Okolo češtiny

Tísnit, doléhat nebo také dotírat. Co mají tato slova společná s velmi oblíbeným slovem urgentní? A proč jeho používání v posledních letech tolik stoupá?

Moravská nářečí jsou charakteristická krácením slov, ale i sloves. Které z nich je nejkratší ze všech? A je jeho podoba vůbec spisovná?

Co mají společná slova rodina, rod a národ? A jak to souvisí s tím, že jsme vlastně všichni v České republice taková jedna velká rodina? Téma pro našeho bohemistu v dalším jazykovém okénku.

Objevte, jak slova lusk a luštit propojují přírodu a zábavu. Od vyloupnutí hrachu po luštění křížovek. Nevšední pohled na jazyk nám nabídne náš bohemista.

Zjistěte, proč jsou „zejtra“ a „brejle“ spisovná slova. Prozkoumejte vývoj českého jazyka a objevte, co se skrývá za hláskovou skupinou „ej“. Více poví bohemista.

Řekli byste, že slova používaná v argotu se postupně dostávají do naší běžné slovní zásoby? Co například slovo kilo, tác či meloun? Co znamenají a kdy poprvé jsme je v češtině zaregistrovali? Víc nám poví náš bohemista.

Proč je hláska „J“ tak zajímavá, jak ji vyslovujeme a jak ovlivňuje naše nářečí? Více nám poví náš bohemista

Jak se vyvíjí slovo „zaužívaný“ v češtině? Zjistěte, proč bylo považováno za nespisovné a jak se dostalo do běžného užívání. Poslechněte si, jaké další jazykové nuance nás mohou překvapit v každodenní komunikaci.

Vliv angličtiny na češtinu je nepopiratelný, ale některé anglicismy mají v češtině upravený význam. Například boiler znamená v angličtině kotel, u nás však průtokový ohřívač vody. Podobně český tramp je milovník přírody, zatímco v angličtině je to tulák. Více nám poví náš bohemista.

Známe je všichni a snad každý z nás si jich, když jsou na stole, pár rád uzobne. Chipsy. Jinak řečeno smažené bramborové lupínky, ale taky – jak zjistil náš bohemista – naštípané brambory. Více v dalším díle jazykového okénka.

Nová či pro některé z nás méně známá slova spojená se stravováním, to je další téma pro našeho bohemistu.

Co znamenají slova jako je péháúčko, smažka, nebo také valúčko? A proč ve fastfoodovém slangu dominují anglicismy? Prozradí nám náš bohemista.

Perfektní materiál, perfektní střih, perfektní práce nebo třeba perfektní služby. Slovo perfektní patří v našem jazyce k těm, které za poslední desetiletí výrazně zvýšily svou frekvenci. Odkud toto slovo pochází a proč je perfektnost tak trochu chimérou? Vysvětlí nám náš bohemista.

Štěňata si hrála. Města byla krásná. Ale děti chodily do školy. Proč říkáme chodily, když slovo dítě je taktéž středního rodu? A jak to souvisí s prolínáním skloňovacích vzorů? Více nám poví náš bohemista.

Znali jste slovo geniza? Jde o židovskou náboženskou povinnost uchovat veškeré texty obsahující jedno z Božích jmen. A stejným slovem se označuje i místo, na kterém jsou takové texty uschovávány. Více nám o pokladech z půd synagog poví náš bohemista.

Slovesa najít a nalézt nám na první pohled mohou připadat jako synonyma, stejně tak jako například slova nemoc a choroba, ale není tomu tak. V čem tedy spočívá jejich rozdíl? Prozradí náš bohemista.

Slovo rozčarovaný nepatří zrovna mezi nejčastější slova. Když vezmeme různé české texty o celkovém rozsahu jeden milion slov, tak v tomto množství najdeme slovo rozčarovaný přibližně dvakrát. Ale rozhodně je to slovo známé a používané. Více už poví náš bohemista.

Slovo napříč dnes používáme většinou v jiných souvislostech, než byl prapůvodní význam. A jak už je čím dál častější, tak i v tomto případě hraje roli angličtina. Více už poví náš bohemista.

Slovo nikotin dostalo své pojmenování podle francouzského diplomata Jeana Nicota. Co ale třeba taková Amerika? Podle koho nebo čeho dostal tento rozsáhlý kontinent jméno?

Věhlas, kvalita nebo také vážnost. Tato slova bychom mohli označit jako synonyma ke slovu prestiž, ale bylo tomu tak vždycky? Co slovo prestiž znamenalo například ve starém Římě? Jeho původ nám osvětlí náš bohemista.

V dnešní době je více dětí, která mají dvě křestní jména. Co k tomu rodiče vede, jak to bylo dříve? Prozradí nám náš bohemista ve svém jazykovém okénku.

V našem jazyce se snažíme vyhýbat opakování, stereotypům. Je to patrné i při překladu třeba z angličtiny do češtiny. Téma, kterému se v dalším jazykovém okénku věnuje náš bohemista.

Právě letos uplynulo rovných padesát let od momentu, kdy se slovo internet objevilo vůbec poprvé. Kdo tento pojem vymyslel a který termín mu předcházel? Více už prozradí náš bohemista.

Slovo „akorát“ je poměrně běžně používaným výrazem, který můžeme do věty zařadit jako příslovce, spojku či částici. Možná vás ale překvapí, že není spisovné.

Hokej. Sport, o který byl teď mezi fanoušky a nejen jimi velký zájem. A to díky mistrovství světa, které se hrálo v České republice a hlavně díky úspěchu našich hráčů, kteří zvítězili. A slova spojená s tímto sportem jsou tématem pro našeho bohemistu a jeho jazykové okénko.

Možná to některé z vás překvapí, ale takzvaných japanismů, tedy přejatých slov z japonštiny, v češtině neustále přibývá. Co například taková kamikaze, saké nebo sumo? Co tato slova původně znamenala a jak je správně napsat?

Když se řekne Benátky, pravděpodobně vás nenapadnou ty, které jsou v České republice. A i přesto u nás existuje několik obcí či jejich místních částí s tímto jménem. Proč a jestli se v minulosti inspirovali při jejich pojmenování právě těmi světově známými italskými Benátkami, nám v dalším dílu jazykového okénka vysvětlí náš bohemista.

Jsi hodný, ale také jsi hodná. To je účinek jmenného rodu, který způsobuje, že čeština je například oproti němčině jazykem mnohem osobnějším. Proč máme v češtině tolik jmenného rodu? A co všechno dokáže vyjádřit?

Máte rádi štrúdl? A jak se vlastně tohle slovo píše? S čárkovaným či kroužkovaným u? Jak je to správně? To je téma, kterému se v jazykovém okénku věnuje náš bohemista.

Ne nadarmo se říká, že čeština je opravdu těžkým jazykem. Nám jako rodilým mluvčím to tak nemusí připadat, ale pro cizince je čeština oříškem. Jeden z důvodů nám vysvětlí bohemista Ondřej Bláha v rubrice Okolo češtiny.

Odkazování na přítomného člověka pomocí zájmen on nebo ona může v češtině vyznít dost negativně. Jak to mají s oslovováním v jazycích, jako je například polština?

Máme jaro - a to je čas, kdy se zvláště tady, v mírném pásu světa na severní polokouli, rodí a líhnou všechna možná mláďata zvířat. Že kočky mají koťata, psi mají štěňata, krávy telata a koně hříbata, to je úplně samozřejmé. Ale co taková zvířata divoká, která s člověkem nikdy nežila a známě je hlavně ze zoologických zahrad? Jak se říká například mláďatům od žirafy? Prozradí náš bohemista.

Věděli jste, že náš jazyk má obrovský příponový potenciál? Za pomocí přípon a předpon můžeme ze stejného kořene vytvořit nejrůznější, ač na první pohled spolu nesouvisející slova. Jak tedy spolu souvisejí slova křemen, křesat a křísit? Na tuto jazykovou otázku se už za chvíli zaměří náš bohemista.

Blíží se Velikonoce a s nimi nejen tradiční jarní radosti a požitky, ale také třeba vzpomínka na dávné příběhy, které se právě o Velikonocích připomínají.

Víte co znamená slovo simp? V jakém kontextu můžeme o někom říct, že je snow flake? A kdo je to vlastně chábr? Původy a významy těchto slov nám osvětlí náš bohemista.

Nejčerstvější hlavu má člověk zcela jistě v období, kdy je mladý a kdy poznává svět. Platí to i pro jazyk. Dobrou ilustrací mohou být dnešní české děti a mladí lidé, kteří zcela automaticky kromě češtiny chytají taky angličtinu. Random, fufu, bestie. Víte, co ta slova znamenají? Prozradí náš bohemista.

K nejoblíbenějším jazykům pro přejímání patří angličtina, a to hlavně mezi mladými lidmi. Co znamenají slova feelovat, vajbit, passovat, nebo dokonce cappovat? Přiblíží náš bohemista.

Jak byste napsali slovo habaďúra? S kroužkovaným, čárkovaným, nebo krátkým písmenem u? A co vlastně toto slovo znamená? To a mnoho dalšího nám prozradí náš bohemista.

Sleva platí jen v případě letu do nebo z České republiky. Zní vám to zvláštně? Jak při tvorbě vět pracovat s předložkami? Jsou dvě předložky vedle sebe vhodné? Na tuto jazykovou otázku nám odpoví bohemista.

Náš bohemista se tentokrát zaobíral slovním spojením „až po uši“, které se používá jako jakési pomyslné meřítko toho, kam až může dosahovat zamilovanost.

Významnou historickou postavou pro psaný český jazyk byl Bartoloměj z Chlumce, který byl za své doby mistrem pražské univerzity, a říkal si Klaret. Čím se do historie vepsal? Prozradí náš bohemista.

Komfortní zóna může být pro každého z nás dobrá, ale také limitující. A co vlastně to znamená vystoupit z komfortní zóny? A kde se tohle slovní spojení vzalo v našem jazyce? Téma pro našeho bohemistu.

Český jazyk je charakteristický četnými kontakty s ostatními jazyky jako je němčina, nebo angličtina. Mohou přejatá slova změnit v závislosti na jiných jazycích význam? A jak je to se slovem patetický? Odpověď na tuto otázku si pro vás připravil bohemista Ondřej Bláha v pořadu Okolo češtiny.

Jan, Jakub a Matyáš. To jsou nejčastější jména, která rodiče svým mužským potomkům dávají. Stejně jako u holčičích jmen je i u těch chlapeckých tendence vracet ke starým jménům, jménům tradičním. Více nám poví náš bohemista.

Začátek roku tradičně napříč mediálním světem patří prvním narozeným dětem v daném roce, ale také statistikám, jak své děti pojmenováváme. A právě na nejoblíbenější jména v České republice – tentokrát u děvčat – se zaměří náš bohemista.

Každý známe ten pocit, když nás venku doslova kouše zima. Nebo taky zebe. Jde o sloveso, které je nespisovné, ačkoliv ho používáme už po desetiletí. Jaké sloveso stejného významu je v tomto případě spisovné? Prozradí nám náš bohemista.

Víte, že podle vánočního přání poznáte Angličana od Američana? I o tom bude dnešní díl jazykového okénka, ve kterém se bohemista Ondřej Bláha zaměří právě na některé anglicismy, které do našeho jazyka přicházejí v souvislosti s vánočním obdobím.

Víte, jak vzniklo slovní spojení zakázané ovoce? Pokud se vaše myšlenky stáčí ke křesťanskému pojetí vzniku světa a příběhu o Adamovi a Evě, jste na správně stopě. A náš bohemista nás možná překvapí, že ono známé jablko v původním příběhu vůbec nefigurovalo.

Medvídek koala, známý australský stromový vačnatec. Když o něm v našem jazyku mluvíme, často říkáme ta koala. Jenže není to správně. Z omylu nás ve svém tradičním češtinářském okénku vyvede náš bohemista.