Podivné zločiny

Šachta XVI na Ďáblickém hřbitově ukrývala jeden z nejděsivějších zločinů komunistického režimu v Československu. Tam, u oprýskané severní zdi, ve druhé vrstvě odspodu, spočinulo dva roky po komunistickém puči tělo oblíbeného faráře, který sice nebyl žádným výjimečným kazatelem nebo teologem, ale ryzím autentickým knězem, který se nedal přesvědčit či zlomit ke lži.

CELÉ DÍLY JEN NA: www.herohero.co/podivnezlociny

Neděle 2. září 1945. V polovině cesty mezi vesnicí Kožlí a městečkem Zahrádka na Vysočině, na dně údolíčka, kterému místní říkají Kobylí důl, se čtyři měsíce po konci války chystá slavnostní odhalení pamětní desky třem protinacistickým odbojářům. Ti zde při přestřelce s gestapem a protektorátními četníky v lednu 1945 padli. Na takzvané první zahájské oslavy míří do Kobylího dolu tisíce lidí.

CELÉ DÍLY POUZE NA: www.herohero.co/podivnezlociny

Úterý 11. září 1951. Zbývá pět minut do desáté hodiny dopolední. Z hlavního nádraží v Praze vyjíždí expresní vlak do Chebu. Do cílového města dorazí v brzkém odpoledni. Na chebském nádraží odpojí rychlíku zadní vagony a na zbylou soupravu tří osobních vagonů a jednoho služebního vozu najede parní lokomotiva řady 365.0. Vzniká tím osobní vlak 3717 směřující do Aše.

Středa 19. února 1969. V Nelahozevsi na Mělnicku již třetí den stojí porouchaný vojenský náklaďák sovětské armády. Patří k jednotce okupantů dislokované ve středočeských Milovicích. U vozidla táboří, tedy spíše živoří, osm vojáků v ušmudlaných pracovních uniformách. Nemají dost vody ani potravin, je jim zima. Nekompetentní velitelé absenci svých podřízených netečně ignorují.

CELÉ DÍLY POUZE NA: www.herohero.co/podivnezlociny

Poslední okamžiky zpěvačky Věry Urieové se začínají odvíjet cestou tramvají č. 17 do pražského Braníku, kde půvabná žena vystupuje na konečné stanici a rychlou chůzi míří temnými a opuštěnými místy k domovu. Tady někde, v ospalé čtvrti na jihu Prahy, v noci z pátku na sobotu 26. října 1974 sboristka opery Národního divadla záhadně zmizí.

CELÉ DÍLY POUZE NA: www.herohero.co/podivnezlociny

Nález mrtvé ženy v pískovně a shořelé tělo muže v opuštěné hájence přivedlo policii na stopu bytosti, která se svými děsivými činy zapsala do historie tuzemské kriminalistiky a získala přízvisko Bestie."Nejvýkonnější" český sériový vrah řádil tři roky. Když ho policisté dopadli, byli v šoku, co viděli.Foto zdroj Muzeum Policie ČR:

CELÉ DÍLY POUZE NA: www.herohero.co/podivnezlociny

Podcast Podivné zločiny: Spěch, mlha a tajemné zelené světlo stojí za nejpodivnější událostí české železniční dopravy. Záblesk proti sobě poslal dva vlaky. Srážka u Stéblové na podzim 1960 se stala nejtragičtější nehodou v naší historii. Podezření padlo na muže v desátém vagonu.

CELÉ DÍLY POUZE NA: www.herohero.co/podivnezlociny

Středa 5. srpna 1987. Policie na základě oznámení zoufalých rodičů vyhlásila celostátní pátrání po mladé ženě a dvou mužích. Trojice koncem června odjela z Prahy na čundr do skal Českosaského Švýcarska. Vrátit se měli za týden. Ale to se nestalo. Slehla se po nich zem. Okolnosti jejich zmizení a následné události se zařadí mezi nejzáhadnější a nejděsivější případy v dějinách české kriminalistiky.

Středa 7. listopadu 1962 odpoledne. Na Staroměstském náměstí v Praze se mačkají davy lidí. Vládnoucí komunisté sem svolali slavnostní shromáždění ke 45. výročí bolševické revoluce v Rusku. Jde o klasickou veřejnou akci s dobrovolnou účastí, která je ale ve skutečnosti v podstatě povinná. Své zaměstnance do centra Prahy nahnaly stranické orgány státních a městských podniků, školy své studenty.

Čtvrtek 21. srpen 1969. První výročí invaze armád Varšavské smlouvy do Československa. Pár letních dnů, které národu vypálí bolestivý cejch. Lidé zaplní ulice měst, protestují proti okupaci i nastupující normalizaci. A umírají. Byly to dny, kdy vláda podrazila své občany. Definitivně. Dny, kdy Češi stříleli Čechy. Potrestán za to nebyl nikdo. Odškodněn už vůbec ne.

V říjnu 1943 vypuklo v nacistickém vyhlazovacím táboře na východě Polska Sobibor povstání. Tři sta vězňů využilo zmatku a z tábora uprchlo. Naprostou většinu ale nacisté postupně polapili a zabili. Posléze byl tábor zrušen. I tak zde nacisti povraždili na čtvrt milionu lidí. Vzbouřenci byli velmi dobře organizovaní a zlikvidovali dvanáct dozorců. Mezi nimi i Josefa Wolfa, rodáka z jižních Čech.

V první polovině 60. let minulého století se v severních Čechách objevila agresivní nemoc, která stála život šestnáct lidí. Převážně dospívajících či dětí. Lékaři a vědci dlouho nechápali, co se děje. Jediné, co oběti spojovalo, byla návštěva bazénu v Ústí nad Labem krátce před smrtí. Záhadu se podařilo rozluštit až za deset let.

Pětatřicet let se v Československu platilo mincí s vyraženou klečící dívkou sázející lípu. Ačkoliv motiv sochařky Marie Uchytilové-Kučové v soutěži nezvítězil, tehdejší ministr financí komunistické vlády z něj byl tak nadšený, že ražbu prosadil. Aniž by tušil, že se za vším skrývá tichý protest autorky proti komunistické zlovůli. Do návrhu totiž vtiskla podobu politické vězeňkyně Bedřišky Synkové.

Za prototyp zrádce je u nás obecně považovaný Karel Čurda. Vyzradil úkryt svých kamarádů, parašutistů, kteří v květnu 1942 zlikvidovali zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Existuje však jeden muž, který ho v mnohém dalece překonal.

Blízký východ byl ve druhé polovině 60. let minulého století ve varu. Izrael v roce 1967 v šestidenní válce ponížil koalici okolních arabských států. Zároveň však dobyl území s milionem palestinských uprchlíků. Američan Charles Jordan jim chtěl pomoci, byť byl židovského původu. Svůj plán měl přednést na půdě OSN. Nedostal příležitost. V Praze přišel za záhadných okolností o život.

Sobota 2. srpna 1952. V podhůří Orlických hor od čtyř hodin v noci pátrají jednotky Sboru národní bezpečnosti a vojska po pěti polských diverzantech. Údajně překročili státní hranici, jež se táhne asi pět kilometrů odsud. Vojáci a příslušníci SNB postupují podél údolí řeky Metuje přes planinu východně od vesnice Přibyslav a dál směrem k Václavicím.

Pondělí 24. června 1974. Noční strážný Technických služeb města Liberce je v půl třetí po půlnoci na obhlídce areálu závodu. Když trasu dokončí, nalezne pod bránou vrátnice zasunutý malý balíček z kartonu šedé barvy vložený do igelitového sáčku. Adresován je řediteli podniku.

Čtvrtek 8. června 1972. Ten den přepadne parta mladých lidí letadlo. Čin se stane předobrazem legendárního dílu Mimikry propagandistického seriálu 30 případů majora Zemana. "Nebyli jsme ve vzduchu ani pět minut a nestačil jsem ještě ani udat polohu, když jsem zaznamenal kolísání letadla a nezvyklý hluk a křik," popíše později pilot.

Sobota 31. srpna 1963. Konec letních prázdnin počasí v Českém Těšíně na československo-polském pomezí příliš nepřipomínalo. Maximální teploty sotva přelezly patnáct stupňů, bylo zataženo a občas sprchlo. Pošmourno přesto místní děti neodradilo, byly po obědě venku a hrály si na břehu Olše asi tři sta metrů od mostu Družby na Hlavní třídě.

Vyšehradský hřbitov v Praze. Západní část rámuje samostatné oddělení pro řádové sestry a ze dvou stran zdobné arkády. Hroby tu jsou seskupené do bloků oddělených chodníčky. Náhrobek ze světlé žuly. Rodina Svojsíkova. Černý nápis. Jeden řádek, jedno datum úmrtí, pět jmen. Anna, Gustav, Zuzana, Dana, Richard † 3. srpna 1969.

Krajské krušnohorské divadlo v Teplicích, večer 1. června 1951. Na programu je drama ze života V. I. Lenina od Ivana Fedoroviče Popova nazvané Rodina. Představení je výjimečné. V ředitelské lóži totiž společně s papaláši krajského politbyra usedne i předseda vlády Antonín Zápotocký.

Pátek 27. ledna 1961. V letadle pohybujícím se nad středočeským Benešovem se ten den odpoledne odehraje neobvyklé drama. Ve čtvrt na tři do pilotní kabiny dopravního letounu Československých aerolinií vpadnou dva ozbrojení únosci. Posádka se jim však postaví. Zazní výstřel. Únoscům je pouhých patnáct let.

Pátek 20. prosince 1974. Ve 20.15 hodin potemnělými Milovicemi ve středních Čechách zaburácí motor tanku. Místní jsou na charakteristický dunivý zvuk zvyklí. Jejich domy sousedí s tankodromem sovětské armády, která se v městečku nedaleko Nymburka usídlila po srpnu 1968. Tentokrát je to však přece jen jiné.

Čtvrtek 19. května 1949. Dva estébáci přišli do kancelářské budovy ve Vodičkově ulici v Praze zadržet bývalého strážmistra Sboru národní bezpečnosti Jaroslava Maršíka, který spolu se svými kolegy ze služebny na šumavské Kvildě pomáhal po komunistickém puči v roce 1948 převádět lidi prchající z totalitního Československa do Bavorska.

Sobota 15. října 1949. V Celetné ulici v Praze dojde k náhodnému setkání agilního soudruha Eduarda Belase s bývalým letcem britského královského letectva Eduardem Šimonem. Střetnutí vyústí v dramatickou honičku a následně tragickou smrt.

Neděle 30. října 1949. Pole ležící v pohraničí jižně od městečka Hrádek mezi Mikulovem a Znojmem se ten den stalo dějištěm kuriózní až komické situace. Hlavními aktéry byla skupina opilých moravských myslivců a tři důstojníci Rudé armády, která v poválečné době působila na území Rakouska.

Pondělí 8. června 1970. Řídící věž letiště v Karlových Varech povolila start letadlu Iljušin IL-14 na vnitrostátní lince do Prahy. V čase 10.26 stroj vzlétl. Na palubě byla tříčlenná posádka, 24 cestujících a dvě děti. Uběhlo jen několik málo minut. Ve vzdušném prostoru nad Žluticemi východně od Karlových Varů náhle do pilotní kabiny vtrhli dva mladíci s pistolemi.

Přelom roku 1966 a 1967. V Praze vrcholil boj agentů mezi socialistickým Východem a kapitalistickým Západem. Do souboje se svými protějšky se pustili i agenti československé kontrarozvědky. Připravili smělý plán, jak získat cenné dokumenty Severoatlantické aliance. Pomoci jim měla tajná chodba.

Pátek 3. dubna 1981. Manželé Pavel a Věra z Břuchotína na Olomoucku ten den pomáhali příbuzným se sadbou brambor. Devětadvacetiletá Věra se vpodvečer s dětmi vydala domů dříve. Manžel se totiž ještě zdržel a dorazil až za dvě hodiny. Tato časová prodleva se jeho rodině stala osudnou. V domku řádil vrah.

Úterý 23. května 1978. Československo si prožije dosud nepoznané drama. Tři bratranci, Robert, Milan a Václav Barešovi, unesou autobus plný dětí a pokusí se přejet přes střeženou státní hranici železné opony do západního Německa. Útěk má mladíkům přinést svobodu. A to doslova. Milana totiž po necelých čtyřech měsících čeká opět vězení. Za vykrádání chat dostal půldruhého roku.

Neděle 1. května 1949. O třetí hodině ranní centrem Liberce v severních Čechách otřásl mohutný výbuch. Značná část třípodlažního činžovního domu v ulici U Novostavby se zbortila, explozí vymrštěné trosky poničily sousední domy a tlaková vlna vytloukla okna. Ze sutin posléze lidé vyhrabali torza čtyř mužských těl.

Mrazivá noc z pondělí na úterý 13. února 1968. Hlášení ve svodce Veřejné bezpečnosti z malé služebny v Radotíně u Prahy z toho dne doplňují dva červené křížky. Dva zmařené lidské životy. "V obci Vonoklasy vznikl po půlnoci požár rodinného domu č. 96. Ohledáním bylo dále zjištěno, že je ve studni ve vodě mrtvola muže a v prvním poschodí na požářišti další mrtvola, ženy."

Čtvrtek 15. února 1951. Krajem rozprostírajícím se podél hlubokého údolí Vltavy později zaplaveného vodou Orlické přehrady otřásla vražda komunisty Vladimíra Mandíka, předsedy místního národního výboru v Koubalově Lhotě. Jeho tělo, nalezené na polní cestě za vesnicí, neslo stopy brutálního útoku.

Neděle 1. června 1980. Vojenský zběh se k ránu vloupal do motorestu, který stával na křižovatce cest v lesích na Tachovsku. Překvapil ho však personál, který se připravoval na každodenní provoz. Voják ozbrojený samopalem rozpoutal nebývalý masakr.

Pusťte si upoutávku na první díl podcastu Podivné zločiny. Začínáme v pondělí 18. září.