Život k nezaplacení

Proč demokraté ztratili nízkopříjmové voliče? Ačkoli mzdy Američanům už rostou rychleji než inflace, loňským rokem skončily programy zavedené při pandemii covidu, které z chudoby vytáhly mj. 8 milionů dětí. „Programy byly možná moc ambiciózní, a když je necháte vyprchat v posledním roce, tak se reálně zhorší životní úroveň. Myslím si, že za toto byli potrestaní,“ spojuje sociolog Daniel Prokop výsledek voleb s omezením rozšířených slev na poplatníka či zdravotního pojištění.

Na všeobecné střední školy se z 9. tříd dostane pětina žáků, poptávka je přitom v některých krajích více než dvojnásobná. „Trh práce se změní a poptávka bude ještě větší, protože rodiče si uvědomí, že ta flexibilita je potřeba,“ míní sociolog Daniel Prokop. Na dostupnosti gymnázií se podepisuje nízký podíl v rozpočtovém určení daní. „Kraje dávají na střední školství zhruba 10-20 % svého rozpočtu, takže ta 4 % neodpovídají tomu, jakou důležitost má v rozpočtu,“ poukazuje.

Zdravotnictvím hýbe téma úhrad za péči pro příští rok, kvůli kterým chystali praktičtí lékaři protest. „Pojďme dát větší úhrady za samotné výkony, které vedou k prevenci, aby výplata praktiků byla založená na tom, jestli prevenci maximalizují,“ vyzývá sociolog Daniel Prokop. Vyplácení nemocenské by spolu s odvody přesunul z beder státu na pojišťovny. „Jeden z největších nákladů zanedbané prevence nehradí pojišťovny, ale někdo, kdo nemůže tu prevenci ovlivnit?“ poukazuje.

Po kritice původního plánu na růst platů politiků navrhuje ministr Jurečka zvýšení poloviční, o 6,9 %. To odpovídá průměrnému růstu výdělků, od nichž se platy ústavních činitelů odvozují. „Když to na pět let zmrazíte a pak se k tomu propočtu vrátíte, tak vám tam najednou vylítne takové velké procento,“ vysvětluje symbolický přešlap ekonomka Jana Klímová. Oproti tomu státní zaměstnanci vyjednávají zvlášť o tarifech i odměnách a objem platů se jim pro letošek dokonce snižoval.

Na splnění slibů ze svého programového prohlášení má vláda Petra Fialy (ODS) už jen rok. Jak si vede v oblastech, jako je zaměstnanost nebo školství? A jaké provedla změny v dávkových a daňových systémech? „Na straně dávek se zvýšil příspěvek na péči, což je dobře. A na straně daní se moc nezměnilo, protože třeba slevy na děti stagnují. Dneska je sleva na první dítě zhruba něco přes 15 tisíc. Její hodnota je tak výrazně nižší než třeba v roce 2009,“ konstatuje Daniel Prokop.

Od 1. října začala platit nová pravidla, která přinesla novela insolvenčního zákona. Důležitou změnou je doba oddlužení, která se zkracuje na tři roky pro všechny. „Je to změna k lepšímu, protože pro některé dlužníky už ty tři roky platily – pro důchodce, ale i pro dlužníky, kteří byli OSVČ nebo podnikatelé, takže je to sladění délky. Zároveň je dobré se zabývat tím, že máme pořád 400 tisíc lidí v neřešitelných exekucích. Často jsou tam od roku 2010,“ říká Daniel Prokop.

České domácnosti se pomalu vzpamatovávají z inflačního šoku. Průměrná domácnost ušetří v měsíci skoro 7 tisíc, třetina z nich ovšem neuspoří vůbec nic. „Nebyli jsme schopni udělat změny, které by pomohly lidem, kteří jsou nuceni hodně redukovat spotřebu,“ poukazuje Daniel Prokop zejména na slevu na poplatníka, která se 15 let nezvýšila. „Díky tomu se skrytě zvyšuje zdanění práce, zejména nízkopříjmové, a brzdí to prosperitu spodní části zaměstnanců,“ dodává sociolog.

Humanitární pomoc míří po povodních ke konkrétním domácnostem. „Spousta rodin vám řekne, i když mají vyplavený barák: nechceme pomoct, jsme pojištění, běžte za těmi, kteří to potřebují víc,“ všímá si ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni, který vybral už 100 milionů. „Doufáme, že se částka aspoň zdvojnásobí, abychom měli s čím pracovat. Zdá se to jako velká částka, ale když to vydělíte počtem lidí, kteří přišli o domy a majetky, není to tak moc,“ dodává.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) chce na příští rok zvýšit program podpory dostupného bydlení o sedm miliard korun. „Ve velké části republiky je málo obecního a sociální bydlení. Obce by to pro chudší občany měly zřizovat, ale když to neudělají, tak ti lidé bydlí v komerčních bytech nebo na ubytovnách – hodně často předražených – a stát to zaplatí příspěvky na bydlení,“ tvrdí sociolog Daniel Prokop.

Reformy osnov základních škol či vzdělávání učitelů vznikají za trvalého poklesu podílu vzdělávání na výdajích státního rozpočtu, což může poznamenat jejich kvalitu. Oproti roku 2020 ministerstvo školství reálně zchudlo o 32 miliard. „Na všechny reformy potřebujeme také peníze, jinak začnou stagnovat. Už vidíme, že třeba reforma obsahu, co se učí ve školách, se bohužel podle mého názoru roztříštila mezi různé lidi, kteří to dělají na dohodu,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop.

Děti chodí na obědy častěji a jedí zdravěji, pokud na nich nemusí šetřit. Programy dotovaných obědů v Česku existují, pokud se však chceme vyvarovat stigmatizaci dětí, měli bychom je rozšířit alespoň pro spodní desetinu až pětinu rodin. „Když to míří jen na výsek těch úplně nejchudších, vzniká u části učitelů, chudých pracujících, pocit nespravedlnosti,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop. Výzkum PAQ Research také ukazuje, že takové programy prospívají i socializaci ve škole.

Sociolog Daniel Prokop si pochvaluje sestup tendence omezovat spotřebu, která je za poslední tři měsíce viditelná. „Spotřeba domácností, poptávka, na jaře konečně vzrostla,“ vysvětluje Prokop. To pravděpodobně povede k růstu HDP, které od pandemie COVID-19 stagnuje. Krize v Čechách trvají podle Prokopa déle než v zahraničí, a to mimo jiné i kvůli daňovým změnám. Ty neulevily chudší části společnosti, superhrubá mzda naopak pomohla té bohaté.

Nárůst voličů euroskeptických stran v chudších regionech je signál pro regionální politiku. „Byly to do veliké míry protestní hlasy,“ vysvětluje výsledek voleb do Evropského parlamentu sociolog Daniel Prokop. Podtrhuje souvislost mezi chudobou a vzdělávací neúspěšností. „Financování školství v Čechách vůbec nereflektuje sociální zátěž regionů a škol,“ dodává. Financovat školy a regiony na míru, tzv. indexové financování, by mohlo být přínosné pro všechny.

Ekonomická krize z přelomu let 2022–23 nevynulovala nárůst podpory Evropské unie daný obavou z Ruska, na původní hodnotu ovšem klesla u skupin obyvatelstva nejvíce zasažených inflací. V Česku panuje mýtus, že lidé bez kapitálu jsou sympatizanty autoritářské vlády, podle Daniela Prokopa ale spíš rezignovali na smysl demokracie. „S tím jde bojovat a rozkládat náklady ekonomických krizí do větší části společnosti: změnami v dávkách, daních, dostupnosti podpor,“ tvrdí sociolog.

Dlouhodobě nejhorších výsledků v indikátorech prosperity má Česko v oblasti bydlení. Byty za posledních 5 let zdražily o dvě třetiny. „Ceny jsou plus mínus stejné jako v okolních zemích, ale kupní síla je u nás nižší, a tím se stává nedostupné,“ říká ekonomická analytička Jana Klímová s tím, že se zvedají i dosud podprůměrné ceny nájmů. Západ Češi dohnali v cenách potravin, které rostly s inflací. „Vyletěla mnohem výš než ve většině okolních zemí a pomaleji klesala,“ uvádí.

Digitalizace sice proces přijímacího řízení na střední školy usnadnila i méně vzdělaným rodičům, odvahu dát děti na gymnázium mají však nadále spíš ti bohatší. „Děti, které jsou talentované, ale z chudších poměrů, tak jdou na horší školy,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop na fakt, že ačkoli se tři čtvrtiny dětí dostaly na preferovanou školu, jen 15 % mělo jako první volbu všeobecné gymnázium kvůli předpokladu, že se nemohou dostat. Na přetlak doplatili deváťáci v Praze.

Reforma, která je daná růstem důchodového věku, se snaží udžet více lidí na pracovním trhu. „Současných důchodců se reforma netýká vůbec,“ vysvětluje Prokop. Sociolog kritizuje návrh na zvýšení odvodů pro bezdětné, navrhuje zvyšovat spotřební daň a daň z majetku. „Stát by měl oceňovat péči o děti,“ tvrdí. Uvítal by dostupnější školy a školky. Jakým způsobem by se měly změnit slevy na děti? Co může přinést důchodová reforma a jaké jsou zádrhely v současném důchodovém systému?

Částečně za pravdu odborům dává ekonomka Jana Klímová v kritice výše minimální mzdy, poukazuje však, že zaměstnanci v Česku tratí kvůli pozici subdodavatelů. „Hodnota, která na ně připadá, když si to podělíte hodnotou toho, co vyrábí, je prostě nízká,“ vysvětluje. Mohly by českou ekonomiku nakopnout start-upy? Jak se liší plán Pirátů například na podporu zkrácených úvazků od návrhů Národní ekonomické rady vlády? A co si o tom všem myslí Václav Klaus?

Dánským modelem Flexicurity, ve kterém se výpovědní doba váže na počet odpracovaných let, se český návrh zkrácení výpovědní lhůty s prodloužením doby zkušební inspiruje jen málo. Flexibilitu umožňuje jen zaměstnavatelům, systém podpory v nezaměstnanosti nijak nezlepšuje. „Firmy, které tu flexibilitu budou využívat, by měly z velké části platit úřady práce,“ poukazuje Daniel Prokop na podobnou praxi v zahraničí. Jaké klady a zápory nese návrh sloučení sociálních dávek?

Kraje, stejně jako obce, dostávají peníze z daní. Tyto finance je třeba rozdělit podle klíče, který u krajů doposud nebyl jasně daný. Asociace krajů ČR přišla s novým návrhem, který zohledňuje například počty lidí studujících na středních školách. Chudým krajům se ale peníze ještě sníží, logika klíče není dobře nastavená. „Je třeba si ujasnit, co po krajích chceme, a podle toho klíč předělat,“ zdůrazňuje Daniel Prokop. Další změna by byla potřebná u dani z nemovitosti.

Český daňově-odvodový systém silně spoléhá na zdanění zaměstnanecké práce, tvrdí analýza společnost PAQ Research. Podle sociologa Daniela Prokopa asi 55 procent daňového mixu je v Česku danění práce, naopak minimum jde ze zdanění majetku. „V rámci práce hodně daníme zaměstnaneckou. Vedle toho máme výrazně méně daněné dohody o provedení práce a část kancelářských OSVČ,“ říká Prokop s tím, že zaměstnancům bereme hodně peněz, což motivuje k šedé ekonomice a tzv. švarcsystému.

Ekonomická situace domácností v Česku zažívá poprvé od roku 2022, kdy začalo zdražování, drobné zlepšení, a to ve všech ukazatelích. Říká to sociolog Daniel Prokop, podle kterého domácnosti v průměrů ušetří přes šest tisíc korun. „To je víc než před rokem, ale před dvěma lety ušetřily domácnosti osm tisíc. Je vidět, že se situace zlepšuje, ale zejména u chudších rodin s dětmi se zlepšuje relativně pomalu.“ Jak vypadá ekonomická situace u seniorů?

Počet obyvatel Česka loni stoupl z 10 milionů 830 tisíc na 10 milionů 900 tisíc obyvatel. Uvedl to Český statistický úřad. Jenže nárůst zajistila migrace, narozených dětí ubylo. „Klesá počet rodičů v generaci, která má děti. Máme silnou generaci, které je 35 až 50 let, těch je třeba 150 tisíc na ročník. A teď přichází generace, která se narodila v 90. letech a kterých je třeba jenom 90 tisíc,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop, podle kterého se porodnost bude ještě snižovat.

Oceněná režisérka Daria Kashcheeva mluvila při předávání Českých lvů o tom, jak skloubit mateřství s kariérou. Pozornost médií ale vzbudilo i to, že byla během proslovu přerušena. Co si o rovnosti žen a mužů a skloubení mateřství a prací myslí sociolog Daniel Prokop? „Máme jeden z největších rozdílů mezi platy mužů a žen v Evropě. A jeden z velkých vlivů je penalizace za mateřství nebo za rodičovství. Ženy mají velký výpadek z práce a ani do 55 to na mzdách nedoženou,“ říká.

Motivovat k pozdějšímu odchodu do důchodu chce Marian Jurečka nově nikoli zvyšováním výměry důchodu, ale úlevou na sociálním pojištění. „Výhodné pro stát, málo výhodné pro ty lidi, kteří pracují,“ říká sociolog Daniel Prokop, byť kvituje, že slevu uplatní sami zaměstnanci. Slevu na sociálním pojistném by chtěli také zaměstnavatelé v zemědělství. „Hodně zatěžujeme nízkopříjmové práce, víc než v řadě zemí v zahraničí, protože neexistují slevy na ty odvody,“ poukazuje Prokop.

V Česku je přes milion cizinců, 30 až 40 procent tvoří uprchlíci z Ukrajiny. „Částečně republika byla připravená, ale nedalo se připravit na to, že během pár měsíců přijde až 400 tisíc lidí,“ říká sociolog Daniel Prokop, podle kterého na 200 tisíc lidí zde zůstane dlouhodobě. „Zaplacené odvody přesahují podporu, která jde uprchlíkům. Dlouhodobě je migrace jedním z nástrojů udržitelnosti důchodového systému.“

„Díky rozšíření počtu výběru škol na tři nemusejí žáci při výběru tolik taktizovat,“ tvrdí sociolog Daniel Prokop. Dále popisuje, že pokud by se děti z nízkopříjmových domácností dostali k výuce historie a mediální gramotnosti, nebyly by tak náchylné k dezinformacím a vznikla by z nich generace loajálnější k demokracii. „Nízkorozpočtové rodiny na demokracii rezignují,“ upozorňuje Prokop. Také mluví o psychické zátěži, která snižuje schopnost člověka racionálně uvažovat.

Podle ekonomické analytičky Jany Klímové jsou poklesy u cen elektřiny a plynu trendem, který pozorujeme na zahraničních trzích dlouhodobě. „Poklesy se dějí po celý rok, nejedná se o náhlý skok,“ osvětluje situaci. Protože se však jedná o tržní cenu komodit, koncový zákazník prozatím větší změnu nepocítí. K cenám energií se totiž připočítává regulovaná složka, která se loni zvyšovala. Analytička varuje před výhodnými fixacemi na tři roky, které se mnohdy nevyplatí.

Příspěvek i doplatek na bydlení, na živobytí a přídavek na dítě by se měly sloučit, podávat by se měla jedna žádost. To je podle sociologa Daniela Prokopa dobrý krok. „V Anglii a dalších zemích to tak funguje, všechny dávky řeší jednu věc – chudobu rodin a domácností. Je zbytečné, aby byly čtyři dávky. Úřady práce jsou zahlceny čtyřmi žádostmi, čtyřmi procesy místo jednoho,“ říká sociolog, podle kterého by to mělo ulehčit jak žadatelům, tak úřadům práce, a zpřehlednit systém.

Jeden z největších faktorů dostupnosti bydlení není na straně nabídky, ale na straně reálné kupní síly a výše úroků na hypotéky. Říká to sociolog Daniel Prokop, podle kterého kupní sílu obyvatel lze ovlivňovat strukturou daní. „Méně daníte práci, více daníte nabytý majetek, takže umožňujete lidem se k nemovistostem dostat. Je potřeba, aby se vyšší kupní síla nenapnula celá do vlastnického bydlení, tím zvýší ceny, ale aby část šla do nájemního bydlení,“ vysvětluje.

Národní ekonomická rada vlády navrhla kabinetu celkem 37 opatření k vyššímu ekonomickému růstu, například motivovat lidi ke zdravotní prevenci nebo upravit systém dávek. „Česká ekonomika je, co se týče růstu, jedna z nejpomalejších v rámci Evropy, což je dáno i omezenou spotřebou a dalšími bloky v ekonomice,“ říká sociolog Daniel Prokop, který se na dokumentu podílel a podle kterého je potřeba v dalších dvou letech vynahradit to, co jsme ztratili v uplynulých dvou letech.

Mezi rizikové faktory života patří konzumace alkoholu, kouření, stravovací návyky, nedostatečná fyzická aktivita. To způsobuje nemoci, které představují velkou finanční zátěž pro zdravotní pojišťovny. „Chronické a preventabilní nemoci, kterým se dá zabránit a které se opakují, stojí asi 70 procent rozpočtu českého zdravotnictví, umírá na to velká část lidí. Ztráta produktivity dána nemocností stojí asi 0,7 HDP růstu české ekonomiky,“ vyjmenovává sociolog Daniel Prokop.

Snížení mimořádné valorizace v podmínkách prudkého růstu cen bylo podle 71 poslanců hnutí ANO retroaktivní a nabouralo očekávání důchodců. Proč vláda důchody snížila? „Důvody byly fiskální, valorizace stojí hodně peněz. Zároveň jsou mimořádné valorizace udělány trošku nešťastně, že pomáhají spíš důchodcům s vyššími důchody, takže vláda udělala opatření, že spíš zvedá nižší důchody,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop. Jak by mohly být valorizace udělány lépe?

Prezident Petr Pavel připomněl ve svém projevu dvacet let starý slib zavést v České republice euro. Někdo mu zatleskal, jiní vyjadřují nesouhlas. Co si myslí o přijetí eura sociolog Daniel Prokop? „Z našich průzkumů víme, že česká skepse vůči euru je dána dvěma věcmi – není důvěra, že to pomůže ekonomickému růstu a dopadu na domácnosti,“ říká s tím, že euro potřebuje nový příběh. „Koruna hraje v Česku emotivní roli, nejde ji jen tak vyšoupnout.“

Dávková podpora Ukrajinců se omezila, přesto se ukazuje že počet pracujících Ukrajinců narostl. „Zhruba tři čtvrtiny ekonomicky aktivních Ukrajinců v Česku dnes pracuje, což je velký úspěch,“ říká sociolog Daniel Prokop k průzkumu, který mapuje život ukrajinských uprchlíků v Česku. Problémem ale podle něj je, že lidé pracují hodně bez smlouvy, na agenturu a podobně. „Obecně hodně Ukrajinců pracují v nejistých podmínkách.“

Velkým tématem jsou aktuálně ceny potravin. Výzkum Život k nezaplacení se často ptá, jak velkou část příjmů dávají lidé za bydlení a za potraviny. Kolik tedy dávají domácnosti v průměru za jídlo a pití? „Je to kolem 20 procent. Nárůst potravin domácnosti kompenzovali snížením jejich spotřeby, omezení luxusnějších potravin. Absolutní výdaje za potraviny narostly asi o tisíc korun oproti listopadu 2021. Čtvrtina domácnosti na potravinách šetří,“ říká sociolog Daniel Prokop.

„Zhruba 35 procent domácností dnes negeneruje úspory, z toho, co měsíčně přinesou domů, ať už z výplat nebo důchodů, utratí prakticky všechno,“ říká sociolog Daniel Prokop s tím, že v roce 2021 to bylo 19 procent domácností a jde tedy o zhoršení životního standardu části domácností. „Domácnosti šetří, což vede k redukci domácí poptávky, což vede ke stagnaci ekonomiky.“

Až 31. prosince skončí stropy na elektřinu a plyn, pro většinu domácností by to nemělo znamenat žádný posun v cenách. Tvrdí to ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová, podle které už v současné době je většina dodávek, ať už silové elektřiny nebo plynu, pod vládními stropy. „V současné době lze najít nabídky na elektřinu, které jsou až o čtvrtinu nižší než vládní strop.“ Jak ale růst regulovaných cen dopadne na domácnosti i na podniky?

Oproti stavu před rokem se situace objektivně zlepšila důchodcům díky valorizacím, u střední třídy, rodin s dětmi je situace přijatelná a většina z nich nemá problém. „Ale u spodní poloviny rodin s dětmi situace stagnuje a není úplně růžová, třetina domácností negeneruje úspory,“ říká sociolog Daniel Prokop, podle kterého se zastavilo zhoršování, ale zlepšování nás spíš čeká, až porostou příjmy příští rok a snad se zastaví se inflace. Jsou důvody ke stávkám?

Blíží se předvánoční období, což je pro mnohé utrácení za nákupy dárků, jenže necelá třetina domácností se snaží omezovat výdaje. „V chudší polovině domácností se tendence šetřit drží vysoko, více je zasáhla inflace, nemají zbytkové příjmy,“ říká sociolog Daniel Prokop. „Vláda by mohla dělat víc v daňových změnách, aby uvolnila kupní sílu,“ navrhuje Jak budou vypadat reformní změny v systému penzí?

Školské odbory rozhodly, že 27. listopadu bude celodenní stávka základních, středních i mateřských škol. Odbory chtějí zabránit snižování výdajů ve školství. „Stát reaguje na to, že některé malé školy nejsou efektivní v tom, že malá třída stojí hodně peněz a chce snížit maxima hodin,“ objasňuje sociolog Daniel Prokop. Podle něj je ale kritika oprávněná v tom, že to motivuje nemít malé třídy, a může to mít negativní dopady na pedagogické metody rozdělování tříd do skupin.

Společnost PAQ Research vydala ve středu novou verzi takzvané Mapy vzdělávání. Ukazuje, že i v chudých regionech Česka mohou být děti studijně úspěšné. Jenom na financích totiž nezáleží, upozorňuje sociolog Daniel Prokop. „I když jsou regiony stejně chudé, tak roli hraje to, jaké tam jsou finance na služby, jestli mají dost školních psychologů, speciálních pedagogů a jestli je tam vysoká účast ve školkách,“ analyzuje výsledky průzkumu.

Podle návrhu zákona o státním rozpočtu, který projednává v prvním čtení Sněmovna, chybí dotace na poplatky za obnovitelné energie a regulované služby. Co to pro ceny energií znamená? „Část na obnovitelné zdroje tam zůstala, ale je velmi výrazně pokrácená. Znamená to, že se to určitě projeví v cenách energií na fakturách, které vidíme každý měsíc,“ říká ekonomická analytička Českého rozhlasu Jan Klímová.

Jak danit slazené nápoje? Na to se ptá studie společnosti PAQ Research, kterou v pravidelném pořadu Život k nezaplacení přibližuje sociolog Daniel Prokop. „Spotřeba cukru u nás je výrazně vyšší, než by doporučovali lékaři, nadprůměrný počet lidí má nadváhu a jsme zemí, která nadprůměrně konzumuje slazené nápoje,“ vyjmenovává důvody, proč má smysl zdanění slazených nápojů řešit.

Inflace meziměsíčně nerostla, naopak klesá, příjmy domácností ale nerostou. „Situace relativně stagnuje, což je pozitivní zpráva, že se zastavil nárůst ekonomických problémů. Ale pořád je zhruba třetina domácností, které měsíčně neušetří skoro nic, buď jsou v minusu, nebo ušetří maximálně 500 korun,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop, podle kterého počet domácností, které jsou na hraně v měsíčním rozpočtu, je výrazně vyšší než před dvěma lety.

V alkoholu by bylo lepší vybrat 12 až 17 miliard korun navíc. Myslí si to sociolog Daniel Prokop, který vládě zároveň navrhuje uchovat nižší sazby pro menší pivovary a vinaře. „Podle zahraničních studií je standardní mít alkohol v pivu a vínu třeba na šedesáti- osmdesátiprocentní efektní sazbě oproti tvrdému alkoholu,“ říká sociolog Daniel Prokop. Podle něj by například alkoholová cenová politika měla mít větší vliv na omezení spotřeby.

„Konsolidační balíček mohl mimo jiné mnohem více zdanit alkohol,“ připouští sociolog Daniel Prokop, podle kterého vláda slibuje, že se bude věnovat danění takzvaných tichých vín. „Relativně standardně daníme tvrdý alkohol, pivo je daněno efektivně, a vína vůbec. To umožňuje, že se alkoholici přesouvají k levným vínům od tvrdého alkoholu, když uděláte nerovnoměrné nastavení,“ říká. Co dalšího by se mohlo udělat s konsolidačním balíčkem?

V dohodách o provedení práce se chystá změna, aby se zamezilo jejich vysoké kumulaci. „Český stát nevěděl, kdo má kolik dohod,“ objasňuje sociolog Daniel Prokop, podle kterého budou na dohodách limity – měsíčně by se celkově nemělo překročit 17 tisíc. To může přinést větší administrativní zátěž. „Když překročíte o korunu, zaplatíte tisíce korun za jednu chybu. Jdeme směrem, který je systémově špatný, limitujeme využívání alternativní cesty.“

Prvním čtením prošla novela oddlužení, která se zabývá exekucemi. Přestože se situace zlepšuje, stále má téměř 450 tisíc lidí tři a více exekucí. „Jsou v nich dlouhodobě, takže je to vytlačilo do šedé ekonomiky, polovina z nich pracuje načerno a neodvádí odvody,“ přibližuje sociolog Daniel Prokop.