Škola DIGI IN - podcast NPI ČR

Digitální technologie stále více ovlivňují výuku – zlepšují procesy učení, propojují školu s vnějším světem, ale zároveň vyvolávají i řadu obav a otázek. Ondřej Neumajer z Národního pedagogického institutu ČR v podcastu objasňuje, jak technologie přispívají k výuce, kdy mohou podporovat nerovnosti mezi žáky a proč je jejich zavádění tak složité. Prostor dostávají i konkrétní aktivity NPI, které učitelům usnadňují začleňování digitálních nástrojů do praxe – od metodické podpory po praktické kurzy a školení.

#myjsmenpi #myjsmedigi #npodigi #digitalnikompetence #novainformatika  

V 16 letech začala s kamarádkami programovat webové stránky a nakódovala stránky Harryho Pottera. Design webových stránek ji natolik bavil, že jej šla ve dvaceti letech studovat do Velké Británie. Dnes je Alice Antonínová zpět v Česku a popularizuje svět IT mezi dívkami, protože ví, že je jich v odvětví potřeba. Jak je neodradit od studia informatiky a na co se při hodinách zaměřit, abychom zaujali právě dívky? O tom si s Alicí povídáme v dalším díle podcastu Škola DIGI IN. 

„K výuce textového editoru využíváme LaTeX editor (Overleaf). V prezentacích rozšiřujeme vějíř dovedností o Canvu. Grafiku jsme dříve učili v programech Inkscape a Gimp. Umělou inteligenci už nyní můžeme bez problémů využívat v celé škole. Začínáme s principy AI a následně pracujeme například s programováním v HTML pomocí AI. Abych žáky něco naučila, musím vytvořit bezpečné prostředí, a nikoliv je strašit testy a známkami,“ říká v dalším díle Škola DIGI IN Lucie Drimlová z Gymnázia Vídeňská v Brně.

Učitelka informatiky z Gymnázia Brno, Vídeňská v dalším díle Škola DIGI-IN přibližuje, jak probíhá výuka na šestiletém studijním programu zaměřeném na informatiku a programování. „Na naše gymnázium se dostane jeden žák z deseti, kteří dělají zkoušky ze sedmé třídy. Se studenty postupně začínáme s kyberbezpečností, algoritmizací, následně programujeme ve Scratchi a Pythonu nebo pracujeme s roboty. Od třetího ročníku už naplno v programovacím jazyce C a C+. Žáci mohou na konci studia maturovat z programování a ti, co si ho vybírají, jsou skvěle připraveni na IT vysokou školu. Ostatní ale své zkušenosti mohou díky všeobecnému přehledu využít i v jiných oborech, jako je je biomedicína nebo biochemie,“ říká Lucie Drimlová z brněnského gymnázia.

Co spojuje WEX, Caesarovu šifru nebo Morseovu abecedu? To vše je podle Hany Zbořilové informatika na prvním stupni. Děti si podle ní myslí, že rozumí počítačům, a ve skutečnosti neumí PC ani zapnout a hledají tlačítko na obrazovce. Jak postupuje učivo informatiky od těch nejnižších tříd až po druhý stupeň, aby byli žáci připraveni na programování v páté třídě? Poradí učitelka prvního stupně z prostějovské ZŠ Otto Wichterleho.

Učitelka prvního stupně Hana Zbořilová ze ZŠ Otto Wichterleho se technologií nebojí. Dětem dá tablety do ruky už v první třídě a učí je propojovat slovíčka pomocí dotykové obrazovky. S dětmi pak pokračuje a využívá například kvízy, tajenky a hojně také únikové hry. „Tandemovou výuku v první a druhé třídě si vychvaluji jak já, tak děti,“ říká v dalším díle Škola DIGI IN učitelka z prostějovské základní školy Hana Zbořilová.

V tomto dílu podcastu Škola DIGI IN pokračujeme v rozhovoru s Radovanem Mikešem ze ZŠ Nerudova v Českých Budějovicích. Tentokrát se zaměřujeme na jeho přístupy k výuce fyziky a kroužku badatelské fyziky. Diskutujeme o propojování předmětů, využívání
 moderních technologií jako jsou micro:bit a PASCO systémy, a inspiraci studentů k fyzikálním experimentům a projektům. Podělí se s námi o své zkušenosti a připojí k nim i praktické tipy pro učitele. 

#myjsmenpi #myjsmedigi #npodigi #digitalnikompetence #novainformatika #vyukavprirode 

V tomto dílu podcastu Škola DIGI IN hostíme Radovana Mikeše, učitele informatiky ze základní školy Nerudova v Českých Budějovicích. Diskutujeme o jeho unikátních metodách výuky informatiky, zapojení digitálních technologií a inspirativních způsobech, jak přitáhnout studenty k informatice. Sdílí s námi také své zkušenosti s motivováním studentů a spoluprací s pedagogickou fakultou. 

#myjsmenpi #myjsmedigi #npodigi #digitalnikompetence #novainformatika

„Maturitu z informatiky rozdělujeme na praktickou a teoretickou část. Přitom největší část tvoří programovací otázky. Žáci se přesto maturitě z informatiky nevyhýbají a díky rozvoji technologií je jim stále blíže. Já jako učitel se snažím ukázat cesty. Jsou žáci, kteří mě přerostli a já netuším, co na tom počítači dělají. Máme zde celou řadu studentů, kteří si informatikou vydělávají už na střední škole,“ říká gymnaziální učitel informatiky Miroslav Kotlas. 
Další díl Škola DIGI IN ale není jen o maturitách, bavíme také se o možnostech využití celoškolských programů pro obecnou výuku a organizaci studia nebo o možnostech grafických programů ve výuce.

#myjsmenpi #myjsmedigi #npodigi #digitalnikompetence #novainformatika #vyukainformatiky

V první části rozhovoru s Miroslavem Kotlasem z Gymnázia Česká se bavíme o vstupních znalostech žáků v informatice. Žáci podle něj mají pocit, že informatice rozumí, protože umí hrát hry na telefonu. Přitom neumí ani uložit soubor. To je pro něj nezbytné minimum z informatiky. Na Gymnáziu tak věnuje výuku v prvních ročnících především tomu, aby sjednotil znalosti. Mezi žáky jsou ohromné mezery a je opravdu hodně znát, jakým způsobem se učila informatika u nich na základní škole. Někteří studenti umí programovat a ovládají 3D tiskárny a jiní neumí ani základy kancelářských aplikací. „Chci, aby děti ihned začali pracovat s technologiemi a využívali je k lepší organizaci studia a práce,“ říká v dalším díle Škola DIGI IN gymnaziální učitel informatiky.

#myjsmenpi #myjsmedigi #npodigi #digitalnikompetence #novainformatika #vyukainformatiky

Anotace: V pokračování rozhovoru s Petrem Drahníkem ze ZŠ Pohůrecká se zaměříme na využití technologií při výuce přírodopisu. Vydáme se do lesa a načerpáme inspiraci, jak prohloubit poznávání přírody díky tomu, co běžně nosíme v kapse – našim mobilním
telefonům. Díky aplikaci, která rozpoznává zvuky ptáků, mohou děti odhalit, jaké druhy ptáků se ukrývají v korunách stromů kolem nich. Přírodopisné dokumenty mohou zpestřit běžnou výuku, stejně jako různé projekty a zkoumání živočichů, aniž bychom jim ublížili. 

#myjsmenpi #myjsmedigi #npodigi #digitalnikompetence #novainformatika #vyukavprirode 

Všechny prvky periodické soustavy prvků jeho žáci umět nemusí. Stačí mu znát jen značky těch důležitých, se kterými se žáci v životě setkají. Učebnici učitel ze ZŠ Pohůrecká nepotřebuje takřka vůbec. Žáky postaví před problém, a nechá je si zjistit relevantní informace přes telefon nebo tablet. Studenti pak sami bádají a snaží se zadaný problém vyřešit. Také se mu velmi osvědčuje pracovat se všemi smysly žáků, pak si chemii podle učitele lépe pamatují a odnáší si znalosti. Více o metodách a tipech k výuce chemie v dalším díle podcastu Škola DIGI IN.

#myjsmenpi #myjsmedigi #npodigi #digitalnikompetence #chemie #RozvojUčitelů 

V tomto díle našeho podcastu si povídáme s Evou Nečasovou z iniciativy AI dětem o využívání umělé inteligence ve školách. Probereme, kdy a jak začít s AI ve výuce, jak mohou učitelé využít AI ve svých hodinách, ale i jak se vyhnout možnému zneužití této technologie. Diskutujeme také o konkrétních příkladech z praxe a budoucnosti vzdělávání s umělou inteligencí. Přidejte se k nám a zjistěte, jak může AI změnit školství k lepšímu.
 

#myjsmenpi #myjsmedigi #npodigi #digitalnikompetence #novainformatika #AI #UměláInteligence #RozvojUčitelů #AIdětem 

Hostem dalšího dílu podcastu je Eva Nečasová z organizace AI dětem. Děti se totiž s umělou inteligencí setkávají už jako malé, když jim například algoritmus nabízí další videa ke shlédnutí. Ve škole by se podle Evy Nečasové měla vyučovat AI už od třetí třídy. Sama pro výuku připravila materiály a dokončuje kurikulum pro žáky na základních školách. „Myslím si, že děti jsou konzumenti hlavně z toho důvodu, že je neučíme ve školách být tvůrci,“ říká v dalším díle Škola DIGI IN Eva Nečasová.

#myjsmenpi #myjsmedigi #npodigi #digitalnikompetence #novainformatika #AI #UměláInteligence #RozvojUčitelů #AIdětem

Odkazy: 
https://aidetem.cz/
https://helloruby-pro-skoly.cz/
https://aidetem.cz/educast/
https://teachablemachine.withgoogle.com/

Hostem dnešního dílu podcastu je Michal Čermák z Asociace pro aplikovaný výzkum v IT, která zkoumá digitální kompetence žáků i učitelů základních, středních a případně vysokých škol. Využívá k tomu IT Fitness Test tvořený různými typy úloh.
 Ve kterých oblastech se žákům daří nejlépe a jaké typy úloh jim dávají nejvíce zabrat? A jak jsme na tom ve srovnání s ostatními státy V4? V rámci rozhovoru se pozastavíme i nad možností zapojit se do právě probíhajícího třetího ročníku. 

IT Fitness Test: https://itfitness.eu
Asociace pro aplikovaný výzkum v IT: https://aavit.cz

#myjsmenpi #myjsmedigi #npodigi #digitalnikompetence #novainformatika #ITFitnessTest #VzdělávacíVýzkum #RozvojUčitelů

Angličtinu vyučuje běžným způsobem a na učebnici nedá dopustit. Ke zpestření výuky ale využívá digitální technologie – konkrétně aplikace inspirované Kahoot! doplněné o prvky gamifikace. Žáci kupříkladu hrají hru, ve které chytají ryby, a jejich herní úspěchy ovlivňuje zodpovídání otázek. Více nám o tom poví Jan Juříček ze ZŠ Strossmayerovo náměstí v Praze.

Odkazy na aplikace:
Blooket: https://www.blooket.com/

Gimkit: https://www.gimkit.com/ 

#myjsmenpi #myjsmedigi #npodigi #digitalnikompetence #novainformatika 

Na škole ZŠ Strossmayerovo náměstí si žáci vybírají několikrát ročně projektové dny. „Když máte s technologiemi možnost pracovat s žáky dva dny v kuse, tak se toho dá naučit opravdu hodně a můžete jít do hloubky, “ říká zástupce ředitele Jan Juříček. On sám učí robotiku, ve které se snaží zapojit různé technologie všech úrovní. Jako příklad uvádí 3D tisk autíčka, které pohání obyčejný balonek. Žáci pak mohou mezi sebou soutěžit, které auto dojede nejdále.

#myjsmenpi #myjsmedigi #npodigi #digitalnikompetence #novainformatika #robotika

Povolit dětem telefony, nebo ne? Každý z nás k tomu zaujímá vlastní postoj. Pro děti je přitom ze všeho nejdůležitější, aby při objevování digitálního světa měly po svém boku průvodce. Od kolika let je vhodné děti postupně seznamovat s obrazovkami? Kolik času bychom u nich měli trávit, aby to nemělo negativní dopady na naše zdraví? A co dělat v případě, že máme podezření na závislost? Pozvání do tohoto dílu podcastu přijala Adéla Lábusová, která se věnuje digitálnímu wellbeingu, vzdělávání pedagogů a působí v organizaci Jules a Jim. 

Labyrint sítě a ráj srdce - online kurz pro vyučující i širokou veřejnost, který dává komplexní podporu pro to, jak vést děti ke zdravému užívání obrazovky: Labyrint sítě a ráj srdce - vzdělávací kurz organizace Jules a Jim (siteraj.cz)

Aktivity do výuky a základní vyhodnocení dat od Zdravá generace: zdravagenerace.cz/doskol/podklady-do-skol-socialni-site-a-gaming/

Významný zdroj veškerých materiálů kyberprevence: Projekt E-bezpečí - E-Bezpečí (e-bezpeci.cz) 

Pro rodiče: o2chytraskola.cz/kategorie/akademie-pro-rodice-s-o2-guru

o2chytraskola.cz/clanky/online-bezpecnost/pruvodce-rodicovskou-kontrolou-v-online-prostoru/jak-na-rodicovskou-kontrolu-zdrave-hranice-v-online-prostoru

Digiday - vše o digitálních technologiích, obyčejně a zábavně: www.youtube.com/@gug_cz

#myjsmenpi #myjsmedigi #npodigi #digitalnikompetence #novainformatika 

Rozvíjení digitálních kompetencí nejmladších školáků může mít rozmanité podoby. Magdalena Nováková, učitelka 1. stupně ze ZŠ Laštůvkova v Brně, se s námi podělila o své zkušenosti a nápady. Digitální technologie do hodin zapojuje s rozvahou a vždy účelově. Nejčastěji pracují s interaktivními učebnicemi, ale mají i Bee-Boty nebo tablety. V rozhovoru nám také vyprávěla o jejich online výuce v době pandemie. Jak to s těmi nejmenšími zvládali? 

#myjsmenpi #myjsmedigi #npodigi #digitalnikompetence #novainformatika 

Programování vlastní hry ve Scratchi s možností vyzkoušet si výsledek na svém telefonu je pro děti zajímavé a motivující.
Jak takové aktivity v praxi probíhají? Je to práce na jednu vyučovací hodinu, nebo se tím zabývají v rámci dlouhodobého projektu? Na podrobnosti se zeptáme Štěpánky Baierlové, učitelky informatiky a matematiky ze ZŠ Labyrinth v Brně.  

#myjsmenpi #myjsmedigi #npodigi #digitalnikompetence #novainformatika 

Individualizace ve vzdělávání může vést i cestou gradovaných úloh, kdy si každý žák si sám zvolí, jakou úroveň složitosti úlohy zvládne vyřešit. Jak to probíhá v praxi a jak pracovat s motivací žáků, aby nezůstávali jen u lehčích úloh? Pozastavíme se také nad domácími úkoly, které díky digitálním technologiím nemusíte ručně opravovat. O své zkušenosti a zajímavé tipy se s námi podělí Štěpánka Baierlová, učitelka informatiky a matematiky ze ZŠ Labyrinth v Brně.

Podnikavost patří mezi jednu z osmi klíčových kompetencí podle Evropského rámce, která by se měla propisovat i do našeho vzdělávacího
 systému. Termín podnikavost je vnímaný ve společnosti rozdílně, proto je potřebné v tomto směru dělat osvětu – jedná se o určitý způsob přemýšlení, kdy svět kolem sebe vnímáme jako síť plnou příležitostí. Jakými způsoby lze podnikavost rozvíjet v rámci výuky?
 O zajímavé nápady, inspiraci a příklady z praxe se s námi podělí Anna Kačabová z Asociace podnikavé Česko.  

My jako rodiče nepátráme po tom, co děti dělají na sociálních sítích. Rodiče jsou dost často překvapení. Tato témata máme otevírat ve škole a být s rodiči partnery. Řada dětí je velmi čilá na sociálních sítích. Měli bychom jim dát prostor, aby si mohly říct o pomoc. Projekty Den pro školu a E-bezpečí s případnou podporou pro učitele pomůžou. 

V českém jazyce nechávám děti zpracovávat například flash cards, které jim moc dobře slouží při učení. Stejně tak je pro výuku dobrá i aplikace Trimino (návod zde). Pracuji také s Padletem pro tvorbu nástěnek a vizualizací. Vynikající je také aplikace Ifakemessage, kterou používám pro tvorbu uměle generovaných konverzací mezi postavami vystupujícími v pověstech.

Lenka Nováková používá k výuce matematiky například Kahoot!, Wordwall nebo Umíme matematiku. V geometrii využívá naplno smart tabuli a Geogebru. Podle ní se do budoucna klasické pravítko příliš využívat nebude, a tak není důvod se technologiím bránit. Pro zatraktivnění předmětu je podle paní učitelky dobrá například Hajného metoda výuky matematiky nebo třeba praktické příklady, jako je výpočet úroků z hypotéky ve sloučení s finanční gramotností žáků. V rámci informatiky Lenka Nováková učí práci s informacemi a základy programování. Zároveň vede a motivuje kolegy z ostatních předmětů k využívání technologií. Další díl Škola DIGI IN je prodloužený, protože paní učitelka je opravdu velmi inspirativní.

Na začátku této epizody se ještě krátce věnujeme českému jazyku a redakčnímu kroužku. Pavel Reinhardt doporučuje používat ve výuce Český národní korpus. S angličtinou začínají na ZŠ Anežky České už v první třídě. Pavel Reinhardt využívá například aplikaci LearningApps, kde se dá pracovat s videi i kvízy. Ve výuce na druhém stupni učitel využívá sadu Bloggers od nakladatelství Klett, protože obsahuje dostatek audiovizuálních materiálů a není drahá.

Témata slohových prací dostávají žáci s předstihem, aby se na ně mohli připravit a udělat si doma na počítači nebo ručně přípravu. Pravopis je součástí hodnocení, ale není to tak, že by Pavel Reinhardt počítal chyby a snižoval stupně. Učitel z Ústí nad Labem, který využívá metody učení E-U-R, se v dalším díle Škola DIGI IN rozmluvil o svém přístupu k učení českého jazyka.

V rozhovoru zazněly tyto aplikace a stránky:
https://www.classtools.net/breakingnews/
https://www.classtools.net/FB/home-page

Pavel Šiktanc dá posluchačům v dalším díle Škola DIGI IN návod, jak učit informatiku na obou stupních základní školy. V Litvínově začínají už ve třetí třídě s Emilem a pokračují se scratchem, Lego:WeDo, Lego: Mindstorms a micro:bity. Díky tomu, že s žáky pracuje dlouhodobě, tak se v posledních ročnících už učí s daty, programují a dělají plnohodnotné aplikace. V hodnocení se učitel snaží přenést odpovědnost na žáky. Inspiraci nejen pro učitele informatiky naleznete v další epizodě Škola DIGI IN.

Na Soukromé sportovní základní škole v Litvínově studovalo osm vítězů olympiády v Naganu. V dalším díle Škola DIGI IN si s panem ředitelem Škramlíkem povídám o tom, že se u nich na prvním stupni učí tělocvik párově a děti v Litvínově mají v rámci hodin gymnastiku, plavání, bruslení a lyžování. Školné je zde symbolické ve výši 900 korun za měsíc. A ani v Litvínově nezapomínají na technologie. Například v rámci tělocviku mají k dispozici učitelé dataprojektor. Mimo tento předmět žáci pracují s virtuální realitou a mají dovoleno vyhledávat na různých typech zařízení. Další díl Škola DIGI IN podcastu je zaměřený na technologie z pohledu ředitele sportovní školy, který zároveň učí umění.

„Pokud píšeme v elektronické podobě například e-mail nebo životopis, tak by si žáci měli umět najít chybu v podtrženém slově. K výuce využívám přednastavené šablony v textových editorech nebo v Canvě. Studenty nenutím číst povinou literaturu, spíše jim dávám vybrat z daných žánrů. V rámci čtenářského deníku jsme si stáhli do čteček nebo do telefonů Klapzubovu jedenáctku a žáci byli ohromení, že jim netrvalo tak dlouho knihu přečíst,“ říká v dalším díle Škola DIGI IN učitelka Českého jazyka Nela Votápková ze ZŠ Česká Kamenice.

Když Nela Votápková učí děti právo, připraví znění lidských práv na QR kódy (qrgenerator.cz) a žáci jdou do venkovní učebny s telefony. Pomocí čtečky se učí látku z občanské výchovy. Děti najdou výklad deseti znění lidských práv, ty se pak snaží seřadit podle důležitosti. K výuce novodobých dějin paní učitelka využívá vzdělávací videa dostupná na internetu. Další díl Škola DIGI IN je plný rad a tipů k předmětu občanská výuka.

Canva:https://www.canva.com/
Knihovna Václava Havla vzdělávání:https://edu.vaclavhavel.cz/
Bezpečnost na sociálních sítích:https://www.e-bezpeci.cz/

Zástupce ředitele ZŠ Ostašov učí také fyziku. Snaží se do ní zapojit nejrůznější technologie, například pracuje s micro:bity. Žáci Aleše Kozáka se v hodině fyziky snaží prakticky pochopit, jak fungují elektromotory, čtou technickou dokumentaci a baví se o tom, k čemu mohou získané dovednosti využít.

Aleš Kozák je zástupcem ředitele na ZŠ Ostašov, kde učí informatiku a fyziku. V prvním díle se věnujeme především informatice, kterou Aleš učí podle nových RVP už delší dobu. Každá pomůcka nebo technologie je podle něj osvěžením výuky, důležité je ale žáky vést k postupnému zdokonalování dovedností. Proto se sedmáky programuje ve scratchi vlajky různých států a ve vyšších ročnících přechází na náročnější úlohy, kdy si žáci v týmech programují vlastní hru. Zájemcům a talentovaným pak poskytuje podporu ve výuce dalších programovacích jazyků.

„Fyzika se musí hýbat, žáci ji potřebují dostat do ruky,“ říká ve 2. části rozhovoru pedagog Vratislav Ulrich z českobudějovické ZŠ Pohůrecká, když barvitě líčí, jak využívá digitální technologie při výuce fyziky a matematiky a připravuje žákům problémové úlohy. V hodinách by se podle něj měla prolínat frontální výuka s badatelskou. Žáci část hodiny řeší úkoly ve skupinkách a rozvíjejí přitom klíčové kompetence – digitální, ale i komunikativní, sociální, k řešení problémů, k učení… „To všechno jsou věci, které potřebují v praxi,“ vysvětluje V. Ulrich a dodává, že učitel by měl umět rozmluvit i žáky, kteří nebývají sami od sebe aktivní. 
Poslechněte si, jak je možné využívat technologie včetně pokročilých pomůcek pro výuku přírodovědných předmětů, jak ve škole, kde je V. Ulrich zároveň zástupcem ředitelky, vyřešili např. propojení podobného učiva matematiky a fyziky, proč žáky víc baví rýsování v aplikaci GeoGebra a k čemu smysluplně využívají 3D tisk. 
„Technologie do školy jednoznačně patří, včetně využívání mobilů v hodinách a postupně i nástrojů umělé inteligence,“ uzavírá pedagog – a hned také vysvětluje, jak ve škole uvažují o podpoře svých učitelů. 

„Když začínáme s informatikou, beru do hodiny robůtka a nechám žáky, aby se ho postupně naučili sami rozhýbat. Potřebují si věci osahat,“ říká Vratislav Ulrich, učitel informatiky, matematiky a fyziky. V Základní škole Pohůrecká v Českých Budějovicích je zároveň zástupcem ředitelky pro věci technické a pedagogické a jako ICT koordinátor pomáhá kolegům v integraci digitálních technologií do výuky většiny předmětů. 
Škola patří k těm, které se zavedením nové informatiky začaly hned, jak to bylo možné. „Společně jsme hledali cesty. Zdigitalizovali jsme si ŠVP, abychom ho mohli snadno upravit podle konkrétních poznatků, je to hodně živý dokument,“ vysvětluje Vratislav Ulrich. Ač sám patří k nadšencům, přiznává: „Nedělám si iluze, že každého jde zapálit pro informatiku, ale nemá smysl dávat čtyřky.“ Poslechněte si, jak přistupuje k žákům, kteří potřebují podporu, a čím inspiruje ty, které obor „chytne“. A z čeho má jako učitel největší radost? 
V rozhovoru dojde i na „postcovidové vystřízlivění“ učitelů napříč předměty – to když zjišťují, že žáci, kteří nezažili práci s počítačem v lockdownu, si v soukromí bohatě vystačí s mobily, takže jim chybí základní dovednosti práce s notebookem a počítačem. 
Vratislav Ulrich se s vámi podělí také o své zkušenosti se školní IT správou, pro niž je masivní vybavení škol digitálními zařízeními, která se každodenně využívají v různých předmětech, často výzvou. „Ale má to tak být,“ říká. Protože technologie jsou ve škole od toho, aby se s nimi žáci naučili pracovat. 

Lukáš Borovička (2. díl): Technologie usnadňují badatelskou výuku s historickými prameny
 Mohou digitální technologie přispět k tomu, aby se dějiny daly učit také jinak než tradičně chronologicky od pravěku k současnosti způsobem „kam až se to stihne“? Učitel českého jazyka a dějepisu Lukáš Borovička doporučuje využít v přístupu k historii badatelskou výuku. Určitý tematický celek může začít badatelskou otázkou, která je formulovaná způsobem, jemuž žáci rozumějí a mohou najít určitou souvislost s něčím, co znají ze současnosti. Je to navíc výborná příležitost, jak zapojit do výuky digitální technologie, protože dokážou zprostředkovat různé zdroje informací. „Jde o to se podívat na určitá období různých pohledů. U středověku například z pohledu církve, panovníka, obyčejného člověka,“ říká. Výhodou tohoto přístupu je podle pedagoga Borovičky mimo jiné i to, že si žáci historické události a souvislosti dlouhodobě zapamatují, na rozdíl od naklikání letopočtů v opakovacím kvízu. 
Velký potenciál mají podle Lukáše Borovičky i historické filmy, s nimiž lze v hodinách dějepisu kriticky pracovat – ověřovat informace, srovnávat s historickými zdroji. V podcastu najdete i další náměty k rozvíjení kritického myšlení, digitálních kompetencí i orientace v dějinách prostřednictvím práce s filmem, které mohou být žákům k dispozici například ve sdíleném prostředí. V rozhovoru se dotkneme také způsobů hodnocení, které s sebou podobný styl výuky přináší. 
K vyhledání a vyhodnocení relevantních zdrojů mohou žáci využít Wikipedii, ale i generativní nástroje umělé inteligence. Jako užitečnou aplikaci doporučuje Lukáš Borovička HistoryLab, v níž žáci pomocí interaktivních nástrojů v digitální dílně analyzují dobové dokumenty, historické fotografie, mapy, zvukové záznamy a další prameny.

https://historylab.cz/HistoryLab nabízí učitelům a žákům bezpečné prostředí, v němž mohou tvořivě pracovat a nebát se chyb. Díky tomu si hravou formou osvojují dovednosti a principy historického myšlení, čímž rozvíjí svou historickou gramotnost.

V hodinách českého jazyka by se žáci měli naučit komunikovat ústně i písemně. Digitální technologie včetně umělé inteligence (AI) přinášejí nové možnosti a učitelé by měli ve výuce brát v úvahu, říká pedagog, bohemista a historik Lukáš Borovička. Dozvíte se mimo jiné, proč je důležité umět argumentovat, jak k tomu využít argumentační esej, jak s ní v hodinách českého jazyka a literatury začít, čemu ji můžeme využívat.

Řeč bude také o digitálních pomůckách a online zdrojích, díky nimž se žáci učí nacházet informace a pracovat s nimi. Pozornost si podle Borovičky zaslouží i různí pomocníci pedagogů a žáků: od jazykových příruček až po umělou inteligenci. Poslechněte si zajímavé náměty, jak můžeme žákům demonstrovat rozdíly, výhody i omezení textů útvarů generovaných AI oproti těm, které jsou vytvořené člověkem – například když pracujeme s různými slohovými a literárními útvary.

V souvislosti s využíváním technologií ve výuce zmiňuje pedagog určité riziko, že každý žák nemusí mít příslušné digitální pomůcky. „Na to se musíme zaměřit, abychom vyrovnali podmínky. V současnosti máme projekt, který umožňuje školu zakoupit a zapůjčit třeba chytrý telefon nebo tablet, aby žák v složité ekonomické situaci měl nástroj k dispozici. Je podstatné digitální dovednosti učinit běžnou součástí hodiny, aby se propasti dále neprohlubovaly,“ dodává Borovička.

Klára Pirklová je lektorkou a členkou týmu pro digitalizaci ve vzdělávání v Národním pedagogickém institutu ČR. Ve druhé části rozhovoru je řeč o možnostech využití digitálních technologií při výuce angličtiny. 

Učitelé jazyků byli už v minulosti zvyklí běžně využívat cizojazyčné zdroje – a digitální svět k nim výrazně usnadňuje cestu. Angličtináři patří podle Kláry Pirklové k učitelům, kteří se sami velmi aktivně zajímají o rozvoj vlastních digitálních kompetencí, včetně využití umělé inteligence. (Té byl věnován předchozí díl podcastu DIGI IN.) Co si ale myslí o názoru, že chlapci, kteří hrají počítačové hry častěji než děvčata, mají díky tomu, že mnohé hry jsou v angličtině, lepší jazykovou výbavu? 

Pokud mají učitel i žáci k dispozici své digitální zařízení, zvyšuje se šance, že se každý žák dostane ke slovu a nezůstane skrytý třeba ve společně pracující skupince, domnívá se lektorka angličtiny. „Textové editory ani aplikace opravující chyby bych nezakazovala,“ říká. Není důvod bránit se ani překladačům nebo AI – učitel ale musí vědět, co dělá a čeho tím chce dosáhnout. „Učitel je prostě kurátor výuky a říká žákům, jak s technologií naložit,“ dodává Klára Pirklová.

Tipy na podporu kreativní práce s digitálními technologiemi ve výuce:

FLIP– https://info.flip.com/en-us.html 

dříve (FlipGrip) je bezplatná aplikace od společnosti Microsoft, kde mohou pedagogové vytvářet bezpečné skupiny pro studenty, aby se mohli zapojit do učiva pomocí krátkých video, textových a zvukových zpráv

Mote– https://www.mote.com/ 

zvuková sada nástrojů pro pedagogy a studenty umožňuje zvyšování mluvních i poslechových dovedností a zapojení všech studentů v hodině 

K. Pirklová: E-book Digitální výuka cizích jazyků vám umožní poskládat si hodinu cizích jazyků jako legohttps://www.klarapirklova.cz/digitalni-vyuka-cizich-jazyku/ 

Umělá inteligence tady s námi je a dál bude. Rok 2023 je v souvislosti s AI turbulentní, říká v úvodu tohoho dílu DIGI IN podcastu Klára Pirklová, lektorka a členka týmu pro digitalizaci ve vzdělávání v Národním pedagogickém institutu ČR. Po prvních zkušenostech pedagogů počátkem roku, kdy se i na našich školách objevila potřeba řešit případy jejího neetického využití studenty, je naladění většiny pedagogů spíš pozitivní. „Učitelé by si měli ChatGPT vyzkoušet, aby poznali, jak jim může pomoci ve výuce,“ doporučuje odbornice Klára Pirklová. Poslechněte si, jak tento technologický trend využít způsobem, který bude dávat učitelům smysl. Udělejte si z AI svého asistenta – probuďte v sobě oborového didaktika a promyslete si, s čím vám může pomoci. 

Seznamování se se schopnostmi i limity AI můžete začít promptováním. Učitelé-začátečníci se dozvědí, co to je a jak na to. Klára Pirklová prozradí i řadu praktických tipů a doporučení pro využití AI při přípravě na hodinu i ve výuce.

V neposlední řadě vám představí také Doporučení NPI ČR pro využívání umělé inteligence na základních a středních školách, které je určené ředitelům, učitelům, ale obsahuje části pro žáky a rodiče. Najdete ho na https://revize.edu.cz/ai spolu s dalšími informacemi a nabídkou podpory NPI ČR v toto oblasti. 

Jak zachytit, co žáci vytvářejí v hudební výchově? Ve výtvarce pomůže papír, v hudebce potřebujeme digitální technologie. „Fungují jako papír na zvuky,“ říká umělkyně a lektorka Baruš Jeřábková. Proto jsou v hudební výchově tak důležité. Sama s nimi začíná už při práci s velmi malými dětmi. Využívá k tomu aplikaci Koala Sampler, ale dá se pracovat i s obyčejným záznamníkem v mobilu a následným skládáním zvuků například v Audacity. Také žákům vysvětluje, jak funguje vlastní hlas v hlavě a při záznamu, aby ztratili ostych. Neučí noty, zato poslouchá oblíbenou hudbu svých žáků. „Není dobrý a špatný styl hudby. Když si poslechnu oblíbené skladby mých žáků, vytvářím mezi námi most a vzbuzuji v nich zájem o poznávání hudby. Cílem je umět se vyjádřit skrze hudbu. K tomu noty nepotřebujete,“ říká ve druhém díle DIGI IN Baruš Jeřábková.

Doporučené aplikace: Koala Sampler, Audacity, Piano-Roll, Patatap a OrgPad k vytváření myšlenkových map

Baruš Jeřábková je umělkyně a lektorka, která ve výtvarné výchově kreativně pracuje s technologiemi a učí to i další pedagogy. Cílem ve výtvarce by podle ní mělo být rozvíjení estetického cítění, ale i praktická příprava pro život včetně možnosti vlastního sebevyjádření. „Technologie nám k tomu pomáhají,“ říká. S úpravou fotek lze začít už na prvním stupni ZŠ se stop motion fotografiemi. Například v aplikaci Stop Motion Studio. Pro inspiraci doporučuje videa od OK Go – a v podcastu DIGI IN zmiňuje i řadu dalších nástrojů. 

Další doporučené aplikace: Gravit Designer, Vectornaor, Photopea, Kleki, Canva a OrgPad k vytváření myšlenkových map. 

Jakub Holec: V přírodopise procházíme data z ČHMÚ a vyhodnocujeme je
Základy geologie ve škole obvykle nepatří k žákovským hitům, pokud ale mohou natočit vlastní video na téma minerály v domácnosti, sestříhat ho, doplnit komentářem nebo infografikou a předvést ostatním, zájem o učivo rázem stoupne. Podle Jakuba Holce, učitele přírodopisu, chemie a zeměpisu na pražské ZŠ Kunratice, je důležité učit v souvislostech, propojovat učivo s praxí. Pokud možno i mezi předměty. Témata jako koloběhy (vody, uhlíku) nebo výživa a její vliv na zdraví tomu vyloženě nahrávají. Stejně jako spolupráce učitelů v rámci zdejší párové výuky. Digitální technologie se uplatní i při virtuálním mikroskopování – třeba taková houbovitá kostní tkáň vypadá na rozdíl od obrázku v učebnici téměř jako reálná. Při virtuální simulaci chemických dějů si žáci prohlédnou, co se v atomech při chemických reakcích děje. Na badatelskou výuku venku se hodí digitální teploměry, pH metry anebo aplikace pro měření hluku v mobilu – žáci mohou zkoumat mikroklimatické podmínky v okolí školy. Jak to vypadá pod stromem, na parkovišti, u stěny budovy?
Propojení (nejen) přírodopisu a chemie s praxí nabízí velký prostor pro práci s reálnými daty. Ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem žáci využívají v lekcích zaměřených na klimatickou změnu data o vývoji skleníkových plynů před desítkami let nebo můžou porovnat, jaké počasí bylo v letech, kdy chodili do školy jejich rodiče a prarodiče. Využívají i vizualizovaná data v mapách např. z databáze rostlin BioLib. Oborové obsahy různých předmětů se tu potkávají s informatikou, která základy pro práci s daty nově přináší. Co se to tedy žáci v přírodopisu či chemii „jen tak mimochodem“ učí? „Analyzovat konkrétní data a snaží se je interpretovat. Určitě se tu rozvíjí kritické myšlení, schopnost řešit problémy,“ říká Jakub Holec. Dodává, že reálná data vstupují do jejich vnímání skutečného světa a to zároveň podporuje jejich zájem učit se s těmi daty kriticky pracovat.  

„S digitálními technologiemi v tělocviku je nejlepší začít projekt, třeba sportovní den, kdy máte více času představit technologii, seznámit se například s chytrými hodinkami a vysvětlit, kde mají žáci sledovat tep. Dá se ale pracovat i s videem a tablety,“ radí učitel tělocviku z Dobříše Petr Hlinka. Další díl DIGI IN podcastu se věnuje tématu ve výuce tělocviku. 
 Dozvíte se, že začít se dá i s mobilem – natočit nebo vyfotit cvik či pohyb a udělat rozbor provedení, držení těla… Anebo spojit síly a naplánovat žákům geocaching – v zeměpise proberou práci s GPS, v tělocviku běhají a hledají poklad. Je-li učitel tělocviku zároveň informatikář jako Petr Hlinka, dokáže spojit příjemné s užitečným a uhlídat, aby čas vymezený aktivnímu pohybu žáci nestrávili sezením nad novou sportovní aplikací.

Když žáci počítají obvod antukového hřiště, je to i příležitost zjišťovat, jaké sporty se na antuce hrají, z čeho se tento povrch vyrábí a čím je výhodný. „Matematika pomáhá objevovat,“ říká učitelka Zora Adámková a ve svých hodinách se ji snaží zasazovat do kontextu života a přirozeně ukazovat mezipředmětové vazby. Geometrii učí s vizualizérem – rýsuje u stolu, žáci na obrazovce sledují její ruce a snáze pochopí postup i správné držení pomůcek. A díky nahrávce v TEAMSech se hned chytí i žák, který v hodině chyběl. Zora Adámková učí v ZŠ Generála Klapálka v Kralupech nad Vltavou zároveň informatiku a jako ICT metodička pomáhá s využitím technologií také ostatním kolegům. V jejích hodinách žáci používají tablety, pracují s aplikací Photomat, s QR kódy, programují Bee-Boty, Ozoboty, pracují s výukovými robotickými stavebnicemi, ale k rozvoji informatického myšlení klidně využijí i deskové hry.  

„Na hodiny venku se žáci vždycky těší. Mám předem připravené řízené bádání s pomocí technologií. Pomáhají mi v tom aplikace, jako je iNaturalist nebo Merlin Bird, a žáky to moc baví. Výsledky bádání máte díky technologiím v mžiku v telefonu. Do výuky také vstupuje rozšířená realita, která vás například nechá nahlédnout do minulosti,“ říká v dalším díle DIGI IN podcastu učitelka přírodopisu Kateřina Čiháková ze základní školy Světice. 

Jak se dneska máte? Co se chceš učit? Je pro nás důležité si to zapamatovat? Tak začíná své hodiny Bohuslav Hora, učitel dějepisu a češtiny z Bystřice u Benešova. Snaží se integrovat do výuky technologie a také přemýšlí, jak by se mohla změnit výuka v době, kdy bude fungovat aplikace k přepisu mluveného slova do textu a strojového učení, která dokáže opravit chyby. A má nápad, jak věnovat ušetřenou energii rozvíjení silných stránek žáků. Do svých hodin si zve i umělou inteligenci a témata sociálních sítí. Jak to dělá, aby žáci poznali, jestli jsou dějepisné informace vygenerované chatbotem pravdivé? To a spoustu dalších zajímavostí z pohledu učitele, lektora i spoluautora vzdělávacího bloku se dozvíte v dalším díle DIGI IN podcastu.