Bruselské chlebíčky

Většina kandidátů na nové evropské komisaře zatím úspěšně prošla při veřejných slyšeních ve výborech Evropského parlamentu, a to včetně českého uchazeče Jozefa Síkely. Zelenou od europoslanců zatím nedostal jen Maďar Olivér Várhelyi. „U něj hraje velmi výraznou roli i politika,“ upozorňuje ve speciální epizodě Bruselských chlebíčků Barbora Pištorová z webu Euractiv.cz.

Tento týden se rozhodne o novém americkém prezidentovi. Nebo prezidentce. Američané ve volbách určí, zda se do Bílého domu vrátí Donald Trump, nebo v něm povýší současná viceprezidentka Kamala Harrisová. Transatlantické vztahy ale podle odborníka na zahraniční politiku USA Jana Hornáta zásadní obrat nečeká, ať zvítězí kdokoli. „Bude se z nich vytrácet duše a budou spíš pragmatické,“ předpovídá důsledky voleb pro postoj Spojených států k Evropě.

Množství kybernetických útoků proti státním institucím i soukromým společnostem po celé Evropské unii roste, a to hlavně od začátku ruské války proti Ukrajině. Členské státy se ale podle ředitele Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) Lukáše Kintra mezi sebou liší ve schopnosti útoky efektivně odvracet. „Česká republika je v této oblasti dlouhodobě vnímána jako lídr,“ říká v podcastu Bruselské chlebíčky.

Hungary is a hot EU topic again. In the middle of its EU presidency, Prime Minister Viktor Orbán sparked heated debates in the European Parliament with his appearances in Strasbourg. An ongoing blocking of aid to Ukraine, attacks on Brussels or Hungary's contacts with Moscow do not leave EU politicians calm. „Whatever Russia wants, he is fine with that,“ says leading Hungarian investigative journalist Szabolcs Panyi in this special English edition of Brussels Bites podcast.

Kolem Maďarska je v EU znovu živo. V polovině jeho unijního předsednictví vyvolal premiér Viktor Orbán svými vystoupeními ve Štrasburku vzrušenou debatu v Evropském parlamentu. Unijní politiky nenechává v klidu pokračující blokování pomoci Ukrajině ani maďarské kontakty s Moskvou. „Cokoli Rusko chce, s tím on nemá problém,“ říká přední maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi, který se zaměřuje právě na Orbánovu politiku.

Automobilový průmysl v Evropě se potýká s problémy. Prodeje evropských automobilek padají, mimo jiné kvůli silné čínské konkurenci. Bývalý šéf Asociace evropských výrobců automobilů Ivan Hodáč vidí příčiny částečně v přísné legislativě Evropské unie na snižování emisí. „Regulační rámec byl nastaven špatně a možná, že automobilky měly víc bojovat. Neuvědomovaly si, že to prostě nesplní,“ říká. Evropské podniky podle něj také technologicky zaspaly.

Takzvané grilování kandidáta na eurokomisaře Jozefa Síkely za STAN bude v první polovině listopadu. Až europarlament posvětí jeho úlohu v nové Komisi, pustí se do práce, a to s novým týmem a kabinetem. Ještě ale není jasné, jak přesně ho bude moct sestavit. Síkela čeká na pravidla předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové, vysvětluje náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL) a vedoucí Zastoupení Evropské komise Monika Ladmanová.

Jedním z hlavních úkolů Jozefa Síkely (STAN), pokud se stane eurokomisařem pro mezinárodní partnerství, bude řídit unijní projekt Global Gateway. Jím chce EU čelit rozpínání Číny v Africe, Asii nebo Latinské Americe. Zatím tato iniciativa ale výrazně zaostává za svými ambicemi. A to není jediný problém, se kterým se u ní Síkela bude muset vyrovnat. „Trošku to zavání neokolonialismem,“ říká odbornice na tento projekt Zuzana Krulichová z institutu Europeum.

Kandidátům na eurokomisaře, včetně končícího ministra průmyslu Jozefa Síkely za hnutí STAN, začíná náročné období. Musí se důkladně připravit na veřejná slyšení v Evropském parlamentu a také začít skládat svůj tým – v první řadě vybrat šéfa či šéfku svého kabinetu. „Chce to těžkou váhu, někoho, koho všichni znají, koho respektují,“ říká bývalý eurokomisař Pavel Telička. Kvalitní tým odborníků, kteří jsou silně komunikačně vybavení, je podle něho základ.

Evropská unie řeší, jak v následujících letech změnit svoje fungování a jestli přibrat nové členy. Část sedmadvacítky chce tyto dva procesy spojit, část je proti tomu. Politolog francouzského Institutu Jacquese Delorse a ředitel dijonské odbočky prestižního centra Sciences Po Lukáš Macek je zastáncem třetí cesty a v nejnovější epizodě Bruselských chlebíčků přichází i s hodně neotřelým nápadem, jak Unii reformovat.

Postavení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové zůstává podle šéfa bruselské sekce institutu Europeum Žigy Faktora silné. Nic na tom nemění ani fakt, že členské státy ignorovaly její žádost, aby na posty nových eurokomisařů navrhly dva kandidáty: muže a ženu. „Jakékoli posilování Evropské komise mimo vymezení, které jí dovolují zakládající smlouvy, je něco, na co musí členské země reagovat. Ale nejsou to naschvály vůči von der Leyenové,“ říká Žiga Faktor.

Evropské státy a další spojenci nedělají dost pro podporu Ukrajiny, která se už skoro tisíc dnů brání ruské invazi. Měli by dělat víc, shodla se většina účastníků prestižní mezinárodní bezpečnostní konference GLOBSEC, která se konala v Praze. „Momentálně je úzké hrdlo mezi tím, co se Ukrajině slíbí, a tím, co se skutečně dodá,“ tvrdí unijní ambasadorka v Kyjevě Katarína Mathernová.

Větší ekonomická konkurenceschopnost je jedním z hlavních cílů Evropské unie do dalších let. Ztrácí totiž na USA, Čínu i další světové hráče. „Obávám se, že v některých sektorech nám ten vlak už ujel, a jsem zvědavá, jestli ho budeme umět chytit,“ říká europoslankyně Klára Dostálová (ANO). V nejnovějších Bruselských chlebíčcích řeší toto klíčové unijní téma s Luďkem Niedermayerem (TOP 09). A na konci spolu svedou zásadní spor o nejcitlivější český politický problém dneška.

Migrace bude i v příštích pěti letech patřit mezi hlavní témata politiky Evropské unie. Mluvit se bude mimo jiné o snahách některých členských států prosadit přesouvání migrantů do azylových center v třetích zemích. Zda je to správná cesta, hodnotí v nové epizodě Bruselských chlebíčků europoslankyně Markéta Gregorová z Pirátské strany a její kolegyně Nikola Bartůšek z hnutí Přísaha.

Podpora demokracie a dodržování principů právního státu mají patřit k prioritám Evropské unie na dalších pět let. Tyto hodnoty chce prosazovat ve světě. Opomíjet ale nesmí ani „vlastní dvorek“, protože vláda práva v některých členských zemích stále pokulhává, a to nejvíc v Maďarsku. Ukázala to i červencová zpráva Evropské komise o stavu právního státu v EU. Europoslanci Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Ondřej Dostál (Stačilo!) se ovšem na postoji EU vůči Orbánovi neshodnou.

Členové maďarské vlády v tomto pololetí předsedají ministerským radám Evropské unie. Jenže po nedávných cestách premiéra Viktora Orbána u jednacího stolu místo svých protějšků potkávají spíše úředníky. Nebývalou reakci zvolila také Evropská komise. Maďarsko se musí vypořádat s „trestem“ za narušení důvěryhodnosti EU. Jaká bude odezva z Budapešti, nastiňuje Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky.

Muniční iniciativa, prezident Petr Pavel, barokní kostely i videohry. To vše je součást české kulturní diplomacie, složky zahraniční politiky, kterou často opomíjí nejen politická reprezentace. Její význam zůstává neznámý také veřejnosti, přitom právě na ni cílí. Jak se liší strategie kulturní diplomacie v unijní sedmadvacítce, vysvětlují ředitelka Českých center Jitka Pánek Jurková a akademička Eliška Tomalová.

Evropský parlament jasnou většinou schválil Ursulu von der Leyenovou předsedkyní Evropské komise na dalších pět let. Do funkce ji potvrdilo 401 europoslanců, tedy výrazně víc než v roce 2019. Bruselské chlebíčky sledovaly její volbu přímo ve Štrasburku a přinášejí postřehy ze zákulisí a komentáře europoslanců. Co a komu za své zvolení von der Leyenová slíbila a na co se zaměří její nová Komise?

„Evropská témata se budou ve veřejném prostoru objevovat častěji,“ myslí si výkonný ředitel Institutu Europeum Martin Vokálek. Zásluhu na tom mají mít zvolení europoslanci, kteří se v tomto týdnu poprvé schází na plenárním zasedání ve Štrasburku. Mandát totiž získali nejen politici „tradičního rázu“, ale také výrazné osobnosti s neotřelou rétorikou. Co od nového Evropského parlamentu čekat?

Generální tajemník Severoatlantické aliance musí umět čelit všem tlakům a rychle reagovat na nenadálé situace. Jensi Stoltenbergovi se to podle velvyslance Česka při NATO Jakuba Landovského dařilo. „Doufám, že Mark Rutte v tom bude minimálně stejně úspěšný jako Stoltenberg,“ říká Landovský před odletem na summit NATO, který začne ve středu ve Washingtonu.

Spojené království čekají tento týden parlamentní volby a po nich nejspíš velké politické zemětřesení. Po 14 letech skončí podle průzkumů vláda konzervativců, kteří Británii vyvedli z EU, a u moci je vystřídají opoziční labouristé. Brexit a vztahy s Unií v těchto volbách už nejsou tématem. „Současně to téma ale prostoupilo do všech politických a společenských problémů země, které jsou nemalé,“ upozorňuje čerstvý ústavní soudce a profesor Cardiffské univerzity Jiří Přibáň.

Summit Evropské unie se tento týden napodruhé pokusí najít shodu na obsazení křesel v čele vrcholných unijních institucí. První pokus na neformální večeři lídrů v Bruselu před týdnem ji nepřinesl, i když čtveřice kandidátů je jasná. Souhlasí s nimi i Česko, jak v Bruselských chlebíčcích prozrazuje nejvyšší český úředník přes EU Štěpán Černý. Prostřednictvím něj vás vezmeme do zákulisí vyjednávání o tzv. top jobech i delikátního lobbování za portfolio pro českého eurokomisaře.

Sotva byly sečteny hlasy v evropských volbách, nově zvolení europoslanci už pomalu nasedali do letadla směr Brusel s cílem rychle se zorientovat a navázat důležitá spojenectví. V Evropském parlamentu se v těchto dnech totiž rýsují základy nových frakcí, ve kterých europoslanci zakotví na příštích pět let. Zůstanou čeští matadoři ve stejných politických rodinách jako doposud? A kam se vrhnou nováčci?

Výběr nových europoslanců je za námi. Podle očekávání přinesl posílení evropské pravice a krajní pravice a oslabení liberálů a zelených. Nejnovější Bruselské chlebíčky přímo z Evropského parlamentu vás vezmou do zákulisí vyhlašování výsledků eurovoleb a ke všemu, co se dělo kolem něj. A byla to velká show. „Ukazuje to, jak důležitý je tento moment,“ poznamenává jeden z hostů speciálního dílu podcastu, francouzský zpravodaj Thibault Maillet.

Pro práci na vrcholných manažerských postech v institucích Evropské unie musí člověk prokázat rozhled, vizi a schopnost odolávat tlaku. „Když stoupáte výše, už se v rozstřelech neutkáváte s nikým, kdo by na tu práci neměl,“ konstatuje jedna z nejvýše postavených Češek v Evropské komisi Irena Moozová, zástupkyně generálního ředitele pro otázky spravedlnosti.

Po skoro sedmi letech se uzavírá sága unijního řízení proti Varšavě podle článku 7. Podle Evropské komise už v Polsku nehrozí riziko porušování principů právního státu kvůli zásahům do justice. Eurokomisařka Věra Jourová proto do konce května navrhne ukončit toto řízení, i když v reálu polská vláda ještě nápravy v soudnictví neprovedla. „Vždycky to bylo politikum,“ komentuje vyvrcholení této kauzy Vít Dostál, výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Část evropských politických stran jde do červnových eurovoleb v čele s tzv. spitzenkandidáty, které chce dostat do křesla šéfa Evropské komise. A to přesto, že premiéři a prezidenti členských zemí se tím při jeho výběru posledně neřídili a svazovat se tím nechtějí ani tentokrát. A tento systém se nedaří prodávat ani voličům v jednotlivých státech. Pro výsledek hlasování tak má zanedbatelný význam. A jak si před volbami stojí evropské politické skupiny?

Volby do Evropského parlamentu jsou jedním z možných lákadel pro ruské vlivové operace. Proč? Europoslanci do značné míry určují směr, jakým se ubírá politika 27 zemí. Také na nich bude záviset, zda bude Unie dál pomáhat Kyjevu čelit ruské agresi. „Evropské volby jsou jedním z dílků celé skládačky. Hlavní cíl, který Rusové vidí, je průběh a výsledek války na Ukrajině,“ říká v nejnovější epizodě Bruselských chlebíčků analytička Veronika Víchová.

Už za měsíc se konají volby do Evropského parlamentu. V Česku dominuje politickým debatám téma migrace a spor o nedávno schválenou azylovou reformu EU. Dalo se to čekat, shodují se autoři podcastu Bruselské chlebíčky v dalším předvolebním díle. Jednoduchá a zkratkovitá hesla o zastavení migrace a zrušení migračního paktu měly opoziční strany v programech už od počátku. Mimo to se kampaň nese na zelené vlně a odporu proti Green Dealu. A jak je to jinde v Evropě?

Evropská unie je pro Čechy vzdálená, abstraktní a moc o ní nevědí. Unie ve společnosti nikdy pořádně nezačala být tématem, Češi se spokojili s tím, že se ČR před 20 lety stala členským státem. „Po roce 2004 jsme téma vyklidili. EU tady nemá silného mluvčího nebo zastánce,“ přibližuje ředitel analytického ústavu STEM Martin Buchtík. Češi by potřebovali konkrétní příklady, kdy něco v Unii mohli udělat a co dokázali. Z nějakého důvodu totiž právě tento vliv politici vynechávají.

Na starosti už měl vyjednávání brexitu, společné nákupy plynu a nově také naplňování Zelené dohody pro Evropu. Slovenský eurokomisař a aktuálně i výkonný místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič je jedním z nejdéle sloužících eurokomisařů – v unijní exekutivě je už 15 let. A v podcastu Bruselské chlebíčky prozrazuje, že by chtěl pokračovat i v dalším funkčním období. „Pokud by byl zájem a prostor, abych pokračoval, jsem připravený ucházet se o důvěru,“ říká Šefčovič.

Premiér Petr Fiala (ODS) zavítá tento týden do Bílého domu na jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem. Jeho nástup do čela Spojených států v roce 2021 vyvolal v Evropské unii velké naděje na zlepšení transatlantických vztahů po jejich výrazném ochlazení za předchozí vlády Donalda Trumpa. Odborník na Severní Ameriku Jan Hornát se domnívá, že evropská očekávání spojená s Bidenem se do značné míry naplnila, i když ne úplně. A ještě chmurnější vize má do budoucna.

Evropská unie ztrácí konkurenceschopnost ve většině oblastí průmyslu. V novém díle podcastu Bruselské chlebíčky o tom mluví Ivan Hodáč, který v Bruselu řadu let působil jako tajemník Asociace evropských výrobců automobilů a pohyboval se i ve filmovém či potravinářském průmyslu. „Dlouho jsme to téma podceňovali a teď se konečně dostalo na stůl. Nemůže za to ale jen poslední Evropská komise, to bych jí křivdil,“ dodává.

Evropská unie to není jen Brusel, Praha nebo Berlín. Jsou to i regiony, na jejichž rozvoj dává miliardy eur. Jedním z krajů, který patří u nás k největším příjemcům unijních dotací, je ten Moravskoslezský. Bruselské chlebíčky se proto vypravily přímo do Ostravy zjistit, jak tento region z evropských peněz těží a jestli tam pomáhají měnit i pohled na unii. „Jsme skeptičtější, ale vidím pozitivní trend,“ říká Daniel Konczyna, jeden z hostů veřejné debaty v centru Pant.

Pod bruselským Atomiem se konal historicky první jaderný summit. Zúčastnili se ho představitelé z téměř 40 zemí celého světa. Energie z jádra zažívá nejpozději od ruské invaze na Ukrajinu renesanci. Do diskuse ale promlouvá více okolností, třeba geografické podmínky, které neumožňují rozvoj obnovitelných zdrojů. Ne všechny země ovšem sdílí nyní převažující jaderný optimismus, který opanoval Evropskou unii.

Do evropských voleb zbývají necelé tři měsíce. Většina českých stran a koalic už zveřejnila alespoň část svých kandidátek a některé i svůj volební program. Autoři Bruselských chlebíčků si k nim proto už podruhé sedli a vybaveni spoustou zákulisních informací rozebrali nejzajímavější jména a momenty na kandidátních listinách, v kampaních a programových dokumentech. Našli v nich i několik ukrytých poselství pro politické konkurenty.

Bývalý prezident Ukrajiny Petro Porošenko i lotyšský ministr zahraničí Krišjānis Kariņš nadšeně vítají českou iniciativu na nákupy munice mimo Evropskou unii. Podle Kariņše se s nimi mělo začít už mnohem dříve. „Odpor proti nákupům mimo Evropu se zhroutil, protože si všichni uvědomili, že jinak zde bude problém, což my jsme věděli už před rokem,“ říká Kariņš ve speciální epizodě podcastu Bruselské chlebíčky, která vznikala na Kongresu Evropské lidové strany v Bukurešti.

Roztříštěnost států unijní sedmadvacítky se projevuje v tom, jak se vypořádávají s domácím násilím. „Ambicí Evropské unie aktuálně je sjednotit jak legislativu, tak hlavně systém,“ poznamenává poslankyně hnutí STAN a spoluzakladatelka iniciativy Pod svícnem Barbora Urbanová. Násilí měla zabránit tzv. Istanbulská úmluva, jenže ne všechny evropské státy ji ratifikovaly, mezi nimi i Česko. EU tak nyní řeší, jak dokument o prevenci a potírání násilí zastoupit.

This week, European Parliament called for adopting institutional and financial reforms to handle extension of the EU. European Commission should come with their first kick-off next week. Czech President, however, got into hot water only for calling for a start of a debate on a possible moving to qualified majority voting. „Because we are aware of those concerns, we propose various proposals how to protect national sovereignty,“ experts Daniela Schwarzer and Olivier Costa say.

Evropský parlament tento týden vyzve unii k přijetí reforem, aby zvládla rozšíření na 30 a více členů. Jejich první výkop chystá Evropská komise hned vzápětí. V Česku ale prezident Pavel jen za pouhou výzvu k debatě o možném přechodu k rozhodování kvalifikovanou většinou dostal těžkou sprchu. „Jelikož jsme si vědomi obav z narušení suverenity, navrhujeme řadu opatření, jak ji chránit,“ ujišťují v nové epizodě Bruselských chlebíčků Daniela Schwarzerová a Olivier Costa.

Současná šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová byla mohla usednout do křesla předsedkyně podruhé. Lídři sedmadvacítky za ni alternativu nemají, soudí novinář a dlouholetý zpravodaj v Bruselu a zároveň insider evropských institucí Karel Barták. Sama se hodně soustředí na výkon a nasazení očekává i od svých spolupracovníků. „Úředníci jsou hrdí, že mají silného předsedu,“ poznamenává k tomu Barták v nové epizodě Bruselských chlebíčků.

Evropská unie bude mít jako první na světě komplexní pravidla pro používání umělé inteligence. Přímo u dojednávání Aktu o AI byly diplomatky Veronika Chvála Vinklárková ze Stálého zastoupení Česka při EU a Veronika Kadlecová, která v minulosti působila rovněž na Stálém zastoupení. Shodují se, že jasná pravidla dají technologickým firmám předvídatelnost a lidem pocit bezpečí při využívání AI. Regulace tak podle nich může ve finále inovacím prospět.

Svoboda médií se podle Evropské komise v řadě členských států EU zhoršuje. Receptem k nápravě má být nová unijní legislativa – Akt o svobodě médií, který je ve finální fázi schvalování. Podle mediálního experta Rekonstrukce státu Martina Luhana jde o svým způsobem spásnou legislativu. „Dává do ruky náboje občanské společnosti v zemích, kde svoboda médií trpí,“ tvrdí v novém vydání podcastu Bruselské chlebíčky.

Former Italian Prime Minister Enrico Letta was tasked by the EU with preparing proposals to reform the European single market to make it work better and be competitive with big economies such as the US or China. In Brussels Bites podcast of the Czech Radio, he may for the first time reveal everything what will be in his report for the special European Council in April. And adds some strong warnings about what will happen if no changes come.

Bývalý italský premiér Enrico Letta dostal od Evropské unie pověření připravit návrhy reforem jednotného evropského trhu, aby fungoval lépe a obstál v konkurenci velkých světových ekonomik. V Bruselských chlebíčcích exkluzivně prozrazuje, co bude v jeho zprávě pro dubnovou mimořádnou Evropskou radu. S nutností reforem souhlasí i prezident českého Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza: „Nemáme jinou možnost, než aby se to podařilo. Už teď vidíme, jak Evropa zaostává.“

Maďarská sága pokračuje. Lídři unijních zemí se sejdou na mimořádné Evropské radě, aby se znovu vrátili k debatě o tom, zda poskytnou Kyjevu 50 miliard eur. Finanční injekci, která by měla být Ukrajině podávána po čtyři roky, blokuje Viktor Orbán. Podle maďarského experta Daniela Hegedüse má pro to tři důvody: „Hlavní prioritou premiéra Orbána je udržet si moc doma a zachovat svůj autokratizující režim stabilní.“

Šéf Evropské rady Charles Michel schytává přehnanou kritiku za své rozhodnutí kandidovat v červnových evropských volbách a předčasně tak odstoupit z funkce. „Michel to oznámil dostatečně brzy, aby se lídři stihli rozmyslet,“ komentuje analytik bruselského think tanku Centrum evropské politiky Eric Maurice. Mírní také obavy, že by se k vedení unijních summitů mohl dočasně dostat maďarský premiér Viktor Orbán, který bude od července předsedat Radě EU.

Česko letos slaví 20 let členství v Evropské unii. Během roku se budou konat desítky připomínkových akcí tohoto výročí. Jeho úvod ale poznamenala vyhrocená debata o tom, zda by Česko mělo začít dělat konkrétní kroky k přijetí eura, k němuž se zavázalo už při vstupu do EU v roce 2004. Zatímco opozice nebo ODS je odmítají, ve vládním táboře za ně nejvíc bojuje ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Belgie 1. ledna převezme po Španělsku předsednictví Rady Evropské unie. A bude ji čekat několik hektických měsíců před červnovými evropskými volbami. „Dochází nám čas a nezbývá ani minuta nazbyt,“ říká v nové epizodě podcastu Bruselské chlebíčky belgická novinářka Veronique Lamquinová z listu Le Soir. Předsednictví podle ní poznamenají i blížící se belgické parlamentní volby, které proběhnou současně s těmi evropskými.