Osudové ženy

Byla šarmantní, pohledná, statečná a obětavá. Skoro polovinu života prožila v exilu coby oddaná opora svého manžela, publicisty Pavla Tigrida. Neúnavně pomáhala těm, kteří byli politicky pronásledovaní. Ivana Myšková se narodila v listopadu 1925 v Praze do rodiny, ve které se snoubil svět obchodu a umění. Když byla s nástupem nacismu coby poloviční Židovka vyloučena ze školy, nechal se její tatínek formálně rozvést, aby rodinu ušetřil. Zemřel při pochodu smrti z Osvětimi.

Veselá, prostá, dobrosrdečná a bezprostřední. Kamila Stösslová milovala své děti i manžela, přesto se stala pozdní láskou o 37 let staršího uznávaného hudebního skladatele. Narodila se v roce 1891 jako Kamila Neumannová do měšťanské rodiny v Praze. Vdala se za obchodníka se starožitnostmi, se kterým žila v Přerově.

Narodila se v revolučním roce 1848 do rodiny Karla Havlíčka Borovského. Vysoká, tmavovlasá dívka s výraznýma očima se podobně jako její slavný otec nerada přizpůsobovala konvencím. Po jeho smrti se stala „dcerou národa“. Zdeňka se narodila jako vítané dítě deset měsíců po svatbě Karla Havlíčka a jeho ženy Julie. Až do smrti rodičů prožívala šťastné dětství, i když se její otec plně věnoval politice a později také žurnalistice.

Bertha von Suttner, první žena, která získala Nobelovu cenu za mír, pocházela z pražské šlechtické rodiny. Podílela se na vzniku Mezinárodního soudního dvoru v Haagu. Dobrodružný byl i její milostný a osobní život. Někteří ji obdivovali, jiní zatracovali, pro mnohé byla jen Tlustou Bertou.

Stala se ikonou českého tenisu, ale více než triumf ji proslavily její prohry. Nejtěžší zápas ovšem sehrála mimo kurty. Svému zákeřnému soupeři bohužel podlehla. Jana Novotná se narodila v říjnu roku 1968 v Brně. Její rodiče nebyli sportovci a maminka prohlašovala, že kdyby Jana byla po ní, tak by to v tenise dotáhla maximálně do krajské soutěže.

Okouzlující, přirozeně krásná, magnetizující. Básnířka Viola Fischerová pletla hlavu předním osobnostem své doby včetně pozdějšího prezidenta Václava Havla. Narodila se v roce 1935 v rodině proslulého filozofa a sociologa Josefa Ludvíka Fischera, který uprchl před nacisty do Holandska. Manželka s dcerou už za ním odejít nestihly. Po válce už k sobě rodiče cestu nenašli a Viola se i s matkou odstěhovala do Olomouce.

Statečná manželka brigádního generála in memoriam Josefa Brykse. Seznámili se za druhé světové války, když jako dobrovolnice pomáhala v britských ženských pomocných vzdušných silách. Byla to láska na celý život. V dokudramatu v hlavních rolích hrají Lucie Pernetová, Kajetán Písařovic, Jan Teplý a Martin Pechlát. Okolnosti přibližuje publicista a spisovatel Luděk Navara.

Tajně zasnoubená s hercem Eduardem Vojanem. Provdaná za šéfa Národního divadla Jaroslava Kvapila. Milovaná. Vymykající se průměru. A proto i nenáviděná kolegyněmi. Anebo měla jen protekci? V dokudramatu účinkují Jana Stryková, Ondřej Kepka a Petr Buchta. Hovoří spisovatelka a publicistka Martina Bittnerová.

Příběh úkladné vraždy zorganizované snachou Drahomírou se stal všeobecně známým především díky dramatu Josefa Kajetána Tyla Krvavé křtiny. Prohlášení za svatou a patronku našich zemí činí Ludmilu ženou vskutku osudovou. Málokterý světec se dožil tolika stěhování jako právě ostatky svaté Ludmily. Jak to bylo se zázraky, které se k této osobnosti vážou?

Manželka proslulého básníka a výtvarníka Jiřího Koláře dlouho žila a tvořila v jeho stínu. Prožila s ním jeho věznění, pronásledování StB, emigraci i léta odloučení. Její dílo přitom dosáhlo mezinárodního uznání a patří k vrcholům experimentální fotografie. V dokudramatu účinkují Daniel Bambas, Marie Poulová nebo Jan Vlasák. Hostem pořadu byla historička umění a kurátorka Marie Klimešová.

Budovatelský zápal ji coby mladou levicovou intelektuálku přivedl až k soustruhu. Události Pražského jara a normalizace ale udělaly z Rity Klímové významnou disidentku. Ekonomka, překladatelka a diplomatka se narodila v roce 1931 na území dnešního Rumunska, kde žili rodiče její matky. Ritin otec Stanislav Budín, syn haličského rabína, byl komunistický novinář a ve 30. letech i šéfredaktor Rudého práva.

Žila v době plné náboženského napětí a nejistoty. Přesto se nebála a v roce 1512 veřejně konvertovala k Jednotě bratrské. Byla schopná postarat se o svůj majetek a zabránit jeho zkáze. Odvážná byla i u zemského soudu, kde rovněž hájila svá práva ženy-vdovy. V dokudramatu účinkují Lucie Pernetová, Ivan Jiřík nebo Martina Preissová. Hovoří historička Eva Doležalová.

Ruská spisovatelka a básnířka prožila u nás údajně svá nejkrásnější léta. Taky proto Československu věnovala několik básní. Jinak byl ale její život plný přemetů i opravdových tragédií. Zažila časy, kdy neměla kam jít, kam se uchýlit. Asi se narodila ve špatné době... V dokudramatu uslyšíte například Evellyn Pacolákovou, Kajetána Písařovice a Růženu Merunkovou. Život a dílo básnířky přibližuje nakladatel Jiří Fiedor.

S ženatým Peroutkou žili odděleně. Fingovala sňatek, podstoupila potrat, Peroutku následovala do Anglie, Kanady i USA. 42 let žila mimo domov. Po revoluci pak pomáhala vrátit jeho odkaz do našeho světa. V dokudramatu uslyšíte Adélu Kubačákovou, Otakara Brouska nebo Valérii Zawadskou. Hovoří historik Martin Groman.

Byla první, kdo české kulturní veřejnosti představil kreslený film, do té doby známý a spojovaný s americkou groteskou. Činnost jejího filmového studia ale zhatila 2. světová válka, její život poznamenal koncentrační tábor. Přesto se dokázala znovu prosadit v exilu. Doma se však na její jméno téměř zapomnělo. V dokudramatu účinkují Jakub Folvarčný, Zuzana Onufráková nebo Gustav Hašek. Hovoří filmová historička Eva Strusková.

Spolu s manželem vybudovala firmu světového formátu. Jejich látky udávaly tón nejslavnějším módním domům své doby a staly se synonymem kvality a neotřelého textilního designu. K úspěchu jim dopomohl její talent a šarm, který oslnil i věhlasného Pabla Picassa. Lída Ascher se narodila v říjnu 1913 v Praze jako Ludmila Tydlitátová. Pocházela z velmi bohaté katolické rodiny. Její rodiče se věnovali obchodu s potravinami a Lídě dopřávali pohodlný život.

Měla silné sociální cítění a od mládí věřila komunistickým ideálům. Po procesu se svým manželem Rudolfem Slánským byla sama vězněna v Ruzyni, nikdy se ho ale nezřekla. V dokudramatu účinkuje Adéla Kubačáková. Hovoří historik Prokop Tomek.

Božena Němcová ji v Babičce zachytila jako milou kněžnu, pečující o komtesu Hortensii. Vilemína Zaháňská měla ve skutečnosti jen jedno nemanželské dítě, které navíc musela dát k adopci. Vévodkyně Kateřina Vilemína Frederika Benigna Zaháňská se narodila jako princezna Kuronská v Miltavě v dnešním Lotyšsku. Bohatá rodina jejího otce se za čas stěhovala na panství Zaháň a sama vévodkyně část života strávila na svých českých statcích v Náchodě a Ratibořicích.

Výstava Zorky Ságlové ve Špálově galerii v roce 1969 předběhla svou dobu. Tehdy narazila na odpor a nepochopení, dnes je považována za průkopnici land-artu a akčního umění u nás. Zorka Ságlová byla o dva roky starší sestrou dnes už legendární osobnosti českého undergroundu Ivana Martina Jirouse. Narodila se 14. srpna 1942 v Humpolci, kde také strávila celé dětství.

Asi to byly hořké životní zkušenosti nebo nepoddajná povaha, co ji dovedly k originálnímu myšlení i k pesimistickému pohledu na svět. Oboje v dopisech sdílela s básníkem Otakarem Březinou. Narodila se v Jinošově, v myslivně, kde žila rodina lesníka Jana Pammra. Radostného skotačení v milovaném lese si ale jako malá moc neužila. Když přišel na svět její třetí sourozenec, musela v šesti letech jako nejstarší „na výchovu“ k movitým manželům Novákovým.

I když hovořila německy, nesmazatelně se zapsala do dějin českého výtvarného umění. Byla jednou z prvních žen, které studovaly na pražské AVU. Úspěšně reprezentovala Československo na světových výstavách i na bienále v Benátkách. Navzdory tomu se na její jméno téměř zapomnělo. Poprvé emigrovala před nacisty, podruhé před komunisty. Do Čech se pak už nikdy nevrátila. V dokudramatu účinkují Jana Stryková nebo Jan Vondráček. Hovoří historik umění a kurátor Ivo Habán.

Narodila se do bohaté české katolické rodiny Oldřicha z Rožmberka. Žila v těžké době a v nešťastném manželství. I přesto na svůj život nerezignovala a projevila se jako silná a odhodlaná žena. Narodila se pravděpodobně v roce 1429 v bohaté rodině jihočeských Rožmberků, která žila na luxusním sídle v Českém Krumlově. Vychována byla dle patřičných zvyklostí, a to včetně vzdělání. Pravděpodobně uměla číst, ale pro psaní si najímala písaře.

Stála si za svým, bez ohledu na problémy, které to přinášelo. Její první osudový vztah skončil kvůli „protistátní činnosti“, za „buržoazní chování“ ji chtěli vyloučit z FAMU, její debut se ocitl v trezoru, pokusila se o sebevraždu. Po revoluci ale působila jako pedagožka a zastupitelka a pokusila se kandidovat do Senátu... Známou nonkomformní režisérku v dokudramatu hraje Jana Janěková. O jejím životě hovoří publicista a autor monografie Věra Chytilová zblízka Tomáš Pilát.

Podle jejího života vznikl film Operace Silver A. Láska, tragédie, vězení, několikrát jen krůček od smrti a také blízkých setkání se zlem. S kým doopravdy spolupracovala? Statečná a obětavá. Taková prý byla Hana Krupková (1921−1997). Do protinacistického odboje se ale prý zapojila i z touhy po dobrodružství. Také byla krásná. Dvakrát natolik okouzlila muže (gestapáka i estébáka), že přežila nepředstavitelné. Opakovaně se dostávala do vyhrocených situací.

Kvůli manželovi, komunistickému politikovi, právníkovi a novináři Vladimíru Clementisovi, opustila dráhu operní zpěvačky, překonala strastiplné období v emigraci, měsíce ve vězení a nakonec i jeho popravu. Věrnou a milující ženou mu zůstala nadosmrti. V dokudramatu uslyšíte Kláru Cibulkovou, Adriana Jastrabana nebo Michala Zelenku. Hovoří historik Luboš Kokeš.

Svobodomyslná i tvrdohlavá. Novinářka, spisovatelka a překladatelka v životě prožila více důležitých lásek. Za svůj angažovaný přístup k životu nakonec zaplatila. Poslechněte si dokudrama s Bohdanou Pavlíkovou a Anežkou Rösslerovou. Hostem pořadu je literární historička Marie Jirásková.

Nejúspěšnější česká sportovkyně, národní symbol odvahy a svého času druhá nejznámější žena planety. V životě ale čelila několika překážkám, které ji téměř srazily na kolena. V dokudramatu účinkují Václav Neužil, Petra Špalková a Martin Matejka. Hovoří historik sportu František Kolář.

Dobrovolná sestra Červeného kříže. Před Mnichovem pomáhala lidem „bez domova“ a po Mnichovu se hned zapojila do odboje. Ubytovala Gabčíka s Kubišem. Radost nacistům ze svého zatčení ale neudělala. V dokudramatu účinkují Simona Postlerová, Dana Černá nebo Pavel Soukup. Hovoří historik Jiří Padevět.

Byla okouzlující, vtipná, samostatná, cílevědomá i odvážná. Jejím prvním manželem byl Vilém z Rožmberka, druhým Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic. Během stavovského povstání hájila odhodlaně své katolické přesvědčení a jen díky ní můžeme dnes obdivovat pražské Jezulátko. V dokudramatu účinkují Blanka Bohdanová a Igor Bareš. Hovoří historička Marie Ryantová.

Jejich vztah je dodnes obestřen tajemstvím. Všechno, co víme, vyplývá z jejich korespondence a věnování skladby, do které Bedřich Smetana zakomponoval písmena jejího jména. Fröjda Benecke (1836−1923) se narodila s příjmením Gumpertová. Se Smetanou se setkala při jeho švédské koncertní cestě, na kterou odjel na podzim 1856. Okouzlila ho po prvním setkání.

Totalitní režim z ní udělal ikonu přesvědčené komunistky a správné socialistické spisovatelky. Přitom to bývala femme fatale české avantgardy. Krásná, cílevědomá a odvážná žena, která prosazovala ideál volné lásky a svobodného mateřství. Narodila se v únoru 1882 jako Marie Bartošová. Když jí zemřel otec, převzala příjmení od matčina druhého muže, šikovatele Aloise Majera. „Na Marii mne pokřtily Ouvaly, na Majerovou Kladno,” napsala kdysi o svém pseudonymu.

Temperamentní blondýnku se čtveráckýma očima publikum milovalo. Začínala v němých filmech, hvězdou se stala ve 30. letech v Německu. Jejího manželství ale využili nacisté. Anna, později Anny, se narodila v roce 1902 do rodiny rakousko-uherského důstojníka. Rodina hodně cestovala, díky čemuž Anny ovládala několik jazyků. Mluvila také německy, francouzsky a anglicky.

Svoje děti vychovávala po vzoru hraběcí rodiny svého manžela. Její život byl plný přemetů. Řadu let žila v manželském odloučení. Pak přišel exil a zase nový začátek. Vztah pražské řeznické dcery Marie Klimtové (*1907) s hrabětem Jindřichem Kolowratem se vymykal jak z rodových tradic, tak ze společenských zvyklostí. Ještě v době, kdy byl hrabě ženatý se svou první ženou, spolu měli čtyři děti. To páté se narodilo „už řádně“ po jejich svatbě v roce 1938.

V dětství se s útrapami vypořádávala vytvářením snových světů. V dospělosti skončila na antidepresivech. Přečkala odpor Čapkovy matky, přežila nátlak nacistů. S nadanou herečkou, spisovatelkou a dramatičkou, kterou si lidé pamatují jen jako ženu Karla Čapka, se život nemazlil. V dokudramatu účinkují Veronika Gajerová, Martin Myšička a Aleš Procházka. Hovoří historička umění Michaela Košťálová.

Třetí manželka o 34 let staršího architekta Adolfa Loose. Bilingvní spisovatelka, nadějná fotografka. Manželovi vzdorovala, ve svých pamětech mu ale vystavěla pomník. V dokudramatu účinkují Jiří Čapka, Václav Vašák, Kamila Trnková, Tereza Vilišová. Hovoří plzeňský publicista David Růžička.

Od malička byla obklopena hudbou. I tak všechny šokovala, když se v 15 letech rozhodla studovat dirigentsví. S taktovkou před orchestrem stála ale jen krátce. V dokudramatu účinkují Zdenka Procházková, Jan Teplý nebo Zuzana Onufráková. Hovoří muzikolog a autor monografie o Vítězslavě Kaprálové Jiří Macek.

Eliška Přemyslovna se narodila roku 1292 v Praze v přemyslovské rodině. Původně královnou být ani neměla, nakonec se stala nositelkou přemyslovských tradic a matkou budoucího císaře Karla IV. V útlém věku jí zemřela matka a její otec Václav II. se po několika letech oženil s Eliškou (správně Alžbětou) Rejčkou. Jejich vzájemný vztah byl napjatý nejen v době Eliščina dospívání, ale vlastně po celý život.

Erotické intimnosti z jejich vztahu si Karel Hynek Mácha pomocí šifer zapisoval do deníků. Vztah tajil i před kamarády. Věděl, že Lori jeho očekávání ideální ženy nenaplní. „Žila jsem obyčejný život. Až na dva roky, které můj osud spojily s osudem básníka Karla Hynka Máchy,“ přiznávala Eleonora Šomková, které Mácha neřekl jinak než Lori.

Za války na ni vzpomínal i Jan Masaryk v londýnském vysílání BBC. Dnes nemá česká novinářka a překladatelka ani jméno na hrobě. Marie Fantová se narodila roku 1893 v rodině architekta Josefa Fanty, mimo jiné autora průčelí Hlavního nádraží v Praze a tzv. Fantovy kavárny nebo budovy Ministerstva průmyslu a obchodu. Vlastenecké prostředí doplňovala její matka, která se aktivně podílela na zakládání dívčích škol.

Úspěšná divadelní herečka hrála profesionálně už od 15 let. Antonína Dvořáka odmítla ještě v době, kdy nebyl slavný. Jako syn řezníka pro ni nebyl to pravé. Nechtěla ale ani hraběte Kounice. Chtěla kariéru. V dokudramatu uslyšíte Mariku Procházkovou, Lucii Pernetovou nebo Ondřeje Lechnýře. Hovoří historička umění Michaela Košťálová.

Chtěla, aby za ni hovořilo pouze její dílo – experimentální, těžko zařaditelné a hluboce intelektuální. Jaká doopravdy byla spisovatelka, která si teprve na konci života uvědomila, jak vůbec psát? V dokudramatu uslyšíte Evu Vrbkovou, Andreu Elsnerovou nebo Jana Teplého. O avantgardních začátcích, životě s kontroverzním umělcem Zdenkem Rykrem i působení v americkém exilu hovoří editor jejího díla Kristián Suda.

Spisovatelka, překladatelka a autorka rozhlasových her žila dlouho ve stínu svého partnera, básníka Josefa Hiršala. Svoji zásadní knihu napsala jako 87letá. V dokudramatu účinkují Petra Špalková, Pavel Batěk nebo Jan Kačer. Hovoří literární a výtvarný historik Radim Kopáč.

Kunhuta Uherská (správněji Haličská či Mačevská) byla velmi temperamentní, půvabná a vášnivá žena. Ve 13. století se jako druhá manželka Přemysla Otakara II. stala královnou českých zemí. V dokudramatu účinkují Daniel Bambas, Igor Bareš nebo Tereza Terberová. Hovoří historička Eva Doležalová.

Učitelské rodinné zázemí predurčilo její kariéru. Zájem o věci veřejné ji však přivedl až do vrcholné politiky. Se svojí spolupracovnicí Miladou Horákovou ji spojovala nejenom touha žít v demokratické společnosti, ale i osud nespravedlivě odsouzené politické vězeňkyně. V dokudramatu účinkují Ivana Sojková, Kristýna Frejová nebo Valérie Zawadská. Hovoří historik Michal Stehlík.

Milovala poezii. Nejvíce ale propadla básnickému dílu Jiřího Ortena. Díky jejímu zaujetí, vytrvalosti a odvaze bylo jeho dílo vydáno v době, která tomu nepřála. Další její literární aktivity se týkaly terezínských dětí a představitelů katolického života. Básně ale psala i ona sama. Do historie vstoupila i jako signatářka a mluvčí Charty 77. Zemřela v prosinci 2020 v 84 letech. V dokudramatu uslyšíte Jana Řezáče, Martinu Preissovou nebo historika Tomáše Vilímka.

Pobláznila nejednoho muže. Setkala se s Rilkem, Rodinem, Švabinským, Krausem. Také ale zažila svět, ve kterém se rozpadaly tradiční hodnoty. V dokudramatu účinkují Dorota Tučková, David Matásek nebo Růžena Merunková. Hovoří literární kritik a teatrolog Vladimír Just.

Prvorozená dcera TGM byla vzdělaná a emancipovaná žena. Stala se první ženou u nás, která získala doktorát z historických věd. Působila v oblasti sociální práce, předsedala Československému červenému kříži a nahrazovala svoji matku v roli první dámy. Tíha doby i rodinné predispozice si však i u ní vybraly daň. V dokudramatu účinkují Veronika Lazorčáková a Petra Bučková. Hovoří historička Michaela Košťálová.

Toužila být klavíristkou. Matka však měla jiný názor a brzy ji provdala. Přesto svůj umělecký talent uplatnila, když se po vzoru svých slavných bratrů stala spisovatelkou. Ale ani ji nečekal lehký život. Čelila dvěma diktaturám a prožít si musela období smutku, strádání a bídy. V dokudramatu účinkují Zuzana Slavíková-Čisáriková, Václav Šanda nebo Ivana Jirešová. Hovoří historik Michal Stehlík.

Odmítla výhodný sňatek. Pomáhala těm nejchudším. Vytvořila první síť pro sociálně slabé. V době totality se k ní upínaly naděje nejen věřících. Její svatořečení se stalo symbolem pádu komunistického režimu v roce 1989. V dokudramatu uslyšíte Ivanu Uhlířovou, Pavla Soukupa, Kajetána Písařovic a další. Hovoří historička Eva Doležalová.