Na Východ!

Kyjevské metro jako stage pro světové hvězdy, razantní nástup mladých muzikantů i více písní v ukrajinštině. To jsou některé z trendů, které Ukrajinci pozorují na domácí scéně, když hledají útěchu v hudbě v těžkých časech války. „Realita se nám doslova mění před očima. Myslím tím mentalitu lidí, stejně jako jejich hudební vkus. Za posledního dva a půl roku se změnily věci, které by jinak trvaly desetiletí,“ popisuje v podcastu Na Východ! hudební publicista Vitalij Bardeckij.

V bonusovém materiálu k podcastu Na Východ! si Josef Pazderka, Ondřej Soukup a Jan Fingerland vyměňují tipy na dobré knížky o dějinách emigrace do Izraele, jako jsou třeba Krvavé země od Timothyho Snydera. Upozorňují i na další bohaté kulturní vazby mezi těmito dvěma zeměmi, které mají dlouhou tradici. Zahraje vám k tomu krátce Šumař na střeše.

Ukrajinu a Izrael spojují aktuální, otevřené války na jejich území a početné skupiny obyvatel židovského vyznání. Přesto však tyto země nejsou automatickými spojenci. Proč? Vysvětlení je třeba hledat v geopolitické situaci na Blízkém východě a ruské aktivitě v tomto regionu. Podrobněji je rozebírá nový díl podcastu Na Východ!. Josef Pazderka a Ondřej Soukup si do něj pozvali zahraničně-politického komentátora Českého rozhlasu a držitele Novinářské ceny 2024 Jana Fingerlanda.

Co nabízí gruzínský stůl? V bonusovém materiálu podcastu Na Východ! probírají Josef Pazderka, Ondřej Soukup a jejich host, odborník na Gruzii Jan Černík, nejen gruzínskou kuchyni, ale i literaturu a kinematografii, která je dostupná i v češtině. S ohledem na blížící se parlamentní volby připojuje Jan Černík na závěr i odkazy na média a další zdroje v angličtině, z nichž lze dostat dobrý přehled o dění v Gruzii.

Za komunismu bývala Gruzie pomyslnou ozdravovnou východního bloku. Rozpad Sovětského svazu ale způsobil chaos a na povrch vypluly ekonomické problémy, národnostní třenice i konflikty s Ruskem. Nasměrovat zemi do západního okruhu se od roku 2004 snažil prezident Michail Saakašvili. Vláda v Tbilisi, přestože je pořád oficiálně proevropská, mluví čím dál víc o potřebě sblížit se s Ruskem. Co se v Gruzii stalo, rozebírá podcast Na Východ! s odborníkem na Kavkaz Janem Černíkem.

Jaké knihy o aktuální zahraniční politice Německa směrem na východ doporučuje novinář Daniel Brössler ze Süddeutsche Zeitung? Kvůli své skromnosti na seznam nepřipojil tu svoji o kancléři Olafu Scholzovi, přestože získala příznivé recenze i oficiální ocenění. Doplnit ji proto musejí Josef Pazderka s Ondřejem Soukupem, kteří doporučují i další audiovizuální díla zobrazující dlouho stabilní rusko-německé vztahy. Až do doby, kdy v nich Scholz v roce 2022 vyhlásil obrat.

Wandel durch Handel – změna skrze obchodování. Podle tohoto principu rozvíjely Německo a Sovětský svaz svoje vztahy už od 70. let minulého století a převzaly ho i ruské a německé vlády po roce 1991. Dobré ekonomické konexe těchto dvou zemí postupně narostly tak, až se v roce 2010 stalo Německo pro Rusko nejvýznamnějším obchodním partnerem. Symbolem tohoto spojenectví se stal plynovod Nordstream. Jenže v roce 2022 vyhlásil kancléř Olaf Scholz „Zeitenwende“ – historický obrat.

V bonusovém materiálu k epizodě o velké rusko-americké výměně vězňů z léta 2024 dávají Josef Pazderka a Ondřej Soukup tipy na další čtení o této nebývalé operaci. Jakou roli v ní sehrála Ella Milmanová, matka novináře Evana Gershkoviche? Co pojí s Českem jednoho z ruských agentů Pavla Rubcova aka Pabla Gonzálese? A co si vzít honem na sebe, když vám bachař oznámí, že budete vyměněni?

Na začátku srpna 2024 se na letištní ploše v turecké Ankaře sešla neobvyklá společnost. Z ruských vládních speciálů vyvedla ostraha 16 lidí. Devět z nich mělo americké, německé nebo britské občanství. Zbylých sedm byli Rusové. I svoje spoluobčany se ruský prezident Vladimir Putin rozhodl vyměnit za tajné agenty, kteří byli v dřívějších letech zatčeni v různých koutech světa: ve Spojených státech, Slovinsku, Polsku, Norsku a především Německu.

Smutná fakta a těžké emoce. Masakr v beslanské škole na začátku září 2004 je pro Josefa Pazderku traumatickou zkušeností. Do Čečenska jezdil jako humanitární pracovník, pak se do tohoto města několikrát vrátil a v letech 2008 až 2009 tam i natáčel s přeživšími. V bonusovém materiálu podcastu Na Východ! potom spolu s Ondřejem Soukupem dávají tipy na dokumenty a audiovizuální zpracování této události, které ji alespoň trochu pomáhají odžít a pochopit širší obraz tehdejší doby.

Zahájení školního 2004/2005 v městečku Beslan v Severní Osetii na jihu Ruska. Při proslovu ředitelky Školní budovy 1 vběhli do přítomného davu čečenští islamističtí teroristé řízení polním velitelem Šamilem Basajevem. Zajali zhruba 1200 školáků a jejich rodičů a zavřeli je do malé tělocvičny školy. Tam je drželi v horku, bez vody a jídla tři dny. 3. září vnikly do budovy ruské bezpečnostní složky a při nepřehledné přestřelce s nasazením těžkých zbraní zemřelo přes 300 lidí.

S ruskou invazí je v Česku dodnes spojen vznik mýtu o Rusácích. Nejen o tom se mluvilo na crossoveru podcastů Přepište dějiny a Na Východ!. Autoři se sešli na konferenci Hranice (ne)svobody.

Podcast Českého rozhlasu Plus Na Východ! se spojil s úspěšným „kolegou“ podcastem Přepište dějiny historiků Martina Gromana a Michala Stehlíka. Vznikla tak společná debata o pohledu na srpnové události 1968 a období krátce před nimi a po nich, natočená za účasti veřejnosti v pražském kulturním centru Vzlet 15. července 2024. Nabízíme vám sestřih této debaty, jako bonusový materiál od 23. srpna potom také její plné znění.

Ukrajinsky psaná literatura zažívá i přes válečné podmínky rozkvět, a tak v bonusu k podcastu Na Východ! přikládají Josef Pazderka a Ondřej Soukup tipy na nejzajímavější knihy, s nimiž je možné seznámit se i v českém překladu.

Spasibo bolšoje, nebo duže ďjakuju? Ještě před deseti lety bylo tohle dilema na Ukrajině jen akademické. Úředním jazykem sice byla ukrajinština, ale velká část lidí, hlavně na východě a jihu země, mluvila převážně rusky. Teď se ale stala jazyková otázka nejen symbolem ukrajinské identity, ale taky holého přežití. Proč, to ukazuje podcast Na Východ!

In mid-July, American historian Timothy Snyder visited the conference Borders of (Un)Freedom, organized by Czech Radio Plus and the Václav Havel Library. He was in conversation with the editor-in-chief of Ukrainska Pravda, Sevgil Musaieva. We present a recording of the debate in English, without translation.

Ohlédnutí za debatou amerického historika Timothyho Snydera a šéfredaktorky deníku Ukrajinska pravda Sevhil Musajevové o válce na Ukrajině a otázce, proč by nás, Evropany, měla zajímat i nadále. V podobě osobních komentářů Josefa Pazderky a Ondřeje Soukupa ho nabízí nový díl podcastu Na Východ!. Debata zazněla na konferenci Hranice (ne)svobody, kterou pořádal Český rozhlas Plus ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla.

Řekni to písní! Hudební díl podcastu Na Východ! o ruských muzikantech čelících morálnímu dilematu, zda invazi na Ukrajinu veřejně odsoudit či podpořit, a z toho plynoucích ekonomických a kariérních dopadech, si žádá více ilustračního materiálu.

Zpěvák Šaman se po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu stal asi nejznámějším uměleckým hlasem válečné propagandy. V tentýž týden, kdy vystoupil jako hlavní hvězda na koncertě ke Dni Ruska, mezitím vyprodal berlínský klub jiný ruský zpěvák s miliony fanoušků. Rapper Ivan Alexejev, který si říká Noize MC, uctil v Německu památku nedávno zemřelého opozičního politika Alexeje Navalného. Zvolit si stranu teď takhle musejí všichni ruští hudebníci.

Ukrajinská Oděsa je krásné a velice kulturní město. Navzdory ruským raketám si v něm místní i turisté – zejména ukrajinští vojáci na opušťácích – užívají radosti života. Když proto dostal pomyslný opušťák stálý zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín a přijel po čase do Prahy, podělil se s Josefem Pazderkou a Ondřejem Soukupem o tipy na svoje oblíbená místa, restaurace, knihy a pamětihodnosti černomořského letoviska, které se stalo jeho základnou.

Stálý zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině momentálně žije v přímořské Oděse, kde se vedle své práce válečného novináře stará mimo jiné o zvířata lidí, kteří museli opustit své domovy, o květiny na svém balkoně a o generátor, který spouští pokaždé, když kvůli bombardování vypadne proud. Jak vypadá běžný život v místě, když může kdykoli zaznít siréna a člověk má necelou minutu na běh do krytu? Martina Dorazína se v podcastu Na Východ! ptají Josef Pazderka a Ondřej Soukup.

Asketické i bonvivánské tipy na toulky Moldavskem v podání znalce země, diplomata Jana Plešingera.

Skoro 3,5milionové Moldavsko je samostatné už přes 30 let. Vymanit se ze sovětské, respektive ruské sféry vlivu, je pro něj ale čím dál složitější. A nepomáhá ani těsné sousedství s kulturně příbuznými Rumuny, kteří jsou členy Evropské unie. Válka na Ukrajině dopadá nejen na moldavskou bezpečnost, ale také na její ekonomiku, která už tak patří k nejslabším v Evropě. Tyto problémy otřásají i tamní politikou. V podzimních prezidentských volbách se ukáže, kam se země vydá.

Jak připomněl v podcastu Na Východ! o jaderných hrozbách host Jan Ludvík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, precedens plné jaderné války (naštěstí) nemáme. Dekódování výhrůžek a určování, kde pro Rusko leží červená linie, po jejímž překročení by aktivovalo jaderné rakety, tak není jednoduché. V bonusovém materiálu proto Josef Pazderka a Ondřej Soukup dávají tipy na další čtení o současném ruském uvažování o jaderných zbraních.

Ruský prezident Vladimir Putin přikázal začátkem letošního května armádě otestovat použití taktických jaderných zbraní – jako odvetu za slova západních politiků nabízejících Kyjevu navýšení zbrojní pomoci a vyslání zahraničních vojáků na Ukrajinu. Jaderní experti mluví o nebezpečí srovnatelném s kubánskou krizí z počátku 60. let minulého století.

Na Východ! získal Novinářskou cenu Nadace OSF v kategorii Nejlepší audiovizuální rozhovor. Proč si ji nepřišel převzít Ondřej Soukup? Jeho vysvětlení poodhalí jedno z témat dalších dílů. Zatím ale v bonusovém materiálu k epizodě o korupci na Ukrajině najdete tipy na filmové dokumenty o tomto společenském problému. Může se to zdát povýšenecké mluvit o úplatkářství v cizí zemi, ale na Ukrajinu proudí i peníze západních donorů. Ti mají právo vědět, co se s jejich podporou děje.

Aby mohla Ukrajina začít vyjednávat podmínky svého vstupu do Evropské unie, musí razantně omezit korupční prostředí. Tak zní podmínka evropských vyjednávačů. Myslí tím hlavně systémovou korupci, která Ukrajinu sužuje dlouhá desetiletí: ve státní správě a armádě, zdravotnictví nebo soudnictví. Co se v souboji s touto hydrou zatím povedlo a jak ho proměnila ruská invaze?

„Moc se mi líbil díl o měkkém podbřišku Ruska,“ napsal nám po posledním díle Na Východ! o Střední Asii novinář Petr Brod. Za chválu děkujeme a nejen jemu posíláme tipy na knihy, které tento region představují do větší hloubky. Tedy víc než cestovatelským stylem „tady jsem byl a měl jsem průjem,“ ujišťuje vtipně speciální host tohoto dílu Slavomír Horák.

Uzbekistán, Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán a Turkmenistán. Pět středoasijských republik hází laický pozorovatel z Evropy často do jednoho pytle. Ano, pojí je sovětská historie a dnes leží mezi geopoliticky silnými hráči Ruskem, Čínou a Íránem. Dohromady ale mají pořád přes 76 milionů obyvatel a rozlohu skoro jako celá Evropská unie. Každá z těchto zemí má také jinou krajinu a politickou kulturu. Jak se lépe v tomto regionu zorientovat, poradí podcast Na Východ!

V bonusovém materiálu ke 14. dílu podcastu Na Východ! doporučují Josef Pazderka a Ondřej Soukup jako obvykle zajímavé čtivo a další materiály k tématu ruských médií. Například knihu opoziční novinářky Jeleny Kosťučenkové Moje Rusko nebo dokument Zatracená práce o televizní stanici Dožď. Autoři také děkují věrným posluchačům, kteří prý dokáží poslouchat téměř všechny díly Na Východ! během jednoho dne.

Plošná ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 dramaticky změnila podobu mediální scény v Rusku. Podle organizace Reportéři bez hranic zakázal Kreml téměř všechna nezávislá média, včetně televizí, rádií a webových stránek. Většina velkých západních médií stáhla ze země zahraniční zpravodaje. Novináři, kteří zůstali, mají velmi omezené pole působnosti a žijí v nejistotě, že mohou být za svoji práci kdykoli obviněni ze špionáže, extremismu a dalších údajných přečinů.

13. díl podcastu Na Východ! zprostředkoval každodenní realitu Ukrajinců a Ukrajinek ve válečném stavu. Patří k ní vážné problémy, deprese, úzkosti a úmrtí, s nímž se lidé musejí dennodenně vypořádávat.

Skoro deset milionů lidí uprchlo podle Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky před válkou ze svých domovů. Víc než tři a půl milionu z nich našlo útočiště v klidnějších částech Ukrajiny, dalších bezmála šest milionů hledá bezpečí v evropských státech, včetně Česka. Mnozí z nich se už nikdy nevrátí. Nemají kam.

Důležité je nahnat k volebním urnám lidi, aby bylo možné vykázat účast – výsledek si už Vladimir Putin a jeho lidé zařídí. Tak rekapitulují Josef Pazderka a Ondřej Soukup hlavní myšlenku prezidentských voleb v Rusku v roce 2024. Co říct k jejich výsledku? Ztratil už staronový ruský prezident soudnost, nebo skutečně věří tomu, že má tak širokou podporu svých spoluobčanů?

Kdo by si vsadil, že v březnových volbách 2024 bude zvolen ruským prezidentem někdo jiný než Vladimir Putin, prodělá kalhoty. Opozice je zdecimovaná, a kdo se přeci jen odváží na nějaký akt podpory, tvrdě narazí. Ve funkci prezidenta nebo premiéra je Vladimir Vladimirovič přitom už 25 let. A proto se ve 12. díle podcastu Na Východ! Josef Pazderka s Ondřejem Soukupem zaměřili právě na tohoto politika.

Fotografie se v rozhlasovém vysílání nezprostředkovávají lehce, a tak vás host 11. dílu podcastu Na Východ! Stanislav Krupař navede, kde získat dobrou vizuální představu o krásách i ošklivostech Sibiře na internetu. Velká část bonusového dílu je potom věnována sibiřské hudbě, hlavně hrdelnímu zpěvu, který spustil mezi posluchači Na Východ! další hon za úchvatnými hudebními kousky. Šedesát koní v mém stádu vás nenechá stát!

Rozlehlá a mrazivá, řídce obydlená, s krásnou přírodou a svébytnou kulturou. Taková je ruská Sibiř. Je to ale také kraj, kam se dřív posílali vyhnanci – v duchu této tradice tu teď bývají internováni političtí vězni. A kde se místní potýkají s alkoholismem a dalšími drogovými závislostmi, se sociálními problémy a deziluzemi z neúspěšného boje za nezávislost. A abychom nezapomněli: díky jednomu politickému příteli si Sibiř oblíbil i Vladimir Putin.

Poslechněte si záznam z veřejného natáčení podcastu Na Východ! v pražském kulturním centru Vzlet. Ondřej Soukup a Josef Pazderka se ohlíží za dvěma roky plošné ruské agrese vůči Ukrajině a jako hosty si pozvali kolegy novináře Petru Procházkovou (Deník N) a Vojtěcha Boháče (Voxpot).

24. února 2022. V tento den brzy ráno rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin plošnou vojenskou agresi proti Ukrajině. Nazval ji speciální operací a společně s velením ruské armády předpokládal, že potrvá jen několik dní, maximálně týdnů. Po dvou letech ale agrese stále pokračuje – po bojích zůstávají zničená města a vesnice, miliony uprchlíků i desítky tisíc mrtvých či těžce zraněných vojáků na obou stranách.

To, o čem se poslední týdny jenom spekulovalo, už je oficiální: Valerij Zalužnyj končí jako velitel ukrajinských ozbrojených sil. Ondřej Soukup a Josef Pazderka věnovali populárnímu ukrajinskému generálovi poslední díl podcastu Na Východ! V bonusu k tomuto dílu už mohli díky běhu událostí probrat nejen Zalužného konec, ale taky jeho nástupce Oleksandra Syrského.

Téměř dvouletý krvavý konflikt s Ruskem změnil ukrajinskou armádu k nepoznání. Ze zkorumpovaného, napůl rozkradeného sovětského vraku je nyní podle mezinárodního žebříčku Global Firepower 18. nejsilnější armáda světa, hned po izraelské. Česko je pro srovnání na 46. místě. Na proměně v moderní bojové těleso se výrazně podílel náčelník ukrajinského generálního štábu, generál Valerij Zalužnyj.

Válku o enklávu Náhorní Karabach vedly Arménie a Ázerbájdžán během 20. a 21. století v několika etapách a podle Josefa Pazderky a Ondřeje Soukupa nemusí být obsazení oblasti vojáky z Baku a bleskový exodus arménského obyvatelstva v září 2023 posledním dějstvím. Co si o historii tohoto konfliktu přečíst a zhlédnout, aby člověk pochopil kontext a umanutost, s níž obě země o území bojují? To přináší bonus k 8. dílu. Své tipy dodá i znalec kavkazského regionu Jan Plešinger.

Od ledna 2024 přestal oficiálně existovat mezinárodně neuznaný státní útvar Náhorní Karabach neboli Republika Arcach na jižním Kavkaze. Jde o malou enklávu uprostřed Ázerbájdžánu, kterou posledních zhruba 30 let drželi etničtí Arméni, než ji na podzim roku 2023 po bleskové akci ovládli vojáci z Baku. Není to poprvé, co se o toto území, které je oběma národům posvátné, vedou boje.

Termín Rusáci se v Česku začal používat nejspíš někdy kolem roku 1968 a u mnoha posluchačů sedmého dílu vyvolal otázku, zda se dnes už nejedná o hatespeech. Jak ale vysvětlují Josef Pazderka a Ondřej Soukup, výraz spíš kritizuje imperiální chování osob ruské národnosti. Jako obvykle dostanete tipy na další čtení o komplikovaném vztahu Čechů k Rusům a doporučení velmi zajímavého dokumentu o současné ruské propagandě, který sleduje, jak ruské rodiny prožívají válku na Ukrajině.

Jak trefně popsat česko-ruské stýkání a hledání naší pozice vůči tomuto významnému globálnímu hráči? „Je to ode zdi ke zdi,“ navrhuje Josef Pazderka v sedmém díle podcastu Na Východ! Spolu s Ondřejem Soukupem se tentokrát snaží dobrat toho, jaký vztah Češi historicky k Rusku zaujímali a jestli dnes neexistuje i určitá střední a střídmá cesta.

Josef Pazderka a Ondřej Soukup se v bonusovém materiálu vrací k šestému dílu svého autorského podcastu Na Východ! K tématu Vánoc a oslav Nového roku na Východě přidávají ještě několik tipů na dokumenty a knížky. A v závěru si dávají jeden opravdu nečekaný slib.

Východní oslavy Vánoc a Nového roku jsou pelmelem různých náboženských tradic, sovětských zvyků, které se tyto tradice snažily přehlušit, a komerčních vlivů ze Západu. Rodiny se schází, stoly se prohýbají pod nejrůznějšími pochutinami a alkohol teče proudem. Kultura přípitků má přitom svá přísná pravidla a to nejhorší, co můžete udělat, je se u nich pokoutně uculovat. Sváteční čas je zejména v Rusku a na Ukrajině ale také spojen s výraznými politickými událostmi.

Bělorusové jsou tak spořádaní, že i když při demonstracích procházeli městem, zastavovali se poctivě na semaforech, říká Ondřej Soukup, který spolu s Josefem Pazderkou v bonusu k 5. dílu podcastu Na Východ! komentuje reakce posluchačů a doporučuje další knihy a filmy o Bělorusku.

Už téměř 30 let se v Bělorusku drží u moci Alexandr Lukašenko, přezdívaný Tatíček, ale taky Poslední diktátor v Evropě. Mazaný politik, který zanedlouho oslaví 70 let, prokázal neuvěřitelnou schopnost přežít velké krize, ochotu použít brutální metody vůči kritikům a taky tvrdý pragmatismus ve vztazích s Kremlem.