Judikatúra

V dnešní expresní epizodě navazujeme na díl č. 5, který jsme do éteru pustili už v březnu 2022. Je to takový evergreen - povaha podnájmu. Nejvyšší soud (26 Cdo 2018/2023) tvrdošíjně tvrdí, že v případě podnájmu bytu si strany mohou ujednat, co chtějí a nejsou vázány kogentními pravidly občanského zákoníku. Je tomu tak opravdu?

V tomto díle se poprvé dostáváme k odpovědnosti za škodu z provozní činnosti dle § 2924. Paní uklouzla v supermarketu na listí z ředkviček a zlomila si nohu. Rozebíráme, co je to vůbec provozní činnost, jaký je účel daného pravidla, jak se liší od předchozí právní úpravy a jak se lze odpovědnosti zprostit. To vše na pozadí rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 227/2024.

Nejvyšší soud řešil na pozadí prodeje obchodního podílu otázky spojené s plněním kupní ceny na bankovní účet věřitele. Vyjadřoval se např. k tomu, zda může dlužník poslat peníze na jiný, než sjednaný účet, nebo zda může věřitel jednostranně účet změnit a zda je dlužník povinen to respektovat. Naše povídání se tak točí okolo pravidel regulujících místo a způsob splnění dluhu. Jde o věc s. zn. NS 27 Cdo 544/2023.

Další epizoda z našeho občasníku "Expres Judikatúry" je tentokrát zaměřená na problematiku podmíněného právního jednání, konkrétně se bavíme o přípustnosti rozvazovací podmínky u prominutí dluhu a "obživnutí" pohledávky.

Základem pro dnešní epizodu je rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 1132/2023 v trestní věci, přesněji v jeho adhezní větvi. Při dopravní nehodě byla závažně zraněna těhotná žena, přičemž její dosud nenarozené dítě zemřelo v děloze. Mají ona (jako matka v očekávání) a otec právo na odčinění citové újmy dle § 2959 OZ?

Dnešní díl je věnován rozhodnutím, která v praxi zaznamenala velký ohlas. Nejdříve negativní (rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 1946/2023), následně pozitivní (nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 23/24). My si povídáme o všech aspektech případu - o teleologické redukci, o argumentech Ústavního soudu, o snaze Nejvyššího soudu vypořádat se s nesystémovým pravidlem.

Dnes se opět podíváme na problematiku přechodných pravidel, konkrétně půjde o § 3056 odst. 1 OZ, dle něhož mají vlastník pozemku a vlastník stavby na něm stojící vzájemná předkupní práva. Konkrétně půjde o problém převodu ideálního podílu na stavbě/pozemku, protože při jeho řešení Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 3248/2023 nedávno zaujal naprosto odlišný postoj, než který prezentoval před pěti lety.

Jde-li o vadné plnění, pak sleva z kupní ceny patří mezi standardní práva kupujícího, které mu zákoník nabízí. Víme ale, jak se taková sleva určí? Podle jakých pravidel? A přistupuje k tomu judikatura správně? O tom si povídáme v další epizodě našeho podcastu, v níž Nejvyšší soud a rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 1207/2023 z části chválíme, z části však nemůžeme odhlédnout od jedné dlouhodobé neřesti jménem “právní norma s relativně neurčitou hypotézou”.

Dnešní epizoda posluchače zavede k problematice vad právního jednání, konkrétně k počáteční nemožnosti plnění, jejímž následkem je absolutní neplatnost právního jednání. Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 33 Cdo 3725/2023 totiž rozhodl, že když uzavřete smlouvu, v níž se zavážete k zajištění opravy cizí věci, aniž byste měli souhlas jejího vlastníka, jedná se o počáteční právní nemožnost plnění. A to si rozhodně zaslouží komentář.

Dnešní díl je věnován případu zákonného předkupního práva dle přechodného pravidla v § 3056 odst. 1 OZ - a je to specifická situace, neboť se řešilo, zda toto právo existuje též k podzemní stavbě, konkrétně k vinnému sklípku. Řeč je o rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 22 Cdo 2151/2022.

Další epizoda z našeho občasníku "Expres Judikatúry" se věnuje odpovědnosti za škodu při provozu dopravního prostředku a možnostem liberace. Konkrétně jde o srážku automobilu se srnou, která byla odhozena na protijedoucí auto a poškodila je. Tímto se vracíme k tématu, které jsme zpracovali na začátku roku ve 42. epizodě. Vypadá to, že nám Nejvyšší soud do této problematiky řádně zabrušuje.

Chci slyšet celou epizodu!

Máme tu opět jubilejní epizodu, proto volíme téma prosté soudních rozhodnutí. A protože jsme si kdysi (20. epizoda) povídali o právnickém učení, opět se k němu vracíme - avšak z trochu jiné stránky - nejde nám o obsah, ale o metody vzdělávání, zejména pak o budoucnost přednášek na právnických fakultách. Jak k nim přistupují studenti, jak pedagogové, co od přednášek očekáváme, mají se přednášky nahrávat apod.

Pozvání k mikrofonu přijala Kateřina Hejcmanová, toho času studentka pátého ročníku PF UP v Olomouci, a Michal Říha z katedry evropského práva PF UK v Praze (též moderátor podcastu zEvropy).

Náhrada za převzetí zákaznické základny je nově upravený nárok nájemce vyplývající z nájmu prostor pronajatých za účelem podnikání, skončí-li nájem výpovědí pronajímatele. Na stůl Nejvyššího soudu (sp. zn. 26 Cdo 3644/2022) se dostal případ, v němž byla předmětem dovolání otázka, vůči komu tento nárok vzniká. Zajímavé jsou však i skutečnosti, kterými se obecné soudy nezabývaly - zda se vůbec v daném případě jednalo o nájem a zda tento nárok vzniká též u smluv uzavřených ještě před účinností nového občanského zákoníku. Na to vše u nás získáte v této epizodě odpovědi.

Chci vás podpořit na HeroHero!

V dnešní epizodě řešíme nález ÚS II. ÚS 288/23 a otázku, kam až sahá ochrana spotřebitele a zda je možné směšovat pravidla pro výklad právního jednání a pravidla pro výklad právních předpisů. Konkrétně jde o výklad pravidla, které nemá s ochranou spotřebitele nic společného (§ 167 OZ). A jelikož se skutkový stav týká excesu pomocníka, rozebereme si i to, jaká kritéria rozhodují, zda jde či nejde o exces. To vše na podkladě nálezu Ústavního soudu, z něhož jsme více než rozpačití.

Přinášíme další epizodu z našeho nového občasníku "Expres Judikatúry". K čemu se vracíme? K úplně první epizodě! Ta byla věnována odpovědnosti pomocníka.

Je to návrat pozitivní? Bohužel, příliš ne. Nejvyšší soud pokračuje v zamotávání se v celkem jasné právní regulaci. Proto si opět musíme připomínat, že máme různé pomocníky, různá pravidla, což soud ignoruje. Navíc se v tomto rozhodnutí soud dopouští úvahy, že účelem regulace společnosti s ručením omezeným je ochrana statutárního orgánu před odpovědností.

Chci slyšet celou epizodu!

Filip Melzer a Petr Bezouška v dnešní epizodě rozebírají rozhodnutí týkající se předpokladů použití institutu neúměrného zkrácení. Konkrétně šlo o případ koupě vadné věci. Rozhodnutí je zajímavé zejména tím, že dává odpověď na otázku případné konkurence práv z odpovědnosti za vady a neúměrného zkrácení. Je to tak v krátké době další rozhodnutí z této oblasti (viz epizoda č. 12, která se věnovala rozhodnutí 23 Cdo 2042/2020 řešící konkurenci práv z vadného plnění a omylu).

Přinášíme první epizodu z našeho nového občasníku "Expres Judikatúry". Má kratší formát a chceme v něm upomenout na aktuální soudní rozhodnutí, které svým tématem povětšinou navazuje na to, které jsme důkladně probrali v některé předcházející standardní epizodě.

Dnes je tím rozhodnutím nález pléna Ústavního soudu řešící tzv. újmu ze šoku, tedy to, o čem jsme si povídali v epizodě č. 31. Ústavní stížnost dokonce směřovala přímo proti námi rozebíranému rozhodnutí (NS 25 Cdo 2702/2021). A není tajemstvím, že nám Ústavní soud udělal velkou radost!

Dnešní díl je věnován problematice veřejné víry v zápis do katastru nemovitostí. Filip Melzer a Petr Bezouška se zabývají nejen rozborem předpokladů zakotvených v § 984 OZ, ale podrobněji se věnují i ochraně skutečného oprávněného a otázkám spojeným s poznámkami spornosti (kdo může žádat jejich zápis, či jak má být následně formulován petit žaloby).

K mikrofonu pozvali Petra Tégla, jednoho z našich největších odborníků na problematiku veřejných seznamů.

V tomto dílu Petr Bezouška a Filip Melzer rozebírají, jaké metody lze použít, abychom rozhodli, že určitou škodu lze škůdci přičíst - jaké jsou rozdíly mezi doktrínou adekvátnosti, ochranného účelu nebo předvídatelností? A jak se užívají v deliktním právu a jak v právu smluvním? Podívají se též na zoubek tzv. optimálnímu pozorovateli, s čímž bude souviset i jedno přiznání.

Ústavní soud řešil případ člověka, který žádal úřední změnu pohlaví z ženy na muže, což mu příslušné orgány neumožnily. A před Ústavním soudem stála jednak otázka, zda tímto postupem byla porušena jeho lidská práva, a jednak otázka, zda nejsou některá pravidla (v občanském zákoníku, v zákoně o specifických zdravotních službách a v matričním zákoně) v rozporu s ústavním pořádkem.

Tento díl je crossover s podcastem Leviathan, který o ústavním právu připravuje Zdeněk Červínek

Pozvání k mikrofonu pro tuto epizodu přijala JUDr. Renáta Šínová Ph.d., naše přední odbornice na rodinné právo a civilní proces. Právě její odbornost v rodinném právu předurčila téma této epizody. Nejprve se společně s Filipem Melzerem a Petrem Bezouškou věnovali rozhodnutí Nejvyššího soudu, v němž zletilý muž žaloval na určení otcovství domnělého otce, poté podrobně probrali nález Ústavního soudu, v němž se domnělý biologický otec domáhal určení příbuzenství k dítěti, které má otce určeného na základě první domněnky otcovství.

Filip Melzer a Petr Bezouška tentokrát rozebírají institut, který občanský zákoník upravuje pod názvem relativní neúčinnost. Komentované rozhodnutí dává příležitost bavit se nejen o předpokladech odpůrčího práva (kdo je aktivně legitimován k podání odpůrčí žaloby) nebo o jednáních, kterým lze odporovat, ale též o vzájemném postavení pravidel v § 590 a § 591 OZ, nebo o výjimce zakotvené v § 591 písm. d) OZ, která brání úspěšného odporu.

V jubilejní 50. epizodě se i tentokrát podcast Judikatúra věnuje něčemu jinému než aktuální judikatuře: Petr Bezouška a Filip Melzer si povídají o slovenské rekodifikační cestě. Ta navázala ještě na tu federální a bohužel stále nedošla do svého cíle. Velký kus práce však již byl odveden, o čemž se můžete přesvědčit v tomto přehledu: 1url.cz/aumM7.

Pozvání k mikrofonu přijali dva členové katedry občanského a obchodního práva z trnavské právnické fakulty - Monika Jurčová a Milan Hlušák. Monika se účastní rekodifikačních prací již od roku 2007 a Milan byl ještě nedávno předsedou pracovní skupiny pro rekodifikaci soukromého práva při Ministerstvu spravedlnosti SR.

V § 1906 OZ se stanoví, že ujednání o novaci a narovnání vyžaduje písemnou formu, byl-li i původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu již promlčeném. Výkladem tohoto pravidla se zabýval nedávno i Nejvyšší soud. A Petr Bezouška s Filipem Melzerem se na jeho základě pokusí mj. vysvětlit, jaký je vztah tohoto pravidla k § 564 OZ, co je to privativní novace a jak se liší od kumulativní novace a prosté změny závazku.

V tomto díle podcastu Judikatúra zabrousili autoři do oblasti věcných práv. Povídali si o několika rozhodnutích, v nichž Nejvyšší soud vytýčil směr, jak posuzuje předpoklady mimořádného vydržení, zejména otázku nepoctivého úmyslu. Kromě pilotního rozhodnutí, které již bylo publikováno i v zelené sbírce, je dobré podívat se i to těch, která na něj navázala: NS 22 Cdo 2307/2022, NS 22 Cdo 286/2024.

Pro ty z vás, kteří nemohli přijít osobně na vystoupení v rámci festivalu Noc práva, přinášíme zvukový záznam. O čem si Filip Melzer a Petr Bezouška povídali? Vystoupení bylo rámováno problematikou ochrany osobnosti, přičemž jsme se zaměřili na tato tři rozhodnutí Nejvyššího soudu:

- 25 Cdo 3332/2022 ze dne 31. 1. 2024 (Kristelová vs. Mafra)

- 25 Cdo 917/2022 ze dne 29. 3. 2023 (ředitelská důtka)

- 25 Cdo 2262/2021 ze dne 22. 2. 2023 (dehonestace transexuála)

Na začátku též zmínili jedno německé rozhodnutí ohledně snímků pořízených v rámci vyšetření magnetickou rezonancí (KG Berlin, 20 U 41/16).

A jelikož v rámci Noci práva vždy panuje uvolněnější atmosféra, dovolili si autoři mezi komentáři k jednotlivým judikátům připomenout něco málo "zajímavých" připomínek z připomínkového řízení k tehdejšímu návrhu nového občanského zákoníku.

V nové epizodě se Petr Bezouška a Filip Melzer zabávají problémem způsobu náhrady škody, primárně se tedy bavíme o § 2951 OZ. Jaký následek má volba způsobu náhrady škody poškozeným? Od kdy je pohledávka na náhradu škody splatná? A za jakých podmínek ji může škůdce splnit ještě před splatností? A jaké jsou následky toho, že škůdce plní jiným způsobem, než který požaduje poškozený? Na to vše a ještě na další otázky se snaží odpovědět v tomto dílu.

Nejvyšší soud řešil případ zůstavitele, který zemřel v roce 2020, přičemž zanechal pouze listinu o vydědění z roku 2009. Soudy dospěly k závěru, že k vydědění nebyl dán zákonný důvod. Nejvyšší soud v rámci dovolání řešil, zda vydědění, které nebylo učiněno po právu, vylučuje dědice z dědické posloupnosti (práva na dědický podíl) do pozice obligačního věřitele dědiců s právem na povinný díl, anebo ne. V tomto díle tak Peter Bezouška a Filip Melzer rozebírají nejen toto rozhodnutí, ale podívají se i na přechodná pravidla k dědickému právu a blíže se zabývají také tím, jaké jsou účinky vydědění a co znamená, že vydědění je neplatné.

Velký senát Nejvyššího soudu nedávno překonal dosavadní judikaturu týkající se možnosti zaměstnavatele odstoupit od konkurenční doložky. Stalo se tak na popud nálezu Ústavního soudu (II. ÚS 1889/19). V tomto díle tak Filip Melzer a Petr Bezouška rozebírají obě rozhodnutí. Nejde čistě jen o pracovněprávní rozhodnutí, má zřetelný civilistický přesah, který též komentují a rozebírají.

Občanský zákoník je účinný již 10 let. Dlouhá doba v lidském životě, krátká v životě zákoníku. S Filipem jsme se kolem jeho přípravy trochu ochomýtali, ale oba jsme se zapojili až později, když už byl hotový první návrh.

A tak si s prof. Eliášem povídáme nejen o tom, co jsme všichni prožili, ale především o tom, jak to všechno začalo. Dojde např. na tato témata:

- co předcházelo pověření KE vytvořením věcného záměru, proč chtěl v týmu doc. Zuklínovou?

- jak se tvořil a projednával věcný záměr?

- komercializovaný občanský zákoník, nebo ne?

- jak se vlastně píše takový zákon - od prvního paragrafu, od prostředka?

- jaké byly inspirační zdroje?

- jak fungovala rekodifikační komise?

- jaká byla (nejen) materiální podpora státu?

Rozebírané rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 456/2022 zavdalo celou řadu námětů k diskusi - jak je to s jednáním svěřenského fondu nebo s možností osoby stojící vně závazku požadovat po jedné ze smluvních stran náhradu škody z titulu porušení smluvní povinnosti. A také, co je to likvidace třetích škod.

Dnešní rozhodnutí se týká pravidla, které je v praxi velmi frekventované - § 2927 OZ (odpovědnost za škodu z provozu dopravního prostředku/dopravy). Hlavní otázky, kterým se věnujeme, jsou následující: kdy je a kdy není možné použít liberační důvod? Co znamená, že škoda je způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu? Dostaneme se i k ochrannému účelu tohoto pravidla a též k tomu, jak je to s případným snížením náhrady z důvodu spoluúčasti poškozeného na vzniku škody.

Chci slyšet celou epizodu.

Dnes se zaměřujeme na pravidlo v § 2134 OZ - vůči komu a za jakých podmínek působí výhrada vlastnického práva? V jaké formě musí být sjednána? Kdy můžeme výhradu vlastnického práva považovat za hodnověrnou? A jak do toho všeho promlouvají pravidla o nabytí vlastnického práva od neoprávněného? To vše a ještě něco navíc najdete v této epizodě.

Celou epizodu najdete na herohero.co/judikatura

Jubilejní epizody se vždy věnují něčemu jinému - 10. byla o stavu české civilistiky, 20. o právním učení, 30. o právním psaní. Nyní si Petr Bezouška a Filip Melzer k mikrofonu pozvali Jana Petrova, vynikajícího právníka, který se však rozhodl pro velkou změnu a po vystudování oboru Umělá inteligence již více než rok pracuje jako výzkumník velkých jazykových modelů.

S Janem Petrovem si proto povídají, co to vůbec velké jazykové modely jsou a jak mohou právníkům pomoci v jejich práci. Řeč přišla též na různé zahraniční příklady toho, jak se s AI v justici pracuje.

Základním tématem dnešní epizody je otázka, zda může třetí osoba splnit dluh za dlužníka, a to i bez jeho souhlasu či dokonce proti jeho vůli (řešit budeme nejen předpoklady, ale i následky). Je zřejmé, že si dále budeme povídat hlavně o pravidlech, která regulují splnění dluhu třetí osobou (§ 1936 OZ, § 1937 OZ), ale pro náš případ bude důležité dotknout se jiných institutů – např. bezdůvodného obohacení, přistoupení k dluhu, ručení, postoupení pohledávky, protože jejich úprava dodává důležitý kontext pro správnou odpověď na dovolací otázku.

Dnešní epizodou se dostáváme k odpovědnosti za vedení kontraktačního procesu, konkrétně k § 1729 OZ. Na co vše má nárok osoba, která důvěřuje, že smlouva bude jistě uzavřena, leč druhá strana po pomyslném překročení Rubikonu jednání o smlouvě ukončí bez spravedlivého důvodu? Jen na náhradu marných nákladů? Nebo i na ušlý zisk? A co na ušlý zisk z neuzavřené smlouvy? Dozvíte se, co je to negativní a pozitivní interese, a na zoubek se podíváme i tomu, jaký základ má tato odpovědnost za škodu - zda deliktní, nebo smluvní.

Jaké jsou předpoklady darování pro případ smrti? Kdy v takovém případě nabývá obdarovaný vlastnické právo? Patří darovaný předmět do aktiv dědictví, a tudíž ovlivňuje výši odměny notáře? O tom všem si Petr Bezouška a Filip Melzer povídají nad rozhodnutím Krajského soudu v Praze, pod nímž je jako předseda senátu podepsán dr. Ljubomír Drápal, bývalý soudce Nejvyššího soudu. A proto je dobré se tímto rozhodnutím zabývat.

Rozhodnutí získali skrze “stošestku”. Společně s plnou verzí podcastu jej naleznete na https://herohero.co/judikatura.

Doposud bylo v praxi sporné, zda je následkem lichevní smlouvy její absolutní, nebo relativní neplatnost. V literatuře jste mohli nalézt názory pro jedno i druhé řešení. V rozhodnutí sp. zn.  23 Cdo 2885/2022 Nejvyšší soud tuto otázku vyřešil. A Filip Melzer a Petr Bezouška si povídají nejen o tom, jak rozhodl, s jakými argumenty, ale zabývají se podrobně i předpoklady lichvy.

Nález, kterého se týká tato epizoda, je prvním rozhodnutím věnujícím se problematice rozhodování na konci života. A proto si Filip Melzer a Petr Bezouška k mikrofonu pozvali jednoho z největších odborníků na medicínské právo, Tomáše Doležala, který je advokát a také působí na Ústavu státu a práva, kde vede oddělení soukromého práva.

Povídání se točí kolem kauzality, kolem toho, jaký statek byl vlastně dotčen a samozřejmě došlo také na obecné otázky rozhodování na konci života (autonomie pacienta, postup lege artis).

V epizodě zmiňují publikaci týkající se kauzality: DOLEŽAL, Adam, DOLEŽAL, Tomáš. Kauzalita v civilním právu se zaměřením na medicínskoprávní spory. Praha: Ústav státu a práva AV ČR, 2016. Ke stažení zde.

Filip Melzer a Petr Bezouška si povídají o rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 456/2021, v němž Nejvyšší soud řešil následky marného uplynutí lhůty k odstoupení od smlouvy pro podstatné prodlení. Mimo jiné dojde i na tyto otázky: 

A kdo by snad nechtěl poslouchat, může si na podobné téma přečíst výborný článek od Dominika Skočovského "K následkům nedodržení lhůty podle § 1977 ObčZ" (Právní rozhledy 7/2023).

Chcete celý podcast? Běžte na HeroHero.

Filip Melzer a Petr Bezouška se v této epizodě věnují problematice tzv. dvojího nájmu. Podkladem pro jejich diskuzi je rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3679/2020. Dále se věnují i překonané judikatuře - např. sp. zn. 3 Cdon 120/96, či 26 Cdo 2396/2000, či 28 Cdo 1805/2001. Řeč přišla také na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 4235/18, který zrušil rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2307/2018.

Pro studium problematiky doporučujeme také tyto zdroje:

Třicátá epizoda podcastu Judikatúra přináší dva hosty - Pavlínu Hubkovou a Martina Kopu. Kulaté díly tradičně přináší diskuzi o jiných právních problémech. Nyní o právním psaní.

Odkazy na zdroje z podcastu:

Kniha:

Právní psaní srozumitelným jazykem

Podcasty:

Podcasty21 SPECIÁL o právním psaní

Podcasty21 SPECIÁL o právním psaní do hloubky - část první

Podcasty21 SPECIÁL o právním psaní do hloubky - část druhá

Filip Melzer a Petr Bezouška v diskusním pořadu Judikatúra rozebírají aktuální civilní rozhodnutí. Dnes o rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3125/2022.

Filip Melzer a Petr Bezouška se v diskusním pořadu Judikatúra zamýšlí nad slabými a silnými stránkami soudních rozhodnutí. Nyní o judikátu Nejvyššího soudu sp. zn. 27 iCdo30/2022.

Filip Melzer a Petr Bezouška si do 27. dílu podcastu Judikatúra pozvali Jana Flídra, advokáta a akademika. Nyní o protokolárním předání díla jako hmotněprávní podmínce pro vznik práva na zaplacení ceny díla. To vše na pozadí rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 32 Cdo 3345/2018.

Další díl podcastu Judikatúra se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 8. 3. 2023, sp. zn. I. ÚS 1010/22 a související judikatuře Nejvyššího soudu, zejména metodice odškodňování újmy na zdraví.

Nález je k dispozici zde.

Filip Melzer a Petr Bezouška vzali účastníky tradiční akce Noc práva na živé toulky českou judikaturou. Nestihli jste? Pusťte si záznam.

Petr Bezouška a Filip Melzer se v tomto díle podcastu Judikatúra věnují moderaci smluvní pokuty. Konkrétně rozsudku velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, č. j. 31 Cdo 2273/2022-162. Filip Melzer na začátku podcastu vzpomněl také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2022, sp. zn. 29 Cdo 3782/2020.

Podcast Judikatúra se v dalším díle věnuje rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 20 Cdo 399/2022. Exekuční senát Nejvyššího soudu řešil odloučení pozůstalosti a jeho účinky v čase.

V prvním díle Judikatúry v novém roce si Filip Melzer a Petr Bezouška kladou zásadní otázku, komu patří nástupní ostrůvek tramvaje. Tato otázka má přitom vliv na to, kdo odpovídá za škodu způsobenou náledím na nástupním ostrůvku šaliny nebo tramvaje. Společnost jim přitom dělá Petr Tégl. Řeč bude o rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 8. 2022, sp. zn. 25 Cdo 2126/2020.

Od nového roku též používáme novou znělku, kterou pro nás připravil David Málek, mladý zpívající multiinstrumentalista a začínající hudební producent z Brna.

Je tu poslední díl Judikatúry v roce 2022 – jubilejní 20. díl. Pokud chcete vědět, kdo nafackoval Filipu Melzerovi a komu naopak nafackoval Petr Bezouška, zaposlouchejte se do dílu věnovanému výuce práva. Pozvání přijal Marek Zápotocký, doktorand na Právnické fakultě Univerzity Palackého, aby pohovořil o svých zkušenostech se studiem práva. I Marek promluvil o tom, kdo mu nafackoval během studia. Filip Melzer a Petr Bezouška také odpovídali na vaše dotazy položené na Instagramu Judikatúry.

Soudci nemohou komentovat rozhodnutí svých kolegů, advokáti si nemohou dovolit mít pověst kritiků soudních rozhodnutí. Filip Melzer a Petr Bezouška již tuto pověst mají. Vydejte se s nimi na túru světem aktuální judikatury. Nyní o rozhodnutích Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2020, sp. zn. 28 Cdo 527/2020 a ze dne 1. 9. 2020, sp. zn. 28 Cdo 1311/2019.

Občas vám něco unikne? Sledujte Instagram Práva21 a Judikatúry.

Soudci nemohou komentovat rozhodnutí svých kolegů, advokáti si nemohou dovolit mít pověst kritiků soudních rozhodnutí. Filip Melzer a Petr Bezouška již tuto pověst mají. Vydejte se s nimi na túru světem aktuální judikatury. V tomto díle se můžete těšit na jedno přiznání a následné prozření. Obojí na pozadí rozhodnutí Velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2022 sp. zn. 31 Cdo 1640/2022. Řeč však přišla také na rozhodnutí ze dne 29. 7. 2022 sp. zn. 25 Cdo 2342/2021.

Soudci nemohou komentovat rozhodnutí svých kolegů, advokáti si nemohou dovolit mít pověst kritiků soudních rozhodnutí. Filip Melzer a Petr Bezouška již tuto pověst mají. Vydejte se s nimi na túru světem aktuální judikatury. Nyní o důkazním břemeni při dokazování pravosti závěti v podobě soukromé listiny.

Hlavním rozsudkem, na nějž přišla řeč, je rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 24 Cdo 2592/2021. Dále se hovořilo o rozhodnutích: rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2018, sp. zn. 21 Cdo 4723/2017 a rozhodnutí rakouského OGH: rozhodnutí ze dne 29. 6. 1995, sp. zn. (Geschäftszahl) 2 Ob 549/95; unesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2022, sp. zn. 25 Cdo 3633/2021, které navazuje na předchozí kasační rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1329/2017.

Soudci nemohou komentovat rozhodnutí svých kolegů, advokáti si nemohou dovolit mít pověst kritiků soudních rozhodnutí. Filip Melzer a Petr Bezouška již tuto pověst mají. Vydejte se s nimi na túru světem aktuální judikatury. Nyní o výkladu právního jednání a nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 7. 2022, sp. zn. I. ÚS 2337/21.

Soudci nemohou komentovat rozhodnutí svých kolegů, advokáti si nemohou dovolit mít pověst kritiků soudních rozhodnutí.  Filip Melzer a Petr Bezouška již tuto pověst mají. Vydejte se s nimi na túru světem aktuální judikatury. Dodrželi slib a nynější díl se nevěnuje náhradě škody. V tomto díle bude řeč o rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2022, sp. zn. 33 Cdo 72/2021.

Soudci nemohou komentovat rozhodnutí svých kolegů, advokáti si nemohou dovolit mít pověst kritiků soudních rozhodnutí. Filip Melzer a Petr Bezouška již tuto pověst mají. Vydejte se s nimi na túru světem aktuální judikatury. Tentokrát o rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 02. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2136/2020.

Soudci nemohou komentovat rozhodnutí svých kolegů, advokáti si nemohou dovolit mít pověst kritiků soudních rozhodnutí. Filip Melzer a Petr Bezouška již tuto pověst mají. Vydejte se s nimi na túru světem aktuální judikatury. Dnes o rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22.3. 2022, sp. zn. 25 Cdo 1221/2020, Úvaly, které se věnuje přímé odpovědnosti pomocníka vůči poškozenému. Částečně tak navazujeme na první díl Judikatúry. V této souvislosti také přijde řeč na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2386/2020, Starosta.

Soudci nemohou komentovat rozhodnutí svých kolegů, advokáti si nemohou dovolit mít pověst kritiků soudních rozhodnutí. Filip Melzer a Petr Bezouška již tuto pověst mají. Vydejte se s nimi na túru světem aktuální judikatury. Nyní o vztahu úpravy odpovědnosti za vady a omylu. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2042/2020. Podle Nejvyššího soudu může poctivý kupující uplatnit námitku relativní neplatnosti kupní smlouvy pro omyl týkající se sjednaných vlastností kupované věci. Řeč přišla také na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2007, sp. zn. 29 Odo 564/2006.

Soudci nemohou komentovat rozhodnutí svých kolegů, advokáti si nemohou dovolit mít pověst kritiků soudních rozhodnutí. Filip Melzer a Petr Bezouška již tuto pověst mají. Vydejte se s nimi na túru světem aktuální judikatury. Nyní (opět) k náhradě škody, a to konkrétně škody způsobené na věci. Hlavním rozhodnutím, jehož se týká dnešní debata se stalo rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2651/2021.

Soudci nemohou komentovat rozhodnutí svých kolegů, advokáti si nemohou dovolit mít pověst kritiků soudních rozhodnutí. Filip Melzer a Petr Bezouška již tuto pověst mají. Vydejte se s nimi na túru světem aktuální judikatury. Při své túře již ušli poctivých devět dílů, a proto ten desátý bude diskusní. Nyní o tom, jak si stojí česká civilistika a česká právní věda.

Soudci nemohou komentovat rozhodnutí svých kolegů, advokáti si nemohou dovolit mít pověst kritiků soudních rozhodnutí. Filip Melzer a Petr Bezouška již tuto pověst mají. Vydejte se s nimi na túru světem aktuální judikatury. Na túře nyní nejsou sami, pozvání přijal partner advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS František Korbel. V tomto díle byla řeč o judikatuře týkající se elektronického podepisování. Diskuze navazuje na článek Vladimíra Janoška „Prostý elektronický podpis dle EIDAS v soudní praxi“.

Soudci nemohou komentovat rozhodnutí svých kolegů, advokáti si nemohou dovolit mít pověst kritiků soudních rozhodnutí. Filip Melzer a Petr Bezouška již tuto pověst mají. Vydejte se s nimi na túru světem aktuální judikatury. V tomto díle rozebrali rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021. Nejvyšší soud rozhodl, že výrazy vyjadřující právní domněnky jako „má se za to“ nebo „považuje se za“ užité ve smlouvě nezpůsobují automaticky jejich neplatnost. Dnešní díl tudíž nebude kritický, ale pochvalný.

Soudci nemohou komentovat rozhodnutí svých kolegů, advokáti si nemohou dovolit mít pověst kritiků soudních rozhodnutí. Filip Melzer a Petr Bezouška již tuto pověst mají. Vydejte se s nimi na túru světem aktuální judikatury. V tomto díle se věnují rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1198/2019. Nejvyšší soud uzavřel, že návštěvník hokejového zápasu nemá vůči hokejovému klubu právo na náhradu újmy způsobené ochrankou dohlížející na pořádek při zápasu.

Soudci nemohou komentovat rozhodnutí svých kolegů, advokáti si nemohou dovolit mít pověst kritiků soudních rozhodnutí. Filip Melzer a Petr Bezouška již tuto pověst mají. Vydejte se s nimi na túru světem aktuální judikatury. Filip Melzer a Petr Bezouška se nyní věnují pro ně netradiční oblasti – problematice věcných práv. Tento díl podcastu Judikatúra se věnuje otázce žaloby na určení nezbytné cesty a nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1587/20.

Soudci nemohou komentovat rozhodnutí svých kolegů, advokáti si nemohou dovolit mít pověst kritiků soudních rozhodnutí. Filip Melzer a Petr Bezouška již tuto pověst mají. Vydejte se s nimi na túru světem aktuální judikatury. Po druhém díle se vracíme opět na Nejvyšší soud. Nyní to přechodných ustanoveních (nového) občanského zákoníku.

Filip Melzer a Petr Bezouška nyní rozebírají rozhodnutí pod těmito spisovými značkami:

·  29 ICdo 128/2018

·  33 Cdo 3141/2020

·  23 Cdo 3855/2018

·  32 Cdo 5234/2016

Přijdete se do skupiny fanoušků Judikatúry na Facebooku.

Vydejte se na túru světem aktuální judikatury s Filipem Melzerem a Petrem Bezouškou. Nyní o nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2021, sp. zn. II. ÚS 2925/20.

Filip Melzer a Petr Bezouška diskutují aktuální judikaturu. V této epizodě rozebrali rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1029/2021.