Vltavín

Proč Vltavínský cirkusový speciál? Tento díl magazínu Vltavín totiž bude o cirkusu a lidech z cirkusu. Připravili jsme archivní záznamy z let 1968 a 1972, na nichž jsou zachycené vzpomínky někdejších cirkusáků, cirkusových hudebníků, krotitelů a rodinných členů na tom, jak to v cirkusovém světě chodilo v první polovině 20. století. A máte se na co těšit.

Podle tradice se na velkých balvanech poblíž Rychnova nad Malší někdy kolem roku 1500 zjevila Panna Maria s Ježíškem třem malým pasáčkům. Kámen, na němž Madona seděla, se později rozpůlil a obě dvě jeho dvě části se podle legendy od sebe vzdalují. To byl začátek historie poutního místa Svatý kámen.

Jména Jan Žižka a Trocnov známe asi všichni, ale v magazínu Vltavín se na ně podíváme opravdu zblízka. S historikem Janem Šimánkem jsme se totiž do Trocnova vypravili. Víte, že dnešní obec Trocnov vlastně celá staletí vůbec Trocnovem nebyla?

Ve Vltavínu se vydáme za železem, a to hezky s nadhledem. Připomeneme nejstarší meč z doby Keltů, který archeologové našli na jihočeském území, a vypravíme se do muzea kovářského řemesla v Moravči u Mladé Vožice. A tomu muzeu kraluje rozhledna.

Slyšeli jste někdy o vyšívání rybí šupinou? Je pravděpodobné, že ne. A slyšeli jste o blatech? To určitě ano. A jak to spolu souvisí? Tuto hádanku rozlouskneme v magazínu Vltavín při setkání s etnografem Jihočeského muzea Janem Šimánkem.

V pořadu Vltavín se vydáme na cestu napříč jihočeskou historií, kterou zprostředkují archivní záznamy plné zajímavostí. Od dramatických událostí roku 1938, přes chýnovské netopýry až po vystoupení slavného ruského houslisty Davida Oistracha.

22. září 1575 byl Rudolf II. korunován za českého krále. Tři roky předtím získal korunu uherskou, tři roky poté byl zvolen německým králem. A roku 1576 se po smrti svého otce Maxmiliána II. stal římským císařem.

K rozvoji Dobré Vody na Novohradsku došlo počátkem 18. století, kdy zde vytryskl pramen léčivé vody a následně byl postaven poutní kostel Panny Marie Těšitelky. Tento kostel je typickým příkladem barokní architektury. Jedná se o slavné poutní místo, kam se ale za minulého režimu nesmělo.

Na konci každé sezóny je vždycky nějaká sláva. Když se z pole sklidí poslední brambory, bývá to dokopná, když se utrhne poslední hlavička chmele, tak se pořádá dočesná, když se z vinic odvezou hrozny, slaví se vinobraní, konopnická při sklizni konopí a dožínky se slaví na konci žní.

1. září máme zpravidla spojené se začátkem školního roku. Ale i druhé světové války. Ve Vltavínu připomeneme, jak se začátek tohoto konfliktu promítl do života v jižních Čechách. Poté se přesuneme už potřetí a naposledy do období reforem zaváděných císařem Josefem II.

Železná ruda se těžila i na jihu Čech. Nevznikly tu sice obří doly ani velkoprůmyslové železárny, ale nalezišť byly desítky až stovky. Nacházely se v pásu od Zlivi, Českých Budějovic, přes Lišovsko, jižní Třeboňsko až k Trhovým Svinům.

Když na konci 18. století císař Josef II. nařídil zrušení třetiny českých klášterů, znamenalo to i konec působení dominikánského řádu v Českých Budějovicích. Jeho majetek se rozprodával v dražbách, což dokumentují i dochované smlouvy v pozemkové knize.

S vládou Marie Terezie a jejího syna Josefa II. jsou spojené velké změny, které dopadly i na jižní Čechy. Reformy měly pragmatický charakter, jejich smyslem bylo zvýšit populaci a daňové příjmy, zlepšit vzdělanost a sociální podmínky poddaných. To mělo vést i k obraně monarchie.

Když si pozorněji prohlédnete křižovatku uprostřed Strážkovic na Českobudějovicku, všimnete si, že tu kromě obvyklých dopravních značek stojí kamenný sloup. Jedná se o pozůstatek historického dopravního značení.

Přelom let 1631 a 1632 přinesl Českým Budějovicím zásadní historickou úlohu. Z města se 22 měsíců řídil chod celého království. Přesídlily sem důležité úřady a byly tu uložené i významné listiny a české korunovační klenoty.

V kopcích nedaleko Českých Budějovic, kde dnes vede jen silnička do obce Jivno, bývala kdysi větev hlavní silnice na Lišov a Třeboň. Zbylo po ní pár úvozů, které jsou připomínkou dávného způsobu cestování.

Pomník s podobiznou Jana Žižky stojí ve vesnici Čeřejov na Českobudějovicku. Slavný vojevůdce tu totiž ve 14. století měl statek. Lidé si obvykle Žižku spojují s rodným Trocnovem, který se nachází nedaleko, ale rodina vlastnila více nemovitostí v okolí.

Na jihozápadních svazích Hlincové hory u Rudolfova nedaleko Českých Budějovic stojí zámeček se zvláštním jménem Lustenek, říká se mu také Děkanský dvůr. Jeho stavitel ale získal pozemky díky trochu sporným spekulacím, jak dokládají záznamy v archivu.

Pojem Zlatá stoka si spojujeme s Třeboňskem, ale umělý tok stejného názvu tekl i okolo Českých Budějovic. Část se dochovala dodnes a staré vodní dílo připomíná i ulice Na Zlaté stoce.

V magazínu Vltavín budeme dále rozplétat historické nejasnosti a připomínat méně známé informace o Jakubu Krčínovi.

Ve Vltavínu uslyšíte několik archívních starších i nedávno natočených nahrávek a v nich se budeme soustředit na dvě věci. Zaprvé na historická falsa a zadruhé, na historická fakta.

Zámek ve Stráži nad Nežárkou na Jindřichohradecku je všeobecně nejčastěji spojován s pěvkyní Emou Destinnovou. Jenomže jeho historie sahá opravdu hodně hluboko proti proudu času.

V magazínu Vltavín připomeneme příběh jihočeské rodačky Marie Martínkové. Pokud nevíte, kam toto jméno zařadit, zkuste si najít román Strážská černá paní, jehož je autorkou, a také fakt, že byla asistentkou a společnicí operní pěvkyně Emy Destinnové.

V magazínu Vltavín nás čeká další procházka rozhlasovým archivem. Pustíme si rozhovor s herečkou Květou Fialovou a její vzpomínky na českobudějovické divadelní angažmá, navštívíme Vřesce, táborské Muzeum čokolády a připomeneme legendárního rožmberského archiváře a kronikáře Václava Březana.

Historie zlatokorunského kláštera byla zprvu spojená s úspěchy, ale několikrát zažil těžké chvíle. Vypálili jej husité, po zrušení při josefínských reformách se z něj stala slévárna a dílny.

Kniha Finanční stráž v Novohradských horách publicisty Jana Ciglbauera přináší příběhy strážců hranic i pašeráků. My se v magazínu Vltavín vypravíme po jejich stopách.

V magazínu Vltavín se vydáme po jihočeské stopě spisovatele Jaroslava Haška a připomeneme reálné postavy a místa, která jsou s ním v kraji spojena.

Prostřednictvím magazínu Vltavín navštivte mlýn v Hněvkovicích na Českobudějovicku. Ve své zachovalé podobě je jediný na řece Vltavě.

V magazínu Vltavín vystoupáme na českobudějovickou Černou věž. Vysvětlíme, jak to bylo doopravdy s jejím zčernáním, a pak z těch sedmdesáti metrů nad povrchem sestoupíme dolů do šachty Marie, 250 metrů pod povrch.

Slyšeli jste někdy o Horním cechu? Ti historicky zkušenější a dlouhodobější posluchači Vltavínu už asi tuší, že se budeme bavit o dolech a dolování.

Ve Vltavínu se budeme věnovat dopravě. A to napříč věky. Začneme dalším vyprávěním o koněspřežce, tentokrát na trase České Budějovice – Kerschbaum, pak připomeneme stavitele Dominika Cometu a jeho Budějovickou bránu v Třeboni, zemské stezky přes hranice a nakonec první automobil, který kdy vjel do města Písku.

Pokud jste dosud neslyšeli o šlechtickém rodu Přehořovských z Kvasejova, který měl ve svém erbu papouška, pak si pusťte magazín Vltavín. V něm také rozpleteme několik zajímavých letopočtů spojených s koněspřežnou dráhou a staročeským pivem.

V magazínu Vltavín si poslechněte vyprávění o životě hudebního skladatele Oskara Nedbala, jaký erb měl rod Bechyňů z Lažan, jak to bylo se středověkými hladomornami na hradech, s bezdomovci v Písku v 19. století a co a kde byly Šejby.

V magazínu Vltavín uslyšíte několik unikátních archivních rozhlasových nahrávek o zajímavých Jihočeších a historických událostech, které se v kraji staly.

Ve Vltavínu připomeneme několik nejasností ze života tvůrce Schwarzenberského plavebního kanálu Josefa Rosenauera, vydáme se k pramenům Lužnice, vzpomeneme, že zimní období bývalo dobou přástek, a vypravíme se za Rytíři z Lokšan a za historickým úklidem města Písku.

Ve Vltavínu opět otevřeme rozhlasový archiv a zaposloucháme se do vzpomínek hereckých manželů Hany Bauerové a Josefa Bulíka. Připomeneme šlechtický rod Čabelických ze Soutic, věznění kata a jeho manželky v Táboře a podruhé navštívíme pohraniční pásmo v Cetvinách.

Ve Vltavínu připomeneme, že hranice státu byly, jsou a budou vždycky důležité, zvláště s ohledem na hořkou zkušenost Československé republiky v posledním století. A také zjistíte, co jsou to pateříkové hutě a že i šlechtic může mít v erbu vidle.

Víte, jak vzniklo pořekadlo, které praví, že kominík přináší štěstí? Zvlášť pokud si na něj sáhnete. V magazínu Vltavín to vysvětlí kominík Josef Bažant, místopředseda Spolku pro založení muzea kominického řemesla a jeho propagaci.

Magazín Vltavín bude o maskách a masopustních rejích. Projdeme si s historikem a etnografem Janem Šimánkem historii a význam nejenom masopustních masek.

Pro někoho je to jen změť čar, ale původně v kostele svatého Havla v Čejeticích na Strakonicku vymaloval neznámý středověký malíř biblické výjevy z posledních dnů Ježíše Krista.

Zemřel Augustin Sobotovič, legendární pekař, který udržoval tradici veřejného pečení chleba v Lenoře na Prachaticku. Jako vzpomínku přinášíme rozhovor, který vznikl přímo u lenorské pece v roce 2019.

Když se řekne Habsburkové a 400 let, nejspíš každému naskočí pojem Bílá hora. Jenomže první z příspěvků Vltavínu, který natočil pro Český rozhlas České Budějovice ředitel Prácheňského muzea v Písku Jiří Prášek v roce 2002, vám doloží, že to mohl být klidně i pořádný kopec dřeva.

Stále nás mile překvapuje, kolik audiozáznamů v rozhlasovém archivu v Českých Budějovicích je v tak svěží a dobré formě, jako by byly natočeny včera.

Památník Jana Žižky z Trocnova navštívíme v magazínu Vltavín. Zajímavé informace nabídne historik Jan Šimánek. K poslechu zve autor pořadu Zdeněk Zajíček.

Domy a lidé mají společné osudy a někdy jsou osudy domů dokonce podobně dramatické jako osudy lidské. Dokladem toho budou nahrávky, které uslyšíte v magazínu Vltavín. Autor pořadu Zdeněk Zajíček připomene hrad Velešín, dům sochaře Františka Bílka, zámek ve Lčovicích a hrad Kynžvart.

Magazín Vltavín nabídne procházku Českým Krumlovem, ale ne tím současným. Autor pořadu Zdeněk Zajíček připravil archivní nahrávky, které vznikly takřka před třiceti lety a zavedou do míst, kde stála kaple svaté Anny nebo krumlovské zámecké vězení.

V magazínu Vltavín se vydáme na hranice s Rakouskem. Nejprve se projdeme historií a současností tvrze Tichá, poté se vypravíme do rakouského Wildbergu, kde byl vězněn i náš král Václav IV., a k české bráně do Freistadtu. K poslechu zve Zdeněk Zajíček.

Ve Vltavínu navážeme na předchozí pořad, ve kterém jsme mimo jiné pouštěli archivní záznamy s archeologem Tomášem Durdíkem. A protože nahrávek s ním jsme objevili více a Tomáš Durdík už není mezi živými, pozvali jsme k mikrofonu i Radka Kocandu, předsedu sdružení Hrady na Malši, aby na Tomáše Durdíka zavzpomínal a pomohl staré nahrávky uvést.

Magazín Vltavín zahájíme dvěma archivními záznamy o jihočeských rybnících. Jeden bude spojený s pověstí o mlynáři a čertech, druhý pak s tisy. A potom si připomeneme spisovatele Adofla Hoffmeistera a Jana Weniga v nahrávkách z let 1967 a 1972.