Vltava

Věhlasný fotoateliér navštívil svého času Albert Einstein, Tomáš Garrigue Masaryk či Antonín Dvořák. Vznikla galerie osobností, kterou si Jan Langhans pečlivě schraňoval. Historii ateliéru mapuje publikace System Langhans. Jak souvisel System Langhans se světlem při portrétování? A bylo těžší rekonstruovat dům nebo sbírku fotografií? Ptá se Ondřej Cihlář.

V kraji irských rašelinišť na okraji venkovské komunity žije Hester Swanová. Její příběh zhustila dramatička Marina Carr do jediného dne. V ten den si bere otec jejího dítěte jinou ženu. Černou komedii U kočičí bažiny, která je postavena na půdorysu antického mýtu Médea, uvede pražské Divadlo pod Palmovkou poprvé tuto sobotu. Poslechněte si rozhovor s režisérem Michalem Langem a herečkou Terezou Dočkalovou.

Mezinárodní výzkum nenávistných projevů neboli hate speech se nejčastěji věnuje slovním útokům na Afroameričany, Židy, „migranty“ či LGBT+ osoby. V poslední době se ale pozornost badatelů více zaměřuje také na nenávistné projevy směřující na adresu novinářek a novinářů. Je tento typ nenávistných projevů něčím specifický, nebo jde o nenávist podobnou jiným?

Saša Michailidis se ptá divadelních publicistek Marie Reslové, Marcely Magdové a Pavly Bergmannové. Zaujaly inscenace Wernisch v ND, VOJCEK_jednorozměrný člověk v Divadle X10 nebo Médea v ND moravskoslezském. Osobnostmi režiséři Jan Nebeský a Michal Hába. Ubývá prostoru pro divadelní reflexi, což dokazuje krize v Divadelních novinách. A Jiří Havelka míří do Dejvického divadla, Ivan Buraj do Divadla v Dlouhé.

Herečka Marta Vančurová vypráví o svých začátcích v pěveckém svboru, o potřebě zůstat nohama na zemi a jak pro ni byla důležitá role Ondiny.

Stojí za dokumentem Architektura ČSSR 58–89, kterým chce vzdělávat, setřít nánosy předsudků a také ukázat, že tehdejší architektura byla i světová. Za celou řadou věcí se skrývají složitá rozhodnutí, společenská a umělecká dramata,“ říká ve Vizitce. Jaká byla architektura ve slovenské části ČSSR? A proč je grafity lakmusovým papírkem společnosti? Ptá se Karolína Koubová.

Říká se tomu významné životní jubileum: Jan Klusák, jeden z nejceněnějších současných českých skladatelů, oslavil devadesátku! A stále je ve vynikající kondici. Koncem listopadu doslova přiskotačil na slavnostní večer, který k jeho kulatinám uspořádal Národní filmový archiv v kině Ponrepo. Logicky tu proto vzpomínal i na svoji práci pro film.

Zdeněk Řanda alias Pasta Oner (1979) je známý multimediální umělec. Narodil se Trenčíně a žije v Praze. Stěžejní je pro něj malba, ve které vychází, komentuje a ironizuje současnou popkulturní společnost. Inspiruje se hlavně v reklamě od 30. do 80. let minulého století. Zajímá ho konzumní společnost, bohatství, spotřební krása, luxusní značky a další témata s tím spojená. Zkoumá je, rozpracovává a často se zabývá také fenoménem světových značek.

Mnozí si na ten podvečer pamatují. V polovině dubna 2019 zasáhl ohromný požár nejslavnější pařížskou památku – katedrálu Notre Dame. Celý svět sledoval v přímém přenosu rudé plameny nad 800 let starou konstrukcí dřevěných krovů i tragický pád středového sanktusníku. Sbírka na opravu začala ihned druhý den a francouzský prezident Emannuel Macron slíbil znovuotevření opravené katedrály do pěti let.

Mnozí si na ten podvečer pamatují. V polovině dubna 2019 zasáhl ohromný požár nejslavnější pařížskou památku – katedrálu Notre Dame. Celý svět sledoval v přímém přenosu rudé plameny nad 800 let starou konstrukcí dřevěných krovů i tragický pád středového sanktusníku. Sbírka na opravu začala ihned druhý den a francouzský prezident Emannuel Macron slíbil znovuotevření opravené katedrály do pěti let.

Měsíc nazpět mě služba zavedla na Šumavu, pod hrad Kašperk. Mírně zvlněná krajina, která nabízí přehršel oblíbených turistických cílů k relaxaci. Cestou, kousek od Písku, se nachází mimo jiné městys Bernartice. Podobně, jako na jiných místech naší země, i tady by domy mohly vyprávět minimálně jeden, ale jistě daleko více silných, mnohdy dramatických příběhů osobností, které zde žily.

Mnozí si na ten podvečer pamatují. V polovině dubna 2019 zasáhl ohromný požár nejslavnější pařížskou památku – katedrálu Notre Dame. Celý svět sledoval v přímém přenosu rudé plameny nad 800 let starou konstrukcí dřevěných krovů i tragický pád středového sanktusníku. Sbírka na opravu začala ihned druhý den a francouzský prezident Emannuel Macron slíbil znovuotevření opravené katedrály do pěti let.

Mnozí si na ten podvečer pamatují. V polovině dubna 2019 zasáhl ohromný požár nejslavnější pařížskou památku – katedrálu Notre Dame. Celý svět sledoval v přímém přenosu rudé plameny nad 800 let starou konstrukcí dřevěných krovů i tragický pád středového sanktusníku. Sbírka na opravu začala ihned druhý den a francouzský prezident Emannuel Macron slíbil znovuotevření opravené katedrály do pěti let.

Mnozí si na ten podvečer pamatují. V polovině dubna 2019 zasáhl ohromný požár nejslavnější pařížskou památku – katedrálu Notre Dame. Celý svět sledoval v přímém přenosu rudé plameny nad 800 let starou konstrukcí dřevěných krovů i tragický pád středového sanktusníku. Sbírka na opravu začala ihned druhý den a francouzský prezident Emannuel Macron slíbil znovuotevření opravené katedrály do pěti let.

Slouží P.Vít Uher.

Co má společného svatý Charles de Foucauld a Antoine de Saint-Exupéry aneb Co hledali Francouzi v africké poušti?

Ani sto let neubralo povídce nic z její archetypální hrůzy, která se vynořuje z iracionality podvědomí. Je už jen na posluchači, zda lovecraftovská metamorfóza zachvátí i jeho mysl.

Saša Michailidis se ptá hostů na koncert Tisíc hlasů adventu, který si budete moci poslechnout 22. prosince i na stanici D-Dur a na Vltavě. Jaká je tradice sborového zpěvu v Česku? Cenný prvorepublikový obchodní dům Breda v Opavě se bude rekonstruovat. Taneční a tradice společenského tance u nás. A jak zpěvné jsou fotbalové hymny?

Její nejnovější počin je kusem bez příběhu. Výchozím materiálem k inscenaci Díla. Autoportrét. Sebevražda v MeetFactory byly knihy Édouarda Levého. Je ale také součástí nezávislé skupiny 8lidí, s níž otevírají aktuální společenská témata - například vývozu zbraní z Česka. Co má umění dávat člověku? A pozorovala rozdíly v uvažování lidí po přechodu z Matfyzu na DAMU? Ptá se Karolína Koubová.

Filozof Petr Šourek a hudebník a mistr zvuku Petr Váně popisují společnou práci na venkovní audio hře Hledá se Odradek, která se odehrává na pražském Josefově. Váně vytvořil svéráznou hudbu, Šourek ji dramatizoval a režíroval. Anna Prstková, Eva Lietavová a Patrik Boušek z uměleckého divadelního uskupení Bazmek Entertainment představují autorskou audio procházku Sny z betonu, kterou lze poslouchat v jakémkoliv městě.

Spisovatelka a scénáristka Klára Vlásaková se nově zabydluje i na divadle. Hořko-směšná hra Lhářky, kterou napsala v rámci rezidenčního programu Divadla LETÍ přímo pro herečky Pavlu Tomicovou, Natálii Drabiščákovou a Simonu Lewandowskou, má zítra premiéru v Divadle VILA Štvanice. Příběh dvou stárnoucích žen, které neumí žít ani spolu, ani bez sebe, režíruje Natália Deáková.

Komponování Her Country mě přimělo přemýšlet o své zemi. O její historii, o vztahu k ní a také o jejím potenciálu, který jakoby teprve čekal na své naplnění. To říká Nikol Bóková o své skladbě Her Country (Její vlast) inspirované hudbou Bedřicha Smetany. 7. prosince vyjde na jejím sedmém autorském albu.

Má příhoda s roletou vlastně není o roletě. Roleta hraje jen roli, roli spouštěče situace, snad banální, pro mne však fatální. Ocitl jsem se uprostřed slunného pátečního odpoledne v nějaké temné hře – byl jsem jedním z tragických klaunů, jak je psával Sammuel Beckett.

Saša Michailidis se ptá předsedkyně spolku Na záchranu OD Breda Lindy Bittové a Tomáše Kozelského z brněnského architektonického studia KOGAA. Obchodní dům Breda v Opavě dlouho chátral, ale měl by se dočkat rekonstrukce. V mezinárodní soutěži zvítězil tým architektonických kanceláří z Belgie, Česka a Slovenska. Jaké jsou přednosti vítězného návrhu na rekonstrukci ikonické stavby? Jak lze dnes využít podobné prvorepublikové obchodní domy?

Spolu s Davidem Čálkem natočili dokument Válečný zpravodaj o práci Martina Dorazína na Ukrajině. Na festivalu ve Varšavě dostal film hlavní cenu za dokument i cenu diváků. „V Polsku jsme se utvrdili, že poselství našeho filmu funguje mezinárodně,“ říkají ve Vizitce. Proč snímek není psychologickým rozborem novináře v terénu? A kdy jsou nejautentičtější obyčejné věci? Ptá se Ondřej Cihlář.

Námět celovečerní prvotiny Pavola Martina Repky vychází z jeho vzpomínek na rodinu a na specifickou situaci, která se v ní udála. To mu bylo patnáct. Poměrně pozdní těhotenství jeho matky mu zůstalo v paměti dodnes. Do scénáře filmu zaznamenal i další osobní prožitky.

Co mají společného knihy Dva divoši, Neplač, muchomůrko? a Čarodějův klobouk? Ovlivnily ilustrátory Pavla Čecha a Martinu Trchovou a knižní redaktorku Pavlu Nejedlou. Hana Slívová s nimi rozebrala specifika ilustrací pro děti. Pavla Nejedlá nechala nahlédnout do procesu párování autorů textů a obrázků, Pavel Čech popsal, proč už pracuje v podstatě jen na svých knihách, a Martina Trchová přidala písně ze své nové desky.

Čerstvě vydaná kniha Jonáše Zbořila Flora pracuje s fantastickou premisou: Mladý pár někde na území nikoho najde podivného tvora. „Nevypadá jako nic lidského ani zvířecího,“ píše autor a o kus dál přidává popis: „Pahýlky vyhublých končetin, splasklá hruď, svrasklá tvář. Srst, kůže, kabely. Maso prorostlé kusy plastu. Vý­honky.“

Nikolaj Rimskij-Korsakov složil Šeherezádu jako symfonickou báseň. První baletní verze vznikla až začátkem 20. století. A pro Národní divadlo v Praze, kam se titul vrací po padesáti letech, vytvořil teď zcela novou choreografii Mauro Bigonzetti. Uznávaný italský choreograf se souborem Baletu naší první scény spolupracuje už počtvrté. Jeho Šeherezádu čeká premiéra dnes večer.

Saša Michailidis se ptá Sáry Trujillo z taneční školy argentinského tanga Walter & Sára Tango a Jakuba Vavrušky z Taneční školy Vavruška. Taneční sezóna je v plném proudu, ta plesová se pomalu rozjíždí a sobotním televizním hitem zůstává StarDance. Jaká je tradice společenského tance v Česku? Proč je dobré věnovat se tanci na amatérské úrovni? Nakolik populární jsou tančírny?

Vždycky byla velká trémistka, proto inklinovala k pedagogice. Na klavír se podle ní může naučit hrát každý. Sama se pro něj snaží nadchnout děti i dospělé od úplného začátku. „S hudbou jsme v úplně jiném světě,“ říká ve Vizitce a zdůrazňuje, že se dnes začíná hrou podle sluchu a bez not,“ Jak se učí hra na klavír on-line? A proč je dobré zapojit do hodiny rodiče? Ptá se Karolína Koubová.

Přelaďte se na noční vysílání. Dramaturgyně Dora Štědroňová zve na nezvyklou novinku Divadla Na zábradlí, inscenaci Šubyduby. V hlavní roli je zde moderátor nočního rozhlasového vysílání. Inscenace nabídne koláž scén, písní, obrazů i mluveného slova napříč vlastním repertoárem.

Do Big Bay je to odevšad daleko. Malá vesnice, kde není ani tři sta obyvatel, má ale něco, co běžné americké vesnice nemívají. Velkolepý hotel. Postavil ho Henry Ford, který miloval Severní Michigan a jezdil sem odpočívat do kouzelné krajiny plné jezer a lesů. Krajinu taky ničily jeho továrny a pily, ale to se v té době považovalo za snesitelnou úlitbu pokroku.

Hudebně aktivní byl už jako teenager, roku 2004 založil se svým kamarádem kapelu Balthazar, se kterou dosud vydal pět alb. Během pauzy Balthazar připravil první sólovku Running Days (2017), stejně tak využil i další kapelní odmlku. Rozhovor o novince Contigo, procesu tvorby, inspiracích v hudbě Roye Orbisona a Ennia Morriconeho, i o současné belgické scéně vedl s J. Bernardtem David Pomahač.

Přípravy na koncerty největšího sborového projektu Roku české hudby 2024 vrcholí. Tisíc hlasů adventu rozezní Smetanovu síň Obecního domu už za necelý měsíc. Sbory intenzivně zkouší – a to nejen osamoceně! Poslechněte si reportáž z první hromadné zkoušky, při které spojily své síly čtyři pražská tělesa: A je to, Vokalion, Pražský filmový sbor a nám již dobře známý seniorský sbor Rosanka.

Saša Michailidis se ptá fanouška Arsenalu a Bohemians, politického komentátora na Seznam Zprávy Jindřicha Šídla a fanouška Baníku Ostrava, publicisty a moderátora Radia Wave Viktora Paláka. I fotbalové prostředí má svou kulturu. Třeba klubové hymny. Nakolik přirozené a zpěvné z hlediska hudby a textu jsou oficiální hymny českých fotbalových klubů? Jaké další songy se hrají na stadionu po vstřelení gólu nebo po zápase? Jak jsou na tom s fotbalovými písněmi v zahraničí?

Jeho tvorbu charakterizuje mysteriózní atmosféra, ostře kontrastní černé a bílé plochy a velký smysl pro detail. Ve Vizitce mluví o své autorské knižní prvotině Traum 1999. „Moje komiksová práce je zpracovávání mých obav z budoucnosti světa, je to filtrování strachů,“ říká. Proč končí legendární kapela Schwarzprior, ve které hraje? A co ho baví na černobílé poetice příběhů, které vytváří? Ptá se Ondřej Cihlář.

František Kupka, Josef Šíma, Jindřich Štyrský nebo Toyen – právě s nimi si nejčastěji pojíme české umění v meziválečné Francii. Aktuální výstava Národní galerie ale ukazuje, že tehdejší pařížské publikum mělo zcela jiné favority. K těm největším patřili Georges Kars, Othon Coubin a François Zdeněk Eberl. I s jejich tvorbou se teď můžete seznámit ve Vladštejnské jízdárně. Expozici École de Paris: Umělci z Čech a meziválečná Paříž tam připravila kurátorka Anna Pravdová.

Lucie Jindrák Skřivánková (1982) je intermediální umělkyně žijící v Praze. Patří mezi výrazné osobnosti výtvarné scény. Je absolventkou ateliéru Michaela Rittsteina na pražské AVU. Vytváří hlavně barevné abstraktní obrazy, kde kombinuje materiály, pracuje se strukturami, reliéfy a vrstvami. Maluje to, co zrovna cítí a prožívá. Hnací silou jejích děl jsou emoce.

Přiletí mi občas po internetu video, kterému nemůžu odolat. Pokud vás napadá, že v něm bude určitě násilí, sex nebo rychlé zbohatnutí, není tomu tak. Tahle videa vůbec nejsou z naší planety, pocházejí z dalekého Marsu. Uzavřel jsem totiž nerozborné facebookové přátelství s NASA, tedy s Národním úřadem pro letectví a vesmír ve Spojených státech.

Vystudoval translatologii a připomíná, že u překladů byla AI daleko dřív než v jiných profesích. Hraje na lahve v duu Flaškinet. Gramotnost v oblasti umělé inteligence se snaží šířit se spolkem Aignos. „Aktuální systémy AI nemají primární pohnutku k tvorbě,” říká ve Vizitce. Jak může AI pomoct psát originální příběhy? A bude existovat AI free art? Ptá se Karolína Koubová.

Saša Michailidis se ptá sbormistryně Pěveckého sboru Gambale Evy Šormové a sbormistryně Pražského filmového sboru Kamily Tůmové. Rok české hudby vrcholí. Jedním z mimořádných zážitků by měl být koncert amatérských sborů v neděli 22. prosince v Obecním domě v Praze. Tisíc hlasů adventu si budete moct poslechnout na stanici D-Dur i na Vltavě. Jak silná je tradice sborového zpěvu v Česku?

Režisér Karel Smyczek vypráví o prvních vzpomínkách z Barrandova, popisuje jak je i přes vážnou nemoc těžké odtrhnout se od světa filmu a proč se vždy rád mihnul i před kamerou.

Literární dílo tureckého spisovatele a nobelisty Orhana Pamuka je uznávané po celém světě, jeho výtvarná tvorba však dosud zůstávala širší veřejnosti neznámá. Výstava nabízí třeba fotografie z pracovního stolu a kresby z románu Morové noci, který vyjde v českém překladu v novém roce.

Je opravdu pozoruhodné, jak irská spisovatelka Sally Rooney opět zcela pohltila světový literární svět. Na konci září vyšel její román Intermezzo a z této novinky se okamžitě stala potrava literárních rubrik prestižních mediálních domů, lifestylových článků, podcastů i feministických talkshow.

Fotka mu slouží jako podklad k experimentu, kamera jako záznamník vlastní energie i nástroj vtipné mystifikace. V královéhradecké Galerii moderního umění představují klíčovou postavu východoevropského videoartu Józefa Robakowského. V čem byl a je zásadní přínos polské pohyblivé scény? A jak výstava zapadá do konceptu galerie? Hana Slívová se v Artcafé ptala kurátorky Lenky Dolanové a ředitele Františka Zachovala.

Bohoslužbu vede pastor Bohdan Čančík, káže pastor Miloslav Šimek.

Od Baltu do Drážďan: Teologické kontexty díla Caspara Davida Friedricha, oko naše a oko Boží.

Alternativní, syrová. Tak se v 90. letech mluvilo o práci umělců spojených s Ostravou. Jinakost však jako hodnota dokáže fungovat jen chvíli, a tak se Tomáš Knoflíček a Martin Netočný rozhodli podívat na tamní umění novýma očima. Na výstavě v GHMP nehraje hlavní roli „ostravská živelnost“, ale nečekané dialogy mezi jednotlivci i skupinami. O Ostravě umělecké mluvila s kurátory a umělcem Petrem Lysáčkem Hana Slívová.