Český rozhlas - Historie

Bóža Modrý – tak fandové hokeje říkali hokejistovi-brankáři Bohumilu Modrému (1916–1963). Jeho popularita byla mimořádná. Hokej totiž k Česku tak nějak patří.

Jak byla přijata u nás? Připomene to pořad Archiv Plus.

Když v září 1972 přijela do Československa levicová aktivistka Angela Davisová, prezentoval ji tehdejší režim jako ženu, která byla americkou buržoazní justicí křivě obžalována ze spoluúčasti na únosu a vraždě a nakonec díky mezinárodní kampani osvobozena. Byla to tehdy velká událost.

Obec Kamenný Újezd vznikla uprostřed cesty mezi Českými Budějovicemi a Českým Krumlovem. Již od počátku byla označována dvěma názvy. České označení Újezd vyjadřuje založení vesnice obvyklým způsobem, že ji zvolený jezdec objel na ko­ni a vymezil tak její hranice. Německý název Steinkirchen (Kamenný kostel) byl odvozen z cha­rakteru místního kostela. Teprve v 19. století se název obce ustálil v ny­nější podobě.

Vojtěch Náprstek byl český vlastenec, národopisec, mecenáš a bojovník za pokrok. Narodil se v dubnu 1826 v Praze do zámožné rodiny.

Gymnastka, která získala řadu zlatých medailí a stala se jedním ze symbolů roku 1968. To byla Věra Čáslavská.

Téměř ve všech velkých publikacích o historii olympijského sportu lze narazit na legendární fotku z 24. července 1908. Italský maratonský běžec Dorando Pietri dobíhá do cíle olympijského maratonu v Londýně, padá, a s pomocí okolostojících lidí nakonec protne cílovou pásku. Nejen o této události hovoří v Portrétech historik Jan Adamec.

Začátkem 70. let 20. století schválili jihočeští komunisté skutečně megalomanské stavební dílo, situované přímo do krajského města. Nedaleko křižovatky českobudějovické Mánesovy a Lidické třídy bylo vybráno jedenáct stávajících domů k demolici a na jejich místě začalo postupně vznikat Muzeum dělnického revolučního hnutí jižních Čech.

O Levém Hradci píše už Kronikář Kosmas v souvislosti s bájnou luckou válkou. Zde podle něj nalezl za války s Lučany úkryt kníže Neklan, jeden z nástupců legendárního Přemysla na knížecím stolci.

Obec Dvorec se nachází pouhé dva kilometry na jihovýchod od Borovan na Českobudějovicku při cestě do Trhových Svinů. Jak nasvědčuje jméno vsi, stával tu původně větší dvůr a patrně někdy během 13., či začátkem 14. století kolem něj vznikla osada. Někdejší dvůr s opevněnou tvrzí býval sídlem drobného šlechtického rodu až do první poloviny 16. století, kdy tvrz zpustla.

Druhá světová válka probíhala od 1. září 1939 do 2. září 1945, trvala tedy 6 let a 1 den. Zasáhla Evropu, Afriku, Asii, Oceánii i Ameriku.

Málokterý Jihočech se může pyšnit tím, že by měl v kraji hned tři pamětní desky a jeden památník. Schwarzenberský lesmistr Josef John mezi tyto osoby patří, a bezpochyby právem.

Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války patří k nejvýraznějším dílům české literatury dvacátého století. Tento román se také dočkal překladů do desítek cizích jazyků. Byly podle něj natočeny filmy, inscenována divadelní představení, jiní autoři napsali jeho pokračování či vlastní verze.

Husitství není pouze součástí jisté historické epochy, ale tématem, které se i v současnosti stává polemickým. Jakou roli sehráli husité v našich dějinách? Jaké byly důsledky jejich činů pro další staletí? Kdy a proč byli využíváni, nebo zneužíváni?

Nejstarší lovecké obory si zakládali panovníci a příslušníci nejvýznamnějších šlechtických rodů už ve 13. a 14. století. V českých zemích to byla například královská obora v Praze nebo obora u západočeského Lokte. Mezi nejstarší obory v Čechách počítáme také tu v jihočeských Ledenicích, která patřila pánům z Landštejna.

Původně se perníkové pochoutce říkalo peprník, protože receptura se skládala z medu, mouky a pepře.

V roce 1942 se osmnáctiletá Romka Božena Růžičková dostala do koncentračního „cikánského“ tábora v Letech u Písku. Byla těhotná, musela však čelit bití a chodit na těžkou práci, rozbíjela kamení na stavbě silnice. 16. října 1942 porodila na „marodce“ s pomocí starší spoluvězenkyně holčičku, kterou pojmenovala Markéta.

Mezi olympijské hry, které zásadním způsobem poznamenala politika, patří rozhodně letní hry v Moskvě v roce 1980 a v Los Angeles v roce 1984. Obě olympiády byly provázeny masivním bojkotem.

I když hovořila německy, nesmazatelně se zapsala do dějin českého výtvarného umění. Byla jednou z prvních žen, které studovaly na pražské AVU. Úspěšně reprezentovala Československo na světových výstavách i na bienále v Benátkách. Navzdory tomu se na její jméno téměř zapomnělo. Poprvé emigrovala před nacisty, podruhé před komunisty. Do Čech se pak už nikdy nevrátila. V dokudramatu účinkují Jana Stryková nebo Jan Vondráček. Hovoří historik umění a kurátor Ivo Habán.

První polovina válečného roku 1944 zahrnovala několik událostí, které se staly zásadními pro další vývoj konfliktu. Spojenci se vylodili v jižní Itálii a za několik měsíců osvobodili Řím. Na východní frontě byla ukončena blokáda Leningradu a Sověti připravovali největší operaci vojenské historie s krycím názvem Bagration.

Se zahájením pravidelného železničního provozu na trati České Budějovice – Plzeň se začaly konat také zábavní výlety za památkami a uměním. První takový zábavní vlak vyrazil 8. září 1868 z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou. Cestujícím však na konci dne do smíchu příliš nebylo.

Muž přezdívaný prezident budovatel se narodil 28. května 1884 v Kožlanech do rolnické rodiny. Po studiích práv a filozofie se brzy aktivně zapojil do politiky a během první světové války byl jednou z hlavních osobností českého odboje.

Olympijské příběhy nejsou vždy jen se šťastným – medailovým – koncem. Většina sportovců na olympiádách na medaile nedosáhne a někteří se dokonce nedostanou ani na olympiádu. Ten poslední případ se týkal i české skokanky do vody Andrey Absolonové.

Ano, i v rovinaté krajině lze nalézt vesnici v podhůří. Dunajovice na Třeboňsku takovou výsadu určitě mají. Vyvyšuje se nad nimi totiž Dunajovická hora s pouhými 504 metry nad mořem.

Na podzim roku 1648 vrcholila Třicetiletá válka. Švédové drancovali Prahu, obráncům tak nezbývalo, než se modlit k Panně Marii a prosit o zázrak. A ten se skutečně stal.

Obec Zlatá Koruna je proslavena nejen klášterem. Z hudebního hlediska jí věhlas přinesl takzvaný Zlatokorunský rukopis 160 písní, z něhož čerpal do své sbírky i Karel Jaromír Erben. Majitelem zpěvníku byl houslista František Hůlka a sepsal jej jeho otec Ondřej.

Kdo by neznal filmovou pohádku Hrátky s čertem, která vypadá jako oživlá pohádková knížka Josefa Lady. Tento český malíř, ilustrátor, karikaturista, scénograf a spisovatel se narodil v prosinci 1887 v Hrusicích u Prahy.

Jižní Čechy jsou v mnoha ohledech klidný kraj, a tak i otřesy země jsou tu vzácné. Výjimečnou událostí bylo zemětřesení 7. března 2024 u Mirotic na Písecku, které pocítili obyvatelé v širokém okolí. Jedno z největších v minulosti přišlo v roce 1590.

Dnes je nemyslitelné, že by ženy nemohly chodit k volbám. Když se však ohlédneme do historie, je to novinka relativně nedávná.

Čtyři dekády komunistické historie našeho státu mají na svém kontě řadu nevinných obětí, bezpráví a nespravedlností, ostatně tak jak tomu v totalitních státech bývá. Kdo není s námi, je proti nám, i takový byl slogan doby. Řada křiklavých případů ovšem v některých obdobích i samotné komunisty přivedla k rozhodnutí, že je třeba napravit alespoň něco. Procesy nazývané „rehabilitační“ měly pojmenovat nejen nespravedlnosti, ale také očistit jména odsouzených.

Mezi místa, která jsou v obecné paměti známá pod jiným, řekněme lidovým označením, patří také Milevsko na Písecku. Místní a lidé z okolí mu už několik desetiletí říkají poněkud zjemněle Milísko. O původu tohoto označení se před sto lety hojně psalo na stránkách regionálních novin.

František Kupka byl český malíř, grafik a ilustrátor, jeden ze zakladatelů moderního abstraktního malířství. Narodil se v roce 1871 v Opočně.

V roce 1925 začalo v zavolžské stepi u města Saratov nedaleko Kazachstánu působit družstvo (komuna) Reflektor. Tvořili je vystěhovalci z Československa, kteří vyslyšeli leninské výzvy a vydali se do Sovětského svazu, aby tam budovali komunismus a šli příkladem v boji pracujících za lepší svět.

Ženy v armádě, ženy jako válečné zpravodajky, zdravotní sestry, humanitární pracovnice nebo vojenské historičky. Je to něco, nad čím se společnost stále pozastavuje, anebo ne? Aktivně jsou ženy součástí válek už několik staletí. Zájem žen vstupovat do válečných konfliktů se během historie vyvíjel a v současné době sledujeme jeho vzrůstající tendenci.

Olympijské hry v Mnichově v roce 1972 měly ukázat „soft power“ nového Německa, sílu jeho demokracie a přesvědčivost vyrovnání se s neblahým dědictvím posledních olympijských her na německé půdě v roce 1936. Mnichov připravil hry, jaké tu ještě nebyly. Technologicky vyspělé, s luxusním zázemím pro diváky i sportovce, s novým olympijským stadionem považovaným za architektonický skvost.

Narodila se do bohaté české katolické rodiny Oldřicha z Rožmberka. Žila v těžké době a v nešťastném manželství. I přesto na svůj život nerezignovala a projevila se jako silná a odhodlaná žena. Narodila se pravděpodobně v roce 1429 v bohaté rodině jihočeských Rožmberků, která žila na luxusním sídle v Českém Krumlově. Vychována byla dle patřičných zvyklostí, a to včetně vzdělání. Pravděpodobně uměla číst, ale pro psaní si najímala písaře.

Na jeho reportáže z Norimberského procesu si rozhlasu stěžovali majitelé restaurací, protože v čase jejich vysílání zely lokály prázdnotou. Dostali radu: „instalujte do restaurací rádio“. Reportér František Gel odvysílal z Norimberka od listopadu 1945 do října 1946 přes 800 reportáží.

V jižních Čechách existovalo ve středověku město, které si v odborných kruzích vysloužilo označení „jihočeské Pompeje“. Jeho zkázu, k níž došlo 30. března 1420, však neměla na svědomí sopka, nýbrž výbuch husitské revoluce. Řeč je o městě Ústí, které vzniklo u soutoku Lužnice a Kozského potoka.

Město Terezín založila na konci 18. století jako vojenskou pevnost císařovna Marie Terezie. Původně mělo sloužit jako obrana proti Pruské armádě, dnes je známé především jako tragický symbol utrpení desetitisíců nevinných lidí.

Životní úspěch vybojoval 5. září 1960 na olympiádě v Římě český boxer Bohumil Němeček. Nezkušený 22letý mladík si mistrovsky poradil s celou světovou špičkou a v lehké welterové váze do 63,5 kilogramu dosáhl až na zlatou medaili. Příběh boxera, kterému se v Římě dařilo i později, připomene v Portrétech bronzový medailista z mistrovství Evropy v boxu v roce 1977 a pozdější reprezentační trenér Svatopluk Žáček.

Hanlivě vyznívající podstatné jméno kokot znamenalo u našich prapředků kohouta, ale přeneseně i to, čím se mnozí nelichotivě častují ještě dnes. Přesto se s tímto názvem můžeme na jihu setkat i v místním pojmenování, a to dobře čtyřikrát.

Alžběta Báthoryová, přezdívaná Čachtická paní, pocházela z jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších uherských šlechtických rodů. Verzí jejího příběhu existuje několik.

Příběh Jana Tomaštíka je směsicí historických faktů a legend. Jeho zásluhou vystavěné barokní památky v Zlínském kraji slouží jako připomínka bohaté minulosti regionu a fascinujících příběhů, které se zde odehrávaly.

Uprostřed obce Komařice na Českobudějovicku stojí renesanční zámek, který se v současné době opravuje. Jako své sídlo si jej v polovině 16. století vystavěl rod Kořenských z Terešova, předtím zde bývala tvrz. V roce 1623 jej koupil cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě. Cisterciákům patřil až do první pozemkové reformy, na jejímž základě jej koupila rodina Chalušů.

„Od Štětína na Baltu po Terst na Jadranu se nad Evropou snesla železná opona.“ Tuto větu pronesl ve slavném Fultonském projevu na jaře 1946 Winston Churchill.

Když panstvo nadobro opustilo některý už nepotřebný hrad, jako by lidem z okolí řeklo: Berte si. A lidé neváhali. Brali trámy, vždyť jinak by shnily, odváželi cihly a kamení v malém i ve velkém. Někde dokonce vybudovali až ke zřícenině novou pevnou cestu, aby mohli přijet s vozem a nakládat materiál přímo ze zbořených zdí.

Mikoláš Aleš byl český malíř, kreslíř, dekoratér a ilustrátor. Byl jednou z nejvýznamnějších osobností takzvané „Generace Národního divadla“ a dodnes je považován za klasika českého výtvarného umění 19. století.

Na všech kontinentech najdeme české krajany, kteří zároveň s novou vlastí na svou rodnou zemi nezapomněli a naopak jí ze všech sil pomáhali. Někteří z nich se zároveň dokázali prosadit až v nejvyšších patrech světové politiky.

Ve známé trilogii Slunce, seno… se objevuje řada skutečných jihočeských míst a reálií, nebo se tam o nich alespoň mluví. Znalci těchto filmů si jistě vybaví slovo síbrťák nebo vzývání faráře Otíka: Panenko Marie Podsrpenská, vidíš to? K osvětlení obojího se musíme vypravit do Strakonic.