Za obzorem

Na přelomu října a listopadu se Indie vždy rozzáří miliony malých hliněných lampiček na oslavu svátku Díválí. Indická města a vesnice ohluší slavnostní ohňostroje a celý sever země se zahalí do hustého smogu. Tak hustého, že zprávy o katastrofálním stav ovzduší v indickém hlavním městě Dillí – a i v dalších velkoměstech – proniknou až do zpráv v Česku.

Jak vojenská agrese vůči Ukrajině – tedy „speciální vojenská operace“, jak válce říká kremelský režim – ovlivnila ruskou kinematografii?

Otevřená vrátka pro návrat islamistů, šance pro občanskou společnost i politická katastrofa pro sousední Indii. To všechno je revoluce, která letos v srpnu smetla 15 let trvající vládu bangladéšské premiérky Šajch Hasíny Vadžídové a její strany Awami League. Bangladéš měl přitom v posledních letech vysoký ekonomický růst, takže v HDP na obyvatele prakticky dohnal sousední Indii.

Bývalý indonéský generál Prabowo Subianto, napojený na režim diktátora Suharta, začíná vládnout. V únoru drtivě ovládl prezidentské volby a s 58 procenty zvítězil už v prvním kole. Jeho oponenti Ganjar Pranowo a Anies Baswedan sice výsledek voleb napadli u ústavního soudu – kvůli podezření z falšování hlasů, soud ale v březnu únorové hlasování uznal.

V létě to bylo už půl století od násilného rozdělení Kypru. Přestože je celý ostrov technicky vzato členskou zemí Evropské unie, resp. až na severní část, kde neplatí ani unijní právo.

Evropa má stále větší „hlad“ po lithiu. Jeho dodávky ale závisí na Číně, která by brzy mohla ovládnout až třetinu světového trhu. Unie tak hledá alternativní zdroje – velké ložisko má Srbsko, kde ale plány na otevření největšího lithiového dolu v Evropě provázejí protesty. Mají Srbové poklad, nebo prokletí jménem jadarit, což je sodno-lithný vodnatý borosilikát?

V letošních volbách poprvé strana Africký národní kongres, jejíž hlavním představitelem byl Nelson Mandela, nezískala většinu v parlamentu a musela vytvořit koaliční vládu. Ekonomika země přitom neroste a lidé i firmy bojují s výpadky elektřiny nebo zásobování vodou. Jak se v největší ekonomice Afriky žije 33 let od konce apartheidu popisuje jihoafrická novinářka Carol Patonová.

Po 30 letech od prvních zcela svobodných voleb se v Jihoafrické republice změnilo politické prostředí. V letošních volbách strana Africký národní kongres – jejím hlavním představitelem byl Nelson Mandela, nezískala většinu v parlamentu a musela vytvořit koaliční vládu. Ekonomika země přitom neroste a lidé i firmy bojují s výpadky elektřiny nebo se zásobováním vodou.

Válečné oblasti stále více lákají influencery a především youtubery. V posledních měsících se jich několik vydalo do Jemenu ale také do Afghánistánu a Sýrie. Ve videích často říkají, že chtějí svým divákům ukázat to, co se ve zprávách nedozví. Často ale jen převypráví to, co jim řeknou místní průvodci, a v jejich videích chybí kontext.

Reflektuje a může vůbec ruské umění reflektovat to, co se na Ukrajině děje? A jak funguje v současném ruském filmu cenzura ze strany úřadů i autocenzura ze strany samotných tvůrců? Tomu se věnuje dnešní díl pořadu Za obzorem, který připravil Tomáš Havlín.

Naréndra Módí zůstane v čele Indie i v dalším volebním období a jeho Indická lidová strana (BJP) je i dál zdaleka nejsilnější stranou v parlamentu. Zůstala ale daleko za očekáváním a bude se muset spoléhat na podporu svých koaličních partnerů. Hořké vítězství Naréndra Módího analyzuje pořad Za obzorem.

Po celém Izraeli jich je asi 260 a žije v nich asi 160 tisíc lidí. V 10milionovém Izraeli je to ale menšina, přesto z jednoho z nich pocházeli například zakladatel první izraelský premiér David Ben Gurion, Golda Meirová nebo dlouholetý izraelský politik Šimon Peres. Jde o kibucy, tedy uzavřené izraelské společnosti, které stály u zrodu židovského státu. (Repríza z června 2024.)

Jsou to lidé, kteří nezvládli náročnou cestu přes hranici, která má být po částečném vstupu Bulharska do Schengenu ještě přísněji střežená.

Indický mladík Dommaradžu Gukeš se v sedmnácti letech stal jeho nejmladším vítězem a díky tomu se může ještě letos stát i nejmladším mistrem světa v historii. V Gukešově úspěchu kulminoval strmý vzestup indického šachu - od vůbec prvního indického velmistra k dnešním osmdesáti čtyřem uplynulo pouhých 36 let. O indickém šachovém zázraku je dnešní díl pořadu Za obzorem.

Tektonické desky světa šachu se daly do pohybu, napsal na sociální sítě legendární ruský šachista Gari Kasparov po senzačním závěru dubnového Turnaje kandidátů. Indický mladík Dommaradžu Gukeš (ve světě šachu označovaný prostě jako Gukesh nebo Gukesh D) se v 17 letech stal jeho nejmladším vítězem a díky tomu se může stát i nejmladším mistrem světa v historii.

Do vedení Tchaj-wanu nastupuje nový prezident. Podle Pekingu potížista a separatista. Už třetí období v řadě prezidentské křeslo na Tchaj-wanu uhájil kandidát strany, která vyznává spíš chladnější vztahy s pevninskou Čínou. A ta před prezidentskou inaugurací opět směrem k ostrovu, na který stále vznáší nárok, vyslala své stíhačky.

Během koloniálního období byla do Evropy odvezena velká část afrického hmotného dědictví. Byly to evropské mocnosti, také muzea, sběratelé umění a různí cestovatelé. Tam se pak památky v následujících staletích různě směňovaly nebo přeprodávaly.

Indo-Pacifik je strategicky položený region, kterým prochází důležité námořní trasy. I díky tomu je centrem světového obchodu a každoroční růst HDP dosahuje v průměru téměř šesti procent. Kromě výhodné polohy může za jeho ekonomický růst i početná mladá populace představující dostupnou pracovní sílu. Kromě technologického a sociálního růstu je ale také místem bezpečnostního napětí. Vysíláme v repríze.

Každý osmý člověk na planetě může v příštích sedmi týdnech odevzdat svůj hlas v největších volbách na světě. Indové volí svůj nový parlament a rozhodují tím o budoucí vládě. Průzkumy favorizují strany stávající vlády premiéra Naréndry Módího, který obhajuje mandát už podruhé.

Hlasujete pro slona, lotos, šicí stroj, nebo bicykl? To je otázka, před kterou bude v dubnu a květnu skoro miliarda voličů. Indická volební komise konečně oznámila datum konání napjatě očekávaných parlamentních voleb. Budou trvat skoro měsíc a půl – od 19. dubna do 1. června. A je to i největší událost svého druhu na světě.

Do Austrálie se ročně stěhují statisíce lidí ze zahraničí. Důvodem jsou dobré pracovní podmínky a vstřícná migrační politika. Právě migrace je nejdůležitějším zdrojem populačního růstu a podle odborníků i důvodem dobré ekonomické kondice země. Austrálii přitom často dávají za vzor odpůrci migrace do Evropy, podle kterých je to téměř nepropustná pevnost.

Obyvatelé jihoasijské Barmy, oficiální název je Republika Myanmarský svaz, chcete-li Myanmar, už tři roky bojují s vojenskou juntou, která se země zmocnila během převratu.

Na to hledá odpověď dnešní díl cyklu Za obzorem. Připravil ho Zdeněk Novák.

Když ruská invaze na Ukrajinu – a s ní spojená krize v Černém moři – přerušily dodávky ukrajinského a ruského obilí do světa, celosvětově zdražily potraviny. Odhalilo to zároveň jiný problém: země Blízkého východu a subsaharské Afriky (zahrnuje území kontinentu bez severní Afriky, která je považovaná za součást arabského světa) se v dlouhodobém horizontu stávají stále víc závislými na dovozu potravin ze zahraničí.

Zatímco u nás se ale protesty obešly bez větších komplikací, vláda v Dillí poslala proti protestujícím po zuby ozbrojenou policii a zemědělce do metropole zatím nepustila. Dají se nalézt paralely mezi protesty v Evropě a v Indii? Neprotestují zemědělci za zachování stavu, který je neudržitelný? A jak je nejlidnatější země světa připravená na výzvy, které přinášejí změny klimatu? O tom všem je tento díl pořadu Za obzorem.

Granáty se slzným plynem, gumové projektily a zátarasy s ostnatým drátem okolo hlavního města – i tak mohou vypadat protesty zemědělců. Nejen v Evropě, ale i v Indii nastartovali nespokojení zemědělci traktory a vyrazili směrem na hlavní město. Vláda v Dillí ale nechala vybudovat zábrany na hlavních tazích do metropole a nespokojené zemědělce si drží daleko od těla. Při tvrdých střetech s policií zatím přišel o život (asi) jeden člověk, zraněných jsou ale stovky.

Čína nešíří svůj vliv skrze investice a půjčky jen v zemích třetího světa. Jedním ze států, ve kterých si udržuje velký vliv, je i Řecko – člen NATO i Evropské unie. Jak Čína svůj vliv v Řecku uplatňuje, k čemu ho potřebuje a jak se proti němu Athény brání?

Jedním z důsledků decimace občanské společnosti v Rusku, je i to, že stát nedokáže předvídat místa dalších konfliktů. Potvrzuje to situace v Baškortostánu, kde v polovině ledna poslal soud do vězení na čtyři roky aktivistu Faila Alsinova.

Země hromového draka Bhútán zůstává jednou z nejizolovanějších zemí světa. U nás je známý jako stát, který před ekonomickými ukazateli rozvoje, jako je růst HDP, upřednostňuje takzvaný Index národního štěstí.

„Ráma se vrátil,“ ohlásil indický premiér Naréndra Módí při otevření nového chrámu ve městě Ajódhja. Na místě, kde se mytický hrdina a král podle legend narodil, vyrostl velkolepý komplex, který se rozkládá na 28 hektarech a který se stal největším chrámem v celé zemi.

Indie patří mezi největší železniční velmoci světa. Zemi protíná přes 68 tisíc kilometrů tratí a přes 128 tisíc kilometrů kolejí, které tvoří páteř dálkové přepravy. „Ocelová obruč“ tak obepíná vlastně celý subkontinent. Indická železnice je bez velkého přehánění stát ve státu – dává práci 1,4 milionu lidí a je devátým největším zaměstnavatelem na světě. Po čínských drahách je zřejmě druhým největším dopravcem.

Začátkem listopadu vyšel v Rusku nový seriál Slovo pacana – Krev na asfaltu. Zakládá se na skutečných událostech v Kazani na konci 80. let a okamžitě se stal hitem nejen ruského internetu. Bodoval v celém ruskojazyčném světě včetně Ukrajiny. Seriál ale vyvolal taky kritiku a volání po jeho zákazu. Seriálem Slovo pacana se zabývá pořad Za obzorem, který připravil Tomáš Havlín.

Etiopie patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa a svůj rozvoj opírá hlavně o rostoucí populaci, přírodní zdroje a vodní energetiku. Jak na ní chce stavět dál, proč se ekonomika přehřívá a proč by mělo být v zájmu Česka i Evropy neuvolňovat tento region čínským a ruským investicím? Odpoví pořad Za obzorem.

Událost srovnatelná s mistrovstvím světa ve fotbale nebo rugby a komerční tahák jako americký Super Bowl – to je mistrovství světa v kriketu. Pohár pro vítěze slavnostně předal indický premiér Naréndra Módí na stadionu Naréndry Módího.

Infrastruktura, energetika, obchod a doprava. Na tyto oblasti se nejvíc soustředí čínské firmy v na Balkáně. V Bosně a Hercegovině jsou to hlavně ty první dvě oblasti, do kterých investují nejvíc. Předseda koalice na ochranu řek Bosny a Hercegoviny Robert Oroz dokumentuje pomocí dronů postup výstavby hydroelektrárny Ulog na řece Neretvě. Poslechněte si reprízu pořadu.

Ekonomická a sociální krize na Haiti nebere konce. Neomezenými vládci se po atentátu na prezidenta staly obávané gangy. Situaci se rozhodla rešit OSN. Na Haiti po letech opět vyšle misi zahraničních vojáků. Tentokrát se této role chopí jednotky z Keni.

Králové v jižní Číně kdysi dokázali prohrát hory plné vlků, řeky plné ryb i města plná poddaných. Japonský obchodník s realitami Akio Kashiwagi zase za jeden jediný rok přišel v amerických kasinech o sto milionů dolarů. Největší světový trh s hazardem hledejte v Asii. Kasina a herny v Macau už dávno svými výdělky i počtem zákazníků trumfly podobné podniky v americkém Las Vegas. Asie a hazard patří k sobě.

Vojáci Ázerbájdžánu vyhnali v polovině září přes sto tisíc Arménů z Náhorního Karabachu. Humanitární krize ale ustoupila v titulcích světových médií válce mezi Izraelem a Hamásem. Běženci se v drtivé většině uchýlili do Arménie, nemají tam ale na růžích ustláno. Ázerbájdžán posílený vítězstvím může vznášet další nároky, a před Arménií tak stojí další výzvy.

Krávy jsou tam přitom posvátné a zákony většiny indických svazových států jejich porážku zakazují. Za zabití krávy může v krajním případě přijít dokonce tvrdší trest, než za vraždu. Jak to jde všechno dohromady? A jak souvisí krávy s bojem o kulturní hegemonii a kulturní agendou současné vlády? Tomu se věnuje dnešní pořad Za obzorem.

Za posledních pět let se v Ekvádoru zčtyřnásobil počet vražd – to v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Statistika bývá často zavádějící, tady ale naznačuje, že se ještě před nedávnem bezpečná jihoamerická země dostává do zajetí nadnárodních drogových kartelů a násilných gangů.

Kanada couvá z „hádky“ s Indií kvůli obvinění, že indičtí agenti zosnovali vraždu kanadského občana, navíc na kanadské půdě. Indie tak nenaplnila své hrozby a nevyhostila 41 kanadských diplomatů – tak totiž původně hrozila. Alespoň zatím. Hluboká roztržka s potenciálem vykolejit strategické sbližování Indie se Západem, zejména se Spojenými státy, ale zdaleka není zažehnaná.

Obyvatelé obce Poltavskaja v ruském Krasnodarském kraji se už dva roky bouří proti skládce odpadu. Skládka začala minulý týden hořet, mimoto se z ní průběžně uvolňují nebezpečné výluhy, které v zemědělské krajině otravují podzemní vody. Boj místních lidí proti skládce a jejímu majiteli z Moskvy, odráží mnoho problémů, se kterými se potýká současné environmentální hnutí v Rusku. Víc se dozvíte v pořadu Za obzorem, který připravil Tomáš Havlín.

Indický Manipur je v plamenech – už pět měsíců. Po prvním výbuchu etnických násilností na začátku května v zemi dál panuje nejistota. Otevřené násilí se změnilo v podivnou zákopovou válku, která občas znovu přeroste v násilné střety. Hluboká nedůvěra přitom panuje nejen mezi etniky Kukiů a Meiteiů, ale také vůči místní i centrální vládě a především vůči bezpečnostním složkám.

Indus, Ganga, Brahmaputra, Iravádí nebo Mekong. Na vodách z těchto velkých řek závisí živobytí stovek milionů lidí v jižní a jihovýchodní Asii. A ještě jedno mají společné: všechny pramení na Tibetské náhorní plošině a Čína toho stále víc využívá. K výrobě elektřiny, ale také k vyvíjení tlaku na okolní země.

Nigerská junta se u moci drží i skoro dva měsíce po převratu. Přestože západoafrické ekonomické sdružení ECOWAS hrozilo několik týdnů možnou vojenskou intervencí, pravděpodobnost, že k ní dojde, dál klesá. Zčásti kvůli iniciativě Alžírska nebo dobré pověsti nigerské armády, zčásti kvůli nestabilitě severní Nigérie, odkud by intervence musela být vedena.

Malabárské pobřeží v dnešním jihoindickém státu Kérala bylo od pradávna centrem námořního obchodu. Koření sem z dalekých krajů lákalo kupce a mezi nimi i Židy. Zpátky na Blízký východ s sebou přiváželi nejen pepř, ale i slova z místního jazyka, která si našla cestu až do hebrejské bible.

Neznámí pachatelé unesli nedaleko hranic indických států Rádžasthán a Harijána dva mladé muže, jejich ostatky se pak našly ve spáleném autě jednoho z nich. Po nebezpečné honičce na rychlostní silnici ve stejné oblasti zemřel jeden člověk. Podle policie se zabil při havárii, svědkové ale tvrdí, že se stal nejspíš obětí samozvaných strážců pořádku. Oba tyto případy z posledních měsíců mají jedno společné: zemřeli ve jménu ochrany krav.

Venezuelský socialistický vůdce Nicolás Maduro je u moci přesně deset let. Za tu dobu přežil různé pokusy o sesazení: od atentátu přes nájezd žoldáků, impeachment, půlroční pouliční protesty i paralelní prezidentství šéfa domácí opozice. I proto se dnes Maduro sám pasuje do role Supermana, komiksového hrdiny s názvem Super Knír, respektive Súper Bigote.

Už téměř před 30 lety si na jihu Mexika vytvořilo hnutí Zapatistů vlastní stát ve státě. Nejdřív svět úspěch levicového povstaleckého hnutí potomků Mayů v mexickém státě Chiapas oslnil, ale rebelové mají stát pod kontrolou dál.