Kecy a politika

Mluvili jsme o tom, co je nového v Čínské lidové republice, jaká je její momentální ekonomická kondice a jak se připravuje na nového vládce v Bílém domě. Rekapitulovali jsme změny v čínské politice v posledních letech a její postupnou změnu ekonomické orientace v důsledku deglobalizace a vliv této politiky na zbytek světa. Pokusili jsme se odpovědět na otázku, jaký řetězec událostí může spustit postoj Trumpa k Číně na politické a ekonomické zájmy Evropy a České republiky, a pokusili jsme se objasnit, jaký je skutečný vztah Číny k Rusku a jaká je její role ve válce na Ukrajině.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Minulou středu jsme byli svědky dvou zlomových okamžiků, jejichž dopad nám dojde až za řadu let. Nejprve zvítězil v amerických prezidentských volbách Donald Trump. Současně se v Německu rozpadla vládní koalice a začátkem nového roku budou předčasné volby. Ve dvou zemích, na nichž je Česká republika ekonomicky a politicky závislá, tedy dochází nebo nejspíš ještě dojde k zásadní změně politické garnitury. Zatím nevíme, jaké rysy bude mít tzv. trumponomika. Bude se v USA skutečně výrazně více těžit ropy a plynu, takže poklesne jeho cena na světových trzích? Sníží Trump firemní daně na 15 procent? Připraví mu Elon Musk deregulační revoluci v byznysu? Anebo bude nová americká administrativa vůči světu uplatňovat agresivní celní politiku? Vyvolá to hospodářskou válku mezi různými zeměmi?

Jaké budou vztahy mezi americkým prezidentem a pravděpodobným německým kancléřem Merzem, který je bývalý investiční bankéř? Vyjedná si Německo zvláštní podmínky exportu do USA? A jak to ovlivní českou ekonomiku? Tyto a další otázky naznačují, že bychom mohli být svědky zlomové éry, kdy se přistoupí k řešení dlouhodobě nahromaděných problémů (přeregulovaná ekonomika, válka na Ukrajině). Otázkou je, co to bude znamenat pro českou politiku, která z toho vychází jako odvozená aktivita.

V jiné části podcastu se zabýváme americkou volební kampaní, která znamenala triumf podcastových médií, jež měla hlavní politický vliv na distribuci informací mezi Američany. Co by Petros Michopulos poradil českým politikům, kdyby jim chtěl něco poradit? A jak by vypadal tiktokový komunikační formát pro ministra Jurečku?

V prosinci to bude 30 let od chvíle, kdy Ukrajina podepsala tzv. Budapešťské memorandum, které jí výměnou za přesun jaderných zbraní do Ruska mělo zajistit nedotknutelnost hranic. Memorandum podepsali představitelé Ruska, Velké Británie, USA a Ukrajiny. Dnes už víme: kdyby si tyto zbraně Ukrajinci ponechali, nejspíš by se dnes na jejich území nebojovalo. O to víc, že se svými 176 mezikontinentálními střelami s jadernými hlavicemi byla Ukrajina třetí největší jadernou mocností. Tlak Západu a Ruska byl tak silný, že nakonec vyměnila hlavice za podpis dohody, kterou Rusko už v roce 2014 rozhodlo ignorovat. Jak dnes vypadá situace na rusko-ukrajinském bojišti? Ukrajinský generál Marčenko nedávno prohlásil, že fronta na Donbase se zhroutila vinou nedostatku zbraní, lidí a špatného vedení. Nutno podotknout, že objem západní pomoci Ukrajině se letos zmenšil a z 61 miliard dolarů, které schválil Kongres USA, dorazilo do Kyjeva necelých deset procent. Bidenova administrativa také blokuje snahy Ukrajiny udeřit na území Ruska. Změní něco v tomto směru americké prezidentské volby? Politický analytik Jefim Fištejn soudí, že nový prezident Trump je příznivcem strategie známé jako "mír skrze sílu." Podle něj se bude snažit dostat ruského prezidenta Putina k jednacímu stolu a situaci nějak vyhrotit – buď uzavřením příměří, nebo vyššími dodávkami vojenské techniky. Fištejn byl jedním z mála českých pozorovatelů, který předpověděl výsledek amerických voleb. Domnívá se, že tentokrát nebudeme svědky obyčejné výměny jedné politické administrativy za druhou, ale půjde o hlubší politický zvrat.

Rok od nástupu Roberta Fica do funkce slovenského premiéra se řada věcí změnila. Svou zahraniční politikou způsobil, že Slovensko se dostalo do částečné mezinárodní izolace, alespoň ve vztahu k západoevropským spojencům v EU. Rovněž Visegrádská skupina kvůli rozporům ohledně vztahu Slovenska a Maďarska k ukrajinské válce je „u ledu.“ Premiér Fico však jako první evropský premiér v éře Putinovy války vystoupil v ruském propagandistickém pořadu 60 minut, kde si stěžoval na země EU, které dodávkami zbraní údajně prodlužují válku na Ukrajině. Těžko říct, zda si uvědomil, že hovoří s reprezentantkou země, která podle mezinárodních institucí má dnes více politických vězňů než v Brežněvově éře. Je logické, že se zemí s tak protizápadní politikou nechce Fialova vláda pořádat společná zasedání obou kabinetů. V podcastu oba autoři zdůrazňují, že mohou mít k zahraničním aktivitám maďarského premiéra Viktora Orbána výhrady, ale musí uznat, že sleduje maďarské národní zájmy. Politika premiéra Fica je spíše imitací Orbána. Jak nedávno v Právu napsal dlouholetý Ficův spolupracovník a diplomat Peter Weiss – orientace na Maďarsko je v rozporu s celou logikou moderních slovenských dějin. Otázkou je, zda Andrej Babiš bude Fica v jeho politice následovat, protože řadu věcí už v minulosti od něj opsal. Vznikne tak nějaká verze populistického Československa?

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Má fotografování jako obor ještě smysl v době, kdy každý má svůj malý fotoaparát v mobilu? Jak je dnes obtížné konkurovat umělé inteligenci, když s ní soutěžíte o lepší fotku? A jsou na jiných místech na světě lepší barvy? O těchto a dalších otázkách s fotografem a cestovatelem Radimem Bulínským, který letos v soutěži Czech Photo obdržel první místo v cestopisné fotografii a v národní části mezinárodní soutěže byl třetí. Jak se liší Sumatra, Madagaskar, severní pól a Island z hlediska práce fotografa? Proč nemá rád pouliční fotografování a jak experimentuje ve svém ateliéru, kde vytváří abstraktní fotky? Jak zachytit fotoaparátem rozprsklá vajíčka, do nichž současně střílíte airsoftovou pistolí? A závěr diskuse jen pro fajnšmekry: režisérka Karolína Lukášková a Radim Bulínský vášnivě debatují o tom, jaký fotoaparát je lepší, a dospívají k závěru, že v mnoha směrech je stále ještě nepřekonatelná černobílá fotka.

Předsedové tří stran koalice SPOLU podepsali memorandum, že na podzim 2025 znovu společně půjdou do sněmovních voleb. V podcastu řešíme několik otázek, jako například: Je SPOLU jenom taktická varianta koalice, nebo hlubší spojenectví, které může vyústit v integraci všech tří stran? Petr Fiala chce střednědobě vytvořit jednu formaci, ale co na to ostatní? Projekt SPOLU je současně zkázou i spásou pro všechny subjekty. Na jedné straně přináší nadprůměrně dobré volební výsledky každé ze stran. Současně někteří členové koaličních stran mají dojem, že jim bere stranickou identitu a že nejsou v rámci značky SPOLU vidět jako jednotlivá entita, což ohrožuje jejich budoucnost. Zároveň vnitřní logika politického fungování nutí všechny tři strany zůstávat v jedné koalici. Když se vyhraje, je to znamení úspěchu tohoto projektu. Když se prohraje, je o důvod víc zůstávat pospolu, aby menší strany nepropadly při samostatném postupu. Petros Michopulos soudí, že vnitřní kritika SPOLU za neviditelnost je jenom výmluva těch, kteří nedokážou úspěšně prodat svou politiku. Za to nemůže uskupení SPOLU, ale neschopnost vysvětlovat lidem svůj program.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Jaký je plán ODS na vítězství v příštích volbách? Je opravdu reálné, aby ODS měla přes 20 %? Dělá to vláda dobře nebo ne, a jaké má nesplněné úkoly? Je pozice Petra Fialy v ODS pevná? A proč Saša Vondra obchází konference, kterých se účastní komunisté a páté kolony? A šel by na akci Motoristů?

Olomoucký sjezd KDU-ČSL patřil k tomu typu stranických setkání, pro něž se vžil pojem "záchranářský." Většina delegátů si uvědomovala vážnost celostátních stranických preferencí a výrazně pozměnila užší vedení lidové strany. Ukázalo se, že konzervativní křídlo, které pokukuje po spolupráci s hnutím ANO, má nanejvýš 20 procent delegátů. Nakonec zvítězili centristé kolem Marka Výborného, kteří získali větší pravomoci při sestavování krajských kandidátek do budoucích sněmovních voleb. Zvítězila také orientace na spolupráci s předvolební koalicí SPOLU, i když většina delegátů zároveň tvrdila, že po příštích volbách musí být strana připravena na samostatný postup. Největší vyjádření nedůvěry zaznamenal kandidát na prvního místopředsedu a ministr životního prostředí Petr Hladík. Naopak z místopředsedů byla největším počtem hlasů zvolena Monika Brzesková, starostka Kravař. V rozhovoru pro CNN Prima News prohlásila, že bere svou misi jako záchranářskou práci a je pro ni morálně nepřijatelné to, co udělal hejtman Jan Grolich, který dal najevo, že si počká na výraznou prohru po volbách a pak možná, snad, něco pro KDU-ČSL udělá. Brzesková naopak prohlásila, že ona na ten "Titanik" jde a odmítá taktizovat, co bude nebo nebude. O těchto a dalších věcech pojednává podcast Kecy a politika.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Po třiceti pěti letech vystoupila ze Sociální demokracie na protest proti směřování strany a jejímu příklonu ke komunistům. Stejně jako její pradědeček, který také ve dvacátých letech protestoval proti spolupráci socdem s komunisty. Mluvili jsme o tom, jestli je koalice Stačilo jedinou možností, jak zachránit Sociální demokracii, a o tom, že spolupráce Konečné s Maláčovou nakonec nebude fungovat. Může se stát, že komunisté na společné kandidátce vykroužkují sociální demokraty? Také jsme mluvili o společných rysech Zemana a Maláčové a o nedostatku leaderů v české politice. A dozvíte se, jakou si nechal udělat Jiří Paroubek bustu.

Žijeme v éře přechodu, kdy staré vazby a koalice padají a vznikají nové. Na krajské úrovni vznikají nečekaná spojenectví (ANO, SPD), staré strany hledají nové tváře do svého čela (Piráti, lidovci) a naopak staré tváře (Kalousek) se pokoušejí stvořit novou stranu. Mezitím Andrej Babiš vydává jedno protikladné prohlášení za druhým a levice se snaží obrodit přes manifest progresivismu. Podaří se jim to? A kdo nakonec zamíchá kartami?

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Pár dní před natočením rozhovoru pro podcast Kecy a politika oznámil místopředseda vlády Marian Jurečka, že chce příští týden obhájit funkci předsedy KDU-ČSL. Bavíme se o řadě věcí: Jací jsou voliči lidovců a jací by měli být? Proč průzkumy veřejného mínění lidovce spíš podhodnocují, i když volební výsledky v různých typech voleb nejsou až tak tragické? Jak se šéfuje straně, která má voliče už jen v určitých regionech a navíc už jen v určitých okresech? Stojí za projektem SPOLU? Cítí satisfakci, že jeho hlavní kritici z jižních Čech se nedostali ani do krajského zastupitelstva? Jak se mu žije s tím, že si ho víc váží voliči SPOLU než členové KDU-ČSL?

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

V podcastu se zabýváme situací uvnitř vládní koalice i opozice. Sociální demokracie se definitivně vydává na cestu spojení s KSČM. Nová předsedkyně Maláčová sice říká, že na komunistických kandidátkách nebudou, ale její pravá ruka a současně nový místopředseda Radek Scherfer se před čtrnácti dny v Ústeckém kraji na komunistické kandidátce objevil. V politických kruzích se šíří mýtus, že program Antibabiš nefunguje. V prvé řadě nejde o program, ale o červené linie, které naznačují, kam mohou politické strany ve vztahu k Andreji Babišovi zajít, aniž by zradily všechno, na čem stojí – od krytí Babišova střetu zájmů, přes jeho budování penězovodů od státu na Agrofert, až po účast ve společenství Patrioti pro Evropu, které nadbíhá zájmům Ruska. Postoj Antibabiš musí být pochopitelně doplněn o vlastní koncepci modernizace společnosti a ekonomiky. Zabýváme se tím, zda se nerozběhl proces odcházení Petra Fialy. V poslední době udělal příliš mnoho chyb, krajské volby nedopadly pro vládní strany nejlépe a rekonstrukce vlády nebyla využita jako příležitost vnést dynamiku do vládního přešlapování na místě. Dnešní situaci vládních politiků můžeme označit slovy "čekání na černou labuť" – tedy očekávání nepředvídané události, která uvede vládní změny do pohybu. V opačném případě si strany vládní koalice jdou pro zaslouženou porážku ve sněmovních volbách.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Speciální dvouhodinový rozhovor s autorem desítek odborných publikací o vojenských technologiích. Zároveň je celoživotním obchodníkem s moderní vojenskou technikou, včetně sofistikovaných dronů používaných ukrajinskou armádou. Probrali jsme dramatickou změnu taktiky v současném konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, jak se měnilo nasazení zbraní v průběhu konfliktu, a jaká je úroveň zbraní Ruska a Západu a v čem jejich kvalita určuje průběh války. Vyhrál by Západ konvenční konflikt s Ruskem? A mnoho dalších témat souvisejících s konfliktem na Ukrajině.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Tématem podcastu je, jak výsledek senátních voleb ovlivní českou politiku. Sociální demokracie si celá léta stěžovali, že "neumí" senátní volby, protože volební systém do senátu jednostranně nahrává stranám středu a pravice. Před dvanácti lety však získala v horní komoře absolutní většinu ČSSD a vytlačila z ní do té doby dominantní ODS. Také Andrej Babiš si celá léta stěžoval na nepřející dvoukolový volební systém. Nyní ANO získalo 8 mandátů z 27, což je, přepočteno na jednotlivé strany, nejvíc v jeho historii. Z jiného pohledu však strany vládní koalice v součtu zvítězily v poměru 15 ku 10. Co z toho vyplývá? Hnutí ANO má na celostátní úrovni takovou dominanci jako svého času ODS a ČSSD. Když však tyto strany byly na vlně, získávaly 18-23 mandátů během jedněch voleb. Babišových osm senátorů je proti tomu slabý odvar. Svědčí to o více věcech. Jednak se senátní volby stále více regionalizují a personalizují. Lidé často dají hlas silné osobnosti před loajalitou ke stranám. Babišova strana také není ve druhém kole přijatelná pro středostavovské voliče středu a pravice, aby byli schopni upřednostnit ji ve druhém kole před jinými kandidáty. V podcastu také rozebíráme záhadný úspěch profesora Balíka na Šumpersku, vítězství plukovníka Šlachty na Břeclavsku a summit budoucí vládní koalice, který se sešel u příležitosti 80 narozenin Miloše Zemana na jihočeské Hluboké.

Se spisovatelkou a novinářkou Adélou Knapovou nebudeme politizovat o ruské válce, úloze Putina a Zelenského. Adéla už řadu měsíců žije v ukrajinském Charkově a velmi dobře zná každodenní život normálních lidí, s nimiž se rozhodla sdílet osud ostřelovaného města 15 kilometrů od frontových bojů. Rozebírá v českých médiích nepříliš frekventovaná témata, jako jsou násilné odvádění mužů do války, skrývání mladých chlapců před odvody, brutalita náletů ruských dronů na civilní cíle v Charkově, život tamních umělců, a vůbec jaké to je žít v 21. století bez elektřiny a vody. Spisovatelka Knapová si myslí, že ze současného utrpení ukrajinských lidí vzniká nová, zřetelně antiruská identita. Stejně tak nezastírá, že část mužů trpí posttraumatickou stresovou poruchou, což je po válce bude značně handicapovat. Jaký bude Charkov po válce?

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Mimořádný speciál Kecy a politika pojednává o rozpadu vlády Petra Fialy, který nastal krátce po odvysílání našeho posledního podcastu. Odvolání Ivana Bartoše předcházely dva příběhy. Jeden souvisí s výsledky krajských voleb, v nichž dominovala opozice a vládní Česká pirátská strana utrpěla tragickou porážku. Už od víkendu se na pirátském fóru živě diskutovalo o jejich dobrovolném vystoupení z vlády, o to víc, že předseda Bartoš rezignoval na funkci předsedy. Druhý příběh začal prvního července, kdy pod taktovkou Bartoše bylo spuštěno digitální stavební řízení, které nefungovalo. Bartoš dostal dva termíny na opravu a žádný nebyl dodržen. Když se tyto dva příběhy protnuly, výsledkem bylo rozhodnutí Petra Fialy navrhnout odvolání ministra Bartoše z vlády. Udělal to však velmi překotně a jeho argumenty nebyly dostatečně vysvětleny. V reakci na to Piráti tyto věci interpretovali jako lidsky nevhodné chování a politický podraz. Bartoš tím u části voličů získal statut mučedníka, na něhož byla spáchána zrada. Tento starý pirátský étos ("pusťte nás na ně") může u části jejich voličů zafungovat. Fiala tím tak příliš nezíská, ale hodně ztratí. Jak bude vypadat budoucí čtyřkoaliční vláda? A povede Fiala koalici SPOLU opět do voleb?

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

V nejnovějším podcastu analyzujeme výsledky krajských voleb, mimořádně ve stominutovém formátu. Z výsledků vyplývá, že tyto volby daleko více rozhodli voliči vládní koalice, kteří evidentně nepřišli, než voliči opozice, kteří naopak přišli a většinově hlasovali pro Andreje Babiše. Klademe si otázku: Jak se dají v kraji vyhrát volby a eliminovat pokusy přeměnit regionální hlasování v celostátní referendum o vládě? Co stojí za fenoménem Jana Grolicha? Proč je jedinou poraženou v řadách vládních stran Alena Schillerová? Z jakého důvodu Karel Havlíček připomíná postavu z písně skupiny Abraxas s názvem "Karel"? Půjdou Turek s Babišem před sněmovními volbami do koalice? A hlavně: Co by měl udělat Petr Fiala? Není to na rezignaci, jako v případě šéfa Pirátů Ivana Bartoše? Nebyl by lepší řízený odchod, například do bruselských sfér? Autoři se pozastavují nad dvojsečnou hrou hejtmana Kuby. Na jedné straně dosáhl fantastického volebního výsledku. Na straně druhé není schopen udržet své ego na uzdě a vedení ODS se mstí za nedostatek uznání a úcty k jeho volebním výsledkům v posledních letech. Pokud by po odchodu Fialy někdo rekonstruoval vládu, musel by v ní být i Kuba. Pak by se ukázalo, jestli jeho rady jsou univerzálně platné. Do podobného rizika však jen tak nepůjde.

Kompletních 102minut o všem možném na Forendors.cz

Jak se stal ministrem a chtěl to vůbec? Kolik naschválů mu udělal Miloš Zeman a jakými triky blokoval jeho jmenování? Jak se daří Pirátům a budou schopni oslovit své voliče? A dělá to vláda dobře? Kdy skončí válka na Ukrajině a jak? Bude muset Ukrajina obětovat své území a co bylo smyslem ofenzívy u Kursku?

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Tlaková níže Boris způsobila před krajskými a senátními volbami rozsáhlé povodně na většině území. Na jedné straně obrovská tragédie a škody v řádu desítek miliard korun. Na straně druhé jsme byli svědky z větší části perfektně fungujícího integrovaného systému a pouze - na rozdíl od roku 1997 - jednotek tragicky zesnulých. Samozřejmě, že tu byly tragické situace typu zhroucení břehu řeky nebo špatně vyhodnoceného termínu evakuace ze strany primátora Opavy a starosty Krnova. To jsou věci, které nikdy předem nedokážete odhadnout a odvrátit. Také se rozběhne veřejná diskuse, jestli je normální nestavět přehrady, suché poldry a retenční zařízení jen kvůli odporu jednotlivců, aby pak v následných povodních trpěly desetitisíce lidí. Tyto záplavy úplně zatemnily nadcházející krajské a senátní volby. Zároveň nasvítily výrazné osobnosti z řad hejtmanů, primátorů a starostů. Někoho Boris udělal, jiného "oddělal." K těm prvním určitě patří hejtmané jako Kuba, Grolich, Suchánek, Pecková, Bělica, Schrek a Červíček. V novém podcastu si také klademe otázky: Měly by se krajské a senátní volby odložit? A kdo zaplatí škody? Nejde zase o další socializaci ztrát? Anebo to už neodmyslitelně patří k rysům tzv. nárokové společnosti, v níž žijeme?

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Jak se vietnamský kluk z Kroměříže dostane do pražské redakce. Proč vietnamské matky chtějí, aby jejich děti byly zubaři. Proč je Vietnam v české politice opomíjený a přitom tam žije tolik lidí s pozitivním vztahem k České republice. Jak se Vietnam změnil za posledních třicet let a jak se v něm žije pod vládou komunistické strany. A jaký je rozdíl mezi komunistickou vládou v Číně a ve Vietnamu? A mnoho dalších zajímavostí o Vietnamcích a Vietnamu.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Tomio Okamura a SPD sice útočí tu na migranty, tu na Fialovu vládu, ale největší nebezpečí je čeká od politiků a stran, které jsou jim nejblíž. Nejdříve je opustil bývalý volič Václav Klaus, který začal podporovat Motoristy. Následně je opustili dlouholetí evropští partneři (Salvini, Le Penová, Wilders) a společně s Andrejem Babišem se zasloužili o to, že Okamura nemohl vstoupit do evropské frakce Patrioti pro Evropu. Nyní ho opouští také Miloš Zeman, který byl nedávno na sjezdu SPD a ještě v létě 2019 téměř přesvědčil premiéra Babiše, aby Okamuru vzal do vlády výměnou za sociální demokracii. Ti všichni se nyní k Okamurovi obracejí zády a chtějí jenom jediné - přerozdělit si jeho hlasy. Tomia Okamuru proto neohrožuje současná vládní koalice, protože její voliči by k němu stejně nepřešli. Jeho hlavním nebezpečím je, že protestní hlasy si přerozdělí ANO, Motoristé a Stačilo! Právě na tomto půdorysu má podle hlavních politických scénáristů (Babiš, Klaus, Zeman) vzniknout nová vládní většina. A aby to byla skutečná většina, potřebují právě Okamurovy hlasy. Tomio to už před několika týdny vycítil a před krajskými a senátními volbami vytvořil předvolební koalici s Rajchlovou stranou PRO, Trikolórou a Svobodnými. Podle předvolebních průzkumů však tato sestava příliš na voliče nezabírá. SPD proto šlápla na plyn a zveřejnila sérii fotografií, na nichž jsou vesměs lidé afrického původu, kteří mají vystrašit českou populaci. Může být takový způsob volebního marketingu úspěšný, když současně nenabízí lepší vizi světa? A není už Okamura na vedlejší koleji, kam ho přesměrovali jeho nejbližší?

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

O tom, jak se Němci nejvíc bojí toho, aby se jich okolní státy nebály, protože s nimi chtějí obchodovat. Proč ale zároveň neví vůbec nic o svých sousedech a trochu je ignorují. Jaké byly největší chyby Angely Merkel a proč je její obraz v České republice jiný než v Německu. O neuvěřitelné byrokracii v Berlíně a lásce Němců k papírové byrokracii, která vede k zaostávání Německa v moderních technologiích. O vztahu Němců k Rusku a o tom, že NDR vznikla už za Římské říše a co to znamená pro příští volby a kdo bude v Německu za rok vládnout.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Za tři týdny začnou krajské volby a na veřejnosti se objevují poslední průzkumy. Levé části politického spektra dominuje ANO, střed a pravá část jsou roztříštěné. Podle průzkumu agentury Kantar má Babišovo hnutí v různých krajích v průměru mezi 14-20 procenty rozhodnutých volit ANO. Jednou tolik má i potenciálních voličů ochotných za určitých okolností hnutí vhodit svůj hlas. Platí pravidlo, že čím menší kraj (Karlovy Vary, Liberec, Pardubice), tím je větší pravděpodobnost, že lokální strana může "přemoci" ANO. To je příklad Libereckého kraje, kde minule měli Starostové pro Liberecký kraj téměř dvojnásobek hlasů než ANO. Agentura Kantar ukazuje, že by za určitých okolností mohli svůj úspěch zopakovat. Volby v roce 2020 byly ve znamení velkého úspěchu stran dnešní vládní koalice, takže se předpokládá mírný ústup ze slávy. Otázkou je, jaký bude osud opozičních stran typu KSČM, ČSSD nebo SPD, které nijak nezáří, a navíc musí bojovat o voličské hlasy s hnutím ANO. Je to paradox: tyto strany silně buší do vládní pětikoalice, ale ve skutečnosti odtud k nim téměř nikdo nepřijde. Jejich potenciál je naopak mezi voliči ANO, na které se lídři těchto stran bojí útočit ze strachu, že je Andrej Babiš příští rok nevezme do vlády. Hodně to připomíná situaci před sněmovními volbami v roce 2021, kdy se Andrej Babiš sice chtěl pokusit sám sestavit vládu, ale neměl dostatečně silné koaliční partnery. Bude se podobná situace opakovat? Pravděpodobně ne, protože na krajské úrovni jsou vztahy ANO a dalších stran méně vyhrocené než na celostátní úrovni. I tak může ANO zaznamenat nepoměr mezi počtem vítězství a počtem získaných hejtmanských křesel. Nechme se překvapit. Už 20. září.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Měl by Marián Jurečka znovu kandidovat na předsedu a chtěl by ho nahradit Jan Grolich? A zůstal by ve straně, pokud by na sjezdu vyhrál Jiří Čunek? Jak se mu žije s panem Kšiltovkou a jak moc bere jeho rady vážně? Věří si na vítězství a obhajobu mandátu a proč nakonec zvolil cestu kandidatury pod značkou Spolu a ne KDU-ČSL? Proč mají lidovci tak malé preference a kde se stala chyba? Dlouho jsme se bavili o tom, že u lidovců musí dojít k zásadní změně a kam by se měli vydat, aby našli nové voliče. A povede taková změna k rozštěpení KDU-ČSL?

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

V novém podcastu se vracím k události, která ovlivnila tvář české politiky. Třetího září 2022 se uskutečnila na Václavském náměstí statisícová demonstrace, kterou organizovala do té doby skupina neznámých aktivistů z okruhu antiwaxerské scény. Nebylo to klasické vystoupení proti vládě, z velké části spíš proti režimu, který Fialova vláda představuje. Na pódiu se neobjevili ani šéfové parlamentní opozice Babiš nebo Okamura. Prvně jmenovaného organizátoři nenáviděli kvůli jeho postojům v době covidu, druhého zase podezírali z toho, že opozičnost jen předstírá a jde mu jen o moc. Hlavní organizátor demonstrace, Ladislav Vrabel, představil program Česká republika na 1. místě. Jednoznačně jde o jinou vizi vývoje Česka - vystoupit z EU, NATO a omluvit se Rusku. Série demonstrací měla velký vliv na jazyk a politický styl v celém Česku, který nabyl na konfrontačnosti. Od prvních chvil se pro organizátory a demonstranta vžilo označení dezolátně, podle části účastníků, kteří vypadali na něco mezi homeless a deprivanty. Sám Vrabel je temná postava s dvaceti exekucemi a řadou soudních řízení. Jeho snahy sjednotit antiwaxerskou scénu byly neúspěšné. On sám kandidoval ve sněmovních volbách za uskupení Chcípl PES a neuspěl. Tmelem hnutí dezolátů se stala až Putinova válka na Ukrajině. Tahle válka a její odpor k pomoci Ukrajině sjednotil řadu opozičních skupin a iniciativ. Zpětně to mělo vliv i na parlamentní opozici a její témata. 

Analytička Kateřina Hloušková vyvrací řadu mýtů, které fungují v obecném povědomí. První: české školství je podfinancované. Jasnými argumenty dokládá, že za posledních devět let vzrostl rozpočet tohoto resortu o sto procent, což nemá obdobu v jiných oblastech. V poměru k HDP jsme také nad průměrem Evropské unie a vynakládáme na školství více peněz než sousední Rakousko. Říká, že neplatí úměra, že více peněz znamená automaticky lepší výsledky. Důvod? Sama říká, že neexistuje žádný způsob zpětné vazby, který by školy hodnotil jak po stránce kvality výuky, tak třeba efektivity vynakládaných peněz. Také vyvrací pověru, že čeští učitelé jsou přetížení měřeno počtem žáků na jednoho učitele. Dokládá, že dnes je v Česku 11 žáků na jednoho učitele, zatímco například ve Francii 17. Popisuje také testování PISA, kde čeští žáci a studenti sice jsou nad průměrem EU, ale neustále klesají. Podle ní je nejvíc alarmující 60procentní funkční negramotnost učňů z maturitních oborů. Zamýšlí se také nad tím, jak je možné, že evidentní úspěch v podobě digitalizovaného přijímání studentů na střední školy není více oceňován. V podcastu se také bavíme o koncepci lyceí, jimž Hloušková věří jako možnosti rozšířit počty budoucích řemeslníků, kteří budou šířeji připraveni na život.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Před vládní lidovou stranou jsou nejen zářijové krajské a senátní volby, ale především říjnový sjezd. Různá křídla KDU-ČSL jsou zajedno v jedné věci - měl by z pozice předsedy odejít Marian Jurečka. Je to paradox: Jurečka určitě patří ke třem nejlepším ministrům ve Fialově vládě, ale řadě funkcionářů se zdá, že jednak volební preference nejsou nic moc, a současně, nebo především, že neplní povinné "kvóty" na zaměstnávání členů KDU-ČSL ve státních institucích. Střet mezi různými křídly je na pořadu dne už od doby, kdy Marek Výborný přestal být předsedou poslaneckého klubu a uvnitř se začala formovat frakce, kterou uvnitř KDU-ČSL někteří členové nazvali slovem "čunkofleci." Vnějškově se vymezovala na tématu kulturních válek a v posledních týdnech se k nim otevřeně přidal i senátor Jiří Čunek. Ve skutečnosti jde o to, jestli budoucnost KDU-ČSL je v samostatném postupu, jak navrhuje Čunek, nebo v rámci volební koalice SPOLU. V případě Čunkova vítězství je nabízen i přeskok z Fialovy vlády do možné budoucí Babišovy. Podstatnější je něco jiného: KDU-ČSL by měla přestat snít o české společnosti jako o rurální barokní krajině s elektřinou. Jen za posledních 34 let se Česko dramaticky proměnilo a s ním i různé společenské skupiny. Lidovci se nemůžou držet svého stabilního voličského elektorátu a musí se názorově rozkročit. Politika je o reprezentaci zájmů a oni si musí najít skupiny, které budou chtít, aby je právě oni reprezentovali. Bez toho jsou a budou stranou minulosti. Lidsky skončí možná v nebi, ale politicky v zapomnění.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Profesor politologie Stanislav Balík si řekl, že psát texty o komunální a regionální politice je důležité, ale možná ještě důležitější je pokusit se změnit českou politiku. Bavili jsme se o jeho překvapivé senátní kandidatuře na Šumpersku, skautingu, problémech Jesenicka a Sudet obecně, a ve druhé části hlavně o školství. Snažíme se přijít na to, proč chybí ve veřejném životě integrující osobnosti. Mluvíme o knize kandidáta na amerického viceprezidenta Vance. Stanislav Balík si myslí, že v lecčems se jeho popis někdejších bohatých průmyslových oblastí Spojených států, dnes chudých regionů, hodí na české pohraničí. Zamýšlí se nad tím, jak tomuto kraji pomoct a srovnává to se situací v bývalém východním Německu. Ptáme ho, jestli stát příliš nezasahuje do vědeckého bádání, když svými obrovskými granty orientuje například humanitní vědce primárně na tři oblasti: dezinformace, konspirační teorie a resilienci. Ptáme se ho, jestli nedevalvuje kredit vzdělání, když si někteří lidé "obstarávají" tituly z podřadných vysokých škol, aby se měli čím prezentovat před a za jménem. V závěru se snažíme zjistit, co přednáší studentům na kurzu s názvem Zločin a politika.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Za poslední rok postihlo hnutí ANO několik velkých afér. Ve vazbě skončil pardubický primátor, pravomocně za korupci byl odsouzen moravskoslezský hejtman, nedávno prasklo na středočeskou exhejtmanku, že svým blízkým rozdávala statisícové odměny, a minulý týden si policisté přišli pro chomutovského primátora a kandidáta hnutí ANO na budoucího ústeckého hejtmana. Tyhle věci se pochopitelně stanou každé politické straně. V hnutí ANO to však bude systémovější problém. Ryba smrdí od hlavy a regionální politici ANO vědí, co v minulých jedenácti letech všechno prošlo Andreji Babišovi, takže zkouší, kam až mohou zajít. Navíc ANO je velmi malá strana, kde stačí ovládnout místní sdružení tím, že sem přivedete dvě rodiny. V ANO se tento model chování šíří jako virová epidemie, takže Babiš potřebuje stůj co stůj ovládnout ministerstvo vnitra, aby ho skandály jeho spolustraníků politicky neohrožovaly. Europoslanec Filip Turek řekl, že jeho tajným snem je Robert Šlachta jako budoucí ministr vnitra. Byl to shodou okolností právě Šlachta, který stál u vzestupu Andreje Babiše, když v červnu 2013 provedl razii na Úřadu vlády a kriminalizoval část politické reprezentace. Nakonec všechno skončilo jen u několika podmínek, za což se mu vysmál i Miloš Zeman. Šlachtovi to ovšem nebrání stylizovat se do pozice posla spravedlnosti. Tentokrát si bude testovat svou podporu v senátních volbách na Břeclavsku. V této situaci je dobré sledovat média nakloněná exprezidentu Václavu Klausovi, která se systematicky snaží rehabilitovat politiku Andreje Babiše. Chtělo by se v duchu jejich vystoupení říct: Andreji, vrať se, vše odpuštěno, a hlavně nás vezmi s sebou do vlády.

Dnešní speciál je aktuálně o povolební situaci ve Venezuele, ale nejen o ní. Hodně jsme se bavili o cestě Nicolase Madura k moci a tom co vedlo k současné situaci. V souvislosti s tím jsme probrali i situaci v dalších zemích v regionu. Jaroslav Bílek velmi zajímavě vysvětloval rozdíly mezi jednotlivými autoritářskými režimy v Jižní Americe a velmi zajímavým způsobem popsal proč dnes diktátoři a autoritáři po celém světě potřebují volby a nepotřebují tanky.

V okurkové sezóně se velkým tématem stal výrok ministra financí Stanjury, že zveřejní parametrů státního rozpočtu bude až koncem srpna, kdy jde tento zákon do Poslanecké sněmovny. Důvod? Ministři by se prý zbytečně během prázdnin hádali. Faktem je, že jim resortní rozpočty poslal už koncem června - a boje stejně začaly. Jako první zahájil dělostřeleckou palbu jeho předchůdce Miroslav Kalousek. Kritizoval vládu za strukturální deficit, což je jeden z pomocných ukazatelů, který vypovídá o veřejných financích. Co bylo skutečným smyslem odstřelování Stanjury? A co myslela další exministryně financí Schillerová, když napsala, že "peklo zamrzlo" a že souhlasí s Kalouskem? Bude nakonec Kalousek na billboardech hnutí ANO? A jak je to se "skrýváním" části rozpočtu do fondu dopravy? A proč se tomu dává kriminální ráz? Autoři podcastu Kecy a politika se také věnují rozpočtu ministerstva školství, který se za posledních devět let téměř zdvojnásobil. Navíc ministr Bek chce dalších 30 miliard, jinak vyhrožuje odstoupením. Ptáme se: není absurdní financovat školství bez vazby na počty vzdělávaných dětí? A proč vlastně je každý patnáctý učitel(ka) ředitelem školy? Petros Michopulos nakonec soudí, že celý svět spasí viagra.

V rozhovoru se senátorem a hejtmanem královehradeckého kraje Martinem Červíčkem se pokoušíme dopátrat toho, jak vznikl byrokratický bermudský trojúhelník, kde se ztrácí iniciativy a nápady. Nebo jsou za tím spiklenci, kteří vytváří systém neprostupných regulací, takže výsledným dojmem je, že nic nejde a nic se neprosadí? Martin Červíček prošel různými patry státní správy - od řadového policisty na okresní správě, přes krajského šéfa a policejního prezidenta, až po zastupitele a hlavu hejtmanství. Zajímala nás jeho zkušenost s byrokracií a to, co si myslí o skutečných problémech lidí. Jako bývalého fotbalového rozhodčího se ho také ptáme na nedávné fotbalové mistrovství Evropy a co říká tomu, až fotbal začne řídit umělá inteligence.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Evropa se stává bitevním polem v hybridní válce ruského prezidenta Putina. Je to třeba jasně popsat a nesnažit se donekonečna vciťovat do bezpečnostních zájmů Ruska. Rusko, jak říká sám Putin, nemá hranice, takže jeho potřeby jsou neohraničené. Ve skutečnosti zde probíhá nová studená válka, kterou by měl někdo označit, jak to ve svém projevu ve Fultonu udělal britský politik Churchill. Nový podcast Kecy a politika probírá vnitropolitickou situaci hlavně v Německu a Rakousku. Jeho autoři naznačují, že jsme dlouho byli slepí a hluší vůči ruským hrozbám. Ani ruská invaze na Ukrajinu řadu zemí Evropské unie neprobudila. Maďarský premiér Orbán na jedné straně trpí spasitelskými komplexy a pohrává si s představou Velkého Maďarska. Neuvědomuje si, že ve skutečnosti boxuje v jiné váhové kategorii a hraje jen roli užitečného idiota Vladimíra Putina. Podobně jako italský politik Salvini nebo rakouská strana Svobodní v čele s Herbertem Kicklem. Právě v době, kdy byl ministr vnitra v Kurzově vládě, pokusila se ruská vojenská rozvědka GRU prostřednictvím svých kontaktů ovládnout rakouskou kontrarozvědku. Co se stane, až Kickl vyhraje zářijové rakouské volby? A bude ho následovat Andrej Babiš, který s ním sedí v politické frakci Patrioti pro Evropu? Největšího vítězství zatím dosahuje prezident Putin na poli informační války, kdy se daří prosazovat jemu nakloněná myšlenková schémata. Filosof Karl Popper kdysi napsal, že tolerance je ok, ale pokud chceme tolerantní přístup nabídnou i netolerantním, stane se, že ve jménu tolerance o tuto toleranci přijdeme. To je podstata dnešních nekonečných a nikdy nekončících debat o svobodě slova. 

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Válečná reportérka Lenka Klicperová se po měsíci pobytu na Ukrajině vrátila do Česka a přináší svědectví o situaci na několika místech rusko-ukrajinské fronty. Popisuje různé podoby války, počínaje miliónovým Charkovem, ležícím dvanáct kilometrů od frontových bojů, přes Kramatorsk, jehož sociální život rozkládají vojáci na odpočinku. Klicperová se svou kolegyní Janou Andert byly také první české novinářky, které měly možnost mluvit s ruskými zajatci v přísně střeženém ukrajinském vězení. Co jim řekli, kromě toho, že ve vězení vyrábí vánoční stromečky pro Ukrajince? Jedním z velkých témat jsou také ruské útoky na ukrajinskou energetiku, jejichž výsledkem je fungování pouhých dvaceti procent zdrojů a obrovské výpadky světla a tepla, a to jen pár kilometrů od slovenských hranic. A jak dnes funguje proslulá jednotka Azov, dnes přejmenovaná na třetí šturmovou?

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Autoři se snaží odpovědět, jestli poslech politických podcastů není jen forma rafinované onanie. Prozrazují, co čtou nebo poslouchají za hudbu, zda kniha Americké elegie pomůže Donaldu Trumpovi ke zvolení prezidentem, kvůli čemu odstoupil protidrogový koordinátor vlády Vobořil, jestli už konečně vznikne Kalouskova strana, zda Pětikoalice může vyhrát sněmovní volby a jak asi bude vypadat nová vláda ANO, Stačilo! a Motoristé/Přísaha. Řeší, jak by měl eventuálně vypadat nový předseda pirátské strany, odpovídají na to, jestli poslouchají speciály toho druhého a hlavně: jestli skutečně vojensky napadnou Maďaři Slováky. Petros Michopulos se nebrání ani odpovědím typu, jestli má skutečně vždycky pravdu a jestli se reálná informace, že když doma otevře ledničku, vždycky mu z ní vypadne Andrej Babiš.  

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

S Josefem Šlerkou z Univerzity Karlovy a investigace.cz jsme mluvili hlavně o sociálních sítích a o jejich fungování, zneužívání a využívání v politice. Zajímalo nás jak fungují algoritmy jednotlivých sociálních sítí a jak je ovlivňuje zapojení neuronových sítí. Jak funguje TikTok a jak moc je ovlivňován jejich zaměstnanci nebo čínskou komunistickou vládou. Jak by měli k TikToku přistupovat politici a jak vyřešit Sofiinu volbu mezi být či nebýt na TikToku.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Skončilo mistrovství Evropy ve fotbale, do Prahy přijel kolega-streamer Ishowspeed a maďarský premiér Viktor Orbán vyrazil na velké světové turné. Během 12 dní absolvoval pět misí, přičemž o té jedné, vedoucí do Moskvy, neřekl ani svým nejbližším spojencům. Bývalý maďarský velvyslanec v Česku, Varga, o něm říká, že "ztělesňuje falešné představy Maďarů o vlastní historii, jakousi idealizovanou směs Františka Josefa, Horthyho a Kádára. Ale on je něco úplně jiného. Jeho režim připomíná ideál moderního ruského (mafiánského) samoděržaví než ideál Západu." Proč vlastně jel do Moskvy, když mu Putin nebyl schopen nabídnout ani jeden ústupek, jímž by zdůvodnil svou mírovou misi? A proč se o totéž neúspěšně pokoušel v Číně? Výsledkem je, že se v rámci Evropské unie dostal do totální izolace - jeho spojenci jím opovrhují a pro Rusy s Číňany je příliš malý pán na velké dohody. Když má někdo velké ambici a malý politický potenciál, většinou končí jako pucflek velmocí. V jeho případě Ruska. A co na to Andrej Babiš? 

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

V novém speciálu jsme sem povídali s novinářem, fotbalovým romantikem a komentátorem podcastu Kudy běží zajíc, Janem Podroužkem. Jak hodnotí fotbalové mistrovství Evropy? Taky nesnáší milimetrové ofsajdy, které berou tomuto sportu krásné zážitky ze vstřeleného gólu? Neřídí už fotbal umělé inteligence, když video zabírá 29 částí těla každého hráče a informace o jeho pohybu odesílá do "centrálního mozku lidstva?" A co míč, uvnitř kterého je speciální senzor? Neberou tyhle věci fotbalu kouzlo nepředvídatelnosti? A jak se bude dál fotbal vyvíjet? Neskončí tam nakonec děti, které by dřív šli na atletiku? Potřebuje Česko víc fotbalistů z Afriky, aby se na národní úrovní stalo konkurenceschopným? A proč české mužstvo hrálo tak blbě? 

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

V posledních týdnech se zkřížily všechny větve jedné trestně právní kauzy, která se vleče už od roku 2016. Do širšího povědomí vstoupila s názvem Čapí hnízdo. Andrej Babiš myslí na všechno, a proto kromě štábu právníků vybudoval na Čapáku také kapličku věnovanou památce svatého Antonína. Když začal Petros zpochybňovat moc a vliv tohoto svatého z Padovy, najednou se nahrávací zařízení ve studiu zastavilo a my poprvé v historii museli předtáčet úvod. Jestlipak je Andrej Babiš taky takhle trestán? A co policisté, žalobci a soudci, kteří už léta zametají jeho kauzy pod koberec? V novém podcastu to bereme všechno popořádku - dotační podvod, křivá svědectví, odložená reklamní větev, tajemná cesta na Krym, zajišťovací příkazy, výpověď Aleny Schillerové před olomouckým soudem. A jaké z toho všeho vyplyne poučení? Budeme se muset hodně snažit, abychom po příštích parlamentních volbách udrželi současnou míru gangsterismu a nesklouzli ke Slovensku. Zvládneme to? 

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Karlovarský filmový festival se chýlí ke konci, a tak jsme dnes udělali speciál s Pavlem Strnadem z Negativ Films. Pavel je dlouholetým předsedou Asociace producentů v audiovizi, členem prezídia České filmové a televizní akademie a členem European Film Academy. Mluvili jsme o tom, jak politika ovlivňovala film před rokem 1989 a jak ho ovlivňuje dnes, a jestli vůbec lze, aby politika filmové řemeslo neovlivňovala. Protože je držitelem devíti Českých lvů za nejlepší český film a produkoval další desítky filmů, povídali jsme si i o veselých historkách z natáčení třeba filmu Rok ďábla nebo Aloise Nebela. Dále jsme diskutovali o tom, jak je důležitý Karlovarský filmový festival pro české filmaře, jaké má postavení ve světě filmu a co vlastně českému filmu přináší. Také jsme mluvili o tom, že čeští filmoví profesionálové jsou integrální součástí globálního světa filmu a proč je potřeba si dávat pozor, abychom o takovou dovednost nepřišli.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Ti tři se sešli ve Vídni a vytvořili evropskou frakci Patrioti pro Evropu – Orbán, Kickl a Babiš. Všichni tři sice podepsali manifest oslavující svobodu a kritizující Evropskou unii, ale v praktické politice uvnitř svých zemí se chovají přesně naopak – centralizují moc a jejich ideálem je větší moc státu v ekonomice. V jedné poloze mají společné voličské skupiny – vesměs venkovské a starší ročníky. Spojují je také silné vazby na Rusko, což dává jejich spojenectví velkou toxicitu. Souběžně na evropské úrovni dochází k dalšímu převrstvování frakcí. Hlavní české strany však nepatří mezi tři hlavní proudy (lidovci, socialisté, liberálové), takže získat silné „evropské ministerstvo“ bude docela těžké. A do toho lidovkyně Šojdrová, která chce přepočítat hlasy z nedávných voleb.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Hostem rozhovorového speciálu podcastu Kecy a politika je Hana Marvanová Kordová. Je nejen senátorkou, ale i právní zástupkyní rodin obětí vraha Davida Kozáka, který v prosinci 2023 zastřelil na pražské filosofické fakultě 14 lidí a dalších 25 zranil, z toho deset těžce. Jako jedna z mála mohla číst dopis, který o svých činech, včetně vraždy dvou lidí v Klánovickém lese, napsal. Mluví o jeho psychologickém profilu. Jeho chladný, analytický mozek jí připomíná postavu Hannibala Lectera z filmu Mlčení jehňátek. V první části podcastu se bavíme o slabých místech části vyšetřovacího spisu, který minulý týden předložili policisté a státní zástupci bezpečnostnímu výboru Poslanecké sněmovny. Dospíváme k názoru, že pro společnost je důležité vědět, jak a proč došlo k tomu, že se nadějný student Kozák změnil ve střílející zrůdu. Sdělení státní zástupkyně Murínové o vrahovi Kozákovi na bezpečnostním výboru je pro společenskou katarzi nedostatečné. Mlčení médií v posledních šesti měsících je z tohoto pohledu obrovskou rezignací na roli, kterou mají plnit. O důvod víc, proč je v protokolech z usnesení tolik nesrovnalostí, které vyvolávají zbytečné domněnky a konspirační teorie.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

V posledních týdnech je předseda STAN Vít Rakušan v centru vládní politiky. Nejdříve prosadil dva návrhy na jmenování nového člena Evropské komise, což - zdá se - nebude jeho favorit Danuše Nerudová, ale Jozef Síkela. Zároveň hledá nového ministra průmyslu a obchodu, který bude klíčovou osobou při vyjednávání o stavbě nových bloků jaderných elektráren. Zatím preferuje loajalitu ke své osobě, a proto v zákulisí mluví o nominaci prvního místopředsedy hnutí STAN, Lukáše Vlčka. Jestli do tohoto rozhodování nevstoupí premiér, těžko říct, do čeho vstoupí, protože před novým ministrem budou těžká rozhodování, která ovlivní českou energetiku na desetiletí dopředu. Jmenovat do této funkce nezkušeného místostarostu malého města je čisté šílenství. Z vedení STAN se také ozývá, že pokud nebude navýšen rozpočet ministra školství o 38 miliard, což by znamenalo nejvyšší nárůst v historii, chce STAN odejít z vlády. A do třetice se ve středu schází mimořádná schůze sněmovny k závěrům vyšetřování ohledně prosincového masakru na filosofické fakultě. Řadě lidí se zdá, že šéf pražské policie Matějček nepravdivě informuje a ministr vnitra Rakušan mlží. V tomto bodu si autoři podcastu opravdu nerozuměli. Naopak v hodnocení plukovníka Šlechty, který zneužívá smutek pozůstalých, přičemž sám má tuny másla na hlavě, si rozuměli velmi dobře. 

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

O čem jsme se s Michalem Šnobrem bavili? Green deal nikdo měnit nebude. Jestli potřebujeme nové jaderné bloky teď není jasné a vědět to budeme možná za deset let. Vedení ČEZ přesluhuje a řídí českou politiku. Elektřiny bude v Česku vždycky dostatek. Budoucnost energetiky je decentralizace výroby, ale tu nikdo neřeší. Místo toho všichni zašlapávají OZE do země. 

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Andreje Babiše po příštích sněmovních volbách? A co na to jeho protestní voliči, kteří ještě kritičtěji než dnešní vládu vidí hnutí ANO? Jak překousnou situaci, kdy ve straně Motoristé sobě, kterou do sněmovních voleb zřejmě také povede Turek, najdou na kandidátce lidi typu Borise Šťastného, symbolizujícího nejhorší éru pražské ODS? Znamená to, že pražská galerka si našla nový politický objekt? Na sociálních sítích se mezitím různá křídla pirátské strany snaží na sebe hodit vinu za špatné volební výsledky do EP, když klesli ze 14 na 6 procent. Řada pirátů kritizuje Ivana Bartoše, přestože pirátský předseda je přesně tím typem politika, který svým umírněným přístupem přitahuje většinového voliče České pirátské strany. Kdy už u Starostů skončí nekonečné obhajoby profesorky Nerudové, že všechno udělala dobře? Politika nezná lítost a tahle veřejná demonstrace dobrých úmyslů začíná unavovat. To francouzský prezident Macron vsadil všechno na jednu kartu a po prohraných evropských volbách vyhlásil předčasné parlamentní volby. Jejich výsledek příští týden může pohnout evropskou politikou. 

Nepřeměňují se centra měst v kulisy bez života? Skončí Česko jako muzeum pro zahraniční turisty? Zemřelo Václavské náměstí, které bylo staletí srdcem hlavního města i celé republiky? Bude z toho jen prostor, kde se šlape odněkud někam a pořádají se tam politické demonstrace? Tyto a další otázky jsme položili Regině Loukotové, architektce a rektorce soukromé vysoké školy Archip. Jak se podle ní architektura vyrovnává s dramaticky měnícím se životním stylem? Jak hodnotí vylidňování centra Prahy, kde je už čtyřicet procent všech bytů v režimu Air bnb? Proč nemá nic proti mrakodrapům? A jaké světové město podle ní za třicet let nejvíce rozkvetlo? V podcastu architektka Loukotová vzpomíná na navrhování národního muzea v egyptské Gize. A budí se ještě v noci, že je studentka a nemá zápočet z nějakého předmětu? A co její studenti? 

Eurovolby jsou za námi. Hlavním překvapením je, že ze dvou neparlamentních uskupení (Stačilo!, Přísaha/Motoristé) se stal třetí a čtvrtý nejsilnější subjekt politické scény. Jasně, volební účast sice byla na evropské volby vysoká (36,5 procenta), ale stále o třicet procent nižší než do Poslanecké sněmovny a tam se nejspíš hlasy pro tato uskupení rozředí. I tak to něco naznačuje - lidé volí protestně, ale vybírají si nové politické formace. Neoficiálním králem voleb se stal Filip Turek, který získal druhý největší počet preferenčních hlasů (152 tisíc), což je o devadesát tisíc víc než jeho velká kritička Danuše Nerudová, jejíž STAN získal rovněž dva evropské mandáty. Jedno je jasné: Babiš získal dva potenciálně nové koaliční partnery (Stačilo!, Přísaha/Motoristé sobě). Současně se objevily dvě formace, které mu v budoucnu budou brát hlasy. A jak dopadla vládní koalice? To se dozvíte v novém dílu podcastu Kecy a politika. 

Druhý díl speciálu o Turecku s Lucii Tungul z Palackého univerzity v Olomouci. Mluvili jsme o tom jak důležité je Turecko pro Evropu a Českou republiku. Kudy vedla cesta Turecka k dnešku, jak se dostal na vrchol Erdogan a co tomu předcházelo. Jaké jsou důvody jeho úspěchu a co všechno pro modernizaci Turecka udělal a taky co na něm Turkům vadí. Hodně jsme se věnovali tomu jak funguje turecká společnost a vztahy v ní a jak se to promítá do politiky. Snažili jsme se taky najít odpověď na otázku jestli je Turecko demokracií nebo ne a jestli jsou reálné jeho snahy o vstup do EU.

Do evropských voleb je jenom pár dní, ale volební kampaň je překvapivě mdlá. Poslední průzkum STEM předvídá těsné vítězství hnutí ANO před koalicí SPOLU. Znamená to, že by k volbám nemělo přijít víc než 35 procent voličů. Dopadne to tak, nebo hodí nějaká strana do horké fáze kampaně granát, který obrátí zájem o volby? Zatím jediným autentickým střetem jsou spory v rámci tzv. vlasteneckých stran, když SPD ucítila, že část voličů jí odchází ke koalici Přísaha/Motoristé. Jestli je něco hlavním rysem letošní volební kampaně, pak to, že hlavní střety a debaty neprobíhají na tradičních médiích, ale na sociálních sítích. Výsledkem je dojem totální roztříštěnosti všech témat. Objeví se nové téma, které zcela obrátí zájem o tyto volby? 

První díl speciálu o Turecku s Lucii Tungul z Palackého univerzity v Olomouci. Mluvili jsme o tom jak důležité je Turecko pro Evropu a Českou republiku. Kudy vedla cesta Turecka k dnešku, jak se dostal na vrchol Erdogan a co tomu předcházelo. Jaké jsou důvody jeho úspěchu a co všechno pro modernizaci Turecka udělal a taky co na něm Turkům vadí. Hodně jsme se věnovali tomu jak funguje turecká společnost a vztahy v ní a jak se to promítá do politiky. Snažili jsme se taky najít odpověď na otázku jestli je Turecko demokracií nebo ne a jestli jsou reálné jeho snahy o vstup do EU.

Tomio Okamura je znejištěný. Jeho hlavní spojenkyně, Le Penová, obrací kormidlo do politického středu a vyhazuje z programu vystoupení z EU, eurozóny a teze o reemigraci. SPD najednou neví, co se děje a jestli neskončí jako německá AFD, která byla vyloučena z evropské frakce Identita a demokracie. Autoři podcastu si kladou otázku, jestli jsme svědky velkého přesouvání vlivu a moci v Evropě. A bude to stačit na vytvoření nové většiny na úrovni Evropského parlamentu? Česko se zatím plácá v poloviditelné volební kampani a v médiích vychází články, idealizující si hnutí STAČILO! a Filipa Turka. O komunistce Konečné se vytváří obraz jako o bojovnici za český průmysl. Šlágrem některých debat je zase bývalý automobilový závodník a youtuber Filip Turek, představující kultivovanější revival na mafiány z devadesátek. Nakonec se ukazuje, že hlavní dělící linií těchto voleb v Evropě bude vztah k Ukrajině. K tomu Turek říká, že dohoda mocností za zády Ukrajiny není nový Mnichov. My však tvrdíme: když něco vypadá jako kachna, chodí jako kachna a kejhá jako kachna, nejspíš to kachna bude. V tomto případě pořádná. 

Pokračování speciálu s Davidem Shorfem o Izraeli. Co se stalo od podzimu v izraelsko palestinském konfliktu? K čemu dochází v izraelské politice a jak dlouho vydrží u moci Benjamin Netanjahu? Je vůbec možný mír mezi Izraelci a Palestinci a jak by mělo vypadat státní uspořádání mezi oběma národy? 

Pokus o atentát na slovenského premiéra Fica měl dvě vyústění. Média se bojí na toto téma cokoli říct, protože vládní slovenští politici jim vnutili pocit, že jsou viníky střelby. K tomu se agilně přidává i Václav Klaus. Média svou pasivitou rezignovala na svou nezastupitelnou roli. Vedlejším efektem je, že v určitých kruzích dochází k svatořečení Roberta Fica a přepisování celé moderní politické historie Slovenska. Rizikem této situace je, že vládní garnitura kolem strany Smer nastoupí cestu k omezování svobod a autoritativnímu státu ve stylu Maďarska. Jestli se tento vývoj prosadí, pak můžeme říct, že dnešní slovenská vláda prošlapává cestu, po níž za rok a půl půjde i Babiš s Okamurou. Existují ještě jiné cesty vývoje?

Jaký vliv mají medvědi na slovenskou politiku a je možné dělat satiru o útoku na Fica? S nejvtipnějším slovenským politickým podcasterem o nejsmutnější slovenské politické události posledních let. O tom, že slovenská občanská společnost, média i opoziční politici jsou v defenzivním šoku. Přežije slovenská demokracie střelbu na Roberta Fica? Roztočí se kolotoč obviňování a je možné o střelbě na Fica racionálně diskutovat, dělat humor a satiru, nebo je příliš brzy? 

Proruská scéna jásá, protože si myslí, že Putinova armáda napochoduje brzdo do Charkova. Prezident Pavel vyzývá debatovat o budoucím uspořádání Ukrajiny. Co tomu říká podplukovník Jan Veverka, který se pár hodin před natáčením vrátil z Kyjeva, kam odvážel stovky dronů? Co stojí za záhadným vzkazem generála Řehky na twitteru? A jak se vyvíjí akce „10 tisíc dronů pro Ukrajinu“, která svými počty bude brzo dvojnásobně překročena? O těchto a dalších věcech s válečným veteránem z misí v Afghánistánu a Mali, který byl v posledním roce víc na Ukrajině než doma. 

Nikdo neudělal pro veřejnou debatu o odborném publikování v akademickém světě tolik jako Markéta Pekarová-Adamová. Díky kandidatuře bývalého rektora Tuleji se český svět dozvěděl, co jsou tzv. predátorské časopisy a jak si někteří akademici zjednodušují svůj život. Do jámy, kterou předsedkyni TOP 09 vykopala, však záhy spadla i Danuše Nerudová a Karel Havlíček. Začala divoká hra ve stylu "odstupte, nic se vám nestane." Na útoky vůči TOP 09 reagovala tato strana výzvou k rezignaci Nerudové a ministra Beka. Do toho povstal Miloš Zeman české pravice, Miroslav Kalousek a teatrálně se za výzvu šéfky parlamentu omluvil. Důsledkem je, že vzrostly šance Jozefa Sikely na funkci eurokomisaře. Sněmovna rovněž schválila novelu zákona, který stanovuje pravidla pro nakládání s látkami typu kratom a konopí. Jeden z autorů podcastu, Petros Michopulos, se domnívá, že ministr zdravotnictví Válek zákon, který chce regulovat nakládání s psychomodulačními látkami, svými zásahy znehybní. Zároveň se v těchto dnech schvaluje závěrečná podoba migračního paktu. Všichni do něj kopají, i když je to po letech pokus jak řešit migraci z mimoevropských zemí. Petros Michopulos soudí, že řešení musí být systémové - stabilizace prostoru od Libye k Maroku, to by však stálo obrovské prostředky a expediční vojenskou akci, do níž se nikomu moc nechce. 

Veronika Vrecionová má unikátní politickou zkušenost - za Havla pracovala na Hradě, pak byla starostkou, senátorkou, poslankyní a europoslankyní, zabývající se hlavně zemědělstvím. Co jí v politice dávalo největší pocit smyslu? Jak se vytváří v Bruselu zákony? Proč má západní Evropa problém s migrací z jiných civilizačních okruhů?

Do evropských voleb 30 dní a vypukla horká volební kampaň. Andrej Babiš představil tři body svého volebního programu (ne Green Dealu, ne migraci, ne zrušení práva veta) a na všech třech rozhodnutích se podílel ještě jako premiér. Dělá si z lidí legraci? Myslí si, že mu to projde? Autoři podcastu se zamýšlí nad tím, jak se efektivně dělá zahraniční politika státu střední velikosti v rámci EU. Buďto děláte pragmatickou politiku nebo lžete a moralizujete, aby to nevypadala tak špatně. Oba souhlasí s komentátorem Mitrofanovem, který napsal, že Babišův "zuřivě protiukrajinský postoj je zároveň postojem výrazně proruským." Ve druhé části komentují některé spory uvnitř vládních stran. Domnívají se, že odstoupení kandidáta na ministra, Pavla Tuleji, kvůli publikování v predátorských časopisem je příliš velký handicap pro Danuši Nerudovou, které dělala svého času totéž a nyní se chce stát členskou Evropské komise. Tím její ambice stát se členkou "evropské vlády" zřejmě skončila.

Fyzik, matematik a nejcitovanější český ekonom v prestižních zahraničních publikacích - to je Filip Matějka. Proč se nestal ministrem průmyslu a obchodu, proč pracuje nejraději s tužkou a papírem a z jakého důvodu přijal tzv. teorii racionální nepozornosti profesora Simse, nositele Nobelovy ceny za ekonomii? Ve druhé části Matějka představuje svůj originální interaktivní projekt, který má vtáhnout do rozhodování o ekonomické soběstačnosti všechny vrstvy společnosti. 

Ve většině porevolučních voleb se vždycky do parlamentu dostala nějaká nová politická strana. Kdo to bude tentokrát? Koalice Přísaha/Motoristé v čele s automobilovým závodníkem Filipem Turkem? Rajchlovo PRO 2022? Koalice STAČILO! pod vedením komunistické předsedkyně Kateřiny Konečné nebo Sociální demokraté v čele s Lubomírem Zaorálkem? Rozhodně objevem letošního jara je politický youtuber Filip Turek, známý svými vystoupeními na VOX TV nebo XTV. Představuje svět silným aut se spalovacími motory, krásných žen a silného mužství, což fascinuje řadu mladých mužů do 30 let. Bude to stačit na přeskočení pětiprocentní hranice, která by mohla v případě 28 procentní volební účasti být kolem 130 tisíc hlasů? To je zhruba tolik lidí, kolik sleduje jeho pořady na různých kanálech. Nabídka stran podobného zaměření je však obrovská. Vedle tradiční SPD v čele s libertariánem Petrem Machem je tu ještě Rajchlovo PRO 2022, dále koalice STAČILO!, která na svou kandidátku dala i organizátora zemědělských protestů, miliardáře Jandejska. Někdy až ficovskou rétorikou se zase prezentuje tradiční sociální demokrat Lubomír Zaorálek. Nakonec rozhodne volební účast, která nahraje menším stranám se silným voličským jádrem. A bude to ...

Jejich kariéry nemůžou být rozdílné a oba dva si ve své práci užili vzrušení dost. Mluvili jsme o jejich začátcích v Ostravě a Šumperku i o jejich vstupu do velkého světa v jejich oborech. Jeden došel až do Národního divadla a odešel, druhý do centrály CNN a odešel taky. Probrali jsme život za normalizace v Československu i o životě po revoluci. Proč jeden podepsal Několik vět a druhý se neodhodlal emigrovat. O rodině, otci, chuti se vrátit do Ameriky a jejich vzájemných vztazích, které prošly turbulencemi, které odpovídají jejich osobnostem. Zajímavé bylo, že se na spoustě věci neshodnou, ale v politice mají naprosto stejné názory a hledali jsme důvod proč to tak je. 

Andrej Babiš v posledních čtrnácti dnech ukázal, proč s ním je obtížně vytvářet koaliční vládu. Hnutí ANO se nejdříve sešlo s ministrem Jurečkou na Pražském hradě, aby za moderace Petra Pavla diskutovalo o důchodové reformě. Na tomto jednání se dohodly základní parametry postupu. Pak přijel Andrej Babiš z dovolené a bylo všechno naopak. Iluze části pravice, že jde s ANO na celostátní úrovni vytvářet vládní koalici musely vzít za své. Aby Babiš odvrátil pozornost od toho, že hnutí ANO neodůvodněně odřeklo další schůzku na Hradě, zveřejnil měsíce oddalovanou zprávu o rozchodu s manželkou Monikou. Babišovo odmítání důchodové reformy nikoli pro jeho seniorní voliče, ale generaci dnešních padesátníků, může ve společnosti vyvolat generační konflikty, protože dnešní třicátníci začínají mít dojem, že jejich zájmy jsou dlouhodobě přehlíženy. Andrej Babiš se tak sám stává konfliktní linií české politiky. Volit nebo nevolit Babiše je něco víc než názor, je to postoj a krédo. 

Válečná reportérka Lenka Klicperová se nedávno vrátila z ukrajinské fronty. Na základě svých zkušeností tvrdí, že ruská převaha v munici a zbraních je obrovská. To, že Rusové ještě neprolomili ukrajinské linie je výsledkem toho, že Rusové ne vždy vedou takticky válku správně. Popisuje taky třaskavý český problém týkající se českých dobrovolníků na Ukrajině, kterým prezident Pavel zatím odmítá dát abolici. Jsou tedy v postavení lidí, dopouštějící se několika trestných činů, jimž v Česku hrozí vězení. Postoupí Rusové dál na jih a odříznou Ukrajinu od přístupu k moři?

O víkendu proběhl kongres ODS a konference Okamurovy SPD. Jaké jsou výsledky? V Česku existují dva alternativní politické světy - ten vládní a ten opoziční. Mezi nimi nedochází k většímu přelivu voličů. Například i zklamaní voliči pětikoalice odchází do řad nevoličů, než by hlasovali pro Babišovo hnutí ANO. V opačném gardu to platí i pro voliče opozice (ANO, SPD). Tenhle nepřirozený stav bude existovat do té doby, dokud bude na politické scéně Andrej Babiš. Výsledkem je, že uvnitř vládního tábora chybí větší konkurence mezi vládními stranami, což se promítá do nižší konkurence uvnitř vládních stran. To SPD zaútočilo na své konferenci na Andreje Babiše s takovou silou, že ten hned oznámil, že s Okamurou do příští vlády nepůjde. Navzdory tomu, že si to toužebně přejí hlavní podporovatelé SPD v podobě Václava Klause a Miloše Zemana, kteří vidí ve "výtlaku" SPD příležitost, jak zůstat mocensky ve hře. 

Slovenské prezidentské volby naznačily jedno: Slovensko je první stát, který podlehl dlouholetému tlaku proruských politických sil. Jak jinak označit situaci, kdy před druhým kolem bylo Slovensko zaplaveno billboardy s nápisy: Bez Ruska nepřežijeme. A dále: Ukrajina je nepřítel. Navíc v žádné jiné zemi Evropské unie si standardně před 50 procent lidí nemyslí, že za válku na Ukrajině nemůže Rusko, ale Západ. Je to výsledek propagandy posledních dvaceti lety, kterou na slovenském území systematicky vykonávalo Rusko. A jaké jsou další zvláštnosti prezidentské volby? Konflikt město - venkov a unikátní volební chování slovenských Maďarů, kteří se dostali pod dominantní vliv Viktora Orbána. 

Rozhovor s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou se týkal převážně politiky. Stane se on sám premiérem, pokud Petr Fiala na podzim odejde do čela Evropské rady? Co bude mít v kandidátském projevu na kongres ODS, který začíná už příští víkend? Co si představuje pod heslem Více kapitalismu, více svobody, které chce ODS znovu oživit? A jak vlastně chce zařídit, aby dnešní vládní koalice opět získala důvěru svých voličů a tedy většinu v Poslanecké sněmovně? 

Europoslanec Ivan David (SPD) napsal článek, kde tvrdí, že ideálem současné vlády je zavést ukrajinský režim se zákazem politických stran, médií a pronásledováním všech opozičních hlasů. Tento někdejší představitel radikální levice v ČSSD a dnes člen SPD sugeruje dále dojem, že BIS se snaží ovlivnit výsledek evropských voleb. Tomio Okamura současně dává na první místo kandidátky do Evropského parlamentu Petra Macha, libertariána a bývalého šéfa Svobodných s odůvodněním, že chce otevřít dveře bývalým voličům ODS. Domnívá se Tomio Okamura, že bývalí voliči ODS si myslí, že Fiala zavádí totalitní stát a jsou vstřícní k Rusku jako SPD? Za vším je koncept dvojice Okamura/Klaus polidštit SPD, přivést ji do vládní koalice s ANO a dosadit do vládních funkcí svoje lidi. Je to úplné zmatení jazyků a programů. Jediným spojujícím momentem je benevolence k Rusku. Přinese jim to nové hlasy?

Autoři podcastu si do studia pozvali Michala Kormaňáka, specialistu na průzkumy veřejného mínění, ze společnosti IPSOS. Tématem bylo: když tyto firmy zveřejňují své politické průzkumy nemanipulují s lidmi? Z čeho vychází? Jsou jejich modely věrohodné? Jak to bylo před českou prezidentskou volbou? A jak je to před tou slovenskou? Autoři podcastu si také zadali malý průzkum, z něhož jasně vyplývá, že voličsky je česká společnost stále rozdělená. Zatímco voliči ANO preferují vyrovnané veřejné finance z 8 procent, voliči ODS ze 40 procent. Navíc voliči pravice mají na své reprezentanty výrazně vyšší nároky než voliči na Andreje Babiše. Z průzkumu také vyplývá, že jak voliči levice, tak pravice chtějí v čele svých stran a vlády silné, charismatické osobnosti. Jak to skončí?

Takový výsledek prvního kola prezidentské volby nečekal snad nikdo. Vyhrál kandidát opozice Korčok (42,5 procenta) a za sebou nechal expremiéra Pellegriniho (37 procent), který měl podporu dvou největších vládních stran. Podcast Kecy a politika naznačuje, jak asi dojde k přeskupení sil a co za témata bude rozhodovat. Budou to víc hlasy proruských nacionalistů, proorbánovských Maďarů nebo rozhodnou debaty o tom, jestli je Pellegrini gay? A nakonec podcastu se dozvíte, proč má zlo jméno Michopulos. 

Legendou legend v KDU-ČSL je bývalý předseda Jan Kasal. V rozhovorovém speciálu Kecy a politika jsme s ním mluvili o jeho začátcích v politice, hledání nových voličů a o tom, jestli tato politická strana nezanikne. Tématem také bylo, jestli na říjnovém sjezdu KDU-ČSL skutečně dojde k tak nesmiřitelnému boji dvou křídel, jak se zdá.

Anglické povídání Davida Shorfa, kterého znáte z našich předchozích dvou izraelských speciálů, s jeho přítelem Arnonem Regularem, který má do dění v Izraeli ten nejlepší možný vhled. Vychovala ho armáda, kde strávil většinu života. Jako člen ve speciálních jednotkách bojoval hlavně proti teroristům z Hisballáhu v Libanonu. Po těžkém zranění odešel do zálohy a dlouhá léta pracoval v předních izraelských médiích. Přes deset let vlastní společnost, která získává zpravodajské informace z Blízkého východu pro různé vlády světa. V rozhovoru rozebírají, proč Hamás zaútočil, jak bylo možné, že se tolik bojovníků dostalo tak daleko, co (ne)dělaly tajné služby, proč je Netanjahu pro Izrael dost možná podobný problém, jako Hamás, jak bude vypadat pozemní operace a jak to možná celé skončí. Podcast Kecy a politika, ve kterém Bohumil Pečinka, Petros Michopulos rozebírají aktuální politická témata. Celých 70 minut mohou předplatitelé poslouchat a sledovat na https://www.forendors.cz/kecyapolitika Staňte se členem skupiny Kecy & politika na Facebooku: https://www.facebook.com/groups/kecyapolitika