9 let natvrdo

Domluvit se anglicky je dnes považováno za minimum k zajištění alespoň průměrného příjmu. A spolu s několika dalšími dovednostmi patří k těm, které ve školní výuce snad nikdo nezpochybňuje. Jak se v posledních letech změnila úroveň angličtiny u českých dětí? Jaké jsou názory odborníků na výuku angličtiny už od 1. třídy? A jaký vliv mají rodilí mluvčí na výuku angličtiny ve školách? S Michalem Kaderkou přišli diskutovat Eva Tučková z kanceláře ústředního školního inspektora, která zároveň zastupuje ČR v Evropském centru pro moderní jazyky při Radě Evropy, Sylvie Doláková, členka Asociace metodiků učitelů anglického jazyka, a Tomáš Gráf z Ústavu anglického jazyka a didaktiky FF UK. V dnešní epizodě podcastu 9 let natvrdo. Natočeno ve studiu Datarun! 🤠 | MODERÁTOR ⁠ MICHAL KADERKA⁠ 🤝 | HOST ⁠TOMÁŠ GRÁF⁠ ⁠SYLVIE DOLÁKOVÁ⁠ ⁠EVA TUČKOVÁ⁠ #datarun #9letnatvrdo #skolstvi #vzdelavani #podcastcz

Český vzdělávací systém je jedním z nejvíce decentralizovaných a mezi školami a ministerstvem není žádný úřad či instituce, které by pomáhaly zvyšovat kvalitu vzdělávání. Proto v ČR vzniklo několik iniciativ, které mají hlavně ředitelkám, ředitelům a zřizovatelům poskytovat systémovou podporu. Právě o tzv. středním článku podpory přišli s Michalem Kaderkou diskutovat zástupkyně státního tajemníka MŠMT Martina Běťáková, programový manažer a vedoucí pracovní skupiny Partnerství pro vzdělávání 2030+ Vladimír Srb a Zdeněk Slejška, ředitel nadačního fondu Eduzměna, který na Kutnohorsku testuje, jak lze na regionální úrovni zvýšit kvalitu vzdělávání. Jak by se škol dotklo případné slučování menších obcí? Pomohlo by vzdělávacímu systému třeba spojené ředitelství, které by jim ulevilo od nepedagogické zátěže? V dnešní epizodě podcastu 9 let natvrdo. Natočeno ve studiu Datarun! 🤠 | MODERÁTOR ⁠ MICHAL KADERKA⁠ 🤝 | HOST MARTINA BĚTÁKOVÁ VLADIMÍR SRB ZDENK SLEJŠKA #datarun #9letnatvrdo #skolstvi #vzdelavani #podcastcz

České školství produkuje spoustu dat, problém ale spočívá v tom, že je neumíme správně analyzovat a vážit. V podcastu 9 let natvrdo to říká ředitelka Partnerství pro vzdělávání 2030+ Silvie Pýchová, která je i členkou Rady vlády pro nestátní neziskové organizace a poradkyní prezidenta Petra Pavla. Jak vzpomíná na „velký zlom“, kdy řada expertů po nástupu ministra Dobeše zamířila do neziskového sektoru? Jak vnímá schopnost dohodnout se na důležitých řešeních pro české školství? Jak rozvinuté máme kariérní poradenství? Silvie Pýchová byla hostkou Michala Kaderky. Natočeno ve studiu Datarun! 🤠 | MODERÁTOR ⁠ MICHAL KADERKA⁠ 🤝 | HOST ⁠SILVIE PÝCHOVÁ⁠ #datarun #data #9letnatvrdo #skolstvi #vzdelavani #podcast #podcastcz

Tomáš Zatloukal převzal Českou školní inspekci jakou ústřední školní inspektor v roce 2013. Vzpomíná, že tehdy se instituce zaměřovala převážně na hledání nedostatků. Jak se inspekce pod jeho vedením proměnila? Jak složité je najít kvalitní inspektory a kde se pohybují jejich platy? Co je největším aktuálním problémem českého školství? Tomáš Zatloukal byl hostem Michala Kaderky. Sledujte nás! Natočeno ve studiu Datarun. Moderátor: Michal Kaderka Host: Tomáš Zatloukal #datarun #data #9letnatvrdo #skolstvi #vzdelavani #podcasty #podcastcz

Česká republika patří mezi země, kde je školní úspěch významně závislý na ekonomickém a sociálním statusu rodiny. Jinými slovy příliš nepřeje dětem z rodin chudých nebo chudobou ohrožených. Kolik takových v Česku je a co brání tomu je identifikovat? Jaká konkrétní opatření mohou pomoci zlepšit vzdělávací výsledky dětí z socioekonomicky znevýhodněných rodin? O těžkých otázkách tentokrát přišli s Michalem Kaderkou diskutovat Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK a vedoucí programu Varianty Člověka v tísni Tomáš Habart. Podcast 9 let natvrdo najdeš i na podcastových platformách, nebo YouTube kanále Datarun.

Bez poznání toho, co to je antisemitismus, jakou úlohu hrál ve fungování nacistického režimu, nemůžeme holocaust pochopit, zaznělo v podcastu 9 let natvrdo. Tématem tentokrát byla otázka, jak učit o holocaustu. Jaký má být vliv školy, jaké jsou jejich možnosti a co si vlastně dnešní děti z výuky odnášejí? O těchto otázkách přišli s Michalem Kaderkou diskutovat hebraista Zbyněk Tarant ze Západočeské univerzity v Plzni, Josef Märc, který vyučuje na gymnáziu v Chomutově a je didaktikem FF UJEP, a badatel holocaustu a dokumentarista Martin Šmok. Podcast 9 let natvrdo najdeš i na podcastových platformách, nebo YouTube kanále Datarun.

Jak čeští novináři vybírají témata pro své články a reportáže o školství a vzdělávání? Odrážejí potom skutečné problémy? Média často píší spíš pro rodiče než pro učitele, což může vést k odlišnému pohledu na realitu ve školství. Týká se to často i kontroverzních témat, jako je inkluze nebo platy učitelů. Svůj pohled na téma přišly na pozvání Michala Kaderky představit Pavla Lioliasová, která je tiskovou mluvčí EDUinu a dříve pracovala jako novinářka v Českém rozhlase nebo na CNN Prima News, a Markéta Hronová z Hospodářských novin. Podcast 9 let natvrdo najdeš i na podcastových platformách, nebo YouTube kanále Datarun.

Párová neboli tandemová výuka je jednoduše řečeno situace, kdy se na vyučování podílejí dva učitelé. Tam, kde to zkusili, se rychle stala hitem. Hodiny jsou svižnější, dynamičtější, výuka zhuštěná. K nevýhodám mohou patřit nároky na přípravu a „prodražení“ výuky. O tom, co jim osobně relativně nová forma přináší, přišli do podcastu 9 let natvrdo s Michalem Kaderkou diskutovat Dagmar Machálková a Alena Šandová z 2. Základní školy ve Slaném a ředitel Základní školy v Kraslicích a člen výkonného výboru Učitelské platformy Jan Kuzebauch. Podcast 9 let natvrdo najdeš i na podcastových platformách, nebo YouTube kanále Datarun.

Ředitel instituce, jako je Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání, zvané CERMAT, musí být schopný prosazovat vize. Vůbec naopak nemusí odborníkem na to, jaký udělat do přijímacích zkoušek z matematiky a češtiny příklad nebo úkol. „Od toho tam jsou přece jiní zaměstnanci a odborníci, kteří za to jsou placení,“ říká Miroslav Krejčí v podcastu 9 let natvrdo. Řekl také, že nemá nic proti inkluzi nebo wellbeingu, ale tvrdí, že inkluze má mít limity a nemá omezovat nadané děti. Troufl by si své názory obhajovat třeba v diskusi u Václava Moravce? Proč jím vedené centrum používá zkrácenou verzi CERMAT? A jak jako ředitel vnímal problémy kolem přijímacích řízení? Miroslav Krejčí byl hostem Michala Kaderky. Podcast 9 let natvrdo najdeš i na podcastových platformách, nebo YouTube kanále Datarun.

Rok se sešel s rokem a odborná a laická veřejnost je opět překvapena, že je peněz pro školství v návrhu státního rozpočtu málo. A podle střednědobého výhledu ministerstva financí reálně hrozí, že za další rok se tato situace bude opakovat znovu. A znovu. Nad výhledem rozpočtů českého školství s Michalem Kaderkou diskutovali Petra Mazancová z Učitelské platformy, analytik PAQ Research Karel Gargulák a ekonom CERGE-EI Daniel Münich. Podcast 9 let natvrdo najdeš i na podcastových platformách, nebo YouTube kanále Datarun.

Závěr našeho letního speciálu obstará rozhovor s aktuálním ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). Jak hodnotí své dva roky ve funkci, kdy byly například zavedeny elektronické přijímačky nebo přenastaven poměr mezi odborným a všeobecným vzděláváním? Proč kritizuje schopnost českého školství vyučovat cizí jazyky? A co by ve funkci ještě rád prosadil? Mikuláš Bek byl hostem Michala Kaderky v podcastu 9 let natvrdo. Podcast 9 let natvrdo najdeš i na podcastových platformách, nebo YouTube kanále Datarun

Petr Gazdík byl 20. ministrem školství samostatné ČR, ve funkci byl ve vládě Petra Fialy od prosince 2021 do června roku 2022. Odchod z vrcholné politiky mu umožnil stát se ředitelem školy. „To je něco mezi učitelem a starostou a obojí jsem dělal strašně rád,“ říká v další epizodě „ministerského“ speciálu podcastu 9 let natvrdo. Jak vzpomíná na dobu, kdy české školství zažívalo nápor ukrajinských dětí z rodin uprchlíků? Petr Gazdík byl hostem Michala Kaderky. Podcast 9 let natvrdo najdeš i na podcastových platformách, nebo YouTube kanále Datarun

Robert Plaga byl ministrem školství v letech 2017 až 2021 v první i druhé vládě Andreje Babiše. Mimochodem jedním z mála, který ve funkci vydržel celé volební období. Nebylo to ale jeho jediné „zastavení“ na ministerstvu, před i po svém ministrování zde působil i jako náměstek. Jak vzpomíná na covidové období? Jak hodnotí práci současného ministra Mikuláše Beka a koho by rád viděl jako příštího šéfa resortu? Byl by dobrým ministrem Patrik Nacher nebo Ondřej Prokop? Robert Plaga byl dalším hostem Michala Kaderky v letním speciálu podcastu 9 let natvrdo. Podcast 9 let natvrdo najdeš i na podcastových platformách, nebo YouTube kanále Datarun

Kateřina Valachová vedla ministerstvo školství v letech 2015 až 2017 ve vládě Bohuslava Sobotky. A ačkoli je to trochu mediální zkratka, právě v té době byla pozornost výrazně zaměřena na zavádění inkluzivního vzdělávání a vedly se o něj hluboké „zákopové“ války. Jak bývalá ministryně na tuto dobu vzpomíná? A proč tvrdí, že kolem let 2005 až 2015 panovala ve školství „blbá nálada“? Kateřina Valachová si povídala s Michalem Kaderkou v rámci našeho letního speciálu rozhovorů s bývalými ministryněmi a ministry školství. Podcast 9 let natvrdo najdeš i na podcastových platformách, nebo YouTube kanále Datarun

Druhým hostem letního speciálu rozhovorů s bývalými ministryněmi a ministry školství je Ondřej Liška. Ministrem za Stranu zelených byl od prosince 2007 do května 2009, do vlády Mirka Topolánka nastupoval ve věku 30 let. „Já jsem se tomu dlouho bránil, protože jsem si myslel, že v mém věku se lidé ministry stávat nemají,“ vzpomíná v podcastu 9 let natvrdo. Neobešlo se to prý tehdy bez kontroverze ze strany prezidenta Václava Klause: „Zdvihal nade mnou obočí a říkal: No nevím, jak tady tohoto mladého ministra mají poslouchat páni rektoři.“ Jak Ondřej Liška vzpomíná na snahu zavádět do škol inkluzi a odstranit segregaci dětí se zvláštními vzdělávacími potřebami? I o tom si povídal s Michalem Kaderkou.

Datarun přináší letní speciál podcastu 9 let natvrdo. Vzpomínky bývalých ministryň a ministrů školství zahajuje Ivan Pilip, druhý šéf resortu v samostatné historii ČR, který byl ve funkci od května 1994 do června 1997. Jak to na ministerstvu chodilo v transformačním období počátku 90. let? Proč si udrželo jistý konzervativní étos? A proč se podle bývalého ministra školství nikdy nepodařilo, aby se stalo opravdu vážnou politickou otázkou? Ivan Pilip byl hostem Michala Kaderky. Epizody podcastu 9 let natvrdo najdete i na YouTube kanále Datarun, nebo obvyklých podcastových platformách! 📚

Téma, které pravidelně zvadá ze židle rodiče a cuchá nervy nejen jim, ale především dětem. Přijímačky. Jak je to skutečně s kapacitami škol, ať už těch, kde poptávka převyšuje nabídku, nebo s těmi méně naplněnými? Jaká je budoucnost víceletých gymnázií, zejména těch šestiletých? A co můžeme nabídnout generaci, která si prošla covidem, martyriem často neúspěšných přijímaček pár let zpátky a nyní ji čeká podobný boj o vysoké školy? Do podcastu 9 let natvrdo přišli s Michalem Kaderkou diskutovat radní Středočeského kraje Milan Vácha, analytik PAQ Research Jan Zeman a ředitel Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK David Greger.

Jak dobře se stát stará o střední odborné vzdělávání? Jednoduchá otázka, na kterou ovšem není rychlá odpověď. Hosté Michala Kaderky se shodují, že po materiální a provozní stránce není v odborném školství větší problém. Jsou zde ale „staré“ neduhy – především na mnoha místech chybějí učitelé řady oborů. Jak připravit absolventy škol pro praxi? Do podcastu 9 let natvrdo přišli diskutovat ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia Radko Sáblík, dále Miloš Rathouský, který má odborné vzdělávání na starosti ve Svazu průmyslu a dopravy, a ředitel Podřipské střední odborné školy a učiliště v Roudnici nad Labem Richard Červený. Epizody podcastu 9 let natvrdo najdete i na YouTube kanále Datarun, nebo obvyklých podcastových platformách!

Ve veřejném prostoru se dnes hodně mluví o tom, že děti neznají moderní dějiny. Důsledkem je oslabená společnost, v níž slaví úspěch dezinformátoři různého ražení. Jak důležité je znát vlastní minulost, včetně té nejčerstvější? Kdy vlastně moderní dějiny začínají? A to nejdůležitější – proč se nám o nich nedaří učit? Hosty Michala Kaderky v podcastu 9 let natvrdo byli vedoucí kanceláře ústředního školního inspektora Dana Pražáková a držitel ocenění Global Teacher Prize ČR, učitel dějepisu a občanské výchovy Roman Göttlicher. Celé epizody podcastu 9 let natvrdo najdeš i na YouTube kanále Datarun, nebo podcastových platformách!

Je matematika jen pro chytré a nadané děti? Dá se naučit vlastní pílí i u dětí, které tzv. „na matiku nejsou“? Kdy se láme obyčejné počtářství a přichází vyšší „písmenková“ matematika? Jak je to s často diskutovanou Hejného metodou v českých školách? A jak souvisí matematika s tvorbou zákonů? Hosty Michala Kaderky byli dlouholetá učitelka matematiky a spoluautorka Předmatematiky pro učitele mateřských škol Petra Prokopová Machalová z ČŠI ČR a učitel matematiky a vítěz ocenění Global Teacher Prize Czech Republic 2019 Tomáš Chrobák.

Slyšeli jsme to v různých podobách snad všichni: To dítě je závislák. Jak je to skutečně se závislostmi českých dětí na sociálních sítích, na hraní her, nebo dokonce na pornografii? Existují tvrdá čísla, která by obecnou hypotézu podpořila? „Když se dospívajících dětí ptám, kdo už někdy slyšel, že je závislý, vždycky se přihlásí naprostá většina třídy,“ glosuje psycholožka Michala Šimáčková z organizace Replug.me, která byla spolu s Michaelou Slussareff z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK hostkou Michala Kaderky. Jak na tom české děti skutečně jsou a jak poznat hranici, kdy už nastupuje skutečná závislost? V dnešní epizodě podcastu 9 let natvrdo.

Čerství absolventi škol jsou na trhu práce žádaným zbožím. Je jich nedostatek a firmy si je předcházejí. Zároveň ale vědí, že s nimi musejí ještě pracovat. Dovzdělat je, připravit na praxi, dodat jim chybějící „měkké“ dovednosti – absolventi často nemají zažité cizí jazyky, obtížně pracují ve skupinách a týmech, neumějí prezentovat výsledky své práce. Tato situace ale již trvá delší dobu a firmy na trhu jsou na to připravené, shodli se v podcastu 9 let natvrdo viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar a analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti Alma Career.

Kdo se chce stát v Česku učitelem? Vedoucí katedry preprimární a primární pedagogiky Pedagogické fakulty UK říká, že podle esejů, které studenti píší, jsou to buď mladí lidé z učitelského prostředí nebo ti, koho inspiroval dobrý učitel. „Nebo to naopak chtějí dělat úplně jinak, protože mají nějakou strašnou zkušenost,“ dodává. Mužů-učitelů pro 1. stupeň je nadále nedostatek a není to dobře, chybějí vzory. Jak důležité jsou u učitelů třeba požadavky na hudební nebo sportovní dovednosti? A jak se liší dnešní šestileté děti od těch o generaci starších? Jana Stará byla hostkou Michala Kaderky v dnešní epizodě podcastu 9 let natvrdo.

Jaká je v Česku úroveň přípravy budoucích učitelů? Mají hodně, nebo málo praxe a jak je pro ně přínosná? Jak se kontroluje a jak jsme na tom s jejím objemem ve srovnání s jinými zeměmi? A jsou pedagogické fakulty lídrem ve vzdělávání budoucích pedagogů? Hosty Michala Kaderky byli ředitel odboru řízení regionálního školství MŠMT Jan Mušuta a proděkan pro vědu a výzkum PedF UK v Praze Antonín Jančařík.

Radim Ivan je místostarostou na radnici ostravského obvodu Jih a zároveň radním pro školství, tělovýchovu a prevenci kriminality. Do podcastu 9 let natvrdo přinesl proti možná centralistickému pohledu pražskému pohled z regionů. Jak jako zástupce zřizovatele řídí 16 škol najednou, jaký je jeho názor na financování chátrajících budov a co by vytkl ministrovi školství? Radim Ivan byl hostem Michala Kaderky.

Technologie ve školách. Otázka, která umí být tak palčivá, jak velký je generační gap mezi studenty a učiteli. Co vlastně umějí děti? Co umějí učitelé a jaký je dnes minimální standard, co by měli umět ve školství všichni? Jak se dohodnout na základních věcech, jako je třeba užívání mobilních telefonů o přestávkách nebo na chodbách škol? Hosty Michala Kaderky byli vedoucí samostatného oddělení Digitalizace ve vzdělávání Národního pedagogického institutu Ondřej Neumajer a jeho kolega z NPI a zároveň učitel informatiky na ZŠ ve Stehelčevsi Petr Naske.

Dnešní téma není přímo o vzdělávání, i když s ním souvisí. Obzvlášť po prosincovém útoku na studenty pražské Filozofické fakulty, ale i dalších podobných událostech ve světě. Je představa, že je studenty a učitele možné ochránit pomocí různých zabezpečovacích zařízení, rámů a podobně, realistická? Zaznívají i hlasy, že přednost má dostat péče o duševní zdraví a pohodu studentů jako takových. O bezpečnosti ve školách s Michalem Kaderkou diskutovali manažer v oblasti krizového řízení z Univerzity Karlovy Otomar Sláma a bezpečnostní experti - psychoterapeut Zdeněk Kalvach a generální ředitel ICTS Czech Erik Just, kteří měli na starosti ochranu židovských objektů včetně škol.

V Česku se v soukromých školách vzdělávají stále jen jednotky procent dětí. Proč to tak stále je a jak jejich postavení zlepšit, o tom přišli do podcastu 9 let natvrdo diskutovat poslankyně a členka sněmovního školského výboru Renáta Zajíčková a ředitel česko-anglické montessori základní školy Duhovka Jindřich Kitzberger. Řeč byla třeba i o tom, proč se v Česku nestaví dostatečné kapacity nových škol, jak souvisí kvalita vzdělávání s finančními prostředky, které školy dostávají, nebo zda jsou pojmy podnikání a zisk ve školství „sprostým slovem“.

Jak v Česku platíme učitele? Hodně? Málo? Jak číst nominální hodnoty, hrubé, průměrné a mediánové mzdy? A kdy se situace zlepší? Hosty Michala Kaderky v podcastu 9 let natvrdo byli učitelka Petra Mazancová, která působí na Gymnáziu Josefa Jungmanna v Litoměřicích, a statistik Jakub Fischer, děkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze.

Kdo je pánem nad tím, jakého vzdělání a jakou formou se dětem ve škole dostává? Rodiče? Učitelé? Nebo snad dokonce stát? Jak řešit třecí plochy, kdy se rodiče s učitelem neshodnou? Jaké jsou extrémní zážitky například se situacemi, kdy někteří rodiče nesouhlasí s pohledem školy třeba na dění na Ukrajině? Hosty Vladimíra Piskáčka a Michala Kaderky v podcastu 9 let natvrdo byli učitelé Magdalena Málková a Daniel Pražák, oba ocenění jako inspirativní učitelé Global Teacher Prize.

Jak vážně mají brát rodiče známky, které nosí jejich děti ze školy? Jak dobře děti chápou, že se učí pro sebe a svou budoucnost, nikoli proto, aby doma nedostaly vynadáno? Nebo aby se jen trefily do očekávání svých učitelů… A jak si to všechno povídá se známkami, případně slovním hodnocením? Hostkami Michala Kaderky byly učitelka prvního stupně z brněnské ZŠ Labyrinth Pavlína Loňková a Eva Matějková, která vyučuje matematiku na ZŠ Trnka v Dobříši.

Před týdnem byl zveřejněn pravidelný audit vzdělávacího systému informačního centra EDUin. Co se minulý rok ve vzdělávání povedlo, co naopak ne? Kde přešlapujeme a řešení se zatím nepodařilo najít? Na tyto otázky Michalu Kaderkovi odpovídali spoluzakladatelka a analytička EDUinu Lucie Slejšková a jeho programový ředitel Miroslav Hřebecký. Jako jeden z hlavních problémů toho, proč se dobře vymyšlené věci nedaří naplnit, oba shodně uvádějí nedostatek peněz. „Takže pokud si hrajeme strategické hrátky na nějakém plánu někde na ministerstvu, tak se to podobá spíše deskové hře, kterou když dohrajeme, shrábneme figurky do krabice, krabici strčíme do šuplíku a máme vystaráno,“ říká Miroslav Hřebecký v nové epizodě podcastu 9 let natvrdo.

Mnoho rodičů zná ten pocit bezmoci, když výtvarně nebo hudebně ne úplně nadané dítě přinese ze školy trojku za výkres nebo pěvecký výkon. O samotných dětech nemluvě. Obecnější debata se vede o tom, jak nejen tyto „výchovy“ ve školách učit, jak je známkovat, jaké má být postavení těchto předmětů vedle těch řekněme exaktnějších. Do podcastu 9 let natvrdo o tom s Michalem Kaderkou přišli diskutovat ředitelka Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání Katarína Kalivodová, učitelka uměleckých předmětů Romana Bartůňková a učitel ZUŠ v Sušici Jan Pelech.

Ministerstvo školství před několika dny oznámilo, že do regionálního školství pošle o 800 milionů korun méně. Neřešitelná situace, glosuje to ředitel SPgŠ a SOŠ služeb v Mladé Boleslavi Štefan Klíma. Dodává, že se za dorovnání peněz nezbývá než modlit. Pro ilustraci uvádí, že od státu škola dostává na vybavení jednoho učně 19 korun ročně. Nikoli denně nebo měsíčně, přičemž letos to bude ještě méně. Školství bude podle něho muset přehodnotit některé věci, které si vysnilo. Třeba inkluzi, „dobře myšlenou věc se špatným provedením“. „Tak, jak se provozuje v tuhle chvíli, je tak drahá, že na to stát nemá,“ říká Klíma, který byl hostem Vladimíra Piskáčka a Michala Kaderky v podcastu 9 let natvrdo.

Přísný, ale spravedlivý učitel. Mýtus, nebo realita? Jak lidi za katedrou a dění ve třídách zobrazují české filmy a seriály, ty starší i ty nové? Hostem Michala Kaderky byl Tomáš Feřtek, jeden ze scénáristů seriálu ČT Ochránce o školním ombudsmanovi. Proč má Tomáš Feřtek dojem, že slavná postava Igora Hnízda je karikaturou učitele? Jak se podle něho podařil starý dobrý seriál My všichni školou povinní? A řeší zpravodajství skutečné problémy školství, nebo spíš školskou politiku? V dnešním díle podcastu 9 let natvrdo.

Když se kolem roku 2016 rozpoutala kampaň proti inkluzi na českých školách, sehrála v tom neblahou roli i média. I ta ale jen odrážela negativní nastavení ve společnosti a svou roli hrály i obavy z učitelského prostředí. V podcastu 9 let natvrdo věnovaném právě tématu inkluze se tentokrát s Michalem Kaderkou sešly výzkumnice Pedagogické fakulty UK Jana Straková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a ředitelka pražské ZŠ Solidarita Karin Marques. Jak jsme na tom s přijetím inkluzivního vzdělávání po osmi letech? A daří se z českého školství vymýtit segregační praxi, která dětem ze znevýhodněného prostředí bere šanci uplatnit jejich talent? Poslechněte si celou epizodu, v níž dojde i na odkaz éry prezidenta Zemana.

Pražské Gymnázium Na Zatlance patří k nejoceňovanějším a nejzajímavějším českým středním školám. Jedno z jeho ocenění bylo podloženo výrokem poroty, že tamní vzdělávací program ALT „realizuje sen o smysluplném veřejném středoškolském vzdělávání“. Co to znamená v praxi? Jak se staví a funguje vzdělávací program, v němž jsou jednotlivé předměty spojeny do větších celků a studenti se místo biflování národního obrození učí v širších souvislostech společenských oborů nebo třeba přírodních věd? Hosty Vladimíra Piskáčka a Michala Kaderky byli ředitelka školy Jitka Kmentová a její zástupce pro alternativní programy Lukáš Šlehofer.

Školství jako vývozní artikl? To je možné jenom … ve Finsku. V posledních dvaceti letech školský systém severské země vystřelil jako hvězda mezi celosvětové vzdělávací mocnosti a přes lehký pokles v posledním roce si stále drží vysokou kvalitu. Proč se vlastně o Finsku v této souvislosti mluví? Co přesně znamená mít tak kvalitní školství, že můžete uvažovat o zpoplatnění návštěv? A vydrží vysoko nastavená laťka společenské změny, které vedly k výměně vládní garnitury za konzervativně-nacionalistickou koalici? S Michalem Kaderkou přišli diskutovat Kateřina Konrádová z Učitele naživo a učitel s finskou zkušeností Michal Pitín.

Irena Smetáčková je psycholožka a docentka na Pedagogické fakultě UK v Praze. A mimo jiné je i autorkou příruček o citlivých otázkách genderu v českých školách. V podcastu 9 let natvrdo byla řeč přirozeně i o tom, jaká je ve školství atmosféra, co se týče přijímání genderové identity dětí a studentů. Na prvním místě je podle psycholožky vždy respekt. „Medvědí službu samozřejmě děláme, když budeme prožitky mladých lidí devalvovat, shazovat, něco sis vymyslela, to je jenom móda,“ říká. Jak se k LGBT+ mladým lidem ve škole chovat? Jak mají reagovat rodiče, když se jim dítě svěří se svou queer orientací? Irena Smetáčková byla hostem Michala Kaderky.

V čem by se podle ekonoma a poradce premiéra Daniela Münicha mělo české školství změnit a kde ho nejvíc tlačí bota? Prý by to nebyla jen jedna reforma: Dostatek kvalitních mateřských škol pro všechny, kdo o ně stojí, problém s odklady nástupu na základní školu, které se stávají jakýmsi bojem o věkovou konkurenční výhodu, nedostatek učitelů pro první stupeň a mohl by prý pokračovat. V podcastu Devět let natvrdo rozvinul i svůj návrh na neomezený počet přihlášek na střední školy s tím, že by se jednotná zkouška konala ještě před jejich podáním. Mohlo by to fungovat? Daniel Münich byl hostem Vladimíra Piskáčka a Michala Kaderky.

Patří politika do školy? Zákon výslovně říká, že na školní půdu nepatří politická agitace. Jak je to ale s výchovou k občanství, jak tenká ta hranice je a jak ji nepřekročit? Mají a mohou učitelé žákům říkat, koho volí? Stačí, když budou děti vědět, že „komunismus byl svinstvo“, nebo by měly i vědět, proč? V dalším díle podcastu Devět let natvrdo byli hosty Vladimíra Piskáčka a Michala Kaderky předsedkyně Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd Tereza Vodičková a ředitel Centra pro demokratické učení Tomáš Hazlbauer.