Alarm

Nejnovější díl TL;DR se věnuje prozaické novince Jonáše Zbořila Flora, která je v podstatě něčím mezi Jeffem VanderMeerem a Daisy Mrázkovou. Zkrátka hodně věcí připomíná, ale zároveň je poněkud neuchopitelná. Ani nejnovější díl literárního podcastu TL;DR nevynechává cyklofašistickou propagandu, brněnské počasí, výsměch obhájcům genocidy a popíračům klimatických změn nebo literární tipy. Dojde také na vyznání lásky k městským divočinám a díky nové knize Jonáše Zbořila se hodně věnujeme tomu, co všechno nám jeho nová próza Flora připomíná z dětství i dospělosti, z Československé televize, Netflixu, literárních sci-fi, New Weird i normalizačních filmů a seriálů pro děti.

Podcast Moshpit tentokrát přichází se speciálním sportovním dílem. Hosty ve studiu totiž byli Jáchym a Adam z undergroundové parkourové skupiny Avanti Garda. Jak Tary dostal parkour do povědomí a čím naprosto zničil komunitní vibe? Co je parkour, jaké má hodnoty a kdo je jeho součástí? Proč je parkour v tělocvičně jen trénink na skutečný parkour? Jak časté jsou mentální bloky nebo zlomeniny? A narazíme v této scéně na ženy? Mimo to se řeší „legal issues“, rotační teorie nebo kvalita pražského betonu. Podpořte vznik dalších dílů podcastu Moshpit: www.darujme.cz/projekt/1205779

Z dosud Trumpem navržených kandidátů na jednotlivá ministerstva a úřady vyplývá, že nejpříčetnějším mužem celé vlády bude nejspíš sám Donald Trump. Vybrané kandidátstvo spojuje nenávist k levici, láska k dezinformacím, nulové kompetence a oddanost Trumpovi. Máte rádi pořad Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů: https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

The guest on the new episode of the Heatwave podcast is climate scientist Dr. Ella Gillbert, who specializes in polar regions. What draws her to the most remote continent, why are glaciers like rivers, and why do they sometimes roar like animals? Why should you care about the disturbing news coming out of Antarctica?

Hostkou nového dílu podcastu Heatwave je klimatická vědkyně Dr. Ella Gillbert, která se specializuje na dění v polárních oblastech. Co jí přitahuje na nejodlehlejším kontinentu, proč jsou ledovce jako řeky, a jaktože někdy řvou jako zvířata? Proč by vás měli zajímat zneklidňující novinky, které přicházejí z Antarktidy? Podpořte vznik dalších dílů podcastu Heatwave: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

„Image Petra Fialy jako slušného a liberálního politika skončila a můžeme čekat příklon k trumpovskému řešení,“ souhlasí Jan Bělíček „Za mě to skončilo v tu chvíli, kdy koalice dost nevybíravě vyhodila Piráty. Mediální dohra ještě víc obnažila vliv oligarchů na média. Fiala už se to ani nesnaží tolik hrát proti Babišovi, spíš se snaží připomenout nějaké vládní úspěchy. Jediný rozdíl tak zůstává v postoji k Ukrajině.“ Ve Studiu Alarm jsme se bavili o dopadech zvolení republikánského kandidáta do čela Spojených států na českou politiku. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: www.darujme.cz/projekt/1205779

Krátce po zvolení Zdeňka Hřiba novým předsedou Pirátské strany oznámila svůj odchod ze strany Jana Michailidu, expertka na závislosti a drogovou politiku. Ve Studiu Alarm vysvětluje, kdy její rozchod s Piráty započal a co považuje za klíčové okamžiky úpadku ještě nedávno velmi silné strany. Odchod z Pirátů však pro Janu Michailidu rozhodně neznamená konec v politice. Momentálně zvažuje nabídky hned několika politických subjektů a netají se tím, že ji zajímá především spojování sil na levé straně politického spektra. Velmi kritická je ovšem k politice KSČM a Kateřině Konečné. Chcete se dozvědět více? Poslechněte si Studio Alarm s Janou Michailidu. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: www.darujme.cz/projekt/1205779

Do jakého lesa chodí Češi rádi na houby a co si myslí o lesnících? Jaká krajina nejvíce lahodí jejich oku a jaká je naopak zneklidňuje? A jak vnímá česká veřejnost environmentální a klimatické problémy? Jana Stachová a Daniel Čermák ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR se dlouhodobě zabývají vnímáním krajiny, lesů, stromů a půdy v české společnosti v kontextu klimatické krize. O nejzajímavější zjištění svého výzkumu se s námi podělili v novém dílu podcastu Na rozcestí. Podcastová série Na rozcestí vzniká v rámci výzkumného programu Identity ve světě válek a krizí, který financuje AV ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu zveme sociální vědkyně a vědce, kteří se ve své práci věnují aktuálním tématům globalizujícího se světa.

Čeští politici fandí Trumpovi. Možná neví, na jakém kontinentu Česko leží a čí zájmy mají hájit. Nového ultrapravicového prezidenta, který plánuje demontovat právní stát, obdivují zástupci stran, které se ohání demokracií a směřováním na Západ. Mohli bychom jim říkat třeba dezoláti. Máte rádi pořad Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů: https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

USA po vítězství republikánského kandidáta vstupují do nové éry, v níž se liberalismus definitivně dostává do defenzivy. Jaké to bude mít důsledky pro svět? O tom jsme se bavili ve Studiu Alarm. Poválečný geopolitický systém a bezpečnostní strategie Evropy Trumpovým vítězstvím končí. Co bude jeho vítězství znamenat pro konflikt na Ukrajině, potažmo pro Evropskou unii? Jak pomůže dalším pravicovým autoritářům po celém světa a dokáže americká demokracie ustát jeho pokusy o demontáž? A můžeme v současné situaci najít alespoň nějakou naději? O tom všem se v nejnovějším vydání Studia Alarm bavili Jan Bělíček, Standa Biler a Karel Veselý. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: www.darujme.cz/projekt/1205779

Nepochybně alespoň občas uvažujete o tom, jak a odkud se vaše jídlo dostane až na váš stůl a kdo ho produkuje. Možná máte i svou oblíbenou farmářku, bylinkářku nebo výrobkyni zavařenin a chodíte za ní do prodejny nebo na farmářské trhy. Téma podnikání žen v agrofood je ale mnohem komplexnější. Proto jsme si do další epizody pozvaly Petru Kubálkovou, zakladatelku organizace Cats to Cats, která do Česka přinesla program EWA (Empowering Women in Agrifood), který je financován skrze iniciativu EIT Food. Ten se jako specifický akcelerátor a inkubátor věnuje podpoře podnikatelek v zemědělsko-potravinářském sektoru. Tento program je poměrně náročný, takže k účasti v něm musí být ženy skutečně motivované, může se jim to ale dobře vyplatit. Kromě finanční odměny pro vítězky je klíčové zejména vzdělávání, mentorování, koučování a další poradenství. Všechny tyto aktivity pomohou nastartovat, transformovat nebo jinak posunout podnikání a jde o konkrétní způsob, jak alespoň částečně eliminovat některé překážky podnikání u nás. Na rozdíl od některých žen, které oslovil trend tradwives natolik, že si život na farmě představují jako tiktokový sen, my si iluze o náročnosti této práce neděláme. I tak nás ale překvapilo, s jakými překážkami se ženy setkávají. Nejsou zajímavé pro investory, nedaří se sehnat dostatek půdy, ale bojovat musí i se stereotypními představami o tom, kdo může být farmář nebo třeba vinař. Tak jako jiné podnikatelky, o kterých jsme mluvily v dřívějších epizodách, mohou narážet i na nedostatek podpory v rodině - to limituje čas, který mohou podnikání věnovat. Zajímavé je také spojení s mateřstvím - řada žen se k zemědělství nebo produkci potravin nebo potravinových doplňků dostala například přes potravinové intolerance svých dětí. Petra v této epizodě sypala z rukávu jeden inspirativní příběh za druhým a energie, se kterou o ženách v agrifood mluvila, byla vysloveně nakažlivá. Pokud vás toto téma zajímá nebo chcete například načerpat tipy koho podpořit svou etickou spotřebou, můžete zaměřit na Seed Summit, který se koná už 21. listopadu v Praze. Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně? Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/ Chcete se s námi setkat naživo? Přijďte 27. listopadu do Kampusu Hybernská na živé nahrávání podcastu na téma Ženy ženám. Během večera si nejen rozšíříte obzory, ale rozhodně se pobavíte břitkým humorem Šárky i Lucie, autorek tohoto podcastu a zmíněné knihy. Tu si také můžete na akci koupit (pokud už ji doma nemáte) a odnést si ji s autogramem obou autorek. https://www.facebook.com/events/842009451351398 Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.

Pirátská strana bude o víkendu volit své nové vedení a kandidovat bude i Adéla Šípová. Advokátka a od roku 2020 senátorka za kladenský obvod přiznává, že volební výsledky Pirátů v několika volbách za sebou byly chabé a straně by teď určitě pomohlo oprášit dobré věci, ve kterých byli jako strana výjimeční. Zvrátit současný úpadek by také mohlo přihlášení se k pozici politických rebelů, která se nutně vypařila se vstupem Pirátů do vlády. V ní podle Šípové měli Piráti důrazněji prosazovat to, co po nich voliči ve vládním angažmá chtěli.

Premiér zaplavuje sociální sítě náhodnými výkřiky a poskytuje dlouhé rozhovory z nichž není jasné, zda má ještě nějaký kontakt s realitou. Zatímco podle Fialy jeho vláda splnila prakticky všechny sliby, třetina jeho voličů ani nechce jít k volbám. Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio: https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi

Česká historická obec žije kauzou kolem amerického historika Phillipa Muehlenbecka. Ten ve své oceňované knize Czechoslovakia in Africa 1945 - 1968 vycházel z předchozí publikovaných prací na totožné téma od českých historiků Petra Zídka a Karla Siebera. Na tuto skutečnost upozornil v akademickém časopise Soudobé dějiny historik Mikuláš Pešta. Celá kauza otevírá hned řadu otázek. Do jaké míry je česká a východoevropská humanitní věda v podřadném postavení oproti Západu? Mají se čeští akademici víc zapojovat do debat a dění v zahraničí, nebo by se měli soustředit na kultivaci českého vědeckého a společenského prostředí? V jakém stavu je česká humanitní věda? A co je vůbec plagiát? V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se o těchto a dalších otázkách pobavili s historikem Mikulášem Peštou z Ústavu světových dějin FF UK. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 6:13- 16:37 📚 Rosamund Johnston - The Red Tape: Radio and Politics in Czechoslovakia, 1945-1969 📚 Miroslav Hroch - Nebyl jen národ 📚 Miroslav Hroch - Jak jsem to tenkrát viděl 📚 Angelo Del Boca - As Cruel As Anyone Else Hlavní téma 16:44 - 1:13:17 🧠 Jaký je stav české a východoevropské humanitní vědy v porovnání se Západem? Co si přečíst k tématu? Mikuláš Pešta - On Asymmetries of Scholarship and the Subalternity of Scholars from East-Central Europe. The Case of Philip Muehlenbeck’s Czechoslovakia in Africa Phillip Muehlenbeck - Czechoslovakia in Africa 1945 - 1968 Petr Zídek, Karel Sieber - Československo a subsaharská Afrika v letech 1948 - 1989 Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Po debaklu v krajských volbách spolupředsedové Magdalena Davis a Michal Berg odstoupili z vedení Zelených. Na sobotním sjezdu si strana zvolí nové předsednictvo. Proč jsou Zelení v takové kondici a co můžeme očekávat od kandidátů na pozici předsedů? V novém Studiu Alarm o tom diskutují Magdalena Dušková, Ester Klimecká a Jan Bělíček. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: www.darujme.cz/projekt/1205779 Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio: donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi

Vítejte v nové fázi podcastu MOSHPIT! Klára a Hugo se vydávají na vysokou školu, objevují nové bydlení, kolektivy a mají spoustu nových zážitků. Novinkou je také Jakub, který se z pozice střihače dostal přímo za mikrofon. Poslechněte si první díl v novém triu. Jaký je začátek vysoké školy? Není lepší jít přímo do práce? A proč si dospělí na učňáku musí chodit pro lísteček, když chtějí opustit školu? To vše a mnohem více v novém přechodovém dílu… ► Máte rádi podcast Moshpit? Podpořte vznik dalších dílů: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Podpořte vydání nového románu Standy Bilera. donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi

Na své třetí studiové desce I Want To Feel Safe rekapituluje pražský rapper Anki na prahu čtvrté dekády svůj dosavadní život a vzkazuje, že od téhle chvíle už chce být jen šťastný a v bezpečí. Ke spokojenosti a vyrovnanosti ale vede dlouhá cesta, která nemůže obejít vyrovnávání se s traumaty minulosti. Místo rochnění si v temných vzpomínkách, ale Anki na nové desce hledá cestu ven na světlo. V rubrice Co nás sere otevíráme odpudivou kauzu P Diddyho, která naznačuje, že co se týče mocenských hierarchií a sexuálního zneužívání, je v hudebním průmyslu něco hodně zkaženého. Naštvalo nás také převzetí nezávislého vydavatelství PIAS Group nadnárodní společností Universal a smutníme nad skvělým hudebníkem Vojtěchem Havlem, který zemřel ve věku 62 let. Nechybí ani trojice hitových jednohubek, doporučení na aktuální desky a výhled na chystané listopadové koncerty a novinky. Ochuzeni ale nebudete ani o novinky o kočkách nebo rajčatech. Playlist: Anki – I Want To Feel Safe Alan Sparhawk – White Roses My God Porridge Radio – Clouds in the Sky, They Will Always Be There for Me Fountaines D.C. – Romance Mat213 – Nesu oheň Otha – Club 20 Nala Sinephro – Endlessness jednohubky: Venktovka – Cali/Opium FKA Twigs – Eusexual Coco & Clair Clair – My Girl

Irská Sally Rooney si globální čtenářstvo omotala kolem prstu psaním o rozhovorech s přáteli nebo obyčejných lidech. Ingredience jejího stylu a témat jsou namíchané tak trochu na míru mileniálům, kteří kromě Sally Rooney někdy četli i Jane Austen nebo Jamese Joyce. Intermezzo se z předchozích románů nevymyká ani v tom, jak se soustředí na emoce a dynamiku vztahů až psychologicky protichůdných typů postav. Intermezzo vyšlo asi před měsícem a odehrává se právě během podzimu, takže kdo si pospíší, jeho čtenářský zážitek popisů podzimní irské přírody splyne s podobně líbivými fotkami podzimních výjevů ze sociálních sítí. Díl se ale věnuje nejen světovému hitu, ale také reflektuje jednu domácí literární polemiku o tom, jestli je surrealismus queer, a nezapomněli jsme ani na Nobelovu cenu pro Han Kang. ► Máte rádi podcast TL;DR? Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Podpořte vydání nového románu Standy Bilera. https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

V jaké kondici je česká vláda rok před volbami, co je od ní teď možné očekávat a jak s tím vším zamávala nedávná vládní krize kolem odvolání Ivana Bartoše. Tomu se věnujeme v novém Studiu Alarm. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio: https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi

Nový díl podcastu Hysterie se Karolína s Magdalenou rozhodly věnovat Palestině jakožto feministickému tématu. Pozvání do studia tentokrát přijala designérka a aktivistka Yara Abu Aataya, která se v Palestině narodila a odmala žije v České republice. Abu Aataya je mimo jiné i spoluautorkou knihy Jestli mám zemřít, ať je to příběh, která je nominovaná na dokumentární knihu roku festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Společně se baví o tom, jaké to je být palestinskou aktivistkou, jaké jsou postoje české společnosti k Arabkám a Arabům a jak česká média rámují probíhající genocidu v Gaze. Podpořte vznik dalších dílů Podcastu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Ještě několik týdnů po katastrofických povodních se diskutuje o tom, za co mohou či nemohou ekologičtí aktivisté. Nedávné povodně totiž přinesly také jedno kuriózní obvinění. Podle ministra zemědělství Marka Výborného a řady dalších byla vina za povodně i na straně ekologických organizací, které měly blokovat výstavbu přehrady Nové Heřminovy. Obviněné ekologické organizace se bránily s tím, že to byl naopak stát a jeho orgány, kdo stavbu pozdržel, a že jejich návrhy byly levnější a efektivnější. O tom, jak to ve skutečnosti bylo, jsme si povídali s ekologickým youtuberem Martinem Markem, autorem kanálu Věděli jste. Podpořte vznik dalších dílů podcastu Kolaps: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio: https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi

Reálným předsedou Lidovců je Petr Fiala. Asistovat mu bude Výborný. KDU-ČSL se na svém sjezdu prakticky zápornými preferencemi příliš netrápila. Většinu času se Lidovci vzájemně strašili, aby náhodou nebyli příliš liberální. Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio: https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi

Po krajských volbách vidíme explozi nových politických aliancí, výzev ke spojování různých stran a mluví se i o vzniku nových subjektů. O spolupráci mluví například nová předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová, které jsme věnovali předchozí díl. Ze SOCDEM pak hned po jejím zvolení vystoupila Petra Buzková a členství v této straně ukončil také bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. Ten společně s Jiřím Dientsbierem, pirátem Mikulášem Peksou, zeleným Tomášem Míglem a několika dalšími ohlásil vznik Progresivního Česka. K čemu má jejich manifest směřovat a je u nás místo pro nový progresivní politický subjekt? Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio: https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi

Pokud si stanovujete vlastní hodinovku, stalo se vám už někdy, že jste se prodaly pod cenou? Nám ano, a říkáme si, jestli vlastně existuje vůbec někdo, komu se to kdy nestalo. V této epizodě jsme si pozvaly finanční koučku a mentorku Lucií Krausovou, abychom otevřely témata peněz v podnikání, ale nejen tam. Pořiďte si knihu Pay Gap od Šárky Homfray a Lucie Václavkové: https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/

Rok vlády Roberta Fica je zatím ve znamení čistek v kulturních i veřejnoprávních institucích, změn v justici i v bezpečnostních složkách. Na Roberta Fica byl spáchán atentát a přituhuje taky jeho boj proti politické opozici i nezávislým médiím. Jak vypadá Slovensko po roce vládnutí Roberta Fica a co je možné od něj a jeho ministrů ještě očekávat? Poslechněte si nový díl Kolapsu s publicistou a sociologem Dominikem Želinským. Podpořte vznik dalších dílů podcastu Kolaps: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio: https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi

After a short break, our climate podcast Heatwave returns. It is now hosted by sociologist Vojtěch Pecka, author of the successful publication The Factory of Lies. In the opening episode, he talks to American historian Spencer R. Weart, who was for many years the director of the Center for the History of Physics at the American Institute of Physics. Weart is the author of one of the most important books on the history of climate science and the discovery of anthropogenic global warming - The Discovery of Global Warming. In addition, Weart maintains a database covering the history of climate science, which can be found on the American Institute of Physics website.

Po kratší pauze se vrací náš klimatický podcast Heatwave. Nově ho moderuje sociolog Vojtěch Pecka, autor úspěšné publikace Továrna na lži. V úvodním dílu si povídá s americkým historikem Spencerem R. Weartem, který byl dlouhá léta ředitelem Centra pro historii fyziky při American Institute of Physics. Weart je autorem jedné z nejdůležitějších knih o historii klimatické vědy a objevu antropogenního globálního oteplení The Discovery of Global Warming. Kromě toho Weart spravuje databázi pokrývající historii klimatické vědy, kterou najdete na stránkách American Institute of Physics. Podpořte vznik dalších dílů podcastu Heatwave: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Každý den v Brně je pro pěší horší než ten předchozí. V rámci rekonstrukce ulice Údolní zrušilo město přechod u vytížené zastávky MHD. Před dekádou zrušený přechod v křižovatce pak město neobnoví, protože by pěší zdržovali auta. Na koupaliště půjdou lidé nově místo dvaceti metrů půl kilometru. A mimo dopravu: děkan FSS Stanislav Balík byl zvolen do Senátu za ODS, nějak ovšem zapomněl rezignovat na pozici děkana. Podpořte vznik dalších dílů Všichni tady umřeme: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio: https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi

Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček ohlásil svůj konec v Sociální demokracii. Hned na druhý den se stal tváří nové iniciativy Progresivní Česko, která má usilovat o sdružování progresivních politických sil v Česku. Tato iniciativa chce vytvářet prostor pro třetí politickou cestu, která bude konkurovat jak vládnoucí konzervativní pravici, tak populistické a autoritářské opozici. Má něco takového naději na úspěch? Jaké měl Tomáš Petříček důvody pro vystoupení ze Sociální demokracie a co pro něj vůbec znamenají progresivní hodnoty? O tom jsme se bavili v novém Studiu Alarm. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio: https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi

Už se zdálo, že kontroverze kolem učebnice soudobých dějin, kterou před lety s velkou slávou vydal Ústav pro studium totalitních režimů, utichnou a inovativní a mezinárodně oceňovaná publikace začne žít svým životem a bude se dále vylepšovat a posouvat výuku dějepisu na novou úroveň. Místo toho se nový majitel nakladatelství Fraus rozhodl stáhnout učebnici soudobých dějin z prodeje. Jednatel společnosti Lukáš Tykal to zdůvodnil tím, že se tím společnost chce vyhnout potenciálním soudním sporům. Vydavatel učebnice, který ještě před lety bral učebnici jako svou vlajkovou loď, kterou se může chlubit na mezinárodní úrovni, byl z tohoto kroku nadšený. Destrukce posledního přežívajícího zbytku bývalého oddělení vzdělávání ÚSTRu, se kterým vedlo vedení instituce vyhrocený spor, až jeho zaměstnanci podali hromadnou výpověď, tím byla dokonána. Proč ale současnému vedení ÚSTRu učebnice tolik vadí? A co je vůbec badatelská metoda výuky dějepisu, na jejímž principu je učebnice založena? Dá se podle této metody vůbec učit na základní a střední škole? Jaké jsou její hlavní výhody a nevýhody? To všechno jsme probrali v novém dílu historického podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s pedagogem Jiřím Karenem, který badatelskou výuku dějepisu využívá už několik let v praxi. V novinkách a tipech jsme se věnovali plagiátorské kauze, která hýbe historickou obcí. Historik Mikuláš Pešta totiž v čísle historického odborného časopisu Soudobé dějiny publikoval článek, ve kterém dokazuje, že ceněná publikace amerického historika Philipa Muehlenbecka o československém vlivu v Africe v letech 1945 a 1968 vychází z práce českých historiků Petra Zídka a Karla Siebera na totožné téma. Můžeme v tomto případě hovořit o plagiátu? Je východoevropská akademická obec postavena na druhou kolej a ze zkušených odborníků se stávají pomocní vědečtí pracovníci úspěšných akademiků na Západě? Playlist: 🤔 Tipy a novinky 5:05- 24:24 🖊️ Plagiátorská kauza Philipa Muehlenbecka a provencializace východoevropské historické obce Hlavní téma 24:32 - 1:40:50 📖 Badatelská metoda výuky dějepisu Co si přečíst k tématu? Peter Seixas - The Big Six Historical Thinking Concepts Jiří Dostál - Badatelsky orientovaná výuka Pryia Satia - Time's Monster Tereza Arndt, Bohumil Melichar, Čeněk Pýcha - 13 objektů z (ne)šťastného muzea Marc Ferro - Jak se vyprávějí dějiny dětem po celém světě Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu https://www.darujme.cz/projekt/1205779

V dalším díle studia Alarm jsme rozebírali volbu Jany Maláčové do čela sociální demokracie a možnosti širší levicové koalice. V souvislosti se zvolením Jany Maláčové se diskutuje především o vzniku levicové koalice po vzoru francouzské Nové lidové fronty, která tam nedávno zvítězila v předčasných volbách. „Koalice je jediná možnost, i když se to zdá nemožné,” myslí si Saša Uhlová. „Pokud strana přijde s radikálně levicovým programem a bude se to týkat řekněme daní, a můžou tam být i takové věci, jako že lidé, co fyzicky pracují, budou mít o týden delší dovolenou, dřívější důchod pro lidi co vykonávají těžkou fyzickou práci a nějaké jasné věci pro pracující, tak je možné udělat širokou koalici, která se na tomto shodne. S tím, že se domluví, že nebudou rozjíždět kulturní války. Nemyslím si, že každý nutně musí být progresivista, navíc si myslím, že se spoustou progresivních témat lidé souhlasí, ale vadí jim ten jazyk. Práva menšin tady hájí hodně subjektů, ale práva chudých pracujících tady nehájí nikdo,” podotkla během nahrávání Saša Uhlová. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Doniu: https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi

Vývoj ve Francii ukazuje, že volba krajní pravice přestává být tabu a Národní sdružení Marine Le Pen se etabluje na politické mapě. Úzce to souvisí s relativizací minulosti a s normalizací krajně pravicového jazyka. Audioverze textu od Sáry Vidímové, která vychází v rámci série Rozklad poválečného antifašismu. Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Uplynul rok od chvíle, kdy tisíce islamistických radikálů pronikly na izraelské území a zavraždili zde stovky lidí. Zároveň uplynul rok od chvíle, kdy izraelská armáda začala bombardovat Pásmo Gazy a o život tak přišlo desetitisíce civilistů. Po roce je v čele izraelské vlády stále Benjamin Netanjahu se svými krajně pravicovými koaličními partnery a situace se nijak radikálně nemění. Jak můžeme pozorovat momentálně v Libanonu, naopak spíše eskaluje. Rok staré události i celý uplynulý rok shrnul v podcastu Kolaps novinář David Scharf z Voxpotu, který mimo jiné psal o hoaxech spojených se 7. říjnem. Podpořte vznik dalších dílů podcastu Kolaps: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio: https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi

Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová oznámila svou kandidaturu na předsedkyni Sociální demokracie. Jejím jediným protikandidátem je zatím Jiří Dienstbier. Maláčová ho označuje za pokračovatele éry Michala Šmardy. Dienstbier zase Maláčovou obviňuje ze snahy spolupracovat s národoveckými a konzervativně-levicovými stranami v koalici Stačilo! Co si Jana Maláčová myslí o Michalu Šmardovi? Hodlá spolupracovat s Kateřinou Konečnou a pomůže jí s případnou předvolební kampaní Matěj Stropnický? O tom se s ní bavil Jan Bělíček. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio: https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi

Boj valašských partyzánů byl zneužit komunisty i očerněn antikomunistickým rámováním historie po roce 1989. Partyzáni přitom chtěli budovat skutečnou lidovou demokracii, která se neztotožňovala s diktaturou KSČ. Audioverze textu od Miry Markham, která vychází v rámci série Rozklad poválečného antifašismu. Text vznikl díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Po vítězství krajně-pravicové AfD v Durynsku a významném úspěchu této strany v Sasku se i v Braniborsku očekával její výrazný úspěch. Nakonec sice zopakovala vysoké zisky, ale celkové vítězství si tentokrát odnesla sociální demokracie a její populární šéf Dietmar Woidke, který v této spolkové zemi vládne už jedenáct let. I tady ovšem německá sociální demokracie vyhrála o pouhé dvě procenta a bude mít velké potíže zde smysluplně vládnout. Jak situace v Braniborsku a dalších spolkových zemích vypadá a o čem se dnes v Německu v souvislosti s volbami diskutuje? O tom jsme si v novém Kolapsu povídali s politoložkou Kateřinou Smejkalovou. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Básnířka vystupující pod pseudonymem Emma Kausc vydává v nakladatelství Host svůj literární debut Narušení děje. Jak ukazuje už samotný název, kniha je to intelektuálně velmi ambiciózní a rozhodně se nedává čtenářstvu zadarmo. Emma Kausc v ní nasedá na autofikční hype, ale v tomto ohledu zároveň hodně klame tělem. Jak ostatně může napsat autofikční knihu básnířka vystupující pod pseudonymem? Přestože paralely mezi autorkou a vypravěčkou jistě existují, k textu je potřeba přistupovat obezřetně a s nedůvěrou. Vypravěčka Emma popisuje své vyrůstání v Londýně s lehce asociální matkou, ale i své zážitky z univerzitního prostředí a uměleckých kruhů. Jádrem příběhu je pak jeji queer lovestory s fotografkou Alyonou Shevchenko. Intimní vztah ovšem brzy vystřídá chybění, když Alyona jednoho dne neznámo kam zmizí. Emma Kausc předkládá ambiciózní, intelektuální a stylisticky propracovanou meditaci nad stavem současného světa. Jak se ale kniha líbila moderátorům literárního podcastu TL;DR? Kromě rozboru tohoto románu se Jan Bělíček a Eva Klíčová dostali k novinkám na knižním trhu, drbům a aktualitám a speciální prostor dostala i reflexe eseje Současný feminismus od spisovatelky Biancy Bellové ve veřejnoprávním podcastu Chyba systému. Všichni už víme, že Bianca Bellová není feministka, ale tento text jde ještě trochu dál a byla by škoda na to neupozornit. ► Máte rádi podcast TL;DR? Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Podpořte vydání nového románu Standy Bilera. https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Rozhovor s historikem a politologem Martinem Jeřábkem o turbulentním politickém vývoji meziválečného Rakouska, poválečném vyrovnání se s nacistickou minulostí a současné rakouské ultrapravici. Jak to, že Rakousko neprošlo podobnou debatou o nacistické minulosti jako Německo? Na jakých tématech politicky vyrostl Jörg Haider a strana Svobodných? A jakým směrem by FPÖ směřovalo Rakousko po vítězných parlamentních volbách? Rozhovor je součástí série Rozklad poválečného antifašismu. Vznik tohoto rozhovoru podpořila Rosa Luxemburg Stiftung.

O ženách se často říká, že jejich problémy v práci způsobuje nedostatek sebevědomí. Je to skutečně tak? A pokud ano, proč to tak je? Co to vůbec znamená sebevědomí, kdy ho může být příliš mnoho, a jak ho v sobě můžeme ovlivnit? A co znamenají anglické termíny jako confidence culture, impostor syndrome nebo power dressing? Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.

V sobotu odpoledne se uzavřely volební místnosti a začaly se sčítat hlasy v krajských volbách a také v prvním kole senátních voleb. Výsledky asi nemohly překvapit nikoho, kdo pravidelně sleduje nálady v české společnosti a taky průzkumy volebních preferencí. Drtivé vítězství zaznamenalo především hnutí ANO. To vyhrálo celkem v 10 krajích a v mnohých z nich bude i v dalším období vládnout. Největší propadák naopak zaznamenali Piráti, kteří z celkových 91 zastupitelů spadli na pouhé tři. O tom si povídáme ve Studiu Alarm. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

Blížící se osmdesáté výročí konce druhé světové války umožňuje znovu zvážit, co pro českou společnost tento konflikt znamenal v minulosti i jak se k němu vztahuje nyní. Audioverze textu od Jaromíra Mrňky. Audioverze textu vznikla díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Audioverze úvodního textu ze série Rozklad poválečného antifašismu, který se věnuje tomu, jak se v Evropě postupně rozpadal antifašistický konsenzus a normalizovala se krajně pravicová politika. Autoři: Ondřej Bělíček, Ondřej Crhák Audioverze textu vznikla díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Nákup oblečení, aplikace pleťové masky nebo víkend v lázních. Takto je nám nejčastěji prezentovaný koncept sebepéče. V rychlém tempu pozdního kapitalismu je sebepéče často vnímaná jako způsob vyrovnávání se se stresem – jako nástroj, jak si vzít zpět alespoň část svého času a peněz a udělat pro sebe něco hezkého. Když je mnoho žen denně osm hodin v práci a pak se vrátí domů, kde se musí postarat o celou rodinu, je legitimní požadovat volno alespoň na pár hodin týdně. Ať už jde o courání se po nákupech nebo třeba uvolnění na masáži. V tomto ohledu, jak píše Brigid Delaney, může být sebepéče vnímaná jako „deklarace ženských práv“, tedy právo na volný čas. Jako jedinci neexistujeme ve vakuu – sebepéče má být nutně spojená s péčí a starostí o druhé. Jen tak může sloužit jako nástroj opravdové emancipace. Způsoby, jak na to, najdete v novém dílu podcastu Hysterie. Podpořte vznik dalších dílů Podcastu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Především na Jesenicku, v okolí Opavy a na Ostravsku udeřily extrémní povodně, které ničily infrastrukturu i domy. Politická reprezentace i státní autority předpovídají miliardové škody na majetku a bohužel došlo i na oběti na životech. Tomu předcházela informační kampaň české vlády a Českého hydrometeorologického ústavu, která s předstihem informovala o příchodu povodní na naše území. Česká města se tedy mohla připravovat na hrozící povodeň, která nakonec skutečně přišla, a predikce se naplnily skoro do písmene. Ne všem se ale tento postup zamlouval. Kromě příprav se rozjely také různé konspirační teorie a objevily se hloupé nebo přímo šílené reakce, a to i na webech českých fosilních miliardářů. Tomu všemu se věnuje nové Studio Alarm. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: www.darujme.cz/projekt/1209879

ění ve Slovensku se do českých médií i veřejné debaty dostává čím dál častěji. Může za to především nástup k moci Roberta Fica a jeho koalice. S nástupem Roberta Fica k moci se daly do pohybu až šokujícím tempem razantní změny ve slovenské společnosti i politice. Stranou bohužel nezůstala ani slovenská kultura. Velmi rychle začaly čistky ve veřejnoprávních médiích i velkých kulturních institucích. Tváří těchto procesů se stala slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová, jejiž rezort prosazuje velmi svéráznou a reakční představu o tom, jak by mělo vypadat slovenské umění a kultura. V rozhovoru se věnujeme také snaze vládní koalice odvolat předsedu strany Progresivní Slovensko z postu místopředsedy Poslanecké sněmovny. Mezitím k jeho odvolání došlu včera odpoledne. O co ministryni a Ficově vládě vlastně jde? A jak se může slovenská kultura bránit? O tom si povídali s šéfredaktorem slovenského měsíčníku Kapitál Tomášem Hučkem. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: www.darujme.cz/projekt/1209879

Krajské volby si do srdcí českých voličů zatím cestu nenašly. Tak jako jinde je proto voliči využívá spíše pro účtování s vládou, než pro řešení svých místních problémů. Je to trochu škoda, protože to, co nabízí parlamentní opozice v případě školství, je tristní. Podpořte vznik dalších dílů Všichni tady umřeme: https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Sparťanský projekt nejbohatšího Čecha Daniela Křetínského uspěl i na sportovním poli. Postup klubu do Ligy mistrů ale pouze doplňuje dlouhodobě úspěšnou ideologický a investiční plán, jak bohatnout bez kritiky veřejnosti. Jak zdánlivě ztrátové vlastnictví fotbalového klubu funguje jako racionální investiční plán, proč Sparta pomáhá vylepšovat veřejný obraz člověka, který bohatne na znečišťování planety a neodvádění daní, jak souvisí obchody na hráčském trhu s krytím neonacismu a proč je otázkou času, kdy se stadion na Letné stane terčem klimaaktivistů se dozvíte v novém dílu podcastu Outsider. Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde! https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Nedávno skončené olympijské hry v Paříži představili profesionální atlety ve vrcholné formě, kteří soutěžili o to, kdo z nich je momentálně v nejlepší formě. Sport byl ale v minulosti také pevnou součástí dělnického hnutí a stál na odlišných principech, než jaké představuje současný vrcholný sport. Hromadná cvičení mužů (a později na začátku 20. století také žen) vycházela z pruských turnerských cvičení, které se rozvíjely od první poloviny 19. století. V českém kontextu na ně navázal Sokol. Stále větší příklon sokolského spolku směrem k národnímu konzervativismu vedl k odštěpení sociálně demokratických členů a založení nového spolku Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ) v roce 1897. Vznik novodobých olympijských her vedl dělnické tělocvičné jednoty k vytvoření vlastních dělnických olympiád. První neoficiální dělnická olympiáda se konala v roce 1921 v Praze na letenské pláni. Souběžně s ní se konalo také hromadné cvičení komunistických členů, kteří se v té době odštěpili od DTJ v souvislosti s vnitrostranickým rozkolem v sociální demokracii. Jak se od sebe lišily sokolové a dělnické tělocvičné jednoty? Jaké sporty byly tehdy oblíbené mezi dělníky? A do jaké míry se tyto spolky zapojovaly do potlačování sociálních nepokojů, demonstrací a stávek? To jsme probrali s historikem Boleslavem Šmejkalem. V novém dílu podcastu jsme rozebrali také nový film Vlny od Jiřího Mádla, který ale nakonec spíš pouze zapadá do zavedeného stylu filmového vyprávění o komunistickém režimu z posledních deseti let. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 11:15 - 31:47 📖 Jakub S. Beneš - Dělníci a nacionalismus 15:10 - 47:22 📺 Vlny Hlavní téma 47:30 - 1:56:30 🤸 Dělnické hnutí, sport a meziválečné násilí Rozhovor s historikem Boleslavem Šmejkalem Co si přečíst k tématu? Petr Roubal - Československé spartakiády Enzo Traverso - Fire and Blood Rudolf Kučera - Život na příděl Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde! https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Česká republika by chtěla být centrem inovací, ale místo do vzdělání, vědy a výzkumu investuje pouze do asfaltu. Vláda slíbila financovat školství na úrovni průměru OECD a učitelům zákonem garantovala 130 % průměrné mzdy republice. Neudělala pro to však nic. Podpořte vznik dalších dílů Všichni tady umřeme: https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Ministerstvo financí představilo návrh rozpočtu na příští rok. Největším otloukánkem se stal Ivan Bartoš a jeho resort. Otázkou zůstává, jestli rozpočet vyžene učitele a učitelky do ulic. Hlavním tématem týdne je návrh rozpočtu z dílny ministerstva financí. Stanjurova čísla se nelíbí levici, ani pravici. V novém dílu Studia Alarm jsme ale probrali i bizarní rozhodnutí francouzského prezidenta jmenovat premiérem Michela Barniera nebo výsledky zemských voleb v Německu. Diskutují o nich společně Jan Bělíček, Saša Uhlová a Standa Biler. Pokud chcete podpořit naši práci, zapojte se do naší kampaně https://www.darujme.cz/projekt/1209879

V posledních letech se intenzivně hovoří o otázkách zastoupení žen ve vědě, přesněji řečeno o jevech, které nedostatek vědkyň způsobuje - jako je například tzv. mužské zkreslení. Šárka s Lucií v této epizodě přivítaly vzácnou hostku, vedoucí Národního kontaktního centra – gender a věda, socioložku ze Sociologického ústavu Akademie věd, Marcelu Linkovou. Podle výzkumu Kateřiny Cidlinské patří finanční podmínky, nedostatečný kariérní výhled a způsob hodnocení akademické práce mezi nejdůležitější důvody, které vedou k odchodu lidí z vědeckého sektoru. Zároveň novější personalistické poznatky, které pracují s potřebou podpory a pozitivní motivace zaměstnanců, jako kdyby do vědeckého managementu vůbec nepronikly. Ženy ve vědě také i nadále čelí řadě předsudků, například že pokud se vědkyně stane matkou, už nikdy nebude schopná věnovat se vědě naplno. Dalším takovým předsudkem je představa, že ženy nemají dostatečně ostré lokty, a proto se nehodí na vedoucí pozice. Vědkyně se tak potýkají se značným množstvím mikroagresí. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.

Štěpánovi se podařilo to, o čem většina z nás jenom sní. Během tří měsíční cesty se stopem dostal na druhou stranu kontinentu a celou cestu sdílel na Instagramu. Byť to nerad přiznává momentálně je z něj travel influencer. Klára s Hugem si do Moshpitu pozvali travel influencera Štěpána. Jak vypadala jeho cesta do Íránu a proč se stal cestovatelem tak trochu proti své vůli? To se dozvíte v novém dílu podcastu Moshpit. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Léto se chýlí k závěru, což znamená i návrat literárního podcastu TL;DR v původní čtrnáctidenní frekvenci. K aktuálnímu dění české scény jsme sice nic říct nedokázali, ale naštěstí existuje Slovensko. Nechybí literární tipy, ovšem hlavní a opět nemalý prostor je věnován románové novince provařeného provokatéra Davida Zábranského a jeho románu Jů a Hele. Jestliže francouzskou autofikční stopu v české literatuře následuje Marek Torčík v románu Rozložíš paměť, Zábranského metoda je celkem jiného původu. Identifikovali jsme ji jako knausgårdovsky-bernhardovskou. Zábranský na sebe možná neřekl úplně všechno, ale i tak toho bylo dost – rozhodně víc než kdo jiný v současné české literatuře. V kombinaci se společenskými a literárními reflexemi před námi vyvstává jeden částečně pandemický rok, vnímaný skrze specifickou frustraci stárnoucího umělce a obyvatele civilizační periferie v jednom. David Zábranský vždy psal tak, aby zaujal, iritoval, snad i šokoval. Dost možná svými intelektuálními gesty budil nakonec hlavně čtenářskou nedůvěru a otrávenost. Na to jsme ale po přečtení Jů a Hele vlastně skoro zapomněli. Zábranského nejnovější román je rozhodně bodem obratu v metodě, tématech i kvalitě. ► Máte rádi podcast TL;DR? Podpořte vznik dalších dílů v naší aktuální crowdfundingové kampani: https://www.darujme.cz/projekt/1209879 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Soundsystém se vrátil na sklonku prázdnin, právě včas aby zrekapituloval uplynulou sezonu letních festivalů. Co čeká hudební akce v nadcházející éře čím dál větších klimatických i finančních nejistot? Kde se vzal Karlův oranžový kočičí přírůstek na zahradě? Který festival připomíná Míše Matějskou pouť? Kde zažila Nora svoje barokní dronové osvícení? Poslouchejte nový díl hudebního podcastu Soundsystém. Podpořte vznik dalších dílů podcastu: www.darujme.cz/projekt/1209879 Playlist: Damaged - Ghost Dubs Total Blue - Total Blue Dušan Vlk - Duša Undergroundu Clairo - Charm JpegMafia - I Lay Down My Life For You Nathy Peluso - Grasa Jednohubky: Flohio - All the Thrills Reysha Rami - black0ut Lisa - New Woman ft. Rosalia Těšák: Okay Kaya - Oh My God – That's So Me Floating Points - Cascade Nilüfer Yanya - My Method Actor Alan Sparhawk - White Roses, My God Suki Waterhouse - Memoir of a Sparklemuffin Moody Moon Noize 5 (Chomutov, 29 - 31.8.) Hradby jednoty (Zámek Plumov, 13.9.) Lankum (Archa+, 20.9.) Lunchmeat Festival (23. 9 - 29.9.) Puls: Berlin Manson + FVLCRVM (27.9.. Palác Akropolis) Buďte v obraze s playlistem Soundsystému, který upozorňuje na zajímavé nové desky. https://open.spotify.com/playlist/507okKK7PeUzRzkoavI5GA?si=c82ec58727504a0d

Českými sociálními sítěmi se nedávno začaly rozléhat hlasy naštvaných mužů v reakci na kampaň Konsentu. Minimalistická a citlivá kampaň upozorňující na sexuální obtěžování v MHD je podle nich útokem na samotnou podstatu mužství – to je totiž v jejich představách nejspíš neoddělitelně spjaté s nevyžádanými pohledy na ženská těla ve veřejném prostoru. Kdo se v takovém prostředí může cítit bezpečně? Pro koho je vůbec město postaveno a jak nás a naše těla ovlivňuje?

Letošní demokratické primárky nebyly velké drama. Padlo v nich ale přes 700 tisíc hlasů na protest proti tomu, jak se administrativa Joea Bidena staví ke Gaze a Izraeli. Díky tomu byla na nominačním sjezdu strany, který teď skončil v Chicagu, hrstka stranických delegátů, kteří se snažili vyjednat posun v politice strany a případné příští administrativy Kamaly Harris. Strana je nicméně odmítla i s minimálním požadavkem: nechat vedením prověřeného řečníka pronést schválený proslov. Jednou z možných mluvčích měla být georgijská demokratka palestinského původu Ruwa Romman. Ta svůj proslov nakonec pronesla jen mimo areál sjezdu. Zmiňovala v něm bojovnici z hnutí za občanská práva Fannie Lou Hamer, která byla Demokratickou stranou obdobně odmítána na sjezdu v roce 1964. O tom, jak k celé tahanici došlo a jak se k ní staví různí straníci a americká veřejnost i o vítězství Fannie Lou Hammer, je dnešní díl podcastu Redneck.

Ukrajině se podařilo zaskočit Rusy v Kurské oblasti a již několik týdnů drží kousek území Ruské federace. To ale neznamená, že na frontě u Donbasu má Ukrajina klid. Naopak nadále čelí silným ruským útokům a nadále ustupuje až k městu Pokrovsk. Situace na bojišti je tak stejně jako celá válka stále velmi nepřehledná a je těžké se v ní orientovat. Bezpečnostní expert a pracovník Peace Research Center Prague Vojtěch Bahenský několikrát připomněl, že naše vědomosti o konfliktu jsou značně omezené, a ve studiu vysvětlil, proč v nejbližší době nečeká vážně míněné mírové rozhovory. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: www.darujme.cz/projekt/1209879

První den demokratického nominačního sjezdu zakončil velký proslov odcházejícího prezidenta Joea Bidena. Strana mu děkovala zároveň za jeho dosavadní výkon úřadu, ale i za to, že se nechal přesvědčit, aby se vzdal nominace. Pozornost se teď definitivně obrací na jeho viceprezidentku a náhradní kandidátku Kamalu Harris. Někteří demokraté se také obávají ozvěn bouřlivého sjezdu strany z roku 1968, který proběhl také v Chicagu. Kdo všechno zatím na sjezdu promluvil? Jak tu působila Hillary Clinton? Stala se z Alexandrie Ocasio-Cortez běžná členka strany? Proč demokraté „ghostují“ některé odboráře? A nedělají tím chybu? A jak je to s obávanými protesty?

Jak některé myšlenky spojené s krajní pravicí nenápadně pronikají do veřejných debat a tím se stávají normálními. Česko aktuálně řeší kauzu influencerky, která hajlovala na TikToku a do Evropského parlamentu nedávno poslalo politika, který se rád fotí s nacistickými insigniemi. Jsou to symptomy normalizace krajně pravicové ideologie, která už dávno není v politickém undergroundu, ale stala se součástí mainstreamu po celé Evropě. Krajněpravicovou ideologii mohutně šíří sociální sítě jako je X, jehož šéf, miliardář Musk si notuje s Donaldem Trumpem a Jordanem Petersonem. Společně horují pro vládu silné ruky, která stvrdí nadřazenost bílé rasy a konzervativní rodinné hodnoty. Muskova motivace je jasná, takový pravicový vůdce si nikdy netroufne sáhnout na jeho miliardy ani vliv. Jsme už navěky odsouzeni k tomu fandit mdlým středovým kandidátům, aby v přímé volbě poráželi autoritáře? Netrpíme na nadužívání slova fašismus a je užitečné tak nálepkovat protivníky v debatě? V čem je fašistická ideologie svůdná pro lidi, kteří marně hledají ve světě své místo a podaří se nám ji zleva někdy nahradit adekvátně silným narativem, za který se bude moct postavit většina voličů? Ve Studiu Alarm debatují Magda Dušková, Jan Bělíček a Karel Veselý.

Moderátoři podcastu Kolaps Jan Bělíček a Pavel Šplíchal přijeli do Tasova na živé nahrávání na hudebním festivalu Beseda netradičně sami bez hostů. Společně probrali svá oblíbená letní témata: nadměrnou konzumaci alkoholu a nástup fašismu. Zatímco první část jejich povídání odhalí, jaké jsou jejich zkušenosti s popíjením alkoholu, v druhé části atmosféra zvážní a mluví převážně o tom, proč po světě sílí krajní pravice a jak s tím souvisí poslední kniha Naomi Klein. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: https://www.darujme.cz/projekt/1209879 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Nový díl podcastu Hysterie se věnuje internetovému fenoménu tradičních žen, které rády pečou, nechtějí kariéru a mají spoustu dětí. A taky podporují ultrapravicové ideologie.

Slovensko ruší kulturu, nahradí ji zemědělstvím by Alarm

Téma vzhledu a krásy je vždy kontroverzní a nejinak je tomu ve spojení s prací. Do jaké míry naše vrozené dispozice a péče o vzhled ovlivňují naše šance a vyhlídky v profesní sféře? Je krása vždycky bonus? Může mít zaměstnavatel nějaké požadavky na vzhled zaměstnanců nebo se jedná o diskriminaci? Jsou na tom muži stejně jako ženy?

Obě dominantní strany americké politiky se v posledních letech přetahují o nálepku strany, která hájí zájmy pracujících Američanů. Mají ale Spojené státy vůbec takovou partaj? O tom je 129. díl podcastu Redneck.

V neděli skončila olympiáda v Paříži. Slavné hry, jako skoro vždy, nebyly jen o sportu, ale taky celé řadě kulturně válečnických klání a palčivých sociálních otázek. O dějinách olympijského hnutí jsme si v Kolapsu povídali se sportovními novináři a autory podcastu Olympijský mýtus Martinem Vaitem ze serveru Sport.cz a Vojtěchem Jírovcem z ČT Sport. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: https://www.darujme.cz/projekt/1209879 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Největší politickou událostí na olympijských hrách se stal boj za čistotu binárního rozdělení na dvě pohlaví. Kauza kolem boxerek ale ve skutečnosti odhaluje mocenské mechanismy vládnoucí ve sportu. Jak spolu souvisí boj o politickou moc ve světě nejen olympijského sportu, logika kapitalismu, nahodilé posuzování role testosteronu ve sportovním výkonu a snaha vytvořit ze sportu skanzen posledního hájemství bílého muže se více dozvíte v novém dílu podcastu Outsider. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: https://www.darujme.cz/darovat/1209879 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Vojtovi Ondráčkovi na outsider@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Boxerce, která neodpovídala představám o západních standardech krásy, je zakazováno závodit. Je boj proti Imán Chalíf bojem za fair play, nebo jenom dalším důkazem neustupujícího patriarchátu? Je sport fér? Nebo fér není, nikdy nebyl a nikdy nebude? Zrušily bychom olympiádu? A proč nás vůbec nepřekvapil příběh afroamerického sportovce, rekordmana a paralympika Blakea Leepera? Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: www.darujme.cz/projekt/1209879

Natáčení nového dílu hudebního podcastu Soundsystém probíhalo v červnu v rámci poslechového pořadu Jedno ucho, který se tradičně koná v Planetě Za napojené na kultovní vršovický klub Ankali. Posádka Soundsystému si k soustředěnému poslechu nevybrala žádnou „osvědčenou“ klasiku, ale sotva rok starou nahrávku Cigán od trnavského rappera Fvck_Kvlta. On sám o ní mluví jako o koncepční desce s příběhem. Jak se nám ho podařilo rozklíčovat a co dalšího jsme na desce slyšeli? Playlist: Fvck_Kvlt – Cigán (2023) Podpořte vznik dalších dílů podcastu: https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Podle internetu je Kamala Harris „spratek“ a myslí si to i hyperpopová zpěvačka Charli XCX. Viceprezidentský kandidát republikánů J. D. Vance je zase podle demokratů pěkně „divný“. A nezávislý kandidát Robert F. Kennedy dělal divné věci s mrtvou medvědicí. Jaké? To se dozvíte ve 128. díle podcastu Redneck.

Za masovými výtržnostmi, které poslední týden hýbou Velkou Británii, stojí britská krajní pravice, která zneužila smrti tří dívek v městečku Southport. Protestní akce spuštěné dezinformační kampaní krajní pravice přerostly v rabování a násilí. Může tekutý hněv vůbec někdo zkrotit? O tom v novém dílu Studia Alarm diskutují Jan Bělíček, Saša Uhlová a Karel Veselý. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: www.darujme.cz/projekt/1209879

Jednou z mnoha specializací Jakuba Eberleho je německá politika, a právě o té jsme si v Kolapsu povídali. Jak vidí vývoj německé politiky po nedávných volbách do Evropského parlamentu? Tématem byla i politika krajně pravicové AfD, o které se u nás mluví hodně. Ale taky velmi slušný výsledek Aliance Sahry Wagenknecht, o které se v Česku nemluví skoro vůbec. Probírali jsme vládu, opozici, Green Deal, migraci a další témata, která momentálně hýbou německou společností.  Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: https://www.darujme.cz/projekt/1209879 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Joe Biden to konečně vzdal a skoro jistě ho nahradí jeho viceprezidentka. Bude stačit, že je mladší, neztratí se uprostřed vlastní věty ani neusne v polovině debaty? Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Na začátku srpna si budeme připomínat osmdesát let od největší masové vraždy Romů ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau, kdy nacisté zlikvidovali tzv. cikánský rodinný tábor. V noci z 2. na 3. srpna 1944 zplynovali víc než čtyři tisíce Romů. Romský holokaust bereme jako doplněk k tomu židovskému, který dominuje historickému vyprávění o nacistických zločinech. Je toto zamlčování a upozaďování romského holokaustu spojené s faktem, že koncentrační tábory v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu provozovali za protektorátu čeští četníci? Romský holokaust je přitom vyvrcholením dekády trvající perzekuce a kriminalizace Romů po celé Evropě. U nás ji definuje především tzv. zákon o potulných cikánech z roku 1927, který vedl k systematické evidenci Romů žijících na území Československa, která posloužila ke koncentraci Romů v táborech během druhé světové války. Pouze ti, kteří utekli na Slovensko nebo se vyhnuli transportům podplacením českých četníků, přežili vražednou mašinérii koncentračních táborů. Po konci války se pak Romové, kteří přežili, vracejí zpět do svých domovů, nacházeli však svůj majetek zabavený a byli bez nároku na jakékoliv odškodnění. Navíc se na úřadech museli vypořádávat s lidmi, kteří je během první republiky perzekuovali a během protektorátu posílali do koncentráků. Ale kde se vůbec vzaly koncentrační tábory? A jak se vzpomínalo na romský holokaust za komunismu a po roce 1989? To vše se dozvíte v novém dílu podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s romistkou a doktorandkou historie Renatou Berkyovou. V podcastu dále přinášíme tipy na knižní a seriálové novinky, nebo se podíváme na novou vládní „radu starších“, která by se měla vymezovat vůči „revizionistickému zneužívání historie“ a rozdělovat peníze paměťovým institucím. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 11:15 - 31:47 📺 Po Atentátu 📺 Obyčejní muži 📖 Silvie Lauder - V pasti pohlaví 🧐 Nová vládní "rada starších" pro paměťové instituce 📖 Jiří Smlsal - Holokaust a majetková perzekuce Romů v Protektorátu Čechy a Morava 📖 Pavel Baloun - Metla našeho venkova! 📖 Celia Donert - Práva Romů Hlavní téma 31:55 - 1:35:30 🕯️ (Ne)vzpomínání české společnosti na romský holokaust Rozhovor s romistkou a doktorandkou historie Renatou Berkyovou Co si přečíst k tématu? Paul Polansky - Tíživé mlčení Markus Pappe - Sólo Jiřího Letova Jonathan Hyslop - The Invention of the Concentration Camp: Cuba, Southern Africa and the Philippines Tara Zahra - Condemned to Rootlessness and Unable to Budge: Roma, Migration Panics, and Internment in the Habsburg Empire Aidan Forth - Barbed-Wire Imperialism: Britain's Empire of Camps Mike Davis - Late Victorian Holocausts: El Niňo Famines and the Making of the Third World Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde! https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Joe Biden po necelém měsíci poslechl varování svých spolustraníků. Své funkční období dokončí, ale o znovuzvolení se ucházet nebude. Demokratická strana teď horko těžko musí do srpnového sjezdu vymyslet, jak situaci vyřešit. Logickou nástupnicí by mu mohla být viceprezidentka Kamala Harris, se kterou ale část strany a i významný podíl voličů dle průzkumů nejsou spokojeni. Co se může dít do srpnového nominačního sjezdu demokratické strany a co se může posléze stát po volbách? To je předmětem dnešního dílu podcastu Redneck, ve kterém uslyšíte netradičně také šéfredaktora Voxpotu Vojtu Boháče. Proč se levicové křídlo demokratů stavělo za Joea Bidena? O jakých guvernérech se spekuluje jako o možných kandidátech po boku Kamaly Harris? Proč se příliš nemluví o senátorech jako další možnosti? Jak mohou podporovatelé Donalda Trumpa zareagovat na letošní volby, když už minule vše skončilo násilím na Kapitolu? A jak by vypadalo, kdyby pokus o atentát na Donalda Trumpa dopadl trochu jinak?

Nijak zvlášť rozsáhlý román Imogen Binnie představuje v mnohém literární revoluci. Vychází z internetové kultury nultých let, v níž poprvé v dějinách našli queer lidé bezpečný sdílený prostor. V románu Nevada prožíváme krátkou životní etapu s trans hrdinkou, které se všechno nějak nepovede a trajektorie jejího příběhu je hodně pochybná a nic, co se stane, nemá vlastně rozuzlení. Je to antipříběh o nejisté pozici a absenci životních schémat queer lidí ve světě určovaném hetero lidmi. Hrdinčin road trip z Brooklynu, kudy se prohání na kole, se posléze v kradeném autě přesouvá na jihozápad USA, kde… Což není tak důležité, protože celý text je hlavně disputace se čtenářem, smršť líčení situací a pocitů specifických pro životní zkušenost trans žen. Ani v tomto díle literárního podcastu TL;DR nechybí literárně politické okénko a tipy na nové knihy. ► Máte rádi podcast TL;DR? Podpořte vznik dalších dílů v naší aktuální crowdfundingové kampani: https://www.darujme.cz/projekt/1209879 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

V sobotu 13. července v Pensylvánii několikrát vystřelil útočník po exprezidentu Trumpovi. Republikánský politik vyvázl jen s lehkým zraněním. V americké historii to rozhodně není bezprecedentní událost, ale to neznamená, že nemůže mít dramatický vliv na letošní volby. Jaký politický efekt měly předchozí americké neúspěšné atentáty? Jak vše mohla ochranka dopustit? Bude teď Donald Trump umírněnější sjednotitel, jak se tvářil ve dnech po atentátu? A proč to, že si vybral jako spolukandidáta ohijského senátora J. D. Vance napovídá o opaku?

Nový díl podcastu Moshpit se zaměřuje na drogy. Jaké drogy se dnes v Česku užívají a jak je možné připravit se na bad trip? Hugo a Klára mají tentokrát ve studiu dva hosty z Czechsubstance a probrali nejen nové drogové trendy, ale taky třeba jak se připravit na bad trip a další praktické rady a tipy. Podíváme se taky na to, jak vypadá zákulisí organizace, která dělá prevenci. Proč je míchání kokainu a alkoholu ta nejhorší věc, kterou můžete na party udělat? Řeč přijde i na nejbizárnější drogy v podobě inhalování výparů z lidských exkrementů. To všechno uslyšíte v novém dílu podcastu Moshpit. Tento díl slouží jako prevence a edukace o tématu psychotropních látek a nenabídl k jejich užívání. MOSHPIT o drogách vznikl ve spolupráci s festivalem Studentfest. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Zvlášť po vystoupení Británie z Evropské unie upadá zájem českých i světových médií o dění v této zemi. V posledních parlamentních volbách nicméně po devatenácti letech vyhrála britská Labour Party, a proto se k jejich výsledkům vracíme v našem podcastu Kolaps. Předseda Labouristů Keir Starmer získal pro svou stranu naprosto pohodlnou většinu a má příležitost opravdu zásadně proměnit britskou společnost. Je něčeho takového ale vůbec schopný? A má smysl podobné věci od Labour Party očekávat? A jak interpretovat propadák konzervativců? Proč se sloganem uplynulých voleb stalo motto „broken promises“ a v jaké kondici je Británie po velmi dlouhém vládnutí konzervativců? O tom jsme si povídali s odborářem, bývalým členem britské Labour Party a dnes členem politického hnutí Budoucnost Hynkem Halakucem. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: https://www.darujme.cz/projekt/1209879 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Politika do sportu vždy patřila, fotbal není výjimkou a mistrovství Evropy už vůbec. Jakou roli hraje politika u všech účastníků letošního Eura v Německu? Vojtěch Ondráček vás provede politickým průvodcem Eura 2024. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: https://www.darujme.cz/projekt/1209879 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Vojtovi Ondráčkovi na outsider@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Celý svět se připravoval na vládu krajně-pravicového Národního sdružení. Volby ale překvapivě vyhrála levicová koalice Nová lidová fronta a Národní sdružení nakonec předběhlo i Macronovo hnutí Společně. Česká debata zatím Novou lidovou frontu identifikovala jako dokonce větší hrozbu pro Francii než krajní pravice. Přichází s posilováním práv zaměstnanců, zvyšováním minimálních mezd a vyšším zdaněním bohatých. Je ovšem kvůli tomu možné mluvit o extremismu? Zajímali nás také vnitřní spory uvnitř této koalice, které údajně ohrožují další existenci tohoto projektu. Stejně tak jsme se ovšem věnovali politické strategii francouzské levice, která se momentálně zaměřuje na voliče neevropského původu z předměstí velkých francouzských měst a je v tom velmi úspěšná. Pokud vás zajímají odpovědi na tyto otázky, pusťte si nový díl podcastu Kolaps. Naší hostkou byla politoložka a spolupracovnice naší redakce Sára Vidímová. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: https://www.darujme.cz/projekt/1209879 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Do prvního živého nahrávání podcastu Hysterie si Karolína s Magdalenou pozvaly Juditu Zdráhalovou a Kristýnu Bělíkovou z iniciativy Proč jsme to nenahlásily*i. Společně rozkrývají, co je to kultura znásilnění a jakou roli hrají v jejím udržování instituce, ať už to je rodina nebo univerzita. Kolektiv Proč jsme to nenahlásily*i za poslední roky sesbíral tisíce výpovědí obětí sexuálního násilí. Vyplývá z nich, mimo jiné, že sexuální násilí páchají v drtivé většině lidé, které známe. Ať už jde o středoškolský večírek, rodinný výlet či o běžné situace ve vztazích. Sexuální násilí a nátlak má zároveň mnoho podob. Často se v souvislosti s ním mluví o konsentu, nicméně některé situace i přes zdánlivý konsent zůstávají problematické. Podle Judity Zdráhalové jde zejména o momenty, v nichž je alespoň jeden z přítomných lidí pod vlivem návykových látek nebo kdy je mezi lidmi nerovný vztah. Například když nám druhý může zaručit kariérní postup nebo tolik potřebné kredity ve škole. Právě limity vztahů pedagožstva a studentstva jsou dodnes předmětem debat na mnoha univerzitách (vzpomeňme si třeba na seriál Pozadí událostí, který tyto vztahy vyloženě hájil, jen aby se nakonec ukázalo, že mladé studentce zemřeli rodiče a že je na svém profesorovi závislá nejen kvůli potřebným kreditům, ale také finančně). V prostředí českých univerzit se tyto problémy dnes řeší tak, že se predátorský vyučující (pokud vůbec) zkrátka odsune na jiná pracoviště. V rámci zamýšlení nad tím, co s predátory dělat, autorky s hostkami rozebírají, jakou roli na školách mají sehrávat ombuds osoby a jak se dá na pracovištích a kolektivech vytvářet bezpečné prostředí opravdu pro všechny, nejen pro někoho. Toto bezpečné prostředí podle debatujících může vzniknout pouze tak, že bude každý zodpovědný za své činy a dokáže je reflektovat. V diskuzi o kultuře znásilnění má svoje místo právě i otázka, jakým způsobem se chovat k predátorům a pachatelům násilí. Ačkoli v konkrétních případech může oběti pomoci oficiální právní systém a následné umístění člověka do vězení, hostky a autorky Hysterie vnímají také úskalí tohoto řešení. Tím nejpraktičtějším je, že v českých vězeních zkrátka není dostatek místa pro všechny pachatele sexuálního násilí. Ve vězeních také jen velmi těžko dojde k upřímné sebereflexi a změně – jde o instituce, které násilí spíše reprodukují, než že by ho byly schopné eliminovat a vytvářet pečující prostředí. O taková řešení se snaží restorativní spravedlnost, která sice není v českém kontextu zatím úplně běžná, jde ale o perspektivní alternativu trestně-právímu systému. Její součástí je například péče o oběť i komunitu, uznání zranění nebo reintegrace pachatele. O to jsou pak restorativní mechanismy důležitější v přátelských kolektivech, z nichž nechceme lidi jednoduše vyhazovat, ale spíše se snažit o bezpečné prostředí. A to i s někým, kdo v minulosti porušil naše hranice. Podpořte vznik tohoto podcastu. Bez vás to nepůjde. https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Americká veřejnost se letos u Nejvyššího soudu obávala další várky kontroverzních rozhodnutí v interrupčních případech. To se nakonec nestalo, v jiných sférách ale konzervativní složení soudu potvrdilo svou pověst. Ať už šlo o bezdomovectví, zbraňové regulace, nebo moc federálních úřadů obecně, všude dle očekávání převládla konzervativní většina. Nejdramatičtější rozhodnutí ovšem soud vydal na úplném sklonku svého období. Přiřknul v něm nejen Donaldu Trumpovi široce pojatou imunitu proti trestnímu stíhání, o které se dřívějším americkým prezidentům ani nemohl zdát. Co rozhodnutí znamená a proč tvoří vtipný kontrast k ostatním regulačním rozhodnutím?

V aktuálním Studiu Alarm si Jan Bělíček, Pavel Šplíchal a Saša Uhlová povídají o výsledcích francouzských voleb, volebním speciálu České televize i o tom, jak by měla vypadat levicová politika. Výsledek byl vzhledem k tomu, že předvolební průzkumy favorizovaly Národní sdružení, pro mnoho lidí překvapením. Nejvíce překvapeni však byli v České televizi, neboť s jistotou počítali s vítězstvím lepenovců, a své zděšení nad tím, že ve Francii vyhráli marxisté, ani neskrývali. Podívejte se na díl videopořadu: https://www.youtube.com/watch?v=EGfmP621ib4 Podpořte vznik pořadu: https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Pokud také poslední týdny vidíte všude neonovou zelenou, jste jako posádka Soundsystému - propadli jste kouzlu nové desky britské zpěvačky Charli XCX. Její „spratkovská“ novinka kondenzuje to nejlepší z poslední dekády hyperpopové estetiky labelu PC Music, stejně důležité jako futuristické klubové beaty jsou ale texty, v nichž se Charli svěřuje s pochybnostmi nad svojí rolí pophvězdy nebo ženy v hudebním průmyslu. Kombinace euforických bangerů a sebezpytných textů je neodolatelná. Michaela Peštová mluví o kouzlu zpěvačky převést vnitřní monolog do textů, které nejsou nijak složité, ale mluví o složitých věcech. „Není to žádná umělá konstrukce, Charli se zamýšlí nad tím, jak se k sobě vztahovat, jak se vyrovnat s tím, že jsme někdy udělali chyby, jak si to odpustit a jít dál," říká. Nora Třísková mluví o tom, že s Brat se zpěvačce podařil vytvořit výjimečný popkulturní moment, který je ale inkluzivní. „Skrze memy se každý může stát jeho součástí,“ říká a připomíná, jak neonově zelená barva z coveru desky ovládla sociální sítě. Soundsystém si všímá také remixových tracků, které příběh desky dohrávají i po jeho vydání – za zmínku stojí určitě remix s Lorde, v němž si obě zpěvačky na společném tracku vyříkávají svůj beef. V novém díle hudebního podcastu Soundsystém jsme samozřejmě narazili i na smutnější věci. V rubrice Co nás sere jsme okomentovali další vlnu zavírání kulturních prostor v regionech. Oplakali jsme ostravské Plato i znojemský GaP. Doporučili jsme také několik nových desek a singlů, a chystaných koncertů. A došlo samozřejmě i na informace o kočkách a rajčatech. Je Charli XCX spratek? Jsou tykadla naší empatie zakrnělá? Kdy Karel propadne pozorování ptáků ve volné přírodě? Poslouchejte nový díl hudebního podcastu Soundsystém. Playlist: Eric Chenaux Trio - Delights Of My Life Mabe Fratti - Sentir Que No Sabes Fae Bestia - Heart Transplant Arooj Aftab - Night Reign John Glacier - Duppy Gun Billie Eilish - Hit Me Hard and Soft Patricia Wolf - The Secret Lives of Birds Nicolaienko - Meta Rachel Chinouriri - What A Devastating Turn of Events Willow - Emapthogen Jednohubky: Gleb - zzz ft. Samm734 Sophie - Reason Why ft. Kim Petras, BC Kingdom Lana Del Ray & Quavo - Tough Podpořte vznik dalších dílů podcastu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Už několikátá vláda po sobě není schopná zajistit místa ve školkách a teď jsou problémy i na základních školách ve městech. Několikátý rok po sobě rodiče také hledají pro děti místa na všeobecných středních školách s maturitou. Vláda mluví o antipopulismu a zodpovědnosti, ale v reálném světě to vidět není. Smysl zodpovědnosti zůstává nejasný. Vláda je zaseklá na tom, že potřebuje vyrovnaný rozpočet, a tomu je ochotná obětovat dokonce i růst HDP. Problém je, že i když růst je minimální nebo žádný, zvětšuje se nerovnost a v posledních letech klesají reálné mzdy. Nůžky se ale i v tomto typu podivného nerůstu rozevírají. Ve srovnání s tím, o kolik zbohatli v posledních letech lidé jako Daniel Křetínský nebo Andrej Babiš, jsou výdaje na školství jen jednotky procent. Česká pravicová vláda nedokázala změnit svá neoliberální dogmata ani v situaci, kdy čelí oligarchovi Babišovi. Paradoxně je tak Babiš jedním z těch, kteří z vlády ODS profitují. Zůstává záhadou, jak chce Fiala v příštích volbách Babiše porazit. Tématem sněmovních voleb, které nás čekají příští rok, tak může být Babišova nová politická aktivita. Předseda hnutí ANO společně s Viktorem Orbánem a předsedou Svobodné strany Rakouska Herbertem Kicklem oznámil založení nové frakce Patrioti pro Evropu. Teprve se uvidí, jakým směrem tato skutečnost ovlivní rétoriku a program hnutí ANO. Každopádně by to mohlo být téma pro vládnoucí koalici v příštích volbách. Po vstupu do takto úzkého spojenectví s Orbánem a s rakouskou krajní pravicí může být Babiš přesvědčivěji vykreslován jako nebezpečí pro demokracii a prozápadní a zejména proukrajinské směřování země. Tímto krokem se Babiš také může posunout politicky více doprava než SPD. Role Okamury tak může být v budoucnosti nejasná. Babišovi sice podobná rétorika, kterou zvolil například v prezidentských volbách, zatím příliš nevycházela, situace v Evropě se ale postupně mění. Podívejte se na díl videopořadu: https://www.youtube.com/watch?v=Q3gBdQQ8mRE&t=1918s Podpořte vznik pořadu: www.darujme.cz/projekt/1205779

Je první týden prázdnin, a tak jsme se rozhodly věnovat velmi aktuálnímu tématu – tedy dovolené. Kdy vznikla, na co máme v oblasti dovolené nárok, jak jsou na tom Češi ve srovnání se zahraničím, jaké jsou v této oblasti trendy? Tradičně nechybí různé perspektivy – zaměstnaných i podnikajících, jaká jsou pravidla versus realita a jestli se liší dovolená pro ženy nebo pro rodiče malých dětí. Mimochodem, víte, jak souvisí dovolená s druhou směnou? Pro ženy a rodiče totiž není dovolená spojená jenom s odpočinkem, ale také s náročným zajištěním péče o děti během prázdnin i velkou mentální zajištění, protože právě na jejich bedrech většinou spočívá plánování a organizování programů prázdnin i dovolených. Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve vlastní knihovně? Píšeme knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. Dnes je poslední den, kdy nás můžete podpořit na Donio a vybrat si některou z lákavých odměn. https://donio.cz/paygap-za-kratsi-konec-provazu Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.

Joe Biden má za sebou noční můru. Jeho tým se několik měsíců upínal k debatě s Donaldem Trumpem jako k události, kde přesvědčí americké voliče, že obavy o prezidentův věk jsou plané. Stal se pravý opak – nikdo teď nemluví o ničem jiném než o tom, jestli a jak by šel Joe Biden nahradit jako demokratický kandidát. Jaké alternativy přichází v úvahu? Jak by jich mohli demokraté dosáhnout? Půjde to bez vůle Bidena a jeho rodiny? A proč všemu stojí v cestě politické reflexy demokratů, které se začaly ozývat už pár hodin po debatě?

Desítky tisíc lidí v Jacksonu ve státě Mississippi doma už roky nemají pitnou vodu a na bývalého guvernéra Phila Bryanta města se postupně vyvalil skandál. Jeho vyšetřování naznačuje, že měl Bryant pomáhat bývalé hvězdě amerického fotbalu Brettu Favreovi dohazovat miliony z fondu, které mají sloužit na pomoc rodinám v hmotné nouzi. Proč jsou obtíže s pitnou vodou na amerických periferiích čím dál častější? Z jakého důvodu na jejich řešení nestačí balík investic do infrastruktury, který prosadili demokraté a jejich prezident Joe Biden? A odkud se guvernér a fotbalista vlastně znají?

V dalším dílu podcastu Hysterie si Karolína a Magdalena povídají o výsledcích eurovoleb a o tom, proč se mladí muži čím dál více přiklánějí k ultrapravicovým stranám. Má s tím něco společného také často připomínaná (ale málo pochopená) krize maskulinity? Nebo mladé muže žene do náruče ultrapravice ekonomická nejistota? „Nekoukejte na porno. Nevolte zelené. Vyjděte na čerstvý vzduch. Buďte sebevědomí. A hlavně si nenechte namluvit, že musíte být milí, měkcí a levicoví. Praví muži jsou pravicoví. Mají ideály a jsou patrioti,“ říkal v rámci kampaně do europarlamentu na TikTokovém videu politik AfD Maximilian Krah. Ten stejný Krah, který později tvrdil, že ne všichni lidé v SS byli špatní. Jeho strana přesto získala ve volbách asi 16 %, zejména od nejmladšího voličstva z východního Německa. Nárůst popularity ultrapravice mezi mladými muži vidíme prakticky všude kolem nás. Čím to je a co se s tím dá dělat? A je vůbec možné mluvit s někým, kdo nám otevřeně říká, že trans lidi neexistují, ženy mají zůstat v kuchyni nebo že „pravý muži jsou pravicoví“? Podpořte vznik tohoto podcastu: www.darujme.cz/projekt/1205779

Je napsaná bizarním neonormalizačním jazykem, argumentuje zjevnými nepravdami a je průhledně manipulační, přesto je třeba brát petici Vyjádření a výzva umělců a kulturní veřejnosti k AVU, CJCH a NG vážně. Je totiž krystalickou ukázkou přemýšlení starší generace umělců, kteří jsou sice vesměs velmi úspěšní a bohatí, ale stejně mají strach z toho, že je někdo ohrožuje a bere jim jejich svobodu. Umění je pro ně stejné jako závodění v bazénu, ženy ničemu nerozumí a mladí lidé jsou indoktrinováni jakousi nebezpečnou ideologií, zatímco oni jsou prostě jen „normální“. Petici, kterou za týden podepsalo něco málo přes dva tisíce lidí, se v novém vydání Studia Alarm věnovali Magdalena Dušková, Stanislav Biler a Karel Veselý. Je dalším varováním, že starší generace má ve společnosti své páky a když se jim něco nelíbí, nebojí se je použít z pozice autority. Je s nimi lepší mluvit, a nebo jim spíš dát najevo, že do některých věcí by neměli zasahovat? Jak se stalo, že z mladých radikálů vyrostli staří konzervativci? A co s rozložením české společnosti udělá další vychýlení populační křivky?

Americký odborový svaz United Auto Workers (UAW) sice letos na jaře zaznamenal průlomovou výhru v továrně Volkswagenu v Tennessee, ve fabrice Mercedesu v Alabamě se mu ale o několik týdnů nepodařilo na vítězství navázat. Vedení UAW se navíc potýká s potenciálním skandálem. Co udělali odboráři v Alabamě špatně? Je zmíněný skandál vykonstruovaný, nebo se UAW nezbavila dřívější zkorumpovanosti? Jaké plány má šéf svazu Shawn Fain? A nejsou prohry nedílnou součástí zvýšené odborářské aktivity?

Československo nás zřejmě předurčuje k tomu, že jsme jako Češi a Slováci dějinami tak trochu vábeni k různým srovnáváním, jako by se vývoj jedné země varioval tou druhou. Trochu jsme se tomu neubránili ani v TL;DR, kdy jsme konstatovali, že typ výsostně artové prózy, kterou Katarína Kucbelová svým dílem  představuje, se u nás už vlastně nepíše. Sama Modrosleposť, novinka oceňované básnířky a prozaičky, pak také nese ne úplně zanedbatelnou československou stopu. Což ovšem neznamená, že v jiných rovinách textu by se český čtenář měl ztratit. Naopak, Kucbelová v Modrosleposti rozvíjí množství globálních či univerzálních témat, která známe z české a světové prózy – kdy směřuje pozornost na podivíny, ženy nebo zvířata a jejich jedinečné schopnosti. ► Playlist: ✏️ Literární novinky: 0:00 - 12:25 🗯️ Knižní tipy: 12:32 - 24:55 📕 Katarína Kucbelová - Modrosleposť: 25:38 - 1:03:05 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Hugo a Klára jsou v novém dílu podcastu Moshpit ve studiu sami. Navazují na první díl o maturitní zkoušce. Jak vše dopadlo, jaké jsou pocity a proč nikdo nemluví o absolutní postmaturitní prázdnotě. Nový Moshpit je tentokrát nejen o přijímačkách, fomálnosti, ale taky neúměrném stresu. Podpořte vznik našich podcastů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Alarm spouští svůj první podcast o historii. Redaktor Alarmu Ondřej Bělíček, historik Ondřej Crhák a pedagožka Eliška Farová budou v novém podcastu Dějiny bez konce hovořit o nových pohledech na historii, podívají se na přehlížené dějiny, budou vás informovat o zajímavých knižních novinkách, nebo výstavách, filmech a seriálech s historickou tématikou. Součástí podcastu budou také rozhovory s tuzemskými a zahraničními historiky. V úvodním dílu podcastu se podíváme na knihu As Gods Among Men (Jako bohové mezi lidmi) italského historika Guido Alfaniho, která vyšla v prosinci minulého roku v nakladatelství Princeton. Guido Alfani ve své knize zkoumá pohled na bohaté a jejich roli ve společnosti v tzv. Západním světě od starověku do současnosti. Ve své knize probírá zrod finančních elit ve středověku, jejich křehké postavení ve společnosti v souvislosti s křesťanskou teologií a morálkou, která odsuzovala hamižnost a hromadění bohatství jako smrtelný hřích. Následné období etablování bohatých ve společnosti v době raného novověku, kdy v souvislosti s rozvojem protestantství a kapitalismu se tento pohled na bohaté měnil a bohatí se začali vnímat jako ctnostné a schopné osobnosti. Věnuje se také období největších majetkových a společenských nerovností v dějinách, který postupně graduje v 19. století v souvislosti s první a druhou průmyslovou revolucí, kdy v předvečer první světové války dosahovaly svého maxima. Dvě světové války a změna daňové politiky, která směřovala k progresivnímu zdanění, vedly k výraznému snížení nerovností ve společnosti až vše změnila následně neoliberální revoluce v sedmdesátých letech. Nerovnosti ve společnosti začaly zase růst až do současného stavu, kdy jsou nerovnosti opět na svém maximu. Součástí dílu je rozhovor s Guido Alfanim o jeho knize. Zároveň v debatě s Eliškou Farovou a Ondřejem Crhákem probereme také například Tomáše Baťu, Berlusconiho, belgického krále Leopolda II., nebo taky habsburskou stopu v koloniálním závodění o dobytí zaoceánských trhů. V tipech a novinkách se podíváme taky blíže na seriál To se vysvětlí, soudruzi!, nebo novou výstavu o Vietnamu v Náprstkově muzeu. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 🧐 Výstava o Vietnamu 4:36 - 9:10 📖 The End of Empires and a World Remade: A Global History of Decolonization 9:20 - 10:53 📺 To se vysvětlí, soudruzi! 11:06 - 28:19 Hlavní téma 💸 Superbohatí v dějinách: Guido Alfani - As Gods Among Men (Jako bohové mezi lidmi) 28:25 - 1:17:02 Co si přečíst k tématu? Karel Staněk, Michal Wanner - Císařský orel a vábení Orientu: Zámořská obchodní expanze habsburské monarchie (1715–1789) Andrew Phillips, J. C. Sherman - Outsourcing Empire: How Company-States Made the Modern World Ondřej Ševeček - Zrození Baťovy průmyslové metropole Branko Milanovič - Vision of Inequality: From the French Revolution to the End of the Cold War Podpořte vznik dalších dílů našich podcastů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Ještě před několika lety byla opozice vůči drastické imigrační politice Donalda Trumpa jedním z hlavním témat demokratických politiků. Po nástupu Joea Bidena do Bílého domu se ale změnilo méně, než by předchozí výkřiky mohly naznačovat. Bidenem podepsaný dekret teď opět přibližuje politiku demokratů představám Donalda Trumpa. Konzervativní voliče přitom uspokojí jen stěží. Co přesně mění Bidenův nový dekret? Proč ho podepsal právě teď? Jak by si imigrační reformy představovali liberálové oproti konzervativnímu uzavírání hranic? A jak dlouho už Washington čeká na funkční imigrační změny? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.

Výsledky evropských voleb přinesly řadu překvapení, mezi nejvýraznější patří neuvěřitelný úspěch Motoristů a Filipa Turka na straně jedné a špatný výsledek Pirátů na straně druhé. Jak se vlastně stalo, že uskupení, kde byl na čelním místě kandidátky Filip Turek zaznamenalo takový úspěch? Měly na to vliv jiné subjekty, které vedly proti Turkovi negativní kampaň? Co stojí za překvapivě špatným výsledkem Pirátů? Jaká byla jejich kampaň a bylo možné kampaní překrýt skutečnost, že jsou součástí pravicové vlády? To jsou některé z otázek našeho povolebního Studia Alarm. Navzdory obavám nepřinesly volby do evropského parlamentu ultrapravicovou vlnu, která by radikálně změnila rozložení sil. Otřásla ale několika klíčovými státy Evropy. Co to bude pro Evropu znamenat? Jak se změní klimatická politika? A jaké důsledky mají volby pro Česko? O tom debatují redaktoři Alarmu Saša Uhlová, Jan Bělíček a Standa Biler. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Běžně se ve Spojených státech pořádají tři debaty prezidentských kandidátů v týdnech bezprostředně před listopadovými volbami. Letos tomu bude jinak. Joe Biden a Donald Trump se domluvili na jedné červnové a jedné zářijové debatě. Jak to bylo s televizními debatami v minulosti? Jaké historicky nejslavnější momenty v nich proběhly a ve kterých volbách? Proč letos Biden a Trump dělají věci jinak? A jsou vlastně debaty vůbec k něčemu?

Úspěch hokejového šampionátu v Praze a Ostravě pomáhá zastřít skutečnost, nakolik ideologicky podporuje nacionalistický šovinismus a zároveň veřejnými financemi financuje soukromý byznys i těch nejbohatších Čechů. Jak souvisí současný model úspěšných českých hokejistů s nástupem kapitalismu? Proč je opěvovaná O2 Arena vrcholným symbolem privatizace veřejných zdrojů? Jak je spojený zákaz účasti ruské výpravy s nacionalistickou podstatou světových šampionátů? A proč dotování české hokejové mládeže vede k posilování moci soukromých subjektů? ► Podpořte vznik dalších dílů Outsidera: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Vojtovi Ondráčkovi na outsider@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Do druhého dílu podcastu Hysterie přijala pozvání autorka podcastu Transistorie Jamie Rose. Společně s Magdalenou a Karolínou diskutují o tom, co pro trans komunitu znamená nedávné zrušení povinných sterilizací, jaké jsou možnosti novelizace zákona i jaká je budoucnost trans aktivismu. Tento úspěch se totiž odehrál na pozadí všudypřítomného nárůstu krajní pravice, konzervativismu a transfobie. Bigotní a transfobní narativy totiž poslední roky prokapávají z obskurních antigenderových spolků typu Aliance pro rodinu také do mainstreamu. Na české mediální i literární scéně můžeme transfobní hlasy slyšet třeba i ze strany „rozumných konzervativců” z deníku Echo24. Právě tam zaznívá srovnávání trans mladistvých se zmatenými teenagery, kteří a které si svoje mentální problémy řeší tranzicí. Trans aktiviststvo je pro tyto konzervativce jakousi „ukřičenou menšinou”, která je „jak za bolševika před rokem 89“. Debatu o cancel culture v Česku nedávno rozproudila kniha Nevratné poškození: Jak naše dcery podléhají transgenderové mánii americké autorky Abigail Shrier. Tu mělo původně v českém překladu vydat Nakladatelství Albatros, které nakonec z publikace ustoupilo pro její transfobii. Později se přihlásilo nakladatelství Bourdon, že knihu jako „důležitý příspěvek do debaty“ vydá. Nevratné poškození přitom podle Rose obsahuje vyloženě nebezpečné názory. Například zpochybňování samotné existence trans dětí, které může vést až k tomu, že jim nebude tranzice rodiči umožněna. Jako zdroje potom Nevratné poškození používá odkazy na X a transfobní weby. Autorky Hysterie se i s Jamie proto ptají, jaký smysl má taková „diskuze“ a kdy máme právo debatu s bigotním novinářstvem a autorstvem prostě nevést? Existuje u nás tedy cancel culture? Má se konzervativní novinářstvo, které má vybudovanou velkou platformu a vyhrává literární ceny, bát zlé, zákeřné translobby? Podpořte vznik tohoto podcastu: www.darujme.cz/projekt/1205779