Prostor X

Vedla za Izrael jednání s Palestinci, prosadila stažení vojsk z Gazy a bojovala za vznik státu pro Palestince. Ve dvou-státní řešení konfliktu věří i dnes, ač pro něj chybí politická vůle. Exministryně zahraničí Izraele Tzipi Livni říká, že Izrael nemůže Gazu znovu okupovat. „To by byla obrovská chyba,“ říká v rozhovoru v Prostoru X a uznává, že tvrdá operace v Gaze Izrael mezinárodně poškozuje.

Vojtěcha Záveského znáte spíš pod jeho uměleckou přezdívkou Vojtaano. Kromě herectví a písniček se věnuje hlavně standupům. Letos na podzim spolu s komiky Arnym a Nastym vyráží po České republice v rámci Evropa 2 Comedy tour. Jaké vtipy si pro vás připravili? Jak důležité je pro komika publikum? A je nějaký vtip, který vždycky funguje?

Na klimatickém aktivismu vybudovala profil s 80 tisíci sledujících na instagramu. Ke slovu aktivismus se hrdě hlásí. Rozárie Haškovcová je nejznámější česká greenfluencerka a říká, že aktivismus pro ni znamená zajímat se o svět kolem sebe. Proto by aktivisty měli být všichni, říká v rozhovoru v Prostoru X.  Kromě dopravy a energetiky upozorňuje i na méně známé původce znečištění a změn klimatu - třeba oděvní průmysl a tzv. fast fashion. "U fast fashon máme největší problém s odpady a sekundárně s mikroplasty. 35 % mikroplastů v mořích a oceánech pochází ze syntetických materiálů," říká greenfluencerka. Firmy se dle ní často snaží zakrývat neekologický byznys třeba tím, že vypíchnou nějaké údaje: "Třeba napíšou, že 50 % kusu oblečení je z bavlny, což je přírodní materiál, druhá část je klidně plastová a umělá, ale pojďme tam napsat, že to je zelené," vysvětluje. Jak se Haškovcová dívá na aktivisty, kteří se lepí k silnicím či polévají slavné obrazy? A proč podle ní v lidech převažuje strach z klimatické politiky nad strachem ze změn v klimatu? Nejen to se dozvíte v podcastu.

Ukrajinští vojáci se často neobejdou bez pomoci nevládních organizací. Vybírat prostředky a shánět nedostatkové vybavení není jednoduché, o to složitější je ho doručit, kam je potřeba, protože se často musíte vydat na místa nedaleko probíhajících bojů. Své o tom ví i textař a bývalý kandidát na prezidenta Michal Horáček, který nedávno takovou cestu podnikl. Jaký je život u frontové linie? Jak se dá uniknout před útokem dronu? A co musí umět dobrý vojenský velitel?

Pacientů s Alzheimerovou chorobou každý rok celosvětově přibývá. Podle statistik by se tato nemoc mohla týkat každého třetího člověka. Jaké faktory ovlivňují vznik tohoto onemocnění? Co můžeme dělat, abychom mu předešli? A kdy je dobré zajít k lékaři? I na tyto otázky odpovídá neurovědkyně Kateřina Veverová.

Piráti odchází z vlády, nejspíš však při tom přijdou i o Jana Lipavského, který má ze strany vystoupit. Mluví se o jeho přestupu do jiné strany: „Oni by si samozřejmě přáli, kdyby se podařilo nějakým způsobem ty ministry nakoupit a přetáhnout na svoji stranu, ideálně aby se ještě postavili proti Ivanu Bartošovi. Myslím si, že to není ve hře,“ komentuje Lipavského situaci poslanec Pirátů Jakub Michálek v Prostoru X. Michálek trvá na tom, že Petr Fiala včera jednal na nátlak dalších lidí z ODS: „Ve veřejných zdrojích jsou informace například o tom, že Moravskoslezská organizace ODS vyzvala Fialu, aby svolal mimořádný kongres,“ vysvětluje Michálek. Proč Piráti tak dlouho zůstali ve vládě, když ji dle nich řídí kmotři? Kdo by měl být jejich nový předseda? A jak probíhala včerejší komunikace Pirátů s Janem Lipavským? Nejen na to odpovídá Michálek v rozhovoru.

perex

Senátor a bývalý diplomat Pavel Fischer kritizuje český postoj k situaci v Izraeli. "Česká zahraniční politika musí vycházet z respektu k mezinárodnímu právu a z toho, že nebudeme předstírat, že Izrael si může dovolit úplně všechno, včetně porušování těch nejdůležitějších norem," říká Fischer v rozhovoru v Prostoru X. Mluví dále o tom, čím dle něj Izrael porušuje mezinárodní právo, s jakými prioritami jde do voleb i proč v minulém volebním období nepodpořil Istanbulskou úmluvu.  Pavel Fischer si myslí, že ačkoli je Česko spojencem Izraele, měli by se naši politici častěji ptát na palestinskou otázku: "Je potřeba, abychom i našim přátelům v Izraeli připomínali, že nás zajímá, kde budou Palestinci bydlet. Když na jejich území izraelská vláda vyhlásila vůbec největší operaci na okupaci, na výstavbu na těch okupovaných územích," vysvětluje Fischer. Odmítá i myšlenku premiéra Fialy, že by Česko mohlo přesunout svou ambasádu v Izraeli do Jeruzaléma, což je považováno za vrcholný výraz podpory židovskému státu. "To je věc politicky zajímavá, ale z dlouhodobého zájmu České republiky je nesrozumitelná. Není načase někam stěhovat ambasádu," dodává bývalý velvyslanec ve Francii a poradce prezidenta Havla. Fischera rovněž znepokojuje rétorika, jaká v Izraeli zaznívá o Palestincích: "Podívejte se na výroky v Izraeli, které padají o Palestincích. Tam dochází k dehumanizaci a Hannah Arendtová by tam měla co studovat. O Palestincích se tam mluví jako o zvířatech, upírá se jim lidská důstojnost a mluví se o nich způsobem, který by nám měl začít rozsvěcovat červené kontrolky," myslí si Fischer. V rozhovoru také vysvětluje, proč je odpůrcem Istanbulské úmluvy o potíráni násilí na ženách a domácího násilí: "Když se podíváte na Istanbulskou úmluvu, mě tam zaujala část, která mně připomněla trochu sociální inženýrství. Jde o závazek, že budeme převychovávat společnost. A to mně přijde, že není v zájmu občanů České republiky." Co chce Fischer v dalších letech v senátu prosadit? A jak by podle něj měla vláda snižovat schodek státního rozpočtu? Nejen na to odpovídá Fischer v podcastu.

V letošních senátních volbách kandiduje ve volebním obvodě Benešov i bývalý hokejista Dominik Hašek. Jaké jsou jeho politické postoje? Proč se ke kandidatuře rozhodl právě teď a proč právě za TOP 09? A co hodlá v Senátu dělat?

Šéfkuchař a restauratér Zdeněk Pohlreich říká, že česká gastronomie zažívá velký vzestup. Zároveň ji ale drtí dlouhodobé problémy - zdražování i neochota lidí tvrdě pracovat. Jak se Pohlreich dívá na pojem super-potraviny nebo na různé moderní diety? A co čeká od nové řady pořadu Ano, šéfe? Na to odpovídá v pořadu Prostor X. Zejména mladá generace podle Pohlreicha nemá zájem o fyzicky náročnou práci, jako je ta v gastru: "Lidi tu práci v gastronomii nepovažujou za to, čím by se chtěli živit. Ideály toho, jak lidi chtějí vydělávat peníze, jsou jiné," vysvětluje Pohlreich. Nelíbí se mu také, jak společnost a stát proměnil covid: "Myslím, že se začalo k penězům přistupovat obrovský lehkomyslně v tom smyslu, že se bavíme o miliardách, jako jsme se bavili dřív o milionech. Že na všechno si dokážeme půjčit a že za nic nemáme velkou zodpovědnost," dodává. Co pro Pohlreicha znamená michelinská hvězda? A má v životě ještě nějaké cíle či sny? Nejen na tyto otázky odpovídá v rozhovoru v úvodu článku.

Vladimír Franz maluje obrazy, skládá hudbu a učí na vysoké škole. V minulosti kandidoval na prezidenta a po volbách se podle svých slov jakoby vynořil ze septiku. A možná i proto ho politika dnes už příliš nezajímá. Co jeho tvorba říká o současném světě? Co Vladimíru Franzovi dalo dospívání za normalizace? A kam se nám podle něj poděly ideály?

Jaderný fyzik Ondřej Novák říká, že tendr na stavbu dvou nových bloků elektrárny v Dukovanech je dobrá zpráva. Jádro se podle něj vyplatí, i když se může prodražit. "Řádově během pár let budeme muset začít importovat elektřinu, protože jí nebudeme mít dost," říká Novák v podcastu Prostor X. Korejská firma KHNP, kterou vláda vybrala, je dle Nováka spolehlivý dodavatel. Budoucnost energetiky ale vidí i v malých jaderných reaktorech, které by mohly vznikat na místech současných uhelných elektráren. K jejich rozjezdu se ale bude muset stát přizpůsobit, například dodat odborníky na jádro na stavební úřady. V energetické úspory jako řešení pro Česko příliš nevěří. "Svět směřuje dopředu technologicky a s tím dochází i ke zvyšování spotřeby. Máme úspornější přístroje, zároveň je jich ale v běžné domácnosti daleko víc než před dvaceti lety." Spotřebu bude v budoucnu navyšovat i robotizace průmyslu. Za jak dlouho v Česku skončí výroba elektřiny z uhlí? Pomůžou Česku obnovitelné zdroje energie? A proč se vyplatí sázet na jaderné elektrárny a malé reaktory? Nejen na tyto otázky odpovídá Novák v podcastu.

Ekonomka Ilona Švihlíková si myslí, že inflace posledních let bude v ekonomice působit ještě dlouho, zejména v kupní síle. Vláda si podle ní chybně stanovila za prioritu veřejné finance. “To je úplně zcestná úvaha. Veřejné finance neplují v separátním vesmíru, závisí na tom, jak se daří ekonomice,” říká Švihlíková v Prostoru X. Mezi trvalé problémy české ekonomiky patří závislost na zahraničních trzích, ale i nedodržování zákoníků práce. “Je tady hodně strukturálních deformací. Naprosto bězně se porušuje zákoník práce, vypadá to jako v rozvojových zemích,” vysvětluje Švihlíková. Špatně nastavená je dle Švihlíkové i daňová soustava, která přeje zahraničním subjektům. “Když neustále přejímáte pokyny ze zahraničí a tváříte se, že jsou vaše, tak ztrácíte kapacitu přijímat domácí rozhodnutí,” dodává ekonomka. "Máme vzhledem ke kupní síle mnoho statků enormně předražených, například telekomunikační služby. Tam je poměr cena-výkon úplně vychýlený," říká Švihlíková v rozhovoru. Proč si Švihlíková myslí, že velké firmy vnímají Česko jako kolonii? A je problém mít dlouhodobě deficit státního rozpočtu? Nejen na tyto otázky odpovídá Ilona Švihlíková v rozhovoru v úvodu článku.

Luděk Šulda je odborník na společenský hmyz a říká, že vosy jsou pro člověka užitečné. Jejich přemnožení je podle něj pouze iluze, dřív jich bylo víc. Z jeho vlastní zkušenosti je dostat žihadlo od vosy skoro umění. Čím jsou vosy pro člověka užitečné? Jak se k nim správně chovat a co udělat pro to, aby se vám uhnízdily na zahradě?

Nový cirkus už patří k nejpopulárnějším kulturním žánrům v Česku. Velký kus práce pro to odvedl festival Letní Letná, který právě probíhá v Praze. Ve speciálu podcastu Prostor X na tomto festivalu vystoupily tři velké osobnosti českého cirkusu: principál Cirku La Putyka Rosťa Novák, umělecký šéf Losers Cirque Company Petr Horníček a ředitel festivalu Letní Letná Jiří Turek. Slovo cirkus si už možná většina lidí nespojí s jeho starou podobou, tedy drezurami zvířat, žonglováním a klaunskými čísly. Jeho symboly se staly právě soubory jako Cirk La Putyka nebo Losers cirque company. Přesto i oni potvrzují, že se pořád setkávají s předsudky. „Mám rád, když se říká cirkusové umění,“ říká Rosťa Novák. La Putyka a „Lůzři“ jsou dvě největší značky českého cirkusu. Dostat se do jednoho z nich je běh na dlouhou trať. „Kdo začíná u nás, nejprve dva roky jen trénuje, pak teprve má vystoupení,“ říká Petr Horníček, známý také jako první vítěz soutěže Československo má talent. Jiří Turek přidává příběhy lidí, kteří se do velkých cirkusových souborů dostali úplně náhodou – povedlo se to i automechanikovi nebo kuchařce. Oba soubory dostávají mnoho nabídek na jednorázové spolupráce. La Putyka například před třemi lety v unikátním čísle na stadionu v Edenu představila nový dres fotbalové Slavie. Na dotaz, kde vidí hranice komerční spolupráce, Rosťa Novák říká, že by nechtěl dělat vystoupení pro politiky. „Pro pana Babiše bych určitě nehrál,“ dodává. Jak se vychovává akrobat a kolik lidí se v Česku cirkusem uživí? A jak je na tom nový cirkus v Česku ve srovnání s jinými zeměmi? To se dozvíte ve speciálním dílu podcastu Prostor X.

Americká politika zažívá nebývale divoké období. Uprostřed napjaté předvolební kampaně došlo k pokusu o atentát na Donalda Trumpa. Nedlouho poté z voleb odstoupil dosavadní prezident Joe Biden a nahradila ho Kamala Harris. Co je na pozadí těchto událostí? Jaké je dění uvnitř americké politiky? A co nakonec volby rozhodne? I na tyto otázky odpovídá publicista Roman Joch.

Tématem poslední doby a nejspíš i budoucích dekád je dostavba jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Podle bývalého premiéra Mirka Topolánka je jádro jedna z mála cest, které nám mohou pomoci k energetické stabilitě. Evropská unie se nepoučila z minulých krizí, a kromě energetiky se dělí i v řadě dalších otázek. Co z toho vyplývá pro Českou republiku?

V pátek začínají Letní olympijské hry v Paříži, ta je tak další z řady světových metropolí, které hostí tento sportovní svátek. V minulosti se několikrát vážně uvažovalo o tom, že by se Olympiáda mohla konat také v Praze. Naposledy u těchto úvah byl ekonom Miroslav Singer, který vedl analytický tým společnosti PwC, který uvažoval nad tím, jak by Olympiáda v Praze mohla vypadat.

V devadesátých letech objevil ve Francii žánr nového cirkusu, přivedl ho do Čech a vytvořil fenomén. Jiří Turek stojí za vzestupem nového cirkusu, založil a stále řídí festival Letní Letná. "Po revoluci jsme neměli zábrany, ten pocit je nenahraditelný. Teď nás nejvíc tíží byrokracie," říká Turek v pořadu Prostor X. Jiří Turek začínal s uměním v pantomimě. Postupně poznal různé podoby cirkusu a pohybového divadla, jehož moderní podoby na festivalu Letní Letná přivezl do Česka. Letní Letná se koná pořád na stejném místě, jen s mnohonásobně větším rozpočtem než na začátku před dvaceti lety. Na začátku byl celý rozpočet festivalu dva miliony. "Teď stojí víc někdy i jeden účinkující," srovnává Turek dnešní dobu se začátky. Šéf Letní Letné je přesvědčen, že podpora kultury ze strany státu pořád neodpovídá její důležitosti: "Kultura přináší celému státu velké peníze. Potřebujeme kulturu, přináší inovace," vysvětluje Turek. Jeho festival dle něj přináší do ekonomiky až 80 milionů korun, na dotacích dostává jen jednotky milionů. Jaké to je v této době pořád velký festival a jaké to bylo v divoké době devadesátých let? Podporuje český stát kulturu? A na co by doporučil jít divákům na letošním ročníku Letní Letné? Nejen na tyto otázky odpovídá v rozhovoru.

Andrej Babiš spoluzaložil v evropském parlamentu novou frakci Patrioti pro Evropu. Ta je sice po evropských volbách třetí největší, dle politologa Petra Sokola to však neznamená, že by měl Babiš v Bruselu větší vliv. „Je to jako když ovládnete pustý ostrov, ale jste daleko od všech ostatních,“ říká Sokol v podcastu Prostor X. Ještě hůře v Evropě dopadl Tomio Okamura.  Novou frakci Sokol označuje jako krajně pravicovou. Je dle něj pozoruhodné, že do ní Babiš vstoupil, i když v Česku boduje především v tradičně levicových regionech. Spolupráce s Viktorem Orbánem a Marine Le Pen podle Sokola znamená, že už Babiš nemůže počítat s dřívější podporou od Emmanuela Macrona. „Ten si ho vymazal z telefonu,“ říká Sokol. Politolog v rozhovoru dále hodnotí nedávné volby parlamentu ve Francii. Prezident Macron na nich nic nezískal. Sokol si myslí, že Macron chtěl dostat krajně pravicovou Marine Le Pen k moci a z pozice prezidenta jí natolik ztížit vládnutí, že by časem ztratila podporu voličů. V Evropě dle něj celkově nabírá na síle jak protestní pravice, tak nové levicové síly jako je u nás koalice Stačilo nebo právě Melenchonova Nepoddajná Francie. Jak se Sokol dívá na označování Le Pen či Melenchona za extremisty? A rodí se v Přísaze do budoucna nový partner Andreje Babiše do příští vlády? Nejen na tyto otázky odpovídá Petr Sokol v podcastu.

Nedávno oslavil třicáté narozeniny a v posledních čtyřech letech natočil tři celovečerní filmy. Na snímky Zrcadla ve tmě či A pak přišla láska navazuje Hello, welcome, které uzavírá pomyslnou trilogii. Věnovat čtyři roky života hektickému natáčení s nízkým rozpočtem nebyl pro Holého plán, ale nutnost, která ilustruje podmínky v české kinematografii. Nejen o svém posledním snímku si v pořadu Prostor X povídal s Martinem Bartkovským.

Prošel silnou závislostí, dvakrát se léčil a nakonec se sám stal adiktologem. To je příběh Františka Trantiny, terapeuta, který byl kdysi sám závislým na hracích automatech, kde prohrál miliony. Teď i svým příkladem pomáhá jiným podobnou situaci zvládnout: „Měl jsem zničený mozek, hledal jsem znovu věci, které mě baví,“ vypráví o svém životě v pořadu Prostor X. „Centrum odměny člověk stimuluje při jídle a při sexu. A dá se ošálit typicky vzrušením z hazardních her,“ popisuje František Trantina fungování závislostí. „Měl jsem zničený mozek, to centrum odměny chtělo jen hazardní hry, nic mě nebavilo,“ vzpomíná. Když začal mít s hraním problémy a zadlužil se, manželka mu prý nechtěla věřit: „Myslela si, že mám milenku a říkala: to není možný, ty jsi inteligentní chlap.“ Patologický hráč po léčbě dle něj musí hazard odložit na vždy, minimálně ze začátku by ani neměl mít k dispozici peníze. S tím má sám zkušenost, peníze mu spravovala manželka. Někteří gambleři mají doporučené například nesledovat sportovní zápasy, pokud byli závislí na kurzových sazkách. Rizikovost hraní dle něj závisí na tom, v jaké je člověk životní situaci i co má za sebou či v rodině: „Záleží, jaké má člověk dispozice. Někdo si zahraje mezi příteli, v komfortu, nemá problémy a neuškodí mu to. Ale třeba pro ženu, která je opuštěná, má problém s penězi, to může být rizikové, zvlášť třeba když může začít sázet s bonusem zdarma. Nyní se věnuje třeba i skupinovým terapiím s léčícími se gamblery: „Jsem jeden z nich. Funguje to jako dvojí příklad. Ti, kteří se léčí, potkají lidi, kteří abstinují deset let a dostali se z toho, to je motivuje, vidí, že to jde. A ti dlouhodobí abstinenti zase vidí, že by do toho mohli znovu spadnout, kdyby začali,“ říká Trantina. Vysvětluje i proč v posledních letech hazardu více propadají ženy: „Do herny se ženám nechtělo, tam by nikdy nevlezly, chtěly se vyhnout stigmatizaci. Teď je ta dostupnost obrovská, bezprecedentní,“ dodává. „Sázet by neměli lidé, kteří si myslí, že tím můžou vylepšit život, nechápou princip hazardních her, tedy to, že vydělávají těm byznysmenům.“ Co bylo pro Františka Trantinu při jeho léčbě nejdůležitější? A jak konkrétně pomáhá lidem, kteří za ním přijdou s podobnými problémy? Nejen o tom vypráví v podcastu.

Bývalý fotbalista Zdeněk Folprecht očekává od českého týmu na mistrovství Evropy postup ze skupiny. Problém našeho fotbalu ale podle něj je, že nemáme tolik hráčů v zahraničních TOP klubech. „Kolem EURA 2004 byl Jiří Jarošík náhradník v Chelsea, a to už nestačilo na reprezentaci. To je dnes nemožné, to by byla naše největší hvězda,“ vzpomíná v podcastu Prostor X na zlatou generaci s Pavlem Nedvědem v čele. V rozhovoru vypráví také o těžkých sezonách ve Viktorii Žižkov, která neměla ani na výplaty pro hráče, nebo o tom, v čem se v této době fotbal nejvíc mění. Zdeněk Folprecht má za sebou zajímavou kariéru. Vyhrál titul se Spartou, zahrál si i v zahraničí – v Ázerbájdžánu, na Kypru a v Itálii. Přesto se víc proslavil až po kariéře. Je tvář dvou populárních podcastů (Kudy běží zajíc a První dotek), televizní expert a napsal knihu Fotbalové pohádky. Nápad na ni dostal při vyprávění pohádek svým synům. Jeho vlastní fotbalová pohádka měla několik zápletek. Možná nejzajímavější období zažil na Žižkově pod trenérem Jindřichem Trpišovským: „Že klub neměl peníze, to nás semklo. Udělali jsme dobrou partu, byli jsme všichni mladí a nastavení jen na fotbal, vlastně i s tehdy mladým trenérem,“ vypráví Folprecht. Jak se dívá na nedávnou kauzu zranění Michala Sadílka před EUREM? A jak vzpomíná na poloamatérské začátky dnešní trenérskou ikony Jindřicha Trpišovského? Nejen na to odpovídá v podcastu.

Globální oteplování, migrace, pandemie, nebo třeba neakceschopné instituce. To jsou některé z problémů, se kterými se dnes lidstvo ve větší či menší míře potýká. Jaké jsou jejich dopady na naší civilizaci a jak se je můžeme snažit co nejvíce zmírnit, probíráme s profesorem Miroslavem Bártou.

Jak ovlivní Trumpův soud americké prezidentské volby? Jsou Spojené státy v krizi politických elit? A jaké bude jejich další směřování v zahraniční politice? To jsou některé z mnoha otázek, které probíráme s Michaelem Žantovským, který působil coby diplomat v USA, Izraeli i Velké Británii a s analýzou mezinárodních vztahů má letité zkušenosti.

Michael Kocáb nedávno navštívil východ Ukrajiny, ve zničeném Izjumu nedaleko frontové linie natočil klip a vystoupil na hudebním festivalu v Kyjevě. Na základě těchto zkušeností je přesvědčen, že odhodlání Ukrajinců bojovat je nezlomné. Sám sebe označuje jako putinofoba, nikoliv rusofoba. Kulturní odkaz ruských umělců je podle něj nezpochybnitelný. Není ale Vladimir Putin tím autentickým produktem a reprezentantem ruského národa?

Vedení Prahy často ví, jak věci měnit, ale nemá na to pravomoci. “Potřebovali bychom občas od státu pomoct, nebo spíše uhnout,” říká ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřej Boháč. Největším problémem Prahy dle něj není doprava, ale právě bydlení, říká v podcastu Prostor X. Ondřej Boháč také říká, že okruhy kolem Prahy jsou potřebné, ale doprava v centru se může měnit už teď. Byl by například pro přeměnu Magistrály tak, aby nepřipomínala dálnici. Jaké nejlepší věci se v Praze teď dějí a v čem by naše státní správa mohla následovat příklady ze zahraničí? Nejen na tyto otázky odpovídá v podcastu.

Kromě samotných bojovníků je Ondřej Novotný nejvýraznější tváří českého MMA. Spolumajitel a spoluzakladatel Oktagonu se v rozhovoru v Prostoru X s Martinem Bartkovským rozhovořil hlavně o zápase v pražském Edenu. Tam se v rámci „Odvety století“ utkají před 35 tisíci diváky Karlos Terminátor Vémola a Attila Végh. Jak složité je takovou akci naplánovat? Jak bude vypadat Oktagon, až skončí Karlos Vémola? Jak se dá na MMA vydělat? A co si myslí o Clash of the Stars? Nejen to zjistíte v rozhovoru v úvodu článku. UPOZORNĚNÍ: Rozhovor se natáčel minulý týden, tedy ještě před oznámením, že v Edenu nebude bojovat zraněný Patrik Kincl.

Lubomír Zaorálek kandiduje do Evropského parlamentu jako lídr kandidátky SOCDEM, což je nová zkratka pro ČSSD. Své programové priority vidí v domácí i v zahraniční politice. Tam by podle něj mělo dojít ke změnám dosavadní evropské politiky. Jaká témata je podle něj důležité řešit na evropské úrovni? Kde ve světě by Evropa měla hledat nové spojence? Kdo má podle Lubomíra Zaorálka největší slovo v Evropském parlamentu?

Lídryně Starostů ve volbách do europarlamentu Danuše Nerudová chce v Bruselu pozvednout především evropskou ekonomiku: „Evropská unie už deset let zaostává, její podíl na HDP stále klesá. Máme nadmíru regulací,“ říká Nerudová. „V každém předpisu, který EU přijímá, se píše, že bude mít malý dopad na ekonomiku. Jenže když si to sečtete, tak je ten efekt velký,“ dodává lídryně Starostů v podcastu Prostor X. Jak Nerudová vnímá komentovat spekulace o tom, zda bude eurokomisařkou? A proč i po kauze Dozimetr věří právě Starostům? Nejen na tyto otázky odpovídá v podcastu.

Lídryně Zelených ve volbách do europarlamentu Johanna Nejedlová je přesvědčená, že česká společnost bere vážně klimatickou změnu. "Zelená témata se dostala do programu některých stran, ale někdy mi to přijde jako greenwashing, pro ekologizaci a modernizaci nic moc nepředvedli," říká v rozhovoru v podcastu Prostor X. Myslí si také, že green deal není nutné nijak opravovat, ale naopak přidat a stát se dříve uhlíkově neutrálním kontinentem. Je také přesvědčená, že transformace nebude znamenat významné zchudnutí lidí v Evropě. "Elektrouauta budou brzy levná, lidé si je budou moct koupit v bazaru," dodává zakladatelka organizace Konsent, která nyní vstupuje do politiky. "To, že byly drahé energie, nebylo zapřičiněné emisními povolenkami, ale tím, že jsme byli závislí na fosilních palivech od autokratů," myslí si Nejedlová. Jak by měl green deal dál postupovat a proč mají v Česku Zelení dlouhodobě problém dostat se přes pět procent? Nejen na tyto otázky odpovídá Nejedlová v podcastu Prostor X.

Kandidátku SPD a Trikolory do evropských voleb vede ekonom Petr Mach. Ten už europoslancem v minulosti byl za Stranu svobodných občanů. Myslí si, že Evropská unie funguje na principu přehlasování a že jsou nám z Bruselu vnucovány nesmysly, které bychom si sami nevybrali. Jakou měrou se Česko podílí na evropské legislativě? Jak by podle Petra Macha měla fungovat mezinárodní spolupráce mimo Evropskou unii? A proč by podle něj do EU neměla vstoupit Ukrajina?

Marcel Kolaja se z pozice lídra kandidátky Pirátů do Evropského parlamentu bude snažit obhájit svůj mandát europoslance. A nejen to. Nově je také svou stranou prezentován jako kandidát na českého eurokomisaře. Co se mu za minulé volební období v Bruselu podařilo prosadit? Kde spatřuje největší hrozby pro Evropskou unii? A jak si představuje další integraci České republiky do unijních struktur?

Lídr koalice SPOLU Alexandr Vondra má v evropských volbách ambiciózní a jasný cíl: vyhrát. Překážkou k tomu dle něj nebudou ani neshody ve SPOLU, především s lídrem TOP 09 Luďkem Niedermayerem. Na tom, že lidská činnost způsobuje změny klimatu, se však shodnou: „Já se k dekarbonizaci hlásím. Ale musíme to dělat tak, aby Evropa nezaostávala za Čínou a Amerikou,“ říká Vondra v podcastu Prostor X. Válka na Ukrajině dle něj neskončí vítězstvím ani jedné strany, ale dohodou. „Války zpravidla nekončí 10:0, ale nějakým kompromisem. Ale naše role není dláždit cestu nějakým překreslováním hranic. Naše role je zastavit Putina v té agresi. Musí to být mír trvalý,“ dodává Vondra. Jak by měla vypadat klimatická transformace EU a kdo by měl být český eurokomisař? Nejen na tyto otázky odpovídá Alexandr Vondra v rozhovoru.

Deset měsíců se léčil s vážnými problémy se zády a chvíli to vypadalo i na možný konec kariéry. Profesionální bojovník smíšených bojových umění (MMA) David Dvořák je teď ale fit a připraven vrátit se do nejlepší organizace na světě. Spolu s Jiřím Procházkou je aktuálně druhým Čechem, který má to privilegium patřit do světa UFC. I když před zraněním absolvoval po třech výhrách tři porážky v řadě, teď, podle svých slov, nemá co ztratit a v kleci nechá už brzy všechno. Kdy to bude? A proč se před návratem do UFC porve s velitelem vojenských výsadkářů? Nejen to zjistíte v rozhovoru Martina Bartkovského s Davidem Dvořákem v pořadu Prostor X.

Trvalo to šest let, ale fanoušci jedné z nejlepších českých her posledních let Kingdom Come: Deliverance se letos dočkají pokračování. Druhý díl vyjde na konci roku a bude opravdu obrovský. V některých aspektech možná až moc. Dočkáme se nového soubojového systému, zbraní, prvních pušek a hlavně nových map, kde budeme moct obdivovat přírodu Českého ráje i dobývat tamní tvrze. Chloubou bude dobová Kutná Hora, která se neomezí jen na město, ale i široké okolí. Jaká hra je? Nejen o tom si v rámci pořadu Prostor X povídal Martin Bartkovský s Viktorem Bocanem, design directorem z Warhorse Studios, které za hrou stojí.

perex Dnes s odstupem dvaceti let bereme naše členství v Evropské unii takřka za samozřejmé, ale byly momenty, kdy mnoho nechybělo a vstupovali bychom později nebo za jiných podmínek. Své o tom ví Pavel Telička, který tehdy vedl český vyjednávací tým. Od sepsání samotné přihlášky si prošel roky složitých jednání s unijními institucemi, stávajícími členskými zeměmi, a především s českou politickou reprezentací. Ta totiž často brala vstup do Unie na lehkou váhu a jednání svou laxností či naopak tvrdohlavostí notně komplikovala.

perex

Přemíra reklam v ulicích, dopravního značení a vůbec všech vizuálních vjemů je fenoménem, který se týká celé republiky. Souhrnně lze označit za vizuální smog a je to něco, co má neblahé dopady na fungování člověka ve městě. Podle designérky Veroniky Rút Fullerové by se měly vizuální prvky ve veřejném prostoru regulovat, což se třeba v zahraničí daří, ale v Česku k tomu zatím chybí vůle.

Tou sbírkou žije momentálně celé Česko i Slovensko. Zatímco vládní představitelé mluví v Bratislavě o tom, že na Ukrajinu nepošlou ani jeden náboj, obyčejní Slováci založili sbírku, ve které za necelé dva dny vybrali 2 miliony eur na nákup munice pro Ukrajinu. Tedy zhruba 50 milionů korun. S tím, aby peníze skončily na správném místě a byl za ně největší možný užitek, pomůže spolku Mier Ukraině, který sbírku pořádá, česká vláda i české organizace, které se pomoci Ukrajině dlouhodobě věnují. Více o sbírce zjistíte v rozhovoru Martina Bartkovského v pořadu Prostor X, který vedl s jednou ze zakladatelek iniciativy Zuzanou Izsákovou.

Fungování státní správy, hospodaření s veřejnými prostředky, nebo smysluplnost projektů financovaných ze státních peněz. To jsou některé z oblastí, nad kterými bdí Nejvyšší kontrolní úřad. Z výroční zprávy za loňský rok vyplývá řada nelichotivých poznatků o tom, jak se ve které agendě stát chová. Proč se nám nedaří digitalizace? Proč jsou byrokratické procesy zdlouhavé? A kde stát plýtvá penězi? I na tyto otázky odpovídá prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.

Vítězství Petera Pellegriniho v prezidentských volbách na Slovensku ukazuje, že většina slovenské společnosti nikdy nepřijala za svůj západní způsob života, říká v pořadu Prostor X slovenský spisovatel a komentátor Arpád Soltész. „Lidé na Slovensku chtějí jen materiální výdobytky západu, chtějí jen ty mercedesy, ale ne pravidla,“ myslí si Soltész, který se loni po volbách do parlamentu přestěhoval do Česka. Premiér a budoucí prezident Slovenska jsou dle něj spíše pragmatičtí spojenci. „Fico a Pellegrini mají velmi špatný vztah. Fico Pellegrinim určitým způsobem pohrdá, Pellegrini se jeho zase bojí,“ komentuje vztah lídrů dnešního Slovenska. V Česku dle něj vývoj podobný Slovensku nehrozí. „Andrej Babiš není Robert Fico, to je častý omyl, že jsou si podobní. Babiš má všechny své ekonomické zájmy na západě,“ dodává. Jak Arpád Soltész zpětně hodnotí přestěhování do Čech? A proč jsou dle něj Slováci podobní spíše Maďarům než Čechům? I na tyto otázky odpovídá v podcastu Prostor X.

Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil spolupracuje již s šestou vládou, a čím dál více pociťuje frustraci, protože se nedaří prosadit správnou protidrogovou politiku. Na jedné straně jsou data a zkušenosti, na straně druhé politická hesla, a zabetonovaná státní správa. Proč se nedaří prosazovat rozumnou protidrogovou politiku? Kdo má zájem na tom, aby drogy proudily do Evropy a Ameriky? A kdy bude legální konopí?

Letošní přijímací zkoušky na střední školy by neměly přinést podobný kolaps, jaký nastal před rokem. „Předpokládá se, že 90 % dětí se dostane na jednu z prvních třech škol, které si vybraly,“ říká v pořadu Prostor X Miroslav Hřebecký z institutu EDUin. Dle něj je do budoucna nutné změnit strukturu středoškolských oborů, kde chybí především ty všeobecné.  „Dívejme se u řemesel na to, kolik lidí po absolutoriu tu práci dělá, to jsou zlomky," dodává Hřebecký. Ačkoli by Česko potřebovalo více všeobecných oborů na úrovni středních škol, naopak víceletých gymnázií je dle Hřebeckého příliš a nejsou pro vzdělávací systém efektivní. „Víceletá gymnázia vůbec neměla vzniknout. Když vznikala po revoluci, byla to spíš taková nostalgie po první republice. Způsobuje to růst nerovností. Vadí to mimo jiné proto, jak potom vypadají druhé stupně. Pokud chceme kvalitní druhý stupeň a budeme z něj vyzobávat rozinky, tak to spíš kvalitu zhoršuje." komentuje gymnázia programový ředitel společnosti EDUin. Proč si Hřebecký myslí, že školství není pro Fialovu vládu priorita? A za co oceňuje ředitele CERMATu Miroslava Krejčího? Nejen na tyto otázky odpovídá Hřebecký v podcastu Prostor X.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka představil vládě svou reformu penzí. Na tom, že je potřeba modernizovat důchodový systém, panuje ve vládní koalici shoda. Reforma by se měla během několika týdnů objevit ve sněmovně a ministr by byl rád, kdyby se stihla projednat do prázdnin. Podaří se stabilizovat penzijní systém? A v kolika letech půjdeme do důchodu? I na tyto otázky odpovídá ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Na pohřbu byl někdy skoro každý. Většinou to vypadá podobně – smuteční síň nebo krematorium, květiny a proslov. Situace je často neosobní a hektická. Takhle ale pohřeb vypadat nemusí a možnosti toho, jak může poslední rozloučení vypadat, jsou takřka neomezené. Proč je důležité smrt a pohřeb správně prožít a zpracovat, vysvětluje pohřební průvodce Oleg Vojtíšek.

Advokáti ex offo, kteří hájí zranitelné oběti trestných činů, za svou práci leckdy nedostávají řádně zaplaceno. Soudy často advokátům snižují odměny pod rámec zákonného tarifu. Advokátka Lucie Hrdá se svou kanceláří z tohoto důvodu přestává od ledna 2024 oběti obhajovat ex offo. Proč advokáti nedostávají dostatečně zaplaceno a jak to ovlivňuje oběti trestných činů jsme probrali v rozhovoru Prostor X.

Slovenský premiér Robert Fico v minulém týdnu vzbudil rozruch svými slovy o Ukrajině. Dle ředitelky Centra pro informovanou společnost Andrey Michalcové je proti-ukrajinská rétorika na Slovensku populární, protože Slováci u Ruska hledají národní identitu: „Jedním z důvodů je idea panslavismu, že jsme Slované a proto tam vždy byla velká inklinace k Rusku,“ říká v pořadu Prostor X.  Dalším důvodem proruských postojů slovenské společnosti je podle ní uherská historie Slovenska. „Rozdíl mezi Českem a Slovenskem je, že Slováci byli tisíc let součástí Velkého Uherska. Ta idea národní identity u Slováků chybí. Proto nikdy tolik nepřemýšleli, kdo jim vládne, stačila jim populistická hesla,“ popisuje východiska slovenské společnosti. „Určitě je tam také velký vliv ruských informačních operací,“ říká ještě Michalcová. Jak můžou situaci na Slovensku změnit prezidentské volby? A proč se Robert Fico tolik změnil z politika, který byl kdysi pro-evropský a chválil si přijetí eura na Slovensku? Na to odpovídá Andrea Michalcová v podcastu.

V současnosti probíhají dva ostře sledované konflikty, válka na Ukrajině a izraelsko-palestinský konflikt. V obou s největší pravděpodobností dochází k válečným zločinům. Bude někdy možné je vyšetřit a potrestat viníky? A mohou národy, jež si provedly hrozné činy, znovu někdy najít porozumění a mír? I na tyto otázky odpovídá bývalý vyšetřovatel válečných zločinů a šéf Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN Vladimír Dzuro.

V Česku žije více než pět let. Ruská novinářka Ekaterina Kanakova pracovala pro rádiovou stanici Echo Moskvy, než ji Vladimir Putin po útoku na Ukrajinu zakázal. Kdyby se vrátila do Ruska, skončí minimálně na 15 let ve vězení. O své rodné vlasti mluví drsně a bez příkras. S Rusy v Česku se prakticky nestýká, před Ukrajinci se stydí projevovat smutek i radost. Jak vnímá válku na Ukrajině, jak se jí žije v Česku a vrátí se někdy do Ruska? Nejen to se dozvíte v Prostoru X, kde byla Ekaterina Kanakova hostem Martina Bartkovského.

Rozvolňování opatření je nebezpečné, vláda nemá analýzy, o koronaviru pořád nevíme prakticky nic, říká ekonom Daniel Münich, který je členem poradního týmu krizového štábu. Na jednání expertů na ministerstvu zdravotnictví se dostal do sporu s náměstkem Romanem Prymulou, který ho z něj vykázal. Münich je kritický k přístupu státu k epidemii.

Před rokem se ujala vlády nová koalice na pražském magistrátu. Spojení na vládním půdorysu předcházelo zdlouhavé jednání, teď ale koalice funguje, říká v rozhovoru náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib. Za jednu z priorit Hřib považuje reformu parkování, které je dle něj moc levné. „Dotujeme to více než MHD, kterou jsme se zavázali prioritizovat,“ říká v pořadu Prostor X bývalý primátor za Piráty. Hřib také tvrdí, že dopravu v Praze nelze řešit jen dostavbou okruhů kolem města. „Neexistuje žádný odborník, který by byl ochoten se někam postavit a říct, že dopravu v Praze vyřeší okruh," myslí si pražský lídr Pirátů.  Proč by měla Praha zdražit rezidentům parkování? A co se bude dít s Libeňským mostem, jehož část je opět mimo provoz? Nejen na to odpovídá Zdeněk Hřib v rozhovoru.

Poslanec za TOP 09 Ondřej Kolář spolu s bývalými diplomaty Vladimírem Votápkem a Michalem Žantovským připravili návrh zákona, který by umožnil vyvlastnit nemovitosti cizích států v České republice, pokud tyto státy znamenají bezpečnostní hrozbu. Za jakých podmínek by proběhlo vyvlastnění? O jaké státy a nemovitosti by se jednalo? A skutečně se tak sníží bezpečnostní rizika pro Českou republiku? Na otázky k tématu odpovídá poslanec Ondřej Kolář.

Odvolací soud zrušil zprošťující rozsudek nad Andrejem Babišem a Janou Nagyovou v kauze Čapí hnízdo. Případ se tak vrací zpět k Městskému soudu v Praze, který jej začíná znovu projednávat tento týden. Proč byl prvoinstanční verdikt zrušen? Jaké budou nové důkazy? A můžeme se dočkat zásadní změny v rozsudku? I na tyto otázky odpovídá advokát Jiří Kučera, který se kauzou dlouhodobě zabývá.

„Nevím, kdo to vymyslel a proč to udělal,“ kritizuje Tomáš Cikrt národní informační kampaň postavenou na myšlence, že s koronavirem je možné definitivně skoncovat. Udělat tečku je podle šéfredaktora Zdravotnického deníku a bývalého mluvčího ministerstva zdravotnictví nemožné. Proto by volil cestu papeže Františka, který říká, že očkování je aktem lásky a že pokud jde o boj s epidemií, jsme všichni na jedné lodi. Výhrady má i k dobrovolnému očkování zdravotníků, o kterém by vůbec nediskutoval a lékařům a sestrám ho nařídil.

ČSSD by prospělo, kdyby zůstala po volbách v opozici, říká poradce ministryně Maláčové a kandidát za ČSSD do sněmovny Matěj Stropnický. Na pracovní podmínky se tu podle něj 30 let kašlalo, kontroly tedy budou pokračovat, i s jeho účastí. Chce spravedlivější společnost, která je podle něj i demokratičtější. Bytovou otázku chce mimo jiné řešit zdaněním investičních bytů.

Spletl jsem se jen v tom, že koronavirus má menší smrtnost než chřipka, jinak si za vším stojím, říká rektor Univerzity Karlovy, biochemik Tomáš Zima. V rozhovoru hájí ideu promořování mladých, nesmyslnost plošného testování i plošného nošení roušek. Mladé lidi by neočkoval. Při obraně před novými mutacemi podle něj není klíčové sekvenování.

Zpěvák a vystudovaný ekolog Dan Bárta měl 17. listopadu společně s J.A.R. vystoupit na pravidelném koncertu k výročí pádu komunismu. Poprvé se neodehrál kvůli epidemii koronaviru. Bárta říká, že přechod do online přenosu dává kultuře nové možnosti a je svým způsobem dobře, že to přišlo. Koncertování mu ale chybí a velké zlepšení v blízké době nečeká. V osobním rozhovoru popisuje své úplné začátky, 4 roky na drogách i pohled na dnešní Česko. A vzpomíná na svůj 17. listopad 1989.

Zpěvačka Lenka Dusilová má venku nové album Řeka. Je pro ni hodně osobní a i jeho prostřednictvím se snaží terapeuticky vyrovnat se svou minulostí. Říká, že i současná covidová doba je pro nás něco jako zrcadlo. Silně cítí její dopady, ale nepláče nad nimi, jsme v nich tak trochu všichni. Plánuje mimo jiné najít si brigády.

V USA probíhají primárky, ve kterých Demokraté i Republikáni, vybírají kandidáty do prezidentských voleb. Ačkoliv se konaly zatím jen v několika státech, jeví se na obou stranách kandidáti poměrně jasně a vypadá to, že se bude opakovat souboj Donalda Trumpa a Joe Bidena. Jsou letošní primárky jen formalita? Zakáže soud Trumpovi kandidovat na prezidenta? A připadá v úvahu do Bílého domu někdo další? I na tyto otázky odpovídá redaktor serveru Voxpot Matěj Schneider.

Vládní návrh na korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí zřejmě není v rozporu s ústavou, jeho načasování na parlamentní volby ale působí ale jako účelové, říká profesor ústavního práva Jan Kysela. „Tajnost voleb je garantovaná méně, než když jdete hlasovat za plentu,“ uznává jednu z častých výhrad. Dodává však, že významnější je dle něj princip všeobecnosti voleb, který bude naopak posílen. Ostře odmítá používání pojmu nová totalita ze strany Andreje Babiše. „Je to hloupé, nechutné a nebezpečné. Ze znaků totalitního režimu nenajdete v České republice nic,“ dodává poradce prezidenta Pavla v rozhovoru v podcastu Prostor X s Oliverem Adámkem. Jak se zpětně dívá na zavedení přímé volby prezidenta? A směřuje Česko k situaci z USA, kdy část společnosti neuznává výsledky voleb? Nejen na to odpovídá Kysela v rozhovoru.

Veronika Ivanets je Češka, která se kvůli manželovi přestěhovala během zuřící ruské války na Ukrajinu. Ve výškové budově v Kyjevě, ve které nyní bydlí, se snaží žít normální život, který ale v žádném aspektu normální není. Ruské rakety a letadla mohou přiletět prakticky kdykoli, a oni tak žijí v permanentním strachu. Paradoxně má ale větší strach, když je na otočku zpátky v Česku. Proč? Nejen to se dozvíte v Prostoru X, kde byla Veronika Ivanets hostem Martina Bartkovského.

K období, které prožíváme, máme tendenci být kritičtější, přitom vždy tu byl někdo, kdo měl víc a kdo míň. Cestou z utápění se v nostalgii a frustraci není podle Moniky Rybové verifikace názorů ve vlastní bublině, ale v dialogu s lidmi mimo ni. Sama z komfortní zóny vystoupila, když si vyzkoušela práci popelářky. „Když akademik tři týdny neodpřednáší přednášku, tak je to asi v pohodě, ale když tihle kluci, kteří jsou mimo majoritní společnost, přestanou fungovat, máme všichni velký problém. Řekla jsem jim, že si moc vážím jejich práce, a podle toho, jak se pak ke mně chovali, to bylo poprvé, co jim někdo projevil uznání. A to jsou malé věci, které můžeme i do té debaty přinést, abychom si chtěli víc naslouchat,“ myslí si historička a publicistka.

Po šestiletém studiu konzervatoře v anglickém Leedsu chtěla Dominika Hašková zkusit s kapelou štěstí v Londýně. Její plány ale překazila pandemie. Uzavření veřejných podniků nepřálo koncertování, ani práci za barem, kterou si zpěvačka přivydělávala už během školy. A tak se rozhodla vrátit zpátky do tehdy rozvolněného Česka. S vidinou toho, že si společně zahrají na letních festivalech, ji následovali oba norští spoluhráči. I ta se ale záhy rozplynula. „Přišli jsme sem s tím, že jsme se těšili na koncerty, a pak já jsem byla první, kdo dostal covid, a potom se nakazili kluci. Když jsme byli konečně hotoví s karanténou, tak šlo Česko do lockdownu,“ popisuje Hašková souhru okolností, která se navzdory všem překážkám ukázala jako šťastná. Už 12. května bude totiž česko-norské trio, které si říká We Are Domi, reprezentovat Českou republiku na Velké ceně Eurovize 2022.

„Jakákoli pomoc by měla znát své hranice,“ je přesvědčená Vilma Cibulková, pro kterou je altruismus celoživotní téma. Odmalička k němu byla vedená rodiči, maminka jí budila v půl čtvrté ráno, aby zametla dělníkům autobusovou zastávku a oni odjížděli do práce z čistého nástupiště. Coby uznávaná herečka platila azyl bezdomovcům, kteří se na ubytovně prali, a jejímu majiteli na nechápavé otázky, proč to dělá, odpovídala, že chce pomáhat. „Dopadlo to katastrofálně,“ přiznává s tím, že nelituje, ale poučila se. I tak ale nechává dveře svého domu odemčené, aby do něj mohl vstoupit kdokoli. „Vykradli mě asi 15x v životě a v tu chvíli jsem si uvědomila, že se zamykat nebudu, nechci mít strach,“ má jasno. Svou vlastní cestu si po dvacetileté abstinenci musela najít i k alkoholu.

Když se Radůza svěřila při úvodním sezení psychoterapeutce, čím si prošla, následovala udivená reakce, že to snad není možné, aby jednoho člověka potkalo tolik útrap. Sama zpěvačka hodnotí svůj život jako pestrý a bolestný proces a na otázku, jestli něčeho lituje, bezprostředně a pobaveně odpovídá, že jen toho, že se vdala. Hned v další větě ale dodává: „Vlastně nelituju. Všechno, co se mi stalo, ze mě udělalo takového člověka, kterým jsem.“ S vědomím toho a novým dvojalbem Nebe je odemčené uzavírá nejen jednu životní kapitolu, ale i třicet let písničkářské práce, a stojí na prahu nové. V té dává naplno průchod svým balkánským kořenům, které u ní odhalily genetické testy, i všemu, co k ní přichází. Po patnácti letech tak začala psát francouzsky a materiálu už má na další desku a půl.

Je to pro mě osobní, stydím se za Bělorusko, říká Andrej Poleščuk. Ten přišel se svou rodinou před 18 lety z Běloruska do Česka. Teď ho i tahle jeho minulost přiměla k tomu, aby o konfliktu na Ukrajině, kterého se Bělorusko aktivně účastní, začal intenzivně informovat. Na Twitteru ho sledují desetitisíce lidí a mezi nimi zřejmě i běloruské úřady. Tvrdí, že do své rodné země se už vrátit nemůže, protože by tam pro něj nebylo bezpečno. Názory svých známých v Bělorusku radši nezmiňuje, aby nebyli potrestáni. Vadí mu, jak je tu někdy aplikován princip kolektivní viny. Chtít po lidech, kteří žijí třeba v Česku, aby deklarovali, na které straně jsou, je podle něj špatně. Doma jejich rodinám totiž hrozí persekuce.

Rusko je duší impérium a impérium se musí rozpínat, protože ve chvíli, kdy jeho pnutí poleví, tak se rozpadne, je přesvědčen Tomáš Pojar, bezpečnostní analytik a poradce premiéra Fialy. Expandovat, nebo to aspoň zkoušet umožnovala někdejší supervelmoci nestabilní hranice se sousedními evropskými státy, která se v minulosti posouvala tisíce kilometrů tam a zpět, i absence přirozené bariéry v podobě pohoří nebo velkých řek. Teď ale narazila na obdivuhodné odhodlání. Posunout frontu jen o sto metrů stojí ruskou armádu obrovské úsilí, a to už nasadila své nejlepší zbraně. Pravdou je, že ne ty nejbrutálnější a že sofistikovaný a cílený boj jí není vlastní. Dokáže jen ničit a zabíjet, bez ohledu na počty mrtvých. Na obou stranách. Režimu nejde o lidi, ale o moc.

„Učitelé by se neměli povinně očkovat. To, že nedosáhneme 100 % očkovaných, je pravda, na druhou stranu vyhazovat někoho ze školy proto, že se nechce očkovat, nevidím jako moudré,“ říká Petr Gazdík, budoucí ministr školství. Jako nesmyslný hodnotí i ústup od testování ve školách nebo návrh hlavní hygieničky, že by PCR testování dětí měli zajišťovat jejich rodiče. „Chceme nastavit větší kapacity testování,“ avizuje jeden z kroků, o které se chce zasadit hned po Novém roce. Dalším bude uplatňování metody Test to Stay, která umožnuje pokračovat ve výuce i tehdy, když se ve třídě objeví pozitivní žák. V takovém případě nebudou muset ostatní spolužáci do karantény, ale po dobu jejího trvání se budou denně testovat antigenními testy. Pro tento účel využije státních hmotných rezerv, do kterých sice koncem ledna přibude 14 milionů antigenní testů, což ale nemusí stačit. Při zhoršení situace už uzavření škol nevylučuje. „Budeme se snažit, aby to bylo lokálně. Chtěli bychom dát větší pravomoci ředitelům a zřizovatelům,“ upřesňuje. Zastání u něj najdou také pedagogové stran jejich finančního ohodnocení. Během svého funkčního období navíc plánuje změnu vzdělávací koncepce, maturit nebo výuky dějin 20. století.

Čeká nás největší vlna pandemie a bojím se, že to v lednu nezvládneme, říka evoluční biolog profesor Jaroslav Flegr. Lidé budou díky očkování a promořenosti méně končit v nemocnici, proto podle něj politici opět zareagují pozdě. Lockdownu se ale asi nevyhneme. Pak už ale pandemie v Česku skončí. Flegr míní, že svými předpověďmi a varováními zachránil lidské životy.

Farmaceut Stanislav Havlíček má za sebou 5 misí Lékařů bez hranic. Poznal zblízka smrt i utrpení, ale i sounáležitost rodin a hodnoty, na které jsme jakoby zapomněli. Ta zkušenost ho změnila. V rozhovoru otevřeně popisuje své zkušenosti a vysvetluje, proč jsou migranti hlavně lidé. Doufá, že jeho svědectví jednou uslyší někdo, kdo má moc věci změnit.

Uzavření průmyslu by mělo přijít co nejdřív, stále prosazujeme „velikonoční pomoc zdravotnictví“, říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Vláda podle něj dává přednost průmyslu před zdravím lidí. V rozhovoru popisuje vyostřené jednání s ministry, kde se premiér s dalším členem kabinetu překřikovali. Vyzývá, aby vzniklo něco jako podpůrný covidový program pro občany, který by zlepšil třeba podmínky lidí v nezaměstnanosti, a taky přiznává, že zvažuje kandidaturu na prezidenta.

Nejdříve vybereme suroviny, pak až tvoříme menu, začíná to ráno na tržnici, říká šéfkuchař Oldřich Sahajdák z restaurace La Degustation Bohême Bourgeoise, která už mnoho let opakovaně obhajuje prestižní michelinskou hvězdu. Kvůli koronavirovým opatřením teď rozváží své jídlo v ešusech. Není to ziskové, jde spíš o udržení týmu. K situaci se staví čelem, upravil třeba menu a zlevnil. V rozhovoru mimo jiné prozrazuje, co dělá jeho koprovku tak speciální.

Buď jsme nesvéprávní, nebo se k nám chovají, jako bychom byli nesvéprávní, říká šéfkuchař a restauratér Ondřej Slanina, známý také z pořadu Kluci v akci. Klíčová by teď podle něj měla být zodpovědnost nás všech, ne zákazy a zavírání podniků. Nošení roušek a respirátorů, dodržování rozestupů a hygiena, případně přístup k rizikovým skupinám obyvatel, včetně vlastních příbuzných.

Herečka Jenovéfa Boková je jednou z hlavních tváří nové minisérie České televize Herec, zasazené do 50. let. Říká, že podobné ztvárnění té doby lidé v Česku zatím vidět nemohli. Jde o tísnivý příběh o rozhodování se mezi osobní statečností a spoluprací s režimem. Boková sama neví, jestli by se v tak těžké situaci dokázala rozhodnout správně.

Sociolog Daniel Prokop, zakladatel PAQ Research, sleduje v projektu Život během pandemie dopady koronaviru na českou společnost. Lidé podle něj teď neberou situaci tak vážně jako v březnu. O práci se bojí prakticky stejně, ale chrání se méně. Prokop říká, že opravdové dopady můžou teprve přijít. Zasažená je totiž hlavně šedá ekonomika. Roušky už podle něj lidé z většiny přijali.

Chceme upozornit na obrovský problém, o kterém se nemluví, říká herečka Tereza Těžká, která se ve filmu V síti nechala v roli 12leté dívky lovit sexuálními predátory na sociálních sítích. Sama má podobnou zkušenost, před lety se ji muž zřejmě smyšleným příběhem o své nemoci snažil vylákat na schůzku. Teď věří, že film a její role v něm pomůže věci změnit. Velmi mladé dívky jsou totiž daleko vyspělejší, než si rodiče a učitelé myslí. Obsah plný sexu a erotiky je dostupný velmi lehce a je i kolem nás.

Společnost ČEPRO, kde je jediným akcionářem ministerstvo financí, koupila za 4,5 miliardy síť 75 čerpacích stanic společnosti Robin Oil. Kolem transakce bylo nebývalé ticho a mezi vládními ministry panuje nesoulad v tom, kdo o nákupu věděl. Šedá místa rozkryl Jan Novotný z e15. Proto byl hostem Martina Bartkovského v pořadu Prostor X, kde rozebírá všechny detaily státního nákupu. Bylo to pro stát výhodné a kolik to nakonec celé stálo? Nejen to se dozvíte v rozhovoru.

Tento týden opět začíná kampaň Suchej únor, která vyzývá lidi, aby si zkusili měsíc žít bez pití alkoholu. Přednosta Kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice Michal Miovský říká, že i měsíc abstinence může člověku zdravotně prospět, například zlepšit spánek. Naopak rezolutně odmítá, že by zdravý mohl být alkohol, a to ani sklenička piva či vína za den: „Všechny ty studie, které za tím stály, jsou vycucané z prstu,,“ říká v pořadu Prostor X.  Poukazuje i na to, že zmíněné studie byly sponzorovány výrobci alkoholu: „Bavíme se o studiích, do kterých šly prostředky alkoholového průmyslu. Dnes už není tajemstvím, že velká část kolegů z různých oborů se nechávala uplácet a korumpovat, měli placené různé kongresy, případně nadstandardně placenou výzkumnou činnost,“ dodává Miovský. Proč není alkohol zdravý v žádném množství? A jak člověk sám u sebe pozná, že se může stát závislým? Na to odpovídá Michal Miovský v podcastu Prostor X.

Můžete ji vidět ve druhé řadě seriálu Dobré ráno, Brno! nebo v novém filmu Aristokratka ve varu. Hraje v seriálu Zlatá Labuť, má několik rolí v divadle a zrovna dokončuje DAMU. Herečka Simona Lewandowska zažívá úspěšný rozjezd kariéry. Na kterém projektu se jí pracovalo nejlépe? Jakou roli by si chtěla zahrát a na co si ještě netroufá? I na tyto otázky odpovídá v rozhovoru Prostor X.

Před čtyřiceti lety vydala společnost Apple první generaci počítače Macintosh. Ten tehdy přinesl revoluční uživatelské rozhraní a do značné míry předurčil, jak počítače vypadají dnes. Ostatně řada Mac existuje stále. Co stojí za globálním úspěchem společnosti Apple? Jakými produkty dokázali a možná ještě dokážou změnit svět? A jak budou vypadat počítače v budoucnosti? I na tyto otázky odpovídá fanoušek technologií a Applu Petr Mára.

Celé Česko momentálně žije příběhem Aničky. Tehdy nezletilou dívku roky systematicky znásilňoval její otčím. Ten si své jednání natáčel a vyhrožoval jí zveřejněním. Když se případ dostal konečně k soudu, násilník odešel s podmínkou. Důvod? Musí živit rodinu a Anička si z jeho jednání neodnese trvalé následky. Jenže si je odnesla a pokusila se potřetí o sebevraždu. Nejen o tomto případu, ale hlavně o tom, co by mohl změnit, mluví v rozhovoru v Prostoru X Michaela Studená.

Část lidí ho miluje a část nenávidí. Chce mít doma ty největší a nejdivočejší zvířata, na ženách obdivuje ta největší prsa a v MMA, kterému se věnuje polovinu života, chtěl vždy patřit k nejlepším. Tak by se dal shrnout zápasník Karlos Vémola a totéž o něm říká i dokument Karlos, lvi žerou první, který míří 25. ledna do tuzemských kin. Proč je v dokumentu víc Ivo Rittiga než jeho vlastního otce? Co bude dělat po konci kariéry? A proč si neužil svou první svatbu s manželkou Lelou? Nejen to zjistíte v rozhovoru v pořadu Prostor X, kde Karlose Vémolu zpovídá šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský.

Patnáctého ledna začínají v Americe primárky. Během nich strany vybírají kandidáty na prezidenta. Nehledě na tyto volby se však zdá jisté, že se v prezidentské volbě utkají minulí rivalové, a sice úřadující prezident Joe Biden a Donald Trump. Může se situace předních kandidátů ještě nějak změnit? Jak s kandidaturou Donalda Trumpa zahýbají jeho četné soudy? A budou doprovázet volební výsledky násilné protesty jako v minulosti? I na tyto otázky odpovídá politolog Petr Sokol.

Nesmíte se bát, říká fotografka Radka Leitmeritz. Sama odvahu prokázala, když v necelých dvaceti odešla s prázdnou kapsou do Paříže. Neuměla tehdy ani slovo francouzsky a angličtinou nevládla o moc líp, což byla jedna z mnoha překážek na cestě za jejím snem stát se módní fotografkou. „Neměla jsem moc na výběr. Jediný způsob, jak to dělat, bylo těžce makat a hodně věřit tomu, že se to třeba povede,“ vzpomíná, co předcházelo tomu, než se stala vůbec první Češkou, jejíž snímky se dostaly na stránky magazínů jako Vanity Fair, Variety nebo Wall Street Journal. Kromě tisíců modelek zvěčnila také celou řadu hollywoodských hvězd. Za portrét oscarové herečky Nicole Kidman získala prestižní cenu American Press.

„Všichni, kdo jsme Jana znali, řešíme pořád dokola: Co jsme mohli udělat jinak, aby se to nestalo,“ přiznává investigativní novinářka Pavla Holcová čtyři roky po vraždě svého kolegy Jána Kuciaka. Sama se opakovaně dostala pod palbu výhružek, v Peru se dokonce ocitla tváří v tvář narkobaronovi, když se propašovala až k jeho cele a on si ji otevřel zevnitř. Pro oba investigativce proto byly výhrůžky kontroverzního podnikatele Mariana Kočnera spíš zdrojem pobavení než reálné hrozby. Před nimi se rýsovala vidina sólokapra, společně pracovali na textu o propojení nejmocnější italské mafie 'Ndrangheta s tehdejším předsedou vlády Robertem Ficem. Dřív, než ho stihli dokončit, otřásla Slovenskem zpráva o chladnokrevné vraždě mladého novináře a jeho snoubenky.

„Diskuze se za rok a půl velmi dramaticky polarizovala, dneska už to není ani diskuze, ale deklarace osobních stanovisek a poměrně významná míra neochoty přijmout argumenty druhé strany,“ říká profesor Roman Prymula, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví. „Není to ani tak o vědě, ale o politických preferencích řečníka. Věda je pouze kolbištěm, dominantní sílou je politické přesvědčení,“ přitakává ředitel Ústavu organické chemie a biochemie při Akademii věd Zdeněk Hostomský. Protože tento trend odmítají, přijali pozvání ke společnému rozhovoru. Na neshodu dojde i během něj, když je řeč o nošení roušek a respirátorů, zavírání škol nebo lockdownech. Poslechněte si, čím oba odborníci argumentují.

Premiéra nového filmu Zátopek Davida Ondříčka se blíží a režisér neskrývá nervozitu. Na filmu od úplného počátku pracoval 14 let. V rozhovoru popisuje, jak težké bylo sehnat peníze, jak šílené bylo místy natáčení a proč může být příběh Emila Zátopka atraktivní pro celý svět. Zároveň vzpomíná, jak ho jeho otec, kameraman Miroslav Ondříček několikrát kriticky srazil a jak ho srovnávání se slavným otcem trápilo i motivovalo. Režisér na začátku roku předpovídal, že kultura po covidu rychle ožije, což se zatím nevyplnilo. Stále ale doufá, že druhý dech a evoluce pro ni přijde.

Sledujeme v reálném čase konvergenční evoluci, vznikají podobné mutace koronaviru v různých částech světa, říká docent Marian Hajdúch, lékař a ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny UP v Olomouci. Důležité teď podle něj je co nejrychleji očkovat, nadějí jsou přitom multikomponentní vakcíny a taky nově vyvíjené léky. Tvrdí, že imunita po prodělání nemoci zřejmě není tak dlouhá, jak se občas zmiňuje, a že na podzim může přijít další velká vlna epidemie.

Dlouhá cesta od zmatku v hlavě a převlíkání se v dětství až po poslední operaci. Tereza Španihelová tvrdí, že teď už je žena a je šťastná. Prošla si hormonální léčbou, plastikou, bolestivou vaginoplastikou, ale bojovala taky s úřady a lékaři. Otevřeně popisuje, jak těžké bylo přiznat si, že je žena, a jak se musela vyrovnávat s odmítavou reakcí svého okolí.

Již jsou známy údaje o státním hospodaření za minulý rok. Byl naplněn plánovaný schodek rozpočtu, ale podrobný rozpis příjmů a výdajů vzbuzuje mnohé otázky. Stejně tak i novoroční projev prezidenta Petra Pavla, který poměrně nečekaně hovořil o přijetí eura. Proč prezident o euru mluvil? Co přispělo k dodržení schodku státního rozpočtu? A má vláda vizi ekonomické prosperity? I na tyto otázky odpovídá ekonomická analytička Lenka Zlámalová.

Její život se odvíjel spokojeně. Dostala přidáno v práci a těšila se na skvělou budoucnost. Jenže ruská invaze na Ukrajinu tyhle sny zničila. Anastasia Sihnaievska musela 24. února všechno ve svém životě změnit. Po 14 dnech pomoci na Ukrajině musela po raketovém útoku, kterému jen zázrakem unikla, uprchnout do Česka. Tady už dva roky vede iniciativu Hlas Ukrajiny a pomáhá rozkrývat podíl vlivných Rusů v českých firmách i to, jak obcházejí sankce. Podívejte se na rozhovor s ní v pořadu Prostor X, který moderuje Martin Bartkovský.

Nedávná tragédie na Filozofické fakultě zasáhla duševní zdraví mnoha lidí, nejen jejích studentů a učitelů. Jak se s takovým traumatem lze vypořádat a jak dlouho to potrvá? „Po takovém zážitku může stres v těle přetrvávat. Lidé můžou vnímat napětí, mít poruchy spánku, vnímat střípky z těch událostí, kterým byli vystaveni,“ říká psycholog Tomáš Holcner v pořadu Prostor X. Dle něj je také důležité, aby se studenti do prostor fakulty vraceli společně. Podpořit je mohou i rituály, jako bylo symbolické obejmutí budovy. Čím si v takto těžkých chvílích mohou lidé pomoct? Jaké další kroky by mohly pomoct studentům k návratu do fakultní budovy? A jakými metodami dnešní psychologie léčí posttraumatickou stresovou poruchu? Na tyto a další otázky odpovídá Tomáš Holcner v podcastu Prostor X.

V České republice žije v soukromých chovech více velkých kočkovitých šelem než v zoologických zahradách. Dle řady dat jsme chovatelská velmoc a to v kontextu nelegálního obchodu s ohroženými druhy zvířat není zrovna lichotivý údaj. Jak vypadá černý trh s chráněnými druhy? Jaké kuriózní záchyty se podaří české inspekci životního prostředí? A jaké ilegální přírodniny můžete mít doma, aniž byste o tom měli tušení? I na tyto otázky odpovídá vedoucí oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES Jindřich Novák.

Střelec na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zavraždil 14 lidí a další desítky zranil. Bezprecedentní útok vyvolal řadu otázek. Mimo jiné také jak v obdobné situaci minimalizovat riziko a jak se útočníkovi ubránit. Jak se má zachovat jednotlivec a jak celá společnost? A jaký by měl být správný přístup médií? I na tyto otázky odpovídá instruktor sebeobrany a kriminolog Pavel Houdek.

V příštím roce se odehrají dvoje důležité prezidentské volby. V USA a v Rusku. Každé tyto volby budou jiné, nicméně obě mohou mít potenciál zahýbat globální politikou. Válka na Ukrajině, konflikt mezi Izraelem a Palestinou, ale i vnitrostátní pnutí, jsou tématy, které se těchto voleb bytostně týkají. Proč je americká společnost polarizovaná? Jak se bude lišit tamní předvolební kampaň od reálné politiky? A jaká budoucnost čeká Vladimira Putina? I na tyto otázky odpovídá publicista Jefim Fištejn.

Poslanci připravují regulaci energetických nápojů, které se negativně podepisují na zdraví dětí a dospívajících. Návrh má podporu napříč Poslaneckou sněmovnou, a tak se dá očekávat, že bude uveden v platnost. Jaké dopady na děti má nadměrné užívání energetických nápojů? Jak bude regulace vypadat? A bude mít reálný dopad na zdraví mládeže? I na tyto otázky odpovídá poslankyně za TOP 09 Martina Ochodnická.

Dva měsíce po útoku Hamásu na Izrael konflikt v Gaze stále pokračuje. Podle ředitele Centra pro studia Blízkého východu Metropolitní univerzity Břetislava Turečka se Izraeli daří ničit vojenské kapacity Hamásu, zároveň ale nezvykle silně zasahuje i civilisty: „61 % mrtvých Palestinců jsou civilisté, to uvádějí sami Izraelci a to je nebývalé,“ říká Tureček v pořadu Prostor X. Česká vláda dle něj nekritickým přístupem ke konfliktu nepomáhá paradoxně ani samotnému Izraeli. Dohodu mezi Izraelem a Palestinci však podle Turečka výrazně oddálil také masakr ze strany teroristického hnutí Hamás. Kdy naposledy Izraelci i Palestinci věřili, že by konflikt mohl skončit dohodou? A jak současná situace ovlivní rovnováhu sil v dalších zemích na Blízkém východě? Na tyto a další otázky odpovídá bývalý zpravodaj Českého rozhlasu z Izraele Břetislav Tureček v rozhovoru.

„Čekal jsem, že politici, kteří čekali na vstup do vlády osm let, se lépe připraví,“ říká o Fialově vládě poslanec hnutí ANO Patrik Nacher v pořadu Prostor X. Koalice podle něj válcuje opozici a vysmívá se demonstrantům: „Není možné legitimně demonstrovat proti vládě, aniž by byl protest diskvalifikován tím, že to jsou dezoláti, proruští trollové, že nemají zuby,“ komentuje protivládní protesty. Odmítá také, že by hnutí ANO bylo populistické. Jak se Nacher zpětně dívá na dobu covidu a časté střídání ministrů? A v čem podle něj média škodí současné opozici a naopak pomáhají koalici? To a mnohé další říká v rozhovoru s Oliverem Adámkem v Prostoru X.