Slast

„Když to s tebou chce dělat, tak je asi jasné, že se mu líbíš. Ale dokud ty to nemáš v hlavě srovnané, že je tvoje tělo v pořádku a je ok být nahá před tím člověkem, tak je to strašně děsivé,“ říká studentka Marika. Ve čtvrté epizodě podcastu Slast otevíráme téma spokojenosti s vlastním tělem. Jaká je cesta za potěšením pro dívky, které chtějí vypadat jinak?

„Muži byli vykreslováni jako sexuální predátoři, kterým to ve vězení chybí, a proto znásilňují jeden druhého. Ženy jako emocionálně frustrované, které ve vězení zakládají rodinné klany, v nichž jde hlavně o emoční vazby. To se ale v mých výzkumech nepotvrdilo,“ říká Kateřina Nedbálková, socioložka z Masarykovy univerzity v Brně.

„Vnímá se to jinak. Kluk, co má hodně holek, je borec, nabouchávač,“ říká studentka Bára. Dodává, že z její zkušenosti je to u holek naopak. Čím méně zkušeností její kamarádky mají, tím lépe je kluci hodnotí. Třetí epizoda podcastu Slast je o sexuální svobodě a dvojím metru.

„Nejvíc jsem si užívala tu touhu před tím. Protože když k tomu došlo, přebírala jsem vzorce, které jsem viděla v pornu. To, jak jsem se hýbala, nebylo proto, že by mi to bylo příjemné, ale proto, abych vypadala krásně,“ popisuje Zuzana Kašparová. Zuzana společně s Terézií Ferjančekovou vytváří podcast Vyhonit ďábla a pořad na České televizi Na záchodcích. V bonusové epizodě podcastu Slast obě sdílí své nejistoty a „aha momenty“ spojené s dosahováním orgasmu.

„Někdy to bylo jen o tom, že mám být uspokojená já. Nemuselo to být vždycky jedna–jedna. A taky jsem poznala, že cílem nemusí být vyvrcholení,“ popisuje Marie, která se nebojí říct si o to, co chce. Pro Hanu je to naopak výzva. Na své první zkušenosti se připravovala sledováním porna. Stále si není jistá, jak svůj orgasmus poznat a jak by ho měla cítit. Druhá epizoda podcastu Slast je o potěšení, ale i o očekávání a nejistotách, které mohou být s orgasmem spojené.

„Ženská nahota byla v devadesátkách všude, ale zcela chybělo povědomí o tom, jaké to má ekonomické a politické dopady na životy lidí,“ říká historička Adéla Gjuričová. „Existovala dokonce i erotická politická strana, která byla jednou z nejbohatších. Její zisk plynul z prodeje erotického časopisu,“ dodává socioložka Jarkovská. Poslechněte si, jak se od devadesátek změnil český přístup k intimitě a sexuální výchově.

„Pořád jsem se ho při tom ptala: Jak to chceš ty? A on pak už byl skoro naštvanej a řekl: Takhle to nefunguje, musíme to oba chtít, nemůžeme dělat jenom to, co chci já,“ popisuje studentka Ester. V první epizodě podcastu Slast sdílí začátky svého intimního života tři mladé ženy. Souvislosti mezi politickou a sexuální svobodou v české společnosti komentují socioložka Lucie Jarkovská a historička Adéla Gjuričová.

Jak zoomerky a mileniálky prožívají první intimní zkušenosti? Jaké jsou jejich fantazie a očekávání a co je naopak nebaví a brzdí? Kde začíná a končí kontrola nad ženským potěšením? Začíná nový podcast Lindy Bartošové – Slast.

Úspěšný podcast Krása novinářky Lindy Bartošové, který zpracovává vzhled, sexualitu, body image, feminismus a další témata, je kompletně venku a vy ho můžete poslouchat na webu Radia Wave nebo v podcastových aplikacích. Závěrečné rozloučení a také reflexní kolečko proběhlo před diváky v Kasárnách Karlín. Pokud jste se do sálu nevešli nebo jste nemohli přijít, poslechněte si záznam.

„Část sebevědomí se opírá o naše vztahy. Když nám třeba partner nebo manžel stvrdí, že se mu stále líbíme, může to pomoci, aby se pozitivní vztah k vlastnímu tělu budoval zpátky,“ vysvětluje psycholog Martin Pospíchal, který se zaměřuje na onkologické pacientky a pacienty. Pro obnovou důvěry v sebe sama je podle něj dobrá i pohybová nebo doteková terapie a také citlivá komunikace a zájem okolí.

„Než jsem onemocněla, hrozně vášnivě jsem cvičila. Chtěla jsem mít dokonalé ploché břicho. Byla jsem na sebe velmi přísná a stále jsem se sebou byla nespokojená,“ vzpomíná fotografka Lucie. Její vztah k tělu i k sobě samotné pak zásadně otočila zkušenost s rakovinou. V posledním dílu podcastu Krása dává Linda Bartošová slovo ženám, jejichž životy ovlivňuje vážná nemoc, úraz nebo handicap.

„Pohyb může být součástí doplňujících režimových opatření, těžkou depresi ale nevyléčí,“ říká sportovní psycholožka Kateřina Vejvodová. Přiměřená fyzická aktivita podle ní může působit podpůrně, ale pohyb sám o sobě těžké psychické problémy nezažene. „Co se týče například poruch příjmu potravy, tam může být vrcholový sport spíš spouštěčem, než řešením.“

„To bylo to poslední, co moji známí čekali: že se budu namazaná hnědým v třpytivých plavkách promenádovat v kulturáku,“ směje se kadeřnice Nina. Říká, že kvůli soutěži v bikini fitness ztratila pár přátel, ale získala lepší vztah k vlastnímu tělu. „Našla jsem své limity a zjistila, co po svém těle nemůžu chtít.“ Pohled na ženský vzhled a sebevědomí sdílí v šesté epizodě série Krása trenérka boxu, soutěžící v bikini fitness nebo instruktorka cyclingu.

Ačkoliv trendují fotky bez filtru, nejvyšší příjmy influencerkám přináší poměrně rigidní estetický ideál. „Jde o vzhled i o životní styl. Ty nejúspěšnější jsou většinou konvenčně štíhlé, zapadají do instagramového ideálu krásy, bývají heterosexuální, žijí v monogamním vztahu a v nějakém očekávaném bodě kariéry mají děti,“ popisuje sociální a kulturní antropoložka Marie Heřmanová. V rozhovoru s Lindou Bartošovou rozebírá, jak na sítích funguje feminismus nebo tváře bez filtru.

„Ve snaze vypadat jako někdo jiný štěstí nenajdete,“ myslí si Daniela Peštová. Jedna z nejznámějších českých topmodelek v podcastu Lindy Bartošové říká, že nikdy nepodstoupila žádné úpravy vzhledu. Intelektuálka a novinářka Jana Patočková naopak přiznává, že už vyzkoušela různé zkrášlující procedury. Otevřeně mluví o tom, jak se snaha zastavit čas potkává nebo míjí s feministickými myšlenkami, které ji inspirují.

„Úpravám vlasů se věnují všechny kultury na světě. Je to zásadní věc pro první dojem z člověka,“ říká Martin Rychlík, etnolog a autor knihy Historie vlasů. V rozhovoru s Lindou Bartošovou popisuje skryté významy za různými účesy nebo barvami vlasů. „S vlasy se čarovalo, zaklínalo, sídlila v nich magická síla. Zároveň byly vždy statusovým symbolem.“ Poslechněte si, jaké staré rituální funkce vlasů dodržujeme i dnes a z čeho vzešly známé stereotypy ohledně krásných vlasů.

„Dnes už kolem sebe mám super lidi, kterým nezáleží na tom, kolik vlasů na hlavě mám. Mají mě rádi takovou, jaká jsem,“ říká Nikola. Ve čtvrtém dílu série Krása popisuje zkušenost s úplnou ztrátou vlasů, obočí a řas. Nevhodné poznámky od spolužáků i rodiny si vyslechla taky Kristýna, které se v patnácti letech objevily první šediny. Poslechněte si, jak se cítí ženy, které nezapadají do stereotypních představ o krásných vlasech.

„Žena, která se projevuje sexuálně, budila vždycky spoustu morální paniky. Zároveň to vždy využíval hudební byznys a skrze hot image prodával persony a desky,“ popisuje publicistka Aneta Martínková. Dnes podle ní vzniká afirmativní pop, ve kterém hudebnice hledají svou identitu skrz potěšení. Objevováním vlastní sexuality se osvobozují od tlaku stereotypů a misogynie. Neslouží pohledům mužů, ale samy sobě.

„Když vydáváme novou desku, vím, že na sociálních sítích na ni nejlépe upozorním fotografií, kde budu krásná. Nenávidím to, ale dělám to, protože vím, že to funguje. Přistupuju na tuhle hru, aby se moje hudba dostala k co nejvíce lidem,“ říká hudebnice Katarzia. O tom, jak se svou image nakládají při prezentaci hudby, mluví Linda Bartošová ve třetím dílu podcastu Krása s Annet X, Hellwanou, Katarzií nebo Vi z kapely Viah.

„Byla jsem na sebe přísná a nerespektovala jsem sama sebe. Kvůli tomu si mě nevážili ani ostatní lidé a často mi nevědomky ubližovali,“ popisuje psycholožka Tereza Škorupová. Je přesvědčená, že stres, který prožívala na vysoké škole, se promítl do velkého zhoršení ekzému. „Kůže je náš největší orgán, který tvoří hranici mezi námi a vnějším světem. Když je tato hranice narušená, věci zvenku snadno pronikají do nitra.“

„Ve věku kdy se chce holka líbit a měla by si teoreticky užívat života, je to velice náročné,“ říká Nikola, jedna z dívek, které ve druhém dílu podcastu Krása popisují svůj život s těžkým atopickým ekzémem nebo akné. Změny vzhledu, fyzická bolest a necitlivé komentáře okolí ovlivnily jejich sebevědomí a prověřily partnerské i kamarádské vztahy. Prošly si těžkými stavy, ale dnes se cítí silnější než dřív.

„Když pohlední lidé vstoupí do místnosti, vytvoří si pro sebe větší fyzický prostor. Zároveň se začnou dříve než ostatní dožadovat pozornosti,“ popisuje spoluautorka knihy Moc krásy Dana Hamplová ze Sociologického ústavu Akademie věd České republiky. V doprovodném rozhovoru k podcastové sérii Krása vysvětluje, jaké společenské kódy jsou skryté ve stereotypech spojených s ženským vzhledem.

„Obdivuju holky, které o sobě dovedou říct, že jsou dost. Já to ani po všech těch letech nedokážu,“ říká v podcastu Lindy Bartošové hudebnice Jana Kirschner. V intimním rozhovoru obě prozrazují, s jakými životními výhodami, ale zároveň také nejistotami a odsudky pro ně byla korunka ze soutěže krásy spojená. „Krása je všechno, jen ne povrchní téma. Žijeme ve světě, ve kterém je ženský vzhled nástrojem stejně silným jako moc, peníze nebo sociální postavení,“ dodává Linda.

„Příliš krásy, málo krásy, problém bylo vlastně obojí. Zatímco kluci a muži v mém životě představovali sílu, moc a kontrolu, ženy byly často vzývané nebo naopak zatracované za něco, co ani neměly ve svých rukou,“ vzpomíná Linda Bartošová na své dospívání. V podcastové sérii Krása, která startuje na Radiu Wave 1. listopadu, dává slovo těm, kterým nevyhovuje stereotypní pojetí ideálního ženského vzhledu.