Mozaika

Petr Starec (1966) vystudoval archeologii na FF UK v Praze. Pracuje v Muzeu Prahy a specializuje se na archeologii středověké a novověké Prahy. Věnuje se hlavně poznání veřejných prostranství našeho hlavního města, městského opevnění a také pohřebištím. Dizertační práci věnoval archeologii Václavského náměstí, kde také teď několik let dohlíží na stavební práce spojené s revitalizací tohoto pražského náměstí a vede záchranný archeologický výzkum.

Doslova za dveřmi je vydání nového alba skupiny Květy. Bude mít název 41 minut. Tato novinka je desátou řadovou deskou skupiny a nemá prý žádný koncept. Zachycuje jenom radost z nápadů a také ze společného hraní. Vychází už tuto neděli a 18. prosince se bude křtít v pražském Paláci Akropolis a o den později v brněnské Staré Pekárně.

Do kin přišel film o údajné sebevraždě mladé ženy. Podle policie se Aneta zabila sama. Zasadila si devět bodných ran, z toho tři přímo do srdce. Případ se stal před deseti lety, ale někteří Anetini blízcí se s výsledky vyšetřování policie dodnes nesmířili. Filmový štáb v čele s Jiřím Sádkem se rozhodl vydat na horkou půdu a osudnou noc zrekonstruovat. I s rizikem, které cítil v zádech.

Co všechno lze ještě prozkoumat při psaní o vztahu současného města a vesnice? A co ještě zůstalo nezachyceno?

„Přijeli jsme připraveni a máme skladby dobře usazené,“ říká sbormistr Karel Dostál. Sbor má za sebou už 20 let společného zpívání. Jako u většiny školních souborů se jeho obsazení každoročně obměňuje. Působí na Gymnáziu Nový Jičín a svými koncerty obohacuje život v regionu. Kromě toho se i několikrát podíval do zahraničí.

12. srpna 2022 byl při vystoupení v New Yorku pobodán spisovatel Salman Rushdie. Po zotavení svůj zážitek s útokem zpracoval v knize Nůž, na jehož pražský křest se autor připojil přes videohovor.

Architektura ČSSR 58–89. Pod tímto tak trochu akademickým názvem se skrývá celovečerní dokumentární film režiséra Jana Zajíčka, který se právě dostává do našich kin. Snímek diváky uvádí do postavení architektů v socialistickém Československu a seznamuje s nejvýraznějšími stavbami zmíněného období. Jak v rozhovoru s redaktorem Tomášem Pilátem říká režisér Jan Zajíček, právě setkávání s architekty, z nichž někteří už odešli, pro něj bylo velkým zážitkem.

Jaká je reakce dětí na „dospělá“ témata – lásku, rozchod, smrt nebo konec světa? Tyto otázky si v inscenaci Medea’s Children klade původem švýcarský režisér Milo Rau společně s dětskými herci a ansámblem belgického divadla NTGent. Představení uvede festival Národního divadla Pražské křižovatky.

Co spojuje životopisný film o posledních šestnácti letech Bedřicha Smetany a celovečerní kinodokument o výpravě do Papui-Nové Guinei? Je to osoba Marka Najbrta.

Na scénu Národního divadla v Praze se po 45 letech vrací Fibichova opera Šárka. Tento mýtický příběh bude v rukou dirigenta Roberta Jindry a německého režiséra Kaye Linka.

Změnila nějaká kniha váš život? Pohled na svět? Názor na život a vztahy? Přiměla vás začít dělat něco jinak? Právě o to se zajímal Aleš Palán a výsledkem je další soubor rozhovorů nazvaný Tahle kniha ti změní život. V něm si povídal právě s těmi, které literatura a síla slov zavedla určitým směrem.

Budova Federálního shromáždění, Nová scéna, plavecký stadion v Podolí nebo hotel Thermal v Karlových Varech… pro někoho ikonické, ale i vášnivé spory vzbuzující stavby nedávné historie. Do kin tento týden vstupuje první film, který uceleně mapuje československou architekturu druhé poloviny 20. století s názvem Architektura ČSSR 58–89. Stojí za ním režisér Jan Zajíček a také Vladimir 518, zejména jako autor námětu a kreativní producent.

Město Litovel v Olomouckém kraji bude mít na největším sborovém koncertu roku svého zástupce. Sbor zpěváků z celé České republiky rozšíří mladá generace – studenti zdejšího gymnázia. Aleš Spurný pokračoval i v říjnu v mapování příprav, které provázejí nácvik převážně českého repertoáru na tento koncert.

Operu Leoše Janáčka nastudoval kanadský režisér Robert Carsen, hlavní roli Matěje Broučka ztvárnil britský tenorista Nicky Spence. Inscenace vznikla v koprodukci Národního divadla Brno, Královského divadla v Madridu a Státní opery v Berlíně.

Její tvorba změnila pohled na pařížské předměstí. Emigrantka z Polska, která se usadila ve Francii. Dnes patří k nejvýznamnějším představitelkám architektonického stylu zvaný brutalismus, který je patrný i v Paříži a hlavně jejím okolí. A který se pro svou, mnohdy na první pohled, mimořádost, stal i ve Francii obdivovaný. Iwona Buczkowska se ale rezolutně brání být součástí nějakého hnutí nebo stylu. Své projekty dělá prostě tak, jak se jí líbí.

V dalším díle seriálu o architektuře a urbanismu ve Francii se zaměříme na nový pohled na městkou výstavbu a nové projekty. Kolektiv Bellastock sdružuje v Paříži a regionu Ile de France odbornice a odborníky nejen v architektuře, ale i sociologii, ekologii nebo cirkulární ekonomii. Jak by měla vypadat ideální městská výstavba i urbanismus budoucnosti?

Moderní způsob bydlení – a to pro všechny, nejen pro bohaté. Už ve 30. letech vznikla slavná Athénská charta, jejímž hlavním zastáncem byl švýcarský architekt Le Corbusier. Jak se ale dařilo zejména po válce dodržovat a stavět podle tohoto konceptu? Jedním z příkladů je pařížské předměstí, kde vznikaly domy a celé komplexy s teplou vodou i ústředním topením. Další díl seriálu o architektuře a urbanismu, tentokrát s historikem Loïcem Vadelorgem.

Jak se rozrůstala Paříž, jedno z největších hlavních měst Evropy? Vznikem mnohdy nových měst na předměstí nebo spojením menších obcí. Dnes působí francouzská metropole dojmem, jako by byla téměř bez konce. Na předměstí Paříže se často experimentovalo víc než ve středu hlavního města. Příkladem je i jeden z projektů obytných domů v obci Créteil. Právě tam se totiž nachází komplex budov zvaný „květáky“.

Komfort a luxus vlastní koupelny i kuchyně. Ve Francii se po válce nastolila nová bytová výstavba a urbanistický záměr se podepsal na jedinečné podobě francouzských měst. Obří výstavbě nových sídlišť ale po 20 letech odzvonilo a jednotný styl se přestal líbit. Jak vypadá centrum a jak předměstí ve Francii? O architektuře a urbanismu se dozvíme víc od architekta Paula Landauera.

Nejlepším tuzemským dokumentem je Dům bez východu Tomáše Hlaváčka, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Prezidentka režiséra Marka Šulíka. Ocenění za nejlepší debut získal snímek Šedá zóna Daniely Meressy Rusnokové. Cenu publika dokument Dajori Martina Páva a Nicolase Kourka. Za přínos světové kinematografii byl oceněn přední představitel tchajwanské nové vlny Tsai Ming-liang.

Román Canto ostinato po Seifertově ceně znovu potvrzuje, že jde o jeden z nejpozoruhodnějších textů posledních let. Státní cenu za překladatelské dílo získala skandinávistka Dagmar Hartlová.

Přední německojazyčné divadelní scény jako Berliner Ensemble, Schaubühne Berlin, Schauspielhaus Bochum nebo Volksbühne Berlin přivítá Pražský divadelní festival německého jazyka. V jeho rámci bude tradičně udělena i Cena Josefa Balvína za nejlepší českou inscenaci původně německojazyčného textu, která letos připadne pražskému Divadlu Letí. Kromě exkluzivního výběru výrazných inscenací slibuje festival i nabitý doprovodný program. Začíná zítra a potrvá do 7. prosince.

Na scénu Národního divadla v Praze se ve čtvrtek 7. listopadu po téměř padesáti letech vrátí opera Zdeňka Fibicha Šárka. Tento mytologický příběh z českého dávnověku bude v rukou německého režiséra Kaye Linka a hudebního ředitele Opery Národního divadla Roberta Jindry. Nejen o Fibichově hudbě s námi hovořil Robert Jindra společně s barytonistou Svatoplukem Semem, který v inscenaci vytvoří roli knížete Přemysla.

Ve Dvořákově síni pražského Rudolfina začíná 2. listpadu 12. ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného. Tato podzimní hudební přehlídka nabídne až do 9. listopadu celkem 5 recitálů, na kterých se představí domácí i zahraniční umělci a umělkyně. Program hned prvního koncertu je zatím zahalen rouškou tajemství. Poslechněte si reportáž Daniela Jägera.

Proč vydává francouzské nakladatelství éditions MeMo knížky z nakladatelství Baobab, jak vypadá jejich vydání Dášeňky a co na něj říkají francouzští čtenáři? Jak vznikla mezinárodní akce Oko do světa, která proběhla také u nás, v Táboře? O tom si redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková povídala s francouzskou nakladatelkou Christine Morault. Poslechněte si celý rozhovor.

Architektka Klára Koldová (1990) a produktový designér Eduard Herrmann (1989) jsou manželé a teprve loni spolu založili studio Nami ñami. Jejich budoucí cestu jim ukázal mimo jiné i pobyt v Portugalsku, kde byli na kreativní rezidenci. Tvořili tu hlavně rukama a suroviny čerpali z místních zdrojů. Dnes si chtějí jít vlastní cestou, spolupracovat a dělat udržitelný design z lokálních materiálů.

Čtvrttón Karla Ančerla je název koncertu, který se uskuteční dnes v pražském Rudolfinu. Půjde o vzpomínku na zavražděné hudebníky, kteří působili v orchestru dirigenta Karla Ančerla v terezínském ghettu. Kromě repliky někdejších koncertních programů zazní i pražská premiéra Skladby pro smyčcový orchestr v čtvrttónech.

Premiérou inscenace opery Výlety páně Broučkovy v režii Roberta Carsena bude zítra zahájen 9. ročník mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno 2024. Do moravské metropole přijede i proslulá Staatskapelle Berlin se svým novým šéfdirigentem Christianem Thielemannem. Na podrobnosti jsme se ptali uměleckého šéfa opery Národního divadla Brno Jiřího Heřmana.

O smrti si většinou moc nepovídáme, a proto se na ni nepřipravujeme, kritizuje nás režisér Viliam Poltikovič. Do kin teď aktuálně vypouští další snímek, kterým to chce změnit. Když se bojíme smrti, bojíme se i života, říká. Podle něj jsme pak jednodušeji manipulovatelní a vydíratelní.

Snaha o vývoz bolševické revoluce do světa vedla před sto lety k polsko-ruské válce. Ze svědectví Isaaka Babela zachyceného v jeho novele Rudá jízda i života samotného autora vychází inscenace Jana Horáka Zabít člověka, která má dnes premiéru v pražském Studiu Hrdinů. Společně s režisérovou rok starou adaptací Stařeny Daniila Charmse je součástí zamýšlené volné trilogie.

Velká světová jména jazzu, soudobé vokální hudby, alternativního hip hopu i world music na pomezí s klasikou, české premiéry a unikátní jednorázové projekty. To vše přinese 28. ročník mezinárodního festivalu Prague Sounds, který se uskuteční od 3. do 20. listopadu v Praze. Součástí festivalu bude také pocta Karlu Krylovi. Podrobnosti nám prozradil ředitel festivalu Marek Vrabec.

V den vzniku samostatného československého státu je dobré si připomenout také fakt, že naše země byla vždy nejen zemí Čechů a Slováků, ale také křižovatkou kultur a lidí různých národností. K otevření se světu významně přispěly události roku 1989 a sametová revoluce. Zlomové události v tehdejším Československu s námi prožívalo také mnoho lidí, kteří přišli do naší vlasti odjinud. Ať už za prací či za studiem, láskou či pocitem bezpečí. Dnes jsou z nich naši spoluobčané.

Jako dílo o toužení po tvorbě a tvorbě touhy chápe fiktivní románovou autobiografii Virginie Woolfové tvůrčí tým inscenace Orlando. Na příběhu několik set let trvajícího života hlavní postavy sleduje povahu lidské identity, proměňující se společenské reality i literatury samotné. Do hlavní role obsadil nový kmenový režisér Městských divadel pražských Marián Amsler Vojtěcha Franců. Premiéra proběhne 26. října v divadle Komedie.

V roce 1925 byla svatořečena a roku 1997 prohlášena za učitelku církve. Ve stejném roce na sebe upozornila mladá autorka Lenka Lagronová hrou o jejím životě – Terezka. Lagronová se v ní opírá o životopisná data svaté Terezie z Lisieux, ale i deníkové záznamy a duchovní texty. Nastudování Radovana Lipuse je věnované letos zesnulé herečce Simoně Postlerové, která měla v inscenaci účinkovat.

A je to tady! Kinofilmové milující kvalitní dokumentární snímky se opět vydávají do Jihlavy, která se skrze renomovaný festival zase po roce, ale tentokrát na celých deset dní, stává centrem dokumentárního filmu. A jako vždycky se tu bude živě debatovat, přičemž tvůrci s diváky splynou v jeden celek. Je příjemné to každoročně sledovat.

Spisovatel, překladatel, redaktor a bývalý ředitel Národní knihovny Argentiny Alberto Manguel je u nás známý především coby esejista a autor knih o čtení jako Knihovna v noci, Cestovatel, věž a červ nebo Dějiny čtení. A právě na čtení se ho také ptala redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková.

Zuzana Smatanová alias SJU (1988) se narodila na Slovensku. Po absolvování VŠE v Praze odjela studovat finance na Kingston Univerzity do Londýna. Její dědeček ji na cestu věnoval svůj starý klobouk, který Zuzana nosila o víkendech do londýnských hudebních klubů. I přes to, že studovala ekonomii, táhlo ji to spíše uměleckým a hlavně hudebním směrem.

Introspektivní ponor do mysli a duše nemocného starce, hořkost i humor bizarních situací, ale i děs a dojetí. To vše nabízí právě vydaná nová kniha Dr. Alz spisovatele Miloše Urbana

Elitní světové orchestry, návraty slavných osobností a ansámblů, nové tváře v českých a festivalových debutech, světové a české premiéry. Nejen to nabídne od 12. května do 3. června příštího roku jubilejní 80. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.

Pražské centrum DOX ožije už tento pátek skladbami Ondřeje Pivce v orchestrální úpravě. Známý klávesista a skladatel tam vystoupí s kapelou Kennedy Administration, kterou spoluzaložil, a také se SOČRem. Pivcovy skladby publikum poprvé uslyší se symfonickým orchestrem v zádech.

Je osm hodin padesát dva minut a za dvě minuty zazní signál k odjezdu vlaku. Vlak ale nikdy do svého cíle nedorazí. Námět ke hře 100 songů si jeden z nejúspěšnějších dramatiků současnosti, německý autor Roland Schimmelpfennig, vypůjčil z tragické události roku 2004. V Madridu tehdy došlo k masivnímu teroristickému útoku. Pro Novou scénu Národního divadla v Praze hru nastudoval režisér Štěpán Gajdoš.

Touha po změně repertoáru přiměla Pražský filmový sbor k zapojení se do projektu Tisíc hlasů adventu. Soubor vznikl pro potřeby Pražského filmového orchestru s dirigentem Jiřím Koryntou a jejich denním chlebem je filmová, seriálová a videoherní hudba. Účast v projektu je pro ně osvěžením si toho, co zpívávali kdysi.

Do koncertů velkolepého projektu Tisíc hlasů adventu zbývá něco málo přes dva měsíce, do hromadné zkoušky ve vinohradském Studiu 1 Českého rozhlasu pak tři týdny a tři dny. Jaké jsou pocity členů, respektive členek seniorského pěveckého sboru Rosanka z pražských Kobylis? Zvládnou vše náležitě nacvičit, nebo by potřebovali více času? Připravují se také doma? A jak tráví své volné chvíle?

Mnoho dětí to při hodinách hudební výchovy slyšelo: „Raději mlč!“ A tak se vytvořil blok k cestě k vlastnímu hlasu. A pro ty, kteří hledání hlasu nevzdali ani v dospělosti, byly vytvořeny speciální pěvecké kurzy a z jejich frekventantů později vznikl Pěvecký sbor Gambale, který se bude účastnit projektu Tisíc hlasů adventu. Je to pro sbor velká výzva a zúročení mnohaleté snahy. V čele sboru stojí sbormistryně Eva Šormová, která byla hostem ranní Mozaiky na Vltavě.

Dá se bydlet ve věžovém vodojemu? Ano dá. Jeden takový stojí ve Vratimově na Ostravsku. Jak dát technické stavbě novou funkci se dozvíte ve třetím díle seriálu věnovaného konverzi věžových vodojemů.

Stáří, autenticita i atmosféra místa – to vše jsou hodnoty, které můžeme spatřovat na technických stavbách, jako jsou věžové vodojemy. I ty dnes můžou sloužit jako rodinné domy, penziony nebo bytové domy. Věžovým vodojemům a jejich nové funkci je věnován i náš nový seriál. V prvním díle se vydáme do Slezské Ostravy.

V šedesátkách letech začal zásobovat vodou vysoké pece v ostravských železárnách. Dodnes se nám zachoval ve své téměř původní podobě. Řeč je o věžovém vodojemu v Dolní oblasti Vítkovic. A jemu je také věnován druhý díl seriálu o věžových vodojemech.

V penzionu s kruhovou základnou byste jen těžko hledali pravé úhly. Takový stojí v Bohumíně. Dříve to byl věžový vodojem. Více o využití původní technické stavby pro nové účely se dozvíte v pátém díle seriálu věnovaného konverzi věžových vodojemů.

Zdařilá konstruktivistická stavba na předměstí Karviné sloužila dříve jako vodojem. Dnes je z ní bytový dům. Jak proměnit technickou stavbu na obyvatelný objekt? To je téma čtvrtého dílu seriálu věnovaného konverzi věžových vodojemů?