Osobnost Plus

Vládě je dlouhodobě vytýkána špatná komunikace. Teď se začalo říkat, že Petr Fiala (ODS) zrušil kvůli válce všechny další premiérské role, které by měl jinak mít. „Já ten dojem nemám. A asi bych se ohradil proti tomu, že konflikt Ruska a Ukrajiny je válkou jen dvou států. Tím, že se odehrává za našimi humny, je to něco, co nás musí extrémně zajímat,“ říká politolog Stanislav Balík, děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

„Už je tu druhá generace, která si myslela, že se po ukončení studené války bude budoucnost vyvíjet jen směrem k demokracii. Ale zapomnělo se, že demokracii je potřeba hýčkat, bránit a dělat všechno, aby mohla vzkvétat, což se nedaří,“ říká politický a kulturní geograf z Ostravské univerzity Vladimír Baar.

Atentát na slovenského premiéra Roberta Fica (SMER – sociálna demokracia) se může stát záminkou k omezování demokracie i u nás, tvrdí Bohumil Pečinka, komentátor serveru Echo24 a spoluautor podcastu Kecy a politika. „Už v 90. letech jsme měli se Slováky různé politické cykly. Kolem roku 2010 se sladily a teď mám pocit, že jsou tak dva tři roky před námi,“ říká v Osobnosti Plus.

Ruský prezident Vladimir Putin je prý připravený zastavit válku na Ukrajině jednáním o příměří. Jenže vedle nutné podmínky uznat současné ruské územní zisky požaduje i jednání s legitimním vedením Ukrajiny, ale Volodymyr Zelenskyj to prý není. „Putin v ruské společnosti cítí poptávku po míru a také chce ukázat, že není tím šílencem a válečným štváčem. On se přece snaží, ale ti druzí nechtějí,“ myslí si novinářka a spisovatelka Petra Procházková.

Situace na Slovensku je plná nenávistných projevů, některé části společnosti se radikalizují a ve veřejném prostoru se stále častěji objevují zkreslující a manipulativní sdělení. Jak se proti takovým projevům nenávisti bránit? A je to vůbec možné?

Dnešní politika, a nejen ta česká, není soupeřením demokratických stran, ale soubojem nepřátel, říká podnikatel a filantrop Jan Dobrovský. Podle něj je hlavní příčinou vyčerpání témat politiky po 2. světové válce.

Žádost prokurátora Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu o zatykače na izraelské lídry je nehorázná, reagoval americký prezident Joe Biden na zveřejněný záměr prokurátora soudu, který navrhl zatykač nejen proti Benjaminu Netanjahuovi, ale také proti izraelskému ministru obrany a třem nejvyšším vůdcům hnutí Hamás. Podle něj nesou odpovědnost za válečné zločiny. Bude zatykač skutečně vydán? V pořadu Osobnost Plus odpovídá Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů.

Co si Západ představuje pod porážkou Ruska na Ukrajině? „Ukrajina i Západ mají jinou definici vítězství než Rusko. Tou je pro něj udržení režimu. Rusku je úplně jedno, jestli obsadí dalších pár čtverečních kilometrů Donbasu, pro kremelskou kliku je důležité, že se udrží u moci a lizu,“ uvádí vojenský analytik Otakar Foltýn.

John F. Kennedy, Olof Palme, Jicchak Rabin, Jo Coxová a zatím poslední Robert Fico. Přestože se nám vybavují primárně oběti politických atentátů spáchaných v demokraciích, v globálním měřítku je počet politických atentátů za posledních 30 let vyšší v zemích mimo západní demokratické státy. Jak atentáty změnily chod moderních dějin? V pořadu Osobnost Plus odpovídá Ladislav Kudrna, historik a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.

Vytvářel klimatický plán Prahy, studoval environmentální inženýrství v Nizozemsku a je odborníkem na cirkulární ekonomiku. Vojtěch Vosecký říká, že nejlepší odpad je ten, který nikdy nevznikne. V čem se nám daří a v čem naopak ne? A jak se starají o odpad například v Nizozemsku?

Atentát na slovenského premiéra Roberta Fica otřásl nejen Slovenskem. Útok odsoudila řada politiků včetně slovenské opozice a také světových státníků. „Pevně věřím, že tento úplně šílený projev násilí povede k určitému semknutí slovenské společnosti, kterou jsem vnímal lehce na hranici nestability,“ soudí klinický psycholog Radek Ptáček.

Jak vnímá válku na Ukrajině Milan Švrčina, bývalý učitel matematiky a fyziky a nyní na frontě aktivní člen Mezinárodní legie, samostatného 1. praporu pod pozemními vojsky Ukrajinské armády?

Antisystémová hnutí nahradila během dekád u nás dříve rozšířená hnutí extrémně pravicová. Jejich představitelé nevěří v demokracii a vyjadřují obdiv autoritářským režimům jako tomu ruskému. Antisystém tak zcela zastínil tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty.

V době probíhající ruské agrese spustil Vladimir Putin výraznou politickou změnu. Navrhl jmenovat Andreje Belousova ministrem obrany místo Sergeje Šojgua, který na tomto postu sloužil od roku 2012. Podle spisovatele a publicisty Jefima Fištejna je ale ještě významnější změna ve funkci tajemníka Bezpečností rady Ruské federace, kam na místo Nikolaje Patruševa nastupuje právě Šojgu.

Environmentální a sociální psycholog, spisovatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl se zabývá nejen tím, jak lidé žijí v souladu s přírodou, ale například i tím, jak naše společnost přistupuje k ochraně životního prostředí.

Aktivisté z dosud neznámé skupiny Akademici*čky proti apartheidu tlačili na Univerzitu Karlovu, aby se „zbavila“ expertky na Blízký východ Ireny Kalhousové. „Je to doba, která v zásadě komukoli umožňuje, aby se dostal do veřejného diskursu, což je v zásadě pozitivní. Druhá věc je, že je to zároveň meč se dvěma ostřími, takže to někdo může zneužívat,“ komentuje zahraniční novinář a bývalý zpravodaj České televize na Blízkém východě Jakub Szántó.

Nejnovější prognóza OSN předpokládá, že Rusko bude mít v roce 2100 o 34 milionů lidí méně než dnes. „Je to ale srovnatelné s některými dalšími zeměmi v postsovětském prostoru a především na západním Balkáně, v Bosně a Hercegovině, Černé Hoře a jsou i další země, které s velkou pravděpodobností čeká ještě větší procentuální propad počtu obyvatelstva,“ tvrdí demograf Tomáš Kučera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Uvítal bych, aby byli západní politici víc odvážní. Kdyby to byli víc státníci než sběrači lajků na sociálních sítích, ale žijeme v situaci, ve které žijeme,“ říká bývalý diplomat a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek s tím, že demokracie není dokonalý systém, ale lepší prostě nemáme.

Celý svůj profesní život se věnuje kulturní diplomacii, vystudovala mezinárodní vztahy a antropologii a je ředitelkou všech Českých center ve světě. Jak Jitka Pánek Jurková představuje cizincům naši zemi? A podle čeho se rozhoduje, kde české centrum založit?

Rafah na jihu Gazy je posledním místem zatím odkládané izraelské vojenské operace a také místem s obrovskou koncentrací civilistů. „Pokud nebude hodnověrný plán evakuace civilistů – a takový při tak velkém množství lidí neexistuje –, tak hlavním důvodem stálého izraelského proklamování a neakce je, že není jasné, co by mělo následovat. Navíc je to velmi nebezpečné i pro izraelské vojáky, kde budou asi velké ztráty,“ říká analytik Oldřich Bureš.

Vykopával masové hroby, zatýkal osnovatele vraždění a svědčil proti nim, vyslýchal pozůstalé, díval se do očí válečným zločincům. Co vidí v očích Vladimíra Putina, i když jsou to pohledy zprostředkované obrazovkou počítače nebo televize? Co s ním udělaly záběry teroristického útoku Hamásu na civilisty v Izraeli? A viděl u některých zatýkaných pokoru, nebo to se u nich nenosí? Moderuje Barbora Tachecí. Pořad vysíláme v repríze.

„Mám už dlouho pocit, že ve Spojených státech i v Evropě stále někde v podpalubí bloudí myšlenka: ,Co kdybychom tu válku na Ukrajině zastavili tak, že bychom ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského apod. přemluvili?‘ Aby přistoupil na to, o čem se jednalo někdy v dubnu 2022 na jejich mírových jednáních,“ uvažuje komentátor Českého rozhlasu a překladatel Libor Dvořák.

Lídr kandidátky Alternativy pro Německo (AfD) Maximilian Krah i přes obvinění svého asistenta ze špionáže pro Čínu povede stranu do eurovoleb. „Krah byl kromě jiného místopředsedou Skupiny přátelství v Evropském parlamentu, kterou jeden čas vedl i Jan Zahradil (ODS). Respektive až do chvíle, kdy byla činnost skupiny pozastavená na základě některých odhalení. To je jedna věc, která Kraha spojuje se Zahradilem,“ říká sinolog z projektu Sinopsis Martin Hála.

Dospívání v moravském Přerově. Zážitky queer chlapce vyrůstajícího v konzervativním průmyslovém městě, navíc v rodině, kde není peněz nazbyt. Prostředí, které trestá odlišnost. To jsou hlavní témata románu Rozložíš paměť, který vyhrál cenu Magnesia Litera v kategorii próza. „Lidská paměť funguje tak, že si pamatuje ty silnější impulzy. Jako třeba dnešek: budu si pamatovat spíš to, že jsem tady nervózní, než že jsem si ráno dal kafe,“ přiznává spisovatel a básník Marek Torčík.

„Ruská intelektuální menšina je uvedena do stavu pasivní letargie a má pocit, že to, o čem vedení státu rozhoduje, se děje bez toho, aby o tom oni cokoli věděli. A pak je další část společnosti, která je totálně zděšena agresivní politikou, kterou si analyzuje jako propagandistický tah,“ popisuje rusista Tomáš Glanc, který v Rusku dlouho žil a profesně sleduje vývoj jeho společnosti už dekády.

„Nějakou dobu potrvá, než budou nasazeny poslední rezervy z obou zemí. Záleží samozřejmě na tom, jak efektivně budou nasazovány. Nebo pokud je některá ze stran vyplýtvá, jak to vidíme na ruské straně při bojích o místa, která nejsou zas až tak významná. Válka bude ještě minimálně dva roky,“ odhaduje vojenský historik Tomáš Řepa v Osobnosti Plus.

Po ruských prezidentských volbách se u nás psalo, že drtivá většina Rusů na našem území Vladimira Putina nevolila. „To, že je u nás nejvíc těch, kteří volili proti Putinovi, mi připadá docela pravděpodobné. V tzv. špionážní relevanci bych tomu dal 95 procent. Problém je v tom, že se hovořilo o 20 tisících Rusů, ale žije jich tady asi 30 tisíc,“ naznačuje investigativní novinář Respektu Jaroslav Spurný.

Historik Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd tvrdí, že ruský prezident Vladimir Putin má hned čtyři „poradce“: Ivana Hrozného, Petra Velikého, Kateřinu Velikou a Josifa Vissarionoviče Stalina. „Ten rozšiřoval hranice Ruska skutečně svědomitě. Také se opakovaně dopouštěl genocidy na částech vlastního obyvatelstva, u kterých viděl třeba jen možné problémy,“ říká v Osobnosti Plus.

„Smál jsem se v pár vyhrocených situacích, i v jedné hraniční na Ukrajině. Tam byl smích asi obranným mechanismem,“ popisuje Andreas Papadopulos, zahraniční zpravodaj České televize v Polsku, který byl několikrát jako válečný zpravodaj ve válčící Ukrajině. Tehdy jeli do obléhaného ukrajinského Bachmutu, který byl ze tří stran obklopen ruskými vojsky.

„Sobotní íránský útok izraelskou společnost vyděsil,“ myslí si ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově a analytička Irena Kalhousová. „V ten moment, kdy na Izraelce letělo více než 300 projektilů, seděla většina Izraelců doma a čekala, jak to celé dopadne. Jistě to na chvíli umlčelo vnitropolitické sváry a protesty, protože teď je nepřítel zcela jasně vnější a zásadní.“

Dotace, a to hlavně ty evropské, nás ženou do zhouby, myslí si ekonom Lukáš Kovanda. „Každá dotace totiž vlastně znamená, že v podnikání nevítězí ten, kdo dokáže klientovi nabídnout nejlepší, nejlevnější a nejceněnější službu. Vítězí ten, kdo má dobré politické konexe, kdo třeba umí korumpovat a pak se s politikem, který mu dotaci přiklepne, ,šábne‘,“ říká v Osobnosti Plus.

Návštěva premiéra Petra Fialy (ODS) v Bílém domě je podle vysokoškolského pedagoga New York University v Praze Tomáše Klvani důležitá. „Na Bílý dům se stojí velká fronta, všichni se tam chtějí dostat. My nemáme ve světě úplně největší palebnou sílu ohledně ekonomiky, takže je dobré, že tam premiér přijel právě v tuto chvíli. A koneckonců je to plus, protože nám to umožňuje hrát v krizových momentech naší vlastní kartou, kterou naše vláda hraje docela dobře.“

Předseda ODS Petr Fiala má za sebou úspěšný Kongres ODS, kde obhájil už po páté pozici předsedy a vzkázal, že jeho cílem bude výhra v příštích parlamentních volbách. Podle komentátorky z Czech News Center Lenky Zlámalové to tak dopadnout může, ale důvody jsou jiné, než si ODS asi myslí. „Vláda toho totiž dělá strašně málo, k tomu některé věci hrozně špatně. Má spoustu vysoce socialistických tendencí – a její voliči jsou z toho samozřejmě zpruzení.“

Vyhrála objev roku na Slavících i Cenách Anděl. Písničky píše od svých 12 let a na turné si vyjela i s kapelami Kryštof, Divokej Bill nebo Mirai. Tereza Balonová skládá písně o vztazích, lásce a naději. Jak vypadá její tvůrčí proces? A je podle ní předskakovat náročnější než hrát na vlastních koncertech?

Americké zpravodajské služby očekávají velký íránský útok na Izrael, přijít může během několika dnů. „Otázka je, jak ten útok může vypadat,“ hodnotí politický geograf Libor Jelen. „Útok ve stylu nějakého ostřelování z pozic Hizballáhu, případně z íránského území je ale něco, co se děje dlouhodobě a běžně,“ dodává v Osobnosti Plus.

„Co mě u nás štve, jsou politici-bábovky, kteří jen něco říkají a nic moc nedělají. Vedení lidovců má v zásadě pravdu, což se ukazuje i na tom, že když tedy vyzvou Cyrila Svobodu (KDU-ČSL), aby opustil stranu, tak on je obviní ze stalinismu – tedy ze systému, který ale vraždil lidi. To je úplně absurdní, je to plk a kec a už jen za to by měl Svoboda ze strany velmi rychle odejít – a dát se například ke Kateřině Konečné (KSČ),“ nešetří kritikou komentátor Martin Fendrych.

Profesor antické filozofie Filip Karfík podepsal mezi prvními výzvu evropským politikům s podtitulem S palčivou starostí. Byla to reakce na slova papeže Františka, který nabádal Ukrajinu k vyvěšení „bílého praporu“. „On to nebyl první papežův výrok podobného typu, stále se staví do pozice, kdy by se Ukrajinci neměli bránit. Dokonce vyzývá státy, které je podporují a dodávají zbraně, aby s tím přestaly,“ říká v Osobnosti Plus.

„Výsledek slovenských prezidentských voleb byl pro mne celkem překvapením, a to velmi nepříjemným. Protože jsem věřil, že se většina voličů na Slovensku vzpamatuje. Protože stojíme na křižovatce, a buď se vrátíme do minulosti, nebo budeme pokračovat na cestě, na kterou jsme se vydali po roce 1989,“ říká bývalý politik, bývalý kandidát na slovenského prezidenta a herec Milan Kňažko.

Zakladatel Institutu moderní výživy Miloslav Šindelář má vizi naučit celé Česko stravovat se lépe. Se svým projektem edukuje veřejnost, vyvrací mýty a snaží se lidem vysvětlit, že zdravý životní styl není jen o penězích a volném čase. Proč je cílená detoxikace ztráta peněz a času? A co je pravidlo 80/20?

Podle vysokoškolského pedagoga a publicisty Bohumila Kartouse roste i u nás skupina lidí, kteří věří úplným bludům. S umělou inteligencí (AI) to může dosáhnout až fáze neřešitelnosti. „Nedávná bezpečnostní konference v Mnichově ukázala, že je to vážný problém. Také se reprezentace korporací, které ovládají velké sociální sítě a platformy, deklaratorně zavázala, že bude hledat cestu, jak zamezit zneužívání nástrojů umělé inteligence,“ říká v Osobnosti Plus.

„Míra solidarity je mně milá a jistě, že by pomoc Ukrajině mohla být i intenzivnější. Ale jestli jsem s něčím nespokojen, tak s tím, že Evropská unie sice přijala už pátý nebo šestý balík ekonomických sankcí na Ruskou federaci, ale to nestačí. Já bych Rusko prostě vyloučil ze všech mezinárodních institucí,“ říká bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v Osobnosti Plus.

„Vladimir Putin vždy dal na průzkumy veřejného mínění. Také se říká, že jsou to jediné božstvo, které doopravdy má a co ho ,bolí‘,“ říká politolog a reportér serveru Voxpot Vojtěch Boháč. Reaguje tak na nové informace, podle kterých mnoho Rusů sice Putina podporuje, ale ne jeho válku na Ukrajině, píše se v analýze pro americký magazín Foreign Affairs. „Tento průzkum je pro něj nepříjemný a bude se snažit, aby podpora zas vyrostla. Pro něj je lid totiž to hlavní,“ doplňuje.

Žijeme svou víru s humorem, říkají Pastoral Brothers a dokazují to ve videích na YouTube nebo na sociálních sítích, kde veřejnosti přibližují křesťanskou víru. Mimo to vydávají knihy nebo natáčí podcasty. Za svou práci získali uznání třeba zařazením do výběru Forbes 30 pod 30 nebo medailí od předsedy Senátu.

„Souhlas s členstvím Česka v NATO je dnes asi 70procentní – a to je v našich poměrech poměrně velké číslo. Zároveň platí, že máme relativně vysokou 62procentní důvěru veřejnosti v Armádu ČR – ta ale stále klesá,“ vysvětluje sociolog a ředitel výzkumu agentury STEM Jaromír Mazák v Osobnosti Plus.

„Nechci vystupovat ze své nezávislé zóny politologa, nicméně u jednoho tématu to udělám,“ naznačuje politolog a vysokoškolský pedagog Petr Just. „Je to mé zklamání a zároveň překvapení z postoje opozičního hnutí ANO k válce na Ukrajině. Od SPD bych jiný postoj ani neočekával,“ doplňuje v Osobnosti Plus.

„Západ by se mohl rozhodnout a Ukrajině pomoci daleko masivněji. Všichni jsme zaznamenali výrok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, podle kterého by na Ukrajinu měli přijít nějací vojáci, přinejmenším poradci, a viděli jsme i tu reakci. Svět je uhranut jadernými zbraněmi, to si řekněme na rovinu. A to je to, co nás brzdí,“ myslí si hudebník a bývalý ministr Michael Kocáb.

„Vladimir Putin vyrostl koncem 90. let na válce proti Čečensku. A dá se v říct, že kdykoli mu padal ,rating‘, došlo k násilí, případně násilnému vpádu do jiné země typu Gruzie. Proto tu vidím dost jasnou spojitost,“ komentuje historička Daniela Kolenovská páteční teroristický čin proti lidem v koncertním sálu v Krasnogorsku u Moskvy, a ke kterému se už přihlásil tzv. Islámský stát.

Žil v pěti různých zemích, pracoval v Amsterdamu, Londýně nebo v Paříži, ale místo vlastního navrhování staveb se rozhodl architekturu propagovat. Adam Gebrian si s Michaelem Rozsypalem povídal mimo jiné o tom, co dělá z měst příjemná místa pro život. Zásadním předpokladem je kontinuita, která nestojí na jednom volebním období, a pak také to, jestli se podaří veřejný prostor propojit s veřejným životem, vysvětluje popularizátor architektury v Osobnosti Plus.

Podle bývalého místopředsedy ODS a exministra vnitra Ivana Langera by jeho strana měla držet směr více doprava. Pak by ovšem současná vládní koalice zřejmě nevznikla. „To je ale otázka mimo jiné leadershipu a touhy vítězit. Neříká se mi to snadno, protože členem ODS jsem přes 30 let. V pondělí jsem zas zaplatil členské příspěvky a teď se učím umění mlčet. Protože kdybych měl glosovat vše, co vláda dělá, tak by mě tentokrát vyloučili definitivně.“