Agenda

Od roku 2030 nebude církev dostávat od státu příspěvky na svou činnost a to znamená jediné – velkou proměnu. „Musíme si zvyknout, že budeme dělat tu hlavní duchovenskou činnost a kromě toho budeme potřebovat i druhé odvětví církve. To jsou lidé, kteří se budou naplno věnovat hospodářské činnosti, aby bylo na platy kněžích a těch pastorační věci,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Jan Balík, kněz a generální vikář odpovědný za hospodaření Arcibiskupství pražského.

Dnes už tak funguje celý ekonomický tým, nad kterým stojí jako dozorčí orgán Ekonomická rada Arcibiskupství pražského. „Ta před pěti lety doporučila změnit strategii, a tím základním pilířem hospodaření bude kromě lesů i nájemní bydlení,“ dodává Balík.

Státní firma ČEPS v nedávné zprávě o zdrojové přiměřenosti upozorňuje, že uhlí v Česku skončí dříve, než předpokládaly vládní strategie. Uhelné elektrárny se mohou zavírat už po roce 2027. Náhradou za uhlí se má stát plyn a dovoz elektřiny, především z Německa.

Podmínkou hladkého odchodu od uhlí podle scénářů ČEPS je plynofikace teplárenství do roku 2030. Nové kogenerační bloky na výrobu elektřiny a tepla, jež v teplárnách nahradí kotle na uhlí, mají přinést 3 GW elektrického výkonu. ČEPS upozorňuje, že i tak bude třeba do roku 2035 vybudovat dalších až 1,9 GW výkonu v paroplynových elektrárnách.

Energetický expert Jaroslav Míl v Agendě SZ Byznys tvrdí, že by se Česko mělo na plynofikaci lépe připravovat. Doporučuje diverzifikovat přepravní trasy, abychom nebyli závislí na tranzitu přes Německo. Stát by podle něj měl také zajistit dlouhodobé kontrakty na dodávku plynu. „Pokud budou nakupovat plyn sami provozovatelé elektráren, bude to drahé a zaplatí to spotřebitelé,“ varuje.

Rodinu průmyslníků – Pečkovy – znala v období mezi světovými válkami řada Čechů. „Ale kdyby dnes nebylo Pečkova paláce, asi by jen málokdo věděl, že nějaký pan Pečka existoval.“ To je myšlenka, se kterou druhý nejbohatší Čech Daniel Křetínský najímal pro svou realitní divizi jednoho z nejzkušenějších manažerů v developmentu Petra Paličku.

„Stejný příklad je i pan Hlávka a Hlávkův most nebo Hlávkova kolej. A naopak jsou podnikatelé, kteří pracují v jiných oborech, žádné budovy po nich nezůstávají a snadněji se na ně zapomene. Úspěšní lidé si tak mohou v určitém věku nebo určité fázi života či podnikání říct, že by rádi postavili nějaký Pečkův palác,“ vysvětluje v pořadu Inside Talks Petr Palička.

S Křetínským si plácl a od pondělí nastupuje do EPH holdingu, kde bude šéfovat EP Real Estate. Realitní skupina je budovaná od roku 2019, aktuálně má zhruba 15 zaměstnanců, ale velké ambice. „Když jsem mluvil s Křetínským, tak je tam ambice hrát významnější roli na poli real estate než v současné době. Osobně si navíc myslím, že lidé, ať už je to Marek Dospiva, nebo Daniel Křetínský, jsou zvyklí, že když něco dělají, chtějí to dělat pořádně,“ dodává.

Výdaje na zdravotnictví v České republice už dosahují k 500 miliardám korun. „Do nemocnic jde polovina těchto peněz, dalších zhruba 20 procent jde na léky a inovativní léčbu. Na prevenci je určeno sotva osm procent,“ říká v Agendě SZ Byznys ředitel soukromé zdravotnické skupiny EUC Michal Bednář.

Vystudovaný lékař s mnohaletou manažerskou zkušeností považuje prevenci v Česku za podceňovanou. Důslednější uplatnění preventivních programů a také lepší péče o chronické pacienty by podle něj české zdravotnictví zefektivnila.

Z těchto předpokladů vychází i strategie samotné skupiny EUC. „Naše vize je jednoduchá: Každý chce do EUC, nikdo nechce do nemocnice. Vynakládáme obrovské úsilí při použití moderních technologií na to, abychom byli schopni naše pacienty udržet co nejdéle ve stabilizovaném kompenzovaném stavu, aby nemuseli do nemocnice,“ shrnuje Michal Bednář.

Příští rok v kostce? Pro banky i jejich klienty může být z hlediska možných scénářů docela pestrý, ale celkově by se lidé měli mít lépe. „Na jedné straně zde máme celou řadu nejistot, včetně přetrvávající významné geopolitické nejistoty, ale současně je tu i dobrá zpráva –inflaci v Česku a Evropě se podařilo dostat do cílové oblasti mezi dvěma a třemi procenty,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Jakub Dusílek, předseda představenstva UniCredit Bank.

Po letech poklesu tak porostou reálné mzdy a s tím se očekává nárůst spotřeby, který zase znamená zisky pro obchodníky i firmy.

Letošní rok hodnotí pro banku jako úspěšný. „Máme mírný nárůst ziskovosti, což s ohledem na to, že se pohybujeme v prostředí klesajících úrokových sazeb, je z hlediska finanční výkonnosti dobrý výsledek.“

Inflace, rozpočet i úrokové sazby by se už letos mohly dostat na úroveň, která by Česku umožnila podat přihlášku do eurozóny. Vyplývá to z analýzy, kterou zpracovala Národní ekonomická rada vlády (NERV) a kterou by měl Fialův kabinet v nejbližší době projednat.

Hnutí STAN chce příznivé závěry využít k nastartování nezávazných příprav na euro. V rozhovoru pro SZ Byznys to uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Z reakcí dalších aktérů, jako je ministerstvo financí nebo politici z ODS, je ale patrné, že část vlády bude proti.

„My bychom chtěli, aby z toho byl nějaký konkrétní výstup. A umím si představit dva, které se pokusím vládě navrhnout,“ uvádí Dvořák, dlouhodobý příznivec eura. Podle něj jde o téma, kterého by se Starostové měli chopit před volbami a profilovat se na něm jako proevropská strana.

Zájem o nižší spotřebu a tedy i nižší sumy na účtech za energie pomocí tzv. EPC (Energy Performance Contracting) projektů raketově roste. Investor, tedy ten, kdo si projekt objedná, obvykle nemusí vynaložit žádné finance, protože vše splácí z úspor, které mu projekt přinese. Realizační firma zaručuje, že k ušetření nákladů na energie skutečně dojde.

Zatímco v předchozích 15 letech v Česku vznikalo mezi pěti až šesti projekty za rok o celkové hodnotě 210 milionů korun, v posledním roce byl objem stonásobný. „Záleží rok od roku, ale za loňský rok jsme zrealizovali projekty v hodnotě lehce přesahující dvě miliardy korun. Těch projektů bylo dohromady 16,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb Miroslav Marada.

Ostravské Vítkovice Steel za sebou mají těžké období. Dva roky nemohly disponovat majetkem a ztížilo jim to přístup k úvěrům. Teď vedení firmy čeká lepší zítřky - paradoxně v situaci, kdy evropský ocelářský trh prochází krizí a nedaleký hutní podnik Liberty Ostravaje v úpadku. 

Nové šance má vítkovickému výrobci plechů přinést nový indický vlastník, skupina Jindal Steel.

Vítkovice Steel v roce 2005 privatizovala ruská skupina Evraz, po anexi Krymu je převzala pětice kyperských fondů s neznámými beneficienty. Akcionářskou strukturu Vítkovic Steel poslední dva roky prověřoval Finanční analytický úřad (FAÚ) kvůli podezření, že se za fondy stále skrývají ruští majitelé, na něž by se mohly vztahovat sankce. Během šetření FAÚ zakázal disponovat s majetkem ostravské firmy.
Letos v srpnu FAÚ došel k závěru, že firmu sice vlastní osoby z bývalého Sovětského svazu, nikoliv však Rusové. Blokaci majetku uvolnil, čímž umožnil již delší dobu připravovanou změnu vlastníka. Celou firmu teď přebírá indická skupina Jindal Steel.

„Transakci posuzuje antimonopolní úřad, na konci listopadu by měl vydat rozhodnutí. Skupina Jindal na českém trhu nepůsobí, takže nečekám problémy a předpokládám, že obchod doběhne do konce. Pro nás to bude znamenat nastoupení nové éry, znovu se zapojíme do silné ocelářské skupiny,“ říká v Agendě SZ Byznys generální ředitel Vítkovic Steel Radek Strouhal.

Budoucnost energetiky, tak jak ji vidí ČEPS, není pro Česko dobrá zpráva. Každoroční analýzu zdrojové přiměřenosti představil provozovatel elektroenergetické přenosové soustavy ke konci října a předpokládá, že po roce 2025 bude Česko část elektřiny dovážet, bude postupně vypínat uhelné elektrárny a zhruba 40 procent současné produkce elektřiny bude muset nahradit.

Podle vědce Jiřího Pleška z Ústavu termomechaniky Akademie věd České republiky však zpráva nepřinesla nic nečekaného. „Energii budeme muset nakupovat poměrně ve velkém objemu. Mně to z hrubého odhadu vychází asi na 30 procent. V té zprávě se hovoří trochu o menších číslech,“ říká Plešek v pořadu Agenda SZ Byznys.

Jak to vypadá, když se stroj vzbouří proti lidem? To, co už před lety ukázal film Terminátor, zopakovala nedávno umělá inteligence. Studentovi, kterému „pomáhala“ s úkolem nejprve vyčetla co všechno lidstvo dělá špatně a poté mu popřála smrt. Jde o vzpouru AI? Podle experta na umělou inteligenci Jana Romportla může být ale celý příběh trochu jiný.

„AI od Googlu studentovi najednou zničehonic poměrně brutálně napsala něco ve smyslu, zemři, zemři, to je za to vaše lidstvo. Šíří se to médii a vzniká klasická panika a nedorozumění. V tuto chvíli sice není úplně jasné, co přesně se stalo, ale já si myslím, že za pár týdnů se ukáže, že to vůbec nebyl žádný student, ale že jde o velmi dobře mediálně virálně odprezentovaný výstup etické hackerské skupiny, nebo konkrétního individuálního hackera,“ vysvětluje v pořadu Inside Talks Romportl.

Energetická skupina ČEZ v říjnu uzavřela spolupráci s britskou společností Rolls-Royce SMR o vývoji malých jaderných modulárních reaktorů. Jde o poměrně novou technologii, která není příliš odzkoušena a odborníci do ní vkládají velké naděje.

Český energetický kolos původně uvažoval jen o koupi malého modulárního reaktoru, který by si nechal v tuzemsku postavit. Nakonec se však rozhodl pro ambicióznější plán.

„V průběhu času jsme zjistili, že naše schopnosti a kompetence skýtají možnosti pro užší partnerství, které pro nás bude výhodné z mnoha úhlů pohledu,“ říká v Agendě SZ Byznys ředitelka útvaru malých modulárních reaktorů společnosti ČEZ Silvana Jirotková.

Minimálně tři české společnosti se aktuálně chystají na některou z evropských burz. „Teď se hodně skloňuje Amsterodam – brexit způsobil, že pro některé evropské byznysy londýnský trh již není tak atraktivní, a proto jdou na trh v Amsterodamu,“ říká v pořadu Agenda pro SZ Byznys Petr Vybíral, partner A&O Shearman, která firmám se vstupem na kapitálový trh pomáhá.

Kdo adepti jsou, Vybíral sdělit nechce. V minulosti ale kancelář stála například za vstupem Eurowagu podnikatele Martina Vohánky na burzovní parket v Londýně. „Kromě toho jsme pracovali na IPO na pražské burze pro Českou Zbrojovku, dnes Colt CZ. Ten proces IPO je v zásadě hodně podobný – bez ohledu na to, jestli jdete do Prahy, nebo do zahraničí,“ dodává Vybíral.

Pomalejší růst než se čekalo - tak by se dala shrnout kondice české ekonomiky podle predikce Svazu průmyslu a dopravy ČR. Odhad růstu na letošní rok snížil z 1,6 procenta na 1,2 procenta. Ceny by pak letos měly vyrůst o 2,5 procenta.

„Řekl bych, že jsme v dobré kondici, což je školní známkou trojka, takže s tím určitě nemůžeme být spokojeni. Myslím si, že česká ekonomika má na to, být premiantem v Evropě, ale už delší dobu se potýkáme s určitými strukturálními problémy,“ říká v Agendě SZ Byznys viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Martin Jahn.

Toyota Motor Europe otevřela v Kolíně svůj první logistický megahub pro automobily v České republice. S investicí ve výši 17 milionů eur je to největší zařízení svého druhu v Evropě s kapacitou zpracovat až 350 000 vozidel ročně.

Kolínská Toyota Motor Manufactoring by se teď chtěla stát prvním závodem značky, který bude v Evropě vyrábět elektromobily. A i k tomu může nový hub pomoci. „V tuto chvíli má Toyota užší výběr a samozřejmě i aktuální otevření megahubu v Kolíně je jeden z bodů, který nám dává určitou výhodu,“ říká Robert Kiml, prezident kolínské Toyota Motor Manufacturing v Agendě SZ Byznys.

Během září celorepublikově sdílelo elektřinu podle Elektroenergetického datového centra 4000 výroben a 3500 odběrných míst. V distribučním území společnosti EG.D, která spadá do skupiny E.ON, se do tzv. komunitní energetiky zapojily nižší tisíce zákazníků.

Společnost se musela na sdílení elektřiny připravit poměrně rychle. „Měli jsme relativně krátký čas na vytvoření projektu. Museli jsme vytvořit celé IT řešení, museli jsme vytvořit nové call centrum, které by obsluhovalo zákazníky tak, abychom s nimi mohli komunikovat. Byla tam celá řada implementací, které byly nutné zrealizovat v relativně krátkém čase. To se nám to povedlo,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys člen představenstva EG.D David Šafář. 

„Středně a dlouhodobé sazby jsou dnes vyšší, než byly v únoru. Koruna je nejslabší proti dolaru za dva roky. Inflace poslední měsíce vrostla. Vsadil bych 80 ku 20 na to, že se sazby snižovat nebudou,“ říká bankéř Tomáš Spurný.

Jen málokdo ví o peněženkách Čechů tolik jako bankéři a Tomáš Spurný, šéf Moneta Money Bank je přesvědčený, že se zatím máme dobře.

„Když se podíváme, jak se chovají spotřebitelé, tak maloobchodní tržby zatím rostou zhruba o pět procent v nominální hodnotě i když pořád zůstávají pod rokem 2019. Vidíme, že lidé nadále šetří - depozitní trh roste osmi procenty,“ říká Spurný s tím, že právě míra šetření se zvýšila zhruba o jednu třetinu. „Pokud si to pamatuji správně, jsme třetím nejvíce šetřivým národem v Evropské Unii,“ dodává Spurný.

Zatímco lidé se podle něj v globálu mají dobře, česká ekonomika na tom zas tak dobře není. Situace pro oba tábory se navíc může už brzy výrazně zhoršit.

Československá skupina Penta Investments letos slaví třicet let na trhu a otevírá se externím investorům. Její dva nové investiční fondy – Penta Equity Fund a Penta Real Estate Fund začnou v prosinci přijímat první vklady. Cílem jsou desítky miliard korun, nejenom z Česka a Slovenska, ale i dalších evropských zemí na zrychlení růstu celé skupiny.

Do fondu partneři vkládají deset procent aktiv mateřské firmy. Ta podle šéfa Penta Fund Tomáše Kálala v posledních letech vydělávala téměř 15 procent ročně a také výnosovost fondu podle modelů vychází mezi třinácti až patnácti procenty. „Dalo by se předpokládat, že je to to samé, co Marek Dospiva a další partneři vydělávali v uplynulých pěti až deseti letech,“ říká v Agendě SZ Byznys Tomáš Kálal.

ESG – tři písmena, která začínají hrát dost podstatnou roli a velké dopady se nevyhnou ani trhu kancelářských budov, hotelů či chat a chalup.

„Myslím, že se ještě hodně hráčů na trhu bude hodně divit,“ říká k tomu v Agendě SZ Byznys zakladatel konzultační firmy Jan Hospitality, Hotel Expert Jan Adámek. Situace podle něj problematická zejména u starších staveb a v památkových zónách.

„Z mého pohledu na tom nebude nejlépe segment chat a starších chalup. Netýká se to novostaveb, historických roubenek někde v Krkonoších, ale většiny chalup, co jsou na trhu  a potřebují rekonstrukci. Ty jsou tepelná katastrofa. Ty nezachrání nic, často nejsou ani z cihel. Banka vám půjčí dráž, ale vy budete muset udělat pořádnou rekonstrukci, která bude splňovat nové ESG parametry,“ říká Adámek

O třetinu dražší než loni - SZ Byznys ve spolupráci se společností Deloitte, už podruhé spočítaly hodnotu těch nejdražších firem v českém vlastnictví. Žebříček slavnostně vyhlásíme v úterý večer, ale už teď je jasné, že proti loňsku jde o výrazný posun.

„Letošní ročník vypadá velmi zajímavě a čeká nás spousta překvapení. Některé společnosti z žebříčku vypadly, ale obecně vidíme velký posun v celkovém objemu ohodnocených společností. V první stovce nám vzrostl o jednu třetinu, což je významný posun,“ říká partner ve společnosti Deloitte Roman Lux.

Skupina Hopi prodala síť Perfect Canteen společnosti Aramark, ale potravinářství rozhodně neopouští. Naopak, má velké plány se svou výrobou vývarů a krabičkových jídel - měsíčně chce chystat až milion jídel.

Firma, kterou proslavila logistika, teď dokonce plánuje, že ve své potravinářské divizi výrazně posílí. „Před nějakou dobou jsme si dali cíl, aby nelogistické aktivity, tedy potravinářství, představovaly 40 procent výkonu naší skupiny,“ říká v Agendě SZ Byznys spolumajitel a předseda představenstva holdingu Hopi David Piškanin.

Dvoudenní Dny NATO a Dny vzdušných sil Armády ČR se konají každoročně na vojenském letišti v Mošnově u Ostravy. Akce má 24letou historii, během níž vyrostla v největší bezpečnostní show ve střední Evropě. Představují se na ní armádní složky, policejní jednotky, hasiči či záchranáři a zbrojní firmy z Česka i řady dalších zemí.

Loni Dny NATO navštívilo 200 tisíc lidí a jejich program sledovalo buď přímo na místě nebo na internetu milion diváků. Letos se o víkendu 21. a 22. září čekala srovnatelná návštěvnost, jenomže týden před tím začalo pršet.

Show nakonec musel organizátor, spolek Jagello 2000, zrušit necelých šest dní před začátkem. Verdikt padl koncem povodňového víkendu, kdy už se v Mošnově chystaly první expozice. Znamenalo to na poslední chvíli odvolávat stovky účastníků, kteří se tam chystali přesouvat techniku, vrtulníky a letadla. A vysvětlovat situaci finančním partnerům, kteří do přehlídky vložili desítky milionů korun. Samotný rozpočet letošních Dnů NATO činil 42 milionů.

„Ze zahraničí jsme letos čekali 800 účastníků. Jen z Německa, které mělo být partnerskou zemí, jich mělo dorazit na 300. Všechny jsme museli zastavit dřív, než se začnou přesouvat do Mošnova, aby nevznikl chaos,“ líčí v Agendě SZ Byznys Zbyněk Pavlačík, předseda pořádajícího spolku Jagello 2000.

Společnost Czech Inn Hotels opět posiluje. Za stovky milionů korun koupila největší česká hotelová síť známý pražský Wellness hotel Step. V rozhovoru pro SZ Byznys to řekl zakladatel Czech Inn Hotels Jaroslav Svoboda.

Step s kapacitou 160 pokojů patří mezi velké hotely. Nabízí vodní a saunový svět, ale i konferenční prostory. „V této transakci jsme aplikovali náš klasický model. Nejprve jsme se nechali najmout k řízení hotelu, zlepšili jsme výsledky, společně s majitelem jsme ho zrekonstruovali a postupně dostali možnost do něj kapitálově vstoupit. Nejprve jsme koupili nejmenší možný podíl a teď už máme majoritu,“ vysvětluje Svoboda. Původní majitel Luděk Ingala, majitel IC Hotels, si nechal 10 procent.

„Majitel se rozhodl, že chce zůstat v minoritě,“ dodává Svoboda. Cenu obě strany zveřejňovat nechtějí, ale řádově jde o stovky milionů korun. „Hotel je ve vlastnictví Czech Inn Holding, jehož součástí je právě Czech Inn Hotels, ve kterém je několik desítek hotelů, které provozujeme,“ dodává Svoboda. Tržby skupiny činí tři miliardy ročně.

„Když děláme plány na další roky, neočekáváme žádný růst. Naopak. Děláme různé scénáře, abychom byli připraveni že nám objem spadne,“ říká Petr Novák z JTEKT. Nejčernější scénáře koncernu počítají dokonce s propadem 20 procent.

Evropské automobilky postupně oznamují finanční výsledky a ty nevyznívají vůbec pozitivně. Volkswagen – propad, BMW – propad, Mercedes – propad a jiné zprávy nezní ani ze Stellantis.

„Přední evropské automobilky, jedna vedle druhé, teď vnímají, že to období rekordní ziskovosti tu už není a nejspíš i nějakou dobu nebude,“ říká k tomu odborník na automobilový průmysl Petr Novák z koncernu JTEKT. Upozorňuje, že automobilkám spadla ziskovost z šesti až osmi procent v minulých letech na dvě až tři procenta.

„Není to o tom, že by prodělávaly a byly v červených číslech. Neříkám ale, že je to udržitelné, protože musejí investovat do nových technologií,“ dodává.

Důvod je jednoduchý, evropský automotive stagnuje. Zatímco před covidem se v Evropě ročně vyrábělo 15 milionů vozidel, odhad pro letošní rok je 12 až 13 milionů. Výroba padá a závody nejsou vytížené.

Evropská investiční banka (EIB) poskytla brněnské IT společnosti Y Soft rizikovou půjčku (takzvaný venture debt) 30 milionů eur, tedy necelých 760 milionů korun.

Peníze firmě s miliardovou tržní hodnotou působící ve více než sto devadesáti (ve videu je chybně uvedeno více než osmdesáti) zemích světa mají jít na výzkum a vývoj pokročilých cloudových řešení. Tím pomůže společnosti zjednodušeně řečeno přesunout se částečně z fyzického světa do digitálního. Investice nateče do přeměny centrály firmy v Brně.

Transformace má podle smlouvy s bankou stát celkem 60 milionů eur, tedy zhruba 1,5 miliardy korun. Polovinu potřebných financí získal Y Soft od Unie, druhou polovinu zaplatí samotná společnost.

Tři roky po vstupu do Německa má český Rohlík v ruce dohodu, od které si slibuje skokový růst a dotažení snu o velké rozvážkové firmě evropských parametrů.

V Německu začne vozit potraviny pro e-shop Amazon Prime. Tento portál používá přes 20 milionů Němců. Rohlík k nim v rámci partnerství dostane přístup přes vlastní značku jako hlavní poskytovatel služeb, které nabízí i v Česku a dalších šesti zemích.

Spojenectví s Amazonem potvrdil pro SZ Byznys zakladatel a šéf Rohlíku Tomáš Čupr. K partnerství se hlásí i Amazon, už tento týden se má Rohlík pod svým německým jménem Knuspr.de objevit v nabídce pro zákazníky Amazonu v Berlíně. Tam už Knuspr funguje a má sklad. Následovat bude Mnichov, Porýnní, Hamburk a pak další města podle velikosti.

„Je to v zásadě jednoduché: Půjdete na Amazon, kliknete na záložku potraviny a tam na vás bude svítit Knusper,“ přibližuje Čupr, jak bude partnerství v praxi fungovat. Dohadovalo se poslední čtyři měsíce a podle Čupra v něm jde o to, že Amazon už nemusí ztrácet čas rozvojem vlastní rozvážkové služby na potraviny, ale svěří ji specialistovi, který už  v Německu je a v Česku změnil nákupní chování celé země.  

Rizikový kapitál se stále častěji zaměřuje na obranný a zbrojní průmysl. Mezi významné hráče v tomto oboru vstupuje i český fond Prest Tech Horizons vedený Přemyslem Rubešem a Vojtěchem Ročkem.

Fond vznikl v létě 2024 ve spolupráci společnosti Presto Ventures s největší českou zbrojovkou CSG a disponuje kapitálem 150 milionů eur určeným pro investice do technologických startupů specializujících se na obranu.

„CSG je industriálně-technologická firma a my jsme propojili oba světy, ten investiční s tím obranným tak, abychom mohli zainvestovat ty nejzajímavější technologie,“ říká  Rubeš v pořadu Agenda.

Ze Zásilkovny vybudovala nadnárodní kolos, který doručoval balíky do celé Evropy, do Ameriky, Asie, do Spojených arabských emirátů. Pak ale přepnula do fáze: chci odejít.

„Bylo to v Mexiku roku 2022, kde jsme trávili léto na pláži s přáteli a dětmi. Dnes jim je 16, 13 a 11 let.  A jak tak koukám na tu svoji rodinu, říkám si, nemám majoritu, mám zhruba 49 % a děti jsou tři. Jak se podíly budou dělit? Jak se budou dělit s následníky dalších společníků?“ vzpomíná Simona Kijonková na moment, kdy se rozhodla „své čtvrté dítě“ prodat.

„Když jsem se rozhodovala, že půjdu do exitu, byla jsem hodně smutná. Nedokázala jsem si vůbec představit, že opustím to baby, které jsem vychovávala 13 let, že opustím těch 2000 zaměstnanců. Jako když máte dítě, které jde na vysokou školu do zahraničí, zamáváte mu a víte, že už má vlastní život. Tak jsem se cítila,“ popisuje zakladatelka Zásilkovny.

Lukrativní prostory na Staroměstském nebo Václavském náměstí dostanou nové nájemce. Nájemné nově vyšplhá i na stovky tisíc korun. Do městské kasy za letošek tak přiteče o 55 milionů korun víc než loni.

Palác Adria, Platýz na Národní třídě, objekt TeTa v Jungmannově ulici, Sovovy mlýny či Kasárna Karlín anebo Aquacentrum Šutka. Zhruba padesátku objektů spravuje a pronajímá městská společnost Trade Centre Praha (TCP).

Nájemné na řadě míst, kde dennodenně projdou davy turistů, ale bylo historicky nízké. Městská společnost Trade Centre Praha se to postupně snaží změnit. „Některé smlouvy byly pouze indexovány a my jsme se rozhodli je neprodloužit a přesoutěžit. Soutěže jsme medializovali, a tím jsme byli schopní přitáhnout větší pozornost a navýšit nájemné,“ říká v pořadu Agenda Marta Pražáková, místopředsedkyně představenstva Trade Centre Praha.

Zatímco loni společnost TCP vybrala na nájmech celkem 372 milionů, letos to bude 427 milionů korun.

Decentralizovaná energetika a tlak na úspory vytvářejí nový trh. Roste poptávka po „smart systémech“, které řídí energetický management budov. Největší úspora energie ale často spočívá v pouhém odbourání lidských chyb.

Decentralizace energetiky, střešní elektrárny, snaha o lepší hospodaření s teplem i chladem, tlak na úspory – to všechno vytváří trh pro nový typ technologií: řídicí systémy pro domovní energetiku. „V tomto novém segmentu rosteme o víc než 50 procent ročně,“ říká Pavel Lískovec, šéf české pobočky firmy Loxone, která dodává inteligentní elektroinstalace a řídicí technologie.

Poptávka po zařízeních, která sama dokáží optimalizovat vytápění budovy, ohřev vody, klimatizaci, stínění oken, osvětlení či chod domácích fotovoltaik a bateriových úložišť, podle něj strmě poroste. „Posilující trend vidím hlavně s nárůstem fotovoltaických elektráren,“ dodává Lískovec.

Jak bude vypadat česká energetika? Jaké budou ceny, spotřeba i zdroje? ČEPS připravil scénáře, podle kterých se po roce 2025 Česko změní na dovozce energií.

Od roku 2025 by se Česko mohlo změnit z exportéra elektřiny na importéra. Počítá s tím takzvaný MAF, tedy možný scénář toho, jak bude v následujících letech energetika vypadat, který každoročně vydává ČEPS.

„Vývoj je podobný, jako jsme očekávali v minulých letech, ale nové je to, že se díváme na import energie i z pohledu ekonomičnosti,“ říká v rozhovoru pro Inside Talks Martin Durčák s tím, že více než polovinu elektřiny z celkového importu dovezeme proto, že se to zkrátka vyplatí.

Na konci roku by měly skončit dodávky ruského plynu přes Ukrajinu. Země, které surovinu z Východu odebírají, ji nahradí dodávkami odjinud. Podle šéfa Českého plynárenského svazu Josefa Kotrby nehrozí ani dramatický růst cen.

Ceny zemního plynu se na velkoobchodním trhu poslední měsíce pohybují kolem 40 eur za MWh. Někteří odborníci varují, že cena bude ještě růst, a to kvůli plánovanému ukončení toku ruského plynu přes Ukrajinu.

Podle generálního ředitele Českého plynárenského svazu Josefa Kotrby však přerušení dodávek ještě není jisté. Pokud by k němu došlo, cenová křivka by se zřejmě vychýlila nahoru. „Nebude to okamžité, protože v celé Evropě jsou zásobníky v podstatě plné,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys Josef Kotrba, generální ředitel Českého plynárenského svazu.

Tuzemské zásobníky jsou aktuálně naplněny z více než 90 procent. Obchodníci do nich nakoupili plyn dopředu, aby měli pro odběratele zajištěné dodávky na topnou sezonu. „Uvidíme, jestli a jak ten poryv na velkoobchodním trhu vůbec promítnou do cen, protože plynu bude dostatek. I kdyby se z toho směru nedovezla jediná molekula, zákazník se úplně bát nemusí,“ ubezpečuje Kotrba.

Inteligentní domácnost má už téměř každý nový český dům. Výrobce přístrojů pro chytré domy a automatizované budovy z Holešova se ale nyní soustředí na zahraniční expanzi. Z Indie chce ELKO EP za první rok přivézt milionové tržby.

V posledních letech se trh s výrobky pro chytrou domácnost zásadně proměnil. „Zatímco před patnácti lety měl chytrý dům každý pátý, dnes už to je běžné pro většinu domácností, a to i bez vědomí samotných uživatelů,“ říká zakladatel společnosti ELKO EP, která se specializuje na vývoj a výrobu technologií pro automatizaci budov.

Významný boom do českých domácností z pohledu chytrých zařízení, která ovládají například osvětlení nebo teplotu v domě, přinesla podle jeho slov energetická krize vyvolaná ruskou invazí na Ukrajinu.

„Vzhledem k událostem posledních let se poptávka soustředila na řešení, která přinášejí úspory energií. Na prvním místě je regulace vytápění nebo klimatizace,“ uvedl v pořadu Agenda podnikatel Jiří Konečný.

Českým herním studiím se daří. Obrat průmyslu překračuje poslední dva roky 7,5 miliardy korun. Tento úspěch ale stojí na několika veteránech hry a noví tahouni nepřibývají, myslí si kreativní ředitel studia Warhorse Daniel Vávra.

Daniel Vávra se v herním průmyslu pohybuje od devadesátých let a stojí za legendárními hrami jako Mafia: The City of Lost Heaven z roku 2002 či Kingdom Come: Deliverance z roku 2018. Druhé zmíněné hry se podle jeho herního studia Warhorse prodalo přes 6 milionů kopií. Vávra právě pracuje na druhé epizodě akčního RPG, která vyjde v únoru příštího roku. Při testování hraje vývojář Kingdom Come: Deliverance 2 až dvanáct hodin denně. Jeho tým čítající 250 lidí totiž stále objevuje nové překážky.

„Například ve hře máme koně. Zvíře jsme během testování vždycky posadili na mapu a jezdili na něm. Na první pohled fungovalo, jak mělo. Pár dní zpátky jsem zjistil, že nejhorší kůň ve hře má stejné parametry jako ten nejlepší. Tudíž najednou začnete analyzovat vlastnosti koní, sedel a jejich parametry. Z toho vznikl třístránkový seznam shrnující problematiku herních koní a my ho začali řešit, přičemž zjistíte, že některé problémy v této fázi vývoje už odstranit nejdou. Takové věci se vynořují každý den,“ popisuje v pořadu Agenda pro SZ Byznys vývojář. Podle něj není ve schopnostech testovacích hráčů všechny problémy najít a napravit, musí se o to ale pokoušet.

Zpracovatelé masa bojují o rituální porážky. Zatím mohou zvířata jen vyvážet. „U dřeva se také říká, nevozte kládu, ale vozte celý nábytek. Když my ta zvířata rituálně neporazíme tady, o ten trh přijdeme,“ říká Karel Pilčík.

Na levné maso český zákazník slyší, a tak ho obchodní řetězce prodávají za ceny, které jsou kvůli obřím slevám pod náklady. Právě kvůli akcím je maso dokonce levnější než před pěti lety. Zákazník je nadšený, malé specializované prodejny už méně.

„Stále se to děje a není to jen o mase. Týká se to i másla či vajíček. Tohle je zboží, které naláká lidi do obchodů,“ říká v pořadu Inside Talks Karel Pilčík s tím, že taková cenová politika má negativní dopad na menší obchodníky. A specializované prodejny krachují.

V německém Volkswagenu se mluví o velkém propouštění a zavírání továren. Naopak tuzemská Škoda Auto teď prožívá úspěšné období.

„Na evropském trhu jsme na čtvrtém místě. To Škoda nikdy nebyla, vždy jsme se pohybovali okolo osmého desátého místa,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys člen představenstva automobilky za prodej a marketing Martin Jahn s tím, že za první pololetí má Škoda Auto rekordní jak výši zisku, tak výnosu.

 • • Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

V jedné z výrobních hal Aircraft Industriesv moravských Kunovicích stojí bílý letoun L-410 nové generace s firemním logem. Před necelými dvěma týdny se vrátil z cesty po afrických zemích, kde se představil potenciálním zákazníkům.

„Byla to zajímavá cesta, trvala téměř měsíc. Letadlo jsme  po cestě na veletrh v Jihoafrické republice prezentovali v několika zemích. Největší pozornost jsme asi vzbudili v Ugandě a na Seychelských ostrovech,“ popisuje africkou tour vedoucí zkušební pilot firmy Vojtěch Karlík.

„Senegal je aktuálně největším zákazníkem letadla 410 nové generace, stavíme pro něj celkem pět letadel. Dvě letadla už jsou v Senegalu a další bychom měli předávat v následujících měsících, takže jsme strašně rádi, že si Air Senegal vybral nás a naše letadla,“ říká v Agendě SZ Byznys předsedkyně představenstva Aircraft Industries Alena Medová.

Po měsících vyjednávání, desítkách hodin debat ve Sněmovně přichází vládní politici se třemi zásadními pozměňovacími návrhy k důchodové reformě. První z nich se týká nejtřaskavějšího opatření: zvyšování věku odchodu do penze.

Ten je nyní zastropován na 65 letech a reforma ho pod tlakem neúprosných demografických dat prolomí. Otázka je, zda a kdy se zvyšování důchodového věku zastaví. Původně měl věk narůstat kontinuálně. Nakonec patrně přece jen dostane zvyšování odchodového věku horní limit. Podle pozměňovacího návrhu z pera vládních poslanců má být na 67 letech.

Podle ekonoma Filipa Pertolda, který je členem poradního týmu ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL), je to z psychologického hlediska rozumný krok, kterým chce vláda u veřejnosti otupit nesouhlas s nepopulárním opatřením.

Distributor solární techniky, společnost Raylyst, letos dodá stejný, ne-li větší počet panelů pro fotovoltaické elektrárny jako loni. A to i navzdory ochlazování tuzemského trhu s fotovoltaikami pro domácnosti. Nejrychleji rostoucí firmě v Evropě (podle žebříčku Financial Times) pokles českého trhu kompenzují země, jako je Německo, Rakousko nebo Itálie.

Cena solárních panelů meziročně klesla o 40 procent. Mohou za to změny na čínském trhu i plné sklady v Evropě. „Boom, který přišel před dvěma lety, nastartoval obrovské nákupy a výrobu. Staré modelové řady má spousta firem i výrobců ještě na skladech. Na trhu jsou hráči, kteří potřebují čistit sklady,“ říká v Agendě SZ Byznys Michal Petřek, manažer inovací ve společnosti Raylyst.

Moc prostoru pro další pokles ceny panelů, ke kterému dochází druhým rokem, už podle Petřeka nezbývá. „Není kam hlouběji jít. Až se povede dočistit sklady, cena začne hledat nějakou normální hranici, která může být i o trochu výš, než je současná,“ předpokládá Petřek. Zlevňování solárních panelů se promítá i do nákladů na instalaci solární elektrárny. Ty šly v porovnání s minulým rokem dolů o 20 až 25 procent.

ICOM Transport je firma spojená nejenom s autobusovou dopravou, ale i s dopravou nákladní. Ve své flotile má 800 autobusů a 250 kamionů.

Největším problémem je podle šéfky společnosti Kateřiny Kratochvílové nedostatek řidičů.

„Co já pamatuji, tak dostek řidičů byl naposledy v devadesátých letech. Tam to skončilo a od té doby je řidičů málo a bude jich ještě míň. Podle statistik je totiž 20 procent řidičů už teď v důchodovém věku a dalších 30 procent v předdůchodovém věku,“ říká Kratochvílová.

Jak může na Česko takový problém už brzy dopadnout, ukazuje podle Kratochvílové příklad Velké Británie poté, co vystoupila z Evropské Unie. „Najednou měla nedostatek řidičů, protože tam nemohli pracovat ti ze zahraniční. Chybělo jídlo v obchodech, řidiči nemohli tankovat, protože nebyly zásobovány čerpací stanice… Přesně takhle to vypadá, když je nedostatek řidičů,“ dodává s tím, že právě kvůli nedostatku stále roste průměrná mzda řidičů.

fff

Účinná rada jak založit skvělou a úspěšnou firmu neexistuje. Jak ale úspěšnou firmu úspěšně prodat už poradit lze. V pořadu Inside Talks SZ Byznys se na otázky okolo prodeje zaměřil  investor Ondřej Fryc.  Sám v roce 2000 založil internetový obchod Mall.cz, který později úspěšně prodal a řadu úspěšných prodejů má za sebou i nyní v rámci investiční firmy Reflex Capitol.

Kdy prodat? Říká se, že devět z deseti majitelů firem správný čas pro prodej své společnosti netrefí. Jenže právě ten správný moment je podle Ondřeje Fryce hodně subjektivní. „Nejdůležitější je, aby to  byl  moment, kdy tu firmu někdo bude chtít koupit“ říká Fryc  s tím, že i důvodů k prodeji může být celá řada.

„Může to být proto, že se mi ozve někdo, kdo by firmu rád koupil a řekne částku, která mě zaujme. Nebo proto, že mě to už nebaví a chci se firmy zbavit, nebo je prodej hnán nějakou klauzulí s investorem,“ vysvětluje Fryc.

Každý třetí kamion, který míjíte na dálnici, jede prázdný. Přinejmenším podle dat firmy Eurowag, která jim z Prahy ve velkém spravuje administrativu a chce v evropské autodopravě udělat podobný převrat, jako kdysi Uber s taxíky nebo Amazon s prodejem zboží.

Slabá vytíženost tiráků je podle zakladatele Eurowagu Martina Vohánky jedním z důsledků toho, že auta pořád patří většinou menším rodinným firmám. Ty se často utápějí v papírování, nejsou dobře zorganizované a nemají volný přístup na trh.

Proti nim na druhé straně stojí podniky, které potřebují něco přepravit, ale používají k tomu jen své prověřené dopravce nebo prostředníky. A nemají jak oslovit kamion, který třeba jede prázdný kolem. Vohánka chce oba tyto světy propojit novou aplikací, kterou po třiceti letech v oboru prezentuje jako „revoluci“.

„Posledních pět let investujeme především do technologií, abychom vytvořili platformu, která totálně zdigitalizuje provoz dopravních firem a pak je lépe napojí na vnější svět,“ přibližuje Vohánka v Agendě SZ Byznys, kde poprvé veřejně vyložil, k čemu firmu poslední roky směroval a jak si představuje výsledek.

Český průmysl chce zasmluvnit přesné zapojení firem do dostavby Jaderné elektrárny Dukovany. Jinak podle nich hrozí, že skončí v roli posledních subdodavatelů a z obří zakázky zůstane „doma“ minimum.

V zadávacích podmínkách před tendrem na dostavbu Dukovan přesné zapojení českých firem chybělo, ale ve finální smlouvě s preferovaným dodavatelem už být musí.

Alespoň podle zástupců českého průmyslu, kteří varují, že jinak si z obří zakázky ve výši 200 miliard místní firmy ukrojí naprosté minimum a jejich role bude druhořadá.

Korejská společnost KHNP, která podle vlády podala výhodnější nabídku než druhý finalista soutěže a má dva bloky dostavět, přislíbila zapojení českých firem z 60 procent. Podle českých stavebníků však tento příslib nestačí.

Trojský pivovar převzal  investor Matěj Turek teprve před dvěma měsíci. Historicky chráněná budova leží na brownfieldu nedaleko pražské ZOO. Podle Matěje Turka jde o investici, o kterou nikdo nestál. „Nebyl tam nikdo, kdo by byl schopen ho provozovat. Je tam regulačně obtížné něco developovat. A to ze tří důvodů. Památkáři, povodňová zóna a územní plán,“ vysvětluje v Agendě SZ Byznys.

Přestože pivovar na tomto místě vznikl už v 18. století a stále tam stojí, dnes by v oblasti podle územního plánu už postavit nešel. „Nešlo tam udělat ani byty, ani alzheimer centra a podobné věci, které by to místo navždycky změnily a podle územního plánu tam nejde stavět ani pivovar. Ale jsem optimista a věřím, že zvítězí zdravý rozum,“ říká Matěj Turek, který už jeden pivovar obnovil, ten Vinohradský.

V době své největší slávy se v Tróji vařilo 11 tisíc hektolitrů za rok. Posledních sto let je ale v pivovaru pusto. Turek, který má zainvestováno i v Ticketstreamu, Algotechu či startupu E2B, chce místu vrátit původní využití.

„Plánujeme tam obnovit jak prodej, tak výrobu piva,“ avizuje. „Městská část Troja má takový specifický nedostatek, není tam veřejný prostor. My celý ten areál zamýšlíme jako náměstí. Letos tam budeme poprvé rozsvěcovat trojský vánoční strom,“ slibuje Turek, v plánu jsou i kulturní akce.

V prvním pololetí dodala Škoda Auto zákazníkům 448 600 vozů a stala se čtvrtou nejprodávanější značkou evropského trhu. Celková letošní výroba by měla být vyšší než loni, kdy automobilka jen v Česku vyrobila 781 tisíc vozů.

„To číslo nechceme říkat, protože přeci jen ty řetězce jsou trošku ještě rozkývané. Ale jsem přesvědčen, že to bude určitě více, než v loňském roce,“ říká v Agendě SZ Byznys člen představenstva Škoda Auto Martin Jahn. Upozorňuje ale, že prodeje elektromobilů letos výrazně zůstávají za očekáváním.

Společnost Meteopress prodávala v devadesátých letech mediálním domům data o počasí. Zájem o ně po roce 2000 klesal a s ním i marže, které si firma brala. Potřebovali proto najít jinou cestu, kterou se uplatní na trhu. Našli ji.

„My jsme začali s radary před 15 lety z toho důvodu, že jsme měli obtížně dostupná data na místech, která jsme potřebovali. Když jsem tehdy napsal našim dnešním konkurentům, jestli by mi data o počasí neprodali, půlka z nich mi neodpověděla a druhá půlka se mi vysmála, že až budu mít dva až tři miliony dolarů na projekt, mám se ozvat,“ říká v Agendě SZ Byznys šéf společnosti Michal Najman.

Touto cestou se však Meteopress nevydal. Místo nakupování dat z cizích radarů si vyvinul vlastní přístroj, jehož technologii se mu podle Najmana podařilo „hacknout“ díky lodní verzi tohoto zařízení. Díky dalším měsícům vývoje vyvinuli první Solid-State radar na světě, který šéf Meteopressu označuje za technologii budoucnosti pro měření počasí.

Jsou dva typy developerů, ti první vyznávají otevřenost a své plány na výstavbu dopředu konzultují se všemi zúčastněnými. Ti druzí jdou opačnou cestou. Vše tají a čekají, dokud to „nepraskne“.

„Zastávají názor stavět co nejdéle v tichosti a dostat se co nejdál. A když už je projekt objeven, je víceméně hotovo a někdy bývá pro ty, kteří s ním nesouhlasí pozdě,“ říká expert na realitní trh Petr Palička. V létě téměř po 17 letech skončil v Penta Real Estate a jak sám říká, o jeho dalším působení bude jasno během dvou měsíců. V pořadu Inside Talks popisuje, jak vlastně probíhá výstavba v Praze.

V německém průmyslu spadla nálada v září do blízkosti ročních minim a čeští podnikatelé se bojí budoucnosti svého oboru, který je na ten německý těsně navázán.

„Asi nemohu mluvit za celý průmysl, ale zpracovatelský průmysl –⁠⁠ tedy strojírenství a slévárenství, kde se pohybujeme, tak tam ta nálada není optimistická. V srpnu nastalo jisté oživení, což ostatně ukazují i aktuální data Českého statistického úřadu, takže jsme se na konec léta a podzim dívali s nadějí. Po těch slabých výkonech předchozích měsíců jsme očekávali, že se blíží obrat a nástup ekonomiky, ale velmi rychle – už v polovině září – jsme vystřízlivěli. Výhledy začaly poměrně rychle klesat a do konce roku jsou velmi nízké,“ říká v Agendě SZ Byznys Jan Lát, spolumajitel strojírenské a slévárenské společnosti Beneš a Lát.

Česká firma Isolit-Bravo, výrobce plastových dílů nejen pro automotive, chce prorazit s vlastními pozemními drony. Ty už slouží na Ukrajině, podle slov majitele firmy by se jednou mohly podílet na desetině obratu celé firmy.

„Původně jsme dron vyvíjeli pro hasiče a Armádu České republiky. Pak ale vypukla válka na Ukrajině, takže jsme drony začali dodávat tam, přímo na frontu. Když si člověk představí, jak je tam rozvrácené hospodářství a vše těžko funguje, posílali jsme je tam zdarma. Protože ale musíme vydělávat, rádi bychom je teď přetavili do byznysu,“ popisuje v pořadu Agenda majitel Isolit-Bravo Kvido Štěpánek.

A zájem by podle něj mohly mít všechny státy NATO. „Tyto sdružené země se snaží nákupy vojenské techniky koordinovat mezi sebou. Rádi bychom v budoucnosti do těchto zemí expandovali.“ Taková cesta je ale složitá a záležet prý bude na konkrétních požadavcích armád.

Realitnímu byznysu zaměřenému na obchody s nákupními parky pro diskontní řetězce se daří. Investorům do těchto nemovitostí se navíc s poklesem úrokových sazeb vrací chuť nakupovat. Jak již redakce SZ Byznys popsala, například fond ze skupiny Realia Group udělal v poslední době hned dvě akvizice tohoto typu nemovitostí.

„Komunikujeme s developery zaměřenými na výstavbu retailových parků, komunikujeme s nájemci, kdy je většinou tím hlavním hybatelem potravinářský řetězec. A pokud všichni svorně hlásí, že chtějí expandovat a expandují, tak to vnímám jako optimistickou náladu,“ řekl v pořadu Agenda SZ Byznys obchodní ředitel Realia Group Tomáš Oplíštil.

Nákupní parky mají na rozdíl od obchodních center společné jen venkovní parkoviště. Z něj se vchází do každého obchodu zvlášť, chybí společný vnitřní prostor typický pro obchodní centra. Obchody v nákupních parcích si často pronajímají diskontní řetězce.

Být členem nejvyššího vedení největší české banky krátce po dvacítce a bez předchozí praxe? Proč ne. Česká spořitelna chce přinést do firmy svěží vítr a „mladý pohled na svět“ a tak se rozhodla z mladých talentovaných lidí vytvořit stínové představenstvo.

A zájem je obrovský, říká v rozhovoru pro Agendu SZ Byznys „skutečný“ předseda představenstva banky Tomáš Salomon.

 • • Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Když se ve firmě něčeho nedotknete desítky let, naleznete tam obrovské rezervy. To samé platí podle podnikatelů a zaměstnavatelů také pro stát a právě teď by se měl podívat na rezervy ve zdravotnictví. Jinak je totiž dlouhodobě neudržitelné.

„My dokonce říkáme, že když se pět let v průmyslu nedotknete nějakého procesu, najde se až deset procent úspor. A české zdravotnictví je postaveno od devadesátých let a nikdo se ho nedotýkal. Ty rezervy tam jsou, to je jasné,“ říká v pořadu Inside Talks Tomáš Kolář, šéf Linetu, který je zároveň členem představenstva Svazu Průmyslu a dopravy.

Alza rozjela na svých stránkách lékárnu, do potravin se však pouštět nechce. „S nadsázkou říkám, že kdybychom mraženou pizzu dali do našeho skladu, ze skladu vyjde nemražená, a to by asi zákazník nechtěl. Potraviny neplánujeme,“ říká v Agendě SZ Byznys místopředseda představenstva Alza.cz Petr Bena.

On-line obchody se podle něj vracejí k růstu, neplatí už však, že na trhu uspěje každý tak jako před covidem.

„Po inflační vlně a energetické krizi začaly letos reálné příjmy růst, takže si myslím, že segment e-commerce to cítí pozitivně. Oproti předcovidové době je to však trochu rozdílné. Tehdy byl dlouhotrvající příliv, kdy všechny lodě plavou a opravdu se dařilo všem. Teď jsou firmy, kterým se daří, které jsou schopné přinášet zákazníkům nové produkty a služby, a pak jsou firmy, které stojí na místě nebo klesají a říkají, že doba je hodně těžká,“ říká Bena.

Skupina Direct Pavla Řeháka opět posiluje. Nově získává stoprocentní podíl v investiční platformě Fondee se kterou plánuje velkou expanzi.  SZ Byznys to potvrdil Pavel Řehák v pořadu Agenda.

Na začátku bylo jen pojištění a dnes má skupina Direct už čtyři hlavní pilíře. Tím nejnovějším se stalo investování prostřednictvím platformy Fondee, která vedle Česka působí také na Slovensku a v Polsku. „Dnes je ve skupině Direct Pojišťovna, Direct Auto a Fidoo jako finanční služby pro malé a střední podnikatele.  Fondee bude čtvrtým pilířem na kterém naši budoucnost budeme stavět,“ vysvětluje Pavel Řehák, zakladatel společnosti VIGO Investments, která finančně stojí za skupinou Direct.

Cenu, za kterou Direct platformu kupuje od jejích zakladatelů Jana a Evy Hlavsových, obě strany nebudoukomentovat, financování je ale zajištěno čistě ze zdrojů Direct. „Teď navyšujeme a posilujeme kapitál firmy tak, aby měla platforma zdroje na další rozvoj a expanzi jak v Česku, tak Polsku,“ dodává Řehák, podle kterého právě zahraniční přesah učinil akvizici velice atraktivní. 

Školami nabízené obory neodpovídají poptávce trhu. „Je hezké, že máme spoustu humanitních oborů, ale poptávka firem je zcela jinde,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys šéfka české pobočky poradenské firmy EY Martina Kneiflová.

Přesvědčit finančními výsledky i podnikatelským příběhem a pak poměřit síly v mezinárodní konkurenci. Společnost EY už po pětadvacáté hledá nejlepšího podnikatele České republiky. V minulosti uspěli byznysoví matadoři jako majitel Koh-i-nooru Vlastislav Bříza, král 3D tisku Josef Průša nebo světový lídr ve vinylových deskách a majitel společnosti GZ Media Zdeněk Pelc.

„Historie soutěže je velmi bohatá a během těch let vidíme, jak se podniky i podnikatelé vyvíjeli. Dá se říct, že poskytují čím dál komplexnější služby, vyrábí komplexnější produkty,“ říká Martina Kneiflová, vedoucí partnerka EY. „Je tam stále velký věkový mix podnikatelů, ale dnes mají výrazně větší přesah do zahraničí. Je tak vidět, že Česko je mnohem vyspělejší zemí a podnikatelé, kteří se do ní dnes hlásí, mají většinou několik poboček v zahraničí,“ dodává Kneiflová.

„Developeři jsou v situaci, kdy se vůbec modlí, aby dokázali nemovitost zkolaudovat, natož získat povolení. Myslím si, že tu bude mnoho soudních dopadů,“ říká majitel developerské společnosti Domoplan Tomáš Vavřík.

Developerská a investiční společnost Domoplan vznikla v Brně, ale za 14 let své existence dávno překročila hranice nejenom regionu, ale i země.

Staví v Chorvatsku, Srbsku a připravuje se na vstup do Rumunska. 

„V této chvíli začínáme stavět zhruba 100 bytů v Záhřebu, v Srbsku pak stavíme byty přímo v Bělehradě,“ popisuje zakladatel společnosti Tomáš Vavřík s tím, že obě země mají velký developerský potenciál i pro dalších deset let. 

„Samotná výstavba a povolovací procesy jsou tam mnohem rychlejší. U nás jsme nejrychlejší projekty schvalovali šest let, někde jsme ale dělali stavební povolení i 11 let. V Chorvatsku vyřídíte povolení během roku a můžete stavět,“ říká Vavřík s tím, že právě i toto se výrazně promítá do koncové ceny.

Už za dva roky by umělá inteligence mohla převzít většinu juniorských pozic. Firmy vyjde levněji, ale lidstvo bude mít problém. „Jak se z juniorů stanou senioři, když budou mimo? Jak budou fungovat?“ ptá se Jan Romportl.

Open AI – zatím neveřejně – škáluje úrovně umělé inteligence. Stupňů je pět. Na jedničce, tedy nejníže, je smysluplná konverzace, tedy vlastně všechny současné chatboty, nejvyšší příčku ovládá AI, která funguje jako organismus.

Už za dva roky by ale mohl být naprosto běžný stupeň číslo tři – takzvaní Agenti. Umělá inteligence schopná plnit úkoly a opravit své chyby. „To bude zásadní přelom, autonomní AI. Entita, kterou pustíte do světa a ona má nějaký cíl. Začne si dělat plány, ty kritizovat, přizpůsobovat a autonomně jednat. Myslím, že tohle bude zásadní zlom,“ říká v pořadu Inside Talks expert na umělou inteligenci Jan Romportl.

Počet pacientů v lázních padá a důvod je prostý – spory mezi praktiky a specialisty. Podle šéfa Svazu léčebných lázní ČR Eduarda Bláhy může být pokles takzvaných „křížkových pacientů“, které do lázní posílají lékaři, proti předchozím letům zhruba desetiprocentní.

„Samozřejmě za tím být jiné faktory, ale přičítáme to hlavně tomu, že se změnila legislativa, která přitom měla celý proces zjednodušit,“ říká v Agendě SZ Byznys Bláha.

„Nyní je tím, kdo lázně doporučí, specialista, který pacienta s jeho nemocí léčí. Ten také vystaví návrh na pojišťovnu, což však v minulosti vždy dělal praktický lékař. Nicméně narazilo to na zvyková práva,“ dodává Bláha. Výsledkem podle něj je, že specialisté čekají, až lázně vypíší praktici, a ti zase čekají, až to udělají specialisté. „Takže to nepíše nikdo,“ uzavírá.

Češi mění práci jen neradi. Za rok vymění místo zhruba každý sedmý a jen každý dvanáctý odchází dobrovolně.

„Spousta lidí čeká na to, až dostanou výpověď, až budou mít nárok na odstupné. Dobrovolné změny práce se u nás týkají ročně řádově necelých osmi procent lidí ze všech zaměstnaných. Roční míra fluktuace v České republice je kolem 14 procent zaměstnanců, kteří změní práci,“ shrnuje poslední dostupná data analytik trhu práce společnosti Alma Career Tomáš Ervín Dombrovský.

Nízká fluktuace není způsobená tím, že by byli Češi se svou kariérou spokojení.  „Čtyřicet procent zaměstnanců je docela těžce frustrovaných, například 37 procent lidí uvádí, že mají nižší mzdu, než by odpovídalo jejich pozici. Navzdory určité míře frustrace lidé zůstávají,“ komentuje náladu na trhu Dombrovský v pořadu Agenda SZ Byznys.

Česká skupina Fidurock zakládá fond, do kterého vloží své činžovní byty s nájemním bydlením. Právě nájemné má podle firmy velkou budoucnost. A pokud by byl trend jiný, má Fidurock pro investory plán B – byty lze vždy prodat.

Činžáky v Praze a v Brně a v nich nájemní byty – základ portfolia společnosti Fidurock, která od roku 2014 skupuje ve dvou největších českých městech staré činžovní domy. Ty  pak předělává na moderní byty pro nájemníky.

V tuto chvíli jich má zhruba 600 a cílí na další tisícovku. „Tím, že kupujeme projekty před rekonstrukcí, máme byty i ve starých nerekonstruovaných nemovitostech. Ten objem se bude postupně navyšovat tím, jak budou dobíhat rekonstrukce,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys zakladatel skupiny Fidurock David Hauerland.

Nejnověji skupina koupila tři bytové domy v Praze – dva v části Vinohrady a jeden na Žižkově – a v hledáčku má další. „V letošním roce jsme koupili tři činžovní domy a máme rozjeté tři další transakce, které bychom chtěli dokončit do konce letošního roku,“ říká Hauerland s tím, že všechny domy jsou určeny k další rekonstrukci a nástavbám. Spolu s nákupem dalších vyhlédnutých činžáků opět na Vinohradech jde o investice za miliardu a půl.

Česko má velký problém. Neumí digitalizovat a současné problémy u stavebního řízení jsou jen špička ledovce.

„Nechci se dopustit jakéhokoliv nefér jednání vůči lidem, kteří na tom pracují, ale pravda je, že digitální stavební řízení je prostě průšvih, to je třeba si říci,“ říká v Agendě SZ Byznys Milan Sameš, šéf jedné z největších IT skupin v zemi Aricoma.

Dalším zásadním tématem je kyberbezpečnost. Kromě útoků přes nastrčené stránky a SMS jsou stále častější ivysoce cílené útoky na konkrétní osoby, proti kterým není příliš obrana. „Skupina si vyhlédne mimořádně movitého člověka a zaútočí na jeho finance. Sám jsem s jedním takovým člověkem mluvil. Popisoval mi ten pocit, když se mu myš pohybovala sama po obrazovce a odesílala peníze,“ dodává Sameš.

Za první půlrok se v Česku vyrobilo 774 tisíc vozidel - nejvíc v historii. Jenže ani rekordní rok nedává automobilovému průmyslu příliš velké důvody k optimismu.

Už v příštím roce totiž na evropské automobilky míří přísnější emisní cíle a aktuálně platná hranice 116 g CO2 na kilometr se má posunout na 93 gramů na kilometr. „To je obrovský problém. Průměr Evropy je totiž 110 gramů a třeba v České republice jsme přes 130,“ říká v pořadu Inside Talks odborník na automobilový průmysl Petr Novák z koncernu JTEKT.

Česká asociace pojišťoven zveřejnila první odhad škod víkendových povodní. Následky vyčíslila prozatím na 17 miliard korun, z čehož polovina jde za domácnostmi a polovina za firmami.

Podle tajemníka Hospodářské komory Ladislava Minčiče ale přímé škody v zasažených regionech nebudou tak velké jako při povodních v roce 2002 a 1997. Firmám však výše bude narůstat v čase. 

„Nejde totiž jen o přímou majetkovou škodu, ale také o škody, které vzniknou teprve v nejbližších týdnech a měsících, kdy firmy nebudou moci splnit své smluvní závazky a svůj výrobní program. Veškeré finance zkonzumuje obnova stávajících provozů,“ uvedl v živém vysílání pořadu Agenda SZ Byznys. 

Solární byznys za sebou má turbulentní období. V loňském roce se u nás podle dat Solární asociace postavilo skoro 83 tisíc nových fotovoltaik. Firmy instalující fotovoltaiku na střechy domů tak hlásí rekordní čísla.

„Máme auditované výsledky a mohu říct, že rok 2023 byl pro nás extrémně úspěšný. V řeči čísel jsme udělali 1,2 miliardy tržeb a v zisku jsme někde kolem 50 milionů,“ říká v rozhovoru pro Agendu SZ Byznys Jaroslav Šuvarský, zakladatel a jednatel S-Power Energies, jednoho z největších dodavatelů. Tržby firmy vyrostly dvojnásobně.

Jedním dechem však dodává, že letos se už rekordní čísla opakovat nebudou. Naopak celý trh čeká výrazná konsolidace a propad.

Předčasný útlum uhlí se netýká jen Tykačovy skupiny Sev.en Energy. Provoz elektráren se nebude zřejmě už od roku 2026 vyplácet ani zbývajícím hráčům, tedy skupinám ČEZ a Sokolovská uhelná.

Pokud se však před koncem dekády zavřou elektrárny, hrozí zastavení těžby na všech tuzemských lomech. Ty totiž nemají šanci přežít jen z dodávek uhlí menším teplárnám, závodním energetikám a domácnostem, varuje v podcastu Agenda SZ Byznys Jan Vondráš, spoluzakladatel analytické společnosti Invicta Bohemica.

Teplárnám tak hrozí, že přijdou o uhlí dřív než v roce 2030, do kdy je plánována dekarbonizace domácího teplárenství. Přechod na náhradní paliva do roku 2030 však stejně většina tepláren nestíhá, upozorňuje Vondráš.

Analytik dále tvrdí, že očekávaný výpadek ve výrobě elektřiny po odstavení uhelných zdrojů nebudeme schopni v zimních obdobích při nepřízni počasí a vyšší spotřebě pokrýt dovozem. A to i přesto, že Ministerstvo průmyslu na základě svých modelací hlásá opak.

Oběd i pivo v restauraci přestává být v Česku standardem. Ceny v hospodách a restauracích jdou totiž dál nahoru, kam je ženou vyšší daně a personál, který chce přidat. Trend, který z lidového pokrmu a nápoje udělal téměř „luxusnější zboží“ pokračuje systematicky už od covidu.

„Typická česká jídla narostla od roku 2019 téměř o 50 %. Když se podíváte na, dejme tomu, cenu klasického řízku, tak tam se pohybujeme okolo 170 Kč ve městě a o něco níže mimo město,“ vypíchl restauratér Luboš Kastner, člen představenstva Asociace malých a středních podniků. Podražila i obědová menu. 

„My jsme byli mistři světa v meníčkách. Lidé brali oběd za velmi levnou položku. U obědů je tak cenový nárůst nejzřetelnější a na tržbách je tam zároveň největší propad. Přibližujeme se západním zemím, kde meníčka hrají menší a menší roli,“ komentuje Kastner pro SZ Byznys.

Proč jsou průměrné úroky u hypoték stále vysoko? Jedním z důvodů je i vyšší marže bank, která je podle šéfa Moneta Money Bank Tomáše Spurného nad průměrem Evropské Unie.

Hypotéky jsou aktuálně nejlevnější za poslední dva roky – průměrná úroková sazba v září klesla na 5,38 procenta. I tak však hypotéky zlevňují pomaleji, než se čekalo.

„Trh vyčkával na 1. září, kdy vstoupila do platnosti legislativa, která bankám umožňuje zpoplatnit předčasné splácení hypotéky. Byť s mnoha omezeními. Banky viděly velké riziko v tom, že dokud jsou sazby na úrovni pěti procent, s očekáváním, že se sníží, chtěly dodatečnou marži, aby dostaly krátkodobou kompenzaci prostřednictvím úroků, jež nedostanou při předčasném splacení,“ vysvětluje v pořadu Inside Talks šéf Moneta Money Bank Tomáš Spurný.

V minulosti přitom poplatky za předčasné splacení takto stanovené nebyly a úroky přesto klesaly. Právě z této doby se podle Spurného banky poučily.

Legendární vůz Jamese Bonda, ale i nadupaná Formule 1 s Fernandem Alonsem za volantem. Do Česka oficiálně míří vozy značky Aston Martin. Zastoupení má CarTec Group Karla Kadlece.

680 koní, zrychlení z nuly na 100 za 3,6 sekundy a cena nad pět milionů – podle modelu. V Česku se oficiálně začnou prodávat vozy Aston Martin, které proslavil mimo jiné agent Jeho Veličenstva James Bond.

„Podepsali jsme spolupráci s Aston Martin a staneme se prvním oficiálním dovozcem těchto vozů do České republiky. Jsem na to pyšný, protože vozidla pro mě znamenají motory a Aston Martin nejde elektrifikaci naproti a udržuje si ty své osmi- a dvanáctiválce,“ říká v Agendě SZ Byznys majitel CarTec Group Karel Kadlec.

Objednávky začne skupina brát od konce září letošního roku a hned od začátku si stanovila poměrně ambiciózní cíle. „Určitě chceme překonat loňský rok, kdy bez toho, aniž by v České republice bylo zastoupení, bylo registrováno 25 vozů Aston Martin. Toto číslo musí být vyšší,“ říká Kadlec.

Cena vozu startuje zhruba na polovině toho, co Rolls Royce – tedy na pěti milionech korun. „Díky ikoničnosti té značky si myslím, že má Aston Martin velký potenciál,“ dodává Kadlec.

Většina solárních elektráren v Česku patří zahraničním firmám a fondům, které jen spravují majetek pro někoho dalšího. Když teď vláda začne krátit dotace, správci nebudou mít jinou možnost než bránit svěřený majetek a zahájit další arbitráže, varuje v pořadu Agenda SZ Byznys výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Právě výše podpory je největším sporným bodem v návrhu rozpočtu na poslední rok Fialovy vlády. Ministerstvo financí ji chce zkrátit z letošních 12,85 na 8,5 miliardy. Ministerstvo průmyslu a obchodu naopak navrhuje přísun peněz zvednout na 31,2 miliardy a argumentuje tím, že jde o výpočet postavený na platných zákonech.

„Určitě to hrozí,“ říká Krčmář k možnosti arbitráží, pokud vyhraje přístup Ministerstva financí. Výrobci podle něj mají na podporu nárok podle zákona, a bude-li vláda pravidla retrospektivně měnit, budou takový krok napadat. Z dob Babišovy vlády také mají v ruce závěry kontrolních posudků, potvrzené Evropskou komisí, podle kterých podpora nijak přehnaná není.

Podpory se už solárníkům krátily víckrát. Naposledy v roce 2021, kdy podle nově stanovených výnosových stropů stát zvedl solární daň. Ta nyní funguje jako srážka přímo z tržeb, a to ve výši 20 procent. Tehdejší vláda tuto změnu doprovodila slibem, že jde o poslední tečku v krácení podpory. 

Recept na přehřátý pracovní trh, malou efektivitu a fluktuaci? Vidět zaměstnance v datech. Český startup Sloneek, který využívá stále více firem, teď získal od investorů dalších 90 milionů korun na expanzi do Evropy. 

Český pracovní trh se nenápadně zcela zásadně změnil. Od minulého měsíce na něm převažují zástupci dvou nejmladších generací – mileniálů a generace Z.

„Tyto generace k minulému měsíci tvoří zhruba 53 procent,“ říká v rozhovoru pro Agendu SZ Byznys Milan Rataj, spoluzakladatel personálního startupu Sloneek.

„My je schováváme za termíny jako sluníčkáři či zparchantělá generace, ale je fér připomenout si, že stejně zparchantělá generace byla tehdy ta naše. To, co je ale skutečně odlišuje, je takzvaný instantní přístup ke všemu. Mají možnosti, které jsme my neměli,“ říká Rataj.

Zjednodušeně řečeno, zatímco minulé generace dostaly pracovní úkol, příliš nad tím nepřemýšlely, splnily ho a byly rády, že mají práci. „Nové generace“ však takto nefungují. Pokud nemají pocit, že má daný úkol smysl, nemají problém se sebrat a jít hledat práci jinam. Třeba i do zahraničí.

Čeští investoři staví v Kanadě obří celoroční resort na způsob českého Lipna. Lyžařský areál má mít tři vleky, kotvy a pomy a končí v zálivu, který  má být zase atrakcí pro léto. Investice půjdou do stovek milionů dolarů.

Poté, co současný předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval prodal svou nábytkářskou společnost Techo, rozhodl se vydělané peníze investovat. Vybral si Kanadu a v oblasti Nového Skotska začal spolu s dalšími investory budovat nový obrovský celoroční resort.

„Přijde nám, že je to velmi zajímavý region. Je to nejvýchodnější část Kanady, takže relativně blízko Evropy, a hlavně je tam nádherná příroda. Je to hned vedle kanadského národního parku,“ vysvětluje v rozhovoru pro Agendu SZ Byznys Jiří Kejval s tím, že konkrétnější obrysy dostal tento plán už před čtyřmi lety.

Na místě už v tu chvíli stál opuštěný lyžařský areál, končí přímo u oceánu - ten se stal základem střediska a prvním místem, na které se investoři zaměřili.

„Dnešní biotechnologie umožňují vytvořit něco, co je nakažlivé jako spalničky, nenápadné jako covid a smrtící jako ebola,“ říká Jan Romportl, který varuje, že umělá inteligence by takovou zbraň mohla dát do rukou i teroristům.

Evropa má vážný problém. Už brzy bude umělá inteligence kontrolovat obrovskou část světové ekonomiky a právě v této oblasti Evropě tak trochu „ujel vlak“. Celý vývoj se totiž koncentruje pod několik málo velkých firem mimo Evropu, myslí si expert na umělou inteligenci Jan Romportl.

„Většina aplikací umělé inteligence je postavená nad něčím, čemu jsme začali říkat foundation modely – tedy základové modely. To je jedna z důležitých částí podvozku veškeré budoucí AI. To je třeba známá GPT-4. Jsou to obrovské neuronové sítě, obrovský paralelní výpočetní algoritmus. Těchto modelů jsou stovky miliard a natrénovat takovouto neuronovou síť je něco naprosto gigantického. Toho jsou schopné jen ty opravdu Top největší firmy, které mají přístup ke grafickým procesorům(například Nvidia). Všichni ostatní mají absolutní smůlu,“ říká v pořadu Inside Talks Jan Romportl. Ten, kdo bude kontrolovat tento typ modelů, bude víceméně kontrolovat významnou část světové ekonomiky, myslí si.

Zítra začíná 58. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech a jeden rekord si už může připsat – nejvyšší rozpočet v historii. Kde bere peníze i co nového chystá, popsal výkonný ředitel festivalu Kryštof Mucha.

Suma 150 milionů, se kterou slavný filmový festival hospodařil v minulých letech, už přestala stačit. „Okolnostmi jsme byli nuceni skočit skoro ke 180 milionům. Je to především kvůli zdražení ubytování, letenek, stavby, lidí. Všechno šlo dramaticky nahoru,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys výkonný ředitel festivalu Kryštof Mucha. Podle něj totiž někteří hoteliéři ve Varech s festivalem spolupracují a nechají kapacity za rozumné ceny, jiní ale nabídnou ceny, o kterých vědí, že i za ně pokoje prodají.

Jen pro srovnání – filmový festival v Cannes pracuje s rozpočtem 33 milionů eur, v přepočtu tedy přes tři čtvrtě miliardy korun. „To je obrovská částka. Samozřejmě, festival je to veliký, ale má jinou atmosféru. Jen pro zajímavost, v rozpočtu Cannes je od sponzorů jen 15 procent. Zbytek jde z veřejných peněz. Podobné je to u dalších velkých zahraničních festivalů.“

Firma Area Four Industries se z Ústí nad Labem rozrostla do světového měřítka. Zakladatel firmy František Zykan v Agendě SZ Byznys popisuje, jak vytvořil firmu dodávající pódia a pódiovou techniku nejznámějším světovým kapelám.

Původně vystupoval jako DJ a s kamarádem prodával vybavení pro kluby. Dnes jeho firma staví koncertní konstrukce, na kterých vystupují světoví interpreti jako Bruce Springsteen, Rolling Stones nebo Metallica. 

„Musíte postupovat vždy po krocích a snažit se udělat každý následující krok správně nebo co nejlépe. To je můj recept. Moc nevěřím na takový ten způsob, že si vytknete cíl, že za 30 let budete největší dodavatel, a jdete za tím. My jsme vždy postupovali po jednotlivých krocích. A nakonec se nám podařilo stát se světovým lídrem v oboru,“ říká v Agendě SZ Byznys František Zykan, majitel společnosti Area Four Industries.

Původně začínal s firmou Milos, kterou založil v polovině devadesátých let, postupně skupoval své konkurenty a nakonec jednotlivé značky (Milos, Litec, Tomcat a Prolyte) sloučil pod jednu společnost Area Four Industries. Nyní mu firma každý rok stabilně roste, s jedinou výjimkou v pandemickém roce 2020. Za loňský rok měla obrat 1,7 miliardy korun.

Investiční holding BHM group byznysmena Tomáše Krska má na další akvizice připravené miliardy korun. Plánuje dál posilovat například v byznysu s vybavením pro nemocnice, ale také ve strojírenství a nemovitostech.

Investiční skupina BHM group miliardáře Tomáše Krska se připravuje na další akvizice. Plánuje investovat napříč svým portfoliem. To sahá od dodavatelů nemocnic a laboratoří přes nemovitosti až po obnovitelné zdroje.

„Jsme stoprocentně v nákupním cyklu. Hledáme nové příležitosti ať už v České republice, protože jsme srdcem patrioti, tak v širším evropském regionu,“ řekl v rozhovoru pro SZ Byznys generální ředitel BHM group Jan Černý.

„V příštích třech letech bychom chtěli investovat vyšší jednotky miliard korun, které dnes máme připravené,“ dodal šéf skupiny. Na trhu s firmami se podle Černého odrazí pozitivně také postupné snižování úrokových sazeb, a to jak na tuzemské, tak na evropské úrovni.

„Očekáváme oživení,“ poznamenal manažer.

Green Deal zřejmě zpomalí, lithiová euforie opadá. Miliardář Pavel Tykač proto zůstává u dosavadní investorské strategie a dál sází hlavně na fosilní byznys. Zahraniční expanzi jeho skupiny Sev.en GI líčí ředitel Alan Svoboda.

Čtvrtý nejbohatší Čech Pavel Tykač pokračuje v zahraniční expanzi. Otvírá obchodní zastoupení v New Yorku a buduje tu akviziční tým. Investiční příležitosti kromě USA zkoumá v Kanadě, Austrálii, letos nově vstoupil na asijský trh. Stále ho zajímá hlavně uhlí, ale i ropa, plyn, železná ruda, energetika a ocelářství. 

„Nad Evropou jsme trochu zlomili hůl,“ říká v rozhovoru pro podcast Agenda SZ Byznys Alan Svoboda, šéf skupiny Sev.en Global Investments, která zastřešuje Tykačova zahraniční aktiva a řídí další akvizice.

„Dnes je obrovský povyk, že nemůžeme jít do důchodu v šedesáti, ale mně osobně tedy šedesátníci připadají jako mladí lidé plní síly. Rozhodně to nejsou lidé, kteří by měli zůstat doma a nedělat nic,“ říká Tomáš Kolář z Linetu.

Česko stárne. Už v průběhu první poloviny 21. století se podle všeho zdvojnásobí zastoupení pětašedesátiletých osob – z dnešní šestiny na zhruba třetinu. Jak se tomu musí přizpůsobit firmy?

„Demografické křivky jsou neúprosné. V každém případě se musíme připravit na to, že populace nám stárnout bude a budeme tomu muset přizpůsobovat pracovní místa. Ať už v průmyslu, výrobě, nebo administrativě. Pokud chceme, a to my chceme, nadále lidi zaměstnávat, bude na nás, abychom ta místa přizpůsobili,“ říká v pořadu Inside Talks šéf Linetu Tomáš Kolář.

Pokud bude práce fyzicky i psychicky méně náročná, zvýší se podle něj okruh lidí, které mohou firmy zaměstnávat.

Poptávka po vlastním bydlení stoupá a trh s byty ožívá. „I to nás vedlo k tomu, že jsme zahájili větší projekty, které jsme nějakým způsobem plánovali delší dobu,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys developer Evžen Korec.

Český rezidenční developer Ekospol chystá útok na přední pozice v žebříčku největších pražských stavitelů.Společnost Evžena Korce totiž využívá oživení na trhu a spouští projekty se stovkami bytů. „Signály z trhu ukazovaly oživení, takže jsme zahájili jeden z největších projektů, který se v České republice v současné době staví, což je 800 bytů v pražské Hostivaři. První etapu, 120 bytů, jsme zahájili v únoru,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys majitel firmy Evžen Korec.

A aby byla jistota, že se opravdu byty prodají a výstavbu bude možné financovat, přišel developer se „zárukou nejnižší ceny“. Přestože se v Praze průměr za metr čtverečný pohybuje okolo 150 tisíc metrů, jeho firma dala 115 tisíc. Přesto je přesvědčen, že mu to zisk neohrozí. Za nižší cenu totiž prodá rychleji více bytů. Navíc nemusí čekat na dlouhá vyjednávání s kupujícími a peníze se mu rychleji vrátí.

Blíží se změny, které se dotknou každého, kdo spoří na penzi. Kdo odkládá méně než pětistovku měsíčně, přijde od 1. července o státní podporu. „Klienti si navyšují úložky ve velkém,“ říká Jan Bruder z ČSOB Penzijní společnosti.

Se začátkem prázdnin se mění celá řada podmínek spoření na penzi. Maximální státní příspěvek se zvyšuje z 230 na 340 korun. Současně s tím však roste i částka, kterou musí klient měsíčně naspořit, aby na něj dosáhl – z tisícovky na 1700 korun.

Kdo zvládá měsíčně odkládat méně než 500 korun, přijde o státní podporu úplně. Změna se týká starých i nově uzavřených smluv.

Podle Asociace penzijních společností si z celkem 4,2 milionu účastníků penzijního spoření odkládá částku mezi 300 a 499 korunami zhruba 900 tisíc lidí. Pokud by si příspěvek nezvýšili, nedostanou od července ani korunu státního příspěvku.

Svaz průmyslu a dopravy opakovaně vyzývá k reformám, jež mají zastavit stagnaci Česka a obnovit jeho někdejší růst. „Můžeme být mezi desítkou nejvýkonnějších zemí v Evropě,“ říká manažer Škody Auto Martin Jahn.

Česká ekonomika se v Evropě propadá. Zatímco v roce 2022 jsme na žebříčku Indexu prosperity a finančního zdraví ještě drželi v Evropské unii devátou příčku, loni jsme se propadli na dvanáctou a letos jsme dokonce až čtrnáctí.

Podnikatelské svazy už rok burcují, že země potřebuje reformy, které by uvolnily podmínky pro byznys a motivovaly k investicím do infrastruktury i do inovací. A které by lépe odpovídaly měnícímu se světu. Teď přichází s novým návrhem Svaz průmyslu a dopravy.

Vize nazvaná Česko 2029 definuje sedm oblastí, v nichž je třeba provést změny, aby se Česko vrátilo v Evropě znovu do první desítky. Detaily vysvětluje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a člen představenstva Škody Auto Martin Jahn v podcastu Agenda SZ Byznys.

Česká lékárenská skupina Pilulka se topí v problémech. Bratři Kasové zařízli zahraniční expanzi, firmu zeštíhlují a hledají investora, nevylučují ani prodej, uvedl spoluzakladatel Petr Kasa.

Pilulka loni výrazně prohloubila ztrátu a zaznamenala pokles tržeb. Nejznámější titul na tuzemském burzovním trhu Start se propadá. V lednu 2022 stála jedna akcie 1800 Kč, teď se obchoduje pod 150 korunami.

„Pilulka není černá díra na peníze, ale loňský rok byl pro nás hodně těžký. Na trhu se setkalo několik černých labutí, ať už to byla makrodata několik kvartálů po sobě, pokles maloobchodních tržeb, e-commerce je pod obrovským tlakem,“ nastiňuje Petr Kasa.

Druhým důvodem neblahých výsledků byla nepodařená expanze. „Investoři nám v loňském roce dali jasně najevo, že je jim jasné, že naše rozjeté expanzivní plány budou stát výrazně více peněz, než jsou oni ochotni dát. Ať už to byla expanze do Rumunska, kde jsme byli fyzicky, nebo Rakousko a Maďarsko, které jsme obsluhovali z České republiky nebo ze Slovenska,“ uvedl Kasa v pořadu Agenda SZ Byznys.

Cla na čínské elektromobily by mohla být i padesát procent a stále by to bylo málo. Na druhou stranu by ale určitě vyvolala obchodní války s Čínou, říká v pořadu Inside Talks expert na automobilový průmyslu Petr Novák.

Evropská komise oznámila, že zavede clo až 38,1 procenta na dovoz čínských elektromobilů, současné clo je 10 procent. Vybírat je začne v červenci, pokud v jednáních s čínskými úřady do té doby nenastane žádný průlom. Komise ke kroku přistoupila poté, co zkoumala, do jaké míry subvence čínské vlády narušují při dovozu elektromobilů unijní trh.

Podle experta na automobilový průmysl Petra Nováka šéfa devíti závodů koncernu JTEKT, ale takové zvýšení stávající situaci nijak nezvrátí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ naopak, vyvolá odvetné kroky.

„I při clu v nižších desítkách procent budou ta auta stále ekonomicky zajímavá. To nebude mít zásadní dopad. Poradenské společnosti zmiňovaly, že i při padesáti a více procentech by některé čínské společnosti na importu dál profitovaly,“ říká Novák. Cla podle něj budou spíše motivací k tomu, aby se čínské automobilky v Evropě etablovaly, stavěly zde závody a cla tak obešly.

V energetice se rodí obchod se spotřebitelskou flexibilitou. Zapojovat se začínají i domácnosti. „Na konci měsíce přijde platba za to, že jsme mohli v danou chvíli hýbat se spotřebiči,“ popisuje ho Jan Hicl z firmy Delta Green.

Obchodní firma Delta Green vsadila na proměnu energetiky. K prosté dodávce elektřiny přidává obchod se spotřebitelskou flexibilitou, kterou mohou poskytovat domácnosti. Firma je tak dnes u nás největším obchodníkem s touto stále cennější komoditou v segmentu maloodběratelů.

Spotřebitelská flexibilita znamená přizpůsobení odběru elektřiny cenám na energetické burze a potřebám sítí. Flexibilní zákazník spouští spotřebiče, když je elektřiny přebytek a její cena nízká. A naopak minimalizuje odběr ve spotřebních špičkách, když je proud drahý.

Flexibilita pomáhá udržovat stabilitu v rozvodné soustavě, do níž musí v každém okamžiku přicházet jen tolik energie, kolik je z ní odebíráno. S rostoucím podílem solárů a větrníků přibývá výkyvů, které správci sítí vyrovnávají pomocí takzvaných podpůrných služeb: Když je výkonu přebytek, platí za mimořádnou spotřebu. A když je naopak poptávka vysoká a hrozí nedostatečná nabídka, dokupují elektřinu z flexibilních zdrojů. 

Dnes je den daňové svobody. Ode dneška pracujeme na sebe a už ne na stát, spočítal Liberální institut. Na stát lidé vydělávali celkem 162 dní, loni to bylo o dva dny více. Před pandemií to naopak bylo o dva týdny méně.

Podle výpočtu Liberálního institutu za každých 20 000 Kč, které si lidé nechají pro vlastní spotřebu, stát přerozdělí dalších 15 785 Kč.

Podle šéfa Liberálního institutu Martina Pánka jde o nadprůměrnou míru přerozdělování. „Je to horší než průměr zemí OECD. Jsme pět dní za ním,“ říká v Agendě SZ Byznys.

Celkem 44 procent příjmů tak průměrný Čech pošle státu, 56 procent příjmů mu zůstane v kase. Každý však daňovou zátěž pocítí jinou měrou, upozorňuje Pánek.

„Kdo je zaměstnaný na hlavní pracovní poměr, tak platí vysoké daně. Kdo je OSVČ, platí nižší daně, důchodce platí ještě nižší daně. Ale daně jsou pro každého individuální. Záleží na tom, kolik spoříte, kolik vykouříte cigaret, kolik projezdíte benzinu, všechny ty věci jsou zatížené jinou daní.“

Společnost Vafo miliardáře Pavla Boušky patří mezi největší evropské výrobce krmiv. Teď chce prorazit i za oceánem. „Píšeme teď strategii Vafo 2030 a bezpochyby je v této strategii Severní Amerika,“ říká Bouška v rozhovoru pro SZ.

Český výrobce krmiv Vafo hlásí rekordní rok, co se obratu týče. Ten dosáhl půl miliardy eur (přes 12 miliard korun), zisk však zůstal na stejné úrovni jako loni, zhruba 490 milionů korun.

„Loňský rok u nás byl velmi úspěšný z hlediska obratu, nicméně hospodářský výsledek už zas tak úspěšný nebyl. Nestabilita na straně nákladů se projevila i na finálním hospodářském výsledku,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys majitel Vafa Pavel Bouška. Upozorňuje, že zatímco na krmivu jako takovém lidé nešetří, u pamlsků, které tvoří podstatnou část prodejů, případně u vodítek už se snaha Čechů ušetřit projevila.

Celkově podle Boušky nejvíc utrácejí majitelé psů. „Je to jednoduchá logika. Pes je větší a stravy potřebuje daleko víc,“ vysvětluje. I Vafo jako firma je dnes výrazně úspěšnější v kategorii psů. „V psech patříme k neúspěšnějším firmám v Evropě. V kočkách máme ještě rezervy, máme se kde zlepšovat,“ dodává Bouška. Firma tak plánuje rozšířit nabídku krmiv, obměnit tým a přinést do něj nové myšlenky, případně koupit firmu, která se kočičími krmivy zabývá.

Největší hrozba pro startup? Vyhořelý korporátník. Ostřílení manažeři s hvězdným CV se totiž bojí udělat chybu, a tak odkládají a zdržují klíčová rozhodnutí, popisuje realitu na trhu Ondřej Fryc.

Statistiky hovoří jasně –⁠⁠ devět z deseti startupů nepřežije svou ranou fázi. Jenže ani ty, které v počátku uspějí a třeba i získají investora, nemají vyhráno.

„Tady zase platí číslo devět z deseti, kteří se nedostanou do byznysu, který by vydělával peníze a nějakým způsobem zaplatil tu počáteční investici. Říkáme, že to jsou takoví „zombíci“. Nějak žijí, něco dělají, ale vlastně se tu investici nikdy nepodaří zaplatit – ať už z dividend, nebo z toho, že by se firma prodala,“ říká v pořadu Inside Talks zakladatel Reflex Capital Ondřej Fryc.

A jak se nestat „zombíkem“? „Myslím si, že úplně nejdůležitější je správný výběr lidí. Pokud daný startup chytl správnou vlnu i produkt, oslovuje zákazníky a roste, potřebuje nabírat lidi ve velkém. Nejenom v Česku, ale i v zahraničí, což je ještě úplně jiná disciplína. Tohle nezvládnutí růstu je nejčastější důvod, proč se ta cesta startupu nepodaří,“ vysvětluje Fryc.

Skupina Tatry Mountain Resorts, jeden z největších evropských provozovatelů skiareálů a zábavních parků, chce přilákat kapitál, aby zlepšila finanční kondici. Vydává nové akcie a zakládá realitní fond.

Skupina Tatry Mountain Resorts, kterou kontrolují slovenští byznysmeni Igor Rattaj a František Hodorovský, zahájila ozdravnou kúru. Potřebuje se vymanit ze ztrát, snížit zadlužení a lépe zhodnocovat vklady investorů.

Donedávna TMR rostla a přebírala další turistická střediska. Dnes provozuje skiareály ve slovenských Tatrách, českých Krkonoších, polských Beskydech a rakouských Alpách, golfová hřiště na Moravě, akvaparky na Slovensku, zábavní park v Polsku. „Další rozvoj v podobě intenzivního nákupu středisek už teď není možný,“ říká třetinový akcionář a šéf firmy Igor Rattaj v pořadu Agenda SZ Byznys.

Nakupovat podle něj v regionu téměř není co, nepočetné nákupní nabídky jsou drahé. „Teď nám jde o to, abychom náš byznys překopali hlavně po finanční stránce,“ vysvětluje Rattaj.

Ředitel RSCB Milan Šlapák v rozhovoru pro SZ Byznys popisuje zákulisí akvizice rakouské zbrojovky, specifika obranného průmyslu i plány a financování skupiny.

Mezi významné české společnosti obranného průmyslu se zařadila investiční skupina RSBC. Ke slovinskému výrobci pistolí a cvičné munice Arex, kterou RSBC vlastní do roku 2017, přibyla letos v portfoliu českých investorů společnost Steyr Arms s výrobními závody v Rakousku a Spojených státech.

„Steyr Arms je nejznámější v oboru dlouhých loveckých zbraní, vyrábí také útočné pušky typu AUG, které využívají některé jednotky členských zemích NATO, a v menší míře i pistole a granátomety nižších kalibrů,“ říká v podcastu Agenda výkonný ředitel RSBC Milan Šlapák.

Společnost RSBC, kterou vlastní investor Robert Schönfeld, vytvoří z obou společností jeden z pilířů svého investičního portfolia, k němuž chce přidávat další vhodná aktiva. „Buď na doplnění produktových řad nebo třeba kvůli moderním výrobním technologiím,“ popisuje Šlapák, který se právě vrátil z návštěvy výrobního závodu Steyr Arms v americké Alabamě.

Společnost Home Credit loni v Česku a na Slovensku vydělala 300 milionů korun čistého. Spotřebitelské úvěrování se po covidovém útlumu zase rozjíždí. Nikoli ale v Asii, odkud firma ze skupiny PPF do několika let zmizí.

Home Credit sázel na podnikání v Asii natolik, že měl v plánu dokonce vstup na burzu v Hongkongu. K tomu nedošlo, teď poskytovatel spotřebitelských úvěrů z regionu naopak postupně odchází. Firma se stáhla z Filipín, Indonésie, Vietnamu, prodala podnikání v Indii a chystá také postupný exit z Číny. Do několika let zmizí z asijských trhů Home Credit úplně, říká předseda představenstva firmy a její generální ředitel Luděk Jírů.

„Postupně chceme asijské trhy opouštět. Více se zaměříme na evropský trh a pak na trhy, které jdou směrem na západ.“ Roli hrají nejen dozvuky pandemie. „Hlavní důvody, které k tomu vedly, jsou, jak jsou ty trhy stabilní z ekonomického a politického pohledu. Jeden z faktorů je i retrospektivní změna regulace,“ potvrdil Jírů v Agendě SZ Byznys.

Po zpřísnění pravidel pro finanční sektor se Home Creditu také přestal vyplácet byznys model založený na vysokých úrocích. Úroky u hlavních úvěrových produktů totiž dosahovaly až 42 %. Vyplývá to z prospektu, který firma předkládala před svým IPO na hongkongské burze, na nějž upozornil projekt Sinopsis.

Před pár lety se zdálo, že covid ukázal zbytečnost chození do kanceláří. Pandemie je pryč a místa za pracovními stoly se zase plní. Firmy ale chtějí jiné kanceláře, říká šéf společnosti Ahrend Petr Hampl.

Po covidu nastala éra home office a vypadalo to, že kanceláře už vlastně nebudou potřeba. Jenže stačilo pár let a vše je jinak.

„Je tomu právě naopak. Lidé se dost výrazně vrací – je velký tlak na návrat do kanceláří,  potřebu určité interakce a potkávání se. Definitivně se to změnilo,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys Petr Hampl, šéf společnosti Ahrend, která vyrábí a dodává kancelářský nábytek.

Přestože se dnes nejenom v Česku, ale i v Evropě nové kancelářské budovy téměř nestaví, firma má rekordní zakázky. „Už od covidu je nových kanceláří méně a méně. Trendem ale je, že se předělávají kanceláře stávající. Přizpůsobují se nové reality a musím říct, že to je opravdu extrémní boom. To vyrovnává fakt, že těch nových vzniká méně,“ vysvětluje Hampl.

Loni společnost utržila dvě miliardy korun při zisku zhruba 80 milionů korun a letos očekává podobná čísla. „Splnili jsme plán, což je fajn,“ dodává Hampl.

Z drůbežího masa může být nedostatkové zboží. „Ani Poláci nemají, sami teď maso nakupují. Ani Ukrajinci nevykrývají poptávku a navíc šli s cenou nahoru,“ říká v pořadu IT potravinářský expert Karel Pilčík.

Na českém trhu chybí maso a jeho cena tak míří nahoru. „Začíná být málo kuřecího masa. Poslední informace, které mám od ředitele jednoho ze závodů na zpracování kuřat, je, že  objednávky řetězců vykrývají jen na 50 až 60 procent,“ říká v pořadu Inside Talks šéf MP Krásno Karel Pilčík.

Důvodem je podle něj velký pokles soběstačnosti Česka v loňském roce (pokles o 12 procent) a fakt, že maso chybí i v zahraničí. „Ani Poláci nemají, sami teď maso nakupují. Dokonce ani Ukrajinci nevykrývají poptávku a navíc šli s cenou nahoru,“ tvrdí Pilčík.

Právě dovoz masa z Ukrajiny byl přitom v uplynulých měsících spojen s problémy, v některých vzorcích byly nalezeny stopy salmonely. Naposledy SZPI upozornila na hluboce zmrazená kuřecí stehna z řetězce Makro Cash & Carry 6. května.

Mistrovství světa může velmi pomoci v zájmu o hokej říká v Agendě SZ Byznys hokejový agent Robert Spálenka.

Zastupuje mistra světa Ondřeje Paláta, pomáhá hvězdnému Tomáši Hertlovi, stál za brankářem Pavlem Francouzem. Teď pro Agendu SZ Byznys agent sportovních hvězd Robert Spálenka ze Sport Investu zhodnotil český hokejový úspěch.

„Myslím si, že toto mistrovství světa může velice pomoci v zájmu o hokej. Přivede nové mladé kluky, kteří budou chtít hrát jako Červenka, Palát, Pastrňák. Šampionát pomohl ve zviditelnění hokeje. Dnes bych věřil, že hokej v Česku - po zájmu o mistrovství světa a sledovanosti play off extraligy - už předbíhá fotbal,“ říká Spálenka.

Milionové kontrakty v NHL

Pomůže zlatá medaile hokejistům i k novým milionovým smlouvám? „Především bych chtěl říct, že to byl velmi zkušený tým. Starší hráči, kteří ve většině případů prošli zahraničím a mají za sebou spoustu zkušeností. Většina hráčů už smlouvy má nebo si svým působením v klubech už o nové smlouvy řekli. Pokud se ptáte, zda šampionát pomohl někomu k tomu, že se posune do NHL a nikdy před tím v NHL nebyl, myslím si, že jediný hráč, kterého se to může týkat, může být třinecký Voženílek,“ říká Spálenka.

Developeři v Česku začínají stavět. Žene je rostoucí poptávka po bytech, kterou způsobují levnější hypotéky. Podle šéfa JRD Jana Sadila jsou ale pomalé povolovací procesy stále problém. Situaci by mohl zlepšit nový stavební zákon.

Po dvou letech, kdy developeři kvůli drahým hypotékám otáleli, se situace na trhu mění a firmy začínají stavět.

„V minulých letech se stavělo i prodávalo málo. Trh se ale začíná od začátku letošního roku oživovat a stavět se opět začne. Vypadá to, že těžké období máme za sebou,“ uvedl v pořadu Agenda Jan Sadil, generální ředitel realitní skupiny JRD.

Za licencované předměty spojené s hokejovým šampionátem utratili fanoušci  přes 75 milionů korun. Největší zájem byl o puky, dresy a postavičky Boba a Bobka, popisuje v rozhovoru Vojtěch Šišma, šéf společnosti Footballmania.

Kdo chtěl koupit hokejového Boba a Bobka, musel mít štěstí. Nebylo nijak výjimečné, že postavičky byly v obchodech vyprodány. 

„Naše prodejní strategie byla taková, dát jich určitý počet na každý hrací den, na každé prodejní místo, abychom zajistili, že budou k dostání až do posledního dne šampionátu. Dá se říct, že se každý den vyprodali,“ říká v pořadu Agenda Vojtěch Šišma, šéf společnosti Footballmania, která pro hokejový šampionát v Česku zajišťovala oficiální merch – tedy oficiální prodej triček, mikin, dresů, puků nebo právě hokejových maskotů. V rozhovoru pro SZ Byznys dodává, že postaviček by se býval prodal i dvojnásobný počet.

Zdá se, že obří inflace minulých měsíců s úsporami Čechů nezamávala natolik, aby si odpustili letní dovolenou v zahraničí. Cestovní kanceláře hlásí rekordní zájem.

Když loni skupina DER Touristik EE, pod kterou patří cestovky Exim, Fischer a Nev-Dama, ohlašovala rekordní rok a vyprodané kapacity, myslela si, že tato čísla už není možné překonat. Jenže letos je zájem ještě větší.

„Naše prodeje jsou asi o 20 procent vyšší než loni stejnou dobou. Už v tuto chvíli máme vyprodané dvě třetiny kapacit, a to jsme je přitom o 20 procent navýšili,“ říká v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys Jiří Jelínek, šéf DER Touristik EE. Po loňských 17,5 miliardy, které skupina v Česku utržila, tak očekává, že letos by to mohlo být přes 20 miliard a zhruba milion klientů.

„Abych pravdu přiznal, je pro nás ten pokračující trend trošku překvapení. Je vidět, že Češi možná změnili trošku způsob cestování a do některých destinací se individuálně ani nemohou dostat,“ dodává Jelínek.

Po inflační vlně, kdy reálná hodnota mezd padala, tlačí lidé firmy do rychlejšího přidávání. Zpravidla ale vyhoví jen korporáty. Mzdy v tuzemsku jsou zhruba o čtvrtinu níže, než by měly být, říká Jaroslava Rezlerová z Manpower.

Jsou to dva jiné světy. Na pozici uchazeče o práci office managera ve středně velké firmě přichází čerstvý absolvent vysoké školy a říká si o 100 tisíc korun hrubého. Nabídka ale byla „jen“ 70 tisíc. Představy firem o mzdách a požadavky uchazečů se v poslední době totálně nepotkávají, říká Jaroslava Rezlerová. Lidé si jsou vědomi, že pracovní síla obecně chybí, ale firmy, ač pod tlakem nedostatku volné pracovní síly, se do poslední chvíle brání vydat na platy vyšší peníze.

„Jsou to velmi paradoxní situace, kdy jsou představy uchazečů třeba o 20 až 30 % vyšší, než jaké platy na těch pozicích firmy nabízejí. Odvíjí se to obvykle od toho, že někdo ví, že jeho kamarád ve firmě XY dostal takovéhle peníze, a myslí, že to musí být standard pro všechny stejné pozice v jiných firmách,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup.

I ve válkou zmítané zemi „frčí“ značkové boty. Český prodejce Footshop vstoupil na Ukrajinu a věří, že země bude jedním z jejich pěti největších trhů. „Všechna data ukazují, že to tak může být,“ říká šéf Footshopu Peter Hajduček.

V roce 2022 prožil prodejce streetwearové obuvi a oblečení Footshop téměř „klinickou smrt“. Přišel dramatický propad, firma musela začít radikálně škrtat, propustila desítky zaměstnanců, omezila portfolio a zavřela část obchodů. Od té doby jdou ale čísla jen nahoru.

„Když se na to s odstupem času dívám, byla to skvělá lekce. Jako firma jsme dospěli, umíme číst signály, kdy věci nejdou rychle podle plánu, a urychleně na ně reagovat,“ říká v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys zakladatel Footshopu Peter Hajduček. On sám nyní například z čísel vidí, že přestávají „trendovat“ dosud bezkonkurenční výrobky firmy Adidas, tak je v policích obchodů nahrazuje obuv Nike.

Byty, kanceláře, veřejné budovy, park i kulturní centrum. Nad pražským Hlavním nádražím by mohla vyrůst zcela nová městská čtvrť. Odstartovala diskuze o změně územního plánu. 

Jeden z nejambicióznějších projektů Prahy – zastřešení kolejiště Hlavního nádraží. Vznikly by tím nové lukrativní pozemky, na kterých může vyrůst celá nová čtvrť.

„Je to v centru města a je to významné území. Měl by tam být kus města, kde bude vše – byty, kanceláře, obchody. Ta plocha je poměrně velká, ale řekněme, že ne všechny úseky rovných kolejí se dají zastřešit,“ říká v pořadu Inside Talks Petr Palička z Penta Real Estate. 

Velikost takzvané „podlahové plochy“, tedy plochy vhodné k zastavění, může být podle něj i 200 tisíc metrů čtverečných. Jen pro srovnání, Václavské náměstí má rozlohu 42 tisíc metrů.

Obří české sportovní úspěchy – poté co tuzemský startup Sense Arena s tréninky ve virtuální realitě dobyl NHL, podepsal smlouvu i s tenisovou ATP Tour. Teď je oficiálním partnerem obou soutěží. 

Místo hokeje sice hrával Bohdan „Bob“ Tetiva basketbal, přesto vždy toužil dostat se do  slavné NHL. A podařilo se mu to. Zakladatel startupu Sense Arena totiž vymyslel unikátní virtuální trénink, který pomáhá sportovcům vylepšit své výkony a jenž se stal dokonce certifikovaným partnerem kanadsko-americké NHL.

„Kromě toho máme také samostatné smlouvy s pěti týmy z NHL,“ dodává Tetiva pro pořad Agenda SZ Byznys. Dnes tento způsob tréninku využívá například brankářská jednička týmu Seattle Joey Daccord, v minulosti ho zase zaštítil i český reprezentační útočník a hvězda NHL David Pastrňák.