Slovo nad zlato

Možná vás překvapí, jak spolu souvisí slova žampion, kemping a kampaň... Odborný název pro žampion zní pečárka polní. A kemping a kampaň mají také něco společného s polem. Přesněji, s polními podmínkami, ať už je ta kampaň řepná, nebo vojenská.

Po Štědrém dnu následuje den, který se jmenuje Boží hod vánoční. Proč zrovna hod? Posluchači asi tuší, že se nebude jednat o žádnou sportovní disciplínu.

Odkud vůbec máme slovo advent? Nedorazilo k nám náhodou až po roce 1989? A kde se vzaly všechny ty adventní neděle – železná, bronzová, stříbrná a zlatá?

To, že Mikuláš rozdává dárky, je zvyk kupodivu starší než to, že dárky dává pod stromeček Ježíšek. Svatý Mikuláš byl totiž velmi štědrý a z toho se vyvinul zvyk Mikuláše napodobovat.

Možná jste už v nějakých kronikách nebo archivních materiálech narazili na slovo „obdaňkovaný.“ V běžné aktivní slovní zásobě se nevyskytuje, na druhou stranu, každému, kdo ovládá němčinu a ví něco o německých dialektech, bude povědomé.

Určitě už vás někdy napadlo, jestli existuje nějaká souvislost mezi podobně znějícími slovy – kompaktní a kompaktáta?

Vzápětí je příslovce, které vzniklo spojením předložky v- a podstatného jména zápětí. Toto příslovce může mít význam časový nebo místní. Časový význam je z hlediska dnešního užívání primární.

Slovní tvar tenata existoval už ve staré češtině a byl to tvar podstatného jména tenato nebo teneto. Naši dávní předci měli u tohoto slova i číslo jednotné, my ho dnes už nemáme.

Proč se začalo používat slovo nestor jako označení někoho staršího a moudrého? Má to svůj prapůvod v Iliadě, Homér v ní totiž popisuje Nestora jako nejstaršího, ale také nejrozvážnějšího. Čestné oslovení nestor tedy patří těm nejstarším osobám v nějakém okruhu. Můžeme třeba říci nestor českých sochařů. Stáří ale není jedinou podmínkou, svou roli by měla hrát uvážlivost a moudrost.

Že vám zní slovo pitoreskní a pikareskní podobně? Tato dvě podobně znějící slova spolu ale vůbec nesouvisí a znamenají něco zcela odlišného.

Existuje nějaká souvislost mezi ozdobou našich zahrádek a poruchou osobnosti? Původní souvislost můžeme hledat v řeckém bájesloví.

Odkud se slovo nimrod vzalo a co původně znamenalo? Se slovesem nimrat se nemá nimrod nic společného. Slovem nimrod se označuje spíše lovec než myslivec, tato slova se sice významem podobají, ale nejsou to úplná synonyma. Ve významu nimrod chybí složka péče o les a zvěř, kterou si nese myslivec. Původ slova nimrod pak najdeme už v Bibli ve Starém zákoně...

Slovo konftrfé je slovo původně z francouzštiny. České nářeční podoby jsou kontrfei, konterfekt nebo kontrafekt. Už Jungmannův slovník ale uvádí tyto výrazy jako zastaralé. Co to ale vlastně znamená? Dnes tímto slovem označujeme napodobeninu nebo padělek. Historicky to ve francouzštině ale bylo trochu jinak. Jak? Vysvětluje jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva.

Připravili a provází jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva a moderátor Jan Rosák.

Dnešním slovem nad zlatem bude linka. Kořen slova linka nemá český původ, přípona -ka česká je. Tímto kořenem je lin z latinského slova linea, jehož postupná přeměna do dnešní podoby linka ovšem nebyla úplně lineární čili přímočará.

Určitě vás už někdy napadlo, zda spolu mohou souviset slova jako argonauti, argumenty, argentum a Argentina? A samozřejmě mohou...

Současná čeština zná slovo hrana, které nemá jednotné číslo. V moderní češtině existuje pouze v množném čísle stř. rodu. Ta hrana jako ta města, v jednotném čísle bychom tedy řekli hrano. Kdysi toto j. č. existovalo, ale časem se původ a význam tohoto slova zatemnil, ztratil se z jazykového povědomí mluvčích.

Možná jste v nějakých starších textech narazili na slovo hereš a nevíte si rady s jeho významem. V dnešní slovní zásobě už ho má pravděpodobně málokdo. Co to vlastně znamená?

Co znamená slovo krondaro? Jedná se vlastně o zkomoleninu slova kromdar. Slovo krondaro či kromdar jsou nářeční výrazy pro výkal, lejno. Původ toho slova bychom ale mohli vysvětlit na výrazu krombožinec.

Většina užití předpon anti v češtině znamená proti, což je v souladu s předponou anti, jak se používala v latině. Ne každé anti ale znamená proti. Existují i případy slov, kdy české anti vzniklo z jiné, i když podobné, latinské předpony nebo předložky, která zněla ante. Ta v tomto případě znamená před, kupříkladu antipasto. A jak je to s tou antikoncepcí? Vysvětluje jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva.

Možná sami trampujete a možná vám z dob trampování zbyla i spousta kamarádů. Napadlo vás ale někdy, odkud se slova tramp a kamarád vzala?

Dalším slovem nad zlato bude v našem pořadu brutalismus, tedy označení pro architektonický styl. Kam až sahá jeho původ?

Tyto tři termíny - elipsa, hyperbola a parabola přejala geometrie z jazykovědy, a ještě přesněji - z rétoriky.

Dnešní Slovo nad zlato věnujeme slovu choť. To má mužský i ženský rod – používáme ho tedy ve významu ten choť i ta choť. Je takových slov, která znějí stejně, ale mají dva různé rody a dva různé významy, v češtině hodně?

Přemýšleli jste někdy nad tím, kde se vzalo v češtině slovní spojení španělská vesnice? V dnešním pořadu ho vysvětlí jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva.

Staročeské šafovati vzniklo z německého schaffen a mělo celou řadu významů, znamenalo mimo jiné zformovat, vytvořit, udělat něco, postarat se o něco. Ze schaffen bylo odvozeno naše slovo šafář.

Připravili a provází jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva a moderátor Jan Rosák.

Abychom si mohli vysvětlit souvislost mezi těmito výrazy, musíme se nejprve vrátit do antického Řecka k bohovi nejvyššímu z nejvyšších...

Slovo rotyka k nám přišlo z latiny. Staří Římané měli v latině sloveso rumperé, jež neslo význam zlomit či odlomit, a jehož trpné příčestí znělo ruptus.

Zprofanovaný v dnešní češtině znamená to, že něco častým používáním ztratilo původní hodnotu, význam.

Proč má čeština pro povzbuzující nápoj dvě slova a odkud se do ní vůbec dostala? Připravili a provázejí jazykovědec Karel Oliva a moderátor Jan Rosák.

Přemýšleli jste někdy nad tím, kde vzniklo slovo pomeranč? Není pravda, že by se v angličtině pojmenovaly pomeranče podle své barvy, je tomu přesně naopak - nejdříve byly pomeranče a po nich oranžová barva.

Slovní obrat o krokodýlích slzách existuje snad ve všech evropských jazycích a používá se v nich už dlouho. O krokodýlích slzách psal už Plinius starší.

Plesová sezóna je tradice, která pochází už nejméně z 19. století. Zatímco ples je výraz prestižní a používá se ve vyšším jazykovém stylu, slovo bál spíše patří do slovní zásoby obecné. Tomu do značné míry odpovídá i jejich používání.

Mužké křestní jméno má svůj původ ve starém Římě a v latině. Toto jméno je zkrácením obecného latinského přídavného jména romanus s významem římský nebo Říman. Abychom se dobrali původu slova román, musíme se podívat do starého Říma...

Má český jazyk svá ryze česká slova, nebo je jen sebrán a papouškován? V posledních letech přejímáme hodně slov z cizích jazyků, často, ale nejenom, z angličtiny.

Abychom se dobrali k původu slova preclík, musíme se nejprve na preclík podívat, tedy na tvar, který připomíná na hrudi založené zkřížené paže...

Slovo najmě je počeštělou výpůjčkou slovenského najmé. Slovo najmě se objevuje až v 19. století, vymysleli ho obrozenci slovenského původu – Pavel Josef Šafařík a Jan Kolár.

Na parte třeba ze začátku 20. století jste se někdy mohli dočíst, že příčinou úmrtí byla trapná nemoc. O jakou nemoc ale šlo? Jaký zde mělo slovo trapný význam?

Jaká je souvislost mezi slovy infant, infanterie a infantilní?

Martin byl římský voják, poté poustevník a nakonec biskup. Na konci života už měl pověst svatého muže. Když pak zemřel, byl v Tours pochován a jako relikvii vystavili jeho plášť s kapucou. Česká kapuca pochází z latinského cappa, jeho zdrobnělinou je capella.

Slovo schizofrenie má původ v klasické řečtině, samo řecké ale není, bylo vytvořeno uměle jako lékařský termín. Ve staré řečtině existovalo slovo schizein, tedy štípat ve smyslu oddělovat části něčeho, typicky dřeva. Druhé slovo znělo frén a znamenalo bránice, která byla považovaná jako původní centrum rozumu a vůbec duše. Schizofrenie byla tedy takovým rozštípnutím duše.

Co myslíte? Je také něco utuchajícího? Je. V češtině 19. století v díle obrozence Antonína Marka s názvem Základní filozofie, logika, metafyzika najdeme pasáž: „S utuchajícími silami strojovými i mocná snaha duše tuchne.“ Josef Pekař pak píše: „Styky Valdštejna s Arnimem utuchají...“ Což v tomto případě znamená něco jako přestávat... Další souvislosti vysvětluje jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva.

Připravili a provází jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva a moderátor Jan Rosák.

Připravili a provází jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva a moderátor Jan Rosák.

Připravili a provází jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva a moderátor Jan Rosák.

Připravili a provází jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva a moderátor Jan Rosák.

Připravili a provází jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva a moderátor Jan Rosák.

Připravili a provází jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva a moderátor Jan Rosák.