Český rozhlas - Osobnosti

Divadlo Nová Spirála uvádí hru Madisonské mosty. „Všichni znají ten kultovní film a všechny ženy 35+ by chtěly zažít něco podobného,“ uvádí herečka. Proč má ráda kavárny? Kolik zvířat má na svém ranči? Odkdy je posedlá cirkusem? Proč má jako herečka ráda kolegyni Meryl Streep? Co na hru Madisonské mosty říká její partner Lukáš? A na co by ráda pozvala?

„Zjistila jsem, že moje tělo nemusím ještě házet do šrotu, protože se vám rozšíří pohybový rozsah. Zjistíte, že máte kondici, že něco udýcháte,“ popisuje svou zkušenost z taneční soutěže StarDance herečka Jana Paulová. Jak na celou věc vzpomíná? Co ji přivedlo do Indie? A proč se rozhodla na několik let opustit herectví? Poslechněte si rozhovor.

Byl prvním sólistou Baletu Národního divadla a získal tři Ceny Thálie. Nakonec se ale rozhodl pro nezávislý tanec v Dekkadancers, kde je uměleckým šéfem. „Každé představení je jedinečné a liší se od toho předešlého, snažíme se diváky překvapovat,“ říká ve Vizitce. V čem je taneční scéna u nás raritní? A jak se stane, že tanečník začne nenávidět svou roli? Ptá se Karolína Koubová.

Pohlaďouško. To je zábavná dětská detektivka Michala a Davida Vaníčkových, která má malé čtenáře a čtenářky připravit na to, že ne všechno v životě končí pohádkově.

Ač vyučuje práci s hlínou či dřevem, blíží se podle designéra Jana Němečka doba, kdy bude práce ve virtuálním prostředí přirozená. Nenahraditelná je ovšem zkušenost s cizí kulturou. „Vždy se snažíme studentům říkat, když jedou někam na stáž, ať jedou co nejdál, ideálně do nějaké úplně jiné kultury,“ zdůrazňuje vedoucí ateliéru produktového designu na UMPRUM. Čím je pro design specifická asijská kultura? A nakolik se dá virtuálně získat cit i pro práci s materiálem?

Věra Martinová je česká sólová zpěvačka a kytaristka. Na svém kontě má hity jako Malý dům nad skálou nebo Až na vrcholky hor. A na hudbu nepřestává myslet, ani když jede na dovolenou. I tehdy si totiž zabalí s sebou svoji kytaru, třebaže ji následně vůbec nemusí vytáhnout.

Jeho kapela Bert and Friends vydala po letech hraní první dlouhohrající desku s názvem České moře. To se dá podle něj u nás najít, i když ho reálně nemáme. Kde? „Moře je pro mě symbol, ke kterému se často vracím, je symbolem idyly a pohody,“ říká ve Vizitce. Jaké pro něj bylo hrát ve filmu? A proč nechce temnotu vkládat do svých písní a textů? Moderuje Ondřej Cihlář.

„Teď je ta doba korektní, se kterou v principu souhlasím, ale když se ta korektnost přežene, ztratí se odstup, ztratí se humor,“ říká herec a pedagog pražské DAMU Miroslav Hanuš. „Když se to bere moc vážně, tak vás to zabije,“ dodává. Jak se dostal k tématu své nové inscenace Rokenrol? Co dělá vypraveče vypravěčem? A na které divadelní mistry rád vzpomíná? Poslechněte si rozhovor!

České cizinky. To je název nové knihy spisovatelky, která žila na čtyřech kontinentech. „V knize je jedenáct příběhů a každý z nich má zlomit nějaké klišé,“ vysvětluje autorka. Co jí dělá radost? Jakou kávu mají v USA a jak moc tam zapustila kořeny? Kde se naučila anglicky? Kolik je jejím dětem a co pro ni znamená rodina? Máme podle ní v Česku komfortní život? A ocení člověk víc domov, když žije v zahraničí?

Dramaturg a pedagog Petr Oslzlý vzpomíná na své divadelní začátky, připomíná, v čem bylo jedinečné Divadlo Husa na provázku a ohlíží se za svou kariérou pedagoga a rektora Janáčkovy akademie múzických umění.

„On povídal a já nahrával. Z psané formy teď paradoxně vznikla audiokniha, takže jsme to zpátky přemlouvali,“ popisuje novinář vznik titulu rozhovorů s Jindřichem Šídlem. Jak prožívá každý rok datum 17. listopadu? Co je Mashup? Proč se rozhodl nevěnovat se režii? Jaké má pracovní touhy? Připadá mu, že je pořád na začátku? Bude mít kniha pokračování? A jaký je jeho oblíbený díl Jamese Bonda?

Muzeum Prahy a Národní archiv vytvořily výstavu Ahoj občani!, která je od 17. 11. k vidění v domě U Zlatého prstenu. Návštěvníci si mohou připomenout Karla Kryla skrz osobní talismany, poznámky i kuřácké potřeby, kromě toho lze vidět i jeho olejomalby, kresby a vydané básně. „Karel Kryl byl velmi komplexní umělec. Uznával umění jako řemeslnou dokonalost,“ vysvětlují Jakub Šlouf a Jiří Křesťan z Národního archivu.

Považuje se za českého Honzu s buchtama přes rameno, co si chce muziku užívat. Za loňskou sezonu odehrál přes devadesát koncertů a jak vysvětluje, chce předávat poselství, která má hudba v sobě. „Úspěch je považován za normální, býval jsem velký trémista,“ říká také ve Vizitce. Jaké to je pro houslistu držet v rukou dirigentskou hůlku a jak pečuje o své ruce? Ptá se Karolína Koubová.

To nejlepší z Blízkých setkání uplynulých dní

To nejlepší z Blízkých setkání uplynulých dní

Petruška Šustrová patřila k významným osobnostem českého disentu. Za její aktivity ji normalizační soud potrestal dvěma roky vězení. Po pádu komunismu působila jako publicistka a překladatelka. Novinář Ondřej Soukup s ní navázal přátelství v polovině devadesátých let, spojil je především zájem o oblasti bývalého Sovětského svazu. I přes veškerá příkoří osudu byl podle Ondřeje Soukupa život Petrušky Šustrové úžasný.

Herectví se začal věnovat ještě jako dítě, když ztvárnil Honzíka v seriálu Vyprávěj. Obří popularitu mu o něco později přinesla pohádka Tři bratři a vítězství v soutěži Stardance. Zdeněk Piškula ale přiznává, že víc do hloubky se může dostat na divadelních prknech.

Kunsthistorička, básnířka, publicistka a kurátorka Věra Jirousová byla žena křehké konstituce, ale o to silnější osobnost. Manželka Ivana Martina Jirouse zasáhla i do života dalších významných mužů své doby. Čelila komunistické perezekuci i společenskému odsouzení za svůj nekonvenční osobní život.

Jako přednostka vede profesorka Jarmila Heissigerová největší fakultní oční pracoviště v naší zemi. Také je vášnivá stepařka, múzická bytost a maminka tří dětí. Čím ji v době dospívání potrápil její vlastní zrak? Jaká profesně motivovaná úvaha ji napadla ve chvíli, když se jí jako první potomek narodil chlapec? A které objevy a léčebné metody ji naplňují úžasem?

V létě loňského roku nastoupil Pavel Novák jako zpravodaj ve Spojených státech amerických. Za sebou už má dvakrát atentát na prezidenta Spojených států, dva hurikány, změnu prezidentského kandidáta a volby. „Naštěstí to nenastalo všechno moc rychle. Nastalo to až tento rok. Takže ten rozjezd byl, dá se říct, pozvolný. Teď se to tedy zintenzivnilo. Přemýšlel jsem, ve kterém státě jsem se probudil,“ vypráví s úsměvem.

Bydlí a pracuje v domě na pražských Vinohradech, kde sídlí i Divadlo D21. Inscenace s často politickou linkou hrají také náctiletým divákům v rámci projektu Divadlo školám. „Teenage publikum jsou partneři, setkáváme se s nimi v debatách po představeních, jsou nesmírně inspirativní,“ říká ve Vizitce. Jak vznikal a proměňoval se soubor D21? A co všechno dokáže divadlo? Moderuje Karolína Koubová.

Je novou ředitelkou pražského divadla Viola. „Jsou s tím spojena různá očekávání a je to trochu svazující. Ale nenechávám se tím ovlivnit,“ tvrdí herečka. Kdy byla ve Viole poprvé jako divačka a kdy jako herečka? Jak se cítila, když se dozvěděla, že se stala ředitelkou? Myslela si někdy na nějakou divadelní roli? A jak se 17. listopadu propojí Viola a pořad Dvojky Jak to vidí?

Ikonická fotka federálního premiéra Ladislava Adamce, podávajícího si ruku s Václavem Havlem, sice obletěla svět, ale byla to jen jedna událost z mnoha. Svoji vládu kromě federace měly i obě republiky – česká a slovenská. Předsedou té české byl muž, jehož jméno si pamatuje málokdo – František Pitra. Příběh vzestupu regionálního komunistického politika je pozoruhodný tím, jak málo o něm víme.

Už pár let patří mezi porotce festivalu Pražský filmový kufr. Co se v něm dá najít? Obsáhlá filmotéka, kterou vytvořily děti od osmi let a vyjadřují se tak k tomu, co je trápí a co by mělo podle něj zajímat dospělé. Zároveň stanul v čele Asociace českých kameramanů. Jaké aktuální problémy chce řešit? A neměly by být kameramanky spíš kamerawomanky? Moderuje Ondřej Cihlář.

Vydala životopisnou knihu Best of. „Přemýšlela jsem o tom, že název je vhodný spíš na desku a že by se to klidně mohlo jmenovat Obyčejný život,“ uvažuje zpěvačka. Co všechno popisuje ve své knize? Čte životopisy slavných? Proč srovnává svého dědečka s Indiana Jonesem? Jaké vzpomínky má na svá školní léta? Chtěla by mít vlastní farmu?

Rostlinná říše skýtá velké množství biologicky aktivních látek, které při správném dávkování léčí lidský organismus. Směsí adaptogenů lze například bránit hnisání plic při covidu. „Nemůžu říkat, že to takto pomáhá, protože nemáme lékařské studie. Ale mám zpětné ohlasy od konzumentů, že jim to opravdu pomohlo, třeba i se ztrátou čichu při post-covidových syndromech,“ říká uznávaný botanik Roman Pavela. Jak přichází na účinné kombinace bylin? A jak rostliny uchovávat?

Je známá jako rázná a otevřená žena, zapálená divadelnice a oblíbená pedagožka. V herectví si vyzkoušela vše, včetně hraničních alternativních projektů. „Organismus divadla je natolik živý a překvapivý, že s ním stojí za to prožít celý život,“ říká ve Vizitce. Co ji přesně přitahuje na inscenacích v Německu, kam ráda jezdí? A proč jejímu smyslu pro humor studenti DAMU říkají červený praporek? Ptá se Karolína Koubová.

Film Vlny, který pojednává o rozhlasové novinařině v okupačním roce 1968, měl více producentů. „Měla jsem tu čest na něm spolupracovat,“ usmívá se slovenská filmová producentka Wanda Adamík Hrycová. Má filmová producentka vždy poslední slovo? Proč jsou Karlovy Vary oblíbenou a důležitou soutěží? V čem je festivalové publikum jiné a náročnější? Jak dlouho trvá nominační proces na Oscara? Co obnáší funkce honorární konzulky? A jaké měla dětství?

Hospic pro těžce nemocné děti představuje třetí cestu mezi nemocniční péčí a starostlivostí doma. Tam někteří rodiče nechtějí zanechávat vzpomínky posledního rozloučení. „Učesat vlásky, pustit oblíbenou písničku, mít možnost se rozloučit i jako příbuzenstvo,“ nastiňuje potřeby umírajících i jejich rodin Radka Vernerová, která za sedm let v Brně vybudovala hospic Dům pro Julii. Kde sbírala inspiraci? A v čem se paliativní péče v hospicu liší od nemocničních zařízení?

„Jsme rekordmani. Polovina pohřbů je bez jakéhokoli obřadu. A když ho neuděláte, trpíte, protože odchod blízkého neuzavřete,“ upozorňuje pohřební průvodce Oleg Vojtíšek. Co ho přivedlo k profesi pohřebního průvodce? Jaká hudba se teď na pohřbech hraje? Kdy se on sám poprvé setkal se smrtí? Co mu dává studium oboru s názvem Vyprovázení umírajících? O jaký pohřeb je teď největší zájem? Proč se mu líbí pohřby v Mexiku?

Příběh jeho loga Občanského fóra je pro něj dávno otřepanou historkou. I to, že vzniklo rychle a jako vtip. Specializuje se na ně dodnes a vytvořil mnoho těch notoricky známých. „Nejlepší je logo, které okamžitě identifikujete,“ říká ve Vizitce. Jaký je příběh Lennonovy zdi před revolucí i po ní? A jak vnímá současný veřejný prostor? Ptá se Ondřej Cihlář.

Alžběta Ressnerová je genová inženýrka, která byla na stáži v prestižní laboratoři Berkeley v Kalifornii. Zde metodou CRISPR-Cas9, také zvanou genetické nůžky, zkoumá, jakým způsobem dopravit opravené buňky na správné místo v těle člověka. Ressnerová si myslí, že takto půjde uzdravit nevyléčitelně nemocné. „V ideálním případě by CRISPR pomáhal zachraňovat životy bez ohledu na sociální postavení,“ doufá vědkyně. Jak se staví k etické otázce upravování genů?

Básník a režisér Tomáš Vondrovic hovoří o tom, jak ho utvářelo setkání s filosofií, literaturou i divadlem. Proč zůstává už padesát let věrný tomu pražskému nejmenšímu Divadlu Viola. V čem je pro něj život řekou Punkvou a kdy se podobá kapkám deště, které stékají po skle.

Lékárník Lékařů bez hranic Stanislav Havlíček má za sebou sedm misí. Ta poslední mise se odehrávala v Gaze v palestinském městě Rafáh, kde v únoru a březnu roku 2024 pracoval jako manažer lékárny, která zásobovala dvě kliniky. „Průvodním jevem války a destrukce je spousta popálenin. Nejvíc nás bolí, když to jsou děti,“ popisuje lékárník, které své zážitky z Gazy popsal v knize Nebe plné draků.

Nejen s tzv. sametovou revolucí je spojený 17. listopad. „Je také světovým dnem předčasně narozených dětí a je hodně věnovaný osvětě,“ vysvětluje ředitelka organizace. Jak se ona sama dostala do kontaktu s organizací Nedoklubko a jak se stala její ředitelkou? Co všechno je potřeba poskytnout miminku, které se předčasně narodí? Jaké problémy můžou vzniknout při kojení? Co je tzv. klokánkování?

Jeho Král Lear v Klicperově divadle vyvolal nadšení i nedůvěru. Divadlo je podle něj kritickým médiem, je místem imaginace i místem, které léčí. Jako šéf Činoherního studia v Ústí se chce zaměřit na přeshraniční spolupráci. „Německé divadlo je mi blízké, je v něm hodně přítomná brechtovská tradice,“ říká ve Vizitce. Co je to hráčství? A je Shakespeare opravdu politický? Ptá se Karolína Koubová. Repríza z 18. října 2024.

Zásah Sboru národní bezpečnosti (SNB) proti demonstrantům, k němuž došlo 17. listopadu 1989 v Praze na Národní třídě, bývá dodnes občas charakterizován jako „masakr“. Je to poněkud přepjaté označení, pochopitelné v kontextu dobových revolučních emocí, ale asi těžko udržitelné s odstupem pětatřiceti let: na Národní třídě nebyli mrtví a příslušníci komunistických ozbrojených složek tam do lidí nestříleli, jako třeba při demonstracích v srpnu 1969.

To nejlepší z Blízkých setkání uplynulých dní.

Novinář a spisovatel Martin Moravec má na kontě řadu úspěšných titulů. Za knižní rozhovor s lékařem urgentní medicíny Markem Dvořákem získal dokonce cenu Magnesia Litera. Dlouho ale bojoval s nízkým sebevědomím.

Karel Schwarzenberg žil několik životů dohromady, říká ředitel humanitární organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. Podle něj byl kníže v nejlepším slova smyslu elitou a své šlechtické postavení dokázal využít pro službu ostatním. Skrze společná témata na poli lidských práv a zahraniční pomoci se setkávali třicet let.

To nejlepší z Blízkých setkání uplynulých dní.

Byla šarmantní, pohledná, statečná a obětavá. Skoro polovinu života prožila v exilu coby oddaná opora svého manžela, publicisty Pavla Tigrida. Neúnavně pomáhala těm, kteří byli politicky pronásledovaní. Ivana Myšková se narodila v listopadu 1925 v Praze do rodiny, ve které se snoubil svět obchodu a umění. Když byla s nástupem nacismu coby poloviční Židovka vyloučena ze školy, nechal se její tatínek formálně rozvést, aby rodinu ušetřil. Zemřel při pochodu smrti z Osvětimi.

Asistent režie má úžasný život, volnou hlavu. Režisérský život prostupuje samota a zodpovědnost, říká legendární osobnost filmu Hynek Bočan. Co se v rovině osobní i profesní naučil díky vlastním dětem? Necítil se někdy až nezdravě pohlcen závažnými tématy, kterým se jako filmař věnoval? A proč na premiérách svých snímků nejednou zavíral oči?

Herec Národního divadla a radostný muzikant Vladimír Javorský získal rozhlasovou Thálii za roli Theodora Mundstocka ve hře Ladislava Fukse Pan Theodor Mundstock. Přiznává, že je to román, který člověka pohltí. Nyní se chystá na představení Bytost podle románu Václava Kahudy, které bude mít premiéru v prosinci 2024 v Divadle X10. „Bude to kus, který nám snad dá nahlédnout naše maličkosti i velikosti. Jsme bytosti nekonečné velké, ale taky nekonečně malé,“ naznačuje s úsměvem.

Vychází mu nová knížka fejetonů Myšlenky za volantem 2. „Ještě jsem ji fyzicky neměl v ruce a jsem zvědav,“ komentuje herec, moderátor a hudebník Marek Eben. Jak dlouho sloupek píše? Proč je lepší nechat text uležet? Ve které fázi to čte jeho žena? Píše na poslední chvíli, nebo s předstihem? Proč si pouští rád hudbu J. S. Bacha? A bavilo by ho napsat román?

Když se 9. listopadu 1989 hroutila Berlínská zeď, byl u toho i redaktor Rádia Svobodná Evropa Egon Lánský. Novinář, který během života vystřídal mnoho různých zaměstnání, emigroval do Švédska a v 90. letech vstoupil do politiky, v níž spolupracoval s ČSSD Miloše Zemana. Jeho cestu složitým 20. stoletím přiblíží v Portrétech na Českém rozhlase Plus historik Jan Adamec.

Nejnovější gastronomické trendy prý Zdeňka Pohlreicha už neznervózňují. „Už mám věk na to, abych měl představu o tom, co chci,“ ujišťuje známý šéfkuchař. V čem se zrychluje doba a způsob vaření? Jaké pomocníky bychom si měli pořídit do kuchyně? Určuje obsah špajzu, co budeme vařit? Najde se v něm vždycky něco? Bojí se ještě restauratéři, že k nim přijde? Hlásí se do jeho pořadu a je pořád tak přísný?

Festival svobody 17. listopadu představí mimo jiné pohled sociologa Martina Buchtíka, podle nějž jsme hodnotově jednotná společnost. Dělí nás až emoce vybičované sociálními sítěmi? „Drtivou většinu klíčových témat, včetně klimatické krize, vnímáme všichni stejně. Kde se dělíme, jsou parciální otázky, jestli zakážeme auta s naftou, nebo ne,“ poukazuje Jan Gregar, organizátor Koncertu pro budoucnost. Jak chce bránit ohrožení demokracie? A kdo další v rámci festivalu vystoupí?

Data z oblasti kultury ukazují, že třetina Čechů má potřebu se niterně umělecky a kulturně projevovat. Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi taktéž rádi čteme. „Mladí lidé nepřestávají chodit do kina, tvoří největší podíl v kinosálech,“ říká mimo jiné také ve Vizitce Ondřeji Cihlářovi. K čemu můžou sloužit statistická data z oblasti kultury a umění? A jak jí v konečném důsledku můžou pomoct? Repríza z 3. října 2024.