Diagnóza F

Ačkoliv počet sebevražd v Česku v posledních letech klesal, loni se množství lidí, kteří se rozhodli ukončit svůj život, opět zvýšil. O život se připravilo více než 1300 lidí, z toho tisícovka z nich jsou muži.

Když má někdo potíže s alkoholem, zpravidla si toho jeho okolí všimne dřív než on sám. Někdy se mu snaží opakovaně pomáhat, někdy patologický vzorec nevědomky udržuje. Mnohdy na něj ale důsledky nadměrné konzumace alkoholu dopadají řadu let.

Do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (například Klokánků) se dostanou děti často v situaci, kdy se o ně rodiče nemůžou starat, nedělají to nebo je nějak ohrožují či jim ubližují. Ale není to žádný tábor. Děti jsou prostě přestěhované na místo, které si nevybraly, ve stavu, kdy jim není dobře a mají začít žít s lidmi, které vůbec neznají.

Když Sigmund Freud začínal s psychoanalýzou, měla podobu dvanácti procházek ulicemi Vídně. Časem se terapeuti zavřeli se svými klienty, křesílky a pohovkami mezi čtyři zdi. V posledních letech opět objevují, co může do terapie přinést otevřené prostranství a příroda.

Smrt patří k životu, když se s ní ale setkáme, zasáhne nás často nepřipravené. Zatímco dříve bylo běžné, že lidé po ztrátě svého blízkého nějaký čas „drželi smutek“, dnes se setkáváme spíš s nastavením „ať už to je rychle za námi“.

S prvními panickými atakami se Michal potýkal ve dvaceti letech. Nějaký čas se objevovaly denně, několikrát ho odvezla sanitka. Když změnil životní styl, paniky ustoupily. Ta poslední se mu přihodila skoro po dvou letech. Reakce zaskočeného okolí ho přiměla k rozhodnutí mluvit o svých potížích veřejně.

Když se mluví o hospitalizacích na psychiatrii, mnohdy není nouze o historky, které končí použitím omezovacích prostředků a (nebo) nedobrovolným umístěním na uzavřené oddělení. Řadě těchto situací by šlo pravděpodobně předejít. Možnostem a limitům aplikace takzvaných deeskalačních technik jsme se věnovali v dalším vydání podcastu Diagnóza F.

Lidé s duševním onemocněním se potýkají s řadou psychologických fenoménů, které jim mnohdy velmi znesnadňují život. Ve stávajícím systému služeb, které jim mohou pomáhat, je nově i takzvaný Dům zotavení (Recovery House).

Zuzana S. zažila v dětství sexuální zneužívání otčímem, matkou i dětský pornoprůmysl. O svém životě napsala knihu Hra na pavoučka a v roce 2021 byla hostem speciálu Diagnózy F. Letos jí vyšla druhá kniha Pavučina minulosti, ve které popisuje své postupné zotavování z prožitých traumat.

Společnost má jasnou představu o tom, jak vypadá znásilnění. Častěji než přepadení v nočním parku, se ale odehrává tzv. vztahové znásilnění, kdy se oběť s pachatelem nějak zná. Forenzní psycholožka Ludmila Čírtková doplnila speciál Diagnózy F o pohled na realitu vyšetřování sexuálních deliktů u nás.

Matky o zneužívání svých dětí mnohdy vědí, ale nezakročí. Léčba traumatu může trvat roky. Natália Schwab Figusch a Dana Pokorná nabízejí terapeutický pohled na sexuální zneužívání ve speciálu Diagnózy F.

Zuzana vzpomíná na své dětské prožívání v době, kdy ji sexuálně zneužíval otčím a později i další muži. Trauma už roky zpracovává v terapii, spravedlnosti se ale nedočkala. Poslechněte si její autentický příběh ve speciálu Diagnózy F.

Ve dvanácti letech vzala provaz a šla do lesa, aby ukončila svůj život. Díky špatnému odhadu vybrané větve přežila. Ještě několik let se dál potýkala s úzkostmi, depresemi a později psychózami, než našla pomoc. Podle lékařů má schizoafektivní poruchu. Pracuje v chráněné dílně, píše povídky a o svém příběhu promluvila v Diagnóze F.

Český rozhlas oslavil 100 let vysílání na našem území. V Diagnóze F jsme tuto příležitost využili k ohlédnutí za tím, jak se v čase proměňuje způsob informování o duševním zdraví nejen v médiích, a také, jaký vliv to má na lidi, kteří se s duševními poruchami potýkají.

Animovaný VR film Tmání původně neměl být jeho autobiografickým příběhem, nakonec se jím ale stal. Virtuální realita je podle filmaře Ondřeje Moravce ideálním formátem, který může zprostředkovat lidem bez zkušenosti zážitek toho, co se skutečně může dít v hlavě člověka s depresí.

Psychózy jsou nevyléčitelné, lidé s psychotickým onemocněním jsou nebezpeční svému okolí a bez hospitalizace na psychiatrii to nejde. To jsou asi nejčastější mýty, které se o psychózách a lidech, kteří s nimi žijí, tradují. I o nich mluví v Diagnóze F vedoucí lékař Denního psychoterapeutického sanatoria Ondřejov Michal Risler.

Málo se ví, že lidé s duševním onemocněním mají vedle farmakoterapie a psychoterapie také možnost využít lázeňské péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Pro některé z nich to může být způsob, jak předejít případné hospitalizaci.

Lidé, kteří mají potíže s přejídáním a se závislostí na jídle, se v budoucnu už nebudou muset spoléhat jen na svou pevnou vůli, případně léky na omezení chutě k jídlu. Jednou z variant léčby by mohla být i tzv. repetitivní transkraniální magnetická stimulace.

Kluci v dětských domovech čelí velké výzvě – většinu svého života tráví ve velmi feminizovaném světě. Ve školách i v dětských domovech se mnohem častěji setkávají se ženami v rolích autorit než s muži. Jejich otcové mnohdy také nefungují nebo nejsou k dispozici, a tak jim někdy chybí setkání s obyčejným chlapem. Právě na tuto myšlenku navazuje program Patron.

Poruchy autistického spektra jsou vrozená neurovývojová postižení některých mozkových funkcí. Mohou mít různé podoby v závislosti na tom, v jaké části spektra se člověk nachází. Natálie Ficencová o sobě píše jako o vysokofunkční autistce. Autismus přitom bere jen jako jednu ze svých stránek.

Psychiatrů je málo a pacientů hodně. Času na povídání nad rámec příznaků a diagnostiky mnoho nezbývá a psychofarmaka fungují. Z dálky to může vypadat jako funkční a efektivní systém, někdy se v něm ale zapomíná na člověka a jeho příběh.

Od roku 1990 se v Česku věk dožití zvýšil o 10 let. Místo abychom se radovali, mnohdy nahlížíme na seniory jako na někoho, kdo „potřebuje pomoc, je nemocný a zatěžuje sociální systém“. Stáří sice není diagnóza, ale někdy k němu tak přistupujeme.

Když se u Apolináře začali léčit alkoholici, všimli si zdravotníci určité podobnosti mezi jejich partnerkami. Navzdory tomu, že se o spoluzávislosti mluví už několik desítek let, stále jde o fenomén mezi veřejností relativně neznámý. Řada partnerů či rodičů tak dál nevědomě podporuje nebo udržuje závislostní chování svých blízkých.

Denně si život v Česku vezmou přibližně tři lidé, častěji osoby ve vyšším věku. Mezi mladými je sebevražda příčinou více než čtvrtiny všech úmrtí. Pozůstalí se potýkají se vztekem, smutkem i bezmocí.

Potíže se spánkem jsou u části pacientů spojeny s duševními poruchami. Zatímco ti s úzkostí hůř usínají, u depresivních propadů je častější brzké ranní buzení. Pomoci může mimo jiné i medikace, má však svá úskalí.

„Když zhasnu světlo, rozsvítí se mi mozek,“ popisuje svoje potíže s usínáním Martina, která svůj příběh o obtížné cestě za spánkem vypráví v druhé epizodě podcastové série Nespavci. Tu na Radiu Wave doprovází také třídílný speciál Diagnózy F, který na témata spojená s nespavostí nabízí pohled odborníků na spánkovou medicínu a duševní zdraví.

Nespavost může mít různé podoby – obtížné usínání, opakované procitání v průběhu noci nebo brzké probuzení, po kterém už nejde usnout. Nejčastější příčinou nespavosti je stres. Pomáhají režimová opatření, psychoterapie i léky.

Hypersenzitivita není nemoc, vysoce citlivým lidem ale může život někdy pořádně znepříjemnit. Když se potká navíc ještě s naším introvertním já a přidají se k tomu úzkostné a depresivní příznaky, je někdy obtížné fungovat ve společnosti.

Před lety se potýkala s farmakorezistentní depresí, na kterou jí zabraly až elektrošoky. V průběhu těhotenství musela všechny léky vysadit. V několikaměsíční pauze po narození prvního dítěte a před otěhotněním s druhým dítětem, pečovala spolu s rodinou o umírajícího tchána. Zvýšení medikace, aby zvládla takhle náročné období, nebylo možné – užívá už maximální dávky.

Sportoval, pracoval, vybudoval fungující velkoobchod, udržoval dobré vztahy s rodinou, a vedle toho skoro třicet let bral heroin a pervitin. Na začátku roku šel poprvé do léčby, na konci roku počtvrté do vězení.

Párový terapeut Honza Vojtko je v médiích jako doma. Většinou ale mluví o vztazích, párové terapii a tématech souvisejících. V posledním letošním dílu Diagnózy F udělal výjimku a nechal nahlédnout za pomyslný závěs své terapeutovny.

Příběhy lidí, kteří se potýkají s duševními obtížemi, vypráví Diagnóza F už 11 let. Ve vánočním speciálu si můžete poslechnout vyprávění Jirky, Aleny a Martina, kteří kvůli duševním nemocem a závislosti nemohli nebo nemůžou trávit Vánoce se svými blízkými.

Lidé, kteří se o sebe ze zdravotních důvodů nemohou postarat vlastními silami, mohou získat od státu tzv. příspěvek na péči. Ten i v maximální výši však stačí na zaplacení necelých pěti hodin péče denně, což lidem, kteří potřebují pomoc celý den nestačí. Samostatné bydlení se tak pro řadu z nich stává nedosažitelným snem.

Když se mluví o domácím násilí, většinou je pozornost společnosti věnována obětem. Nejčastější radou je násilníka opustit. Podle psychologa Jiřího Améra z organizace SPONDEA, která kromě pomoci obětem nabízí i terapii pro původce domácího násilí, je ale změna možná.

Kratom si může bez problémů koupit i malé dítě. Informovanost o tom, že na něm může vzniknout závislost, je v laické, ale místy i v odborné veřejnosti, stále nedostatečná. Naopak jeho oblíbenost mezi mládeží je značná.

Peer pracovník v oblasti duševního zdraví je člověk, který má vlastní zkušenost s duševním onemocněním. Po různých fázích nemoci u něj došlo ke stabilizaci a svou zkušenost a někdy i naději, že zotavení je možné, tak může předávat dál.

Trichotillománii neboli nutkavé vytrhávání vlasů si můžeme představit jako něco mezi zlozvykem, uvolňovačem stresu a příznakem obsedantně kompulzivní poruchy. Osmadvacetiletou Elišku provází životem už od dvanácti let.

Častější výskyt úzkostných a depresivních symptomů souvisí mj. s menšinovým stresem, kterému LGBTQ+ lidé musejí čelit. Situaci mohou paradoxně zhoršovat i vlastní diskuze o zrovnoprávnění s většinovou společností, jakkoliv jsou důležité, neboť z jinakosti dělají téma.

Dlouhodobé odloučení od rodiny, komplexy spojené s výškou, depresivní propady, návykové látky a vážné zranění, které mohlo ukončit jeho kariéru – to jsou některé z příčin, pro které se mohl mladý tanečník rozhodnout ukončit svůj život. Jeho partnerka ho našla mrtvého jen pár hodin po premiéře.

Jejich dětství provázely hádky rodičů a častá zklamání z toho, že otec pil. Gábina i její adoptovaná sestra se potýkaly s úzkostmi a depresemi. Sestřin příběh vyvrcholil dvěma pokusy o sebevraždu. Po tom prvním se jí podařilo zachránit, ten druhý už byl úspěšný.

Skokan na lyžích Viktor Polášek si v roce 2017 doskočil pro titul juniorského mistra světa. Svou druhou olympiádu strávil s covidem v karanténě. Letos na jaře ukončil profesionální skokanskou kariéru. I proto, že kvůli poruše příjmu potravy neměl na skákaní dost sil.

Podle stávající legislativy může psychoterapii v Česku poskytovat klinický psycholog nebo psychiatr s patřičným psychoterapeutickým vzděláním. Zahraniční trendy však dávají prostor i lidem s akademickým vzděláním v příbuzných oborech. Dočkáme se toho i u nás?

Ročně umírá v USA na předávkování nelegálními drogami až 100 tisíc lidí. Pokud bychom takovou úmrtnost přepočítali na počet obyvatel v ČR, dostali bychom se na více než 3 tisíce osob. V reálu jich ale u nás za rok na následky užívání nelegálních drog umírá méně než 50.

Populace uživatelů nelegálních drog stárne. Praha se potýká s přetížením kontaktních služeb pro uživatele drog a situace se může v příštích měsících výrazně zhoršit – jedno ze tří pražských K-center dostalo výpověď z nájmu. V Česku se možná brzy otevře místnost pro bezpečnou aplikaci drog.

Krize a mimořádné události provázely lidstvo od nepaměti a lidé se s nimi učili žít. V dnešní době přibývá krizí spojených se změnami klimatu a o těch ostatních, jako jsou třeba válečné konflikty, víme víc díky větší informační propojenosti.

Dospívající mají přirozenou potřebu posunovat dobu usnutí na později, protože se jim i později vylučuje melatonin. Když to ale přeženou a příliš často chodí spát po půlnoci, může to vést k přenastavení tzv. biologických hodin. Dřívější usnutí pak není možné ani v situacích, kdy je to potřeba například proto, že brzy ráno zvoní budík.

Válka na Ukrajině trvá už 5 měsíců. Když se na začátku války mluvilo o tom, co prožívají lidé, kteří před ní utíkají, často byly zmiňovány duševní poruchy jako akutní reakce na stres a posttraumatická stresová porucha.

Donedávna byla transgender pohlavní identita zařazena mezi psychiatrické diagnózy. O tom, jaký vliv má na duševní zdraví a jak může celý příběh mladého transgender jedince usnadnit nebo naopak zkomplikovat školní prostředí, mluví v Diagnóze F výzkumnice a psychoterapeutka Pavla Doležalová.

Doba, kterou jsme během covidu trávili u počítačů studiem, prací, komunikací nebo hraním počítačových her, se oproti časům předchozím značně prodloužila. O tom, jak to proměnilo naše chování na internetu a zda to přivedlo do poraden pro závislosti více gamblerů, mluvil v Diagnóze F psychoterapeut Pepa Šedivý z Drogového informačního centra Sananim.