Ex libris

Je možné svrhnout totalitu humorem? To možná leckoho napadne při čtení knihy Happeningem proti totalitě s podtitulem Společnost za veselejší současnost v roce 1989. Jejím autorem je český historik Petr Blažek. Publikace je věnovaná této nezávislé iniciativě, jejíž pouliční happeningy patří mezi nejznámější veřejné opoziční projevy v posledním roce komunistického režimu v Československu. Pro pořad Ex libris, který vysíláme v repríze, se do ní začetl Pavel Hlavatý.

Došlo k tomu téměř před pětatřiceti lety, těsně po převratu v listopadu 1989. Václav Havel ve svém novoročním projevu jako čerstvě zvolený prezident oznamuje národu, že by rád do Československa v nadcházejících měsících pozval papeže Jana Pavla II. a také tibetského vůdce dalajlamu. Nejen o vztahu těchto dvou osobností je kniha Dalajlama a Havel. Česko-tibetské vztahy na pozadí výjimečného přátelství.

Po úspěchu svých memoárů, které v Česku vyšly pod názvem Můj příběh, o sobě znovu dala vědět prostřednictvím knihy Světlo v nás: Jak si poradit v nejisté době. Co radí Michelle Obamová?

Donald Trump přivedl Spojené staty až na pokraj destrukce NATO, odmítl uznat výsledek voleb v roce 2020 a pokusil se o puč. Nejen o tom je kniha novinářů Petera Bakera a Susan Glasserové Ten, který rozděluje (The Divider: Trump in the White House, 2017 – 2021, česky dosud nevyšlo).

Proč se na konci 19. století v Evropě rušily pohraniční kontroly? Která choroba konkurovala španělské chřipce? Jak se Adolf Hitler zasloužil o americkou vědu? O tom všem, a ještě o mnoha dalších věcech je kniha „Potenciál migrace. Hranice, karantény a osudy meziválečných uprchlíků“, jejímiž autory jsou brněnští historici Ivan Foletti, Karolína Foletti a Adrien Palladino. (V premiéře jste o této knize mohli slyšet v únoru 2023.)

Která choroba konkurovala španělské chřipce? Jak se Adolf Hitler zasloužil o americkou vědu? O tom všem, a ještě o mnoha dalších věcech je kniha Potenciál migrace, kterou představí dnešní Ex libris a Veronika Kindlová.

V různosti je síla: Exilová nakladatelství Sixty-Eight Publishers a Index nejen ve vzájemné korespondenci. Už samotný název knihy literárního historika Michala Přibáně jako by evokoval decentní polemiku s oblíbeným těsně polistopadovým heslem „V jednotě je síla“. Historie především dvou nejdůležitějších exilových nakladatelství Sixty-Eight Publishers a Index je plná vzájemných sporů a třenic, ale také poctivé snahy vydat to nejlepší. Ze sebe i z produkce „svých“ autorů.

Padouch, nebo hrdina? I tak by se dal v nadsázce charakterizovat spor, který se už 600 let vede o osobnost husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova. Jak se v české veřejnosti vyvíjel pohled na jednu z nejvýznamnějších postav naší historie, shrnuje v knižním eseji Spory o Jana Žižku historik Petr Čornej. Knihu v roce 2023 vydal Spolek Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého v Okrouhlici.

Kniha Andrey Sedláčkové Toyen, první dáma surrealismu zbořila mnohé mýty a představila slavnou i tajemnou malířku jako komplexní osobnost. Autorka díky svému téměř detektivnímu pátrání nabourala základní klišé, které o sobě sama Toyen přiživovala. Ve skutečnosti nebyla ženou bez rodiny, peněz ani mileneckých vztahů. Jen o sobě nerada mluvila.

Po pádu železné opony se zdálo, že spolupráce Východu a Západu bude možná. Definitivní tečkou za těmito sny byla ale ruská invaze na Ukrajinu. Co se vlastně se světem stalo, tak nad tím uvažuje kolektiv autorů v knize Před a po pádu – Světová politika a konec studené války, kterou vybral a uvádí Ondřej Houska. (Repríza, v premiéře jste o knize mohli slyšet v listopadu 2022.)

Migrace je oblíbené politické téma, hlavně před volbami. A o těch prezidentských v USA to platí dvojnásob. Jaká bývají rozhodnutí opustit rodinu a vlastní zemi a jak náročná je cesta za lepším životem, ukazuje literární reportáž salvadorského novináře Óscara Martíneze s názvem Bestie. Na migrantech nesejde.

Okupace českých zemí nacistickým Německem nebyla jen silovou záležitostí, ale také ideologickým projektem. Nešlo jen o fyzické vysídlení neárijských obyvatel, nacisté potřebovali i přepsat a vymazat české dějiny. Jaké postupy využívali, zmapoval Jiří Němec z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Jeho výzkum vyšel v 2023 jako kniha s názvem Odcizené dějiny. Protektorátní politika dějin a konstrukce říšské myšlenky,

Tiago Forte ve své knize Pořiďte si druhý mozek navrhuje, jak nejlépe využít digitalizace vlastních poznámek. Ať už těch, které zachycujeme na papír, na diktafon nebo do mobilu nebo na jakýkoliv další nosič. Digitální poznámky podle Forteho umožní lidem snadněji si uspořádat znalosti, postřehy nebo se lépe soustředit na vlastní cíle. „Druhý mozek je vaše soukromá kolekce znalostí, která má sloužit vzdělávání a růstu po celý život, nejen v nějaké izolované situaci,“ píše.

A používat v ní zdravý rozum je čím dál obtížnější? V tom případě pro vás máme "manuál". Přesněji, má jej slovenský šachista, filozof a teolog Ján Markoš. Jeho knihu "Síla rozumu v bláznivé době" přečetl, ukázky z ní vybral a pro pořad Ex libris okomentoval Libor Dvořák.

Kniha Husité na Žižkově je velmi specifická topografie a historie také specifické pražské části, která leží pod vrchem hory Vítkov, kde husitský vojevůdce Jan Žižka slavně zvítězil 14. července 1420 nad křižáckým vojskem. Autorem publikace je osoba nadmíru povolaná: historik a popularizátor historie Petr Čornej. Za svou obsáhlou a přitom čtivou knihu Jan Žižka, život a doba husitského válečníka, získal v roce 2020 cenu Magnezia litera.

Migrace patří mezi témata, která rozhodují volby. Zároveň platí, že o málokterém tématu koluje tolik mýtů, nepřesností nebo otevřených lží. Nešíří je přitom jen populisté, ale často i ti, kteří se uprchlíků či migrantů zastávají. Skvělou příležitostí se o tématu dozvědět víc nabízí kniha nizozemského univerzitního profesora Heina de Haase, která zatím vyšla pouze anglicky. Její název se dá do češtiny přeložit jako Jak migrace ve skutečnosti funguje.

Asi se nenajdete mnoho těch, kdo by loni s napětím nepřihlíželi tažení wagnerovy soukromé armády – v čele s majitelem Jevgenijem Prigožinem – na Moskvu. Nedávno o původu tohoto žoldáckého uskupení i o životě a smrti jeho šéfa u nás vyšla kniha s názvem Naším obchodem je smrt.

Hrdinkami Hebrejek jsou, jak praví podtitul, biblické matky, démonky, královny i milenky. Co na nich autora knihy zaujalo a co skrze své příběhy vypráví o současném světě?

Carlos Reygadas je mexický režisér, který se ve své zemi pyšní nálepkou provokatér a je mu vyčítáno, že ukazuje mexickou realitu jen z té nejhorší stránky. Ve své knize částečně vysvětluje, proč to tak je.

Říjen 1918 znamenal explozi nadšení. Zrod nových nadějí, nových ikon společnosti, probuzení dosud spících ambicí, tužeb a nároků, které vůči poválečné době a Československu jako novému státu vznášeli jeho občané. Publikace Společnou silou mapuje několik oblastí, ve kterých angažované skupiny nebo i jednotlivci začali na přelomu 10. a 20. let prosazovat své zájmy a představy o životě. Nejen v oblastech profesního nebo spolkového života, ale i soukromého.

V úterý 14. května 2024 proběhl v Radiocafé v budově Českého rozhlasu křest knihy Red Tape skotské historičky Rosamund Johnston o rozhlase a politice v Československu mezi lety 1945 a 1969. Součástí křtu byla i beseda za přítomnosti autorky, které se zúčastnila také historička Kateřina Lišková z Historického ústavu AV ČR a vedoucí archivu Českého rozhlasu Tomáš Dufka. Poslechněte si její záznam.

Múza básníků. Takové poetické označení získala baronka Sidonie Nádherná, na jejímž sídle ve Vrchotových Janovicích se v meziválečném období setkávala intelektuální elita střední Evropy. I na múzy ovšem dopadají kruté události, kterých je naše novodobá historie plná. Nebyla jich ušetřena ani Sidonie.

Skotská historička Rosamund Johnston v rozhovoru pro pořad Ex libris vysvětluje, jaký byl ve 40. až 60. letech vztah rozhlasových redaktorů, posluchačů a politiků. Také proč magnetofonový pásek přinesl revoluci a čím to, že rakouský rozhlas měl i své české posluchače.

Veleslav Wahl byl autorem ojedinělé publikace Pražské ptactvo. Kromě této výrazné ornitologické stopy se ale Wahl zapsal do naší historie i jako účastník odboje proti dvěma totalitám. Jeho mladý život nesmyslně ukončila smrt na pankráckém popravišti v roce 1950. Nejen o pražské avifauně, ale i o osudu Veleslava Wahla se dozvíte v knize, kterou představí pořad Ex libris.

Romantizující představy o mafii pocházejí z knižního a filmového zpracování. Jejich jádro je však pravdivé. Kde se vzala mafie a proč vůbec vznikla?

Protestovat proti nacistickým rasovým teoriím o nutnosti dbát na čistotu nadřazené árijské rasy, a přitom prosazovat nucené sterilizace handicapovaných, alkoholiků nebo recidivistů. Jak to jde dohromady? Před 90 lety vyšel v Československu sborník Za rovnocennost evropských plemen, kde to dohromady šlo.

Když se podíváme na situaci ve velkých zemích Evropy, můžeme jednoznačně říct – žádný premiér nebo prezident nemá tak pevné postavení jako italská premiérka Giorgia Meloniová.

Jsme jako jedinci a společnost ještě odolní vůči krizím? Tuto a další otázky kladly v rozhovorech mimořádným osobnostem z různých oborů autorky knihy Odolná společnost. Mezi bezmocí a tyranií – filozofka Alice Koubová a literární dokumentaristka Barbora Baronová. Kniha vznikla v rámci výzkumného programu společenské odolnosti, který započal na Akademii věd ČR v roce 2020.

Vloni vydalo nakladatelství Academia v edici Paměť v těsném sledu za sebou dvě knihy Arthura Koestlera, novináře a spisovatele s komplikovaným rodokmenem a životním osudem. První je Španělský testament o občanské válce ve Španělsku a ta druhá Bahno společnosti, kde autor popisuje svůj útěk z obsazované Francie v roce 1940 a také komentuje postoje evropských politiků a především socialistů a komunistů, kteří s Německem stále chtěli mír a dostali válku.

Málokdo ovlivnil světové dějiny takovým způsobem jako americký fyzik J. Robert Oppenheimer, který žil v letech 1904 až 1967. Byl to totiž právě tento hloubavý a soucitný člověk, kdo se stal „otcem atomové bomby“, nejničivější zbraně, jaká kdy byla vyrobena. Ač byl Oppenheimer po nějakou dobu oslavován jako americký hrdina, jeho osud byl spíše tragický.

Nová kniha Witolda Szabłowského tematicky navazuje na jeho bestseller Jak nakrmit diktátora. Tentokrát se ale autor vydává po stopách kuchařů z ruských kuchyní, dač a kantýn, díky nimž nahlédneme přímo pod pokličku zdejšího režimu.

O Rakousku se u nás moc nemluví, a přitom je to země, kde se toho v posledních letech děje opravdu hodně. Přestože Vídeň pravidelně vyhrává ankety o město, v němž se žije vůbec nejlépe na světě – a taky zbytku země se rozhodně nevede zle –, panuje v Rakousku stále větší naštvání. A podle všeho se hodně odrazí i v parlamentních volbách, které budou už letos.

Našemu budoucímu slavnému skladateli bylo jedenáct, když jeho život poznamenala klukovina, jejímiž následky až do smrti trpěl. Chirurg Jiří Ramba se na osudový okamžik Smetanova dětství zaměřil nejen z lékařského hlediska, ale pustil se i do historického pátrání, které sepsal do knihy Osudná hra Bedřicha Smetany. Podařilo se mu poodhalit příčiny a důsledky nehody, která nejspíš zapříčinila Smetanovy celoživotní bolesti a také následnou hluchotu.

„Válka je zasáhla zcela nepřipravené. I když tušily, že by se něco takového mohlo stát, realita je mimo lidské chápání. Která z nich stihla a mohla, opustila svůj domov. Často mezi padajícími bombami. S dětmi, alespoň těmi, které přežily. Bez mužů, kteří zůstali. Alespoň ti, kteří přežili. Zatím.“

„Vždycky jsem věděl, že budu žít u řeky,“ vyznává se americký spisovatel Macon Fry ve své knize Říkali nám říční krysy. Jen nevěděl, že tou řekou bude majestátní Mississippi a že u ní bude bydlet ve městě jazzu a karnevalu, v New Orleans. A že jeho obydlí bude v roce 2021, kdy kniha vyšla, jedním z posledních 12 domů, které tu stojí na kůlech přímo ve vodě až za hrázemi, které město chrání před povodněmi a stoupající hladinou moří.

Josef Guttmann je dnes jméno povědomé jen znalcům politické scény meziválečného Československa. Vzorový levičák a Gottwaldova pravá ruka při procesu bolševizace KSČ byl na Silvestra 1933 z řad komunistů vyloučen. V dějinách KSČ se na něj mělo rychle a definitivně zapomenout.

Většina Britů s důsledky brexitu není spokojená. Současně to však neznamená, že by většina z nich znovu chtěla vstoupit do EU. Jak to mají Britové s brexitem čtyři roky „po“? Zamýšlí se britský novinář Peter Foster.

První svazek deníků Jaroslava Foglara (6. července 1907–23. ledna 1999), ohraničený lety 1920 a 1937, obsahuje pracovní, tvůrčí i osobní zápisky z tohoto období, doplněné řadou dobových fotografií i Foglarových drobných publicistických textů.

Patrně žijeme ve zlomové době. Na scénu přichází umělá inteligence, Čína si říká o pozici světového hegemona a také prožíváme energetickou krizi. Co ji způsobilo a jak se k ní postavit? A jaká je ta správná cesta pro Českou republiku? Nad tím se zamýšlí autoři knížky „Na vlnách změny: Česká energetika a geopolitický zlom“ Tomáš Vlček a Martin Jirušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Knížku vydalo v roce 2023 nakladatelství Books and Pipes.

„Uprostřed Německa, na severním úbočí jedné hory, leží ve stínu buků a dubů zoologická zahrada.“ Touto větou začíná kniha nazvaná Zvířata v Hitlerově říši autora Jana Mohnhaupta, který se v ní zaměřil na jeden podstatný, i když málo známý fenomén. Je jím propracovaná nacistická ideologie ve vztahu ke zvířatům, od domácích mazlíčků v německých domácnostech až po zvířata nasazená v ostrých bojích.

Česko-kanadský vědec Václav Smil píše knihy převážně o energetice a životním prostředí. Ta, která nás zajímá tentokrát, vzbudila ve světě velký ohlas – zaujala prý zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga i Billa Gatese. Autor píše srozumitelně o složitých tématech a procesech: od energií, materiálního světa, produkce potravin přes globalizaci až po výzvy, které čekají lidstvo.

Víte, co znamená pojem Achillova pata? Nejspíš ano. A víte, jak vznikl? Možná, anebo také ne. Pokud jste si vybavili opatrnou milující maminku, která své dítko drží za patičku a namáčí do vody zajišťující nezranitelnost, nejspíš budete překvapeni. Kniha Milana Slezáka Achillova pata a jiné lapálie, kterou vám představíme v pořadu Ex libris, je takových překvapení plná.

Triviální žánry tvořily protipól k vysoké kultuře a jejich základní charakteristikou nás provede kniha Starodávné bejlí. Připravil Milan Slezák.

Praha beatová je specifická, přitažlivá publikace vydavatelství Academia, kterou z ohromného množství poznatků sestavil a svébytně vtipným komentářem opatřil hudební publicista a historik Radek Diestler. Jak sám v úvodu říká, jde o pražský místopis beatového věku.

Může se zhroutit demokracie a vrátit se nesvoboda? Rozhodně ano. Demokratický systém vládnutí je ve skutečnosti velmi křehký a zdaleka není samozřejmý.

Vdát se či jít do kláštera. To nebyla jediná cesta, po které se mohly v minulých staletích vydat ženy ze zchudlých šlechtických rodů. Ještě tu byly třeba ústavy šlechtičen. Jak fungoval jeden z nejvýznamnějších, který v polovině 18. století založila sama Marie Terezie na Pražském hradě, tomu se podrobně věnuje kniha Michaely Žákové Chudé aristokratky? V Ex libris ji představí a složitým přijímacím procesem i pohodlným životem šťastných obyvatelek provede Milena Štráfeldová.

Vysoká zadluženost, tlak ze strany věřitelů, bankroty, půjčky na splátky dluhů, to není nic nového pod sluncem. V červených číslech hospodařila i česká šlechta a panovníci v předbělohorské době. Píše o tom historik Jaroslav Čechura v knize Luxus na dluh? Zadlužení české aristokracie v letech 1550–1650. Pro Ex libris ji pročetla Veronika Kindlová.

Výbor z díla vojáka, dobrodruha, cestovatele i spisovatele ze slavného šlechtického rodu Bedřicha ze Schwarzenbergu, který žil v 19. století, nám nabízí vhled do názorů člověka, který miloval starou dobu a opovrhoval modernitou. V čem jsou jeho postoje dodnes inspirativní a možná i problematické vysvětluje v Ex libris Martin C. Putna.

Letos uplynulo 70 let od smrti sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina. Co jeho náhlý odchod bezprostředně způsobil v Sovětském svazu a co ve světě? Na tyto otázky se pokouší odpovědět kniha Joshuy Rubensteina Stalinovy poslední dny. Na český trh ji v překladu Petrušky Šustrové v roce 2023 společně uvedly nakladatelské domy Beta Dobrovský a Jiří Ševčík.