Historie českého zločinu

Byl to špičkový německý vědec s českými kořeny. Díky němu se například uskutečnil první televizní přenos z olympiády v Berlíně. Ne každému ovšem byly jeho objevy po chuti. Proč ale musela zemřít jeho žena a syn, se dodnes nepodařilo zjistit.

Někdejší Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality obvykle neřešil případy plné honiček, vražd a napětí. Jeden z případů, který vyšetřovatelé řešili v roce 2008, ale vyčníval drzostí hlavního pachatele.

Kam zmizel důchodce pan Slavík? Muž, který si přivydělával jako noční vrátný, byl považován za spolehlivého pracovníka. Jenže on vynechal už třetí směnu. A ani nezanechal na dveřích lísteček, kde je a kdy se vrátí, jak obvykle dělával...

Byl to povedený dáreček. Prý by vymámil i tele z jalovice. A rovnou zlaté. Spravedlnost ho na konci 20. letech 20. století stíhala až do Jižní Ameriky.

„Cítím, že se tomu tentokrát neubráním. Vytahuji nůž. Všechno zmizelo, je jen ona… štíhlá, mladičká – oběť,“ zapsal svoji zpověď muž s nevídaně vysokým IQ.

Vypadalo to idylicky. Místo činu vonělo čerstvými rohlíky a lupiči s sebou měli technickou novinku. Vraždit rozhodně nebylo v plánu. Další skutečný případ skutečného rady Vacátka.

Každý podvod vyžaduje nápad, pečlivou přípravu a notnou dávku hereckého talentu. Tři pachatelé v roce 1911 zcela novým způsobem okradli několik ctihodných občanů.

Jaká byla Vlasta Chrástová? Primitiv, nebo geniální podvodnice? V polovině 50. let minulého století se jí dlouho dařilo obelhávat lékaře, vojáky i lidi dalších profesí, ale také krást a podvádět. Navíc ji to bavilo a dokázala přesvědčivě vystupovat pod různými identitami. Až jednou spadla klec.

Byl horký červenec roku 1939 a jihomoravští kamarádi umírali nudou. Co si takhle udělat malý výlet za dobrodružstvím? Do Prahy? Anebo snad až za hranice protektorátu? Inspirací jim byl zábavný rodokaps, ve skutečnosti šlo ale o pořádné drama.

Náhodný nález kosterních pozůstatků v lese na Ostravsku v roce 1970 vyvolal řadu otázek. Poblíž totiž ležel zkorodovaný dozický klíč. Patřil klíč oběti násilného trestného činu, nebo vrahovi? Mohly by do případu promluvit značky vyražené na klíči? Pátrání po vrahovi bylo složité. Významnou roli sehrála kriminalistická technika.

Pachatelé hrůzného činu v jihomoravských Hostěrádkách byli dva. Jeden ustrašený a nesmělý, druhý schopný jít i přes mrtvoly. To, co v říjnu roku 1930 společně provedli, otřáslo celým krajem. Pátrání vedl věhlasný vrchní strážmistr František Muzikář.

Jeden z nejslavnějších kriminálních případů někdejšího šéfa pražské mordparty Jiřího Markoviče se odehrál v roce 1978. Detektivové měli před sebou vraha, ze kterého šel skutečně strach.

V březnu 1970 zmizel z Poštovního muzea v Praze vzácný osmdesátiblok poštovních známek. Nejen pražští kriminalisté byli na nohou, šlo totiž o událost mezinárodního měřítka.

Velká rodinná tragédie z května 1925. Četníci z Pocínovic potřebovali logiku a citlivý přístup ke svéráznému pachateli. Jen tak mohli získat přiznání toho, kdo zabíjel.

Seznam jeho falešných jmen je úctyhodný. Dokázal podvést a obrat desítky lidí. Prokázal skvělé herecké nadání, když se mu podařilo podvést i policii.

Ta noc se stala noční můrou. Postarala se o to trojice známých firem. Měli už na kontě šmelinu i vloupačky. A teď si vymysleli velkolepý plán na lepší život.

Případ jako ze Shakespeara. Láska, které nikdo nepřál, skončila smrtí. Byla to ale vražda, nebo pokus o dvojitou sebevraždu? Úkol pro četníky z Jehnic.

Za brutální dvojnásobnou vraždu obyvatel fary dostal tulák trest smrti. Milosti prezidenta se nedočkal. Šlo o jedinou popravu v Brně za celou dobu trvání první republiky.

Dvojnásobná vražda vyřešená během tří dnů díky triu elitních detektivů – rady Knotka, komisaře Vaňáska a inspektora Bubníka. Za vyřešení brutálního zločinu dostali hašlerku. V audiu zazní i vraždou inspirovaná Hašlerova píseň nebo unikátní archivní záznam vyprávění inspektora Bubníka.

Vraha obchodníka v česko-německém pohraničí se dlouho nedařilo najít. Dokud mladý četník nepřišel s překvapivou vyšetřovací verzí.

V létě roku 1984 se ztratila pětiletá dívka. Když ji našli, tuhla při tom pohledu krev v žilách i zkušeným kriminalistům. Ztratila se holčička náhodou, nebo případ souvisel s útěkem pacienta z psychiatrické léčebny?

Zrádce, sadista, vrah. Miloval pocit nadřazenosti a peníze. Proto byl ochoten jít i proti svým sousedům a známým.

Šlo o záměr, nebo nešťastnou náhodu? Na to musel odpovědět experiment a posudek odborníka z oboru biomechaniky. Přestože závěry zkoumání mluvily jasně, pachatel se nikdy nepřiznal.

Mohutné pátrání připomínalo vojenské manévry. Zasáhnout museli věhlasní detektivové bezpečnostního oddělení pražské kriminálky v čele s policejním radou Václavem Oličem.

Začalo to zjevením Panny Marie a skončilo vraždou. Chyběl motiv, svědek i vražedná zbraň. Soud měl ale i přes chybějící přímé důkazy jasno. Osvobození by totiž lidé vnímali jako zázrak.

Případ z roku 1926 není jen prachobyčejná loupež. Představuje i hlubokou sociální sondu do způsobu života obyčejných lidí na malém dělnickém předměstí. Svědčí o snaze držet při sobě a pomáhat i těm, kteří si to nezaslouží.

Případ mrtvého muže, který spadl z kola, byl rychle uzavřen jako nešťastná náhoda. Byl prosinec roku 1933 a všude bylo náledí. Ihned po pohřbu se začalo šuškat, že to nebyla nehoda... A tělo bylo exhumováno.

Představoval se jako vědec a vynálezce, ale neměl ani střední školu. Dokázal si ale vždycky najít ty správné kontakty. Neváhal zamířit ani do nejvyšších pater tehdejší politiky.

Mělo to vypadat jako znásilnění. Kriminalisté proto nehledali jen vraha, ale i motiv. Zprvu netušili, že proti nim stojí mimořádně psychicky odolný pachatel.

Panství v plamenech, podivné přízraky a bestiální vrah unikající labyrintem tajných chodeb. Kriminální případ jako pro Sherlocka Holmese, který se skutečně stal...

Ze začátku to vypadalo jen jako série krádeží cenných obrazů ze zámků a galerií. Ale pak případ dostal úplně jiné rozměry. Detektivové dokonce luštili i tajné písmo.

Skutečný případ z roku 1934. Kdo mohl mít zájem na smrti nemajetné 70leté vdovy v pražské nouzové kolonii na Děkance za zdí dnešní pražské Pankrácké věznice?

Smrt strážce zákona pár dní před Vánocemi jen kvůli pár stokorunám. Případ odhaluje policejní postup rekognice. První případ u nás vyřešený díky průmyslovým kamerám.

Srpen 1968. V Praze jezdí tanky a v ulicích se střílí. Ve všeobecném zmatku uniká pozornosti mrtvá žena, prodavačka klenotů, která v centru města zemřela po výstřelu. Vyšetřování vraždy v čase okupace Československa a následné normalizace končí tak, jak by si to skoro nikdo nepřál.

Evropa v krizi. Jednou z možností, jak vyjádřit vlastenecké cítění, bylo vstoupit do spolku Vlajka. Ten se ale během protektorátu proměnil z poměrně sympatického sdružení v odpudivou kolaborující organizaci. A po skončení války přišlo tvrdé zúčtování...

On je prostě rapl. Co si usmyslí, to musí udělat. Jinak řádí. Skoro polovinu života strávil za mřížemi. A když vylezl, počet krádeží na jižní Moravě vždycky stoupl. Naposledy v roce 1939 to ale bylo s opravdovým věhlasem.

Těsně před Vánoci 1993 zněly Brnem koledy a výstřely. V Mlýnské ulici plné lidí pálil střelec za běhu a na zemi zůstali ležet dva muži v kalužích krve. Něco takového jihomoravská metropole dosud nezažila...

Forenzní entomolog pomohl podle stadia vývoje larev hmyzu určit překvapivě přesný čas smrti oběti. Pachatele pak našli rychle. Jak ho ale usvědčit? Kriminální případ podle skutečných událostí.

Situace na československé železnici po první světové válce byla dramatická. Skupiny zlodějů s revolvery plenily v noci celé soupravy. Byli velmi vynalézaví a kradli mnoha způsoby. Roku 1919 byl proto zřízen nový a specializovaný tým železniční policie.

Byl to pohledný mladík s neuvěřitelnou silou, kterému tleskali diváci, když v cirkuse trhal řetězy. Ale současně to byl brutální vrah. Hledali ho policisté celé republiky, až doplatil na svou slabost – ženy. Skutečný kriminální případ.

Na náměstí v Litoměřicích se 10. října 1930 konal pravidelný sobotní dobytčí trh. Mezi stálé prodejce patřili i dva mladí řezníci Josef a Vilém Krejsovi. Jako pokaždé se z pátku na sobotu ubytovali v hostinci U města Rumburku. Jenomže tentokrát si na pátek Josef Krejsa domluvil dostaveníčko. A v sobotu se už neukázal. V době, kdy zmizel, měl u sebe hodně peněz.

Ten chlap rozčiloval úplně všechny. Zpíval a ječel od rána do večera. Léta si psychiatři lámali hlavu nad tím, jestli je, nebo není blázen. Jisté však bylo, že je vrah. Skutečný kriminální případ z roku 1918 zpracovala Bronislava Janečková.

Pořád se hádali. Byl agresivní, nepracoval a nechal se živit svojí 45letou družkou, která se starala i o svou dceru. On měl na krku jen exekuce a dluhy do milionu. Taky proto s ním po čtyřech letech radši ukončila vztah. V březnu 2007 ale další hádka skončila zdevastováním bytu a muž musel být vyveden policií. Po pár dnech na ni čekal na nádraží...

Lidé se sbíhali a sbírali z chodníku zlaté náušnice, prstýnky a další cennosti. Muž, který je 12. června roku 1930 v Praze ztrácel, běžel velmi rychle a na jeho béžovém kabátě byly skvrny od krve. Netrvalo dlouho a brzy bylo jasné proč.

Lázeňské procedury nebyly to jediné, co k nám Itala na vozíku táhlo. Lákaly ho hlavně místní slečny, které mu tu na konci 90. let dělaly společnost.

„Moje bytná je mrtvá. Leží v posteli a na krku má fialové skvrny!“ Tak začal kriminální případ z prosince roku 1918, který na policejní služebnu v Brně přišel ohlásit rozrušený podnájemník.

Když náhle zmizí člověk, nevěstí to nic dobrého. V případu z roku 1964 museli kriminalisté najít odpověď na mnoho otázek. Jedna z prvních byla, kam a proč zmizel vrátný na stavbě hracholuské přehrady.

Na Štědrý den chce sloužit málokdo. Nejinak tomu bylo i na policejním komisařství zvaném pražská Čtyřka. V roce 1935 padl černý Petr na policejního radu Josefa Vaňáska a inspektora Jana Mrvíka.

V podvečer 14. listopadu roku 1960 došlo poblíž železniční stanice Stéblová u Pardubic k fatální srážce dvou vlaků. Následky byly i kvůli vznícení nafty tragické. Kdo za srážku mohl? A co znamenaly podivné záblesky zeleného světla?