10:35

Šortka číslo tři! 🪖 1) Použití ATACMS a ruská odpověď mezikontinentální raketou Orešnik

2) Kdo jsou Marco Rubio, Pete Hegseth, Michael Waltz a další. Trump a jeho tým

3) Doporučená na četba: - Na množství nehleďte: Invaze - Článek: Back to Bipolarity: How China's Rise Transformed the Balance of Power - Článek: Competing Visions of Restraint Celé rozhovory, podcast Záložky a další obsah najdete vždy u nás na Patreonu. Sledujte nás na sociálních sítích. Partnery podcastu jsou: Czechoslovak Group Kávové sáčky Grinds.cz

(0:00) Novinky ze studia (5:41) Situace na Ukrajině (18:00) Trump sestavuje kabinet (30:04) Tipy na čtení

Odkaz na celý díl

✅ Novinář, publicista, válečný reportér
✅ Šéf zahraniční sekce CNN Prima News
✅ Od ledna 2025 šéfredaktor Aktuálně
✅ Působil jako vedoucí civilní části PRT Lógar
✅ Člen aktivních záloh ozbrojených sil České republiky

Petr a Michael si pozvali Matyáše Zrna, který od začátku války na Ukrajině reportuje o dění na frontě a vypráví příběhy lidí, kteří už téměř tři roky čelí plnohodnotné ruské invazi. V rozhovoru barvitě popisuje své první dny na Ukrajině. Vzpomíná také na to, jaká byla atmosféra prvích dní. Celý národ se semknul a držel při sobě. „Bylo to jako být 20. listopadu 1989 na Václaváku,“ říká. Co byly nejtěžší momenty?

Zmiňuje i zážitky z Afghánistánu a svého KZP ve Vyškově. Kdy vstoupil k AZ? Co ho motivovalo ke vstupu?

Celý díl na našem Patreonu

Lubomír Metnar vedl tři roky Ministerstvo obrany. Pokud by Hnutí ANO po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 sestavovalo vládu, zvažoval by znovu post ministra obrany.

Lubomír Metnar představil svůj recept na zatraktivnění práce v armádě a zhodnotil její současnou komunikaci. Podle něj se v poslední době stávalo, že náčelník Generálního štábu často nahrazoval ministryni obrany, která by komunikaci měla mít pevně v rukou. Řeč přišla i na probíhající akvizice a výzvy, kterým armáda čelí.

Celý díl na Patreonu 10:35

Proč jsme v zálohách?
Proč o tom tolik mluvíme?
Proč o tom má mluvit Armáda?

S02E01 podcastu Záložky ve studiu 10:35. Petr Konečný, šéfredaktor Expres.cz, a Michael Beran, herec známý z Pelíšků a výkonný producent na ČT, před pár lety vstoupili k aktivním zálohám Armády České republiky. Proč? Mají rádi naši zemi, její lidi, bezpečí a svobodu.

„Armáda byla vždy obestřena tajemnem. Řízena pouze lampasáky, na základě nějaké hierarchie,” říká Petr Konečný. To se ale mění. Armáda je mnohem více otevřená veřejnosti a snaží se s ní komunikovat. Petr a Michael hodnotí komunikaci armády i jednotlivců z řad vojáků. Také to, co jim v éteru chybí, a co oni aktivně sami dělají pro to, aby motivovali třeba jen své známé pro vstup do AZ nebo alespoň zvýšili povědomí o nich.

Celý díl najdete na našem Patreonu

Spousta z vás si o to psala, máte to mít. Po zhruba dvou letech jsme si pozvali Mgr. Jana Ludvíka, Ph.D., z Institutu politologických studií FSV UK. Zde působí na katedře bezpečnostních studií a věnuje se jaderným zbraním, jadernému odstrašování a také například zamrzlým konfliktům.

„Rusko nikdy nezastíralo, že se mu rozšiřování NATO nelíbí,” říká Ludvík, ale dodává, že „Ukrajině velice pomohlo to, že Putin na začátku války neměl žádné zdůvodnění invaze.” Proč začala válka na Ukrajině? Šlo ruské invazi zabránit? V jaké fázi konflikt aktuálně je? A spěje k nějakému závěru?

Dle studie Jana Ludvíka a jeho kolegů se USA začínají v třetím jaderném věku chovat k Rusku a Číně jako k darebáckým zemím. K užití jaderných zbraní jsme ale stále daleko. Proč? Kudy pro Rusko vede pomyslná červená linie pro užití atomovky? A v jakém stavu je ruský nebo čínský jaderný arzenál?

Válečná výroba podle Ludvíka už jede v Rusku na plno a jakékoliv další zvýšení by bylo na úkor životní úrovně rusů. „Je to o tom, co mu lidé dovolí,” říká. Evropa, co se obrany týče, se už probudila, musí ale dohnat roky, které zaspala. Došlo i na americké volby a konflikt na Blízkém východě. Užijte si poslech.

První Šortka se osvědčila, tady máte druhou! A tentokrát i tady, v podcastových aplikacích 🪖

Probrali jsme:

1) Dění na Blízkém východě (Izrael, Libanon, Palestina)

2) Možné zapojení Severokorejců ve válce na Ukrajině

3) Uplynulo 20 let od zrušení povinné vojenské služby

4) Krátké shrnutí Future Forces Forum 2024

Oceníme zpětnou vazbu a náměty na další díly.

Užijte si poslech 🫡

p.s. kdo prošvihl první Šortku, najdete jí na YouTube

Pilot na 22. základně vrtulníkového letectva Náměšť nad Oslavou

Na bitevníku Mi-24 Hind má nalétáno přes 2000 hodin

32 let v armádě

3x mise v Afghánistánu

Vedoucí oddělení vrtulníkového a dopravního letectva Sekce rozvoje ministerstva obrany

Už z výčtu zkušeností plukovníka gšt. Miroslava Šajbana je jasné, že jakmile usedne za knipl vrtulníku, stává se ledově klidným a systematicky pracujícím vojákem. Stejně tak působil i ve studiu. Přesně popisuje, jak samotné stroje, tak jejich ovládání a jednotlivé funkce.

Aktuálně, ač sám zatím aktivně na platformě H-1 nelétá, pracuje na projektu zavedení vrtulníků typu H-1 do AČR. Říká, že od pilotů, kteří přešli z Mi-17 i Mi-24, slyší jen pozitiva. 

Zavzpomínal i na své působení v Afghánistánu. Dle jeho slov to bral tak, že tu válku tam vyhrát nemohou. Z místních pilotů měl ale pocit, že jim reálně, alespoň na omezený čas, pomohl k lepšímu životu. 

Jaké lekce si lze vzít z ukrajinsko-ruského konfliktu? Nahradí vrtulníky drony? A čím je platforma H-1 vhodná právě pro AČR? 

CELÝ DÍL NA PATREONU 10:35 Bývalý český velvyslanec při NATO, bývalý náměstek ministra obrany a dnes ředitel Aspen Institute v Praze. Kolegové z ministerstva zahraničí mu říkali, že není plnohodnotný velvyslanec. On ale na to odpovídal, že v okamžiku, kdy po nás zbude kouřící kráter, on musí schválit plnohodnotnou odvetu. Česko patřilo mezi země, které USA probíraly společně s Polskem a dalšími zeměmi, které plní závazek minimálních výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP, a hledaly možnosti, jak na nás a podobné země působit, abychom závazek plnili. Že má mít těžká brigáda tanky a BVPčka není nic chytrého. V koncepci se to objevilo už v době, kdy působil jako náměstek ministra obrany. Že se projekt podařilo dotáhnout, přisuzuje Landovský současné ministryni obrany Černochové. Jak může podle něj dopadnout Válka na Ukrajině? Má česko systémový problém ve vztahu armáda vs. ministerstvo obrany? A jaký je jeho pohled na současnou Ameriku?

Celý díl na našem Patreonu 

Republikánská strana prochází změnou. Do popředí se, kromě Donalda Trumpa, dostávají lidé jako JD Vance nebo Vivek Ramaswamy. Jaký vliv mají na americkou zahraniční politiku? Republikáni byli vždy vnímáni jako železná pěst, a to i vůči Rusku. To už dnes tolik neplatí. Amerika upírá zrak jiným směrem. Navíc má doma dost svých problémů.

Co přiměje Evropu, aby se začala starat o svou budoucnost a bezpečnost? Budeme se moci spolehnout na Spojené státy?

–––––

Odkazy:

FT: Neznámý příběh nejchaotičtějšího summitu NATO v historii

Politico: Trumpův plán pro NATO

Vivek: Životaschopný realismus a doktrína obnovy

Rosato, Schuessler: Perspectives on Politics (2011)

#usa #volby

Odkaz na celý díl

Co dělá v české armádě člověk, který v 16 letech usedl k počítačové hře World of Tanks s přezdívkou, která by se dnes mohla považovat za kontroverzní, i když to tak vůbec nemyslel? Zeptali jsme se na to Ondřeje Havlíčka, alias Tankisty.

Střední vojenská škola v Moravské Třebové je internátní školou. Navíc se zde klade velký důraz na řád a kázeň. Ondřej studenty, kteří si tuto školu vybrali, oceňuje. Není to klasická škola. Proč si ale vybral právě vojenskou střední školu?

Tankista je také známý tím, že si v rámci své tvorby vyzkoušel službu u různých ozbrojených složek. Kde si to „užil“ nejvíce?

Pozvali jsme si veterána české diplomacie, bývalého velvyslance v Izraeli a dnes vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara. Citací a silných výroků máme více jak čtyři stránky. Těžko vybrat ty nejlepší.

Podle Pojara je na čase ukázat Američanům, že Evropa také investuje do své obrany, a že to myslíme vážně. Peníze Evropanů navíc mnohdy končí i v kapsách amerických daňových poplatníků. Je ale třeba myslet na české a lokální firmy a směřovat naše výdaje primárně tam. Český tank nebo stíhačku prostě nevyrobíme.

Maďarsko i Slovensko dlouhodobě investují mohutně do vlastní obrany, byť mají jiný pohled například na řešení války na Ukrajině. Maďarsko plní dvě procenta výdajů na obranu dokonce dlouhodobě. Česko podle Pojara závazek dvou procent HDP letos konečně splní.

Probrali jsme českou muniční iniciativu a víme, v jakém je teď projekt stavu. Jak lze dosáhnout shody napříč spojenci? Co nejvíce trápí českou obranu? A co pro nás bude znamenat případné vítězství Donalda Trumpa či Kamaly Haris v amerických volbách?

My jsme podcast 10:35 a obrana nám není lhostejná. Celý díl podcastu najdete na patreon.com/10:35podcast

CELÝ DÍL na patreon.com/1035podcast

Absolvent Ranger School

Dlouholetý velitel chrudimských výsadkářů

Veterán mise KFOR v Kosovu

Třikrát mise v Afghánistánu

Představte si, že jste v zákopu a uprostřed noci se začne po lese rozléhat pláč ztraceného dítěte. Po čase se minimálně jeden nebo dva vojáci zvednou a vydají se dítě hledat. Padnou do zajetí. Ještě netuší, že se stali obětí psychologické operace a ty jsou právě jedním z úkolů 91. skupiny informačního boje, které velí plukovník Ivo Zelinka.

Armáda do politického dění nezasahuje. Její současní představitelé mají vysokou pravděpodobnost, že v armádě budou působit ještě dlouho po odchodu toho či onoho politika. Jsou ale momenty, kdy už mlčet nelze. Podobně jako tomu bylo během diskuze nad cvičením odvodů v případě mobilizace.

Kdo vyhodnocuje, kdy je zásah armády do veřejné debaty vhodný? Proč a jak armáda komunikuje nákupy nového vybavení? Co si Ivo Zelinka odnesl z misí v Afghánistánu? A jaké jsou hlavní lekce z Ukrajinsko-ruské války?

10 let u 601. skupiny speciálních sil
4x mise v Afghánistánu
2x mise v Africe
Poradce premiéra, ministra a ministryně obrany
Velitel 43. výsadkového pluku
A teď Generální štáb

Matty k nám přišel těsně před tím, než nastoupil na Generální štáb. Mluvil proto hodně o 43. výsadkovém pluku z Chrudimi. Z jeho vyprávění je jasné, že je na lidi co zde slouží opravdu hrdý. Za relativně krátkou dobu, kterou zde strávil, vidí obrovský posun v myšlení, ale i fungování pluku jako celku. Problém je, ale nábor. Dříve by se při přijímači snažili přinutit uchazeče aby to vzdali a zůstali jen ti nejlepší. Dnes je to tak, že se snaží všechny motivovat, aby jich dokončilo co nejvíce. Pryč jsou také doby, kdy instruktoři dřeli vojáky na krev. Pro mladší generace je armáda pouze jednou z možností na trhu práce a musí k nim tak přistupovat.

U vstupních prohlídek jsou podle něj lékaři často zbytečně přísní. Sám měl před lety při nástupu problém. Když by na to přišlo, bral by i člověka s protézou. Jak by měl podle něho v armádě fungovat kariérní řád? Jak může armáda konkurovat jiným zaměstnavatelům? A jak se zpětně dívá na svoji cestu armádou?

Celý díl na Patreonu 10:35

Od prosince 2021 vede ministerstvo obrany. Situace napovídala, že minimálně resort obrany čeká relativně klidné období. Vstup do funkce ale nemohl být dramatičtější. Jen několik týdnů po jejím nástupu svět zjistil, že konflikt v 21. století může stále vypadat jako tvrdá krvavá zákopová válka. O rok později nabral na obrátkách Izraelsko-palestinský konflikt, který hrozí, že přeroste v rozsáhlejší konflikt v regionu.

Obraně dnes velí necelé tři roky. Ze široka jsme proto probrali její první měsíce ve funkci. Popisuje také, zda se daří zlepšovat akviziční procesy a snižovat byrokracii. To by mohlo umožnit jednodušší realizaci klíčových projektů, jako je nákup nových bojových vozidel CV-90 a stíhaček F-35. Úzce spjaté téma je také financování obrany. Jak se daří plnit dvouprocentní výdaje HDP na obranu?

Dalším tématem byli lidé. Armáda si podle Černochové potřebuje udržet kvalifikované vojáky (až do důchodu) a úředníky. To s sebou nese potřebu zvyšování náborových příspěvků a dalších benefitů. Probrali jsme její pohled na příběh Blanky Cupákové z úspěšného dílu podcastu Insider #170, která sehrála klíčovou roli v nákupu letounů F-35 a hovoří o nutnosti vzdělávání a zapojování nových odborníků do dlouhodobých obranných projektů. Podaří se splnit náborové cíle KVAČR pro rok 2030? A přijde někdy do Česka trend, kdy přibude více bývalých vojáků v politice?

Odkaz na celý díl

Celý díl zatím pouze pro předplatitele podcastu Insider. Patreon 10:35 bude brzy!

Podcast 10:35 je zpátky!

Je sobota 8. července. Skoro poledne. Izraelské speciální jednotky dostávají zelenou k zahájení operace Seeds Of Summer (později Operace Arnon), ve stejný čas vstupují do dvou budov v uprchlickém táboře Nuseirat, na jejichž přesných kopiích několik dní operaci trénovaly. Teď jde o čas. Dostat se ke čtyřem rukojmím včas, minimalizovat ztráty a bezpečně se z oblasti stáhnout. V takto komplexním městském prostředí je velká šance, že něco nejde podle plánu. A a platí to i tentokrát… Operaci Arnon jsme probrali s Doronem Avitalem, bývalým izraelským výsadkářem, příslušníkem legendární speciální jednotky Sayeret Matkal a někdejším poslancem Knesetu za stranu Kadima. Operoval v Libanonu v roce 1982 a jako velitel Sayeret Matkal má za sebou několik akcí v týlu nepřítele.

Nemohli jsme se vyhnout tématu řešení aktuálního Izraelsko-Palestinského konfliktu. Doron, jako odpůrce politiky Benjamina Netanjahua, mluvil o chybách současného lídra Izraele a nastínil možné řešení probíhající války. Jak spolu souvisí vojenství a filosofie? Kde se dozvěděl o Sayeret Matkal? A co je podle něho “End Game” probíhajícího konfliktu?

Sledujte nás na Twitteru @1035cz, zpětnou vazbu a návrhy na hosty nám pište na email ⁠1035@1035.cz⁠

Pozvání do studia přijal Vojtěch Bahenský z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. 

Kromě aktuality (částečná mobilizace v Rusku) s Honzou Kofroněm probrali především hlavní obor, kterému se ve svém výzkumu Vojtěch věnuje, což jsou hybridní hrozby.  Dozvíte se, co přesně tento pojem znamená, jaký je jejich reálný účinek a historie, a i co hybridní hrozby nejsou a jak byl tento termín v posledních letech zneužit.

Poslední část dílu se věnuje logistice na strategické i taktické úrovni ve vztahu ke konfliktu na Ukrajině i historickým událostem.

Sledujte nás na našem Twitteru  https://twitter.com/1035cz nebo nám pište zpětnou vazbu na email 1035@1035.cz

V dnešním díle Tomáš s Honzou probrali dvě témata, která veřejným prostorem rezonovaly v posledních dnech. Začali velkou protivládní demonstrací na Václavském náměstí a jaké jsou její implikace do české domácí i zahraniční politiky a pokračovali ukrajinskou protiofenzivou. 

POZOR! Díl jsme natáčeli v pátek 9. 9., tedy v den, kdy se ukrajinský úspěch v oblasti Charkova teprve rozvíjel. Ke kolapsu ruských jednotek došlo až během víkendu, proto některé informace v podcastu jsou již nyní zastaralé a většina dílu se zaměřuje na zatím ne tolik úspěšnou ofenzivu v oblasti Chersonu. Například Honza Kofroň v tomto díle předvídá osvobození Izjumu do pár týdnů a ve skutečnosti se to stalo za několik málo dní po nahrávání. Věříme ale, že tuto nepřesnost nám odpustíte :)

I přes drobnou neaktuálnost se v díle můžete těšit na nálož informací o plánování vojenských operací, které lze aplikovat univerzálně, mapy, grafy a spoustu dalšího.

Do studia přijal pozvání brigádní generál Miroslav Feix, velitel Velitelství informačních a kybernetických sil Armády České republiky. 

V díle se dozvíte, jaká byla cesta Miroslava Feixe do armády, jaké jsou úkoly kybernetických a informačních sil, co si Miroslav Feix myslí o zákazu dezinformačních webů, či který stát má v současnosti nejpokročilejší kybernetické síly.

Pokud se vám díl líbil, klikněte na odběr a sledujte nás i na Twitteru  https://twitter.com/1035cz

Hostem Honzy Kofroně byl Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií Institutu politologických studií FSV UK

V dnešním díle se mimo jiné dozvíte:
☢️ Proč zatím žádný stát od druhé světové války nepoužil jaderné zbraně a co by se muselo stát, aby je použil Vladimír Putin na Ukrajině?
🇺🇦 Jaký je současný stav války na Ukrajině po půl roce trvajícím konfliktu a jaké jsou vyhlídky obou stran?
🇹🇼 Co čeká v následujících letech a desetiletích Taiwan? Má šanci se ubránit Číně?

A závěr samozřejmě patřil otázkám diváků.

Sledujte nás i na Twitteru https://twitter.com/1035cz 

V pátém díle Tomáš s Honzou probrali téma, které rezonuje poslední týdny veřejným prostorem. Potenciální náhrada dosluhujících Gripenů nejmodernějšími americkými stíhačkami F-35. A to po vojensko/technické, politické i ekonomické stránce. Dostalo se také na většinu dotazů posluchačů, ať už se týkaly přímo F-35 nebo dalších témat.

V druhé části podcastu vás Honza Kofroň provede komentovanou prohlídkou zničené ruské techniky na Letné. Pokud nás jen posloucháte, určitě doporučujeme tuto část sledovat na YouTube (https://www.youtube.com/c/Podcast1035)

Jako vždy jsme rádi za jakoukoliv zpětnou vazbu. Pište nám ji do komentářů na Twitteru nebo pod video, nebo na náš email 1035cz@gmail.com

V tomto díle pánové probrali prakticky vše, co se týká Aktivních záloh. Od jejich struktury a procesu vstupu, po Tomášovy osobní zkušenosti z výběrového řízení (úspěšně absolvovaného) do AZ 43. výsadkového pluku v Chrudimi.

Dostalo se i na pasáž věnovanou Armádě ČR a její budoucnosti po organizační i technologické stránce v kontextu zkušeností z konfliktů na Ukrajině a Náhorním Karabachu. A závěr patřil knižním tipům nejen na léto.

Záleží nám na vaší zpětné vazbě! Dejte nám vědět, jak se vám zatím podcast líbí, návrhy na témata/hosty a další vylepšení. A to buď na email1035CZ@gmail.com, nebo na náš Twitter @1035cz

https://linktr.ee/10_35

Lze předvídat budoucnost? Částečně ano. A někteří lidé jsou v tom lepší než ostatní. Mezi ně patří i Michal Sirový, profesionální volební sázkař a investor (Pale Fire Capital) Jan Bárta, kteří byli hosté speciálního dílu k forecastingu. Jak oba předpověděli válku na Ukrajině? Jaké obecné zásady využívají k forecastingu? A kdy se ve svých předpovědích zmýlili? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete v novém díle podcastu 10:35.

Do podcastu zavítal dobrodruh/novinář/akademik Matyáš Zrno. Působil jako vedoucí PRT v Afganistánu, poradce pro bezpečnost a zahraniční politiku premiéra Nečase a v mnoha zahraničních redakcích. V současnosti z pozice zahraničního editora CNN Prima News od začátku války dvakrát navštívil Ukrajinu a to bylo hlavní téma, které s ním Tomáš i Honza probrali.

Co Matyáše nevíce ve válce překvapilo? Jak hodnotí výkony ruské i ukrajinské armády? A jaké jsou hlavní ponaučení, které si můžeme z války odnést? 

Pilotní díl se nesl v duchu reflexe uplynulých 3 měsíců války na Ukrajině. Co Jana Kofroně překvapilo a co naopak méně? Jaký je stav ukrajinské armády a poučili se Rusové z počátečních neúspěchů? A jak dlouho bude válka ještě trvat? Na všechny tyto otázky naleznete odpověď v pilotním díle nového podcastu. A závěr patřil již pravidelné rubrice "Kofroňuv průvodce bojištěm" z ukrajinských speciálů podcastu Insider, ve kterém jsme mimo jiné probrali efektivitu termobarického raketometu TOS-1A a výhody českého raketového systému RM-70, který Česká republika dodala ukrajinské armádě.