Řeči o řeči

27.10. nás čeká Světový den ergoterapie, proto se s Markétou Trtílkovou a ergoterapeutkou Kristýnou Hoidekrovou vypravíme právě do světa ergoterapie. Co je ergoterapie? Kde ji lze studovat? Jak a kde vyhledat ergoterapeuta? Jaké jsou možnosti spolupráce logopedie s ergoterapií? O tom stejně jako o nácviku soběstačnosti, počítačovém tréninku kognitivních funkcí v kombinaci s transkraniální stimulací mozku stejnosměrným proudem či telerehabilitaci můžete poslouchat v naší nové podcastové epizodě. Po jejím vyslechnutí si možná řeknete, že toho zaznělo tolik, že si chcete epizodu pustit ještě jednou. A to je dobře, protože my jste to udělali také tak.

Primární progresivní afázie je "mladý" syndrom, poprvé popsaný v osmdesátých letech dvacátého století. Jaké jsou možnosti jeho diagnostiky a terapie? V čem se primární progresivní afázie odlišují od běžných afázií po mozkových příhodách a v čem od demencí, např. alzheimerovských? Jaké jsou subtypy tohoto syndromu? Jaká léčba a jaké možnosti logopedické a nefarmakologické léčby jsou v současné době pacientům k dispozici? Proč je hlavním cílem péče heslo "čím líp, tím líp"? S Karolínou Divíškovou si o tom všem a mnohém dalším povídá v této epizodě odborník nejpovolanější, profesor Robert Rusina. Rozhovor je to delší, ale po jeho vyslechnutí si jistě řada z vás řekne: to už je konec? Ano, otázek je mnoho a doufáme proto, že s profesorem Rusinou se v našem podcastu neslyšíme naposled...

Lze vést plnohodnotný pracovní a společenský život i po laryngektomii? Nejen odpověď na tuto otázku ale také mnohé o náhradních hlasových mechanismech, specificích, výhodách a nevýhodách jednotlivých metod či poslání Spolku laryngektomovaných přináší nová epizoda Řečí o řeči. Na první pohled neveselé téma se v podání Petra Šmída a Evy Kocábkové, klinické logopedky a spolupředsedkyně Spolku laryngektomovaných ČR, mění v poselství naděje a optimizmu. Věříme, že rozhovor zaujme všechny posluchače bez ohledu na to, jak osobně blízké jim téma je.

Co je a co není ABA a jak nám může pomáhat (nejen) v péči o klienty s poruchami autistického spektra? Jaké jsou mýty spojené s ABA a jak je to s posttraumatickou stresovou poruchou, která se v souvislosti s ABA často zmiňuje? Kde se ABA studuje a jak a kde vyhledat ABA odborníka? Na tyto a mnohé další otázky vám přináší odpovědi rozhovor Barbory Lichorobiec s Petrou Hrančíkovou, klinickou logopedkou a zároveň certifikovanou behaviorální analytičkou. 

Proč je zajímavé zamyslet se nad naším pohledem na unikátnost našich mozků, paradigmatem patologie a jak je to s právem "být postižený"? Proč přijmout sebe sama a své blízké i se svou neurodivergencí? Jaký je rozdíl mezi rozvojem řeči a rozvojem komunikace u dětí s autismem a jaký je podíl traumatu na vývoj neurodivergentní symptomatiky? Základy titěrné detektivní práce při hledání cesty k pochopení toho, jak funguje mozek našich neurodivergentních dětí, nás provede rozhovor Markéty Trtílkové s terapeutemMiklósem Csémym.

O postcovidovém syndromu se hodně mluví, potíže s pamětí, pozorností, dlouhodobé bolesti hlavy, únava, závratě a deprese jsou poměrně známé. Potíže v řeči, čtení a psaní nejsou tak časté, mohou být nicméně nesmírně závažné a invalidizující. Příběh Jiřího Navrátila, který vám přináší Karolína Divíšková, je velmi silný. Po jeho vyslechnutí si mnozí, kteří si COVIDem prošli bez větších následků, úlevou vydechnou. Ti, které COVID poznamenal dlouhodobě, věříme, načerpají jeho poslechem novou odvahu a naději.

Jak souvisí rané oromotorické schopnosti s vývojem artikulace? Jaké savičky jsou vhodné pro nedonošené či nekojené děti? Je důležitý pro správný oromotorický vývoj čas, kdy se začnou zavádět příkrmy? Jakým způsobem a v jaké konzistenci by se měly dětem příkrmy podávat? Když dítě odmítá příkrmy, znamená to, že mu nechutnají? Kolikrát je nutné mu nabídnout jednu příchuť či konzistenci, než si na ni dítě zvykne a přestane ji odmítat? Co je to taktilní či intraorální hypersenzitivita? Proč narůstá počet dětí, které jsou "vybíravé" v jídle?

Na tyto a mnohé další otázky naleznete odpovědi v rozhovoru Barbory Lichorobiec s Adelaidou Fábianovou z Adeli Medical Centre v Piešťanech, klinickou logopedkou a autorkou publikace Oromotorika hrou.

Pokud jste ještě neslyšeli o výzkumu v oblasti neurověd v brněnském institutu CEITEC, je tato podcastová epizoda určena přesně vám! Markéta Trtílová v ní zpovídá doktora Luboše Brabence a přináší odpovědi na otázky: jak neinvazivně a v domácích podmínkách pomocí slabého stejnosměrného proudu stimulovat mozkovou aktivitu pacientů s Parkinsonovou chorobou? Jak tato stimulace spolu s řečovou terapií ovlivňuje srozumitelnost řeči? Pomáhá metoda i pacientům s řečovými obtížemi po cevní mozkové příhodě? Jaké jsou dosavadní výsledky studie? Mohou se pacienti s Parkinsonou chorobou do studie přihlásit? Pokud již v tomto okamžiku vaše zvídavost touží po rychlém zodpovězení těchto otázek, pusťte si novou epizodu a zaposlouchejte se...

Vítejte u nové epizody Řečí o řeči, ve které nás klinické logopedky Karolína Divíšková a Tereza Školníková zavedou do světa hlasu a jeho poruch. Víte, kdy se s chrapotem obrátit na foniatra? Kdy pomůže logoped? Co je to technika Lax Vox nebo elektrostimulace hlasivek? Co je to tvrdý hlasový začátek, fistulový hlas, hlasová hygiena či diagnostická technika hlasového pole? A co to jsou psychogenní poruchy hlasu?

Vítejte ve světě hlasové terapie, který bez nadsázky snoubí umění s vědou!

Rozhovor Markéty Trtílkové s MUDr. Slavomírem Pietruchou přináší řadu informací o tom, jak se ADHD projevuje v dětství a dospělosti, o rizicích při vstupu do školy či v dospívání, možných přidružených onemocněních ale především o možnostech léčby. Pokud jste rodiče, učitelé či kamarádi těchto dětí a dospělých, věříme, že vám rozhovor pomůže odpovědět na řadu otázek, které vás v souvislosti s tímto onemocněním napadají.

Rozhovor s doktorkou Lucií Botorovou, klinickou psycholožkou z Centra duševního zdraví pro děti a adolescenty Praha (https://www.dumtriprani.cz/), lze bez nadsázky považovat za jednu z nejaktuálnějších epizod, kterou náš podcast Řeči o řeči dosud publikoval. Dotýká se palčivého problému naší společnosti, duševního zdraví dětí. Jak funguje týmová péče zdravotně sociální služby tohoto centra? Je Linka bezpečí určena pouze dětem v tísni, nebo se na ni mohou obrátit i rodiče, kteří nevědí, kde hledat pomoc pro své dítě? S jakými obtížemi nejčastěji přicházejí děti do péče Centra duševního zdraví a jaké mohou být příčiny zvyšující se duševní nepohody dětí a adolescentů? Existuje nějaká prevence těchto obtíží? Nejen na tyto otázky vám odpoví rozhovor naší milé redaktorky Markéty Trtílkové, který vám přinášíme.

Seznamte se s působením organizace Šťastný úsměv, která již osmnáct let pomáhá získávat a předávat informace rodinám dětí s rozštěpem a provází je jejich životy. V rozhovoru Karolíny Divíškové s Martinou Kolískovou se dozvíte, kdo je to "lvíček", jak mluvit s dětmi o rozštěpu nebo o kalendáři, který pomáhá již v porodnicích maminkám dětí s rozštěpem. Které knihy a jaké aktivity mohou pomáhat rodičům a dětem, proč jsou důležitá setkávání rodin a odborníků na pobytových akcích a co znamená proužkovaný den? Zaposlouchejte se a zjistíte nejen to, ale ještě mnohem víc. Věříme, že tento milý rozhovor vykouzlí šťastný úsměv i na vaší tváři.

To, že je nutná včasná a koordinovaná péče o děti s rozštěpovými vadami v oblasti obličeje, všichni víme, možná ale mnozí nevíme, jak přesně je tato péče realizována jednotlivými členy mezioborového týmu a jaké je místo klinického logopeda v jeho rámci. O tom všem, ale i tom, že například již s patnáctiměsíčním dítětem lze cíleně pracovat a získat si jeho aktivní spolupráci v rámci logopedické péče, nám poví náš milý host, klinická logopedka Julie Čefelínová, vedoucí Oddělení klinické logopedie ve Fakultní nemocnici u svaté Anny a zároveň naše přední odbornice na rozštěpové vady v orofaciální oblasti.

Terka Marková a Pepa Hrdina - dětská zdravotní sestra a učitel. Dva dospělí lidé, kteří mají jedno společné: rozštěp v oblasti rtu a patra. Jaké je to být jako dítě často a dlouho v nemocnici, proč jsou chirurgové "hustý" a jizva je "cool", proč je důležité, aby rodiče fotili své miminko s rozštěpem, jaké je to chodit celé dětství na logopedii? A proč se Terka pořád usmívá a Pepa je samostatný? Nejen o tom všem je rozhovor Petra Šmída, který vás, věříme, zaujme mimo jiné i srdečnou atmosférou a nezdolným optimismem.

Treacher Collins syndrom je dědičné onemocnění, které postihuje častěji ženy a projevuje se deformitami v obličeji, potížemi se sluchem či dechovými obtížemi. O tom, že sice toto onemocnění mění vzhled obličeje, nikoliv však intelekt a ducha jeho nositele, se můžete sami přesvědčit v rozhovoru Markéty Trtílkové s milou mladou dámou Zuzanou Novákovou.

Chirurgická léčba rozštěpových vad má v naší zemi velkou tradici. Plastičtí chirurgové dnes běžně operují rozštěpy rtu v prvních týdnech života novorozence, rozštěpy patra pak do jednoho roku. Pro vývoj řeči dítěte je to ohromná pomoc, protože zásadní chirurgické zákroky se zhusta odehrají v době, kdy ještě dítě nemluví. Rozštěpové vady nejsou "katastrofou" a ačkoliv vyžadují tyto děti mnoho odborné péče, jsou úžasné a svým rodinám vracejí čas a péči do nich vloženou měrou vrchovatou. Tak by se daly shrnout některé z myšlenek, které zaznívají v rozhovoru Karolíny Divíškové s plastickou chiruržkou MUDr. Koškovou z Dětské nemocnice při FN Brno. Chcete-li slyšet víc, zaposlouchejte se do této epizody, která - i přes nelehké téma - je plná optimismu a radosti.

Co je to zlatá hodinka? Lze kojit dítě z rozštěpem? V čem je to pro matku a dítě přínosné? Nejen na tyto otázky odpovídá Barboře Lichorobiec v nové podcastové epizodě laktační poradkyně Andrea Poloková, autorka publikace Praktický návod na kojení a jedna z předních osobností občanského sdružení MAMILA.

Evidence-Based Practice (EBP) je v klinické praxi velmi skloňované téma. Možná ale leckoho překvapí, že EBP nepředstavuje pouze výsledky klinických studií, ale stejnou měrou zahrnuje i preference pacienta a zkušenost terapeuta. Nalézt rovnováhu mezi těmito třemi komponentami je často velmi obtížné, ale bez ní nám bude v trojspřeží EBP vždy jeden "kůň" předbíhat. Jak tuto rovnováhu nalézt, rozumět výsledkům klinických studií a orientovat se ve změti odborných či pseudoodborných výzkumů? Nejen na tyto otázky se pokusí odpovědět klinická logopedka Simona Hlaváčová, která přijala pozvání Barbory Lichorobiec k již třináctému rozhovoru našeho-vašeho podcastu Řeči o řeči.

V rozhovoru jsou zmíněny některé databáze, z nichž lze pro EBP čerpat: ⁠www.cochranelibrary.com, ⁠⁠www.asha.org/evidencemaps⁠, ⁠www.medline.com⁠, ⁠www.pubmed.gov⁠

O tom, co obnáší práce logopeda na neurochirurgii, a o možnostech tréninku kognitivních funkcí pomocí sofistikovaného počítačového programu RehaCom si v této podcastové epizodě Řečí o řeči povídá Markéta Trtílková s klinickou loogopedkou Kristinou Šimečkovou z Fakultní nemocnice Brno. Dozvíte se například, komu je tento program určen, jak terapie kognitivních funkcí jeho prostřednictvím probíhá a kde nalézt seznam pracovišť, která tuto terapii poskytují.

Hostem Karolíny Divíškové je tentokrát vedoucí pardubické služby komplexní rehabilitace pro dospělé osoby se získaným poškozením mozku KOMPRE a zároveň komunikační terpeutka Jana Vítková. Dozvíte se například, co obnáší komplexní rehabilitace, co je to kognitivní trénink, jak probíhá terénní a ambulantní služba a zda a jak komplexní rehabilitace pomáhá rodinám svých klientů. 

Na 6. březen připadá Evropský den logopedie, proto jsme pro vás k tomuto dni připravili mimořádnou epizodu našeho podcastu. Tento rok je tématem úloha klinického logopeda v intenzivní medicíně. Jaká je jeho role na neonatologii, jednotkách intenzivní péče či v průběhu awake operací mozku? Nejen na tyto otázky odpoví Petru Šmídovi klinická logopedka Petra Klusáčková z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.  

Atilla Fabián je válečný veterán z Iráku, který před deseti lety prodělal rupturu aorty. Cestou za znovuzískáním života, důstojnosti a místa ve společnosti jej provázela a stále provází jeho žena Ilona, se kterou je tento rozhovor. Je to rozhovor pro všechny, kteří mají ve své péči - ať již jako odborníci nebo rodina - někoho, u něhož naději na zlepšení zdravotního stavu si je někdy obtížné udržet.   

Jak se mohou projevovat počátky kognitivní poruchy a jak a kde vyhledat pomoc? Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvíte v další epizodě Řečí o řeči. Tentokrát s Karolínou Divíškovou a klinickým psychologem Janem Bažantem. 

Víte, jaké jsou možnosti příspěvků na péči či invalidního důchodu pro osoby s komunikačním deficitem? Víte, kam se obrátit a jak postupovat? O  tom všem a mnohém dalším si povídá Markéta Trtílková v naší sedmé podcastové epizodě se sociální pracovnicí Marcelou Batelkovou.

Zajímá vás jak a proč s vašimi dětmi začít používat v komunikaci přirozená gesta či znaky? Nebo si kladete otázku, zda máte vůbec o gestech a znacích ve výchově dítěte uvažovat? Je tato metoda vhodná pro všechny děti? Nemůže některým škodit? Na tyto otázky a mnoho dalších vám odpoví Terezie Vasilovčík Šustová spolu s Barborou Lichorobiec. 

Víte, že existuje bezplatná možnost, jak si nechat poradit a vyzkoušet alternativní a augmentativní komunikační pomůcky a technologie? Pokud ne, tento díl našeho podcastu je přesně pro vás! Poslechněte si svižný a velmi praktický rozhovor Karolíny Divíškové o Sociálně aktivizační službě Lifetool, kterou poskytuje Diakonie ČCE.   

Rozhovor Barbory Lichorobiec s Barborou Červenkovou o roli klinického logopeda v péči o bezpečný a uspokojivý příjem potravy u nedonošených dětí. Čtvrtá epizoda podcastu Řeči o řeči volně navazuje na článek Barbory Červenkové uveřejněný v e-časopise Asociace klinických logopedů Listy klinické logopedie s názvem Neverbální komunikace kojenců narozených předčasně...

Rozhovor Markéty Trtílkové o rozvoji komunikace dětí s autismem. Pozvání k rozhovoru přijala odbornice z nejpovolanějších, Martina Mokrá, klinická logopedka a maminka dívenky s autismem. 

Jste-li rodiče, pečovatelé, učitelé, asistenti či kamarádi dětí a dospělých s těžkým komunikačním hendikepem a nevíte, co je to "cestovní pas" či "eye tracking", je zde epizoda Řečí o řeči přímo pro Vás. Zajímavý rozhovor Petra Šmída s Marií Cesnárikovou o tom, že komunikovat lze nejen mluvenou řečí.  

Rozhovor se klinickou logopedkou Zuzanou Blažkovou o tom, jak a proč rozvíjet komunikaci s batoletem, které ještě nemluví nebo mluví jen velmi málo a kdy a kde vyhledat odbornou pomoc