si ale může žít vlastním životem a mít na nás negativní dopad. Jaký vztah máte ke svému digitálnímu já a jak ho zdravě nastavit? V podcastu Balanc odpovídá psychoterapeut a autor projektu DigiDetox Matěj Krejčí.

Sex není jen fyziologický proces, ale také emocionální a duchovní zážitek. Ovlivňuje naše vztahy, sebevědomí a celkovou kvalitu života. Přesto se kolem něho motá spousta mýtů, které nám sex komplikují a dokonce mohou i ukončovat vztahy. Jak se mění chápání sexuality, jak ji můžeme rozvíjet a co nám v tom brání? V Moderní lásce o tématu mluvila sexkoučka Gaia Poupětová.

Všichni jsme někdy cítili strach, jeho funkcí je upozorňovat na nebezpečí a chránit. K překonání potřebujeme odvahu. Někdy v zásadních životních rozhodnutích jako rozchod nebo změna zaměstnání. Pro někoho může ale být výzva třeba i vrátit v restauraci jídlo, protože jsme ho dostali špatně připravené. Kdy se strach stává překážkou pro naplněný život a jak hledat odvahu? Pro podcast Balanc odpovídala Dana Krausová, klinická psycholožka a psychoterapeutka.

Trend umělé inteligence zasáhne i vztahy a psychoterapii. Digitální společníci jsou stále sofistikovanější, dokážou simulovat konverzaci podobnou lidské, přizpůsobit se uživatelům na míru a poskytovat emocionální podporu. Někteří lidé s AI navázali vztahy, o kterých by řekli, že jsou skutečné. Poskytují jim pochopení, podporu i vzrušení. Ale také vyvolávají obavy z citové závislosti, sociální izolace a možné manipulace. O tématu mluví v Moderní lásce investor Jakub Křikava.

Nedávné povodně byly zkouškou pro integrovaný záchranný systém, politiky, ale především pro zasažené. Češi jsou na tom s akutní prý pomocí dobře, myslí si Štěpán Vymětal, psycholog se zaměřením na psychologii krizí, katastrof, traumatu a odolnosti. Na mimořádnou událost se můžeme připravit jen do určité míry, a i odolné může překvapit. V podcastu Balanc rozebíráme, jak odolnost posilovat a co v krizových situacích máme a nemáme dělat.

Tinder způsobil revoluci v online datingu, ale technologie se posouvají dál. Vznikají nové aplikace, které se zaměřují třeba jen na vážné seznámení, sexualitu nebo náboženskou příslušnost. Do vývoje vstupuje umělá inteligence a rozvoj dalších technologií. Jak dnes vypadá online dating a kam se bude ubírat? V podcastu Moderní láska odpovídá Jakub Křikava, investor do nových technologických start-upů.

Okřiknete své dítě a najednou, jako byste slyšeli vlastní rodiče. Ve slovech, v tónu, dokonce i v gestech. Naše geny a prostředí nás ovlivňují. Nedědíme jen barvu očí, ale také talenty a duševní poruchy. Mnoho duševních onemocnění má genetickou složku, ale prostředí může výrazně ovlivnit projevy. Jak nás ovlivňují geny a jak prostředí, do kterého se narodíme? V podcastu Balanc odpovídá Albert Kšiňan, psycholog a výzkumník z institutu Recetox Masarykovy univerzity.

Válka na Ukrajině pokračuje a bezesporu má vliv na naše duševní zdraví. Někteří lidé téma odsunuli do pozadí, jiné unavuje, jsou i vytrvale aktivní diskutéři a podporovatelé. V podcastu Balanc s Tomášem Zudou, psychologem, psychoterapeutem a lektorem rozebíráme, jak se eticky a s ohledem na duševní zdraví postavit k válce na Ukrajině.

Na děti se nejde připravit, možná jen do určité míry. Mentor rodičovství a vztahů v podcastu Moderní láska radí a vysvětluje, s čím se páry potýkají. Zdůrazňuje, že pomáhá naučit se o situaci dobře mluvit, dělat a plnit dohody, ale také se k nim vracet. Nikdy se nám nenarodí přesně takové dítě, jaké chceme nebo čekáme. Zorientovat se v různých stylech výchovy, vypořádat se s únavou, snížením libida a finančním poklesem může být obtížné.

Vysoká inteligence může pomáhat k hlubšímu chápání světa a úspěchu. Ale zároveň být pastí, která člověka odvede od vnitřního klidu a rovnováhy. Čím složitější a výkonnější systém, tím více se toho může porouchat. Inteligence také může zesílit vnímání vlastních nedostatků a chyb ve světě kolem a zvýšit tlak na úspěch. V podcastu Balanc jsme téma probrali s Tomášem Zudou, psychologem, psychoterapeutem a lektorem.

Když nemáte děti a randíte s někým, kdo ano, může to být výzva i příležitost. V podcastu Moderní láska odpovídá Kateřina Trávníček, mentorka v rodičovství a vztazích. Přijmout do života nového partnera a jeho děti nemusí být pro každého. Lidé se obávají, že bude mít méně času, že pro ně nebude prioritou a že přibydou starosti o dítě. Tím se můžeme připravit o dobré vztahy s fajn lidmi. Je třeba otevřeně sdílet očekávání a najít rovnováhu mezi osobními a rodinnými potřebami.

Psychedelika představují revoluční nástroj v léčbě psychických onemocnění, ale také v oblasti sebepoznání. Mohou přinášet terapeutické a spirituální zážitky, ale také člověka rozhodit. Roli hrají kontext a prostředí, takzvaný set a setting. Kombinace ceremonií s moderní psychoterapií nabízí nový přístup k péči o duševní zdraví. Balanc, natáčený na Letní filmové škole, navštívil Marek Nikolić, psycholog a neurovědec z kliniky Psyon a Národního ústavu duševního zdraví.

Stalking může mít devastující dopady na oběti, včetně posttraumatické stresové poruchy. Technologie usnadňují stalkerům sledování a kontaktování. Výskyt stalkingu je častější mezi bývalými partnery, ale může se týkat i krátkodobých vztahů nebo zcela cizích lidí. Navzdory nízkým trestním sazbám může už samotný zásah policie mít odrazující účinek. V podcastu Moderní láska odpovídá Pavlína Komedová, prezidentka Bílého kruhu bezpečí, advokátka a mediátorka.

Mindfulness a psychedelická terapie se stávají stále populárnějšími. Je důležité pochopit, jak přístupy fungují a jak mohou ovlivnit psychické zdraví. Mindfulness i psychedelika mohou být vnímána jako univerzální nástroj pro zlepšení duševního zdraví, ale zároveň mají i nečekané vedlejší účinky. O meditaci a psychedelikách hovoří v podcastu Balanc Jan Benda, psycholog, psychoterapeut a autor knihy Všímavost a Já Jan Benda.

Chodíte na psychoterapii a ptáte se, kdy to skončí? Může za pár dní nebo za několik let. Mnoha lidem, kteří se vypraví na cestu sebepoznání, se otevře spirituální svět, který se s psychoterapií prolíná, doplňuje a může být i v rozporu. Meditace, jóga nebo dechové techniky mohou pomoci se zvládáním emocí. Ale k dobrému vztahu s lidmi a se nelze procvičit nebo promeditovat. O psychoterapii a spiritualitě mluvil Jan Benda, psycholog, psychoterapeut a autor knihy Všímavost a Já.

Jak vypadá současný vztah české společnosti k online sexu, pornografii nebo sextingu? V rozhovoru odpovídá Lukas Blinka, docent z Institutu pro psychologický výzkum. Masarykovy univerzity. Rozdíly najdeme napříč generacemi, ale také v rámci genderových rolí. Pornografie může mít na lidi, zejména páry, dobrý vliv. Je ale také únikem, i když závislost na ni je velmi vzácná.

Jaký je vztah mezi přátelstvím a láskou? Může být náš partner zároveň naším nejlepším kamarádem? A jaké jsou šance, že vztah vzniklý z dlouhodobého přátelství vydrží déle než ten, který začal na online seznamce? V podcastu Moderní láska odpovídá Adam Suchý, klinický psycholog a psychoterapeut. Zamýšlíme se také nad možnostech přátelství po rozchodu.

Ženy dosahují orgasmu méně častěji než muži. Souvisí to s tlakem na výkon a stereotypy, které ovlivňují sexuální prožitek. Moderní přístupy k sexuální edukaci nabízejí možnosti pro zlepšení sexuálního zdraví žen. Ukazují, že socioekonomický status a vzdělání mohou hrát v ženské sexualitě významnou roli, přičemž ženy s nižším statusem častěji hlásí sexuální obtíže. V podcastu Moderní láska odpovídá na téma ženské sexuality Lucie Krejčová z Národního ústavu duševního zdraví.

Probdělá noc může být úžasný i skličující zážitek. Možná jste si do noci povídali s novým partnerem nebo partnerkou nebo vám nedalo spát trápení. Noc má svoje kouzlo a tajemství. Pro mnoho lidí je časem ticha, prostorem pro kreativitu, samotu nebo introspekci. V naší kultuře se do noci skrývá mnoho činností, od sexu, přes užívání psychoaktivních látek až po zločiny. Co vše skrývá noční život? V podcastu Balanc odpovídá Adam Borzič, psychoterapeut, básník a publicista.

Jak se žije LGBTQ lidem v současném Česku? jaké jsou největší výzvy, kterým čelí? A z jaké země by si Česko mohlo vzít inspiraci? V podcastu Moderní láska odpovídá Andrea Stašek, výzkumnice z institutu pro psychologický výzkum Masarykovy univerzity v Brně. Vztahy se proměňují a dnešní LGBTQ páry mají jiné typy partnerství než v minulosti, stejně jako všichni. Sexuálně svobodnější společnost přináší různé výhody a nevýhody.

Mnoho z nás nedokáže pochopit, jak někdo může zneužít dítě. Přesto se to děje, častěji ze strany blízkých než úplně cizích. Oběti zneužívání mohou později samy zopakovat toto chování, což vede k mezigeneračnímu přenosu traumatu. Pro děti je důležité, aby o tom mohly mluvit, někdy se vzpomínky na traumatický zážitek mohou ale vyjevit až po desítkách let. O tématu mluví dětský psychoanalytický psychoterapeut, psychiatr a autor podcastu O dětské duši Peter Pöthe.

Pravá láska není nalezení dokonalého partnera a krásná zamilovanost, ale práce na vztahu a přijímání nedokonalostí. Můžeme se učit kompromisy, vzájemné porozumění a schopnost řešit konflikty. Posilují nás společné zážitky, nejen všední posedávání doma po práci. Hluboké vztahy a blízkost nejsou exkluzivní jen pro partnerství, můžeme je zažívat s příteli i jinde. Na živém natáčení Moderní láska v Kasárnách Karlín odpovídala psycholožka a psychoterapeutka Dominika Čechová.

Aktivismus v oblasti životního prostředí a klimatické krize často vychází z hlubokého zájmu a soucitu s děním ve světě kolem nás. Mnozí se stávají aktivisty proto, že cítí bolest nad utrpením zvířat, nespravedlností války nebo obavy o budoucnost svých dětí. Existují také extrémní formy aktivismu jako výrazu zoufalství či frustrace z neúčinnosti dlouhodobých snah. V podcastu Balanc téma rozebíráme s terapeutkou, mediátorkou a lektorkou Zdeňkou Voštovou.

Planeta kolabuje a zdá se, že odpovědní a mocní dělají jen málo pro nápravu. Environmentální žal je emocionální reakce na různé aspekty klimatické krize. Může se objevit škála emocí, od smutku a bezmoci po strach. Existují ale také pozitivní aspekty. Lidé se spojují, rozvíjejí pospolitost, empatii, inspiraci a aktivní zájem. Na téma odpovídala v podcastu Balanc terapeutka, mediátorka a lektorka Zdeňka Voštová.

První rande může být plné nervozity, leckomu připomíná pracovní pohovor. Většina lidí se shoduje, že je dobré být sám sebou. Když jsou lidé uvolnění, vtipkují, sdílí, co je těší, pravděpodobně to druhého zaujme. Není od věci se zaměřit taky na vyváženost, když se snažíte někoho oslnit, nejspíše to nebude fungovat. Zajímáte se o sebe oba? V podcastu Moderní láska jsme na téma první rande zpovídali stand up komičku a spisovatelku Lucii Macháčkovou.

Mládí i stáří máme spojeno s mnoha představami a hezčí jsou asi ty týkající se nižšího věku. Stárnutí je přirozený proces a není pravdou, že ze života jen bere. Když se podaří, můžeme objevit nové role, předávat zkušenosti, najít klid a stávat se moudrou vědmou nebo starcem. Není to samozřejmé, nicméně spokojené stáří začíná rozhodnutím učiněným už mnohem dříve. Třeba právě teď. Téma rozebíráme v podcastu Balanc s psychologem a psychoterapeutem Alešem Boreckým.

Na koho se můžete vždy spolehnout? Partneři se mění a opouští, často s rozchodem přichází pocit křivdy nebo ublížení. Rodina nemusí být funkční, její členové k sobě nemají hluboké vztahy a nerozumí si. V dobrém i ve zlém, nemoci i zdraví jsou to pak často přátelé, kteří tam pro nás jsou, i když jsme je dlouho neviděli. A i my bychom pro ně udělali to samé. V podcastu Balanc rozebíráme přátelství a partnerství s Alešem Boreckým, psychologem a psychoterapeutem.

Umělá inteligence (AI) je buzzword poslední doby. Promění snad všechny obory lidské činnosti. I naše vztahy, seznamování, komunikaci a milostný život. Jako každá technologie může být použita k dobrým i špatným účelům. O dopadech můžeme v nyní jen spekulovat. Může třeba pomoci lidem s aspegrovým syndromem rozpoznávat emoce, starším se samotou. Ale také nás může vzdálit od autenticity a skutečných vztahů. Na otázky o AI, emocích a vztazích odpovídá výzkumník Michal Bída.

Namísto strachu z nevěry se můžeme bavit o tom, co pro nás znamená věrnost. Je jasné, že i když jsme se spokojeném vztahu, budou nás jiní lidé přitahovat. Sexuálně, emočně nebo i jinak. Když už se nevěra ve vztahu objeví, často bolí zrada naší dohody, důvěry. Věrnost je živá hodnota a bude se proměňovat, proto je dobré se k debatě o ní vracet. Co dnes věrnost, nevěra a jak ji mění technologie? Markéta a Petr zpovídali na téma psychoterapeutku a psycholožku Elišku Remešovou.

Možná jste také zmatení z diskuse o genderu, sexualitě a identitě. Místo tlaku na sebe sama, ale můžeme také najít prostor svobody pro nalezení sama sebe. Co já ve vztazích a sexu potřebuji? Jak se cítím? Menšiny, i v oblasti sexuality a identity, nejsou nové, jsou jich plné dějiny. Otevřená společnost dovoluje žít svobodněji, ze zmatení pomůže dobrá diskuze.

Není pravdou, že ženy pracují v sexbyznysu jen z nouze. Mnoho z nich ano, ale některé sex baví, umí si nastavit hranice a třeba díky tomu procestují svět. Češi a Češky jsou k sexbyznysu tolerantní, alespoň to deklarují. Práce v sexbyznysu má obrovské stigma, vágní právní oporu a mnoho rizik. Pro všechny zúčastněné je důležité bezpečí a nastavení hranic. V podcastu Balanc, sérii Moderní láska, rozebíráme téma s Kateřinou Šádkovou z organizace Rozkoš bez rizika.

Rozvod nebo rozchod je součást života. Nevyhnutelnou zraňující zkušeností, ale určitě se můžeme pokusit je dělat důstojně a zachovat vztah, i když spolu už nebudeme chodit. Ne každý se umí dobře rozejít, mnoho lidí vezme vztahový sekáček a utne to. Napíše zprávu nebo se přestane ozývat, protějšek vyghostuje. Podle Tomáše Kvapilíka, psychologa a psychoterapeuta to není důstojné. Konec vztahu je příležitost vyrůst, lépe pochopit sebe sama.

Kdo je dnes správný muž a správná žena? A má smysl se tím ještě zabývat? Odpovědi jsme hledali v sérii Moderní láska podcastu Balanc s novinářkou a autorkou knihy V pasti pohlaví Silvií Lauder. Všichni máme o rolí muže a ženy představy, které jsou po generacích předávány a do značné míry sdíleny celou společností. Jenže už nefungují, ženy muže nepotřebují, mohou být ekonomicky soběstačné. Muži, ale i stát, zase neví, co s tím.

Chci s tebou být, ale... Zavázat se k jednomu vztahu na celý život je velké rozhodnutí. Současná sociologie a psychologie nám mohou pomoci s pochopením, jak závazek funguje, v čem nás ovlivňuje vnitřní svět i vnější normy a někdy limitující představy. Honza Vojtko, párový terapeut a spisovatel tvrdí, že co je pro nás závazek, se mění a je důležité se o tom v partnerství bavit. Opakovaně. Je závazek dnes sexy a jak si ho nastavit?

Kdo jsem, co na světě dělám? Co znamená dobrý život? Nejeden z nás hledá na podobné odpovědi v psychoterapii, ale to nemusí každému stačit. Adam Lalák je filozofický poradce. Vede s klienty dialog na různá témata a nabízí pohledy různých filozofických škol i autorů a autorek. Jiný pohled na svět může být léčivý a rozvíjet nás. Možná jsme někdy příliš pragmatičtí, zaměřeni na estetiku věcí, snílci nebo prospěcháři a filozofie dává možnost na svět nazírat jinak.

Pro mnoho lidí je první sexuální zkušenost s novým partnerem nebo partnerkou důležitý milník. Nezáleží, jestli je na prvním rande nebo k němu směřujete dlouho. Podle psycholožky a psychoterapeutky, zakladatelky Institutu Moderní láska Markéty Šetinové je důležité bezpečí, naladění na vlastní tělo. Komunikace je nutná, ale nemusí být jen slovní. Z prvního sexu je mnoho lidí nervózních a když se nepovede, neznamená to, že celý vztah nebo sexuální život jde do kopru.

Neuroplasticita je schopnost mozku se měnit a přizpůsobovat se novým podmínkám. Je důležitá pro učení, paměť i psychoterapii. Lze ji podpořit zdravým životním stylem a pravidelnou stimulací. Může být i nevýhodná, mozek se může „naprogramovat“ do duševní choroby. V podcastu Balanc na téma neuroplasticity mozku odpovídá Martin Brunovský, vedoucí klinického výzkumného programu v Národním ústavu duševního zdraví, lékař na psychedelické klinice Psyon, neurolog a neurovědec.

„Člověk je, jak říkáme v křesťanské tradici, stvořen jako dobrý,” říká v podcastu Balanc řádová sestra, teoložka Denisa Červenková. Jedním z motivů vánočních svátků je naděje. Jak ji ale hledat ve světě, který se zdá být stále více temný a beznadějnější? Můžeme se obrátit na vlastní zdroje, na psychoterapii i na Boha.

„Mám tě ráda jako sůl,“ říká princezna Maruška otci v pohádce Byl jednou jeden král. Nejeden potomek má dojem, že rodiče preferovali, nebo dokonce měli radši sourozence. Může se to stát, ale taky je možné milovat své děti stejně. Každý vztah je jiný a děti nejsou modelína, ze které si uplácáte, koho chcete. V podcastu Balanc odpovídá na téma oblíbených dětí terapeutka Sylvie Stretti, která také pečuje o pozůstalé ve FN Motol a je ředitelkou Poradny Vigvam.

Smrt rodičů je těžká životní událost, která může mít na pozůstalé velký dopad. Neexistuje univerzální způsob, jak se na ni připravit, i když je očekávaná, náhlá nebo po delší nemoci. Častými emocemi je smutek, vina, zlost, úleva i zmatek. Je důležité umožnit si emoce prožívat a nebránit se jim. V podcastu Balanc odpovídá terapeutka Sylvie Stretti, která také pečuje o pozůstalé ve FN Motol a je ředitelkou Poradny Vigvam.

Cykly přírody mají vliv na naše duševní zdraví. Když se na ně naladíme a trávíme čas venku, můžeme zlepšit svou náladu, snížit stres a úzkost a podpořit zdraví a pohodu. Příroda prochází změnami, i my sami jsme součástí neustálého pohybu a vývoje. Roční období představují přirozené cykly, které můžeme využít k tomu, abychom se lépe poznali a naladili se na své potřeby. Na téma přírodních cyklů odpovídala v podcastu Balanc Barbora Zemanová, lektorka a ceremonialistka.

Na první pohled to může působit bizarně. Potřebujete vyléčit své trauma a psychoterapeut vám před očima pomalu hýbe prstem ze strany na stranu. Metoda EMDR (desenzibilizační terapie využívající pohyb očí) si přes počáteční kontroverzi a nedůvěru našla cestu do mainstreamové psychoterapie. I když se přesně neví, jak funguje. Výsledky má ale prokazatelné. O metodě mluvil v podcastu Balanc klinický psycholog a psychoterapeut Tomáš Holcner.

Trauma může ovlivnit člověka na dlouhé roky a ani o něm nemusí vědět. Současná psychologie má metody, jak s posttraumatickou stresovou poruchou úspěšně pracovat. Porucha, označovaná jako PTSD nebo PTSP má řadu příznaků. Patří mezi ně návraty traumatických vzpomínek, vyhýbání se situacím, které připomínají trauma a zvýšená ostražitost a podrážděnost. Poslechněte si rozhovor s klinickým psychologem a psychoterapeutem Tomášem Holcnerem.

Radio Wave přináší podcastovou sérii Teď jsem Robin. V šesti epizodách popisuje tranzici očima hlavního hrdiny Robina (dříve Elišky) a jeho blízkých. Na sérii navazujeme v podcastu Balanc rozhovorem o trans lidech, sexualitě a genderu s psychologem a psychoterapeutem Miroslavem Šubrtem.

I máma má spoustu důvodů být naštvaná, i když vztek je možná společensky více přijímán u mužů. Výchova dětí může být velmi náročná. Rodiče se někdy měsíce nevyspí, děti mají své potřeby a dávají je hlasitě najevo, otec nepomáhá nebo nepodporuje. Není překvapení, že se v takové chvíli může objevit vztek, který vede k hádkám nebo i k fyzickému trestu. Na Karlínském dni pro duševní zdraví mluvila pro Balanc o vzteku matek psycholožka a psychoterapeutka Hana Nečina Vaníčková.

Zájem o duševní zdraví je, zejména mezi mladšími lidmi, stále větší. Zajímají se o jednotlivé diagnózy i charakterové rysy. Vysoká citlivost je pro mnoho lidí důležité téma. Alena Wehle, terapeutka a zážitková pedagožka, přinesla toto téma do našeho veřejného prostoru. Nedávno vydala knihu s názvem Citlivka. Radio Wave uspořádalo na Letní filmové škole v Uherském Hradišti debatu o vysoké citlivosti.