Seriál Radiožurnálu

Martina Sirová z Litomyšle vede ženský pěvecký sbor. Založila ho před dvěma lety, aby pomohla ukrajinským ženám, které utekly před válkou. Co začalo jako snaha naučit uprchlé Ukrajinky česky, nyní pokračuje vystoupeními pro dobročinné účely po celém Česku. Příběh Martiny Sirové je další ze seriálu Českého rozhlasu Narozeni do svobody o inspirativních mladých lidech.

Šestadvacetiletý Tomáš Pavelka (STAN) před šesti lety vstoupil do komunální politiky a o rok později se stal nejmladším starostou v Česku v Mořicích na Prostějovsku. Několik let vedl jako předseda Mladé Starosty a nezávislé, pracuje ale třeba i na ministerstvu pro místní rozvoj. Ve své obci se snaží udržovat aktivní komunitu lidí. Jeho příběh je další z cyklu Narozeni do svobody, který vypráví o mladých inspirativních lidech.

Řekne-li se praktická sestra, pravděpodobně si za profesí představíme ženu. Ne vždy to ale platí. V domově s pečovatelskou službou v Janovicích nad Úhlavou na Klatovsku se tomuhle povolání věnuje Jan Žatko a svou kariéru tu začal jako pečovatel už v 16 letech. Práce ho baví, a tak po dostudování střední zdravotnické školy v janovickém domově zůstal. Jeho příběh je další z cyklu Narozeni do svobody, který vypráví o mladých inspirativních lidech.

Brutální vyšetřovací metody, mučení a zákaz používání jmen. Ve věznici v Uherském Hradišti držel komunistický režim politické vězně v nelidských podmínkách. Anna Stránská založila spolek Memoria, který usiluje o důstojné využití prostorů věznice. „Celé nám to tu křičí do tváře, že záleží úplně na každém našem rozhodnutí a na tom, jak se každodenně chováme,“ říká v seriálu Narozeni do svobody, který vypráví příběhy mladých inspirativních lidí.

Blízkost rodiny, slušná postel, teplá sprcha bez časového limitu a konečně nezapáchající voda k pití. I toho si teď o hodně váží rusko-americká novinářka Svobodné Evropy Alsu Kurmaševová po propuštění z ruského vězení. Dostala se z něj po devíti měsících při velké výměně vězňů mezi Ruskem a západními státy. A už je zpátky v Praze, kde žije s manželem a dvěma dcerami. A jak říká v závěrečném díle seriálu Putinova vězeňkyně, s otřesnou zkušeností se vyrovnává postupně.

Rusko-americká novinářka žijící v Praze Alsu Kurmaševová byla letos v srpnu mezi 26 lidmi, kteří se dostali na svobodu v rámci velké výměny vězňů mezi Ruskem a Západem. Do posledních dnů o propuštění nevěděla. Ve vazbě v Kazani strávila devět měsíců a krátce před výměnou jí ruský soud vyměřil za šíření lží o ruské armádě trest 6,5 roku.

V Praze žijící rusko-americká novinářka Svobodné Evropy Alsu Kurmaševová v seriálu Radiožurnálu popisuje, jak nemohla kvůli stresu za mřížemi jíst. I teď, tři měsíce po propuštění, se do jídla spíš nutí. Mezi nejhorší zážitky v ruské vazbě patřily zimní měsíce, kdy na cele střídavě nešlo topení a venku byly třicetistupňové mrazy. Z nepříjemných zážitků se matka dvou dospívajících dcer dostává pomalu.

Pro rusko-americkou novinářku Svobodné Evropy, osmačtyřicetiletou Alsu Kurmaševovou, si přišli v Kazani ruští vyšetřovatelé loni v říjnu. Matka dvou dětí žijící dlouhodobě v Praze pak strávila v ruské vazbě devět otřesných měsíců. Ve druhém díle seriálu Radiožurnálu popisuje první dny za mřížemi. Na svobodu se dostala před třemi měsíci v rámci velké výměny vězňů.

Alsu Kurmaševová je rusko-americká novinářka z Rádia Svobodná Evropa, která žije 26 let v Praze. V srpnu se stala součástí velké výměny vězňů mezi Ruskem a Západem. Pochází z Kazaně, kam letěla loni navštívit nemocnou matku. Nejdřív ji ruská strana zadržela cestovní pasy, později si pro ni přišli muži v kuklách. Nyní se pro Radiožurnál rozhodla poprvé v češtině popsat detaily nejhoršího období života a to v pětidílném seriálu Putinova vězeňkyně.

Americká volební sezóna skončila. Do Bílého domu se vrátí republikán Donald Trump. Jeho demokratická soupeřka, současná viceprezidentka Kamala Harrisová, nakonec prohrála ve všech státech, které podle průzkumů byly nerozhodnuté. Republikánští voliči jsou spokojení, od těch demokratických zaznívají slova jako smutek, zklamání i obavy. A některé politické diskuze pokračují i po volbách.

Kamala Harrisová ve večerním projevu přislíbila, že zvoleného prezidenta rozhodně podpoří a tým prezidenta Bidena pomůže nové administrativě v hladkém předání moci. Harrisová jasně zvítězila jen v několika státech, ale ani nejlidnatější Kalifornie jí k celkovému vítězství nepomohla. A ani v Kalifornii pro ni nehlasovali zdaleka všichni. Další díl seriálu míří na tamní venkov.

Šance na vítězství v amerických volbách mají současná viceprezidentka demokratka Kamala Harrisová a bývalý republikánský prezident Donald Trump. On začal budovat svou politickou kariéru z role podnikatele ve státě New York. Kamala Harrisová se narodila v Kalifornii a tam také začala stoupat na politickém žebříčku až do pozice viceprezidentky. Ještě než se stala senátorkou, vykonávala zde funkci obdobnou ministryni spravedlnosti.

Kamala Harrisová versus Donald Trump. Ve Spojených státech začíná hlavní den prezidentských voleb, proto postupně představujeme oba kandidáty. Exprezident Donald Trump bude volby sledovat ze své rezidence na Floridě, vyrůstal ale a svůj byznys začal rozvíjet v New Yorku. „Určitě si myslí, že New York utvářel,“ vzpomíná na Trumpovo působení jeden z Newyorčanů.

Ještě pár hodin mají kandidáti na amerického prezidenta na to, aby přesvědčili voliče. V úterý 5. 11. Spojené státy čeká hlavní hlasovací den. Další díl seriálu sleduje situaci v Pensylvánii – tam je souboj demokratky Kamaly Harrisové a republikána Donalda Trumpa zatím naprosto vyrovnaný. Poslechněte si reportáž.

Zpřísnit pravidla pro získání a držení zbraně nebo nechat americkým státům volnou ruku v tom, jaké podmínky vlastníkům stanoví? To je jedno z témat kampaně před úterními prezidentskými a kongresovými volbami ve Spojených státech. Současná viceprezidentka Kamala Harrisová chce zavést celostátní povinné prověřování nových majitelů zbraní. Exprezident Donald Trump slibuje, že na právu Američanů vlastnit zbraň nebude nic měnit.

Republikán Donald Trump v jednom z nerozhodnutých států Michiganu možná nasbírá poněkud nečekaně některé hlasy muslimských voličů. Demokratická kandidátka a současná viceprezidentka Kamala Harrisová totiž letos nejspíš ztratila přízeň velké části místní početné komunity amerických Arabů. Jak slyšela naše reportérka Jana Karasová, důvodem je hlavně postoj americké vlády k eskalující válce na Blízkém východě po loňském útoku Hamásu na Izrael.

Už za 4 dny půjdou do volebních místností miliony Američanů hlasovat o složení Sněmovny reprezentantů a o novém prezidentovi nebo prezidentce. Jedním z předvolebních témat je obrana proti pašování drog. Jen lodi zemřelo na předávkování drogami v USA 112 tisíc lidí. 70 procent těchto úmrtí přitom způsobila syntetická droga fentanyl, mnohokrát silnější než heroin.

Reportéři Jana Karasová a Pavel Novák se vydali na cestu po Spojených státech amerických, sledují nálady před úterním hlasováním v prezidentských volbách. V reportáži se spolu s nimi vydáváme do státu Wisconsin – zatímco zemědělské obce zdobí hlavně červená barva republikánů a vlajky s podobou Donalda Trumpa, ve velkých městech, jako je třeba Madison nebo Milwaukee, to vypadá přesně naopak. V minulých volbách ve Wisconsinu těsně vyhrál Joe Biden.

Kandidáti na post v Bílém domě – viceprezidentka Kamala Harrisová a exprezident Donald Trump – se zásadně rozcházejí mimo jiné v názoru na podmínky interrupcí na federální úrovni. Dnes je umělé přerušení těhotenství v polovině amerických států zakázané anebo striktně omezené – v té druhé je povolené. Podle průzkumu deníku The New York Times se loni na často dalekou cestu za interrupčním zákrokem vydalo 170 tisíc amerických žen.

Přesně za týden čeká Spojené státy hlavní den prezidentských voleb. Ať už v nich uspějí republikáni, nebo demokraté, průměrný věk prezidentsko-viceprezidentského dua bude zhruba 60 let. V dnešním díle seriálu z americké cesty reportérka Jana Karasová zjišťovala, jestli a čím obě strany dokážou oslovit mladé voliče.

V následujících dnech navštívíme několik amerických států před volbami. Naši reportéři křižující USA sbírají příběhy různých skupin voličů a důvody jejich rozhodování. Začínáme v Texasu mezi českou krajanskou komunitou.

Do hlavního hlasovacího dne amerických prezidentských a kongresových voleb zbývají už jen dny. V úterý 5. listopadu se začnou hlasy sčítat a předpokládá se, že výsledek bude velmi těsný. Společnost Spojených států je totiž vnitřně silně rozpolcená. Názorové rozdíly jsou i uvnitř rodin. Příbuzní spolu raději o politice vůbec nemluví, aby diskuse nepřerostla v hádku. Příběhy dvou sourozeneckých dvojic tvoří závěrečný díl seriálu k americkým volbám.

Klima chránit většinou chtějí, ale na řadu konkrétních otázek nemají názor. Nejistý, jak je identifikoval výzkum Institutu 2050 o postojích Čechů ke změně klimatu, je u nás zhruba každý sedmý a většinou jsou to ženy. Patří mezi ně i Taťána Bartoňková z jižní Moravy. Denně dojíždí do práce desítky kilometrů a musí se starat o nemocného manžela a dvě děti. I proto nemá čas na své koníčky ani na sledování zpráv o politice nebo změně klimatu.

Už za deset dní rozhodnou voliči Spojených států o svém novém prezidentovi nebo prezidentce i o složení celé Sněmovny reprezentantů. Část voličů, především příznivců republikánské strany, věří slovům Donalda Trumpa, že předešlé volby nebyly spravedlivé, že je měl vyhrát on – a podobné pochybnosti mají o férovosti nadcházejících voleb. V mnoha státech proto přijali opatření, aby se tomu pro tentokrát vyhnuli. O nich je další díl našeho seriálu Boj o Bílý dům.

Energii chodí čerpat do přírody, doma šetří, jak to jde, a autem jezdila nejvíc v autoškole. Otázka Green Dealu ji ale nechává chladnou. Pavlína Žušková je zástupkyní další profilové skupiny výzkumu Institutu 2050 o postojích Čechů ke změně klimatu. Takzvaní Angažovaní bez Zelené dohody vnímají klimatickou změnu jako nejzávažnější problém. U Green Dealu většinou váhají a nemají na něj vyhraněný názor.

Už jen 10 dní zbývá do hlavního hlasovacího dne prezidentských a kongresových voleb ve Spojených státech. Afroameričané bývali tradičními vodiči Demokratické strany. Už to ale tak úplně neplatí. Podle průzkumu agentury AP dává Kamale Harrisové přednost před Donaldem Trumpem 7 z 10 černošských voličů. Podpora této etnické menšiny tedy už zdaleka není tak silná jako dřív. Zvlášť u afroamerických mužů je znát větší odklon od vizí Demokratické strany.

Skupinou Čechů, kteří se nejvýrazněji staví proti ochraně klimatu, jsou takzvaní Popírající. V populaci jich je asi šest procent a v drtivé většině jde o muže. Ukazuje to velký průzkum postojů české veřejnosti ke změně klimatu, který zveřejňujeme ve spolupráci s Institutem 2050. Popírající vystupují proti ochraně klimatu i proti Zelené dohodě. Často jsou naladěni i proti prozápadnímu směřování Česka, vládě, Evropské unii i podpoře Ukrajiny. Přesně tak to má i Dušan Čalfa.

Američtí voliči se budou v blížících se prezidentských volbách řídit i tím, jak se daří tamní ekonomice. V posledních letech pocítili růst cen potravin a paliv, před dvěma lety dosahovala inflace ve Spojených státech skoro sedmi procent, dnes klesla ke dvěma procentům. Farmář z jihu podporuje Donalda Trumpa, protože věří, že dokáže snížit inflaci. Stavitel domů ze severu naopak Trumpovi nevěří a volit bude demokratickou kandidátku Kamalu Harris.

Co nejaktivněji chránit klima chtějí v Česku hlavně ženy. Vyplývá to z výzkumu České klima 2024, který zpracoval Institut 2050. Ženy tvoří většinu takzvaných „Angažovaných pro Zelenou dohodu“. Těch je v české populaci osm procent. Jsou si vědomi, že klimatickou změnu způsobují aktivity člověka a chtějí co nejvíc opatření, která to zmírní. Typickou představitelkou této skupiny je třiačtyřicetiletá Petra Jelínková.

Rok od roku stoupá ve Spojených státech amerických počet útoků se střelnou zbraní. Loni zaznamenaly 40 hromadných vražd, podle amerických statistik dvakrát víc než před pěti lety. Spojenými státy několik let po sobě otřásají také masakry ve školách. Volání po zpřísnění pravidel držení zbraní ale Kongres zatím nikdy nevyslyšel. Je to i téma třetího dílu seriálu Boj o Bílý dům k blížícím se americkým volbám.

Petr Rejchrt z Jáchymova je typickým představitelem Čechů odmítajících ochranu klimatu. Do této skupiny spadá 18 % populace, jak ukázal velký výzkum Institutu 2050, ze kterého vychází seriál České klima 2024. Tato skupina na rozdíl od vědců není přesvědčena, že příčinou změn klimatu jsou lidé. Její dopady nepovažují za závažné ani urgentní a neobávají se jich. Bývají také spíše z nadprůměrně zajištěných domácností. Konkrétně Rejchrtovi po většinu roku žijí v Karibiku.

V úterý 5. listopadu si Američané zvolí nového prezidenta, který ve funkci nahradí Joea Bidena. Jedním z témat předvolebních diskusí a mítinků byla otázka dostupnosti interrupcí. Po předloňském zrušení precedentu starého přes padesát let, který právo na umělé přerušení těhotenství garantoval, zavedla polovina z padesáti států velmi restriktivní pravidla interrupcí. Některé je dokonce zcela zakázaly.

V druhém dílu nového seriálu nazvaného České klima 2024 představíme skupinu tzv. Sympatizujících. Ti podle údajů výzkumu Institutu 2050 s 2300 účastníky považují změnu klimatu za závažné riziko - i proto většinou podporují unijní Zelenou dohodu, i když mají výhrady. Mezi Čechy je jich podle výzkumu 22 procent. Jedním takovým Sympatizujícím je i Martin Deneš.

Už 5. listopadu si Američané budou volit nového prezidenta. Vybírat budou mezi kandidátkou demokratů, současnou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou, a kandidátem republikánů Donaldem Trumpem, který už jednou prezidentem byl. Jedním z hlavních témat předvolební kampaně byla ilegální migrace a ochrana hranic. O tom je první díl předvolebního seriálu ze Spojených států.

Sedm různých lidí, sedm různých názorů. Výzkumníci z organizace Institut 2050 mají nová sociologická data o postojích Čechů k ochraně klimatu nebo k Zelené dohodě, podle čehož rozřadili českou populaci do sedmi skupin. Nejpočetnější skupinu výzkumníci nazvali Vlažní: změnu klimatu pociťují na vlastní kůži a chtěli by s ní něco dělat, s Green Dealem ale z různých důvodů nesouhlasí. Například Valerie Bromová se bojí, že opatření zhorší životní úroveň chudších lidí.

Srdečné přijetí po dvaceti letech doma v Československu i hodně velkých koncertů přinesla Karlu Krylovi svoboda začátku devadesátých let. Zpěvák ale všeobecné euforii nepodlehl. Podle svých dřívějších známých vyjádření mu vadil diletantismus a klientelismus elit i servilita médií, která přehlížela neduhy československé společnosti po roce 1989. Ze stejného důvodu odešel taky z Rádia Svobodná Evropa. I to zazní v posledním díle našeho seriálu „Z archivu Karla Kryla“.

Západní kapely i zakázanou tvorbu československých písničkářů pouštěl Karel Kryl v rádiu Svobodná Evropa od své emigrace až do roku 1991. Jeho padesátiminutové relace ladili i jeho příznivci v Československu. Přes krycí adresy mu do rádia v Mnichově psaly i mladé fanynky.

Bez práce, bez znalosti němčiny i posluchačů, jen s jízdenkou na vlak od Čedoku vyrazil Karel Kryl v září roku 1969 z Československa na festival v německém Waldecku. Za hranicemi už ale zůstal natrvalo a domů se už nikdy pořádně nevrátil. I toto životní období Karla Kryla představí od 17. listopadu v Praze výstava Ahoj, občani, na kterou zveme v dalším díle seriálu Z archivu Karla Kryla.

První kytaru dostal Karel Kryl od rodičů na Vánoce roku 1961. Nejprve díky ní jenom balil holky, teprve na vojně začala jeho textům dominovat důležitá společenská témata. Také toto životní období vojína Kryla ukáže nová výstava od listopadu v domě u Zlatého prstenu v Praze. Do jinak zatím nepřístupného archivu Karla Kryla, jehož pozůstalost manželka Marlene darovala Národnímu archivu, nahlížíme také v seriálu Radiožurnálu.

V seriálu Radiožurnálu Z archivu Karla Kryla míříme do zpěvákova dětství. Traumatickým zážitkem pro rodinu byla likvidace knihtiskařské živnosti jeho otce. To se podepsalo na jeho zdraví, Krylův otec tak často sahal i k fyzickým trestům.

Máme pro vás další z příběhů o tom, kde pomáhá Projekt Světluška – i díky vám. Středeční benefiční koncert Světlo pro Světlušku vynesl víc než 4 miliony a 200 tisíc korun. Nadační fond Českého rozhlasu pomáhá třeba taky Ludovítu Marinčičovi z Pardubic. Nevidomý sportovec se díky tomu může účastnit turnajů v bowlingu. Má těžké zrakové postižení, kvůli kterému se mu nedaří získat práci. A tak se věnuje právě bowlingu.

Benefiční koncert Světlo pro Světlušku vybral přes 3,5 milionu korun. Peníze půjdou na pomoc nevidomým a slabozrakým a část dostane i nezisková organizace Raná péče Kuk z Plzně, která pomáhá lidem v Plzeňském a Karlovarském kraji, a to především poradenstvím. A zajíždí také přímo do rodin – několik let jezdí třeba ke Kunešům do vesničky Vránov na Domažlicku, kde se svými rodiči a třemi sourozenci žije čtyřletá Tereza.

Pokojík čtyřleté Milušky Kučové z Valašské Bystřice na Vsetínsku je plný blikajících a zvukových hraček. Zatímco u svých starších dětí z nich maminka Marta vytahovala baterky, své dcerce s vrozenou oční vadou je nechává, protože pomáhají.

Narodil se s porodní váhou 1100 gramů, což velmi ovlivnilo jeho další život. Jan Kuňák utrpěl dětskou mozkovou obrnu, je velmi slabozraký a zároveň je od dětství upoután na invalidní vozík. Dnes je mu 21 let, žije společně se třemi bratry a matkou v Trnávce na Ostravsku a vyžaduje nepřetržitou péči i řadu pomůcek, které zlepšují kvalitu života. Honzovi na ně přispívá také Nadační fond Českého rozhlasu Světluška.

Český rozhlas už 9. října pořádá benefiční koncert Světlo pro Světlušku. Radiožurnál ho odvysílá živě od 21:15. Na pódiu bude i 28letá Xenie, která na Instagramu popisuje různé obtíže, které přináší život slabozrakých a nevidomých lidí. A zároveň ve volných chvílích vyrábí vonná mýdla nebo šumivé bombičky do koupele.

Dva mrtví, tisíce evakuovaných a škody v řádech stovek milionů korun – důsledky explozí muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Způsobily je dva ruští agenti Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga. Jaké politické dopady celá kauza měla? A mohla by se opakovat? Před pár týdny jsme mluvili s ministrem zahraničí Janem Lipavským i s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem. Vše si můžete poslechnout v závěrečném díle naší podcastové série Akce: Výbuch.

Mohli muniční sklady ve Vrběticích na Zlínsku před 10 lety vyhodit do vzduchu sami ruští agenti, nebo jim někdo z místních musel pomáhat? Po tom pátrá nový díl podcastové série Akce: Výbuch.

Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga. Jména ruských agentů, kteří vyhodili do vzduchu muniční sklady ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Deset let poté vše rozkrývá nová podcastová série Radiožurnálu Akce: Výbuch. Ve třetím díle, který najdete v aplikaci mujRozhlas a na webu Radiožurnálu, pátrají naši reportéři po tom, kdo přesně tito ruští agenti jsou a jak se po Česku pohybovali.

Od explozí muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku uplynulo už 10 let. Naši reportéři řadu měsíců pátrali v zákulisí případu. Druhý díl podcastové série Akce: Výbuch si můžete poslechnout na webu Radiožurnálu, doprovodný článek přečíst na serveru iRozhlas.cz.