Kondice podcast

Oblíbená popularizátorka zdravého pohybu Eliška Lechnerová se sice jako pohybová specialistka soustředí především na správnou techniku a precizní provedení cviků, přesto je přesvědčená, že pokud nemáte čas, peníze nebo energii chodit cvičit pod odborným vedením, můžete leccos zvládnout i doma. „Každý, kdo si doma zacvičí, z toho bude mít nějaký přínos. Rozhodně větší, než když nebude dělat nic,“ říká. Její recept jak z pohybu vytěžit maximum a i bez odborného vedení si neubližovat, je jednoduchý: začněte pomalu, soustřeďte se na pochopení cviků a pohybu, aby vám skutečně dal, co má, teprve pak přidávejte váhy nebo objemy.

Jsme nemocní, unavení a bez energie – co s tím? Helena Neumannová, naturopatka, bylinkářka a majitelka Levandulového údolí, vysvětluje, jak nám příroda může pomoci vrátit rovnováhu. V podcastu časopisu Kondice se dozvíte, proč naturopatie není šarlatánství, jakou sílu mají české léčivé byliny a proč se vyplatí podívat se, co dáváme do svého těla. Poslechněte si, jak může levandule a další poklady české přírody změnit náš přístup ke zdraví – a možná i život.

Vyhýbání se mléčným výrobkům se stává trendem, ale pro mnohé to není jen módní vlna, ale nutnost. V tomto podcastu s hlavní nutriční terapeutkou FN Motol Marietou Balíkovou se dozvíte, jaké jsou rozdíly mezi laktózovou intolerancí a alergií na mléčnou bílkovinu, jak se projevují a co je způsobuje. Zjistíte, jak se efektivně vyhýbat potravinám obsahujícím mléko, jaké náhrady za mléčné výrobky jsou vhodné a jaké zdravotní komplikace se mohou objevit při nesprávném stravování. Uslyšíte také o tom, proč mohou být mléčné výrobky pro některé lidi nevhodné od narození a jak zvládat nesnášenlivost mléka v různých životních etapách.

Máte rehabilitaci spojenou s nudou? Pomalé cvičení, které musíte nějak přetrpět a doufat, že to pomůže? Pak máte buď štěstí, že jste dlouho na rehabilitaci nebyli, nebo smůlu, protože jste se nedostali do nejlepších rukou. „Naši klienti to rozhodně jako nudu nevnímají a spousta z nich ani nechce přestat. Proto u nás najdou i posilovnu, kde můžou pokračovat ve správném cvičení,“ říká primářka Oddělení léčebné rehabilitace Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice Jana Štveráková. Všem doporučuje vsadit na prevenci a na rehabilitaci dorazit raději dříve než později, ale pomoc dokáže i seniorům třeba po mozkové příhodě. Jak? Třeba za pomoci brýlí pro virtuální realitu. „Je to skvělý doplněk klasické rehabilitace a překvapivě nejvíc baví ty nejstarší. Dokážou se odpojit od reality, zapomenout na hendikep a plně se soustředit na cvičení. Pacient, který v běžném životě zvedne paži sotva do úrovně ramen, je najednou schopný dát ji nad hlavu,“ uvádí příklad z praxe.

Když se Anna Štumpf rozhodla uběhnout maraton, zjistila, že je těhotná. V té době ale byla běžecky ve skvělé kondici a běh byl nedílnou součástí jejího života. „Poprvé jsem vyběhla kvůli stresu v práci. Myslela jsem, že vyplivnu plíce, ale celý den jsem pak jen zářila, hlava se vyčistila. Začala jsem chodit každé ráno a lidi se mě ptali, co beru, že se pořád tak směju!“ vzpomíná Anička. Z těhotenství měla radost, jenže můžou nastávající mámy běhat? Co lékař to názor, proto se pustila do psaní blogu Těhu v běhu, kde se dělila se čtenářkami o zjištěné informace i své soukromé tipy. Blog jí vynesl nominaci na blogerku roku a na jeho základě vyšla i stejnojmenná kniha. „Dnes už je úplně běžné, že těhotné běhají, ale je pravda, že některé se snaží, aby je při tom nikdo neviděl,“ říká.

Poslední průzkumy ukazují jasná čísla. Naše děti přibírají na váze. Může za to jednak nedostatečná osvěta, nevhodný způsob stravování a zanedbaná fyzická aktivita. Změnit se to snaží například program „Nestlé pro zdraví dětí“. Jeho cílem je motivovat rodiny, a především žáky základních škol k vyváženému životnímu stylu. Podle studie Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost se 16,4 procent dětí a mladistvých ve věku od 5 do 17 let potýká s obezitou. „Rodiče si často neuvědomují, že jejich děti už mají nějaký problém s váhou. Odráží se na tom například i to, jestli děti snídají, svačí a jestli mají pravidelnou stravu během dne, ale i jak jsou naučené jíst – jaký vzor mají v rodině,“ říká Markéta Veverková, nutriční specialistka Nestlé a vedoucí projektu Nestlé pro zdraví dětí. Její slova doplňuje Martina Šilhánová, která stála při zrodu projektu v Česku a nyní je vedoucí udržitelnosti pro Nestlé CZ&SK. „Počet obézních dětí v Česku stále roste a toto číslo je opravdu alarmující. Právě rodiče přitom mohou významně ovlivnit, co a kdy děti jedí,“ říká. Jak proti tomu bojovat? Proč by měly děti pravidelně svačit a jak vypadá vyvážená svačinka? Informace se dozvíte v tomto podcastu.

Pojem, který si spojujeme především se ženami z okraje společnosti, označuje stav, kdy si žena nejen nemůže dovolit menstruační potřeby dle svých preferencí, nemá jich dostatek nebo k nim nemá přístup. Lucie Gregorová z organizace Sola Pomáhá upozorňuje, že právě poslední bod způsobuje, že si polovina lidstva někdy připadala nedůstojně. Menstruace totiž není volba, jde o přirozený projev zdravého ženského těla, a stejně jako všichni lidé chodí na malou a na velkou, ženy menstruují. Pokud tedy máme na veřejných toaletách k dispozici toaletní papír, proč tam nejsou menstruační potřeby? Pomohlo by to nejen ženám, které mají hluboko do kapsy, ale i zaměstnankyním ve směnných provozech a školačkám, které nemohou jen tak vyběhnout do drogérie, ovšem i všem z nás, které někdy zaskočila menstruace mimo domov. „Tohle není žádný radikální feminismus, dát bezplatně vložky a tampóny na veřejně dostupné toalety je způsob, jak zajistit důstojnost polovině lidstva,“ říká Gregorová.

Bolesti břicha, migrény, úzkost nebo kožní problémy – to všechno může být projevem histaminové intolerance, známé také jako HIT. Tento problém postihuje stále více lidí, ačkoli přesná data o jeho výskytu zatím nemáme. Histaminová intolerance se špatně rozeznává, a ještě hůře diagnostikuje. O tom, jak HIT vzniká a jak se s ní vypořádat, jsem si povídala v podcastu časopisu Kondice s Marietou Balíkovou, hlavní nutriční terapeutkou FN Motol.

V tomto dílu podcastu časopisu Kondice trenérka hobby sportovců Radka Falge vysvětluje, proč bychom se my ženy, když přijde na sport neměly zanedbávat a upozaďovat naše potřeby. Můžeme si dovolit trenéra a neměli bychom to považovat za zbytečný luxus. S jeho pomocí totiž můžeme efektivněji využít čas, který na sport máme, zlepšit fyzickou i psychickou kondici a dosáhnout cílů, které si přejeme. Ať už se jedná o běhání, triatlon nebo každodenní pohyb. Radka také sdílí své tipy, jak přizpůsobit trénink menstruačnímu cyklu a jak se nevzdávat sportu ani v menopauze. Tento podcast vám ukáže, že investice do sebe prostřednictvím sportu může změnit váš život k lepšímu!

Emoce jsou nedílnou součástí našich životů, bez nich by byl náš život jednotvárný a nudný. Bohužel nás někdy až příliš ovládají ty negativní. Pod jejich vlivem pak říkáme věci, kterých později litujeme. O tom, jak tyto emoce včas rozpoznat a zabránit tak negativní komunikaci jsem si povídala s psycholožkou, lektorkou, koučkou a také autorkou knihy Empatická a asertivní komunikace Olgou Lošťákovou. Z podcastu se dozvíte mimo jiné i jak najít naše citlivá místa a v čem nám to může pomoci a proč vnímáme negativní podněty více než ty pozitivní.

Socioložka Martina Dvořáková založila se svým mužem projekt Férová domácnost. Inspirací jim byl i vlastní život. Zatímco před dětmi byl její muž tím, kdo více dbal třeba na úklid, během mateřské se stal výhradním živitelem a Martina zastala vše potřebné. To je klasický model nejen v České republice, ale i na Západě. U nás je unikátem nejdelší rodičovská dovolená, která má ovšem celou řadu nevýhod. Například zásah do rodinného rozpočtu nebo přenesení veškeré péče o děti minimálně do tří let pouze na rodiče a především matky. Po návratu do práce se uleví rodinnému rozpočtu, ale ženy jedou dvojité směny. Jak se z toho nezbláznit? A řeší to samé stejnopohlavní páry?

V podcastu s obezitoložkou MUDr. Ditou Pichlerovou, vedoucí lékařkou Centra léčby obezity při FN Motol, se dozvíte, že antiobezitika, tedy léky na hubnutí, nejsou zázračným řešením, jak se zbavit nadbytečných kil. „Samotné léky k úspěšnému zhubnutí a udržení trvalé váhy nestačí. I s nimi je potřeba jíst zdravě,“ zdůrazňuje Pichlerová. Z podcastu se dozvíte, pro koho jsou tyto léky vhodné, jak fungují na úrovni mozku a trávicího traktu a proč je důležité, aby byl pacient pod odborným dohledem po celou dobu léčby. Lékařka zároveň varuje před riziky pokoutního užívání léků a zdůrazňuje potřebu komplexního přístupu k léčbě obezity, který zahrnuje zdravou stravu, pravidelné kontroly a podporu odborníků z různých oblastí medicíny.

V dnešním uspěchaném světě hledáme stále nové způsoby, jak se zbavit stresu a najít vnitřní klid. Jednou z nejnovějších metod relaxace jsou zvukové koupele, při kterých vibrace tónů uvolňují napětí v těle i emoční bloky. Co s vámi udělá? Každá zkušenost je jedinečná: můžete odcházet s pocitem jako po dovolené nebo prožít transformační zážitek, který vám vnese nový vhled do života. V dalším díle našeho podcastu mluví o zvukových koupelích Martina Jeličić, zvukoterapeutka a soul song singer.

V Česku máme nejdelší rodičovskou dovolenou nejen v porovnáním s Evropou, ale se zbytkem světa! Být tři i čtyři roky doma s potomkem je tu běžnou věcí. Ale je to tak dobře? Co když rodič cítí, že chce víc? Že mu chybí aktivní kontakt s kolegy nebo pocit užitečnosti? „Rodičovská je bezpochyby krásná věc, ale přináší s sebou i pocit společenské izolace a osamění, syndrom vyhoření, ztráta sebedůvěry ve vlastní schopnosti, nehledě na finanční strádání,“ jmenuje zakladatelka organizace M.arter Andrea Bohačíková. Ta se domnívá, že české firmy to rodičům, prahnoucím po zapojení do pracovního trhu, zrovna neusnadňují. Cílem její organizace je sladit rodinný život s kariérou dle potřeb každého rodiče. Jak toho ale docílit? Dozvíte se v tomto podcastu.

Prázdniny bývají pro rodiče velkou výzvou – jak pokrýt dětem čas bez školy a školky, aby to navíc dávalo nějaký smysl? Stále více odborníků se kloní k názoru, že bychom to neměli tak řešit a nechat děti nudit se. Aleš Pokorný, autor konceptu Konference odvahy a dobrodružství a jeden ze zakladatelů Nadačního fondu dobrodružné výchovy v přírodě navíc povzbuzuje všechny, kdo se o děti starají třeba i z pozice učitele nebo instruktora, aby si dobrodružství nezaměňovali s extrémními zážitky. „Dobrodružství je, když nevíte, jak to dopadne. Jestli někam dojdete, jestli zmoknete. Když si dovolíte jít do rizika. Neříkám riziko ignorovat. Je dobré mít plán, co udělám, když se něco stane. Ale nenechte se zastavit strachem, že by se něco mohlo stát,“ říká. Vidí spojitost i mezi rostoucí životní úrovní lidí a neochotou riskovat. Přitom podstupovat riziko je základem úspěchu. Umět opustit svou komfortní zónu v přírodě, dává sílu vydržet stres v každodenní realitě.

Máte plnou skříň oblečení, a přesto si zoufáte, že nemáte, co na sebe? Možná stejně jako já toužíte po tom, mít ve své šatně oblečení, které je vám příjemné a nosíte ho s radostí. A také byste se cítili dobře, když by vaše oblečení bylo udržitelné? Možná vás překvapí, že udržitelný kousek oblečení nemusí mít vždy „zelený“ label a stát spoustu peněz. Hodnoty udržitelnosti si totiž stanovujeme sami v sobě. V podcastu s módní návrhářkou, stylistkou a koučkou Kamilou Vodochodskou se toho přes oblečení dozvíte hodně nejen o módě, materiálech a udržitelnosti, ale možná i o sobě. Jaký vztah máte ke svému oblečení? Je spíš účelový nebo emoční? Obojí je v pořádku a nic není špatně.

Zkoušela jste někdy přeprat muže? Jen tak z legrace bráchu nebo partnera? Nejspíš jste nevyhrála a mohlo vás napadnout, že byste stejně pochodila i s případným násilníkem. „Rozdíl je v tom, že když je to jen jako, ubránit se vlastně nechcete. Občas se mě na to ptají i účastnice našich kurzů, že to doma zkusily s manželem, a nic. Ptám se jich: a vrazilas mu prsty do oči? Samozřejmě že ne. Násilníkovi bys to ale udělala,“ říká Pavel Houdek, který se svou ženou Jasmínou založil institut Moderní sebeobrana. Jejich koncept se liší zejména zaměřením se na prevenci. Nečekané útoky maskovaného pachatele v setmělém parku jsou spíš raritou. Nejčastěji ublíží někdo, kdo si dopředu svou oběť oťukával. Někdy i dlouhé roky dopředu. „Je potřeba hlídat si své hranice a umět se za sebe postavit. Predátor si vždycky raději zvolí slabý kus, který nebude klást odpor,“ zdůrazňuje Pavel Houdek z Moderní sebeobrany.

Děti milují sladkou chuť, a tak po nás, rodičích sladkosti přirozeně vyžadují. A protože všichni chceme pro naše ratolesti to nejlepší, snažíme se hledat ty nezdravější varianty. Jak se v nich ale vyznat? Máme dát na složení, cenu, nebo snad na reklamu? V podastu s Monikou Bartolomějovou, zakladatelkou Nutričního institutu, jsem si povídala o tom, jak vybírat sladkosti, které uspokojí nejen chuťové buňky dětí, ale také jim neuškodí. Na pořadu dne byli: gumoví medvídci alias gumáci, sušenky a také zmrzliny a nanuky.

Letní běh má svá specifika, která mohou ovlivnit výkon i zdraví běžců. Eva Vrabcová Nývltová, česká lyžařka a atletka radí, jak se na běhání v horku připravit. Klíčové je správná hydratace, přizpůsobení tréninkových časů a naslouchání vlastnímu tělu. Z podcastu se dozvíte i jak s běháním začít.

K tématu zpomalení se dostala skrze svou nemoc. Během vysokoškolských studií ji atopický ekzém ochromil natolik, že si nemohla ani sednout do tureckého sedu. Mohla jen být a pozorovat, co se děje kolem ní. Jako studentka psychologie brala stav své kůže jako obraz toho, co se děje uvnitř. Nucené zpomalení nakonec přijala jako příležitost pro celkové přehodnocení svého života. Knihu Čas zpomalit, podrobný návod jak si pomalejším tempem zajistit spokojenější a naplněnější život, napsala jako bezdětná, přesto by dnes jako máma téměř ročního chlapečka nic nezměnila. „Zpomalit neznamená být líný a nic nedělat. Znamená to prožívat naplno teď a tady. Člověk, který projede celý svět, může mít nakonec míň vzpomínek než někdo, kdo jen dobře strávil týden na chalupě,“ říká psycholožka Tereza Škorupová.

Takzvaný PCOS je nejčastější endokrinopatií u žen v plodném období života. Mluvíme o syndromu, protože nemá jeden typický projev, ale musí být přítomno více příznaků. Typicky jde o obezitu, špatnou pleť, řídnoucí vlasy, „mužské“ ochlupení a zejména nepravidelný, dlouhý cyklus. „Už před 300 lety se objevovaly záznamy o obtížích spojovaných s PCOS, ale jasně definovaný je teprve od roku 1990. Případů dnes přibývá jednak kvůli lepší diagnostice, jednak se negativně podepisuje i životní styl – strava, nedostatek pohybu, stres,“ popisuje gynekoložka Irena Folauf z IVF Europe v našem podcastu.

Pavla Slanec, personální a provozní ředitelka sítě fitness center FORM FACTORY, upozorňuje na rizika spojená s plánovaným zrušením povinnosti vstupních lékařských prohlídek pro nové zaměstnance. Říká, že takové opatření může být vnímáno jako nezájem o zdraví zaměstnanců. V podcastu se zaměřuje na význam podpory pravidelného pohybu jako prevence proti civilizačním chorobám a představuje různé benefity a aktivity, které například FORM FACTORY pro své zaměstnance organizuje. Za velmi důležitou považuje kolektivní motivaci. Pavla Slanec také vyvrací mýty o nedostatku času a financí pro pravidelné sportování ať už nás náš zaměstnavatel podporuje či nikoliv. Podle ní se může hýbat každý ať jste studentka nebo žena v menopauze.

Monika Benešová si plní svoje cestovatelské sny, i přestože dlouhé roky trpí autoimunitním onemocněním - Crohnovou chorobou, která se projevuje bolestmi břicha, vleklými průjmy a striktním omezením v jídle. S touto nemocí se vydala například na Pacifickou hřebenovku, trať ve Spojených Státech dlouhou přes 4000 kilometrů. Po výstupu na nejvyšší africkou horu Kilimandžáro (5 895 m) se rozhodla zkusit štěstí a vylézt na nejvyšší horu světa. Rok intenzivně trénovala a poté strávila dva měsíce v Nepálu, kde jí čekal dlouhý a extrémně náročný výšlap na Mount Everest (8 848,86 m). Jaká to byla zkušenost? Co bylo při výšlapu nejobtížnější a kdy pohlédla smrti do tváře? O tom jsme si povídaly v tomto podcastu.

Taky máte po ránu na pilno? Tušíte, že snídaně je základ, a proto se snažíte, aby pravidelně snídali aspoň vaše děti, když už ne vy. Nejjednodušším způsobem, jak do dětí dostat po ránu jídlo, bývá posnídat snídaňové cereálie. A tak sypeme kroužky, kolečka, polštářky dětem do mléka s myšlenkou na zdravou snídani. Ale ne všechny snídaňové cereálie jsou zdravé. Často se jedná o ultra zpracované potraviny bez vlákniny, vitaminů a minerálů za to s nadměrným množstvím cukru a nezdravých tuků. V tomto podcastu se dozvíte, na co si dát při výběru snídaňových cereálií pozor a které údaje na obale se vyplatí sledovat. Zaměříme se i na tolik oblíbené cereální tyčinky, které bývají součástí svačin do školy i na výlety.

Těhotenství a porod jsou dvě témata, o kterých koluje světem nezměrné množství informací a může být celkem těžké se v nich vyznat. Největším problémem jsou nejrůznější klišé, která mohou nakonec i ubližovat. Kromě absurdních zákazů, které mohou vyústit až ve vystěhování kočky, kterou těhotná už léta vlastní, k nim patří i porodní plány z internetu a obrázky růžolících rodiček sršících láskou od prvních vteřin života jejich potomka. „Ženy bývají dobře informované o těhotenství a porodu, ale už ne o tom, co přijde nebo přijít může potom. V každé porodnici byste se už dnes měly dozvědět o poporodním blues nebo laktační psychóze,“ říká porodní asistentka z porodnice Slaný Jitka Benešová.

Jaro a začátek léta jsou časem, kdy mnoho žen zatouží po krásném těle do plavek. Co když ale dieta ani cvičení nevedou k cíli? Co když za vypouklé nebo povislé břicho může diastáza? Podle pohybové specialistky Elišky Lechnerové se z diastázy dělá větší strašák než je. „Často se na ni ženy soustředí tak moc, že nevidí nic jiného. Diastáza přitom není příčinou problémů, ale jejich důsledkem,“ říká. Místo hledání cviků na diastázu na internetu je důležité soustředit se na komplexní řešení: správný postoj, mobilitu pánve a kyčlí, funkční pánevní dno, správnou a koordinovanou aktivaci břišní stěny a práci s dechem. Pokud vše jako celek funguje, diastáza může být víceméně „kosmetickou“ záležitostí. Rozestup přímých břišních svalů přitom rozhodně není jen věcí žen po porodu. Mívají ji i muži nebo děti a můžete se k ní procvičit. Často ji mimochodem obdivujeme na fotkách vysportovaných těl s vyrýsovanými břišáky. Není totiž six pack jako six pack.

Diskuze o výživě mezi omnivory a vegany nebo vegetariány bývají často vyostřené. Počet lidí, kteří se ve svém jídelníčku snaží omezit maso a masné výrobky nebo  živočišné produkty vyřadit úplně, v západní společnosti roste. Eliška Selinger, nutriční epidemioložka a veganka, v tomto podcastu vysvětluje, jaké jsou rozdíly mezi reduktariánstvím, vegetariánstvím a veganstvím a také poukazuje na různé důvody, které lidi k těmto výživovým směrům vedou. Nevyhýbá se ani tématu děti vegani a jejich zdraví. Se svými kolegy právě toto téma řeší v rámci výzkumu, na kterém pracuje. Podle ní může mít kvalitní vegetariánská nebo veganská strava u dospělých pozitivní vliv na některá onemocnění. Výzkum je ale složitý a vyžaduje dlouhodobé studie.

Pozvání do studia přijal neurolog a odborník na kognitivní poruchy a demenci a zároveň také spoluzakladatel první psychedelické kliniky Psyon, doktor Martin Brunovský. V Národním ústavu duševního zdraví vede výzkumnou studii na téma zapojení psychoaktivních látek do léčby Alzheimerovy choroby. Statistiky uvádí, že aktuálně se v rámci Evropské unie potýká s tímto onemocněním téměř 10 milionů pacientů a do roku 2050 toto číslo vyskočí na 14 milionů. Aktuálně se o Alzheimerově nemoci mluví jako o nevyléčitelné a znamená v konečné fázi absolutní závislost na okolí. Novou nadějí se zdají být právě psychedelika a další psychoaktivní látky, které by mohly příznivě ovlivňovat regeneraci poškozených neuronových spojů v mozku. Psychedelika přitom mají v české společnosti a možná nejen v české, poměrně špatnou pověst zakázaných drog.

Jako kluk řešil kila navíc. Pohybu měl dost, ale přebil ho rodinný jídelníček. Místo komiksů si četl máminy příručky o hubnutí a zažil její pokusy zhubnout tukožroutskou polévkou nebo mléčnou dietou. I díky tomu se stal úspěšným výživovým poradcem a pronikl do světa kulturistiky. Nakonec se rozhodl vybudovat unikátní kliniku, která spojí pohyb, medicínu, péči o tělo i ducha a zkrášlovací procedury. Seznamte se s Martinem Kolářem, ředitelem Glamedic.

Ačkoliv čeští žáci dosahují při porovnávání znalostí se zahraničními vrstevníky průměrných výsledků, začínají zaostávat v oblasti wellbeingu. Na školách bují šikana, děti se potýkají s depresemi a stres u nich přechází v poruchy příjmu potravy, závislosti nebo sebepoškozování. „Zaměstnavatelé dnes hledají uchazeče hlavně s tzv. měkkými dovednostmi. Potřebné znalosti jim rychlé předá, ale fungování v týmu nebo odolnost vůči stresu ne,“ říká Lenka Felcmanová, speciální pedagožka a předsedkyně a spoluzakladatelka organizace Society for All (SOFA).

Každý z rodičů si někdy uleví, jak je to s dětmi těžké. Občas si nevíme rady a používáme pak věty typu:  „Na všechno pořád saháš."  „Přemýšlej, než něco řekneš".  „Nebreč, nikdo ti nic nedělá." Nevnímáme, že by na takových slovech bylo něco špatně. I když je občas říkáme, neznamená to, že své děti nemilujeme. Naopak. Jenže milovat dítě nestačí. I milované dítě může podle psycholožky a autorky Šárky Mikové vyrůstat s narušenou sebehodnotou. Když rodič narušuje a zpochybňuje chování , které vychází z přirozené povahy dítěte, když se ho snaží předělat k obrazu svému nebo vychovávat dle ideálu "hodného" dítěte. Jak tedy s dětmi správně mluvit? A co je to teorie typů podle vrozených potřeb? O tom je dnešní podcast.

Ačkoliv křečové žíly vnímáme především jako estetickou záležitost, mohou mít na naše zdraví vážné dopady, které mohou způsobit až plicní embolii. Největší roli v jejich rozvoji hraje genetika – pokud máte „křečáky“ v rodinné anamnéze, nejspíš se jim nevyhnete. Zkuste ale začít s prevencí a vyvarovat se nejtěžších stádií. Nejčastěji se onemocnění žil projeví do 40 let, ale vážné komplikace začne působit až ve vyšším věku. Na otázky spojené s křečovými žilami odpovídala angioložka z FN Motol MUDr. Petra Zimolová.

Představa umírání v domácím prostředí je pro mnohé z nás přirozená, avšak realita často přináší řadu výzev. Jak se vyrovnat s odchodem blízkých a jakou roli v tom může hrát domácí hospicová péče, se dozvíte v rozhovoru s Markétou Vaněčkovou, vrchní sestrou Domácího hospice Nablízku.

Pražský půlmaraton je tady coby dup. V tomto podcastu zkušená běžkyně Eva Vrabcová Nývltová radí, jak co nejefektivněji využít poslední dny před závodem: jak trénovat, jak se vybavit a co jíst, abyste na startu stáli v té nejlepší formě. Rady ocení zejména ti z vás, kteří se na půlmaraton nebo jiný závod chystáte poprvé.

Píská vám v uších? Možná máte tinnitus. Pískání v uších, zvuk připomínající hukot vodopádů, zvonění nebo cinkání… Tak se nejčastěji projevuje tinnitus. Civilizační onemocnění, které v současné době postihuje 10–15 % populace. Důsledkem může být frustrace, depresivita, úzkosti, nespavost a ztráta koncentrace. Lidé s tinnitem se dostávají do bludného kruhu, ze kterého je jen těžké vystoupit. O tom, jak tinnitus vzniká a zda je možné jeho projevy alespoň zmírnit jsem si povídala s fyzioterapeutkou Jitkou Malou, která se s tímto onemocněním své profesi setkává až překvapivě často.

Porno od žen pro ženy. Tak by se dalo ve zkratce shrnout feministické porno, které v zahraničí funguje už desítky let, v Česku je ale zatím stále v plenkách. Kdo za ním stojí? Jaké praktiky se za kamerou odehrávají, v čem se zcela odlišuje od hromadně konzumovaného porna na běžně dostupných platformách a hlavně - za jakým účelem ženy feministické porno vyhledávají? To vše a mnohem víc se dozvíte v podcastu se studentkou Leilou Afsahi, která ženské porno obsáhle zkoumala v rámci své bakalářské a následně i magisterské práce.

Stává se vám, že si nemůžete vzpomenout, pro co jdete do špajzu, co jste měla koupit dětem cestou z práce v papírnictví nebo, kde jste „sakra“ zaparkovala v „nákupáku“ auto? Existuje jednoduché řešení. Pomocí paměťových technik jsme schopni si zapamatovat téměř cokoliv. Chce to jen vyzkoušet a trénovat každý den alespoň 10 minut.

Jestliže jsme zkrácení nebo hypermobilní, naše svaly nefungují tak jak mají. Výsledkem je, že nepracují v plné síle. K vyvinutí adekvátní síly totiž potřebujeme i adekvátní fyziologickou délku svalového vlákna. A tu získáme pravidelným, a hlavně vhodným cvičením. Pomoci může i správně cvičená jóga.

Neustále si klademe nové úkoly a cíle, které nám mají alespoň podle nás přinést štěstí, spokojenost, úspěch… a tak se snažíme, aby nás v práci povýšili, přidali nám peníze, abychom zhubli nebo uběhli maraton. Ale jakmile si daný cíl splníme, dlouhodobý pocit štěstí se nedostavuje… Čím to je?

Pracovny logopedů obvykle zdobí kreslená zvířátka a obrázkové knížky s říkankami o Cilce z cihlového domku na konci ulice. Přitom právě řešení problémů s řečí u dětí bývá velkou motivací i pro jejich rodiče. Vady řeči jsou často dědičné a velká část z nich je řešitelná. Chvíle snažení se přitom víc než vyplatí. A logopedie má co nabídnout i seniorům. Ti tvoří rozsáhlou skupinu, o které se v téhle souvislosti příliš nemluví. I jim by pravidelná práce s logopedy notně prospívala, ale bohužel scházejí kapacity. „Úlohu logopedů mohou do velké míry zastat i ostatní členové domácnosti. Základem je se starými lidmi mluvit, trénuje se tak jejich paměť, motorika mluvidel i řeč celkově. Senioři dnes často žijí sami a je proto vhodné, aby chodili do společnosti a mluvili s druhými, jak jen to půjde,“ říká Ilona Kejklíčková. Trénink řeči je jednou z metod práce s pacienty trpícími demencí. Logopedická cvičení pomáhají mírnit postupující degeneraci nervových spojů, které postupně vedou například k tuhnutí jazyka a neschopnosti polykat.

Když se někdo v důvěrném rozhovoru zmíní o „hemeroidech“, rozhodně to pro něj není důvod k radosti. Proktologa Martina Koudy jsme se zeptali na všechno, co laickou veřejnost ohledně tohoto ožehavého problému může zajímat. Správné označení je hemoroidy a hemoroidální onemocnění, protože ony hemoroidy máme všichni a bez nich bychom teprve měli problém. Termínem hemoroidy se označuje cévní pletenec kolem řitního otvoru, které se plní krví podle toho, zda je potřeba otvor uvolnit a nechat projít stolici, nebo naopak utěsnit a nenechat uniknout nic. Bez nich, by nám tedy do smíchu rozhodně nebylo. Řešit je potřeba případy, kdy dojde ke zbytnění těchto cév a pacient začne pociťovat nepříjemné projevy tzv. hemoroidálního onemocnění, tedy toho, čemu se lidově (nesprávně) říká „hemeroidy“. „Uvádí se, že hemoroidální zbytnění má asi 40 % populace, ale jen nižší procento lidí pociťuje nějaké problémy,“ vysvětluje Martin Kouda z Chimare clinic v Praze.

Na počátku mnoha našich zdravotních problémů je nadváha a obezita. Některé průzkumy ukazují, že kila navíc trápí až 66 % Čechů. Přesto to nevypadá, že bychom se nadváhy a obezity obávali. Lékař a pedagog Matěj Kohutiar v podcastu upozorňuje na to, že je dobré s úpravami životního stylu příliš neotálet. Mohou pomoci i změny týkající se nejen jídelníčku, ale i v jiných oblastech našeho života například zmínění stresu a správné dýchání.

Pavel Šalitroš se ve světě fitness pohybuje řadu let. Rok po střední škole získal mezinárodní certifikát trenéra kulturistiky, fitness a výživového poradce, působil také jako fitness model. Mezi jeho klienty patří jak známé osobnosti, tak vrcholoví sportovci. Každému ušije trénink na míru, ať už si přeje zhubnout, zpevnit postavu či nabrat svaly. Věří, že aby cesta k vysněné postavě nebyla trnitá, je důležitá ta správná motivace. „Cvičení vás musí především bavit, nesmíte ho brát jako nutnou rutinu," říká mimo jiné v tomto podcastu. Co dělat, když se k pohybu musíme najednou nutit, jak by měl ke cvičení přistupovat takzvaný "věčný začátečník" a jak si udržet vášeň pro zdravý životní styl? Odpovědi na tyto i další otázky najdete právě v tomto díle.

Chystáte se na ikonický závod na běžkách – Jizerskou 50? Poslechněte si podcast s Markem Pazderským, šéfem největšího amatérského týmu běžeckého lyžování u nás. Poradí vám, tipy, které vám pomohou si tento závod pořádně užít. A pokud jste se letos nepřihlásili… nevadí, třeba dáte J50 příští rok.

Jakkoliv vnímáme novoroční předsevzetí typu: „Zhubnu a začnu se hýbat,“ jako klišé. Je dobré je zkoušet naplňovat stále znovu a znovu, a to nejen na nový rok. S lékařem a pedagogem Matějem Kohutiarem, který sám svým klientům pomáhá najít motivaci a cestu ke zdraví jsem si povídala o prevenci, metabolickém syndromu, nemocech spojených s vyšší váhou, ale také o motivaci, nových začátcích a i o tom, že genetika nám nedává „právo“ se na naše zdraví vykašlat.

Lucie Šáleová je novinářka, redaktorka časopisu IGlanc.cz a také autorka podcastu (ne!)ZÁVISLÁ. První díl odstartoval její vlastní příběh, ve kterém podala zpověď o svém dlouholetém boji s alkoholismem. Tomu přecházela i porucha příjmu potravy, která ji málem připravila o život. Když už to vypadalo, že po narození syna závislost na alkoholu porazila, propukly u ní těžké deprese, při kterých ji napadaly myšlenky na sebevraždu. Do svého podcastu si zve Lucie  známé osobnosti, které se během intimního rozhovoru svěřují také se svými poruchami a trápením. Jaké to je žít s neovladatelnou tuhou po skleničce alkoholu? Jak může tato závislost komplikovat osobní i pracovní život? Kde může člověk v nouzi hledat pomoc? I o tom je nový díl tohoto podcastu.

Máte doma pejska a přemýšlíte, jak ho zapojit do zimních aktivit? Je jich spousta. Svého psího kamaráda můžete vzít na skialpy, na běžky, na výlet se sněžnicemi nebo jen na „obyčejnou“ túru. Poslechněte si podcast se zakladatelem portálu Běhej se psem. Dozvíte se, jak provozovat zimní sporty společně, bezpečně a s radostí.

Běžecké lyžování neboli běžkování u nás v posledních letech zaznamenalo obrovský boom, a to napříč všemi věkovými kategoriemi. Je to totiž sport vhodný téměř pro každého. S Markem Pazderským, šéfem největšího amatérského týmu běžeckého lyžování u nás, jsme si povídali o tom, jak si vybrat ty správné běžky pro nás a jak správně běžkovat.

S naší kolegyní a výživovou poradkyní Markétou Chýňavovou jsme probraly vánoční přibírání a triky, jak dostat svou váhu pod kontrolu. Pomůže nahradit klasické cukroví zdravými variantami? Proč je rozdíl mezi zdravým a dietním vánočním mlsáním? Jakou roli hraje alkohol v hubnutí? Jak si připravit kaloricky výhodnější svařák nebo cukroví? Základem úspěchu je podle Markéty znalost složení jednotlivých jídel i povědomí o tom, jak naše tělo funguje a vyrovnává se s jakoukoliv nepohodou. Tou může být stres kolem svátků, ale i přejídání nebo všudypřítomný alkohol. Za vánočními kily navíc se může skrývat i zadržená voda. Pokud vám to není jasné, poslechněte si náš podcast s pracovním názvem Štíhlé Vánoce.

Menstruační bolesti znají důvěrně tři ze čtyř žen. Objevují se už s první periodou a pravidelně dokážou ženu vyřadit na několik dní z běžného života. Mnoho žen se s bolestí naučí žít a tiše se s ní smíří, vždyť jejich maminky i babičky to měly přece stejně. Jenže polykání prášků na bolest rozhodně není řešením. Co tedy dělat? O tom jsme si povídali s Ivou Bílkovou, hlavní fyzioterapeutkou Fyziokliniky.

Zakončili jste běžeckou sezónu, dopřáli si zasloužený odpočinek a teď přemýšlíte, jak podzimní a zimní běhání pojmout, abyste neztratili formu a taky vás trénování v zimě bavilo? Poslechněte si podcast časopisu Kondice s Marcelou Joglovou a dozvíte se vše o tom, co dělat v zimě, abyste na jaře byli ve formě.

Naše kolegyně Markéta Chýňavová ví o výživě snad všechno, navíc má ale také syna s celiakií. Nemoc odhalili se začátkem školní docházky, kdy Matouš očividně neprospíval. Dnes je mu patnáct, má nohu velikosti 47, závodně vesluje a vede normální život teenagera. „Pokud vašemu dítěti diagnostikují celiakii, nepanikařte. Nejlépe se pobavte s někým z rodičů, kteří dítě s celiakií mají. Zvyknout si na bezlepkový režim chce disciplínu, ale od racionálního stravování se to až tak neliší. Navíc je bezlepková dieta dneska trendy a celiak se může dobře najíst i v restauraci,“ motivuje rodiče malých celiaků Markéta. Jak říká, synova celiakie ji naučila číst složení potravin a trávit více času v kuchyni. A to jsou dva zvyky, které by vyřešily dietetické problémy většiny z nás.

„Žít zdravě pro nás Čechy stále není normální,“ říká Štefan Blahovec, šéf největší sítě fitness center u nás. Ačkoliv můžete mít pocit, že se lidé kolem vás hýbou, nemusí tomu tak u většiny lidí být. Možná je to tím, že se pohybujete ve své bublině… Podle průzkumů se u nás totiž pravidelně věnuje pohybovým aktivitám jen 20 % Čechů.

Zakladatelka logopedické kliniky LOGO v Brně a přední odbornice na koktavost Ilona Kejklíčková s námi mluvila o rostoucím počtu dětí, které mají s řečí problémy. Ačkoliv nejde o skokový nárůst, jak by se mohlo zdát, v ordinacích logopedů se to projevuje. Co za to může? Podle odbornice je důvodů více a nikdo neví přesně. Překvapivě nevadí dostupnost televize a nových technologií či zahlcení dítěte cizími jazyky, jak se někdy uvádí, ale dětem nejspíš skutečně chybí povídání si. „Žijeme v uspěchané době, rodiče chodí pozdě z práce, večer je potřeba rychle uvařit večeři, udělat úkoly a na obyčejné mluvení není tolik času,“ uvažuje odbornice. Nové technologie nejsou přitom na škodu – je potřeba ale určit správnou míru a s dětmi mluvit o tom, co vidí, slyší nebo co se naučily. Pro děti s dobře se vyvíjející řečí jsou pohádky v cizím jazyce dokonce příležitostí seznámit se s cizím jazykem.

Víte, že existuje světový šampionát v saunových ceremoniálech? V roce 2021 ho vyhrál Róbert Židek, který pracuje jako manažer saunových mistrů v Infinit Sen a měsíčně tráví v sauně přibližně sto hodin. Pro česko-slovenského sauna mistra jsou ručník, bylinné esence a saunová kamna základem jeho práce. Ceremoniál ve vyhřáté sauně je podle něj zážitkem, který vede k hluboké relaxaci i zlepšení nálady.  Proč je vlastně saunování tak zdravé, jak důležitá je pravidelnost a jak vlastně takový saunový ceremoniál probíhá v praxi? To se dozvíte v tomto podcastu.

Z průzkumu, který v roce 2013 provedla agentura StemMark vyplynulo, že až 80 % lidí si přeje zemřít doma v láskyplném prostředí rodiny. Realita je ale jiná. Lidé umírají v nemocnicích a v léčebnách dlouhodobě nemocných. Umožnit umírajícím zůstat až do posledního dechu doma pomáhají domácí hospice.

S výživovou specialistkou Andreou Mokrejšovou z FITFAB Strong jsme si povídaly nejen o závislosti na sladkém, ale i o touze po plochém břichu nebo jiné postavě. Nejlepší cestou k řešení je pochopení, proč se nedokážete změnit. I když společným jmenovatelem všech tří problémů bývá touha zhubnout, které překáží naše láska ke sladkému, faldy na břiše nebo prostorově výraznější proporce (byť svalnaté či kostrou dané), základem úspěchu je podle Andrey Mokrejšové soustředit spíš na to, co je pro naše tělo dobré a po čem se budeme cítit lépe. Pokud se na svou závislost na sladkém, větší bříško nebo urostlou postavu budeme dívat jako na něco, co naše tělo potřebuje, i když se nám to nelíbí, můžeme snáz pochopit, jak si se situací poradit.

Že by sport měl patřit do běžného programu, víme všichni. Jenže jsou v životě období, kdy na volnočasové aktivity není čas, příležitost ani energie. Na podzim přichází s horším počasím a zkracujícím se dnem ještě řada povinností souvisejících s novým školním rokem a blížícím se koncem roku kalendářního. Vyzvedávání dětí, kroužky, uzávěrky, přesčasy, povinnosti kolem domácnosti, jak se potom ještě dokopat jít běhat nebo na kruhový trénink? A má to před těmi vánočními hody vůbec smysl? „Mnoho lidí si říká, že po Novém roce začne vážně makat a nejkrásnější budou v létě v plavkách. Možná by ale stálo za to vidět i další benefity pohybu,“ říká trenérka a jedna z tváří FITFAB Strong Nikola Kněžourová. Probrali jsme s ní, jak se zvednout z gauče, i když je venku tma a zima a oblé křivky stejně nejsou pod svetrem vidět.

Jakmile se ženám narodí děti, točí se jejich život především kolem nich a na péči o sebe sama moc času ani energie nezbývá. Katharine Selešiová z FITFAB Strong je tanečnicí, trenérkou a zároveň maminkou šestnáctiměsíční holčičky. Proto se v programu věnuje právě ženám po porodu a s malými dětmi, u kterých je potřeba pečlivě dbát na zdravotní stránku cvičení i specifika, která s sebou mateřství nese. Kam v nacpaném programu ještě zařadit pohyb? Jaké pohybové aktivity si vybrat, když nemám sílu vůbec na nic? A proč se vyplatí začít s tréninkem u fyzioterapeuta nebo s profesionálním trenérem? Poslechněte si rozhovor, který vám pomůže konečně splnit svá předsevzetí o pravidelném pohybu, i když to není tak úplně ve vašich rukách.

Manželé Ciprovi se pejskům a aktivitám s nimi věnují už od vysoké školy. Začalo to canniscrossem neboli běhání se psy v terénu, které oba milovali. Postupně se tento koníček překlopil v práci. Dnes provozují portál běhej se psem, kde radí majitelům psů, nejen jak se svými miláčky správně sportovat, ale také jak se o ně v průběhu sportovních aktivit starat. Věděli jste například, proč je dobré vašemu pejskovi na horskou túru přibalit botičky? A že stejně jako vy i váš psí parťák potřebuje při výkonu doplnit sacharidy? Tyto informace a mnohé další se dozvíte v podcastu: Se psem v pohybu.

Inkontinence je strašák, za který se stydíme. Tohle onemocnění se přitom zdaleka netýká jen starších ročníků, podle statistik jím trpí až 36 procent žen v produktivním věku. Hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky v Praze Iva Bílková v našem podcastu prozradí, jak s tímhle problémem bojovat a nakolik účinnou zbraní je cvičení pánevního dna.

Pavel Šalitroš je bývalý český reprezentant ve fitness a trenér mnoha úspěšných sportovců i známých tváří. Zdravý životní styl a pohyb je jeho celoživotním koníčkem. V tomto podcastu se věnujeme tématu testosteronu. Jaké jsou jeho hlavní funkce? A jak souvisí cvičení s produkcí tohoto hormonu?

Asi každý rodič chce, aby mělo jeho dítě pozitivní vztah pohybu. Přirozený pohyb venku, jak jsme byli zvyklí my, není pro děti dnes samozřejmostí. Existují jiná lákadla, která kradou jejich čas a pozornost. Patří sem zejména počítače a mobily. Covidová doba nám všem ukázala, jak destruktivní pro naše zdraví mohou být hodiny trávené před různými displeji. I proto si přejeme, aby dítě našlo sport, který ho bude bavit a přinese mu radost z pohybu. „Chceme pomoci dítěti vytvořit doživotní vztah k pohybovým aktivitám, naším cílem nemusí být vychovat vrcholového sportovce,“ říká Marian Jelínek mentální kouč, bývalý hokejový trenér a autor mnoha publikací.

Dovolenou má řada z nás stále ještě před sebou. Vidina all inclusive hotelu a s ní i neomezený přísun dobrot plus celodenní polehávání u bazénu se ale s udržováním váhy zrovna moc neslučuje, viďte? Navíc, když panují vedra, jsme přirozeně línější a donutit se k většímu sportovnímu výkonu - to občas vyžaduje velkou dávku úsilí. Jak si s nástrahami letních dnů poradit a zůstat fit? To v našem podcastu prozradil uznávaný fitness trenér a odborník na zdravý jídelníček Pavel Šalitroš.

Abhejali Bernardová sice nepatří mezi jména slavných sportovců, která vysype z rukávu každý, ale je to bez diskuze naše nejlepší dálková plavkyně, která má na kontě výzvu všech plaveckých výzev: Oceans Seven, sedm světových kanálů. Kanál La Manche přirovnává k Mont Everestu – je to bezpochyby ten nejznámější vrchol, ale ty největší výzvy čekají jinde. Jak natrénovat na tak extrémní výkony navíc v zemi, která nemá jediné moře, natož oceán? Odpovědí je sebedisciplína, jasný cíl a umění meditace.

Hanka je kardioložka, sportovní lékařka a aktivní sportovkyně. Je dvojnásobnou vítězkou závodu Winterman. Těžko si představit náročnější závod. Ve své práci se snaží inspirovat co nejvíce lidí na cestě ke zdraví. Ať už je to v kardiologické ambulanci nebo v zátěžové laboratoři Cardiolab, kterou vede se svým manželem. V podcastu vysvětluje, jak moc je pro naše zdraví důležité mít dobrou metabolickou flexibilitu neboli METFLEX. Mít dobrý METFLEX totiž znamená mít zdravé a fungující tělo. Kdo má dobrý METFLEX netrpí obezitou, cukrovkou II. typu ani vysokým krevním tlakem. A to chceme všichni, ne? Poslechněte si, jak si metabolicky zdravé tělo vybudovat.

Základem péče o zdraví by měl být vyvážený jídelníček, ze kterého tělo dostane vše, co potřebuje. Jenže každý jsme jiný a liší se i životní podmínky a situace. Jste ve stresu, po nemoci, trénujete na svůj první maraton nebo se jen zrovna necítíte dobře? Některé potravinové doplňky se hodí mít v záloze. Víc vám o nich poví naše kolegyně, výživářka a sportovkyně Markéta Chýňavová.

Prázdniny, léto a letní cestování jsou časem, kterého se většina dětí ale i dospělých nemůže dočkat. Jenže jsou i časem pro nás školou již nepovinné (a ve škole nepracující) dost náročným. Děti dva měsíce doma, balení, vybalování, ladění biorytmů i návyků nejen s nejbližšími členy domácnosti, ale i s přáteli nebo prarodiči či rovnou celým zájezdem, to dá člověku zabrat. Jak se s tím poprat?

Přemýšleli jste někdy o tom, co se děje ve vašem těle, když je vedro? Pokud vlastníte chytré hodinky, možná jste si všimli, že s rostoucí teplotou roste i tepová frekvence. I bez hodinek ale asi víte, že jde všechno tak nějak ztuha a někdy je výzvou i jen tak být. Co se děje v našem nitru nám při rozhovoru vysvětlil Pavel Vychodil, lékař, který se dlouhodobě věnuje vlivu vedra na tělesné pochody u běžců.

Její profil na sociálních sítích Hračky podle Kačky má tisíce sledujících. Ukazuje na něm erotické hračky a otevřeně mluví o ženské sexualitě i kráse ženského těla ve všech podobách. Její příspěvky rozhodně nejsou erotické nebo pohoršující, ale vtipné a nesmírně poučné, přesto jí provozovatelé dvou nejpopulárnějších sítí hrozili zablokováním účtu a část příspěvků, ty nejnávodnější, musela přenést na placenou platformu. Aktuálně si dělá i kurz sex koučinku a vzhledem k tomu, že už teď s ní lidé leccos konzultují, je na co se těšit.

Do služby na anesteticko-resuscitační oddělení nastupovala před 25 lety, z toho 23 let létala s vrtulníkem k nejtěžším nehodám. Přesto svou práci vnímá z té lepší stránky. Medicína i technika jde mílovými kroky vpřed a počet zachráněných životů roste. Pokud jí něco dělá vrásky na čele, pak to, jak podceňujeme dopravní nehody – v autě, na motorkách či populárních čtyřkolkách. A první pomoc – v té máme velké mezery.

Proč se vyplatí posilovat svaly ve čtyřiceti, padesáti i v šedesáti? A proč je dobré být v dnešní době „silná holka“? Je možné se i v šedesátce pochlubit hezkým pozadím? Na všechny tyto otázky najdete odpovědi v podcastu s neuvěřitelně aktivní ženou a odbornicí na výživu a cvičení s Danou Škorpilovou.

Napadlo vás někdy, že by vám prospěla plastika? A bojíte se zároveň, že výsledek bude spíše plastový než krásný? Podle Petry Moravcové, zkušené lékařky, která aktuálně vede i svou vlastní kliniku DiVine Clinic, není třeba podstupovat drahé a komplikované operace, ale vyplatí se investovat do pravidelné nadstavbové péče.

Jedním z nejlepších léků na špatnou náladu je domácí mazlíček. Podle veterinárního lékaře Leoše Železného ale umí zvířata s člověkem i větší divy: hlazení zvířecí srsti snižuje stres stejně jako vysoký tlak. A to mimochodem dokáže i pouhý pohled na rybičky v akváriu. Jenže zvíře znamená i dávku povinností, které je dobré promyslet před tím, než si nějaké pořídíte.

Aby novoroční předsevzetí skutečně fungovala, je třeba být co nejvíce konkrétní a nedávat si nereálné cíle. Vhodnější je postupná změna stravovacích návyků směrem k těm zdravějším, pro které můžete nadchnout celou rodinu. Protože nechceme lépe jíst jen kvůli hubnutí, ale zejména pro zdraví.

Radost k Vánocům patří. Někdy se může stát, že přes všechny starosti a úkoly všedních dní radost nevnímáme. Mindfulness nabízí příležitost k tomu se zastavit a otevřít radosti dveře. Přijměte pozvání k meditaci vnitřního úsměvu a další tipy, jak rozvíjet radost v sobě pomocí technik mindfulness.

Blíží se konec roku. Nestíháte vše, co jste chtěli nebo měli? Pronásleudjí vás myšlenky na to, co vše ještě nemáte hotovo? Vděčnost je kvalita, která nám může pomoci přerušovat evoluční nastavení pozornosti k negativnímu. Díky kultivování vděčnosti si můžeme vybudovat otevřenost k tomu, co je v našem životě pozitivní a je v pořádku.

Advent vstoupil do svého druhého týdne. Jak se máte? A jak se má vaše mysl? Je klidná nebo zahlcená? Podléhá tlaku zvenčí? Nesnažte se mysl vypnout. Místo toho otočte pozornost dovnitř k dechu a naučte se myšlenky pozorovat. V audiu vás lektorka mindfulness Marcela Roflíková provede meditací na zvuky a myšlenky a poradí trik, jak nechat starosti odplynout.

Konec roku nabízí příležitost vrátit pozornost „k sobě domů“. U sebe doma máme možnost si uvědomit jak se máme, co potřebujeme a co nám nejvíce může pomoci. Přijít k sobě domů nám umožňuje si uvědomovat naši zkušenost. Rozšířit pozornost z hlavy do celého těla. Můžeme si uvědomovat myšlenky, pocity i tělesné počitky. Přijměte pozvánku k meditaci a zastavení se a užijte si čas adventní všemi smysly.

Tělo máme jenom jedno. Přesto máme tendence spíše ho brát jako samozřejmost, nevěnovat mu moc pozornosti, dokud se neporouchá – nepřijde úraz nebo chronické bolesti. „Na ortopedické ambulanci a urgentním příjmu vidím, že lidem občas chybí zdravý rozum – buď jezdí se zanedbatelnýma drobnostma, jako drobné řezné ranky, klíště…, nebo když už je skoro pozdě. Chybí osvěta, která by učila lidi racionálně vyhodnotit, kdy vyhledat lékaře, a kdy si poradit sám,“ říká 27 letý ortoped Miloš Barna, aktivní sportovec. Ve svém volném čase se věnuje triatlonu – plavání, běh a cyklistiku doporučuje i svým pacientům. Působí v Motole a na klinice Barna Medical, kterou založil jeho otec MUDr. Miloš Barna, uznávaný odborník, který leta pracoval s vrcholovými sportovci. Jak náročná je práce ortopeda? Jaké sporty jsou vhodné, a jakým se raději vyhnout? A jak se starat o své klouby, aby dlouho vydržely?

Vypadat o 10 let mladší lze i bez faceliftu a dalších zákroků zvenčí díky face józe. „Mým cílem je umožňovat ženám i můžům vzít zodpovědnost za svoji krásu do svých rukou, aniž bychom byli odkázáni na um plastických chirurgů, máme na výběr. A to je obrovsky posilující,“ říká certifikovaná lektorka jógy Simona Rydlová. Zvrátit čas můžete v jakémkoliv věku a vždy bude výsledek znát. Přesto čím dřív začneme s obličejem pracovat, tím líp. Jako se vším i zde platí: lepší než řešit projevy, je udržovat svaly v kondici průběžně.

„Byl jsem zakřiklý stydlivý introvert, trémista,“ říká o sobě dnes úspěšný lekrtor komunikace ve firmách. Jaké jsou nejčastější komunikační bloky? A jak je rozpustit? Jaké nejčastější chyby v komunikaci všichni děláme? Jak se naučit lépe komunikovat, říct si o povýšení, prezentovat, navazovat nové kontakty, nebo zlepšit vztahy? O tom všem s hostem podcatu Petrem Jasinskim.

Přes 90 % dětí nastupujících do první třídy má vadné držení těla. Pokud k tomu ještě připočteme statickou zátěž ve školních lavicích, nošení těžké aktovky a dlouhodobé sezení u počítače, může tento problém přejít ve skoliotické zakřivení páteře, nebo dokonce skoliózu. Jaké sporty nejsou pro děti vůbec vhodné? Jak u dítěte skoliózu včas poznat? A co dělat dál, aby se situace nezhoršovala? Odpoví v rozhovoru rehabilitační lékařka a spoluautorka unikátní fyzioterapeutické metody Spirální stabilizace MUDr. Kateřina Smíšková.

Úkolem kouče je podpořit vás v objevení vaší jedinečnosti. Ať už vás trápí kila navíc, krize středního věku, jste nespokojení ve vztahu nebo v práci, právě kouč vám může pomoci jít si za svým. Koučování výborně pomáhá určit směřování života bez ohledu na to, jak moc si myslíte, že jste zrovna spokojení. V jakých oblastech života vám může kouč pomoci? Co vám může přinést výstup z komfortní zóny? A jak si poradit s tím, když nemám čas? Více se dozvíte v podcastu.

Celospolečenský tlak na ženy, co se týče vzhledu, požadavky na dokonalost těla, jsou veliké už od dětského věku. Není divu, že do dospělosti se s námi táhnou mindráky a komplexy méněcennosti. Bez ohledu na to, jak vypadáme, každou z nás něco trápí. „Od malička jsem měla ze svého těla mindráky. Právě burleska mi pomohla je překonat. Nezáleží na tom, jaké tvary máš. Každé tělo je tělem burlesky,“ říká performerka, lektorka školy burlesky Zorya Blue. Co je a co není burleska? Jak zatočit s mindráky? Jak rozkvést a přijmout svoje tělo? Cesta k sebevědomí a sebepřijetí může vést i přes burlesku. Prostředí neoburlesky nabízí posílení sebevědomí, komunitu a umění performingu. Zjistěte více v podcastu.

Studovala psychologii. Nyní se věnuje závěsné akrobacii na šálách a kaula józe. Ivana Kolcunová inspiruje ženy na cestě sebepřijetí v jedinečném představení The Same Self obnaŽENA, kde pět žen ztvárňuje čtyři fáze menstruačního cyklu: pannu, matku, čarodějku a stařenu. „Akrobacie je náročná, nutí mě být teď a tady, přivádí mě do přítomného okamžiku,“ říká Ivana, která ve volném čase organizuje workshopy závěsné akrobacie na šálách pro veřejnost a vede lekce kaula jógy. Jaká byla její cesta k sebepřijetí? Jak přijmout svoje emoce a nálady? Jak překonávat krize a náročné situace? A jak může pomoci jóga a odpočinek k maximálnímu výkonu? Dozvíte se v podcastu

Člověk je tvor společenský. Stojíme o spojení, přesto často ve vztazích raději padáme do mlčení, případně se držíme povrchních konverzací typu, co jsme kde viděli, zažili…, rozebíráme druhé, místo abychom mluvili o sobě. Jaké chyby v komunikaci s lidmi děláme a jak komunikovat lépe, abychom si byli blíž a předcházeli nedorozumění? O tom bude řeč s hostem podcastu psychologem a psychoterapeutem Tomášem Kvapilíkem.

Zamýšleli jste se už nad tím, zda žijete svůj život vědomě, nebo jste ve vleku vnějších událostí a svých nevědomých vnitřních programů? Jedete tzv. na autopilota? Vědecké studie tvrdí, že na situace reagujeme automaticky podle starých programů z 95 %. Jak změnit budoucnost, pokud se pořád chováme stejně? O tom, jak přeprogramovat svůj software – naše myšlení, cítění a jednání –, vám poví psycholožka, lektorka a koučka Radka Loja. Základem je pravidelná meditace, kdy náš mozek vstupuje do hladiny alfa a získává odstup od naučených myšlenkových vzorců a emocí. Trénovat mysl může začít každý hned teď.

Naslouchání je dovednost, která upevňuje a zlepšuje vztahy. Pomáhá snížit intenzitu silných emocí, získat přehled nad tím, co člověk opravdu prožívá, dává mu pochopení a přijetí, plnou pozornost a možnost nalézt vlastní řešení. Aktivní naslouchání pomáhá předcházet konfliktům v rodině i na pracovišti. Místo střetů vzniká blízkost a pochopení. Zvlášť účinné je aktivní naslouchání ve výchově dětí. „Děti prožívají neustále emoce, jsme to my rodiče, kteří jim pomáhají jejich emoce regulovat. V emočně vypjatých situacích je na nás být těmi dospělejšími,“ říká lektorka aktivního naslouchání Radka Schillerová. Jedná se o jednu z nejdůležitějších komunikačních dovedností 21. století, která buduje opravdový zájem, blízkost a důvěru. Nikdy není pozdě se ji naučit. Tipy na komunikační dovednost zlepšující vztahy se dozvíte v podcastu.

Finský koncept seberozvoje a sebepéče zakotvený v nejnovějších vědeckých výzkumech přírody, fyzického a duševního zdraví – Lesní mysl. Je založený na krátkých (cca 3 minutových) cvičeních nefyzického charakteru vedoucích k tréninku životní rovnováhy, nejlépe v lese, parku, zahradě. Umožňuje trénovat ztišení, zklidnění, dočerpání síly, umění vidět v sobě i okolo to dobré. Pěstuje odvahu klást si otázky, hledat a nacházet na ně odpovědi. Lesní mysl je vhodná pro každého, kdo je rád v lese, přírodě. Jak vycházky probíhají a kde najít průvodce? Nejen to se dozvíte v rozhovoru s certifikovanou instruktorkou Lesní mysli Johanou Pytlíčkovou.

Jóga, aromaterapie, dechová cvičení, meditace. Způsobů, jak harmonizovat svoje emoce a dostávat tělo do rovnováhy, je mnoho. Každý si může vybrat ten svůj. Jednou z cest je i terapie pomocí bio Bachových květových esencí. V hektické době poskytují sílu a moudrost ukrytou v květech rostlin, a to pouze v jedné jediné kapce. „Bachovky nám pomáhají být tady a teď, v přítomném okamžiku. Protože to, co už se stalo, nezměníme. A je jedno, zda nám myšlenky neustále utíkají do minulosti nebo budoucnosti. Pokud se teď a tady budeme strachovat z něčeho, co bylo nebo co bude, budoucnost nám uteče,“ říká lektorka jógy a spolumajitelka bio Bachových květových esencí Romana Kotěrová. Jak nám mohou pomoci bachovky harmonizovat emoce? A jak vybrat pro sebe vhodnou rostlinku? Dozvíte se v podcastu.

Žánr, který u nás získává na popularitě. Nový cirkus v sobě snoubí vrcholový sportovní výkon a umění. Lvy ani tygry v něm nenajdete, zato jsou tu hudebníci, tanečníci, herci a hlavně akrobati, kteří představují kousky, u nichž se tají dech. Mají akrobaté strach? „Musíte mít strach. Pokud nemáte zdravý strach, většinou se pak něco stane,“ říká akrobat a umělecký ředitel Losers Cirque Company Petr Horníček. Celoživotní samouk a všestranný umělec. V roce 2010 se svým kolegou Zdeňkem Moravcem jako DaeMen zvítězil v prvním ročníku soutěže Česko-Slovensko má talent. O této doby se věnuje umění, konkrétně projektům nového cirkusu. Jak trénují profesionální akrobati? Jak vznikají představení nového cirkusu? A jakou sportovní průpravu je dobré mít, než se vydáte na veřejné lekce gymnastiky či akrobacie? I to se dozvíte v podcastu.

Naše tělo je natolik inteligentní, že se dokáže vyléčit samo. Je ale potřeba dát k tomu prostor a čas. Právě ten poskytuje kraniosakrální terapie. Tato celostní metoda ošetření pracuje s kraniosakrálním rytmem, který je nazýván dechem života, pulzuje mezi mozkem a míchou. Metoda vychází z faktu, že se člověk rodí zdravý, ale vlivem stresu, úrazů nebo i pouhým nesprávným držením těla dochází k narušení kraniosakrálního rytmu, což se projevuje fyzickými či psychickými obtížemi a nemocemi. Kraniálka dokáže ulevit od bolestí těla, migrén, po úrazech, jako doprovodná léčba při různých diagnózách. Řeší také emoční a psychické bloky a z nich plynoucí problémy ve vztazích, traumata z dětství uložená v podvědomí, potíže s otěhotněním nebo třeba únavový syndrom. Jako jedna z mála metod je vhodná i pro miminka a těhotné. Jak terapie probíhá a v čem spočívá její účinnost? Poslechněte si rozhovor s kraniosakrální terapeutkou Evou Vojtěchovskou. Ve svých terapiích kombinuje kraniosakrální terapii s vizualizacemi.

Celé dny sedíme a pak se snažíme to honem dohnat. Často přistupujeme k pohybu jako k dalšímu výkonu – odběhat více kilometrů, rychleji, dát si pořádně do těla... Různé bolesti páteře, ale i únavové zlomeniny a namožení jsou výsledkem doby sedavé a jednostranné zátěže. „Problém dneška je, že sledujeme ostatní a zapomínáme sami na sebe, neumíme rozpoznávat, jestli je pohyb pro nás moc, málo, akorát. Ve sportu se obvykle zaměřujeme na výkon, co naše těla ale skutečně potřebují, často opomíjíme,“ říká pohybová specialistka Eliška Lechnerová, zakladatelka pohybového studia Pohni s lety v Letech u Dobřichovic. Více o tom, jak se hýbat s respektem k vlastnímu tělu a předejít tak různým bolestem pohybového aparátu, úrazům a namožení, se dozvíte v podcastu.

To, jakým způsobem jsme napojené na pánevní dno, vypovídá o tom, jak se cítíme, jako ženy. Pánevní dno je barometrem našich emocí – co je pro nás dobré, a co ne, kde jsou hranice našich možností. Ať už prožíváme radost, vzrušení, lásku, nebo naopak nepříjemné emoce jako strach, vztek, úzkost, které se často raději snažíme potlačit, všechny emoce zanechávají na svalech pánevního dna a ženských orgánech stopu. Nevětrané potlačené emoce se mohou projevit v podobě bolestivé menstruace, výtoků, endometriózu, cystami, myomy, rakovinou děložního čípku… a dalšími ženskými obtížemi. Odpovědí může být hormonální jóga pro ženy, o jejímž příznivém vlivu na zdraví existují četné studie. „Hormonální jóga je především hra s tělem. Nabízí nám možnost každý den se zastavit a otočit pozornost dovnitř do sebe. Porozumět fungování a funkcím svého těla a naučit se mu naslouchat a vyhovět by mělo být cílem každé z nás. Nikdo – žádný učitel, terapeut, doktor, nemůže vědět, jak se cítíte,“ říká lektorka hormonální jógy podle Dinah Rodrigues – Šárka Simonidesová. Její praxí prošlo přes 8000 žen. Loni vydala knihu Jóga pro holky ze Západu, v níž laskavě provází čtenářky ženskou cykličností a rolí pánevního dna v životě ženy. Poslechněte si více o její cestě k ženství v podcastu.

S příchodem jara mají játra a žlučník co dělat, aby se postaraly o přirozenou očistu našeho těla. Pomoci jim můžeme do velké míry tím, co si naložíme na talíř. Na drastické půsty a detoxy ale raději zapomeňte. Je čas zařadit přirozeně sladkou chuť, fermentované potraviny a vše, co právě raší a klíčí, ať už ze země, nebo z nakličovací misky na vašem parapetu. „Můžete tak pomoci předejít jarní únavě, alergiím i jarním chřipkám a dalším obtížím souvisejícím s přetíženými játry a žlučníkem,“ slibuje lektorka zdravého vaření Kateřina Halamová. Více o tom, jak podpořit jídlem svoje tělo na jaře, se dozvíte v podcastu.

Různě velká psychická traumata máme všichni. Jejich důsledkem je, že prožíváme v životě mnoho stresu. Když nám dlouhodobě chybí zklidnění a relaxace nebo prožíváme akutní velký stres, třeba ze ztráty blízké osoby, následky stresu na naše tělo dokážou být ničivé. Protože nashromážděná energie stresu v těle zůstává, způsobuje blokády na úrovni svalové, které se mohou projevit potížemi s dýcháním, bolestmi zad a jiných částí těla, mohou přijít ale i autoimunitní onemocnění, náhlé kolapsy a jiná psychosomatická onemocnění. „Pustit v takové chvíli všechno z hlavy a nedělat chvíli nic je pro mnoho z nás nemožné, pomoci mohou meditační techniky i speciální biodynamické masáže, které z těla vypouští stres,“ říká bývalá lékařka zdravotnické záchranné služby MUDr. Dana Hlaváčková. Ve své praxi kombinuje západní přístup k léčení s alternativními technikami energetické práce s tělem, jako jsou speciální biodynamické masáže, relaxační cvičení, meditace a jóga. Proč je nezbytné naučit se relaxovat a jak na to, prozradí v podcastu lékařka.

Doma covidu a homeofficu nám naložila spoustu stresu a s ním i kila navíc. Mnoho Čechů se přesunulo z nadváhy do obezity, která už výrazně ohrožuje naše zdraví. Kila navíc se střádají roky, není to ze dne na den. BMI a obvod pasu napoví o zdravotním rizicích, která s sebou nadváha a obezita nesou, mnohem víc než váha. Nepravidelná strava a dlouhodobé dietářství jsou podle nutriční terapeutky Jitky Jirků nejčastějšími důvody obezity. Přestat jíst a nehýbat se nefunguje. „Pro dlouhodobé udržení zdravé váhy je třeba jíst pravidelně a aktivně se hýbat v intenzitě, kterou potřebujete. A večer si dávat pozor na to, co jíme. Podstatné je také najít si ventil, kterým vypustíme nastřádaný stres. Pokud se nám toto podaří udržet, redukce nastane,“ slibuje nutriční terapeutka Jitka Jirků z Canadian Medical. Jak vybrat odborníka na výživu, abych nenaletěla? A co si dát na talíř? Více se dozvíte v podcastu.

Že lhát se nemá, víme všichni. Zatajování, předstírání, slibování něčeho, co nechceme nebo nemůžeme splnit, je přesto běžná komunikační praxe nás všech. Lhaním se okrádáme o autenticitu a s ní spojenou radost ze života, vyčerpává nás, kazí nám vztahy a může za většinu lidského stresu. Předstírat a lhát se učíme v dospívání a do jisté míry je to normální. Problém je, když se v předstírání ztratíme sami sobě a začne nás ovládat pasivní agrese. Pak přichází úzkosti, deprese, neuspokojivé vztahy i zdravotní komplikace. Naštěstí z toho existuje cesta ven – tou je radikální upřímnost. „Začněte mluvit o tom, co je vám líto, z čeho máte strach, na co se zlobíte, z čeho máte radost a za co se stydíte. Naučte se vyjadřovat svůj hněv,“ radí psycholog. Zatímco mluvení o emocích lidi sbližuje, mluvení o názorech nebo přesvědčování se o tom, kdo má pravdu, lidi rozděluje. Více v rozhovoru se Sebastianem Jamesem, psychologem a certifikovaným lektorem workshopů Radikální upřímnosti.