Osobnost Plus

Téměř třetina Čechů považuje současný režim za horší, než byl ten před rokem 1989, zjistil průzkum agentury STEM. Agentura uvádí, že za to nemůže nostalgie, ale spíš zklamání a vztek ze současné situace. „V okamžiku, když to není tak, jak jsme si vysnili, tak potom se ptáme, jestli to stálo za to,“ hodnotí polistopadový vývoj ve vysílání Českého rozhlasu Plus politolog a komentátor Lukáš Jelínek.

Odcházející americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině podle infromací listu The New York Times použít rakety dlouhého doletu dodané Spojenými státy proti cílům na ruském území. Jaké důsledky to bude mít? „Teď z Ruska slyšíme výhrůžky, ale až utichnou boje na Ukrajině, přijde čas na pomstu,“ předpovídá v rozhovoru pro Český rozhlas Plus politický geograf Michael Romancov.

Republikán Donald Trump získal v amerických prezidentských volbách více než 310 volitelů a podruhé se tak vrácí do Bílého domu. Průzkumy přitom odhadovaly, že výsledek bude velmi těsný. „Kamala Harrisová zvýrazňovala primárně témata identity, kdežto Trump oslovoval lidi napříč různými spektry,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus multimediální novinářka a audience editorka z deníku USA Today Nikol Mudrová.

V neděli uplyne přesně 35 let od doby, kdy policisté na Národní třídě zmlátili demonstrující studenty. O událostech 17. listopadu 1989 dodnes nevíme úplně všechno. „Oficiální dosud platný výklad daný druhou vyšetřovací komisí je, že policie se pokoušela zabránit vstupu lidí do centra improvizovaně. Což je z důkazů, které máme, naprosto neuvěřitelné,“ říká v pořadu Osobnost Plus soudce a přímý účastník demonstrace Vojtěch Cepl mladší.

Nasazení severokorejských vojáků v Rusku nemusí přímo na frontě mnoho změnit. Podle rusisty a politologa Karla Svobody ale vojáci Kim Čong-una získají reálné bojové zkušenosti. „Pořádně nevíme, kolik jich tam je. Ale ta samotná zkušenost může být určitým bonusem,“ říká pro Český rozhlas Plus odborník z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

Budoucí americký prezident Donald Trump už je v kontaktu s dalšími světovými lídry, přesto není jasné, co lze od jeho druhého mandátu čekat. „Analyticky nelze dojít k jinému závěru, než že svět bude nebezpečnějším místem,“ usuzuje pro Český rozhlas Plus Michael Žantovský, bývalý český velvyslanec ve Spojených státech a člen prezidentova poradního sboru pro zahraniční otázky.

Západní svět čelí jisté sebedestrukci, absenci cílů i naděje, napsal dříve Jiří Přibáň s tím, že se projevuje těkavost doby a sklon uvažovat klipovitě, na čemž se podílejí i sociální média. „Problém je v tom, že se z politiky vytrácí schopnost uvažovat v delším časovém horizontu. Nakonec se proto stává obětí onoho klipu – čím je kratší, tím musí být z definice silnější,“ říká pro Český rozhlas Plus Přibáň, ústavní soudce, profesor právní filozofie a sociolog práva.

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava představil velkou retrospektivu dokumentů Víta Klusáka. Za dvacet let působení na filmařské scéně vydal snímky jako Český sen, V síti nebo Matrix AB. „Od té doby se stala řada událostí, které společnost silně rozdělily. Zesílil vliv populismu, někteří politici na rozpolcování staví,“ hodnotí režisér, dokumentarista a pedagog Klusák v pořadu Osobnost Plus, který se natáčel právě na jihlavské přehlídce.

Nelegální migrace do Spojených států, která dosáhla za prezidenta Joea Bidena rekordních čísel a znepokojovala příliš mnoho Američanů, nejspíš vyhrála volby Donaldu Trumpovi. „Byl to jeden z hlavních bodů a určitě Kamale Harrisové nepomohlo, že byla za jižní hranici zodpovědná,“ potvrzuje v pořadu Osobnost Plus politický geograf Jan Kofroň z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

V amerických prezidentských volbách zvítězil Donald Trump, porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Spojené státy čekají další čtyři roky pod staronovým prezidentem, který ve své kampani sliboval mimo jiné řešení ilegální migrace nebo vztahů s Čínou. „Donald Trump je nevypočitatelný ve svém chování a ve svých činech,“ popisuje nového amerického prezidenta ve vysílání Českého rozhlasu Plus Petros Michopulos, bývalý politický marketér a spoluautor podcastu Kecy a politika.

Diktátorský severokorejský režim neposílá své muže na Ukrajinu zadarmo. Podle zjištění ukrajinských a jihokorejských zpravodajců za to Severní Korea od Ruska požaduje mimo jiné technologie pro zlepšení jaderných zbraní. A to ve chvíli, kdy si Američané vybírají nového prezidenta. „Jako západní společenství si nejsme schopni dostatečně uvědomit rizika a síly temné koalice, která se zformovala,“ říká pro Český rozhlas Plus zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt Ondřej Kundra.

„Společnost, která se hýbe, je nepřetržitě v krizi,“ tvrdí Michal Horáček, esejista, textař, básník a producent. O výrazné persony podle něj ale Západ nouzi nemá. „Je to třeba Kaja Kallasová, bývalá premiérka Estonska, která naprosto přesně pojmenovala nebezpečí plynoucí z ruského napadení Ukrajiny. Nebo prezident Volodymyr Zelenskyj. Po všech stránkách mimořádný člověk je ale i Elon Musk,“ míní v pořadu Osobnost Plus.

Prožívání prvních intimních zkušeností mladých žen, fantazie nebo i to, kde začíná a končí kontrola nad ženským potěšením. Tato témata otevírá nová podcastová série Slast. „Jsme jedinci, kteří sice často žijí i individuální single životy, ale do vztahů a sexuálních interakcí vstupujeme. Jsou pro to potřeba dva nebo více lidí,“ popisuje rozhovoru pro Český rozhlas Plus autorka podcastu a novinářka Linda Bartošová.

Vyslání severokorejských vojáků do ruské Kurské oblasti je podle šéfa NATO Marka Rutteho známka zoufalství ruského prezidenta Vladimira Putina i bezpečnostní hrozba. Aliance na jejich zapojení přesto zatím neodpověděla. „Nejlepší reakcí NATO na nasazení by bylo výrazně zvýšit podporu Ukrajiny a produkci munice,“ radí v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Vojtěch Bahenský, bezpečnostní analytik z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Čerstvá předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová může uspět a vrátit sociální demokraty ve volbách příští rok do poslanecké sněmovny. Podmínkou ale podle politologa a ředitele Masarykovy demokratické akademie Patrika Eichlera je, že se jí podaří prosadit do veřejné debaty sociální otázky. „Jana Maláčová hledá svou tvář,“ domnívá se Eichler v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Do prezidentských voleb ve Spojených státech zbývá týden. Nová osobnost do čela světové velmoci pak vstoupí v lednu příštího roku. „Svět potřebuje sebevědomou, rozhodnou Ameriku, která by si mohla být jistá svým postojem,“ popisuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus novinář a esejista Jefim Fištejn.

Při zářijových povodních museli hasiči na mnoha místech přesvědčovat lidi, aby odešli zasažených oblastí. Pomáhal jim s tím i hasič, fotograf a dokumentarista Petr Andráško, který o záchraně lidí připravil speciální video. „Zálibu ve focení jsem měl předtím, než jsem poznal krásný svět hasičů. Přišla mi strašná škoda, že se o té práci víc neví, víc se neukazuje široké veřejnosti,” přibližuje v pořadu Osobnost Plus.

Jeho tvář nevídáme, zato hlas slýcháme často. Zpravodaj Českého rozhlasu z Ukrajiny Martin Dorazín se stal hlavní postavou nového dokumentu Válečný zpravodaj. Film už vyhrál cenu pro nejlepší dokument na mezinárodním festivalu ve Varšavě a míří dál. Dorazín věří, že ho práce na Ukrajině změnila k lepšímu, a to i díky poznání českých dobrovolníků. „Strašně mě obohatili o svoje přesvědčení a díky tomu jsem se stal lepším,“ přiznává v pořadu Osobnost Plus.

Předseda vlády by měl vědět, kde ho bota tlačí. Jinak to může budit zdání, že stávající model vládnutí je jen jako, na způsob autopilota, což zcela jistě nevěstí nic dobrého, napsal v návaznosti na výsledky krajských a senátních voleb spoluzakladatel ODS Petr Havlík. Proč se nedaří ODS výrazněji oživit? „Strany negenerují nové osobnosti, které by konkurovaly těm stávajícím,“ zamýšlí se pro Český rozhlas Plus.

Nastal čas pro komiksovou postavu, pro karikaturu, napsal o amerických volbách Tomáš Klvaňa, který právě vydává knihu Svět podle Trumpa. V čem je pro něj Kamala Harrisová politickou hádankou? „Když vyhraje, mám obavu. Ale je menší než ty škody, které by na systému napáchal Trump,“ říká pro Český rozhlas Plus odborník na Spojené státy a vysokoškolský pedagog z New York University Prague Tomáš Klvaňa.

„Válka na Ukrajině směřuje k finskému scénáři, tedy ke kompromisu. Ukrajinci se smíří se ztrátou území, ale stanou se členy NATO,“ řekl pro deník Právo Jakub Landovský, výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute a bývalý velvyslanec při NATO. Ještě před dvěma lety by se přitom toto řešení jevilo jako nepřípustné. Host pořadu Osobnost Plus nyní případný ústupek nevylučuje. „Finové patří k nejšťastnějším lidem na světě, i když ve válce s Ruskem ztratili část území.“

Vystudoval právo a politologii, ze soukromého sektoru pak přešel do státní správy. Dnes je státním úředníkem a zakladatelem platformy pro tvůrčí lidi ve veřejné správě. „Lidé, kteří mě znali ve škole, se často ptali, co se stalo. Jako kdybych dostal nějakou nemoc. Nebo jako kdyby můj život vykolejil v zatáčce. A myslím, že se to stává více úředníkům,“ popisuje reakci na svoje zaměstnání v pořadu Osobnost Plus Matěj Chytil z platformy Byro.

Pokud se Evropa radikálně nezmění, čeká ji pomalá agonie, vyznívá ze zprávy bývalého italského premiéra a někdejšího šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho pro Evropskou komisi. Píše se v ní o nízké konkurenceschopnosti Unie i o národních státech. „Musíme dlouhodobě centrálně plánovat, které strategické sektory chce EU podporovat. To je to, co dělají Spojené státy a Čína,“ odkazuje se na zprávu v pořadu Osobnost Plus Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů.

Gulagy, pokud se zázrakem zachovaly až do dnešních dnů, chce zmapovat a zdokumentovat pro příští generace. Protože s tímto temným dědictvím se musíme snažit žít, aby se podobné věci už neopakovaly. O tom je přesvědčený rusista, publicista a předseda občanského sdružení Gulag.cz Štěpán Černoušek. V současném ruském režimu ale vidí podobnosti s totalitou. „Teď jsme někde v brežněvismu. Politických vězňů je ovšem víc než tehdy,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus.

Necelý rok před parlamentními volbami čelí vláda Petra Fialy (ODS) stále větší kritice. Strany čtyřkoalice neplní předvolební sliby a přijímají opatření v rozporu s programovým prohlášením. „Snaží se to dělat i pro voliče, kteří by je nikdy nevolili. Vůbec si neuvědomují, čí zájmy zastupují,“ komentuje pro Český rozhlas Plus situaci vládní koalice Lenka Zlámalová, analytička Czech News Center.

Čína dlouhodobě usiluje o světovou ekonomickou nadvládu. Do popředí se ale dostává otázka jejích vojenských ambic a připravenosti k vojenskému střetu, který by mohl být namířený proti západním demokraciím. „Je to mimo jiné výsledkem toho, že Čínská lidová republika v posledních asi deseti letech zrychlila proces budování armády a každým rokem na ni vynakládá víc,“ přibližuje v pořadu Osobnost Plus sinoložka Olga Lomová.

Součástí přijímacích zkoušek na soukromé 1. IT Gymnázium v pražských Satalicích je i otázka: Jak si představujete mimozemšťany? „Myslím si, že mimozemšťané určitě jsou, a byla bych ráda, kdyby nám byli aspoň trochu podobní. Ten dotaz tam ale máme proto, abychom posoudili stylistické a gramatické schopnosti našich uchazečů,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus zakladatelka a ředitelka školy a zároveň učitelka IT předmětů, sportu a zdraví Markéta Fibigerová.

Nová předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová slíbila své straně záchranu a rozšíření voličské základny. Obojího chce docílit spoluprací s hnutím Stačilo! Kateřiny Konečné. Rozhodnutí vyvolalo nesouhlas. „Maláčová se může rozhodnout, jestli bude patřit mezi křiklouny, což je dnes jednodušší cesta k voličům, anebo se vydá obtížnou cestou budování moderní levice, což vezme spoustu let,“ komentuje pro Český rozhlas Plus filozof a komentátor Petr Fischer z časopisu Euro.

Izraeli se nejspíš nikdy nepodaří zcela porazit teroristické organizace jako libanonský Hizballáh nebo palestinský Hamás. „Mám-li být upřímný, myslím si, že ne. Mohli bychom vidět, jak je teď módní říkat, nevítězství,“ odhaduje v Osobnosti Plus plukovník Libor Kutěj, bývalý zpravodajec na Blízkém východě a nynější ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany v Brně.

Úvaha Západu o vojenské přítomnosti na Ukrajině se u hlav států nesetkala s pochopením. „Byla to zásadní chyba,“ komentuje následné negativní komentáře politiků spoluautor knihy Dějiny Ukrajiny a historik Jan Rychlík. „Emmanuel Macron řekl správnou věc. Musíme o takové možnosti uvažovat. Doufejme, že to nebude nutné, ale vyloučit se to nedá,“ říká v Osobnosti Plus. (V premiéře jste rozhovor mohli slyšet v červnu 2024.)

„Západní civilizace se ocitla na osudovém rozcestí, ba dokonce nad nebezpečnou propastí. Je třeba burcovat k občanské odvaze, bez níž svobodná demokratická společnost nemůže přežít,“ stojí v anotaci nové knihy Nad propastí, kterou edičně zaštítil Petr Hlaváček, filozof a historik působící v Ústavu pro studium totalitních režimů. „Nechuť eskalovat konflikt znamená nechtít vyřešit problémy. A ty evidentně máme,“ doplňuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Ilustrátorka, spisovatelka a výtvarnice Lucie Seifertová si před čtvrt stoletím za půjčené peníze založila rodinné nakladatelství. Od té doby vytvořila spoustu úspěšných knih a projektů, třeba Dějiny udatného českého národa, Mendel a strastiplný příběh genů, Tajemný golem nebo Tajemná Ostrava. „Věřím nápadu, fóru a vtipu. To je důležitá věc, aby to v sobě mělo náboj,“ přibližuje v pořadu Osobnost Plus Seifertová.

Americké prezidentské volby se blíží. V těch se 5. listopadu utkají Donald Trump a Kamala Harrisová. „Otázkou je, jestli se Evropa děsí toho, že Donald Trump bude opět prezidentem. Nebo spíš toho, že se od jeho prvního prezidentství nepoučila a bude znovu váhat nad tím, jaká je její dlouhodobá bezpečnostní politika, aby si dokázala zajistit bezpečnost sama,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus politolog Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček.

Rozpad vládní pětikoalice by měl přimět ODS podle bývalého premiéra a někdejšího předsedy této strany Mirka Topolánka k úvahám, jestli projekt Spolu neopustit. Podle něj by měl nyní premiér Petr Fiala (ODS) přijít se zjednodušeným konceptem, jak dovládnout do voleb, které budou příští rok. „Ať se teď stane cokoli, tak značka ODS je ohrožená. A já bych ji chtěl zachránit,“ říká pro Český rozhlas Plus Topolánek.

Piráti v úterý opouští vládu a vládní pětikoalice se po třech letech rozpadá. „Bylo nás pět a teď jsme čtyři. Tak se nemůžeme tvářit, že je nás stále pět,“ říká pro Český rozhlas Plus komentátor a spoluautor podcastu Kecy a politika Bohumil Pečinka. Uznává ale, že koalice držela celé tři roky v zemi, kde se vlády často střídají. „To je určitý výkon,“ uznává,

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Spojené státy americké a jednal o svém plánu na vítězství jak s prezidentem Joem Bidenem, tak oběma kandidáty Kamalou Harrisovou i Donaldem Trumpem. „Pokud se Zelenskyj nedostal k jasnému diplomatickému úspěchu, pokud nemá černé na bílém, že se může bránit alespoň v té míře, jak na něj Vladimir Putin útočí, tak je to nepochybně dobrá zpráva pro Putina,“ hodnotí v Osobnosti Plus analytik a bývalý diplomat Vladimír Votápek.

Vláda tento týden schválila státní rozpočet se schodkem 282 miliardy a tvrdí, že jde rekordně více peněz na investice. „Velmi věřím na investice do lidského kapitálu. To mi připadá minimálně stejně důležité jako dálnice. Ale o dálnicích se nedá tak snadno říct, že to je chyba,“ tvrdí pro Český rozhlas Plus Michal Šoltés, výzkumný pracovník think-tanku IDEA při CERGE-EI, působící také na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Rusko vytvořilo pomocí umělé inteligence víc obsahu k ovlivnění amerických prezidentských voleb než kterákoliv jiná mocnost, uvedl podle agentury Reuters zdroj z amerických zpravodajských služeb. Propagandisté ale v menší míře cílí i na další země včetně Česka. „Kromě zmatku, strachu, nenávisti a rozdělování společnosti u nás také vyvolávají nedůvěru k institucím,“ popisuje v pořadu Osobnost Plus bezpečnostní analytik Roman Máca.

Delší čas žil v Moskvě jako kameraman. Patnáct let teď natáčí na Ukrajině, v Rusku, Gruzii a Německu. Říká, že Rusko je ohromná země plná inteligentních a kreativních lidí. „Je hrozně ošemetné vzít nějakou zemi, nějakou společnost a nějak to zevšeobecnit,“ popisuje kameraman a fotograf Vojtěch Hönig v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus.

Spisovatel a nakladatel Jiří Padevět vydal knihu Český bestiář, která sleduje osudy Čechů, kteří se během dob protektorátu i socialismu rozhodli spolupracovat s tehdejším režimem a přivedli do vězení nebo na smrt mnoho lidí. „Velká část z nich si myslela, že konají dobro a bojují proti zlu,“ vysvětluje Padevět pro Český rozhlas Plus.

Volby v krajích skončily a začínají se tvořit nové koalice. Piráti v hlasování pohořeli podobně jako v nedávných volbách do Evropského parlamentu. Zaznamenali dokonce největší propad ze všech stran a přišli o 96 krajských zastupitelů. „Vykroužkování Starosty ve sněmovních volbách, to už možná tehdy nebyla úplná náhoda,“ usuzuje s odstupem politický reportér Seznam Zpráv Václav Dolejší ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Film Jiřího Mádla Vlny o Redakci mezinárodního života Československého rozhlasu v době sovětské okupace už v kinech vidělo přes 350 tisíc lidí a bude za Česko bojovat i o Oscara. „Ten film je alegorie. Každá postava reprezentuje více, než sama hraje,“ říká pro Český rozhlas Plus Jan Dobrovský, syn bývalého redaktora Luboše Dobrovského, kterého ve filmu ztvárnil Martin Hofmann. „Takové postavy chcete hrát, je to pro vás čest,“ přiznává herec v pořadu Osobnost Plus.

Ukrajinští vojáci se během léta dostali do ruského vnitrozemí, kde bylo desítky tisíc Rusů evakuováno. Kreml se snaží celou operaci zlehčovat a využívá ji k posílení narativu, že Rusko je ve válce s celým Západem. „Síla odporu je uměle minimalizovaná,“ popisuje rusista Tomáš Glanc ve vysílání Českého rozhlasu Plus. „Řada lidí v Ruské federaci se přitom cítí ohrožená politikou svého státu,“ zdůrazňuje.

Ursula von der Leyenová oznámila složené své nové Evropské komise. Za Česko v ní bude dosavadní ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN), který bude mít na starosti mezinárodní spolupráci. To vzbudilo rozpaky mezi některými českými politiky, kteří očekávali silnější portfolio. „Není co slavit, ale nejde o nejhorší portfolio,“ hodnotí analytik, spisovatel a publicista František Kalenda pro Český rozhlas Plus.

Konflikt na Ukrajině poukazuje nejenom na schopnosti tamních vojáků, ale také na chyby, které existují v západních vojenských strukturách, soudí spisovatel a politický komentátor Martin Fendrych z Aktuálně.cz „Ruský prezident Vladimir Putin velice chytře využil příležitosti,” říká pro Český rozhlas Plus a dodává, že Evropa by podle něj měla dělat pro pomoc Kyjevu víc.

Rusko má sice na Ukrajině obrovské ztráty, ale otázka vítězství Ukrajiny vězí také v dynamice ruské společnosti. „V tuto chvíli nelze uvažovat o tom, že by se ruská společnost nějak vzepřela režimu,“ je přesvědčený historik a ukrajinista David Svoboda z Muzea paměti XX. století ve vysílání Českého rozhlasu Plus. Dodává ale, že je skutečně možné, že Moskva válku prohraje.

Tomáš Grim patří k předním českým ornitologům. Pozoroval přes 4500 ptačích druhů, což je národní rekord, a procestoval více než 90 zemí světa. Vedle ornitologie se věnuje i fotografování divoké přírody. „Nemohu být hrdý na své konkrétní snímky, protože jde spíše o náhodu. Když se mi něco povede děkuji právě shodě okolností,“ říká Grim pro Český rozhlas Plus. A dodává, že svět ptáků je „pestrost, rozmanitost a diverzita“.

V pátek 20. a sobotu 21. září se uskuteční krajské volby, v nichž se utká přes 8 280 kandidátů. „Od roku 2010 tady máme situaci, kdy značná část voličů mění svoje preference, přesouvají se od strany ke straně, v danou chvíli některé strany vypadávají z parlamentu, dostávají se tam nové, vrací se staré. Máme tu pohyb a proměnlivost,“ popisuje českou politickou scénu v rozhovoru pro Český rozhlas Plus politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Situace na Slovensku budí obavy jak u českých politiků, tak i v mezinárodních organizacích. „Vladimir Putin už Slovensko dobyl. Bez jediného výstřelu,“ soudí muž, který Slovensko před rokem s tušením věcí příštích opustil a teď žije v Česku. Jeden z nejznámějších slovenských novinářů, spisovatel Arpád Soltész byl hostem Osobnosti Plus.