Podcasts by Category

Headliner CZ

Headliner CZ

Hudební magazín Headliner

O hudbě zevnitř i zvenku. Rozhovory, komentáře, názory a souvislosti od Honzy Vedrala a tvůrců hudebního časopisu Headliner a taky revue NOTY VOLE.

185 - NOTY VOLE: Festiální triumf Rock For People a co by se Lucie měla učit od Dymytry (44/182)
0:00 / 0:00
1x
  • 185 - NOTY VOLE: Festiální triumf Rock For People a co by se Lucie měla učit od Dymytry (44/182)

    Celé epizody pouze na herohero.cz/notyvole nebo forendors.cz/notyvole

    POZOR TOTO JE POSLEDNÍ DÍL REVUE NOTY VOLE V KANÁLU HEADLINER CZ. DEJTE FOLLOW V SAMOSTATNÉM KANÁLU!

    Další plnotučná epizoda podcastové revue Noty Vole nemohla začít jinak. Festival Rock for People odhalil své trumfy pro příští rok. A my jsme dopodrobna rozebrali, co na současné festivalové mapě znamená příjezd Linkin Park. A také se všichni (tedy krom pana Sága) dozvíte, kdo bude skutečný headliner!

     Prolistujeme listopadový Headliner a doporučíme vám z něj super články. Vrátíme se ke konferenci a hudebnímu setkání Prague Music Week. A pak už tozačne nabírat grády. Neušlo nám totiž první „živé“ vystoupení kapely Lucie s novým frontmanem Viktorem Dykem. 

     Co všechno se na něm nepovedlo. A v čem by se Lucie mohla poučit od Dymytry? I na to během povídání naší nesourodé trojice dojde. 

     No a pak taky na koncerty. Viděli jsme jich spoustu. Franka Turnera, Billyho Woodse a Moor Mother, Miles Kanea i Mylese Kennedyho. Poslední koncert skvělých Met. I závěr největšího českého turné roku. A na Kabátech to bylo opravdu velké!

     Pak už přijde řada na pravidelné rubriky. V trendech jsme si vzali na paškál nového Bruna Marse se zpěvačkou Rosé. Pan Šroubek nás naučil alkoholickou hru APT. Probrali jsme nový cajdák od Dymytry i album Viktora Sheena, které už zase boří hitparády. 

     V tipech vás čeká houbař Ventolin, návrat skajazzmanů Green Smatroll. A pan Šéfík nachystal výlet do klasických vod s Alison Balsom, námi nehezky přezdívanou „paní s trumpetou.“

     Vítejte ve světě hudby, tak jak ji vidíme a slyšíme my.

    Fri, 15 Nov 2024 - 45min
  • 184 - Sto zvířat: Rozmlácená Beseda, nazlobená Milena Dvorská a vzpomínky na Honzu Kalinu (181)

    Co bylo před Nikdy nic nebylo? Nejúspěšnější album kapely Sto zvířat slaví dvacet let. A proto se v našem podcastovém studiu sešli zakládající členové kapely Jana Jelínková a Tomáš Belko. V pozici benjamínka je doplnil Petr Ostrouchov, který do kapely přišel „teprve“ před jedenatřiceti lety

     

    A byl to vstup z kategorie fenomenálních. „Byl jsem obhlídnout koncert kapely, který se odehrával na maturitním plese mého bývalého gymnázia v Lucerně. Okoukával jsem, jak Jirka Tvrdík hraje na kytaru a říkal si, brzo už to budu hrát já,“ vzpomíná Petr Ostrouchov na své přijímačky. Pak následovala afterparty v Malostranské Besedě. Střih v čase. „Probudil jsem se v sedm ráno, Beseda byla zamčená. Našel jsem tam tři lidi, kteří tam pospávali. Jenže já věděl, že v devět na mě bude čekat na nádraží kamarád s lyžema a že jedeme do Pece na hory,“ popisuje Petr prekérní situaci, kterou nevyřešil zrovna gentlemansky. „Potřeboval jsem se z toho baráku dostat. Nebyla doba mobilních telefonů… a nezbylo mi nic jiného než vyrazit dveře i s mříží.“  

     

    Když se vrátil do Prahy, zavolal mu tehdejší bubeník Honza Kalina: „Tak už to všechno víme. Myslím, že přijímací zkoušky do kapely nemohly dopadnout líp!“

     

    Cola s Rumlem

    Podobných vzpomínek na devadesátá léta mají Ostrouchov s Janou Jelínkovou a Tomáše Belkem celou řadu. A to včetně dvou turné po Americe, která s česky zpívanými písničkami úspěšně absolvovali. A proč se k nim vrací právě teď? 

     

    Sto zvířat po dvaceti letech vydávají poprvé na vinylu v mnoha ohledech zlomové album kariéry, které mělo výrazný růžový obal a neslo název Nikdy nic nebylo. V podcastu s Honzou Vedralem rozebírají jeho natáčení i příběhy, které se skrývají za písničkami, jež má kapela dodnes v repertoáru. Dojde i na řadu dalších historek z devadesátých let. „Jednou jsme se rozhodli uspořádat koncert na pomoc silným,“ uvozuje jednu z tehdejších obzvlášť povedených eskapád Tomáš Belko. Kapela skutečně dotáhla hospodský nápad a výtěžek z koncertu v KD Vltavská věnovala společnosti Coca-Cola. Jako host večera se navíc představil tehdejší ministr vnitra Jan Ruml, který byl na pódiu uveden jako dvojník Jana Rumla. A publiku odtajnil recept na… colu s Rumlem.

     

    Nazlobená Milena

    Památná byla i divadelní představení, která sepisoval Tomáš Belko a členové formace je cvičili u Kalinů doma a předváděli v Malostranské besedě. „Ta atmosféra byla vynikající. Byl to ostrůvek naší demence ve verších,“ vzpomíná Petr Ostrouchov. A Tomáš Belko ho doplňuje vzpomínkou na Milenu Dvorskou, kterou tehdy kapela přemluvila, aby se zúčastnila představení s názvem Kutna a kadidlo. Její role nebyla právě typická. Asi v půlce představení vstala a začala se hlasitě vztekat. „To není divadlo, to je humus!“ zařvala herecká legenda (ve verších) a s prásknutím odešla ze sálu.  

     

    Vyjdou všechny desky

    Album Nikdy nic nebylo kapela nyní plánuje přehrát na třech koncertech 20. 11. 2024 v Brně ve Flédě, 21. 11. 2024 v Ostravském klubu Garage a 8. 12. 2024 v pražském Lucerna Music Baru. Krom toho Sto zvířat navíc během listopadu do digitálních servisů po letech postupně doplní svoji kompletní diskografii.  Nově si tam fanoušci budou moc poslechnout i alba Ty vole, na základní škole, Bambule, Druhá brada i eponymní debut Sto zvířat. Tedy nahrávky, které byly dosud prakticky nedostupné. 

     

    Na třech koncertech se na pódium vrátí i Petr Ostrouchov s Tomášem Belkem, který už jinak v kapele funguje hlavně jako autor textů. „Byla to text, který na něj seděl,“ říká Belko o skladbě Destiláty, jejímiž slovy se před rokem na sociálních sítích loučil s předčasně zesnulým zvířecím tahounem a kapelníkem Honzou Kalinou. A která se nakonec objevila na aktuálním albu Vladimíra Mišíka Vteřiny, měsíce a roky. 

     

    Se vzpomínkami na nepřehlédnutelného frontmana a charismatického chlápka Honzu Kalinu ale Sto zvířat jako kapela nekončí. Skupina se totiž po úspěšných koncertech k albu Noční ptáci,jehož vydání se nedožil, rozhodla pokračovat i nadále. Jejím novým zpěvákem, který na pódiu doplňuje Janu Jelínkovou, se stal Míra Barabáš. Právě tak dnešní Zvířata naplnila celoživotní filozofii Honzy Kaliny, že hrát se musí za každou cenu. 

     

    A dobrá zpráva nakonec? Koncerty to nekončí. „Už chystáme nové album,“ prořekla se Jana Jelínková v podcastu Headliner CZ. 

     

    Kompletní rozhovor si můžete zdarma poslechnout v podcastu Headliner CZ. Podcastová revue Noty Vole! má nově vlastní kanál, který doporučujeme sledovat samostatně. Díky, pokud naši podcastovou tvorbu podpoříte příspěvkem na herohero.cz/notyvole nebo forendors.cz/notyvole

    Fri, 08 Nov 2024 - 1h 12min
  • 183 - NOTY VOLE SPECIÁL: Odhalili jsme pozadí vracení i zvracení skupiny Holki (180)

    Celé epizody k poslechu pouze na pro předplatitele na herohero.cz/notyvole a forendors.cz/notyvole. Díky za vaši podporu!

    Kdo stojí za šílenou reklamní písní skupiny Holki pro Frisco? Proč nám to udělal? Jak u toho postupoval? A co na to ochranáři vodních šneků? Máme tu další speciál našeho podcastu Noty Vole! 

    A nezůstalo jen u skupiny Holki. Pánové Šroubek, Šéfík a Ságo vybrali úspěšné i méně úspěšné, vkusné i méně vkusné reklamní kampaně s českými písněmi z posledních let. A ponořili se hluboko do jejich prodejního potenciálu. 

    V dnešní nabídce je pivo, voda, Kofola i dieta! A spousta melodií a textů, které - bohužel - utkví.

    Thu, 07 Nov 2024 - 13min
  • 182 - NOTY VOLE: Tohle si ani Brno nezaslouží! Morava podle Vesny a steampunk podle Lucie (43/179)

    Vaše podpora na herohero.co/notyvole a forendors.cz/notyvole nás nakopla! Vítejte v jedné z nejdelších epizod v historii podcastové revue Noty vole! Hodně jsme toho semleli už v hlavní části podcastu. Podívali jsme se na skvělé koncerty The Struts, Barnse Courtneyho, Leoniden i na funkovou jízdu Electro Delux s dechovou sekcí B Side Bandu. Co jsme tam zažili?

    Pánové Šroubek, Šéfík a Ságo si také poslechli tři výrazné české desky posledních týdnů. Jak pro jejich kritická ucha zněli Bert & Friends, Jordan Haj a „vděčný terč“ jménem Eva Burešová? 

    A pak přišla řeč na hlavní téma. Novým zpěvákem skupiny Lucie se stal matador rockové a muzikálové scény Viktor Dyk. Co to pro kapelu může znamenat? A povede se jí s ním vyprodávat haly? A jak to vůbec české kapely mají s výměnami na postu zpěváků? 

    Zatímco hlavní téma končíme smířlivě, začátek trendů tak bezproblémový nebyl. Bohužel jsme se totiž vystavili poslechu písně Moravo od pražské rodačky Vesny, ve které se sešlo tolik kýče a kulturní apropriace, že to snad už horší být ani nemohlo. Naštěstí je tu ale Sofian a jeho Poslední song, který působí jako pohlazení, i když se v něm rýmuje anglicky. A na závěr rubriky Trendy nemohly chybět dvě holky z různých světů, které se sešly v jedné písni. Zadařilo se Ewě Farne a Annet X? A která z nich z toho vyšla lépe?

    No, a nakonec nemohou chybět tipy. Pan Šroubek přinesl skvělou, neprávem zapadlou desku od Vece, pan Ságo se rozpovídal o skutečně posledním a nečekaném albu MC5. A Šéfík přidal ještě jedny The Struts. 

    Protože to vám teda byla jízda!

    Vítejte ve světě hudby, tak jak ji vidíme a slyšíme my! A děkujeme za vaši podporu!

    Celé díly pouze na herohero.co/notyvole a forendors.cz/notyvole

    Fri, 01 Nov 2024 - 45min
  • 181 - Filip Kaňkovský: Ostře proti rasismu platí pořád. Ska je špinavá hudba (178)

    Po patnácti letech se o pozornost hlásí kapela špičkových hráčů Green Småtroll, ve které zpívá Filip Kaňkovský. O tom, jak se stal z rude boye uznávaným hercem Národního divadla. A že hudba v jeho příběhu hrála vždycky důležitou roli, mluví v podcastu Headliner CZ s Honzou Vedralem. 

    Album Carousell of Pain pokřtí Green Småtroll 28.11. v klubu Futurum. Kaňkovský zároveň ztvárnil hlavní roli v audioknize Roy Ellis: Šéf skinhead, jejíž vznik můžete podpořit v crowdfundingové kampani na ⁠hithit.cz/symarip⁠.

    Začalo to na Sedmičce

    „Na tom koncertě jsi viděl rudeboys, kluky s bekovkou, totální grindcore pankáče a skinheady,“ vzpomíná Filip Kaňkovský na iniciační večer ve strahovském Klubu 007, kde se ocitnul na začátku nultých let ještě jako student hudebního gymnázia. „Já byl vychovanej v tom, že skinhead je nepřítel. Když jsem viděl tu symbiózu, nebyl jsem to schopen pochopit. A o to víc mě to zajímalo.“ 

    Subkultura reggae a ska tehdy bujela. A jeho rychle pohltila se vším všudy. To byl taky důvod, proč založil Green Småtroll – ska-jazzovou kapelu, která se od zbytku tehdejší scény lišila zejména tím, že uměla hrát. Byli to sice vesměs kluci z hudební školy, ale taky dovedli jasně formulovat názory a postoje. Jedním z prvních hitů Green Småtroll se stala písnička SHARP odkazující na hnutí Skinheadi proti rasismu. „Byl jsem tou myšlenkou fascinovaný. Naprosto jasně se to stavěla proti tomu, co si tu běžná společnost myslela o skinheads,“ připomíná Kaňkovský neblahou pachuť devadesátých let, kdy se u nás plešatci spojovali s rasistickým násilím i vraždami. I skutečné kořeny subkultury, které sahají stejně tak na Jamajku jako do londýnských klubů a boxeren 60. let. 

    „Vostře proti rasismu, vostře proti útlaku, vostře proti tuposti,“ zpíval Filip ve skladbě SHARP. A povahu té doby dokázal shrnout do jednoduché věty v textu: „Když rasista si myslí, že si kámoš...“

    „Tu písničku jsem měl přichystanou, ale chybělo mi ji doťuknout. Já si tehdy čerstvě pořídil harringtona s logem Lonsdale. Nikdo z mých známých mi nechtěl věřit, že jsem měl tu odvahu ho nosit. Ta doba byla přeci jen trochu jiná a divočejší,“ vzpomíná Kaňkovský na nepříjemnou událost, která se do skladby vepsala. „Měl jsem tehdy malou čubinu, křížence rotvajlera s dobrmanem. Byla ale dobračisko. Byl jsem s ní v parku a šel proti mě vyloženej nácek, kterej na ní pustil svoje dva dobrmany. Ty jí trochu potrhali a on se mi vysmál,“ vypráví historku, která v něm zanechala vztek a hněv. A díky které nakonec písničku, kterou od té doby Smatrollové zavírají své koncerty, dokončil.

    „Na základě toho, že jsem měl na sobě značku Londsale si myslel, že k sobě patříme. Přitom Lonsdale je jenom další z insignií, který rasisti ukradli původním skinheadům. Byl to čistě černošskej boxerskej klub z roku 1960,“ vypráví Kaňkovský.  „Vysvětlovat, jak to bylo se skinheads je dlouhá odysea. Ale to, co jsme tehdy zažívali, to bylo jasný. To byla renesance toho původního hnutí,“ vrací se do dob, kdy se s autorem rozhovoru Honzou Vedralem – tehdy členem The Chancers – často potkávali na koncertních pódiích.  

    Po patnácti letech

    Zájem o reggae a ska časem (a také vlnou tupých zábavových kapel) ochabnul. V ústraní alespoň na pohled skončili také Green Småtroll. S novým albem, které dostalo název Carousel of Pain se vrací po patnácti letech. Křtít ho budou 28.11. v pražském klubu Furturum. „Patnáct let zní fatálně. Ta proluka logicky souvisela s mým přerodem a tím, že jsem se začal hodně věnovat divadlu,“ vysvětluje Kaňkovský v podcastu. „DAMU je fakticky vojenská škola. Vyžaduje drill a přípravu a jsi tam od nevidím do nevidím. Dřív jsem organizoval zkoušky, psal ve velkým procentu muziku. Ale to všechno přestalo. Od osmi do osmi jsem byl ve škole a potřeboval jsem najít sám sebe a rozvinout se.“ 

    Kapela Green Småtroll ale přesto nikdy hrát nepřestala. Čekala na impuls, který přišel letos. A přestože je plná vytížených špičkových hráčů se čtyřicítkou na krku, pustili se do práce na novém albu jako za mlada. „Zkoušeli jsme v nevytopitelný zkušebně od desíti do dvou do rána. A o víkendu furt,“ popisuje Filip přípravu písniček, které nakonec nahráli s Adamem Karlíkem ve špičkových studiích Sono. Výsledkem je zvukově i obsahově dotaženáý nahrávka, která v sobě má něco z atmosféry, kdy tady žánr ska začínal. A kde v sobě rozlítaní muzikanti, z nichž každý už má dávno svoje zájmy a povinnosti, vzali energii a vůli? „Náš saxofonista Filip Kučera mi jednou řekl: „Hele, já hraju ve spoustě uskupení, ale nikde není taková chemie jako s touhle rodinou pacientů,“ vysvětluje si to Kaňkovský. 

    Album nakonec dostalo striktní černobílý vizuál a pro tuzemské šablonovité vnímání žánru možná až nepochopitelný název – kolotoč bolesti. „Protože běžnej život je kolotoč bolesti. A možností být naštvaný je nekonečno,“ říká k tomu Filip lakonicky. „Ska a reggae by podle mě mělo bejt špinavý, ať už to znamená cokoliv. Inspirací pro Carousell of Pain bylo násilí. A životní příběh, který se mi spojil s příběhem Terryho Halla z The Specials a Fun Boy Three,“ připomíná ikonického zpěváka který se nikdy neusmál, přestože hrál v zásadní britské ska kapele. Svoje démony si Hall mrazivě vyzpíval v písni Well Fancy That, v níž odvyprávěl své životní trauma, kdy ho učitel ze školy ve dvanácti letech odvezl do Paříže, kde se stal obětí gangu pedofilů… 

    Audiokniha s Royem Ellisem

    Krom nového alba své kapely se FIlip Kaňkovský podílí také na vznikající audioverzi knihy Roy Ellis: Šéf skinhead, kterou napsal šéfredaktor Headlineru Honza Vedral. „Do tý knihy a historie se nořím znovu. A říkám si, že je úplně jedno, jestli si ze Singapuru, Kingstonu, nebo z Prahy z Nuslí. Je tam tolik styčných věcí a ta hudba je takový propojovák, že mi nad tím zůstává rozum stát,“ říká Kaňkovský a vzpomíná na své první setkání s legendou žánru, ke kterému došlo v roce 2008. 

    Tehdy na Subculture Festu v pražském Abatonu Green Småtroll dělali Royu Ellisovi jako první tuzemská parta doprovodnou kapelu. „Říkali jsme si, že se z toho nesmíme složit. Všichni to brali totálně vážně,“ popisuje tehdejší přípravy. A tak jako většina muzikantů, kteří měli tu čest stát s Mr. Symaripem na jednom pódiu, na koncerty, které spolu odehráli, vzpomíná jako na životní a formativní zážitek. 

    Možná i protože sám býval zakřiknutý kluk, ve kterém se skrývala touha se někam dostat a něco dokázat. A útočiště našel ve zvuku a historii reggae, ska i rocksteady. 

    Není přesto vydávání nového alba „na druhou dobu“ nebo knížek o historii v dnešní době čirá bláhovost? Může se zájem o tyhle žánry v Česku zase vrátit?

    Filip se nad tou otázkou, kterou řeší oba účastníci rozhovoru, zamyslí. 

     „Myslím, že je to spíš naše přání, ale fouká se tu do ohýnku, který by mohl chytit.“ 

    Fri, 25 Oct 2024 - 53min
Show More Episodes