Národní divadlo

Jak vypadal první festivalový večer na Pražských křižovatkách? Poslechněte si reportáž ze zahajovacího večera a debaty „Je divadlo nebezpečné?“ s Milo Rauem. Festival jsme na Nové scéně zahájili debatou, která byla součástí Resistance now! Tour švýcarského režiséra Milo Raua. Umělecký šéf vídeňského festivalu Wiener Festwochen na konci léta 2024 zareagoval na odvolání Mateje Drličky z pozice ředitele Slovenského národního divadla peticí, která měla obrovský dosah po celé Evropě, a zároveň začal objíždět evropské státy se svým projektem Resistance now! Tour, jehož cílem je spojit umělce napříč zeměmi a společně s nimi otevřít diskuzi o tom, jak vzdorovat vlně extremismu a násilí, která se v posledních měsících zvedla proti kultuře nejen na Slovensku. Festival Pražské křižovatky se tak letos stal významným nejen díky výjimečným inscenacím na programu, ale také jako místo setkání a solidarity. Do debaty s Milo Rauem jsme pozvali českého režiséra Jiřího Havelku, který v Slovenském národním divadle vytvořil dvě inscenace týkající se slovenské nedávné historie, a z Maďarska přijela producentka Dóra Büki, zastupující jedno z nejprogresivnějších a nejzajímavějších divadel současnosti Proton. Ve video pozdravu popsala kritickou situaci na Slovensku i umělecká šéfka Činohry SND Miriam Kičiňová. Dílem provází dramaturgyně festivalu Pražské křižovatky Nina Jacques.

Co se děje na první čtené? Jak herci a herečky čtou text, který mají poprvé v rukou? Jak pro adaptaci románu z roku 1857 nadchnout celý inscenační tým? A proč je dramaturgický úvod důležitý? Přijměte pozvání na první čtenou zkoušku Paní Bovaryové a poslechněte si, jak se formují první kroky k výsledné divadelní inscenaci. Na prkna Stavovského divadla se slavný román Gustava Flauberta o šedi všedního života a síle romantických představ vrací po téměř sto letech, nyní v adaptaci Tomáše Loužného, který inscenaci zároveň režíruje. Loužný v podcastu prozradí, jaké bylo svůj text poprvé slyšet, jak spolu s dramaturgyní Janou Sloukovou uvažovali o obsazení a jak společně s Draganem Stojčevským přemýšleli o scénografii. Podcastem nás provedou autor adaptace a režisér Tomáš Loužný a dramaturgyně Jana Slouková. Dále uslyšíte Denisu Barešovou, Radúze Máchu, Roberta Mikluše a další členy a členky inscenačního týmu Paní Bovaryové. V podcastu je použitá hudba z inscenací Paní Bovaryová a Pýcha a předsudek.

Když se režisér Jan Frič dozvěděl, že bude zkoušet Eurípidovy Bakchantky, věděl prý okamžitě, že Dionýsa musí hrát Petr Vančura. Dionýsos je bůh vína, bujarého veselí, tance a divadla. Co má v sobě Petr Vančura tak dionýského?! Na to se v podcastu V roli snaží Lucie Kryzová najít odpověď. S Petrem si povídala o hledání rovnováhy v životě, touze po dialogu, ale i o tom, jestli umělec potřebuje srdcebol, aby tvořil. Společně se snaží zjistit, v čem je Dionýsos a jeho energie inspirující a kdy už je sebezničující. Kdo je Dionýsos? A jak se mu povedlo poblouznit všechny thébské ženy? Manipuluje jimi, nebo jim prostě rozumí? A jak vypadá Petr Vančura jako bůh? Pere se v Petrovi chaotická energie s racionalitou? Měli bychom v životě víc jásat?  V podcastu uslyšíte hudbu z inscenace Bakchantky z pera Jakuba Kudláče v podání kapely Bert & Friends. Poslechněte si naše další podcastové epizody o Bakchantkách:K jádru věci: BAKCHANTKY https://open.spotify.com/episode/74oCg8Ht9a55kL98ODXgIi?si=e0c492b2b6434cfc Speciál: Jak se překládá antické drama s PETREM BORKOVCEM a MATYÁŠEM HAVRDOU https://open.spotify.com/episode/1VihDKGEb7w7iwkA2qZP6C?si=041efe925c0c4178

Ještě chvilku je název nové inscenace Činohry pro celou rodinu, ale zváni jsou především prarodiče se svými vnoučaty. Proč? Hlavní hrdinky hry jsou dvě seniorky Květa a Věra, které přicházejí poprvé do Stavovského divadla, aby na vlastní kůži zažily magii divadla. Ale co to vlastně je „magie divadla“?! A taky hledají svého tatínka, který je jako malé opustil. Autorka hry Maria Wojtyszko se v tvorbě pro děti nevyhýbá těžkým tématům, jako jsou křivda a odpuštění. Najdou Květa s Věrou ztraceného otce a dokážou mu odpustit? A musí? Podcastem o inscenaci plné jevištních kouzel vás provede dramaturgyně Nina Jaques, uslyšíte také autorku Marii Wojtyszko, režisérku Annu Klimešovou i představitelky hlavních rolí Květy a Věry Johannu Tesařovou a Janu Preissovou. Ponořte se s námi do snu, kde je možné všechno, a dovolte aby vás Hugo Haas provedl Stavovským divadlem. Kdeže se tam vzal Hugo Haas? Poslouchejte… Použité ukázky jsou ze záznamu první premiéry z 22. 2. 2024.

Národní divadlo jako symbol české kultury a identity se od svého vzniku nezaměřovalo jen na zachování národních hodnot, ale také na zapojení do širšího evropského a světového kontextu. Proč je pro naše soubory klíčové podporovat mezinárodní dialog a spolupráci? Jakou inspiraci čerpají ze zahraničí a co naopak můžou přinést světové scéně? A jaké prostředky používají k překonávání kulturních a jazykových rozdílů? O tématech, která rezonují divadelním světem, si opět povídají dramaturgyně Činohry Nina Jacques, PR Baletu Kateřina Hanáčková, dramaturg Opery Ondřej Hučín a umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry. Užijte si poslech dalšího dílu Z druhé galerie. Uslyšíte hudbu z inscenací Naši furianti, Rusalka, Labutí jezero, Robot Radius, Kafka: Proces, Kylián – Mosty času, La traviata, Misantrop a Rej.

Co vás napadne jako první, když se řekne dětský domov?Odkud se berou naše utkvělé představy o něčem, o čem nemáme k dispozici žádné relevantní informace? Formují naše domněnky média, školní osnovy nebo třeba filmy a knížky? Proč se začneme k člověku chovat jinak, když zjistíme, že je z dětského domova? Na tyto otázky se snažili najít odpovědi tvůrci inscenace Takže asi tak, kterými jsou mimo jiné i sami teenageři z dětských domovů. Podcastem nás provede režisér Janek Lesák spolu s dramaturgyní Natálií Strýčkovou Preslovou. Dále uslyšíte divadelní lektorku Zuzanu Kráľovou, scénografku Janu Hauskrechtovou, hudebního skladatele Jana Čtvrtníka a také některé z herců a hereček. Režijně-dramaturgické duo známé pod názvem Janek & Natálka se spolu s teenagery scházelo více než půl roku. O tématu dlouze diskutovali, sbírali různé materiály a rozhovory a následně je improvizačně rozehrávali a různě měnili. „Máme rádi, když na jevišti vidíme spíš toho skutečného člověka než postavu, kterou hraje,“ říká Natálie Strýčková Preslová. „Ani u běžného zkoušení nás moc nebaví si něco připravit a potom někomu oznámit, že takhle to bude,“ doplňuje ji Janek Lesák. Použité ukázky jsou ze záznamu generální zkoušky z 30. 8. 2024.

Coppélia narušuje klasické baletní archetypy. Místo princezen, princů, labutí či spících krasavic nám nabízí jednoduchý příběh dvou venkovanů, Franze a Swanildy, které brzy čeká svatba. Jejich láska však prochází zkouškou ve chvíli, kdy do jejich života vstoupí tajemná Coppélia. Kdo je krásná dívka sedící na balkoně? Proč Franze tolik přitahuje? A není na ní něco podivného? Náš balet vznikal v době, kdy společností hýbal technologický pokrok a snahy vytvořit umělého člověka. Lidé fascinovaly mechanické loutky a věřili, že jednoho dne mohou nahradit živé bytosti. Ačkoli Coppélia vychází z romantické baletní tradice 19. století, nese v sobě tyto nadčasové myšlenky. Poslechněte si příběh o lásce, která musí rozlišit, co je skutečné a co je jen iluze. Soubor Národního divadla uvádí slavný balet v choreografii Ronalda Hynda a tanec doprovází hudba Léa Delibese. Podcastem provází PR baletu Kateřina Hanáčková a o napětí mezi lidským a umělým mluví také první sólisté Patrik Holeček a Alina Nanu.

Víte, jaký je rozdíl mezi operou, anti-operou a anti-anti-operou? Proč Ligeti psal slovo opera do čtyř uvozovek? A kdo je tady vlastně ten „velký kostlivec“? Ať už patříte k milovníkům opery, nebo ji z duše nesnášíte, právě pro vás je tu náš podcast o hodně divné hudebně divadelní grotesce Györgye Ligetiho Le Grand Macabre. Není vyloučeno, že po jeho poslechu budou operu nenávidět ti, kteří ji milovali, a její nepřátelé se do ní zamilují. V podcastu zazní úryvky z těchto nahrávek:G. Ligeti: Le Grand Macabre – záznam premiéry ve Státní opeře dne 14. června 2024, účinkují: Marcus Jupither (Nekrocar), Thor Inge Falch (Piet zvaný Bečka), Ivo Hrachovec (Astradamors), Viktorija Korosunova (Mescalina), Eir Inderhaug (Venuše, Náčelník Gepopo), David DQ Lee (Princ Go-Go), Benjamín Hájek (Bílý ministr), Michal Marhold (Černý ministr), Arnheiður Eiríksdóttir (Amando), Magdaléna Hebousse (Amanda), Sbor Státní opery a Orchestr Státní opery pod taktovkou Jiřího Rožně.W. A. Mozart: Kouzelná flétna – Les Arts Florissants, dirigent: William Christie (Erato Disques, 1996)G. Verdi: Rigoletto – Metropolitan Opera Orchestra, dirigent: James Levine (Deutsche Grammophon, 1998)B. Smetana: Libuše – Orchestr Národního divadla, dirigent: Jaroslav Kyzlink (záznam inscenace Národního divadla z roku 2018, Česká televize)G. Ligeti: Nouvelles Aventures – Gertie Charlent (soprán), Marie Therese Cahn (alt), William Pearson (baryton), Internationales Kammerensemble Darmstadt, dirigent: Bruno Maderna (Studio des Internationalen Musikinstitut, Darmstadt 1966)

Co se stane, když musí Národní divadlo zrušit představení kvůli nemoci? Poslechněte si živý dialog herců Igora Orozoviče a Pavla Neškudly, kteří odhalují, jak zvládají fyzické i psychické vypětí během náročné divadelní sezony, jak si chrání své osobní hranice a jaké výzvy přináší rychlé zaskakování za nemocného kolegu. V rozhovoru komentují konkrétní situaci, kdy byl Hamlet náhle nahrazen představením Kytice. Podcastem provází Lukáš Trpišovský, umělecký ředitel Činohry Národního divadla, a vysvětluje, jak v takové situaci probíhají rozhodovací procesy. Co čeká nejen herce, ale i celý tým – a v neposlední řadě diváky, když do hry vstoupí nečekané okolnosti?

Ze slova „tajemství“ nepoznáte, jestli jde o jedno tajemství, nebo jich je více. A právě tak je to i s názvem nové smetanovské inscenace v Národním divadle. Co všechno skrývá, prozradí tento podcast. Kromě toho, kde se dají najít pravé poklady, se třeba dovíme i to, co se děje na divadelním jevišti, když je opona dole, a odhalena budou i tajemství spojená s touto operou a osobností jejího autora. V podcastu jsou užity ukázky z těchto nahrávek:Bedřich Smetana: Smyčcový kvartet č. 1 „Z mého života“ – Pavel Haas Quartet (1. housle: Veronika Jarůšková, 2. housle: Marek Zwiebel, viola: Pavel Nikl, violoncello: Peter Jarůšek), Supraphon 2015.Bedřich Smetana: Tábor – Bamberger Symphoniker, dirigent: Jakub Hrůša, BBC Proms 2019.Bedřich Smetana: Tajemství – záznam 1. premiéry inscenace Opery Národního divadla ze dne 24. 5. 2024. Účinkují: Jana Kurucová (Panna Róza), Jana Sibera (Blaženka), Adam Plachetka (Kalina), František Zahradníček (Malina), Aleš Briscein (Vít), Miloš Horák (Duch frátera Barnabáše), Jan Martiník (Bonifác), Martin Šrejma (Skřivánek), Daniel Matoušek (Jirka), Sbor Národního divadla a Orchestr Národního divadla pod taktovkou Roberta Jindry.

Pracovním nástrojem herečky je její tělo. Ovlivní změna tělesného stavu roli na jevišti? Jak dlouho se dá těhotenství maskovat a které scény začnou být nebezpečnější než dřív? Jaké to je, když se herečka ocitne v roli matky? Takové otázky pokládala herečkám Magdaléně Borové, Veronice Lazorčákové a Martině Preissové jejich kolegyně, dramaturgyně Činohry ND Nina Jacques. Mateřství je intimní, ale zároveň veřejné téma. V podcastu se herečky svěřují se svými pocity viny, závisti, nerozhodnosti či smutku ale samozřejmě také radosti, naplněnosti a nadhledu.

Podcast V HLAVNÍ ROLI vzniká vždy, když někdo z našich souborů slaví kulaté narozeniny. Do křesla oslavence tentokrát zasedl charismatický herec IGOR OROZOVIČ, kterému bude v létě čtyřicet. Se svým kamarádem a hereckým kolegou FILIPEM KAŇKOVSKÝM mluví o svých třech zásadních rolích na jevištích Národního divadla. Role si Igor sám vybral, čím jsou pro něj právě tyto tři postavy zásadní? Igor s Filipem vzpomínají na inscenaci STRAKONICKÝ DUDÁK v režii J. A. Pitínského, kde se Igor coby titulní Švanda dudák vydává do světa a narazí na prohnaného Vocílku, kterého hrál právě Filip. Kdo je česká postavička dudáka v naší národní báchorce? Naučil se Igor hrát na dudy? A proč byl na plakátě Igor coby rocker? Jaký byl Igorův nástup do Národního divadla? A jak se staví Igor s Filipem k věčnému dilematu, zda má Národní divadlo posouvat hranice a experimentovat? Uslyšíte například, jak Igor říká, že Mozart by dnes rozhodně skládal na Macu. Souhlasíte? Dále bude řeč o inscenaci PLUKOVNÍK ŠVEC v režii Jiřího Havelky. V titulní roli se tentokrát představil Filip Kaňkovský a Igor hrál jeho nejlepšího přítele, rázovitého Kalužu. Kdo z nás zná zapomenuté osudy českých legionářů? Nad Kalužou Igor přemýšlí, jak tvoří postavu. Pomáhá mu přízvuk, nebo kostým? Na poslední z vybraných inscenací se můžete stále vydat do Národního divadla. V HAMLETOVI režijního dua SKUTR hraje Igor překvapivě postavu Claudia, tedy Hamletova strýce. Co se stane, když je Claudius obsazen jako Hamletův vrstevník a královna Gertruda je vedle něj najednou o dost starší? A proč se Igorovi v divadle říká „Igor Otázkovič“?    V podcastu slyšíte ukázky ze zmíněných inscenací: Strakonický dudák (režie J. A. Pitínský, premiéra 19. 1. 2014) s Igorem Orozovičem coby Švandou dudákem. Postavu Vocílky zde alternoval Filip Kaňkovský s Karlem Dobrým, v ukázkách slyšíte Karla Dobrého. Plukovník Švec (režie Jiří Havelka, premiéra 25. 10. 2018). Titulní postavu Plukovníka Švece ztvárnil Filip Kaňkovský, Igor Orozovič hrál roli Kaluži. Hamlet (režie SKUTR, premiéra 7. 12. 2023), kde stále můžete vidět Igora Orozoviče jako Claudia. O inscenaci Hamlet si můžete poslechnout podcast K jádru věci: HAMLET - https://open.spotify.com/episode/6GaGtdyQ9SyhFNhlJdBIRS?si=313da064b45546f2 A Igor s Filipem doporučují podcast Speciál: PROFESOR MARTIN HILSKÝ O HAMLETOVI - https://open.spotify.com/episode/31nKluIzw5aXYQMOJp9S7N?si=577d4de4f40449c6

Kterou premiérovou inscenaci viděl Martin Kukučka nejčastěji? Jaká scéna v inscenaci Ještě chvilku chytá Lukáše Trpišovského za srdce? Na jaké tituly se můžeme těšit v nadcházející sezoně? A kteří tvůrci na nich budou pracovat? Na tyto otázky hledají odpovědi umělečtí ředitelé Činohry ND Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský (SKUTR), kteří se v první polovině podcastu ohlédnou za letošními premiérami a podělí se o své dojmy z jejich realizací. V druhé polovině představí sedm premiérových titulů nadcházející sezony a představí tvůrce, které pro spolupráci s Národním divadlem oslovili, a prozradí také proč. Pro SKUTRY je důležité nechat lidem, kterým věří, prostor, aby mohli tvořit a hledat nové výzvy a formy. „Když se to nepovede, tak maximálně někomu zkazíme večer, ale když se to povede, tak člověk může odcházet s neskutečným zážitkem,“ říká Martin Kukučka. Jak umělečtí šéfové připravují půdu pro umělce, kteří budou na prknech ND debutovat? Čím se snaží oslovit další diváky? A proč nemá být divadlo konceptem, ale zážitkem? Použité ukázky jsou ze záznamů inscenací Cherry man, Hamlet, Ještě chvilku, Mefisto, Bílá voda a Pýcha a předsudek.

Co se stane během jednoho představení v zákulisí? Přinášíme další díl podcastu Národního divadla, v němž vás dramaturgyně Nina Jacques vezme tam, kam se jako návštěvníci divadla nepodíváte. Tentokrát si vybrala inscenaci Cherry Man, kterou strávila v zákulisí s Robertem Miklušem. Povídali si nejen o jeho roli v této nekompromisní černé komedii, ale i o smyslu divadelního angažmá a herectví vůbec. Robert Mikluš prozradí, jak funguje divadelní oheň, provede vás svými rituály před výkonem a ukáže vám nejdůležitější místa pro herce ve Stavovském divadle. Cherry Man je poslední hra ruského dramatika Ivana Vyrypajeva, který momentálně žije v polském exilu. Ve své nejnovější hře, kterou napsal přímo pro Národní divadlo, se se svým typickým ostrým humorem i poetičností vyrovnává s osobními pocity viny, které jako Rus pociťuje po ruském vpádu na Ukrajinu. Cherry Man je černá absurdní komedie, u které nebudete vědět, jestli se smát nebo brečet. Provokativní humor, který se nezastaví před ničím. Komedie o konci višňové epochy, příběh o konci civilizace. Chcete-li se o samotné hře a inscenaci dozvědět víc, poslechněte si díl „K jádru věci“ věnovaný právě Cherry Manovi.

Pro inscenaci BAKCHANTKY v režii Jana Friče, která se stala Inscenací roku 2023 Cen divadelní kritiky, vznikl úplně nový překlad. Matyáš Havrda je filolog a překladatel ze staré řečtiny, Petr Borkovec je spisovatel a básník – a společně překládají antické tragédie. Jak vypadá jejich spolupráce na textech starých víc než dva tisíce let? Jak překládali právě Eurípidovy Bakchantky? Proč jsou v nich tak podstatné sborové pasáže? A měly by se sbory deklamovat, nebo zpívat? Musí překlad vyzývat ke zhudebnění, ke zpěvu a k tanci? Petr Borkovec s Matyášem Havrdou v podcastu na několika vybraných místech ukazují, jak krůček po krůčku postupují. Do jaké hloubky se noří při překladu a přebásnění každého jednotlivého slova? A jak se překládá třeba taková starořecká nadávka? Poslouchejte až do konce, abyste mimojiné zjistili, co hledal básník Petr Borkovec na serveru eMimino… Použité ukázky jsou ze záznamu premiéry 16. 2. 2023. Hudba je hudbou inscenace z pera Jakuba Kudláče. Slyšíte zpívat a hrát herce Národního divadla, kapelu Bert & Friends a ženský sbor.

Co vlastně znamená italské slovo „traviata“? Co stojí za takovou oblibou slavné Verdiho opery, která ji řadí mezi nejhranější na světě? A co si o její hudbě myslí Miloš Kopecký alias Baron Gorc z filmu Tajemství hradu v Karpatech? Napsal Verdi svou Traviatu opravdu podle Dumasovy Dámy s kaméliemi, anebo si svou andělskou kurtizánu Violettu sám tak trochu vybájil…? Co je to „bílá hudba“ a „červená opera“? To všechno a mnohé další se dovíte v prvním verdiovském podcastu Národního divadla, který pro vás připravil operní dramaturg Ondřej Hučín a režisér Damian Machaj. V podcastu je užita nahrávka Verdiho opery La traviata, která byla pořízena při představení 21. 6. 2021 ve Státní opeře. Účinkují: Jana Sibera (Violetta Valéry), Richard Samek (Alfredo Germont), Miguelangelo Cavalcanti (Giorgio Germont), Michal Bragagnolo (Gastone), Lubomira Popova (Annina), Oleg Korotkov (Doktor Grenvil), sbor Státní opery a orchestr Státní opery pod taktovkou Karla-Heinze Steffense. V podcastu je užit úryvek z filmu Tajemství hradu v Karpatech, který vyrobilo Filmové studio Barrandov v roce 1981.

Divadelní a filmový herec Robert Mikluš hraje v inscenaci Mefisto herce Hendrika Höfgena, který hraje postavu Mefista. Podcast V roli bude tedy nutně také o herectví. O románu Mefisto Klause Manna se říká, že jde o “román jedné kariéry”. Sledujeme, jak se z oblastního herce Hendrika stane intendant říšských divadel. A na pozadí vzestupu jeho kariéry, nebezpečně roste moc nacismu v Německu. Jak moc je Hendrik posedlý divadlem? A co všechno je ochoten obětovat? Zaprodá se? A pozná vůbec ještě, kdy hraje a kdy mluví pravdu? Lucie Kryzová se v podcastu V roli snaží zjistit, jestli je Hendrik Höfgen špatný člověk. A kdo je jeho představitel Robert Mikluš? Robert v jedné ze svých nejzásadnějších rolí každé představení téměř vypustí duši. Jak moc miluje divadlo? Jak rozumí své postavě? Jak si k ambivalentnímu Hendrikovi hledal cestu? A pronásleduje Roberta Mikluše strážmistr Topinka? Použité ukázky jsou ze záznamu premiéry inscenace Mefisto z 18. dubna 2024

Představme si evoluci baletu jako zástup vedle sebe stojících tanečnic. Na jedné straně bychom asi viděli baletku, která se právě poprvé postavila na špičky a na opačné straně avantgardní modernistku popírající všechny pravidla klasického baletu. Jako každá umělecká forma i balet se vyvíjí v čase. Klasická baletní technika a její pohybový slovník je roky cizelovaná umělecká forma, kterou průkopníci moderny opouštějí. Stojí ale opravdu klasický a moderní tanec v opozici? Je pro tanečnici nebo tanečníka nutné vybrat si jeden směr a jaké jsou specifika moderní a klasické taneční techniky? A jak se vzájemně ovlivňují? O tom všem si budeme povídat s baletní mistryní a bývalou první sólistkou Baletu Národního divadla Terezou Podařilovou.

Tragédie o hranicích šílenství, úzkosti a křehkosti Je Hamlet šílený psychopat a masový vrah, nebo komplikovaný intelektuál? Proč Rosencrantze a Guildensterna hrají ženy v minisukních? Čím je v inscenaci posílené téma války a invaze? Podcastem nás provedou režiséři inscenace a zároveň umělečtí ředitelé Činohry ND Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský (SKUTR). Dále uslyšíte Pavla Neškudlu (Hamlet), Bereniku Annu Mikeschovou (Ofélie) a Ondřeje Pavelku (Polonius). Ještě před několika lety by Skutři inscenovali nejznámější tragédii Williama Shakespeara jako rodinné drama. Dění ve světě se ale změnilo natolik, že téměř po pětadvaceti letech vstupují tvůrci na jeviště Národního divadla s Hamletem, který výrazně promlouvá o současné době plné válek a nepokojů. Královská rodina je natolik zahleděná do svých problémů, že zapomene starat se o stát. Jak pošpiní člověka touha po moci? A jak cesta za odplatou? Má smysl v tomhle světě milovat? Má smysl jednat? Drama o odvaze postavit se zlu a o tom, jak těžké je vzít na sebe odpovědnost ve světě, který selhal. Použité ukázky jsou ze záznamu představení z 16. února 2024.

Láska je jedním z největších témat života a divadla. Někdy může mít šťastný konec. Kráska osvobodí zvíře tím, že odhalí jeho pravou tvář. Popelka se dostane na ples a získá princovo srdce. Nesmělý venkovan Nemorino se nakonec se sebevědomou Adinou zasnoubí. Často ale příběhy o lásce končí tragicky. Rusalka stojí před těžkým rozhodnutím, zda zabít prince, nebo ho nechat žít. Vztah Romea a Julie je od začátku odsouzený ke zkáze. Nešťastně zamilovaná Ofélie se vrhá do jezera a umírá. Proč se ale v divadle setkáváme především s klasickou podobou lásky mezi mužem a ženou?  Kateřina Hanáčková, Nina Jacques a Ondřej Hučín se zamýšlejí nad tím, proč nás romantická láska nepřestává fascinovat, jak vypadá na jevišti Národního divadla a jestli už není její inscenování tak trochu klišé. Užijte si poslech dalšího dílu Z druhé galerie. Uslyšíte ukázky z inscenací Faunovo odpoledne, Labutí jezero, Rej, Rusalka, Kráska a Zvíře, Jsme v pohodě, Nápoj lásky, Romeo a Julie a Nebezpečné známosti.

Světlo se proměňuje z něžné růžové na surově červenou, kolotoč se zběsile otáčí, slova létají zprava zleva... Jak vypadají Nebezpečné známosti dua SKUTR? Slavný epistolární román francouzského spisovatele Choderlose de Laclose již dobře známe. Vypočítavá a krutá hra dvou libertinských šlechticů, vikomta de Valmont a markýzy de Merteuil, kteří si zahrávají s city svých obětí. Jejich nejsilnějšími zbraněmi jsou přetvářka, manipulace a bezostyšné svádění. V této epizodě K jádru věci ohledáváme známý příběh z pohledu dvou nejnevinnějších a nejčistších postav. Uslyšíte Denisu Barešovou jako mladou a naivní Cecílii de Volanges a Zdeňka Piškulu jako čestného a zamilovaného rytíře Dancenyho. Budeme se ptát na to, jak přenést dopisovou formu na jeviště, proč je dnes dramatizace románu z 18. století stále relevantní a zda má láska šanci vyhrát nad zhýralostí. Podcastem provází dramaturgyně Činohry Jana Slouková. „Inscenace by měla ukázat, že hra a manipulace s city jiných je krutou zábavou, která může mít tragické dopady.“ Použité ukázky jsou ze záznamu premiéry z 4. 5. 2023.

Co všechno je divadlo mimo divadlo? Jaké nároky na diváky a tvůrce zvláštní doba klade? Otevře současná situace divadlu nové cesty?  O fenoménu „Divadla mimo divadlo“ už v prvním Speciálu podcastu Národního divadla hovořila Nina Jacques. Protože je téma v době zavřených divadelních budov tolik aktuální, naváže dramaturgyně Marta Ljubková. Bude si povídat s dramaturgyní, kurátorkou a pedagožkou Sodjou Lotker. Uslyšíte také deník, který si natáčel scénograf Marek Cpin během natáčení inscenace Maryša. A společně s Martou Ljubkovou se spojíte s Emílií Marty z Čapkovy Věci Makropulos a vydáte se s nimi na divadelní procházku Prahou, která vzniká ve spolupráci Činohry Národního divadla a studentů DAMU.

Inscenace Koncové světlo režiséra Jana Friče a dramaturga Jana Tošovského chce pohlédnout do očí smrti. Smrt je v západní civilizaci vnímána jako něco bytostně negativního. Je to něco, před čím prcháme a čemu se snažíme vyhnout. Věda a technika, medicína i kosmetika, umění i popkultura se snaží smrt porazit a popřít. Zároveň ale svým přístupem k životu šíříme zmar po celé planetě… Na jevišti Nové scény vznikla autorská inscenace, která se na smrt pokouší podívat z jiné stránky, očima dávných kultur i současné filosofie. Cestu tunelem vám osvětlí dramaturg Jan Tošovský.    Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Jak vypadá den v životě profesionální tanečnice? Kateřina Hanáčková si v novém podcastovém Speciálu povídala s demisólistkou baletu Národního divadla Radkou Zvonařovou. Dozvíte se, jak je pro baletku důležitá rutina. Jakou roli hraje talent a jakou disciplína? A jak moc balet bolí? Proč večer po odtančeném představení nemůže Radka usnout? Spolu s Kateřinou se vydáte na každodenní trénink, na zkoušku baletu Spící krasavice i na důležitou zkoušku orchestru. Nechte se vtáhnout do světa dřiny a potu, ale také něžné krásy a dechberoucí lehkosti.

Tosca - jedno z nejintimnějších operních dramat Giacoma Pucciniho a také jedno z nejkrvavějších. Dokonce se o Tosce mluví jako o operním thrilleru. V roce 1947 se s touto operou setkal Josef Svoboda, český scénograf, který proměnil tvář světového divadla. Jeho grandiózní řešení Toscy vstoupilo do dějin. A naše inscenace, kterou hrajeme od září 2020 na jevišti Státní opery, je založena na replice Svobodovy legendární scénografie. Lze žít jen pro umění a pro lásku? Je policejní vyšetřovatel Scarpia snad nejzápornější postava opery vůbec? Jak vypadá operní romantický trojúhelník a co je to pornofonie? Vstupte spolu s operním dramaturgem Ondřejem Hučínem do víru, který stáhne na samé dno spolu s nevinnými oběťmi i jejich pronásledovatele.   Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Soubor Laterny magiky má od ledna nového uměleckého šéfa. Je jím Radim Vizváry – světově oceňovaný mim, režisér, choreograf a držitel ceny Thálie v kategorii Balet, pantomima nebo jiný tanečně dramatický žánr. Jaká je jeho koncepce a co chce v Laterně magice změnit? Jak si představuje „nového diváka“, který přijde do divadla po pandemii? Jak probíhají přípravy jeho první inscenace Zázrak (s)tvoření? A k čemu potřebuje Radim Vizváry téměř kilometr papíru? O tom všem si s ním povídal profesor a bývalý dramaturg Laterny magiky Václav Janeček.

Řecká tragédie Král Oidipús patří mezi absolutní klasiky světového dramatu. V čem je toto nastudování režiséra Jana Friče výjimečné? Jak uvažovali tvůrci o inscenování antické hry a v čem k nám i po dva a půl tisíci letech promlouvá? Chcete se dozvědět něco o největší kadidelnici na světě? Poslechněte si podcast K jádru věci, v němž společně s dramaturgyní Ninou Jacques rozkrýváme pozadí Oidipova mýtu a vezmeme vás do zákulisí největšího divadelního rituálu ve "Zlaté kapličce".   Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Divadla jsou momentálně zavřená. Jak se s touto situací vypořádává Činohra Národního divadla? Lze v takových podmínkách vůbec tvořit divadlo? V podcastovém Speciálu s názvem Divadlo mimo divadlo vám představíme tři vznikající projekty, které hledají nové cesty, jak se dostat k vám, k divákům. Režisér Jiří Havelka připravuje sérii videí s názvem Očitý svědek. Projekt Ty v mém domě režiséra Jiřího Austerlitze bude audiostopa přímo do vašich telefonů. A divadlo bez divadla právě připravuje také režisérka Kamila Polívková – z plánované inscenace Duchové jsou taky jenom lidi se stane téměř virtuální realita. Speciálem vás provází dramaturgyně Nina Jacques.

Je Dvořákova Rusalka pohádkou nebo pohanským mýtem o přírodě a člověku? Národní divadlo nabízí svým divákům Rusalky hned dvě. Ve Státní opeře můžete zhlédnout pohádkově výpravnou inscenaci Zdeňka Trošky, v Národním divadle pak inscenaci Jiřího Heřmana určenou pro ty, které fascinuje jazyk moderního divadla a rádi pronikají pod povrch věcí. Co zpívá Rusalka Měsíci ve své nejslavnější árii? Proč ji Vodník zrazuje, aby nechtěla duši? Co přináší komické postavy Kuchtíka a Hajného? Co všechno uslyšíte v Dvořákově hudbě? Operní dramaturg Ondřej Hučín odkrývá vrstvy tajemné opery plné metafor a symbolů…   Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Proč jsme na repertoár Činohry Národního divadla vybrali Kouzelnou zemi, jak k ní přistoupil režisér Jan Mikulášek, jak vznikala dramatizace a co na ni řekl Jáchym Topol? Kdo jsou hlavní postavy inscenace v podání Davida Prachaře, Roberta Mikluše, Oskara Hese a Jindřišky Dudziakové? A jak vyřešil bažinu na jevišti scénograf Marek Cpin? Poslechněte si podcast K jádru věci s dramaturgyní Martou Ljubkovou o tajemných hlubinách Topolovy práce a magickém rukopisu Jana Mikuláška. Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Ikonický Čajkovského balet je výzvou pro každý baletní soubor. Balet Národního divadla je prvním velkým souborem mimo německé prostředí, který získal povolení inscenovat titul v choreografii Johna Cranka, navíc v originální kostýmní a scénické výpravě. Baletní mistryně Tereza Podařilová vám prozradí, jak se balerína připravuje na náročnou dvojroli Odetty/Odilie. Poznáte, v jakém momentu se princ Sigfried zamiluje do labutě? Víte, která balerína poprvé otočila neuvěřitelných 32 fouettés? Podcast K jádru věci s PR baletu Kateřinou Hanáčkovou a primabalerínou Terezou Podařilovou o okouzlující lehkosti labutí na jevišti a velké dřině tanečníků na zkouškách. Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Smetanova Prodaná nevěsta je evergreen českého divadla a hudby. Opera, jejíž dobrosrdečný, ale také poťouchlý a kousavý humor nemíří na nikoho jiného než na nás samotné. Uvádíme Prodanou nevěstu v jubilejní dvacáté inscenaci a poprvé v historii Národního divadla ji režírovala žena, Magdalena Švecová. Kdo by neznal slavnou píseň „Proč bychom se netěšili“, je opravdu tak pozitivní? Jak vypadá portrét české vesnice z pera Karla Sabiny a Bedřicha Smetany? Jak to dopadne s láskou Jeníka a Mařenky? A může postava v opeře koktat? Je Prodaná nevěsta o lásce, penězích a pivu? Operní dramaturg Ondřej Hučín přemýšlí v podcastu K jádru věci o Prodané nevěstě mimo jiné jako o grotesce.  Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Prolezeme společně dírou v plotě a vkročíme do Zahrady neomezené dětské fantazie a vzpomínek. Autorská tanečně vizuální inscenace vznikla k výročí fenoménu Laterny magiky. Režisér inscenace Zahrada Pavel Knolle vám dá nahlédnout pod pokličku specifické tvorby pro Laternu magiku. Jak moc je inscenace inspirovaná Zahradou Jiřího Trnky? Jak tvořila výtvarnice Tereza Bartůňková květiny, broučky i vlaštovky? Kdo je Kocourem, který stráží Zahradu? A můžete tam potkat i Velrybu? Ponořte se s podcastem K jádru věci do vzpomínek a třeba v něčem poznáte i svoje dětství…   Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Valérie a týden divů je dílo, které můžeme loupat jako cibuli. Jaká témata nejvíc rezonují pro Evu Leinweberovou? Eva hraje ve stejnojmenné inscenaci Laterny magiky (v režii Jakuba Šmída) roli Elzy. Elza je Valeriina babička. Nepřipadá si Eva na roli babičky příliš mladá? A proč babička tak moc touží po mládí? Co všechno by byla ochotná pro znovunabyté mládí obětovat? Obětovala by i vlastní vnučku? Co jí chybí? Kdo je tajemný Tchoř? A jak to má se stárnutím Eva Leinweberová? Stávají se ženy po padesátce neviditelnými? A ubývají herečkám s věkem role? Eva v podcastu říká: „Lidé si mě prohlížejí, můj pracovní nástroj ale není krása.“ V nové epizodě V roli hledá Lucie Kryzová, kdo je Elza a kdo je Eva – a co mají (nebo nemají) společného.  A pokud vás téma stárnutí v divadle zaujalo, můžete si pustit podcast Z druhé galerie: Divadlo a stárnutí - https://open.spotify.com/episode/0NVoYNftI69BbqrM7hWMJ6?si=b5599546a336401e

Můžeme se opravdu smát všemu? Jak vypadá český divadelní humor? A proč nás tak baví nahota na jevišti? V podcastu Z druhé galerie si tentokrát Kateřina Hanáčková, Nina Jacques a Ondřej Hučín povídají o humoru, trapnosti a komedii. Seznámíte se s laciným humorem v podobě koktajícího Vaška v Prodané nevěstě, s explicitním humorem v Marné opatrnosti a se spojením vážného a komického v Bakchantkách. A na závěr, umí si udělat Národní divadlo srandu samo ze sebe? V epizodě uslyšíte ukázky z inscenací Ariadna na Naxu, Prodaná nevěsta, Marná opatrnost, LouTkáček, Bakchantky, Cherry Man, Mosty času a Ještě chvilku.

Jak vznikala vizuální kampaň, kterou pro letošní sezonu Činohry Národního divadla vytvořil Krištof Kintera? Proč jsou na plakátu k Mefistovi lahvičky, barely a zavařovačky plné negativních emocí? Který plakát nakreslil Kintera pomocí elektrického proudu? Přijměte pozvání do továrny na sny – ateliéru, v němž Krištof Kintera svými kresbami glosuje svět. Jako kresby vyhledávaný český výtvarník nazývá svá trojrozměrná díla, která by většina lidí považovala spíš za koláže či asambláže. Kintera nás zavede do svého terapeutického koutku, vysvětlí, jak přemýšlí o starých předmětech, a představí svůj nový projekt: světelnou zahradu plnou lamp veřejného osvětlení, která vznikne pod Dvoreckým mostem. Hlavním tématem ale bude letošní vizuální kampaň pro Činohru ND. O šesti plakátech a především o šesti premiérových titulech společně s Kinterou mluví umělečtí ředitelé Činohry ND Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský (SKUTR). Jak díky plakátům vstupuje Národní divadlo do veřejného prostoru? Čím je pro SKUTR Kintera inspirativní?

Slovenský barytonista Pavol Kubáň jako zamilovaný svůdník hrabě Almaviva ve Figarově svatbě, ale i jako mladý prostopášný šlechtic Don Giovanni ve stejnojmenné opeře. Na rozdíl od rolí, jež ztvárňuje, Pavol ve svém osobním životě hledá pevný základ a upřímnost. Podvratnost postav ovšem pečlivě zkoumá a dokáže ji přesvědčivě přenést na jeviště. Proč je Pavol Kubáň obsazovaný do rolí svůdníků? Jak se v nich cítí? A co pro něj znamená manželský svazek? Tentokrát představíme dvě role ze slavných oper Wolfganga Amadea Mozarta. Díla jsou součástí trilogie a autorem libret je italský básník Lorenzo da Ponte. Podcastem provází Agáta Hrnčířová a snaží se přijít na to, co interpreta spojuje s jeho rolemi. Uslyšíte ukázky z Figarovy svatby a Dona Giovanniho.

Avantgardní manifest neoklasického baletu. Představení plné módních výstřelků, popkulturních odkazů a módy 90. let. Je tohle opravdu Popelka?! Zaposlouchejte se do podcastu o osobitém pojetí známé pohádky, baletu z dílny světoznámého francouzského choreografa Jeana-Christopha Maillota na hudbu Sergeje Prokofjeva. I když vypráví tradiční příběh o dívce, kterou z pohnutých poměrů vysvobodí láska s princem, dovolí nám pochopit i další souvislosti. Třeba to, jak zmizelí lidé utvářejí budoucnost těch, kteří po nich zůstali. Jak říká autor baletu, se smrtí se dá vyrovnat jen láskou: „Musíme být k ostatním laskavější, i když v zármutku spíš máme sklon izolovat se od zbytku světa. Náhoda nám staví do cesty přátele, lidské bytosti. Mezi nimi jsou dobré víly, které nás povznesou, zvednou nám náladu.“ Podcastem vás provede PR Baletu Národního divadla Kateřina Hanáčková a uslyšíte taky první sólistku Rominu Contreras, která tančí dvojroli víly a zemřelé matky. Romina vám přiblíží, jak roli nastudovala pod vedením první představitelky této postavy, legendární tanečnice Bernice Coppieters, a také, jaké je to ztvárnit dvě tak odlišné úlohy. Lze tancem vyjádřit bolest a zároveň lásku nebo vášeň? O náročném prvním výstupu na scénu, ale také o neoklasické baletní technice promluví první sólistka Nikola Márová, která tančí macechu. Jak vnímal roli prince a proměnu jeho charakteru, nám poví první sólista Matěj Šust. V podcastu uslyšíte záznam Orchestru Národního divadla.

Absurdní show o konci jedné éry. Jaké to je ztvárnit postavu, která o sobě prohlašuje, že je mrtvá? Proč Ivan Vyrypajev předepisuje, aby afroamerické sluhy hráli jedině herci bílé pleti? O očistném smíchu, pocitech viny a netoleranci k druhým budou vyprávět dramaturgyně Nina Jacques spolu s režisérkou Kashou Jandáčkovou. Dále uslyšíte herce Šimona Krupu a Radúze Máchu a v neposlední řadě také autora hry Ivana Vyrypajeva. Manželský pár Tom a Jerry se vrací do domu, který přenechali svým sluhům. Nadšené vítání, úsměvy a polibky však záhy vystřídají výčitky a staré křivdy. V rychlém sledu na povrch vyplouvá nevěra, rasismus, znásilnění, vraždy a další zvěrstva na straně jedné, hyperkorektnost, me too, blackface a cancel culture na straně druhé. Absurdní černá komedie, jež názvem odkazuje na Višňový sad Antona Pavloviče Čechova, je autorovou vlastní vnitřní polemikou, v níž se vyrovnává se svým ruským původem a silným pocitem viny po vpádu Ruska na Ukrajinu. Vyrypajev se na protest proti těmto událostem vzdal svého občanství, přijal občanství polské a ukončil divadelní kariéru. Hra Cherry Man, kterou napsal přímo pro Národní divadlo, je jeho poslední. Použité ukázky jsou ze záznamu premiéry 26. 10. 2023.

Jaká poselství přináší současné divadlo dětem? „Důležité je dětského diváka okouzlit, získat si ho a dát mu naději,“ říká mim, režisér a umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry, který se dlouhodobě věnuje divadelní tvorbě pro děti. Zdůrazňuje, že „klíčové je, aby se dítě chtělo do divadla vrátit.“ Nina Jacques, Kateřina Hanáčková a Ondřej Hučín tentokrát k diskuzi přizvali právě Radima Vizváryho. Společně zkoumají, jak určit přístupnost inscenací pro různé věkové skupiny dětí, jak v dnešní době udržet jejich pozornost a jaký význam má identifikace s postavami na jevišti. Dozvíte se také, co dětem nabízí repertoár Národního divadla. Uslyšíte ukázky z inscenací BatoLaterna, Spící krasavice, Kouzelný cirkus, Liška Bystrouška, LouTkáček, Ještě chvilku a La Sylphide.

Kdo jiný by měl hovořit o ikonické hře Williama Shakespeara než profesor Martin Hilský?! Martin Hilský je odborník na slovo vzatý, slovy z pera největšího dramatika se totiž celý život zabývá. Přeložil do češtiny kompletní Shakespearovo dílo a Národní divadlo v prosinci 2023 uvedlo Hamleta právě v jeho překladu. Inscenace režijního tandemu SKUTR Martina Hilského inspirovala, aby se v našem podcastu nad novou interpretací Hamleta zamyslel. Říká se, že každá doba potřebuje svého Hamleta, jaký je Hamlet v podání herce Pavla Neškudly? A jak se SKUTŘI v očích pana profesora vypořádali s monologem „být či nebýt“? Martin Hilský mluví v podcastu především o této scéně a záludnostech v jejím překladu. Z jakého sonetu slavný monolog vychází a proč vše spěje k nevyhnutelné tragédii?  V podcastu uslyšíte ukázky ze záznamu první premiéry Hamleta (režie SKUTR, překlad Martin Hilský) 7. 12. 2023 v Národním divadle.

Kdo to asi byl ten Don Buoso, florentský miliardář, jehož smrtí začíná proslulá Pucciniho „komedie“ Gianni Schicchi? Jak vlastně zemřel? A co by nám k tomu řekli jeho příbuzní, kteří tak netrpělivě čekají na jeho závěť…? Najdeme v tomhle světě ještě vůbec nějakou „kladnou postavu“? Pozná se taková „kladná postava“ v opeře podle toho, že krásně zpívá? A slyšeli jste někdy Pucciniho pozpátku?Poslechněte si podcast věnovaný světové premiéře opery Don Buoso, kterou napsal režisér David Radok spolu s hudebním skladatelem Janem Kučerou a která dějově předchází Pucciniho morbidní grotesce o lidské nenasytnosti. V podcastu uslyšíte části záznamu premiéry Don Buoso / Gianni Schicchi, která se konala 3. 11. 2023 v Národním divadle.Účinkují: Štefan Margita (Don Buoso), Svatopluk Sem (Gianni Schicchi), Doubravka Součková (Lauretta), Daniel Matoušek (Rinuccio), Zdeněk Plech (Betto), Jana Sýkorová (Zita), Martin Šrejma (Gherardo), Jana Šrejma Kačírková (Nella), Jiří Sulženko (Simone), Jiří Hájek (Marco), Kateřina Hebelková (La Ciesca), Miguelangelo Cavalcanti (Spinelloccio) a Orchestr Národního divadla pod vedením dirigenta Giancarla Andretty.

„Valérie s petrolejovou lampou v ruce vešla na dvůr. Byl úplněk… Její bosé nohy se dotkly měsíčního světla.“ Laterna magika vás vtahuje do poetického a obskurního světa Vítězslava Nezvala. Využívá k tomu výrazové prostředky, které jsou pro ni typické –⁠ básnické dialogy, scénické obrazy, video, hudba, světelné kompozice a tanec.Valérie opouští bezstarostný svět dětských představ a noří se do hlubin své fantazie. Ať se ocitne v kurníku, sklepě plném rakví, nebo v rozpadajícím se chrámu, obklopuje ji tajemno, kterým prosvítají paprsky absurdity a humoru.Jejím týdnem divů nás provází režisér Jakub Šmíd spolu s dramaturgyní Hanou Strejčkovou a herečkou Anetou Kalertovou. Připravte se na expresivní kostýmy Evy Jiřikovské, bohatou scénografii Petra Vítka, dynamické choreografie Jiřího Pokorného a pohlcující hudbu Davida Hlaváče.Na scéně se také objeví bodlinatí upíři, zakousnutá slepice i prohnilý kněz. Avšak zůstává otázkou... Je to všechno pouze sen, nebo skutečnost? Použité ukázky jsou ze záznamu reprízy 11. 11. 2023.

Téměř dva roky uběhly od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu a právě se znovu rozpoutala válka v Gaze. Jak se válečná zkušenost propisuje do Národního divadla a do jeho fungování? Válečné konflikty jsou stále přítomné a je důležité jim věnovat pozornost, a to i na jevišti. Jaké prostředky využívá divadlo k jejich zobrazování? Dokáže zpěv a hudba zprostředkovat atmosféru bitevního pole? A jak bychom se měli postavit k válce, když se odehrává daleko od nás a sledujeme ji z bezpečí našeho domova? Měli bychom cítit vinu?  Poslechněte si další díl podcastu Z druhé galerie, ve kterém opět diskutují dramaturgyně Činohry Nina Jacques, šéfdramaturg Opery Ondřej Hučín a PR Baletu Kateřina Hanáčková. V epizodě jsou použity ukázky z inscenací Národního divadla: Cherry Man, Nabucco, Romeo a Julie, Bakchantky, Svěcení jara, bpm. Dále jsou využité hudební ukázky z YouTube: Mazeppa, Střevíčky, Samson a Dalida.

Jak už jistě tušíte, podcast V hlavní roli vzniká jen jednou za čas ke slavnostní příležitosti. Koho z našich souborů čeká velké životní jubileum tentokrát? Do křesla oslavenkyně zasedla Taťjana Medvecká a zpovídala ji její kolegyně Martina Preissová. Taťjana Medvecká nastoupila do souboru Činohry hned po DAMU a nikdy neodešla. Sama si vybrala 3 role, které pro ni byly za tu dobu něčím zásadní. Na jevištích Národního divadla ztvárnila neuvěřitelných 113 rolí, takže bylo z čeho vybírat. Začneme od kostelíčku na obzoru české krajiny, jak v podcastu Táňa říká, tedy Našimi furianty. V těch hrála Táňa hned třikrát! Mluvit budeme ale především o legendární inscenaci Miroslava Macháčka z roku 1979. Mladičká Táňa zde stála v roli Kristiny po boku takových bardů, jako byli pánové Josef Kemr nebo Josef Somr. A dnes se setkávají s Martinou Preissovou, která naším podcastem provází, v inscenaci Našich furiantů Martina Františáka. Tu můžete v Národním divadle stále vidět. Jako druhou inscenaci si Táňa zvolila Gogolovu Ženitbu v režii Miroslava Krobota z roku 1994. Tady rozesmívala publikum jako vdavkuchtivá stará panna Agáta se svým nápadníkem Podkolatovem Václavem Postráneckým. Táňa si v podcastu posteskne, že vlastně hrála poměrně málo komedií, proto Agáta. Poslední postava nemůže být od neohrabané Agáty dál, je jí majestátní královna Alžběta I. z Shillerovy hry Marie Stuartovna. Martina Preissová říká, že tuto inscenaci o souboji dvou velkých žen na život a na smrt viděla a stala se pro ni symbolem moderní činohry. Ostatně za ztvárnění této velké panovnice v inscenaci Lubomíra Vajdičky z roku 2000 dostala Taťjana Medvecká Cenu Thálie. A jaká další role Táňu čeká? Můžete se na ni těšit jako na královnu Gertrudu v novém nastudování Hamleta, které bude mít premiéru v prosinci. Přejeme Taťjaně Medvecké všechno nejlepší, spoustu krásných rolí a třeba i nějakou tu komedii… Všechno nejlepší!

V podcastu dramaturgyně Ilona Smejkalová přemýšlí o tom, jaké by dnes s odstupem času po celém procesu zkoušení a reprízování dala inscenaci motto. Přichází s replikou Tulačky: „Můžeš spočítat, kolik je jablek na stromě. Ale nemůžeš spočítat, kolik je stromů v jablku.“ Právě toto romské moudro odráží příběh celé vesnice Krivá na Podkarpatské Rusi, která prožívá podivnou smrt Juraje Hordubala. Ten se po osmi letech vrátil z Ameriky domů ke své ženě Polaně a dceři Hafii a čekal, že domov najde, jak jej opustil. Jenomže nenajde… A pak Juraj nečekaně zemře. Příběh se rázem mění v detektivku. Inscenace začíná na karu za mrtvého, kde se sejde celá vesnice a také dva policisté, kteří smrt vyšetřují. Kdo měl motiv Hordubala zabít? Jak říká na konci podcastu režisér Michal Vajdička, vrahem může být kdokoliv. V podcastu uslyšíte dramaturgyni a také autorku dramatizace Ilonu Smejkalovou, režiséra Michala Vajdičku a herce Radúze Máchu, kterého uvidíte v Hordubalovi jako Štěpána Manyu, milence Hordubalovy ženy Polany.  Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

BEYOND VIBRATIONS představuje večer komponovaný z děl tří choreografů současného tance – Krzysztofa Pastora, Hanse van Manena a Marka Goeckeho. Tvůrce tří rozdílných generací spojuje hledání vibrací v tanečním pohybu, hudbě a energii tanečníků. Všichni tři choreografové vytvořili svá díla na smyčcovou hudbu. Večer tak doprovází skladby Alfreda Schnittkeho, Henryka Góreckého, Benjamina Brittena a Gustava Mahlera. Trojici spojuje také příslušnost k tzv. Holandské škole, pro kterou je charakteristická střízlivost a jednoduchá vizualita. Motivací pro ně není vyprávět příběh, ale ukázat možnosti těla a krásu pohybu. Choreografie vybral umělecký šéf Baletu ND Filip Barankiewicz. Podcastem vás provede Kateřina Hanáčková, PR Baletu ND. Uslyšíte také dva tanečníky, kteří v Beyond Vibrations upoutali pozornost, sólistu Baletu Národního divadla Francesca Scarpata a členku souboru Annu Novotnou. Anglické pasáže do češtiny namluvil David Stránský. Zaposlouchejte se s námi do vibrací tančících těl a znějících strun. Hudba podcastu je hudbou inscenace. Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

O tom, jak se Stavovské divadlo stalo součástí Divadla národního Jak vypadá divadelní výzkum na jevišti? Jak ovlivnilo pátrání člena Činohry Národního divadla herce Petra Vančuru a jeho vztah ke Stavovskému divadlu? Chcete se dozvědět, jak se vyvolávají duchové na jevišti Stavovského divadla? Neslavná a málo známá událost, kdy rozvášněný dav v listopadu 1920 obsadil Stavovské divadlo a vyhnal odsud jeho německé nájemce, se stala východiskem pro divadelní výzkum Petry Tejnorové a jejího inscenačního týmu. Diváci mají neopakovatelnou příležitost podívat se do zákulisí divadla a nechat na sebe působit ducha tohoto jedinečného místa. Na představení přijdete zadním vchodem, který většinou slouží pouze umělcům a zaměstnancům divadla, a usazeni budete přímo na jevišti, odkud se vám otevře fascinující pohled do hlediště. Projekt vznikl za podpory Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Uvádíme 30. 10. 2023 v 19 hodin a 31. 10. 2023 v 11 hodin ve Stavovském divadle.

Jak stárnutí prožívají herci, tanečníci a operní pěvci? Jsou některé inscenace už zastaralé nebo naopak dozrávají s časem? A proč už se dnes diváci odváží chodit do divadla v teplákách? U neformální diskuze o ambivalentním vztahu „starého“ a „nového“ (tradice a moderny) se setkávají dramaturgyně Činohry Nina Jacques, PR Baletu Kateřina Hanáčková a dramaturg Opery Ondřej Hučín. Zkoumají úlohu Národního divadla v navazování mezigeneračního dialogu – daří se naší scéně být místem pro všechny? Poslechněte si další epizodu podcastu Z druhé galerie.

Madame de Tourvel je cudná vdaná žena, která se snaží za každou cenu chovat počestně. Je do určité míry uzavřená a nepřipouští si vášeň a právě to nesmírně dráždí Vikomta de Valmont, který se s Markýzou de Merteuil vsadí, že ji dokáže svést. Jana Pidrmanová se sice s postavou v osobním životě v mnohém neztotožňuje, přesto ji měla příležitost ztvárnit už dvakrát. Poprvé v roce 2011 v brněnské Redutě v režii Daniely Špinar a letos po dvanácti letech ve Stavovském divadle pod režijním vedením dua SKUTR, uměleckých šéfů Činohry. Jak se za tu dobu herečka změnila a jak se proměnil její pohled na Madame de Tourvel? Proč se jí nejlépe hrají role, o kterých nic neví nebo si o nich moc nemyslí? A poslouchá Jana mimo jeviště spíš emoce, nebo rozum? V podcastu V roli hledá dramaturgyně Činohry Nina Jacques místa, kde se interpretka setkává se svou postavou. Kdo je Jana Pidrmanová a kdo je Madame de Tourvel? Uslyšíte ukázky z inscenace Nebezpečné známosti a hudbu Petra Kalába.

FIGAROVA SVATBA je se Stavovským divadlem spojená už od roku 1786, kdy tu byla uvedená poprvé. Stavovské bylo dokonce prvním divadlem, kde se slavná Mozartova opera po vídeňské světové premiéře hrála. V Praze tehdy Figarka vyvolala úplnou mozartománii. Jak ale hrát Mozartovu FIGAROVU SVATBU 237 let po jejím vzniku? Co se změnilo a co naopak zůstává stále stejné? Co je to mozartovská tradice? Paruky a rokokové kostýmy? Nebo umění spojit humor s melancholií a krutou ironii s hlubokým soucitem? A musí v Mozartově opeře znít vždycky jenom Mozartova hudba? Dramaturg Ondřej Hučín představuje novou inscenaci slavné operní komedie v režii Barbory Horákové Joly, pro niž nejsou Figaro a spol. roztomilými porcelánovými figurkami, ale lidé z masa a kostí. V podcastu je užita nahrávka Figarovy svatby v nastudování Opery Národního divadla z roku 2023. Účinkují: Lukáš Bařák (Figaro), Pavol Kubáň (Hrabě Almaviva), Barbora Perná (Hraběnka Almaviva), Jekatěrina Krovatěva (Zuzana), Jarmila Balážová (Cherubín), Kateřina Jalovcová (Marcellina), Tomáš Šelc (Bartolo), Josef Moravec (Basilio), Roman Vocel (Antonio), Marie Šimůnková (Barbarina) a Tomáš Křemenák (Hudebník na jevišti). Na kladívkový klavír hraje Lucie Pirochová. Orchestr Národního divadla řídí Julia Jones.

Naši furianti. Jedna z nejlepších českých her, národem milovaná klasika, která se opakovaně vrací na naše jeviště. Jaké to je, postavit se výzvě silné inscenační tradice? Může k nám Stroupežnického více než sto třicet let starý text promlouvat i dnes? V čem je jeho síla, jedinečnost a trvající přitažlivost? V novém dílu podcastu K jádru věci nahlédneme nejen na sousedské války v jihočeských Honicích, ale i na krvavou bitevní vřavu u Náchoda a spolu s dramaturgyní Janou Sloukovou, herečkou Martinou Preissovou a autorem scénické hudby Matějem Kroupou se zamyslíme nad tím, co znamená "jít na čest", "být náš" a "být furiant".   Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Rok 2023 je pro Novou scénu rokem mimořádným hned ze dvou důvodů. Před sto lety se narodil architekt, jenž jí vdechl podobu, kterou dnes ještě stále můžeme bez zásahů objevovat, Karel Prager. A v roce 1983 se budova Nové scény pro diváky poprvé otevřela, tudíž letos slaví své 40leté výročí. Dramaturgyně Činohry ND Nina Jacques vás vezme po stopách této výjimečné budovy, která je součástí Národního divadla. Nová scéna po letech provozu potřebuje rekonstrukci a v tomto díle se podíváme na to, jak ji rekonstruovat, jak využít tuto příležitost k tomu, aby se Nové scéně vdechl nový život a zároveň se zachoval genius loci.   V tomto díle podcastu se seznámíte s vedoucím jevištního provozu Janem Veselým, historičkou architektury Martinou Koukalovou a s technickým ředitelem Národního divadla Václavem Pelouchem.

Jak téma žena a násilí prostupuje repertoárem Národního divadla? Jak se liší jeho zobrazování v baletu, opeře a činohře? A jak rezonuje diváky (divačkami) a tvůrci (tvůrkyněmi)? Téma budeme ohledávat na příkladech několika inscenací. Seznámíme se s vývojem ženských hrdinek a nahlédneme i do zákulisí divadelní tvorby.   V tomto díle podcastu uslyšíte dramaturgyni Činohry Ninu Jacques, šéfdramaturga Opery Ondřeje Hučína a PR Baletu Kateřinu Hanáčkovou. Zazní také hudební ukázky z Pucciniho opery Tosca a z dramatického baletu Johna Neumeiera Tramvaj do stanice Touha.

O divadelním souboru, o lásce k herectví a o divadle jako o zaměstnání Zveme vás k poslechu nevšedního dílu, ve kterém můžete prožít v zákulisí večerní reprízu oblíbené inscenace Činohry Kytice. Říká se, že dramaturgové a dramaturgyně jsou odborníci na dialog. Dramaturgyně Nina Jacques si v téhle epizodě bude povídat s Petrem Vančurou, hercem souboru Činohry ND o smyslu divadla, o smyslu herectví a také o tom, co pro nás znamená být součástí souboru, velkého divadelního společenství.  Petr se dlouhodobě zabývá smyslem herectví a jeho různými podobami. Jak se stal hercem a proč? Co znamená být hercem v angažmá, v čem se to liší od herectví na volné noze? Potkali se spolu večer v zákulisí. Petr zrovna hrál a spolu s ním i mnoho dalších kolegů. V tomto díle podcastu uslyšíte herce Petra Vančuru, Igora Orozoviče, Pavlu Beretovou, Janu Pidrmanovou a Ivu Janžurovou.

Na konci léta 2023 uvede ND Young na jevišti Nové scény inscenaci s názvem Rozvod –⁠ Věc veřejná. Ta bude výsledkem stejnojmenného kurzu, který reflektoval rozpad Československa pohledem teenagerů na současné vztahy Čechů a Slováků. Projekt spojil patnáct mladých lidí z České a Slovenské republiky, kteří za pomoci divadelních profesionálů připravili autorskou inscenaci, přičemž se opírali o metody dokumentárního divadla. Díky grantu Erasmus+ se kurz mohl realizovat během celého roku jako mezinárodní projekt ve spolupráci se Soukromou konzervatoří z Topoľčan (SK), festivalem Divadelní Nitra (SK) a spolkem Díky, že můžem.

Romantický příběh víly – sylfidy – a mládence Jamese dojímá diváky již 190 let a nyní ožívá ve Státní opeře v Praze. Jeden z prvních romantických baletů La Sylphide byl poprvé uveden v Paříži v roce 1832. Autorem původní choreografie byl Filippo Taglioni, ale známější je verze Augusta Bournonvilla. A právě v jeho jevištní syntéze literatury, tance, hudby a výtvarna získal pohádkový příběh o (ne)smrtelné víle a (ne)zamilovaném Jamesovi trvalý život ve světové baletní tradici. V 30. letech 19. století vstoupili na baletní scénu víly a elfové, rusalky a sylfidy a v téhle epizodě podcastu Národního divadla se seznámíte s příběhem jedné z nich. Inscenací vás provede PR Baletu ND Kateřina Hanáčková. Víte, která balerína se postavila na špičky jako první? Kateřina vám odvypráví, jak se v Paříži začátkem 19. století zrodil špičkový tanec a provede vás příběhem, který odstartoval vlnu romantických baletů a snového bílého nadpřirozena, které k nim bytostně patří. Dozvíte se taky, v čem je specifická bournonvillská taneční technika a jaké taneční styly jsou pro dnešní profesionální baletní soubor nepostradatelnou pohybovou výbavou. Ve studiu ji ve vyprávění doplní sólistka Baletu ND Kristýna Němečková, která je obsazená do dvou rolí - tančí jednu ze sylfid a taky hraje čarodějnici Madge. Soubor pracoval s významným pokračovatelem Bournonvillova choreografického odkazu Johanem Kobborgem, autorem současné realizace baletu. Kristýna přiblíží, jak se zvykalo na specifika tohoto původem dánského stylu, založeného na dokonalosti tance a výrazové pantomimě. V podcastu uslyšíte hudební záznam Orchestru Národního divadla. Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Arnheiður Eiríksdóttir got stunning reviews for her role as Octavian in Richard Strauss’s opera Der Rosenkavalier (The Knight of the Rose). Some critics even said it is a role of her lifetime. Who is this Octavian? And who is Adda? Octavian is a man, or to be precise - is a boy, who disguised himself as a woman. It is one of - so called - opera trousers roles. Der Rosenkavalier is about fleeting love, unbearable ticking of time or the need to let go. Does this sound like a comedy? And can a comedy be heartbreaking? How is humour made in opera? In the Starring podcast Lucie Kryzová looks for the parallels between the role and its interpret. What does Adda think about her success? How did she prepare for this demanding part? And why does she imagine that her hands are big? You can also listen to this podcast with Czech translation narrated by actress Jindřiška Dudziaková.

Arnheiður Eiríksdóttir, islandská mezzosopranistka, získala za roli Octaviana z opery Richarda Strausse Růžový Kavalír nadšené recenze. Někteří dokonce psali, že se jedná o její životní roli. Kdo je Octavian? A kdo je Adda, jak se Arnheiður zkráceně říká? Octavian je muž, lépe řečeno kluk, který se ale převléká za ženu. Jedná se o jednu z operních „kalhotkových rolí“. Opera Richarda Strausse je o pomíjivosti lásky, nemilosrdném plynutí času a nutnosti občas nechat lásku jít. Že vám to nezní jako komedie? A může být komedie srdcervoucí? Jak se tvoří humor v opeře? V podcastu V roli hledá Lucie Kryzová paralely mezi rolí a jejím interpretem. Jak se Adda na náročnou roli připravovala? A proč si představuje, že má velké ruce? Podcast si můžete poslechnout také v anglické verzi bez překladu. Český překlad načetla herečka Činohry Národního divadla Jindřiška Dudziaková.

„Záhady nutí člověka přemýšlet, a tím mu škodí zdraví!“, říká jedna z postav inscenace Laterny magiky POE. Uhrančivý svět Edgara Allana Poea je přitom záhad plný k prasknutí. Režisérka a choreografka Lenka Vagnerová je Poem a jeho tvorbou zcela pohlcena. A zve vás na divadelní „plavbu emocemi a vizemi“ tohoto rozporuplného autora. Tušili jste, že ač je Edgar Allan Poe považován za zakladatele moderní detektivky a mistra hororu, je jeho tvorba také plná ironie a grotesky? Inscenace POE je fyzické taneční divadlo s podmanivou hudbou Ivana Achera. Jeviště je mozaikou karikaturních kostýmů Evy Jiřikovské a nad herci i tanečníky se nebezpečně vznáší obrovské kyvadlo. „Je to groteska, psycho a taky sexy show!“, říká v podcastu Tereza Marečková, která hraje samotného autora. Poeové jsou ale v inscenaci dva - zmíněná Tereza Marečková a Vladimír Javorský. Proč? A víte, jak napsat dobrý článek? A že v něm za žádnou cenu nesmíte zmínit chleba s máslem? Lenka Vagnerová vás v podcastu provede onou scénickou plavbou, kde proplujete od temnoty Jámy a kyvadla až k obrovské nadsázce a humoru. Nechte se uhranout...

I dalším operním podcastem vás provede šéfdramaturg Opery Národního divadla Ondřej Hučín. A se zvědavostí sobě vlastní se ptá, kdo je proslulý Figaro? Postavu služebníka všeuměla z Beaumarchaisovy dramatické předlohy proslavily především opery - jak Mozartova Figarova svatba, tak právě Rossiniho Lazebník sevillský, který dějově Figarově svatbě předchází. Zastavte se s Ondřejem u Figarovy nesmrtelné árie, kterou zná každý, aniž to tuší. Ale proč mluví Ondřej o zbytku Rossiniho díla jako o „operní stavebnici Ikea“?! Uslyšíte také režisérku Magdalenu Švecovou, které se podařilo podtrhnout nadsázku této komické opery o lásce. Jak to dopadne, když si jeden stařec zatouží vzít mladou dívku? Asi už tušíte, že mazaný Figaro to tak nenechá. „Na jevišti uvidíte přesně načasované scénické gagy, které jsou bláznivě odzbrojující“, říká Ondřej. Ale proč je scénografie plná kaktusů? A drobné varování: po poslechu podcastu si budete prozpěvovat „Figaro sem, Figaro tam“ a možná dostanete chuť na čokoládu… V podcastu je užita nahrávka Rossiniho opery Lazebník sevillský z roku 2021 v nastudování Opery Národního divadla. Účinkují: Arnheiður Eiríksdóttir (Rosina), Adam Plachetka (Figaro), Petr Nekoranec (Almaviva), Jiří Sulženko (Bartolo), Roman Vocel (Basilio), Lucie Hájková (Berta), Sbor Národního divadla a Orchestr Národního divadla pod taktovkou dirigenta Jaroslava Kyzlinka.

Who is Giovanni Rotolo? And who is Carabosse? Giovanni is the first soloist of the Czech National Ballet. Giovanni himself has chosen to talk about his role of Carabosse, the evil fairy from the ballet Sleeping Beauty. Let’s hear Giovanni's story about his special connection with this character. The evil fairy has fascinated him since childhood and he has secretly wished to dance her all his dancing life. Then he was finally casted in his dream role, but two weeks before the premiere he was injured. And he had to stay at home for almost a year. But now he's back and has finally danced his dream role Carabosse! What makes Carabosse so fascinating? In Marcia Haydée's version, who is a living legend of choreography, the evil fairy is always danced by a man. How is this duality reflected in the character? And how does Giovanni dance with long hair and nails? In the Starring podcast, Lucie Kryzová looks for parallels between the role and its interpret. This time about the feminine and masculine side in each of us. About fairy tales and dramas. And also about the good and the evil, which is always present, even when the good wins... You can always listen to this podcast with Czech translation narrated by actor Radúz Mácha.

Kdo je Giovanni Rotolo? A kdo je Carabosse? Giovanni je prvním sólistou Baletu Národního divadla. Sám si pro tento podcast vybral roli Carabosse, zlé víly z baletu Spící krasavice. Uslyšíte Giovanniho příběh o tom, jak ho postava zlé víly fascinovala už od dětství a tajně po ní toužil celý taneční život. Pak byl do své vysněné role obsazen, ale dva týdny před premiérou se zranil. A téměř rok nemohl na jeviště. Nyní se ale vrátil a konečně si Carabosse zatančil! Čím je Carabosse tak fascinující? Ve verzi baletní legendy Marcíi Haydé tančí zlou vílu vždy muž. Co tahle dualita v postavě vytváří? A jak se Giovannimu tančí s dlouhými vlasy a nehty? V podcastu V roli hledá Lucie Kryzová paralely mezi rolí a jejím interpretem. Tentokrát o ženské a mužské stránce v každém z nás. O pohádkách a dramatech. A taky o dobru a zlu, které je vždy přítomné, i když dobro vítězí…  Podcast si můžete poslechnout také v původní anglické verzi bez překladu. Pro českou verzi načetl překlad herec Činohry Národního divadla Radúz Mácha.

Už jste slyšeli, že za humny se koná největší večírek všech dob? A tím „za humny“ rozumějte ve Stavovském divadle. Do Théb, kde vládne mladý racionální Pentheus, přichází nespoutaný Dionýsos. Jeho stoupenkyně Bakchantky provádějí v Kythairónských roklích podivné rituály. Jedni tvrdí, že se oddávají orgiím a vlastníma rukama sápou dobytek na kusy. Jiní říkají, že umí zázraky, že jim z holí teče med a mléko. Pentheus chce ve svém městě řád s s Dionýsem, bohem vína a divadla, se dostane do nevyhnutelného střetu. Vzniká nesmrtelný konflikt nejen pro jednotlivce, ale pro celou společnost - bipolarita racionální skepse a bezhlavého fanatismu. Filologové se přou, zda jsou Bakchantky komedií, nebo tragédií. Eurípidés v ní dává velký prostor chóru, o němž se domníváme, že byl v antickém Řecku zpívaný. Režisér Jan Frič tak zvolil formu scénického koncertu plného líbivých melodií, který se v určitém okamžiku zasekne a z barevné pompéznosti se stane komorní rodinné drama. O hudbě režisér Jan Frič v podcastu říká, že zní asi tak, jako by zněl Woodstock, kdyby v USA vyhráli komunisti. Ale kdo je vlastně ten narušitel systému, Dionýsos? A proč má na sobě božské slipy se zářivou jahodou? Musel Pentheus skončit bez hlavy? Podcastem provází dramaturgyně Nina Jacques, režisér Jan Frič a samotný Dionýsos, Petr Vančura.  Použité ukázky jsou z záznamu premiéry 16.2.2023. Hudba je hudbou inscenace z pera Jakuba Kudláče. Slyšíte zpívat a hrát herce Národního divadla, kapelu Bert & Friends a ženský sbor.

Turandot, operou o strachu z lásky, končí jedna velká operní tradice. Giacomo Puccini je poslední z velkých mistrů italské opery a Turandot byla jeho posledním dílem, ani ji nedokončil. Árie Nessun dorma by se tak dala označit za poslední operní megahit a nejlepší světoví tenoři se předhánějí v délce posledního tónu.  Dramaturg Ondřej Hučín opět odkrývá taje opery a divadla vůbec. Je Turandot čínská pohádka, nebo psychoanalytický mýtus? Ondřej pátrá po původu námětu, který, jak asi tušíte, nemá s Čínou nic společného. V zemi, kde vládne Turandot, probíhají za svitu měsíce popravy jejích neúspěšných nápadníků. Kdo je tajemná princezna Turandot? A proč se tak brání lásce? A kdo se o její srdce i tak pokusí? V podcastu uslyšíte i Hanu Zagorovou. Že nevěříte?  V podcastu je užita nahrávka Pucciniho opery Turandot z roku 2020 v nastudování Opery Národního divadla. Účinkují: Iveta Jiříková (Turandot), Michal Lehotský (Kalaf), Alžběta Poláčková (Liu), Jiří Brückler (Ping), Richard Samek (Pang), Josef Moravec (Pong), Roman Vocel (Mandarín), Jiří Sulženko (Timur), Jan Ježek (Císař Altoum), Sbor Národního divadla, Kühnův smíšený sbor, Kühnův dětský sbor a Orchestr Národního divadla pod taktovkou dirigenta Jaroslava Kyzlinka. Ukázky z různých provedení árie Nessun dorma jsou převzaty z YouTube. Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Podcast V hlavní roli vzniká jen k příležitostem významných životních jubileí osobností nerozlučně spjatých s Národním divadlem. A herec David Matásek oslaví na Valentýna šedesátiny! Souboru Činohry je věrný už od roku 2002. V rozhovoru si s ním zavzpomínal herec Saša Rašilov, který s Davidem před dvaceti lety do Národního divadla přišel z Divadla Komedie. David Matásek si vybral tři inscenace, které pro něj byly za tu dobu zásadní. První je CYRANO Z BERGERACU (2002), vůbec první inscenace, kterou zde inscenoval Michal Dočekal v roli uměleckého šéfa Činohry. Osobnost Michala Dočekala je pro Davida vůbec klíčová, protože i druhá volba padla na jeho režii. Inscenace ENRON (2012), kde ztvárnil David hlavní roli Jeffreyho Skillinga, byla pořádná divočina. Hra Lucy Prebble vychází ze skutečných událostí roku 2001, kdy pád gigantické společnosti Enron spustil finanční krizi. Poslední inscenace, o které si David se Sašou povídají je REJ (2022). REJ Arthura Schnitzlera můžete stále vidět na našem repertoáru. Nenechejte si ho ujít! V podcastu David hovoří především o nezvyklém způsobu zkoušení s francouzským režisérem Arthurem Nauzycielem. Celým podcastem vás provede dramaturgyně Činohry Nina Jacques. A Davidovi Matáskovi přejeme všechno nejlepší! Také jste si všimli, že inscenace od sebe dělí vždy deset let? Náhoda?!  Ukázky v podcastu jsou ze záznamů inscenací: CYRANO Z BERGERACU (2002), ENRON (2012) a REJ (2022). Užitá hudba je hudbou z inscenací.

Dramatický balet Johna Neumeiera je podle stejnojmenného dramatu Tenneseeho Williamse, ovšem tam kde Williamsova hra končí, Neumeierův balet začíná. Ocitáme se ústavu pro choromyslné s Blanche. Jak se tam dostala? Co všechno ji potkalo? A co je krutá realita a co jen její představy? PR baletu Kateřina Hanáčková vás provede syrovým příběhem z amerického jihu. Klasiku amerického dramatu přetavil John Neumeier do baletu v roce 1983, příběh je ale stále děsivě aktuální. Sledujeme osud křehké Blanche, její sestry Stelly a Stellina násilnického manžela Stanleyho. Jak se tancem zobrazuje násilí na jevišti? A znásilnění? Jaké to je tančit hrubého Stanleyho? V podcastu o tom hovoří první sólista Baletu Národního divadla Giovanni Rotolo.    Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Dramaturgyně inscenace REJ Marta Ljubková v úvodu podcastu říká, že potřebovala text rakouského dramatika Arthura Schnitzlera ze začátku 20. století a francouzského režiséra Arthura Nauzyciela, aby se znovu přesvědčila o síle čistého dramatického textu. Herec Šimon Krupa dodává, že nikdy nepracoval tak intenzivně na textu, jako s francouzským režisérem, který neumí ani slovo česky. Rej je deset dialogů, deset setkání dvou lidí, kteří přijíždějí tramvají do města, které neexistuje, aby se zúčastnili jakéhosi rituálu. Co znamená pro Arthura Nauzyciela rituál? A proč se lidé Marty Ljubkové stále ptají, jestli je Rej i dnes stále skandální?! Ale ona to není sexualita, která na Schnitzlerově hře kdy byla skandální. Navíc o sexu se v textu explicitně nemluví, autor používá jen tři tečky. Jaká hluboká a temná zákoutí lidství hra odhaluje? Jakoby Arthur Schnitzler před sto lety předpovídal naši současnost, říká režisér hry.  Podcastem vás provede dramaturgyně Marta Ljubková, uslyšíte také režiséra Arthura Nauzyciela, herečku Jindřišku Dudziakovou a herce Šimona Krupu, tedy Služku a Mladého pána.  S režisérem hry jsme natáčeli na zájezdu ve Francii, omluvte, prosím, sníženou kvalitu zvuku. Ukázky z inscenace jsou ze záznamu premiéry 3.11.2022. Hudba podcastu je hudbou inscenace.   Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Generální ředitel Jan Burian přeje všem divákům a divačkám vše nejlepší v novém roce a spousty dech beroucích divadelních zážitků! Jan Burian je v roli generálního ředitele Národního divadla už od sezóny 2013/14. V roce 2015 byl jmenován profesorem, na pražské DAMU učí režii. Na našem repertoáru můžete vidět operní Libuši v jeho režii, což je symbolické, protože právě tuto operu napsal Bedřich Smetana k příležitosti otevření Národního divadla. Jak Jan Burian rekapituluje minulý rok? Na co se těší v druhé polovině divadelní sezóny? Jaké strasti i radosti provázejí roli generálního ředitele?

Zuzana Hrzalová byla celou svou taneční kariéru věrná Laterně magice. A ač dnes již působí jako baletní mistryně, v inscenaci Radima Vizváryho Krajina těla se vrací na jeviště. A rovnou na špičky! Postava Baletky společně se Starým tanečníkem v podání Josefa Kotěšovského v inscenaci, která oslavuje lidské tělo, reprezentuje třetí generaci tanečníků. A jak sama říká, tančí spíš duší. Kdo je postava Baletky? A jaký vztah má k tělu Zuzana Hrzalová? Je inscenace jevištní básní? Co všechno je „krajina těla“? Zuzana Hrzalová v podcastu V roli tentokrát o těle…

Magdaléna Borová se v podcastu V roli představí jako Elisabeth Bennetová z inscenace Pýcha a předsudek. Lucie Kryzová zkoumá, kdo je Elisabeth. Co si myslí, že chce. A co chce doopravdy. A kdo je Magdaléna Borová? Občas působí, že se skoro schovává. Ale když vykoukne… Sama o sobě v podcastu říká, že když jede po představení tramvají s diváky, většinou ji nikdo nepoznává. Ale když stojí na jevišti, nebo před kamerou je nepřehlédnutelná. Ostatně se stala múzou režiséra Bohdana Slámy a za roli v jeho filmu Krajina ve stínu dostala Českého lva. V inscenaci Daniely Špinar Pýcha a předsudek hraje, navzdory svojí introvertní povaze, rozvernou Elisabeth. V textu měla o své postavě Magda napsáno, že je Elisa jako rozvrkočené roští. Jak je to s Elisou a s panem Darcym? Jde se lásce ubránit? Jde se zamilovat proti své vůli? Podcast V roli o lásce, ale taky o odvaze…

Jiří Kylián je nepochybně ikonou světové choreografie a inscenace Mosty času přináší na jeviště Národního divadla esenci jeho osobnosti, to něco, co vždy při sledování jeho choreografií vyráží dech, zrychluje tep, vhání slzy do očí a nutí nás uvažovat o ryzí kráse, dokonalém umění. Podle Jiřího Kyliána taneční pohyb propojuje živelnost s duchovnem. Přesně takhle popisuje kouzlo tance v našem podcastu, kde také uslyšíte, jak důležitý je pro něj v čase, v umění a v životě prostor, který pojmenovává jako MA. Komponovaný večer a nový díl Podcastu Národního divadla představuje čtyři opusy Bella Figura, Gods and Dogs, Petite Mort a Šest tanců. Jaké je pracovat s mistrem, jakým je Jiří Kylián? Kde dnes tvoří a jak vzpomíná na začátky své kariéry? To se dozvíte v nové epizodě Podcastu Národního divadla, kterým vás provede PR Baletu Národního divadla Kateřina Hanáčková, první sólista Baletu Národního divadla Patrik Holeček.

První sólistka Baletu Nikola Márová jako Taťána tancem „píše“ dopis Oněginovi. Dají se jen pohybem přenést na jeviště Puškinovy nesmrtelné verše? A může tak být tragická romance mezi naivní Taťánou a rozervaným Oněginem ještě víc srdcervoucí?  Taťána se zasní a představuje si osudovou lásku, čeká ji ale kruté vystřízlivění. Přišla Nikola někdy ve světě baletu o iluze? Taťána by dala Oněginovi všechno. Lze jejím příběhu hledat paralelu s baletem? Jaká byla cesta Nikoly Márové k postu První sólistky a co všechno baletu obětovala? Kdo je Taťána na začátku příběhu a kdo na konci? A kým byla Nikola Márová, když začínala studovat balet na konzervatoři? A kým je teď?  V podcastu uslyšíte hudební záznam orchestru Národního divadla z inscenace Oněgin, na klavír hraje Jana Vrabcová. Puškinovy verše v překladu Jaroslava Janovského a Milana Dvořáka čte herečka činohry Tereza Vilišová.

Co se stane, když se na jevišti Národního divadla setká český dudák s excentrickým režisérem Vladimírem Morávkem? Kdo je Švanda? A co má společného se Strakonickým dudákem Josefa Kajetána Tyla? Proč byl u nás český a později americký skladatel Jaromír Weinberger skoro zapomenut? Opera Švanda dudák se vrací do historické budovy Národního divadla po 90 letech, přitom byla vytvořena právě pro tohle jeviště. Dramaturg Opery Ondřej Hučín, který vás podcastem provede, říká, že je to snění o české pohádce. Je tam obyčejná láska mezi dudákem a děvčetem, vychytralý loupežník Babinský a okolo nich se motají čerti. A taky spousta drůbeže. Ostatně lidová písnička "Na tom našem dvoře všechno to krákoře" je ústřední melodií rozverné opery. Poslouchejte a zjistíte, jestli je Morávkova inscenace výstředním snem. V podcastu je užita nahrávka premiéry inscenace Švanda dudák ze dne 6. října 2022 v Národním divadle.Účinkují Jiří Brückler (Švanda), Jana Šrejma Kačírková (Dorotka), Martin Šrejma (Babinský), Ester Pavlů (Královna), Martin Bárta (Černokněžník), Dušan Růžička (Sudí), Vít Šantora (Kat), Jiří Sulženko (Čert), Ondřej Koplík (Pekelný hejtman), David Bosh (vypravěč), Sbor Národního divadla a Orchestr Národního divadla pod taktovkou dirigenta Zbyňka Müllera.   Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

La Fille mal gardée je nejstarší nepřetržitě uváděný balet v historii a řadí se k nejpopulárnějším titulům vůbec. Marná opatrnost sira Fredericka Ashtona je komedií o lásce, která nás přenese do atmosféry anglického venkova, je oslavou radosti ze života a především – lásky. Inscenací vás provede PR Baletu ND Kateřina Hanáčková. Dozvíme se například, proč si myslí, že je hlavní hrdinka Lise feministickou heroinou nebo proč je pas de deux z Marné opatrnosti druhým nejtěžším duetem ze všech klasických baletů. A proč je v baletu tak důležitá stuha? V souboru Baletu ND  je inscenace snad ta nejoblíbenější. Je to navíc jediný balet na repertoáru, kde uvidíte živého poníka, step v dřevácích a pantomimu.   Ve studiu ji ve vyprávění doplní představitelé titulních rolí - první sólistka Baletu ND Alina Nanu, první sólista Patrik Holeček a demisólista Veaceslav Burlac. V podcastu uslyšíte hudební záznam Orchestru Národního divadla. Podcast K jádru věci o baletu Marná opatrnost plném humoru, náročné taneční techniky a dechberoucích duetů.  Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

V novém podcastu z cyklu V roli se představí DAVID PRACHAŘ jako Zvíře. Jeho Zvíře totiž zcela ovládne jeviště Národního divadla v inscenaci režisérky Daniely Špinar Kráska a zvíře podle divadelní hry Františka Hrubína. Daniela Špinar vytvořila velkolepou podívanou, kde vedle sebe stojí rozvernost cirkusu v kontrastu se strohým betonovým sídlem Zvířete. Co vše lze nalézt v Hrubínově pohádce? A je to vůbec pohádka? Nebo horor? Či úvaha o moci lásky a relativitě krásy? V podcastu V roli hledá Lucie Kryzová paralely mezi postavou a jejím interpretem. Jak vypadá Davidovo Zvíře? A jak probíhá jeho jevištní proměna ze zvířete v člověka?  Ukázky v podcastu jsou ze záznamu inscenace. Přijďte se na démonické, a přece zranitelné Zvíře Davida Prachaře podívat do divadla. Podzimní blok inscenace začíná už v pátek 14.10.

Kouzelný cirkus je bez nadsázky legendární inscenací Laterny magiky. Měl premiéru v roce 1977 a od té doby se odehrálo téměř 6500 repríz! Za tu dobu se v hlavních rolích vystřídalo 22 Veselých klaunů, 25 Smutných klaunů, 25 Svůdců a 33 Venuší! A teď se po těch dlouhých letech schyluje ke smutné derniéře. A to se tehdy režisér Evald Schorm obával, jestli se inscenace bude hrát aspoň rok. „25 let, Evalde! Zdravíme tě do nebe!“, volá v našem podcastu úplně první Veselý klaun Josef Kotěšovský. Proč je Kouzelný cirkus tak legendární? Nese původní čistou esenci Laterny magiky? Jak mohl vydržet na repertoáru tak dlouho? Nad tímto fenoménem se zamýšlí 3 dvojice: poslední Veselý klaun David Stránský a ten úplně první Josef Kotěšovský, poslední Smutný klaun Libor Kettner a devátý Smutný klaun v pořadí Václav Janeček. Také uslyšíte současnou Venuši a Svůdce, Natálii Paulasovou a Alexe Sadirova.  V podcastu uslyšíte ukázky z inscenace a také ukázky z archivního dokumentu České televize „Kouzelný cirkus v Paříži“ s hlasem Františka Filipovského.    Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Carmen! Ze jména Carmen se stalo téměř synonymum vášnivé ženy s rudým květem ve vlasech. Kdo je ale ona svůdná cikánka, které podlehne voják Don José? Kdo je Carmen ze stejnojmenné Bizetovy opery o zhoubné síle lidských vášní? Je Carmen divoká a přelétavá? Hraje si s ohněm? Nabíhá si sama na nůž? Nebo se snad opravdu upřímně zamilovává? A kdo je její představitelka, mezzosopranistka Ester Pavlů? Co mají s nespoutanou Carmen společného? Jaká je Ester, když právě není Carmen? A je pravda, že se pro roli učila hrát na kastaněty a tančit flamenco?  V podcastu zní hudební ukázky ze záznamu inscenace Bizetovy Carmen Národního divadla, konkrétně z představení 3.6.2022.

Vassa Železnovová je podnikatelka. Vassa Železnovová je matka. Vasse Železnovové umírá manžel. Vasse Železnovové se nějak nepovedly děti. Naštěstí nejstarší dcera se vrací z ciziny a mohla by jí pomoct dát všechno dokupy. Má Vassa Železnovová budoucnost? Dramaturgyně inscenace Marta Ljubková v podcastu vysvětluje, proč se nebát odtažitě kovově znějícího titulu hry. Protože příběh Vassy je tak trochu příběhem nás všech. Vassu čekají velké změny. Gorkého postavy čekají na nějaký zvrat. Tuší, že je ve vzduchu, ale neví, jak bude vypadat a co přinese. A my jsme dnes v podobné situaci. Víme, že se něco děje, něco se přece musí stát! Ale nevíme co a nevíme jak. Podcastem o inscenaci Vassa Železnovová vás provede dramaturgyně Marta Ljubková a režisér inscenace Jan Frič. A možná se dozvíte, co dělá na jevišti velryba?!    Hudba podcastu je hudbou inscenace skladatele Jakuba Kudláče.    Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Zdá se, že První sólista Baletu Národního divadla Adam Zvonař je přímo předurčen k rolím romantických hrdinů a princů. Kdo je v baletu romantický hrdina a co s sebou tento archetyp nese? Adam Zvonař je tančil snad všechny! Zamilované i rozervané, šťastné i tragické. Adam Zvonař je Romeo, Oněgin, princ Siegfried, princ Desiré i Louskáček. Kdo je ale samotný Adam? V podcastovém cyklu V roli hledá Lucie Kryzová paralely mezi interprety či interpretkami a jejich postavami. Má Adam Zvonař blíž k rozervaným romantickým hrdinům, nebo pohádkovým princům? A zlomil už někdy někomu srdce?

Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat, Holoubek, Záhořovo lože, Svatební košile, Štědrý den, Dceřina kletba - osm nesmrtelných balad z Kytice Karla Jaromíra Erbena. Osm archetypálních příběhů, které nechává režijní duo SKUTR ožít na jevišti Národního divadla. Spletité osudy postav inspirované lidovými pověstmi se setkávají ve vyhořelém kostele. Jsou to snad obyvatelé jedné vesnice? Duchové zemřelých, nebo děsuplné přízraky? Inscenací Kytice vás provede její dramaturgyně Ilona Smejkalová a SKUTR, tedy Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský.    Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Taky jste se ve škole učili, že drama je vedle lyriky a epiky základní literární žánr, jeden ze základních stavebních kamenů naší kultury? Kdo to je dramatik? Nebo dramatička? A co žijící autoři? Jak se tomuto žánru daří v současnosti u nás? V dnešním Speciálu podcastu si dramaturgyně činohry Nina Jacques povídá se dvěma dramatiky, jejichž texty můžete vidět na jevišti Nové scény. Hry “Otec hlídá dceru” Ondřeje Novotného a “Všem se nám uleví” Elišky Říhové vznikly ve Studiu pro nové drama činohry Národního divadla. Jaký význam má pro Ondřeje Novotného a Elišku Říhovou slovo? Je jazyk nejlepším vynálezem lidstva?  V podcastu jsou použity ukázky z obou inscenací a také nahrávky z jejich zkoušek.

Sopranistka Alžběta Poláčková září na jevišti Národního divadla jako nepřehlédnutelná Káťa Kabanová. Předlohou Janáčkovy opery byla Ostrovského hra Bouře. A titulní hrdinka se v bouři nachází. Nejen v bouři meteorologické, ale především emocionální. Drásavý vnitřní boj vdané ženy zmítané láskou spěje k tragédii v hlubinách Volhy. Jak pracuje Alžběta Poláčková s tak velkými emocemi na jevišti? Říká, že v mezihře pláče. Kdo je pro ni Káťa a co mají společného?

Víte o tom, že Národní divadlo zve do hlediště i ty úplně nejmenší diváky? Nemusí umět ani chodit, ani mluvit. BatoLaterna je inscenace Laterny Magiky určená, jak název napovídá, pro batolata! Vítány jsou všechny děti od půl roku do tří let v doprovodu rodičů. Jak se tvoří hravá inscenace pro prvodiváka? A co tak malé dítě v divadle zažije? A jaké to je stát na jevišti a být ze všech stran obklopen batolaty? Podcastem vás provede režisérka unikátní inscenace Hana Strejčková a tanečník David Stránský. Berte své ratolesti do divadla už od malička! Hudba podcastu je hudbou inscenace z pera hudebního skladatele Michala Müllera.    Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Legendární balet Romeo a Julie na hudbu Sergeje Prokofjeva si během své více než osmdesátileté existence od brněnské světové premiéry našel pevné místo na mezinárodních jevištích a patří k pilířům klasického repertoáru předních světových souborů. Kdo by neznal osudový příběh lásky mladých milenců z Verony, jejíž naplnění brání nenávist dvou rodů? Tato tragédie však nevypráví jen o konfliktu v dávné Itálii, přesvědčte se sami, jak moc je její výpověď nadčasová. Prožijte nejhlubší emoce lásky, něhy i nenávisti spolu s Baletem Národního divadla. Výpravným baletem Johna Cranka vás provede PR Baletu Kateřina Hanáčková. Uslyšíte také dvě Julie, dvě první sólistky Baletu Národního divadla, Alinu Nanu a Nikolu Márovou.  Hudba podcastu je slavnou Prokofjevovou hudbou baletu Romeo a Julie, nahrávka byla pořízena Českou televizí.    Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Libuše! Taky si představujete onu silnou, mýtickou ženu, jak věští Praze věčnou slávu? Co dál si o kněžně Libuši vybavíte? A o Přemyslu Oráčovi? Kde se tahle nejslavnější česká pověst vlastně vzala?  Smetanova opera Libuše otevřela Národní divadlo! O Libuši s Přemyslem ale Smetana vypráví úplně jinak, než Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Operní dramaturg Ondřej Hučín se zamýšlí nad Smetanovou interpretací tohoto klíčového díla české opery. Měli autoři opery ušlechtilé úmysly? Jaké vlastnosti má mít podle Bedřicha Smetany ten, kdo stojí v čele národa – ať už je to muž nebo žena?    V podcastu jsou užity tyto nahrávky Smetanovy Libuše: Záznam České televize ze slavnostního představení Národního divadla z roku 2018. Účinkují: Iveta Jiříková (Libuše), Svatopluk Sem (Přemysl), Petra Alvarez Šimková (Krasava), Stanislava Jirků (Radmila), František Zahradníček (Chrudoš), Jaroslav Březina (Šťáhlav), Jiří Sulženko (Lutobor), Jiří Brückler (Radovan), Sbor Národního divadla a Orchestr Národního divadla pod taktovkou dirigenta Jaroslava Kyzlinka. Záznam Československého rozhlasu z roku 1949 (vydavatelství Radioservis). Účinkují: Marie Podvalová (Libuše) a Symfonický orchestr pražského rozhlasu pod taktovkou dirigenta Aloise Klímy. Záznam vydavatelství Supraphon z roku 1983. Účinkují: Gabriela Beňačková (Libuše) a Orchestr Národního divadla pod taktovkou dirigenta Zdeňka Košlera. Záznam vydavatelství Supraphon z roku 1995. Účinkují: Eva Urbanová (Libuše) a Orchestr Národního divadla pod taktovkou dirigenta Olivera Dohnányiho.   Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Když Tereza Vilišová nestojí na jevišti, přináší smích do nemocnic těžce nemocným dětem a seniorům. Tereza je herečka, zdravotní klaunka a v Dostojevského Idiotovi září jako neodolatelná Nastasja Filippovna. Idiot měl být inscenací, zkoušení bylo ale tak dlouho přerušováno sérií lockdownů a nemocí, až se z něj stal film. Režisérka Daniela Špinar se rozhodla vyprávět příběh nevinného knížete Myškina a rozervané Nastasji Filippovny ve filmových obrazech. Zatímco Tereza působí v životě téměř plaše, Nastasja Filippovna je k neutišení hlasitá! Osudová žena. Femme fatale. Ale co to vlastně znamená být „femme fatale“?! A jak se taková postava hraje? Nikoho nenechá chladným, muži po ní touží, ženy ji nenávidí... Co se ale skrývá pod maskou tvrdosti a žoviálnosti? Jaké trauma ukrývá? Tereza Vilišová se ptá, jestli nakonec není Nastasja zraněná malá holka? Kdo je Nastasja Filippovna a kdo je Tereza Vilišová?

Dá se vyprávět pokleslý hororový příběh a přitom vést vznešené filozofické úvahy? Může zpívat operní pěvkyně vzhůru nohama? Odpovědi na tyto i jiné otázky najdete v podcastu „K jádru věci“ věnovaném tentokrát svérázné opeře Sternenhoch, kterou pro Národní divadlo napsal a v roce 2018 na Nové scéně premiéroval pod taktovkou Petra Kofroně a v režii Michala Dočekala současný český skladatel Ivan Acher. Jeho Sternenhoch se stal vzápětí doslova operním hitem pro tradiční operní publikum i pro ty, kteří dosud do opery ani nevkročili, a dokonce získal v anketě Divadelních novin cenu Inscenace roku 2018. S operou, v níž se snoubí krása s ošklivostí, láska s nenávistí a smích s hrůzou, vás tentokrát kromě operního dramaturga Ondřeje Hučína seznámí i samotný autor Sternenhocha, Ivan Acher.   V podcastu je užita nahrávka opery Ivana Achera Sternenhoch, která vznikla v roce 2019 v Národním divadle. Účinkují: Sergej Kostov (Sternenhoch), Vanda Šípová (Helga), Tereza Marečková (Kuhmist, hra na housle a violu), Lukáš Svoboda (kontrafagot) a Michal Müller (citera a elektrická citera) pod taktovkou dirigenta Petra Kofroně. Zvukový design a mix nahrávky: Eva Hamouzová. Libreto podle románu Ladislava Klímy Utrpení knížete Sternenhocha sepsal Ivan Acher, do esperanta přeložil Miroslav Malovec.   Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Čtyři stěny, tři sourozenci a talíř žloutkových věnečků. Dvě sestry, jeden bratr. Takové drobné soukromé peklo. Sevřenou hru jednoho z nejvýznamnějších rakouských dramatiků Thomase Bernharda uvádíme pod názvem Oběd u Wittgensteina. Hra se původně jmenovala Ritter, Dene, Voss podle tří protagonistů. U nás by to bylo Stivínová, Juřičková, Rašilov. „Hřiště pro tři herce“, jak říká režisérka inscenace Daniela Špinar. Přijďte na Oběd u Wittgensteina a přesvědčte se, že vaše rodina je vlastně úplně normální.    Podcastem vás provedla dramaturgyně inscenace Marta Ljubková a režisérka Daniela Špinar. Herečka Lucie Juřičková hovoří o své postavě, která chce, aby se oběd povedl. Za každou cenu. V ukázkách slyšíte hlasy herců: Zuzany Stivínové, Saši Rašilova a zmíněné Lucie Juřičkové. Na ďábelské bicí hraje Jan Hrovatitsch. Slyšíte také ukázku z Beethovenovy symfonie Eroica.  Použitá skladba: Symphony No. 3 In E Flat Major, Op. 55 “Eroica”, by Ludwig van Beethoven, Philharmonisches Staatsorecheter Hamburg, Joseph Keilberth  Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Jeden večer, tři tváře současného tance, tři významní choreografové. Forsythe, Clug a McGregor. Co je spojuje? Čistá radost z pohybu, zkoumání možností lidského těla, objevování estetiky, cizelování výtvarného pojetí, přesahy od tance dál k výtvarnu, k hudbě, ale také k filozofii. A tohle všechno vede Kateřinu Hanáčkovou, PR Baletu Národního divadla, k otázce, zda lze bez umění vůbec žít?! Triptych baletů otevírá The Second Detail Williama Forsytha. Co udělá s přesnou strukturou příchod Cate, tanečnice v bílých šatech? Odpoví vám přímo sólistka Baletu ND Kristýna Němečková, která zažívá všechny tři pohybové rejstříky na vlastní tělo. Následuje hravý Handman Edwarda Cluga, „shooting star" světové choreografie. Nad tím, co v divácích vyvolává ikonický moment tanečníků v kruhu, se zamýšlí taneční teoretička Zuzana Rafajová. Večer uzavírá choreografie Eden | Eden Wayna McGregora. Už jste někdy viděli balet o klonování?    Možná při poslechu zjistíte, že abstraktních baletů není třeba se bát. A vyrazíte do Státní opery objevovat krásy současného tance a hledat v něm svoje vlastní příběhy…    Hudba podcastu je hudbou inscenace. The Second Detail: Thom Willems. Handman: Milko Lazar pro soubor NDT a skladby Justina Hurwitze z filmu Whiplash. Eden | Eden: opera Three tales Steva Reicha.    Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Matěj Petrák je akrobat, mim, herec a Kluk. Kluk s velkým K. Tak se totiž jmenuje postava, kterou ztvárnil v inscenaci Laterny magiky Zázrak (s)tvoření v režii Radima Vizváryho. Kluk se nudí a nechá se vtáhnout do světa z papíru. Co tam najde? Co se tam naučí? A co se skrze Kluka naučil Matěj? Kde bere křehkost? A jak do toho zapadá klub rváčů?! V podcastu V roli hledá Lucie Kryzová, kde se postava setkává se svým interpretem. Kdo je Kluk a kdo je Matěj Petrák?   V podcastu hraje hudba z inscenace Zázrak (s)tvoření skladatele Iva Sedláčka.

Spisovatel Milan Kundera popsal operní Příhody lišky Bystroušky jako drásavou idylu. Sám Leoš Janáček v korespondenci píše, že je to veselá věc se smutným koncem. Je jedna z nejproslulejších českých oper pohádka, bajka, groteska, nebo snad existenciální podobenství o cyklu života? Janáček ve svém plnokrevném díle na motivy ilustrované novinové série Rudolfa Těsnohlídka konfrontuje svět lidí se světem zvířat. A titulní hrdinka, Liška Bystrouška, si posteskne:  „Hrozná zvířata, ti lidé.”. Má svět zvířat svůj řád, zatímco ten lidský je jeden velký chaos? A víte, jak probíhají liščí námluvy? A proč má liška prvorepublikové šaty charlestonky? Podcastem o hravé, poetické, ale i mírně erotické inscenaci vás provede dramaturg Opery Ondřej Hučín. A uslyšíte také režiséra inscenace Ondřeje Havelku.      V podcastu je užita nahrávka z premiéry Janáčkových Příhod lišky Bystroušky v Národním divadle v roce 2014. Účinkují: Lenka Máčiková (Bystrouška), Michaela Zajmi (Lišák Zlatohřbítek), Svatopluk Sem (Revírník), Jaroslav Březina (Rechtor), Jiří Sulženko (Farář), Daniel Matoušek (Pepík), Martin Kalivoda (Frantík), Sbor Národního divadla, Kühnův dětský sbor a Orchestr Národního divadla pod taktovkou dirigenta Roberta Jindry.

V novém podcastovém Speciálu se dramaturgyně Činohry Národního divadla Nina Jacques zamýšlí nad nezvratnými klimatickými změnami a zodpovědností každého z nás, tedy včetně divadla, vůči naší planetě. Vědci bijí na poplach, naštěstí se pomalu mění i klima ve společnosti a lidé začínají víc přemýšlet o udržitelnosti. Jak se k tomu postaví divadlo? A nemáme tím na mysli jen současné drama, které často naše ne příliš nadějné vyhlídky budoucnosti reflektuje. Co divadlo jako instituce? Může být běžný divadelní provoz víc ekologický? A nebude snaha o udržitelnost omezovat tvůrčí svobodu? Nina Jacques si přizvala konzultantku pro udržitelnost Národního divadla Michaelu Rýgrovou a nad palčivými otázkami se zamýšlí společně s uměleckým ředitelem sekce výroby Martinem Černým a také se scénografem Draganem Stojčevskim. Speciál nabídne tři kroky k udržitelnému divadlu. Národní divadlo chce jít příkladem – věděli jste například, že teplý vzduch z divadelních sálů ohřívá sprchy v šatnách herců?!   V podcastu zněla hudba Jiřího Hájka z inscenace Pýcha a předsudek a ukázky ze zpravodajství Deutsche Welle a BBC News.

Balet P.I.Čajkovského Louskáček je nerozlučně spjat s vánočními svátky. Pro mnohé diváky se z každoroční návštěvy Louskáčka stal rituál, ostatně všechna vánoční představení bývají okamžitě vyprodána. Soubor Národního divadla uvádí slavný balet v choreografii Youriho Vàmose, jehož nastudování je inspirováno Vánoční koledou Charlese Dickense. Poslechněte si příběh předvánočního Londýna 19.století, kde Klárka hledá vysněného prince. Klidné svátky jsou ale v ohrožení, ne všechny postavy mají dobré úmysly. Ale nebojte se, kouzlo Vánoc je natolik mocné, že dokáže proměnit i lidské povahy. Podcastem vás provede PR baletu Kateřina Hanáčková. O magii a kouzlech Vánoc mluví také baletní mistr Alexej Afanasijev a demisólista Marek Svobodník.    K poslechu našeho podcastu doporučujeme: nalijte si vaječný koňak (nebo sklenici mléka, pakliže nejste plnoletí), zapalte si svíčku, zachumlejte se do měkké deky, zmáčkněte play… A pak už jen zavřete oči a poslouchejte. Slyšíte? To jsou Vánoce…    Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Sólista Opery Národního divadla, barytonista Ivan Kusnjer, oslavil 10. listopadu 70. narozeniny. A jak říká postava Žalářníka Beneše ve Smetanově Daliborovi: „Čtyřicet let již tomu bude, co věrně konám službu svou.“, tak i Ivan Kusnjer působí v Národním divadle bezmála čtyřicet let. Za tři ze svých mnoha nezapomenutelných rolí získal tři prestižní ceny Thálie. První ocenění získal za ztvárnění role Tonia v Leoncavallových Komediantech v roce 1994, druhou za roli Krále Jiřího v Osmi písních pro šíleného krále Petera Maxwella Daviese v roce 1997 a třetí za Voka Vítkovice ve Smetanově Čertově stěně v roce 2001. Skrze tyto tři role se Ivan Kusnjer ohlédne za svou pěveckou dráhou. Aktuálně jej můžete vidět na našich jevištích v inscenacích Její pastorkyňa, Prodaná nevěsta a Rusalka. Podcastem o nezaměnitelném barytonu Ivana Kusnjera vás provede Beno Blachut ml., dramaturg opery.    Hudební ukázky pocházejí ze tří zmíněných inscenací Národního divadla:    Ruggero Leoncavallo: Komedianti, Prolog - role Tonia, 1994/95  Peter Maxwell Davies: Osm písní pro šíleného krále (v rámci inscenace Šílenství a vášeň) - role Krále Jiřího, 1996/97  Bedřich Smetana: Čertova stěna, role Voka Vítkovice, 2001/02

„Dá se vyprávět příběh pravdivě? Ex post?“ Vesmír myšlenek. Výprava do vlastní mysli. Má svět smysl? Je skutečný, nebo jsou skutečné jenom moje myšlenky? Hlavní hrdina Witold prchá z dusné Varšavy do Zakopaného, někde pod Tatrami. Potká kamaráda Fuchse a ubytují se v penzionu. Je nesnesitelné vedro, v noci nelze spát, tělo je zpocené a mysl přehřátá. A všude se objevují jakási znamení. Oběšený vrabec. Šipka na stropě. Znetvořený ret hospodyně. Opravdu někam ukazují, nebo je to všechno jen výplod Witoldovy hořečnaté mysli? Autor předlohy Witold Gombrowicz, jeden z nejvýznamnějších polských spisovatelů 20. století, je často považován za předchůdce existencialismu. Byl třikrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Potřetí mu unikla jen o jediný hlas. Pak zemřel. A Nobelova cena se uděluje pouze žijícím autorům. Jeho román Kosmos je „filozofický thriller“. Inscenací vás provede její dramaturg Jan Tošovský, režisér Ivan Buraj a herec Matyáš Řezníček. Upozornění: podcast Kosmos může způsobovat závrať. Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Napadlo vás někdy, jaké by to bylo, být posledním člověkem na zemi?! Performer a umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry se v inscenaci Robot Radius ocitne právě v této situaci. Je na jevišti skoro sám, jediným partnerem je mu muzikant Michal Pavlíček. A oba jsou lapeni moderní technologií. Režisérka Miřenka Čechová vypráví dystopickou vizi budoucnosti, kde svět zcela ovládla umělá inteligence. A náš poslední člověk se musí rozhodnout - dokončí systém a stane se sám jeho součástí, nebo se vzepře?! Inscenace Robot Radius vznikla na popud Kanceláře české účasti na výstavě Expo 2020 v Dubaji a je inspirována hrou Karla Čapka R.U.R., která vloni oslavila 100 let od premiéry. Podcastem vás provede režisérka inscenace Miřenka Čechová, poslední člověk na zemi Radim Vizváry a muzikant Michal Pavlíček. Digitální technologie v inscenaci ovládá Jan Hladil a František Pecháček a o light design se stará Karel Šimek. Hudba inscenace i podcastu je autorskou hudbou Michala Pavlíčka. Můžeme? Nastavení. Kalibrace. Systém je připraven. Stačí zmáčknout "play".    Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Národní divadlo, to je nejen živým divadelním centrem současnosti, ale také součástí naší národní paměti. Vypravte se s námi v dnešním Speciálu do historie. Dramaturg opery Ondřej Hučín vás vezme na Anenské náměstí do útrob tajemného hudebního archivu Národního divadla. Nevěřili byste, jaké poklady se zde ukrývají - rukopisy těch největších mistrů nedozírné hodnoty, kterých se pomalu bojíte dotknout. Ale také třeba kresbičky a zápisky hráčů a pěvců, kteří se nudili na zkoušce, a na okraj not si zapsali, kolik právě stojí třeba buřt. Uslyšíte také vedoucího archivu Matěje Dočekala a herce činohry Národního divadla Jindřišku Dudziakovou a Petra Vančuru.   V podcastu jsou užity hudební ukázky z těchto nahrávek:   W. A. Mozart: Così fan tutte (TELDEC)Ferrando – Deon van der Walt, Guglielmo – Gilles Cachemaille, Don Alfonso – Thomas Hampson, Royal Concertgebouw Orchestra Amsterdam, dirigent – Nikolaus Harnoncourt L. van Beethoven: Fidelio (Deutsche Grammophon)Berliner Philharmoniker, dirigent – Herbert von Karajan L. Janáček: Její pastorkyňa (Supraphon)Jenůfa – Gabriela Beňačková, Števa – Vladimír Krejčík, Sbor a Orchestr Janáčkovy opery v Brně, sbormistr – Josef Pančík, dirigent – František Jílek A. Dvořák: Rusalka (Supraphon)Hajný – Jindřich Jindrák, Kuchtík – Jiřina Marková, České filharmonie, dirigent – Václav Neumann B. Martinů: Juliette - (Supraphon)Michel – Ivo Žídek, Orchestr Národního divadla, dirigent – Jaroslav Krombholc B. Smetana: Slavnostní předehra C dur (Supraphon)Symfonický orchestr Českého rozhlasu, dirigent – Vladimír Válek B. Martinů: Hry o Marii (Supraphon)Pěvecký sbor Čs. rozhlasu, sbormistr – Milan Malý, Symfonický orchestr hl. m. Prahy, dirigent – Jiří Bělohlávek R. Wagner: Parsifal (Deutsche Grammophon)Berliner Philharmoniker, dirigent – Herbert von Karajan R. Strauss: Elektra (Deutsche Grammophon)Sólistky – Annette Jahns, Gabriele Sima, Elisabeth Wilke, Anne Schwanewilms, Katerina Beranova, Helga Termer, Wiener Philharmoniker, dirigent - Giuseppe Sinopoli L. Janáček: Výlety páně Broučkovy (Supraphon)Würfl – Karel Berman, Sbor a Orchestr Národního divadla, sbormistr – Vladivoj Jankovský, dirigent – Václav Neumann  A. Dvořák: Stabat mater (Supraphon)Pražský filharmonický sbor, Česká filharmonie, dirigent – Wolfgang Sawallisch