100 příběhů z protektorátu

Nejhorší věc, co můžete jako herec udělat, je odejít do země, jejíž řeč neznáte, prohlásil po návratu do Prahy 9. října 1945 Jan Werich.

Konec druhé světové války znamenal pro více než 2,5 milionu československých Němců odsun. Československá republika ovšem stála před úkolem zaplnit vylidněné pohraničí.

Druhá světová válka má dva konce: zatímco v Evropě skončila 8. května 1945, Japonsko kapitulovalo až 2. září na palubě americké válečné lodi Missouri v Tokijském zálivu.

Vysoký, velmi štíhlý, s výraznými rysy, hustými vlasy a skleněným okem – tak vypadal Karl Hermann Frank. Patrně nejvýznamnější mocenská figura v protektorátu.

Několikrát jsme se v našem seriálu zabývali divadelní tvorbou z let okupace. Příběh divadla Větrník sice do protektorátní éry patří, ale zároveň ji už přesahuje.

Květen 1945 nepřinesl jen živelnou radost z osvobození od nacismu, ale i otřesná svědectví lidí, kteří přežili koncentrační tábory a měli alespoň to štěstí vrátit se domů.

Asi nejzásadnějším nástrojem propagandy byl v době protektorátu rozhlas. Rozhlasové vysílání v Čechách a na Moravě spadalo pod říšské ministerstvo propagandy.

Několik desítek hodin po skončení druhé světové války v Evropě, 11. května 1945, se na pražském Vyšehradském hřbitově odehrála zdánlivě kulturní slavnost...

Těmito slovy svolávali hlasatelé Českého rozhlasu 5. května občany Prahy k obraně nejen rozhlasu, ale i Prahy jako takové v okamžiku posledního útoku nacistů.

Vůdce padl. Do posledního dechu bojoval proti bolševismu. Tak informovala říšská a samozřejmě i protektorátní média první květnový den o smrti Adolfa Hitlera.

V dubnu 1945 se na vlnách BBC už takřka slavilo. Prezident Beneš přijel 3. dubna 1945 do Košic. Ocitl se tím na části osvobozeného území obnovovaného Československa.

Dva záznamy z 16. a 17. února 1945 zachycují poselství Beneše do okupované vlasti. Ve svém posledním oficiálním projevu domů použil rétoriku, která byla do té doby skrytá.

Když se 14. února 1945 nad Prahou rozhoukaly sirény varující před spojeneckým náletem, významná část Pražanů jim nevěnovala pozornost. Jenže tentokrát nešlo o planý poplach

Jméno Jurije Levitana dnes něco říká snad už jen historikům. Ale pamětníci druhé světové války by hlas tohtoto muže poznali, i kdyby jeho tvář nikdy neviděli.

Ročník 1924 patřil v českých dějinách 20. století k těm nejobětovanějším.

Říjen 1944 byl pro bývalou nejvýchodnější část Československa osudovým obdobím. Podkarpatská Rus se poměrně rychle propadala do Stalinova panství.

Netrvalo dlouho, plánované cíle nedosáhlo a zemřelo mnoho lidí. Přesto mělo Slovenské národní povstání význam. Proč si SNP přisvojili komunisti?

Kubínovy vzpomínky se uchovaly v rozhlasovém archivu ještě z dob 2. světové války.

Zvukové obrazy z Evropy – pod tímto názvem se na vlnách BBC vysílaly hrané reportáže z bojiště. Jeden z unikátních záznamů tohoto typu je z roku 1944 o bitvě o Normandii.

Česká mládež za protektorátu. To byl příspěvek BBC, který byl odvysílán v roce 1944. Jde o jeden z mnoha pořadů, ve kterých se redaktoři snažili uvádět do kontextu stav.

Postupující Rudá armáda a podpis československo-sovětské smlouvy v prosinci 1943 byly důvody, proč v Protektorátu Čechy a Morava zesílila protisovětská propaganda.

Další díl z cyklu 100 příběhů z protektorátu je věnován legendárnímu stíhacímu pilotovi RAF Karlu Kuttelwascherovi. Tento nadporučík patřil mezi esa z řad českých letců.

U počátku největší akce českého odboje, tedy Pražského povstání, stál dnes už pozapomenutý rozhlasový hlasatel Zdeněk Mančal. Zahájil ho větou: „Je sechs hodin.“

V prosinci 1943 se v Praze konala vzpomínková akce na významného prvorepublikového politika, agrárníka Antonína Švehlu. Jak je možné, že se za protektorátu připomínal?

Masová mládežnická organizace po německém vzoru byla v protektorátu založena v roce 1942 po atentátu na Heydricha a její praktická činnost se rozběhla o rok později.

Další z našich rozhlasových záznamů z válečných dob je věnován Janu Drdovi. V roce 1943 mluvil v protektorátním rozhlase o svém tehdy už slavném románu Městečko na dlani.

BBC se za druhé světové války stala klíčovým a nenahraditelným zdrojem informaci pro celý svět. Zejména pak pro lidi žijící v okupovaných zemích Evropy.

V říjnu 1943 navštívili redaktoři BBC továrnu (s největší pravděpodobností v Newcastlu), ve které se vyráběly licenční kulomety původně zkonstruované v brněnské zbrojovce.

Bohumil Laušman – politik, který doplatil na svou důvěřivost. I tak by se dala charakterizovat politická dráha svého času nejmladšího poslance meziválečného československého parlamentu.

Více mléka. Pod tímto názvem probíhala v protektorátu v letech 1942-1943 putovní zemědělská výstava, která byla zakončena v Kolíně.

V listopadu roku 1943 se v Protektorátu Čechy a Morava slavilo páté výročí od zvolení Emila Háchy prezidentem. Oslavenec se slavnostních manifestací ale téměř neúčastnil.

Ludvík Kuba byl úspěšný muž. Poděbradský rodák se během svého dlouhého života stal nejen věhlasným malířem, ale také folkloristou, spisovatelem a etnografem.

Starý papír, kovy, různé léčivé byliny a podobně. Mnozí si ještě pamatujeme ze svých školních let, že tyto suroviny byly vítaným zdrojem malého přilepšení pro školáky.

V březnu roku 1943 proběhla na východní frontě u vesnice Sokolovo bitva, do které se zapojil i 1. československý samostatný prapor pod velením Ludvíka Svobody.

Březen 1943. Zatímco v Praze se z donucení „slavilo“ už 4. výročí vzniku protektorátu, v Londýně se konalo mohutné shromáždění Čechů a Slováků ve Velké Británii.

V lednu 1942 v rámci rekonstrukce protektorátní vlády stanul v čele resortu zemědělství a lesnictví Adolf Hrubý.

O čem se dnes mluví v Londýně? Tak zněl název jednoho z mála dochovaných rozhlasových skečů z období protektorátního rozhlasu. Byl odvysílán 12. března 1943.

Když v únoru 1943 nastoupil válečný korespondent Dimbleby do letounu Avro Lancaster a připojil se k posádce, vznikla tak reportáž z jednoho z prvních úderů na Berlín.

Čeští zemědělci a dělníci, úředníci, kulturní pracovníci, řemeslníci a živnostníci se 26. února 1943 sešli v pražské Lucerně. Proč?

Tvrdá práce, ale i organizovaná zábava. Heslo nacistické propagandy, které se uplatňovalo za druhé světové války i na totálně nasazené Čechy na území Německa.

Děti v exilu. Tak by se dal ve zkratce nazvat další díl seriálu 100 příběhů z protektorátu.

Masarykovská první republika dala ženám volební právo a podporovala jejich emancipaci. Ženy studovaly, pracovaly a některé se staly političkami.

Co má společného hrdina filmu Casablanca Victor Laszlo s hrdinou českého odboje Janem Korandou? Možná se inspirací hlavního hrdiny filmu skutečně stal český odbojář...

Sestry Allanovy, Zdena Vincíková, Kamil Běhounek, R. A. Dvorský – hvězdy swingové hudby, jejichž popularita za protektorátu neklesla navzdory válečným poměrům, spíš naopak

Běžný život v Praze. Co to vlastně znamenalo za nacistické okupace? Na dobu vzpomínal v roce 1942 a vysílání BBC voják Antonín, kterému se po mnoha měsících podařilo dostat přes Německo, Francii, Anglii a Gibraltar až do Velké Británie. Chtěl se zapojit do bojů na západní frontě.

V roce 1942 pokračovaly v nacistické režii propagandistické cesty vybraných z protektorátu na okupovaná východní území. Účel byl jasný: přivézt si domů patřičné dojmy.

Seriál „Noviny z domova“ byl vysílán rozhlasovou stanicí BBC v roce 1942. Jeden z dílů cyklu byl věnován časopisu Židovské listy.

Výstupy V + W na vlnách BBC za války představují v tvorbě obou komiků specifickou položku. Většinou si texty a scénky uchovaly předválečnou úroveň, někdy ji i překonaly.

Na těch, kdo budou v klidu pracovat a držet disciplínu, nebudeme šetřit. Taková byla v kostce politika nacistické správy za protektorátu vůči dělníkům.