Hergot!

Nevěřící lidé často nedokážou pochopit, jak někdo může uvěřit a přidat se k nějakému společenství. Pro určité skupiny věřících, hlavně z křesťanského prostředí, je vysvětlení jasné – Boží působení. K jakému vysvětlení lze ale dojít, podíváme-li se na tento fenomén vědeckým pohledem? V novém dílu pořadu Hergot! tuto perspektivu přibližuje výzkumník Mgr. Jakub Cigán, Ph.D. z laboratoře pro experimentální výzkum náboženství LEVYNA.

Když se na zpravodajském webu Seznam Zprávy letos v květnu objevil sedmidílný podcast Sekty CZ, jen málokoho z posluchačů nechal chladným. Zaměřuje se totiž na náboženská společenství, která se podle slov jeho tvůrkyně Kristiny Cirokové pohybují na hraně zákona nebo za ní.

Na legendární značku Hudebních masakrů lze asi těžko zapomenout, koneckonců sami tvůrci Hergot!u bývali fanoušky původního blogu i pozdějšího pořadu. Jméno „otce zakladatele“ Jaroslava Konáše už ale dávno není spojené jen s palbou do odfláklé muziky a hloupých textů. Po projektech jako Příběh písně nebo rozjezdu úspěšného časopisu Headliner se v posledních letech začíná prosazovat jako spisovatel.

Klášter pro veřejnost. Tak by se dala popsat Fortna neboli klášter Řádu bosých karmelitánů na Hradčanském náměstí. V srdci Prahy nabízí možnost ztišení, meditace, psychoterapie, setkávání mužů nebo také těch, kteří nezapadají do církve. O Fortně v Hergot!u mluvila její produkční Hana Říhová.

Proč si člověk v určitém zlomovém okamžiku sáhne na život? Nová kniha etnoložky Aleny Lochmannové a soudního lékaře Miroslava Šafra zpracovává toto téma doposud nevídaně důkladným a poutavým způsobem. Oba autoři přišli v rámci Hergot!u povyprávět o práci, která začala už před 10 lety sběrem dopisů na rozloučenou.

Příběh Kutnohorské sekty stále nenapsal svůj konec. Nejen o probíhajících soudních řízeních přišli do Hergot!u promluvit novináři Martin Štorkán a Vít Kubant, kteří se touto unikátní kauzou dlouhodobě zabývají.

Jakub König, známý na tuzemské hudební scéně pod jménem Kittchen nebo jako vedoucí skupiny Zvíře jménem podzim, není zdaleka jen hudebníkem a textařem. Další rovinou jeho vyjádření je mimo jiné malba a komiks, před nedávnem vyšel jeho postapokalyptický román Vřeteno.

Vyrůstal v římskokatolické rodině, v pubertě prošel divokým letničním obdobím a studium teologie ho odradilo od kazatelské služby. Dneska je Václav Radoš hlavním editorem magazínu Proboha, který se snaží stavět mosty mezi křesťanskými skupinami a sekulárním světem. O svém životě i práci přišel promluvit do Hergot!u.

Ženy u oltáře? Matka Boží a gender v raném křesťanství – umíte si dnes představit aktuálnější název? O své nejnovější knize nám do Hergot!u přišel povyprávět profesor Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Ivan Foletti.

Kniha Páchat dobro od novináře, fotografa, dokumentaristy, cestovatele a humanitárního pracovníka Jiřího Pasze se nečte lehce. Na jejích stránkách jsou popsané příběhy lidí z různých zemí, ve kterých Jiří dokumentoval humanitární a rozvojové projekty, dopady přírodních katastrof, válek a útlaku.

Knižní léto v Hergot!u jde do finále s novinkou, která pro změnu leží mimo rámec beletrie. Nový počin docenta Jana Motala Radikální teologie představuje proud myšlení představený světu takovými texty, jako byla v 60. letech kniha Evangelium křesťanského ateizmu Thomase J. J. Altizera.

Byli jste někdy sami a najednou jste měli pocit, že tak úplně sami nejste? Přesto, když jste se rozhlédli, nikoho jste neviděli? Jana Nenadalová z laboratoře pro experimentální výzkum náboženství LEVYNA se právě na tyto tzv. pocity přítomnosti zaměřila a podrobila je vědeckému zkoumání. O svém experimentu a jeho výsledcích přišla povyprávět do pořadu Hergot!.

Že si většinová česká společnost 35 let po změně společenského zřízení stále ještě hledá cestu ke své významné romské menšině, je smutná realita, která pravděpodobně nikoho nepřekvapí. Ani církve na úrovni místních společenství na tom nejsou o moc lépe než celostátní průměr. Alespoň tak to vyplývá z dopisu romské pracovní skupiny Ekumenické rady církví.

Román Letnice, jehož první náklad už je v těchto dnech zcela rozebrán a do obchodů trh míří dotisk, uchvátil čtenáře i kritiky svým květnatým jazykem, nakažlivou radostí z fabulace a v neposlední řadě také samotným prostředím, ve kterém se odehrává. V novém Hergot!u byl hostem Miroslav Hlaučo, autor knihy.

Letos, 19. dubna, zemřel v 82 letech filozof a kognitivní vědec Daniel Dennett. Kromě svého akademického zaměření byl také známý svým ateismem. Spolu s biologem Richardem Dawkinsem, Christopherem Hitchensem a Samuelem Harrisem tvořil neformální vůdčí skupinu tzv. nového ateismu. Jeho myšlenky přišel do pořadu Hergot! přiblížit filozof Tomáš Hříbek.

Pořad Hergot! přichází s knižním tipem. Je jím román Jehovista, pod kterým je podepsaný Martin Sodoma. Děj pojednává o dvacetiletém Otovi, synovi jednoho z vedoucích svědků Jehovových v Čechách, který se vydává z Prahy do Aše, aby posílil věřící v tamním sboru. Vše se ale začne dramaticky komplikovat se vzrůstajícími pochybnostmi o správnosti víry.

Léto odstartovalo a v Hergot!u nazrál, po dílech vzbuzující bouřlivé emoce, ideální čas pro odlehčenější téma. Spiritualitě jsme na stopě tentokrát převážně ve světě virtuálním, sledovaným územím jsou videohry s prvky magie, kouzel a čar. Naším průvodcem se stal Jan Fára Andrš z Centra pro studium populární kultury.

Co je queer teologie, čím se zabývá a má šanci změnit přístup církví ke queer lidem? Na to jsme se v Hergot!u zeptali Jiřího Pavlíka z Husitské teologické fakulty UK, který o ní napsal článek do Revue Salve a dlouhodobě se o ní zajímá.

V Hergot!u vyrážíme do subsaharské Afriky. Průvodcem nám bude novinář a sociální vědec specializující se mimo jiné na súdánskou politiku Filip Brychta. V severovýchodní zemi již rok zuří občanská válka. Konflikt však zůstává stranou světových médií. Někteří jej proto nazývají jako „zapomenutou válku“.

Jan Budař je všestranným umělcem. Je hercem, režisérem, scenáristou, hudebníkem, textařem, spisovatelem a výtvarníkem. Co všechny tyto jeho aktivity spojuje? Mohla by to být Janova spiritualita, kterou nevnímá jen jako přemítání o duchovních otázkách. Jak říká: „Ve spiritualitě jsme obsaženi jako ryby ve vodě.“

Simona Babčáková je nejen známá herečka, lektorka a moderátorka, ale také žena s bohatým duchovním životem. Považuje se za součást Boha, cvičí jógu, má v srdci aktivovaného Krista i Buddhu a tančí extatické tance. V Hergot!u se mimo jiné rozpovídala i o své plánované delfíní dovolené.

Terapeut Lukáš Karas se dlouhodobě věnuje studiu snů a jejich výkladu. V Hergot!u mluví nejen o jejich využití v terapeutické praxi, ale také o jejich propojení s magií a spiritualitou a vysvětluje jakou funkci mohou mít.

Ráchel Bícová není v křesťanských kruzích žádné neznámé jméno. Se svým mužem vedla semináře a kurzy pro pracovníky s dětmi a dlouhodobě se věnovala otázkám katecheze. Po pětileté pauze o sobě dala vědět znovu, tentokrát jako bloggerka a později terapeutka. Její zamyšlení a krátká psychologická cvičení pod hlavičkou Mezi řečí sdílejí stovky lidí na Instagramu a Facebooku.

Veronika Gažíková tvoří instagramové, tiktokové a youtubové účty Divoká Tvorkyňa a Učeník Ježiša Krista. Na TikToku ji sleduje přes 70 tisíc lidí, na Instagramu skoro 10 tisíc a vzbuzuje značné kontroverze. Jaký je svět podle Veroniky? To v rozhovoru s ní mapuje Hergot!.

Proč se někdo v Česku rozhodne konvertovat k islámu? Jednu z možných odpovědí v Hergot!u nabízí Kristián Dembický, dnes již islámský duchovní a člen súfijského řádu šádhilíja.

Existuje svobodomyslné náboženství? Přesně takto popisuje Kristýna Ledererová Kolajová Náboženskou společnost českých unitářů. Přestože unitářství vzešlo historicky z křesťanské protestantské tradice, v současnosti s ní souvisí již okrajově. O historii, ale také o současné podobě unitářství, přišla Kristýna pohovořit do pořadu Hergot!.

Čarodějky a čarodějové už dnes nelétají na koštěti a nebydlí v chaloupce na kuří nožce, zato ale natáčí videa na TikTok. Než půjdete letos pálit čarodějnice, pusťte si Hergot!, ve kterém se dozvíte všechno o WitchToku, tedy čarodějnictví na TikToku. Na otázky odpovídá religionista Michal Puchovský ze Sociologického ústavu Slovenské akademie věd, který se tématu věnuje.

Ondřeji Kolářovi nedávno vyšla kniha s názvem „Štěstí jako téma současné teologie“. V Hergot!u se ptáme, jak křesťanství definuje štěstí, zda ho lze dosáhnout v našem světě a proč se vlastně současná teologie o štěstí zajímá.

Žižkostel, tedy žižkovský sbor CČSH v Praze, prošel takovou velikonoční transformací. Provizorní stavba z minulého století vydržela stát skoro 100 let, pak z ní zbyla jen velká díra a letos se podařilo kostel znovu otevřít celé komunitě. To by se nestalo bez Táni Vozkové, provozní ředitelky Žižkostela a předsedkyně Rady starších místní náboženské obce, která přijala pozvání do velikonočního Hergot!u.

Anglická zkratka FOMO (Fear Of Missing Out) označuje obavy, že nám něco uteče. Máme spousty možností, cítíme se zahlcení a často nevíme, pro co se rozhodnout. Psycholožka Miroslava Veselková nedávno napsala spolu s jezuitou Samuelem Prívarou knihu Svoboda místo strachu z promeškání aneb FOMO jinak. V pořadu Hergot! svůj pohled na tento fenomén přiblížila a také nabídla rady, jak mu čelit.

Příchod slunce, jara a tepla lze oslavovat různě, třeba i rituálně. Pořad Hergot! se proto zaměřil na keltské náboženství, neboli druidství. To slaví na začátku jara svátek Imbolc a 1. května svátek Baltain. Představit tuto tradici přišel do studia David Maroš, který je součástí otevřeného a neformálního společenství druidů a vystupuje pod druidským jménem Doran.

Krakonoše možná znáte jako starého pána hor s holí v ruce. V moderních českých pohádkách je zobrazen právě jako bělovousý muž, který chrání svoje teritorium a občas také pomáhá lidem. Vypadal tak ale vždycky? V Hergot!u o něm a dalších nadpřirozených bytostech českých hor mluvil etnolog Jan Pohunek.

Pořad Hergot! pokračuje v mapování pestré spirituality v Česku. Tentokrát přijal do studia pozvání rapper a člen hnutí Haré Krišna Patrik Polášek tvořící pod přezdívkou Allien. V rozhovoru přibližuje svou spiritualitu a otevřeně mluví i o začátku svého hledání, který zahrnoval experimenty s různými substancemi. Původní fascinace jej ale opustila. Jako bhakta, oddaný Krišny, se na leccos dnes dívá jinak.

Farářský sabatikl lze využít různě. Miroslav Pfann, duchovní Českobratrské církve evangelické z Libiše, pojal tříměsíční dovolenou jako cestu za rodinami českých a moravských evangelických emigrantů, kteří se v různých přistěhovaleckých vlnách postupně od poloviny 19. století snažili zakotvit v USA. Jejich potomci se dodnes setkávají, udržují různé tradice ve společenské i náboženské rovině a taky často v angličtině prohlašují, že jsou „stoprocentní Češi“.

Co je to česká víra a kdo je to český bůh? Na to hledá odpovědi Salesián Zdeněk Jančařík spolu s historiky Stanislavem Balíkem a Jaroslavem Šebkem v knize Český bůh s podtitulem Hovory o historii, víře a ateismu. Co v knize objevili, přišel Zdeněk Jančařík představit do Hergot!u.

Sinolog a znalec sanskrtu Jan Vihan přeložil a komentáři opatřil stěžejní dílo raného Buddhismu Vimalakírtiho sútru. V Hergot!u vyjasňuje její význam a vysvětluje, čím je tak výjimečná.

Cesty lidského ducha jsou nevyzpytatelné. Po nedávných osobněji laděných rozhovorech v rámci volného seriálu Renegades, kdy zpovídaní hosté spíše svou spiritualitu opustili, přináší pořad Hergot! povídání o přijetí víry. U mikrofonu byl tentokrát zpovídán novinář Luboš Palata, který se po padesátce nachal pokřtít a stal se katolíkem. Následně dokonce i rytířem Řádu Božího hrobu jeruzalemského.

Knihy. Sotva bychom našli někoho, kdo je čte, recenzuje a všude nosí s sebou raději než Jan Lukavec. Do Hergot!u přišel s pěticí, která jej nejvíce v loňském roce zaujala a samozřejmě se týkala spirituality, duchovna či náboženství. Probrali jsme toho hodně – třeba v čem můžeme považovat rostliny za „oduševnělé.“

Krátce před 110. výročím narození jednoho z nejslavnějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století vyjde kniha o duchovním světě Bohumila Hrabala. S autorem, religionistou a teologem Pavlem Hoškem si moderátoři Hergot!u povídali.

Moderátorský tým pořadu Hergot! se opět ohlíží přes rameno a přináší rozhovor s religionistou Zdeňkem Vojtíškem o kontroverzních hnutích AllatRa, Cesta světla a Společenství Prohlášených Živých Člověků ze Slovenska, Čech a Moravy. Ta v minulém roce zaujala nejen odborníky, ale i mainstreamová média a různé influencery. Co lze k dosavadním informacím dodat? Kontext a náboženský rozměr!

Student FAMU a syn z rozvětvené husitské farářské rodiny Tobiáš Frýdl zaujal už vloni na podzim svým projektem, ve kterém se přes čtyři desítky teologů, farářů i laiků vyjadřují k otázkám sexuálních menšin nebo k tématu manželství pro všechny. Autor mezitím za projet obdržel Cenu Jana Opletala v kategorii Osobnosti mladší 30 let za občanskou angažovanost, veřejnou osvětu, dobrovolnictví nebo další společensky prospěšné aktivity.

Konec roku přirozeně vybízí k bilancování. K této tradici se připojil i pořad Hergot!, který sleduje náboženské dění, trendy na duchovní scéně i neobvyklé osobní příběhy spjaté se spiritualitou. Moderátorské trio Fatima Rahimi, Petr Wagner a Dominik Čejka na chvíli opustilo čistě neutrální pozorovací pozici a s přiznanou dávkou subjektivity se chopilo výběru zajímavých událostí a jejich hodnocení.

Vánoční speciály pořadů o náboženství sklouzávají často k patosu a přeslazené idyle. To rozhodně není případ Hergot!u. Fatima a Petr za vydatné pomoci milovníka Vánoc Tondy Tesaře vykreslují obraz svátků, ve kterých má svoje místo i hrůza a všelijaké lekačky.

Znáte společenství Sri Chinmoye? Po roce 1989 byly jeho náboženské aktivity poměrně viditelné i v tehdejším Československu. Dnes je v českých a slovenských městech přítomno především svou sítí obchodů Madal Bal. A právě bývalý jednatel a ředitel této firmy Dušan Štraus přišel do pořadu Hergot! povyprávět, co ho do tohoto společenství přivedlo, co v něm prožil a co nakonec způsobilo po 23 letech jeho odchod.

Pákistán je multietnickou zemí, kde je islám státním náboženstvím. Kromě většinových muslimů v zemi žijí také křesťané, zoroasteriáni nebo sikhové. O spiritualitě a duchovnu v Pákistánu hovořila v Hergot!u arabistka a cestovatelka Lenka Hrabalová.

Pozvání do Hergot!u přijal docent Marek Čejka – politolog, právník, odborník na Blízký východ, především pak na izraelsko-palestinský konflikt. Mluvili jsme spolu o aktuálním dění v pásmu Gazy, kde probíhá vojenská operace izraelského státu v reakci na teroristický útok hnutí Hamás. Čejka mimo jiné vysvětluje, odkud se Hamás vzal, jaké je jeho náboženské pozadí a koho spirituálně reprezentuje.

Jan Jandourek je člověk všestranný a jeho aktivity jsou pestré – sociolog, starokatolický kněz, editor internetového deníku Forum24 a také spisovatel. Posledním přírůstkem do řady jeho autorských děl je svižně napsaná kniha Něco je nad námi a my jsme pořád dole. O čem tento duchovní bedekr pojednává a jaké přemítání nad vlastními zkušenostmi mu dalo vznik, přišel říci do pořadu Hergot!

Studio Hergot!u navštívila jedna z nejčtenějších českých spisovatelek současnosti Petra Dvořáková. S nositelkou několika literárních ocenění, včetně Knihy roku 2020 v kategorii umělecká próza a ceny Magnesia Litera za debutovou knihu rozhovorů Proměněné sny, jsme mluvili nejen o její literární tvorbě, ale především o jejím pestrém osobním a duchovním životě.

Podzim je časem zpomalení, barevných listů, ale také vzpomínání na zemřelé. Tento týden jsme slavili tak zvané Dušičky a do Hergot!u přijala pozvání Blanka Javorová, která je jednou ze zakladatelek spolku Ke kořenům. Ten už téměř 10 let organizuje alternativní a jedinečné obřady posledního rozloučení a zasazuje se o ekologické a svobodnější pohřbívání.