Zaostřeno

Když řekneme, že „je něco na houby,“ obvykle tím myslíme, že je to k ničemu, bezcenné, nezajímavé. Ale na houby chodí každý rok většina Čechů, Moravanů a Slezanů. Dá se o nich bádat, zároveň má lidové houbaření v kultuře a životním stylu naší země velmi silné a pevné kořeny.

Vzpomínáte na euforii ze začátku 90. let? Sovětský svaz tehdy zmizel z mapy světa, Čína hledala místo v mezinárodním společenství a Indie měla vlastních, vnitrostátních problémů nad hlavu. Zdálo se, že armády, vojáci a stroje na zabíjení se postupně ze světa vytratí – teď je ale všechno jinak. Zbrojaři vydělávají nejlíp v historii, zuří válka na Ukrajině a na spadnutí je těžký konflikt na Tchaj-wanu, nebo na Korejském poloostrově.

Už to bude 35 let od zápasu poháru UEFA mezi Baníkem Ostrava a Dynamem Kyjev. 1. listopadu, tedy jen dva týdny před sametovou revolucí, znělo z ochozů na ostravských Bazalech: „Okupanti, okupanti“ a po sovětských vojácích a jejich rodinách létaly kameny. Veřejná bezpečnost ale proti fanouškům zasáhla jen minimálně. Proč se na tuto událost téměř zapomnělo?

28. říjen jako výročí vzniku republiky využívali v minulosti lidé k žádostem o kmotrovství. Za první republiky bylo běžné, že se lidé obraceli na prezidenta republiky Masaryka a chtěli ho jako kmotra pro své narozené děti.

Jak vypadají moderní instituce tohoto druhu na severu Evropy? Mají v nich fyzické knihy ještě místo? A co české knihovny, drží krok s dobou? Po tom pátrá Jakub Lucký.

Vládní koalice se snaží Sněmovnou protlačit důchodovou reformu, platit by mohla už od ledna příštího roku. Všechny zajímá zvýšení věku odchodu do důchodu, novinek by mělo být víc, a to pro už dnes pracující seniory. Měli by totiž být osvobození od placení sociálního pojištění. Při hrubé mzdě nebo platu 20 tisíc měsíčně by dostali asi o 1,3 tisíc korun navíc.

Česko se zbavuje energetické závislosti na ruském plynu a ropě. Podle všeho se to daří – u ropy je navýšení kapacity ropovodu TAL před dokončením. To by mělo zajistit zásobování i v případě, kdyby Rusko definitivně zavřelo kohouty ropovodu Družba.

Asi není na světě jiná země, která má ve svých moderních dějinách tolik státních převratů, jako Thajsko. První zažilo království v roce 1932, dodnes jich bylo už 28 – některé úspěšné, jiné nedokonané. V průměru je to jednou za 2,5 let, kdy armáda vyhlásí výjimečný stav, zatkne premiéra, ministry a po krátkém domácím vězení musejí všichni podepsat abdikaci.

Česká geografická společnost slaví 130 let. Za tu dobu se z původně „zeměvědné“ stala společností zeměpisnou a nakonec geografickou. Proč je tato věda potřebná i v době, kdy už je vlastně celá planeta Země popsána?

Šetrnost a udržitelnost jsou dnes velmi módní výrazy, ale málokdo v západním světě podle nich skutečně žije. Do velké míry je to dané celkovým nastavením společnosti, které vyžaduje systémové změny. Už ale existují místa, kde lidé dovedou svou stopu výrazně zmenšit – a přitom „nežít jako v jeskyních“.

Vládou schválená dostavba nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany bude znamenat i zvýšenou poptávku po vysoce specializovaných odbornících, a to hlavně v oboru jaderné energetiky. Problém je, že zatím to české studenty neoslovuje. „Do prvního ročníku jaderného inženýrství nás nastupovalo okolo 50. Tolik nás bylo jen prvních pár týdnů, na konci studia je nás sedm,“ popisuje jeden z nich.

Zemědělství prochází obrovskou revolucí, pokud chcete používat nové technologie, dokážete sledovat téměř každou rostlinku na poli. Jedním z průkopníků je i Jan Bezděk – původně pražský „ajťák“, teď už velkoproducent sena na Benešovsku.

Mikrobioložka Stanislava Bezdíček Králová ve své vídeňské laboratoři kultivuje mikroby, které si přivezla z Antarktidy. Možná by z nich mohly být nová antibiotika. Na léky, které se dnes používají, totiž postupně bakterie získávají rezistenci. „Musíme mít antibiotickou politiku v tom, jak léky používáme. Není možné neustále používat každé antibiotikum, dokud to půjde,“ zdůrazňuje v pořadu Zaostřeno Českého rozhlasu Plus.

Od prvního přistání na Měsíci až po vznik Mezinárodní vesmírné stanice ISS lidé posouvají hranice nemožného. Lidstvo teď chystá cestu na Mars – a vědci se snaží najít způsob, jak ochránit hlavně jejich zdraví. Vesmír totiž přináší velká rizika, například radioaktivní záření. Pomáhat se snaží i vědci na Technické univerzity v Liberci, kteří se v době covidu proslavili svými nanorouškami.

Pohodlí a klid v Česku vystřídala Valerie za nejistotu a chaos východní Ukrajiny. Téměř celý život, respektive až do svých 24 let žila v Česku. Rozhodla se vrátit do Charkova, do rodného Kupjansku. Leží jen pět kilometrů od frontové linie a ruských hranic.

Tyrolsko je jednou z předních evropských turistických destinací. Platí to jak na té severní rakouské, tak na jižní italské straně hor. V době, kdy se klimatická změna skloňuje ve všech pádech, dostává se pod drobnohled také cestovní ruch – i proto, že je pro místní ekonomiku až životně důležitý.

Už je to víc než rok od boomu programů, které pracují s daty a velkými jazykovými modely, kterým zjednodušeně říkáme umělá inteligence (AI). Největší zájem vzbudily informace, podle kterých vezme AI lidem v některých oborech práci. „Prezentovalo se to dokonce tak, že si už za několik měsíců můžete doma udělat film a v Hollywoodu ,nebudou mít do čeho píchnout‘. Teď je vidět, že to byl nesmysl,“ říká animátor Milan Martinec.

Velká asijská města patří mezi místa, kde lidé naplno pociťují změnu klimatu. Horka až k 50 stupňům Celsia začínají být normou. Problém je to nejen zdravotní, ale také finanční. Přesto do těchto oblastí pravidelně služebně jezdí mladý český podnikatel Martin Koudela. „Snažím se pracovat dopoledne. Velká výhoda je časový posun, protože je v Evropě noc,“ vysvětluje v pořadu Zaostřeno.

Elektrokola jsou na vzestupu. Třeba v Německu už se jich loni prodalo víc než tradičních mechanických bicyklů, letos na jaře stejný trend pokračoval. Podle výkonné ředitelky Evropské cyklistické federace Jill Warrenové je tento trend úžasný.

Josef Sousedík se narodil v chudé rodině vsetínského stolaře, pocházel tedy z velmi skromných poměrů. Vypracoval se na továrníka a vizionáře, který si nechal patentovat několik zásadních vynálezů – například hybridní pohon železničního vozu, který pak měla i legendární Slovenská strela.

„Vodík, jak vždy říkám, je bezbarvý lehký plyn, který má v sobě poměrně velké množství energie,“ říká Martin Paidar z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a také místopředseda České vodíkové technologické platformy HYTEP.

Ukrajina se ruské agresi brání už víc než dva roky. „Bojuje“ ale také s nedostatkem munice, zbraní a v poslední době i s ochotou ukrajinských mužů narukovat do války. Mnozí totiž odešli za hranice a dobrovolně se vrátit nechtějí. Ukrajina tak žádá spojence, aby jim s návratem bojeschopných mužů pomohli.

V Česku přibývá dětí s takzvanými speciálními vzdělávacími potřebami, nejčastěji s poruchami autistického spektra nebo s kombinovaným postižením. Kapacity základních speciálních škol jsou ale omezené, řada dětí nebyla vylosována u zápisu a jejich rodiče teď čekají, co bude dál. Především v Praze je to už kritické.

Zelená dohoda pro Evropu na nás teď vyskakuje všude, je totiž silným tématem blížících se voleb do Evropského parlamentu. Vybrali jsme dva praktické modely, kdy se dozvíte, jak to bude u nás s automobilovou dopravou, nebo s kvalitou chmelu a piva. Oba totiž úzce souvisí s Green Dealem, což v pořadu Zaostřeno vysvětlují odborníci i lidé z praxe.

V Česku žije asi čtvrt milionu Romů, takový je odhad české vlády. Pomoct se jim snaží desítky malých i velkých nevládních organizací ve spolupráci s místními i státními úřady. Zatím podle všeho nepříliš úspěšně.

Na konci května uplyne 140 let od narození druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Muže, který stál v první polovině minulého století u všech klíčových momentů naší země. Podílel se na vzniku samostatné republiky, zažil její rozpad a zánik v roce 1938 a 1939, byl u jejího obnovení v roce 1945 i ovládnutí komunistickou stranou o tři roky později.

Počet lidí žijících ve městech se neustále zvyšuje. To s sebou přináší nové výzvy pro architekty, urbanisty i politiky. Kvalitu života může totiž do budoucna snižovat například přelidněnost měst a nedostatek bydlení, znečištění ovzduší a s tím související zdravotní rizika nebo extrémní sucha a nedostatek vody. Jak zachovat města obyvatelná? Co se dá pro udržitelný život dělat už teď a jak by mohla vypadat města budoucnosti?

První květnový víkend vítají ornitologové po celém světě ptačí zpěv, je to tak i v Česku – a na jednom vítání na Vysočině byl i Vít Pohanka. Proč je důležité, aby byli ptáci všude kolem? „Projev ptačího života v našem okolí, tam kde bydlíte, je důležitý pro váš pocit štěstí,“ říká ředitel České ornitologické společnosti Zdeněk Vermouzek.

Vynálezce, továrník, vlastenec, starosta. Pod těmito slovy se skrývá jedna výrazná osobnost, na kterou se skoro zapomnělo. Valašský rodák Josef Sousedík se narodil před 130 lety ve Vsetíně. Zemřel před 80 lety při výslechu na gestapu.

Ceny kakaa šplhají do výšin, brzy si připlatíme i za kávu nebo banány. Důvodem je horší úroda v důsledku změn klimatu. Farmáři si stěžují na sucho, ale také naopak na přívalové deště a choroby rostlin. Expertka na zemědělství a analytička Asociace pro mezinárodní otázky Barbora Chmelová tvrdí, že problém s produkcí kávy se týká všech pěstitelů – od jižní a západní Ameriky až po Etiopii a Latinskou Ameriku. A v důsledku změn klimatu bude produkce plodin nejspíš ještě klesat.

Velká Británie v poslední době nevzkvétá. Shodují se na tom odborníci na ekonomiku a podle průzkumů také britská veřejnost. Přesto v ostrovní zemi i po Brexitu zůstává hodně lidí s českým pasem. Drtivá většina jich dorazila v posledních dvou nebo třech desetiletích za prací nebo partnerem. České velvyslanectví sice nemá přesnou statistiku, ale podle mluvčího Michala Žižlavského jistou celkem spolehlivou představu má na základě informací britských úřadů.

Je to 20 let, co byli v Iráku uneseni tři novináři – Michal Kubal a Petr Klíma z České televize a Vít Pohanka z Českého rozhlasu. Po pěti dnech se podařilo vyjednat jejich propuštění. Jednu z nejdramatičtějších údálostí novodobé rozhlasové historie připomene pořad Zaostřeno a jeden z aktérů tehdejších událostí Vít Pohanka. (repríza)

Když ve druhé polovině 19. století pokládali francouzští, holandští a britští inženýři koleje na asijském kontinentu, jejich největším nepřítelem bylo okolní prostředí. Malárie, žlutá zimnice, tyfus. Někdy i nepřátelsky naladění domorodci. Ve Vietnamu, v Indonésii nebo na Srí Lance koloniální úzkokolejky slouží dodnes. Současně platí, že nikde jinde na světě nejde boom železniční dopravy tak rychle kupředu jako v Asii.

Umělá inteligence se naplno dostává do našich životů, dokonce i tam, kde by to laik asi nečekal – do péče o kulturní dědictví. Archeologický park v italských Pompejích slouží jako jakási výzkumná laboratoř pro využití nových technologií a postupů – ať už v ochraně, archeologii i restaurátorství.

Průměrný Čech urazí vlakem každý rok přes tisíc kilometrů při 18 jednotlivých cestách. Vypovídají o tom statistiky organizace Litra, která usiluje o podporu veřejné hromadné dopravy v Evropě. Češi jsou v tomhle ohledu na devátém místě žebříčku, ve kterém dlouhodobě vedou Švýcaři a uzavírají ho Řekové. Na jednu stranu jsou na tom české železnice nejlíp z bývalých komunistických zemí, na druhou stranu pořád zaostávají třeba za těmi v Německu, Rakousku nebo ve Francii.

„Když jsem se před lety stal ředitelem Městské knihovny v Praze, měli jsme plno politiků, kteří otevřeně říkali, že nechtějí stavět nové budovy, protože všechno je přece na internetu. Dnes už nikdo takový – pokud si tedy přeje být znovu zvolený –, takovou věc nikdy neřekne,“ je přesvědčený ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák. Knihovny totiž nejsou jen o informacích uložených v knihách, ale plní ve společnosti celou řadu funkcí.

V Českém Švýcarsku se probouzí nový život. Národní park zasažený v roce 2022 ničivým lesním požárem zatím vypadá smutně, ale začíná přirozeně zarůstat náletovými porosty. Strážci parku do samovolného zalesnění zatím stále nechtějí zasahovat, ale mají své kritiky. Jaké jsou argumenty obou stran? Odpověď hledá Zaostřeno Víta Pohanky.

Téměř každá druhá žena v Česku zažila nějakou formu psychického násilí v domácnosti a každá pátá se setkala dokonce s fyzickým nebo sexuálním násilím. Vyplývá to z dat Agentury EU pro základní práva. Oběti přitom domácí násilí často nenahlásí, protože se bojí, že jim nikdo neuvěří nebo se stydí. Kdo nebo co by mohlo téma odtabuizovat? Co pro oběti může udělat stát a co třeba zaměstnavatelé? Téma pro Zaostřeno, které připravil Vojtěch Koval.

Z mnoha metropolí Asie a Afriky jsou organismy bez kontroly a jejich růst nikdo neřídí. Vlády proto zkouší stavět nová města na zelené louce a stěhují je tisíce kilometrů od původních metropolí. Kdo tyhle experimenty zaplatí? Jak megalomanské plány přijímají obyvatelé a jak se s nimi vyrovná příroda? A kde všude už se ke změně odhodlali? Téma pro Zaostřeno a Davida Jakše.

Až 60 procent všech obyvatel Země žije ve městech. Z mnoha metropolí Asie a Afriky jsou organismy bez kontroly, jejich růst nikdo neřídí. Vlády proto zkoušejí stavět nová města na zelené louce a stěhují je tisíce kilometrů od původních metropolí.

Dvakrát před soudem a dvakrát nevinní, zatím tedy nepravomocně. Taková je bilance v dotační kauze známé jako Čapí hnízdo. Pražský městský soud v únoru zprostil obžaloby bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho tehdejší spolupracovnici Janu Nagyovou. Jak celé soudní líčení vypadalo a co vlastně řekl soudce?

Jak prožívají už druhý rok války lidé na Ukrajině a jak se daří těm, kteří před ruskou agresí utekli do Česka, přiblíží čtyři výpovědi v pořadu Zaostřeno. Natočil je Vít Pohanka.

Válka na Ukrajině trvá už dva roky. Zprávy z fronty přitom nejsou příznivé: Rusové dobyli Avdijivku u Doněcka, o kterou se sváděly tvrdé boje od začátku agrese v roce 2022. Teď zřejmě začala další ruská ofenziva směrem na Západ. A to za situace, kdy je v americkém Kongresu zablokovaná další naléhavě nutná finanční a zbraňová pomoc, takže schází munice i zbraně.

Na jaké překážky naráží darování jídla? Proč nemají povinnost darovat neprodejné zboží i výrobci? Je vůbec možné darovat už uvařené porce třeba z jídelen?

Po víc než deseti letech se do Vysočina Areny v Novém Městě na Moravě vrátilo Mistrovství světa v biatlonu. Je to samozřejmě hlavně prvotřídní sportovní událost globálního dosahu. Ale pro Nové Město a vlastně i celou Vysočinu, má také obrovský ekonomický a kulturně-společenský význam. I když letos počasí zase nepřeje, očekává se 200 tisíc návštěvníků.

S dvoudenním zpožděním se před týdnem v Česku spustil dlouho očekávaný systém pro elektronické podávání přihlášek na střední školy. Jmenuje se DiPSy, ministerstvo školství si od něj slibuje, že se nebude opakovat stejný chaos jako loni. To museli někteří rodiče stát dlouhé fronty před školou se zápisovými lístky, mnozí žáci pak dlouho nevěděli, jestli se na nějakou školu vůbec dostali. Letos Cermat odhaduje, že 80 procent uchazečů se umístí už po prvním kole.

Etiopie je nejlidnatější vnitrozemská země světa, má víc než 110 milionů lidí. Je i významnou mocenskou silou v regionu Afrického rohu. Zatímco federální vláda o rostoucí populaci, ekonomiku a přírodní zdroje země opírá mocenské ambice, větší část Etiopanů pořád pracuje v zemědělství a nemá přístup k vodě nebo ke zdravotní péči. S tím jak se mění klima, a dál v zemi přibývá lidí, řeší i otázky jak zajistit obživu pro sebe a své rodiny.

Amerika prožívá kulturní válku. Přejmenovávají se školy, vojenské základny a jiné veřejné instituce, a to proto, aby Američanům už víc nepřipomínaly památku politických a vojenských představitelů jižanských států, případně otrokářů.

Poslanecká sněmovna tento týden schválila v prvním čtení korespondenční volbu pro krajany žijící v zahraničí. Debata poslanců trvala 63 hodin, legislativní proces tím zdaleka nekončí. Dalším krokem tak bude druhé čtení novely zákona, které by mohlo začít asi za dva měsíce.