Magazín Experiment

00:00 témata magazínu00:37 nové osvětlení Pražského hradu04:20 rozhovor s Pavlem Vyhnánkem, ředitelem Správy Pražského hradu08:03 rozhovor s expertem na agrolesnictví10:21 Červená tlapka - dárcovství krve u psů14:18 rozhovor s Alicí Bílou o zrodu organizace Červená tlapka18:00 rozhovor se Sophií Hamiltonovou o vlivu technologií na člověka

Odborníci na etiku upozorňují, že současný rozvoj umělé inteligence nebude možné dlouho udržet. Je rychlá a výkonná, ale pro mnoho úkolů má příliš velkou spotřebu energie. Je to podobné, jako kdybychom jezdili na nákup závodním autem. Velké technologické firmy jako Google, Microsoft nebo Amazon už dokonce investují do atomových elektráren. Dá se s tím něco dělat? A proč je lidský mozek ve srovnání s umělými neuronovými sítěmi stále mnohem efektivnější?

Mezinárodní výzkum, na němž se podílí také čeští vědci, identifikoval v papouščím peří dva typy chemických látek odpovědné za jejich zbarvení. První je aldehyd a druhá se mění na karboxylovou kyselinu. Rozdíl mezi červenou a žlutou barvou peří pak závisí na tom, kolik těchto látek peří obsahuje. Za tím, jakou barvu peří papoušků má, stojí ale i fyzika. Studie vyšla v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů Science.

00:00 témata Magazínu Experiment00:33 biosenzor k odhalení selhání ledvin04:29 správná funkce ledvin a kreatinin08:44 výzkum betonu11:06 umělá inteligence a spotřeba energie14:54 etické využití umělé inteligence18:08 tajemství barev peří papoušků

Loni darovalo orgány pro transplantace 229 lidí. Dárců ale podle pražského IKEMu není dostatek, a to především z řad cizinců, kteří dlouhodobě v Česku žijí. Zatímco ještě před dvěma lety transplantovali lékaři 80 orgánů od cizinců, letos to bylo zatím jen 14. Institut klinické a experimentální medicíny proto spustil nový web, který pozůstalým objasňuje důležitost dárcovství. Jeden člověk totiž podle nich může pomoci až osmi nemocným, a to bez ohledu na národnost nebo etnikum.

Jeden řidič ovládá dvě auta zároveň – to není fikce, ale realita, díky které odborníci z Ostravské technické univerzity testují autonomní řízení vozidel. Zároveň zkoušejí i komunikaci mezi dvěma auty pomocí speciálních palubních jednotek. Ty by se do budoucna daly využít v hustém městském provozu například ke zvýšení bezpečnosti chodců.

00:00 témata magazínu00:15 testování čichu u dětí04:45 proč děti odmítají kapustu a fazole?08:50 rozhovor s Christianem Duprazem o agrolesnictví10:55 cizinci a dárcovství orgánů14:25 rozhovor s dárcovskou konzultantkou IKEM17:55 autonomní řízení vozidel

Téměř 4 % skleníkových plynů nad Evropou vyprodukuje podle aktuálních dat Evropského parlamentu letecký průmysl. Jenže letadla zanechávají na nebi i kondenzační stopy, které také většinou životnímu prostředí neprospívají. Dlouhé bílé čáry, které vidíme na nebi za letadly, totiž ve většině případů oteplují planetu. A je úplně jedno, jestli je zanechá velké nebo malé letadlo. Vědci z Českého vysokého učení technického zjišťovali, co nejvíce ovlivňuje jejich vznik.

Chytré hodinky zapípají: Pozor, jste příliš stresovaní, zkuste se uvolnit. Zhluboka dýchejte. Tak vypadá moderní prevence duševních nemocí podle americké neurovědkyně Anne Andrewsové z Kalifornské univerzity v Los Angeles. Se svým týmem testuje zařízení, které by včas rozpoznalo nadměrný stres. Vyvíjí také senzory na dopamin a serotonin, které by mohly pomáhat při výzkumu psychiatrických onemocnění.

00:29 náhrada srdeční chlopně umělými04:07 historie české výroby penicilinu06:05 přednosta kardiologie o operacích srdeční chlopně10:13 jak vznikají kondenzační stopy za letadly?13:46 střídání času perspektivou biologických hodin19:10 senzory rozpoznávající nadměrný stres

Vědci z Jihočeské univerzity a Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích vyvinuli sondu s kamerou, která může ochránit až 60 % lesů před kůrovcem. Snadno ovladatelná bezdrátová kamera přesně a včas rozpozná napadené stromy, lesníci je díky tomu můžou rychle pokácet a zachránit tak zdravé stromy.

Chtěli natočit film o počasí a přitom se jim podařilo nafilmovat, co dělají krtci, mravenci a další tvorové v dešti a bouřce. Němečtí dokumentaristé Robin Jähne a Michael Gärtner teď za svůj film Divočina v bouři dostali cenu odborné poroty na festivalu Prague Science Film Fest. „Nedá se tak úplně věřit knihám, které píšou myslivci. Tvrdí v nich, že když prší, hřmí a blýská se, dají se například srnky na útěk. Vůbec to není pravda!“ říká Michael Gärtner.

00:00 Témata magazínu00:28 Aplikace pro rozpoznávání melanomu07:39 Rizika sběru hub09:56 Ochrana lesů před kůrovcem pomocí kamery13:27 Rozhovor s astronomem Pavlem Suchanem17:13 Rozhovor s dokumentaristou Michaelem Gärtnerem

Vědci z Masarykovy univerzity na elektronovém mikroskopu nasnímali souboj prospěšných virů s bakterií rezistentní vůči antibiotikům. Viry infikují buňku vlastní DNA, namnoží se v ní a buňka pak exploduje. Scéna jako ze sci-fi hororu je ve skutečnosti rozmnožovací strategie virů – bakteriofágů. Ty útočí pouze na konkrétní bakterie a pro člověka tak nejsou nebezpečné. Naopak, jsou příslibem naděje v boji s bakteriálními infekcemi rezistentními vůči antibiotikům.

Už přes 1500 vzorků prostaty vyšetřili lékaři v Bioptické laboratoři v Plzni s pomocí umělé inteligence. Program, který je unikátní i v Evropě, tu začali využívat letos na jaře jako první u nás. Vzorky tkáně prostaty se odebírají u mužů při podezření na nádor. Aby je mohla umělá inteligence vyhodnotit, musí je zdravotníci nejprve zpracovat v laboratoři.

00:00 témata magazínu00:20 Nobelovy ceny za vědu02:50 peptidy proti rezistentním bakteriím07:00 focení bakteriofágů10:45 AI a vyhodnocování vzorků prostaty14:30 rozhovor s Romanem Zachovalem18:30 pozorování komety

Evropské centrum nukleárního výzkumu CERN, které letos slaví 70 let své existence, vzniklo nejen kvůli vědě. Mělo také znovu sjednotit evropské země po druhé světové válce. Od začátku to byl těžký úkol i kvůli železné oponě, ale nakonec se to podařilo – a vědecká diplomacie tam funguje dodnes, říká izraelský fyzik Eliezer Rabinovici, předseda rady CERN a zakladatel blízkovýchodní vědecké organizace SESAME.

Obrazy namalované umělou inteligencí vypadají jinak, než když je vytvoří člověk. Chybí jim emoce. V zajímavém experimentu to zjistili odborníci z Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Ostravské technické univerzity. Nejprve obrazy malovala malířka Klára Sedlo a podle nich pak umělá inteligence. Výsledek mohou lidé vidět až do konce října ve fakultní Galerii FEIKA.

00:00 Témata Magazínu Experiment00:23 3D technologie a výroba bot na míru z pohodlí domova04:11 Rozhovor s podologem Jaroslavem Fešarem08:06 Ekologická náhrada chemických postřiků10:37 Výzkumné centrum CERN13:03 Vědecká diplomacie a rozhovor s předsedou Rady CERN16:54 Obrazy namalované umělou inteligencí

Ve víc než sto zemích na světě se lékaři traumatologové učí záchranné postupy způsobem, který vyvinula Americká chirurgická společnost. Takzvaný ATLS (Advanced Trauma Life Support) neboli Pokročilý systém podpory života vznikl téměř před padesáti lety. Jak se od té doby zlepšila péče o zraněné, vysvětluje v rozhovoru vědeckého reportéra Martina Srba regionální vedoucí ATLS kurzů, norský traumatolog z univerzitní nemocnice v Oslu, Jorgen Jorgensen.

S některou z nemocí srdce a cév přichází k lékaři 2 miliony Čechů ročně. Česko je přitom díky vysoce specializovaným kardiologickým centrům v léčbě srdečních onemocnění na světové špici. Například v pražském IKEM začali pacientům s pokročilým srdečním selháním zavádět oboukomorové stimulátory už před čtvrt stoletím, jako jedni z prvních Evropě. Dnes jich tu implantují až 250 ročně.

00:25 Genová terapie Angelmanova syndromu04:44 Testování léku na Angelmanův syndrom na myších09:00 Korunní komora v Katedrále svatého Víta13:04 Nemoci srdce a oboukomorové stimulátory17:07 Rozhovor s místopředsedou české kardiologické společnosti, Alešem Linhartem20:55 Rozhovor s regionálním vedoucím ATLS kurzů Jorgenem Jorgensenem

Národní technické muzeum nabízí pomocnou ruku při záchraně archiválií zasažených povodní. Muzeím, galeriím i archivům poskytne mrazicí box v Čelákovicích a vysoušecí pracoviště v Praze. Lidem pak radí zaplavené dokumenty šokově zmrazit na minus 20 °C, a to co nejdříve, než je nadobro zničí bakterie a plísně.

Za jak dlouho se dá vysušit zaplavený dům? Jak zachránit vyplavené dokumenty nebo fotografie? A v čem pomáhají po povodni statikům satelitní snímky z vesmíru? Poslechněte si popovodňový Magazín Experiment.

Na lidi vracející se do zatopených domovů může čekat neviditelné nebezpečí. Při odstraňování nánosů bahna a zničených věcí by proto podle odborníků měli myslet na své zdraví a nepodceňovat ochranné pomůcky. Povodňová voda je totiž nejen špinavá, ale především kontaminovaná.

Hybridní hlubinný modul s názvem Hydronaut o víkendu zakotvil nedaleko Fakulty strojní v areálu ČVUT v Praze. Osmimetrový objekt se na 48 hodin stal domovem pro tříčlennou posádku v čele s Alešem Svobodou, adeptem na budoucího českého astronauta. Jak tento netypický potápěčský zvon vypadá a v čem přesně pomáhá při přípravách na cestu do vesmíru?

Cílem projektu Česká cesta do vesmíru je vyslat opět na oběžnou dráhu českého astronauta Aleše Svobodu. Kromě toho ale zahrnuje také celou řadu aktivit zaměřených na vzdělávání a popularizaci kosmonautiky a kosmického průmyslu v Česku. Jedním z hlavních lákadel je možnost vyzkoušet si stav beztíže.

00:00 témata magazínu00:40 mise Promise06:10 lékařská prohlídka astronauta13:30 rozhovor s Ondřejem Švábem17:05 monitoring stresu astronautů21:10 co obnáší vyslání astronauta do vesmíru?

Mezinárodní vesmírnou stanici čekají neobvyklé organizační změny. Astronauti Sunita (Suni) Williamsová a Barry (Butch) Wilmore na ní zůstanou až do příštího roku. NASA totiž rozhodla, že se jejich kosmická loď Starliner vrátí na Zemi bez lidské posádky. Kvůli tomu bude potřeba předělat plány dalších letů ke stanici.

Studentky pařížské Sorbonny si během půlroční stáže v Praze vyzkoušely zdejší nejmodernější vybavení a snažily se přijít na to, jak si může lidská imunita poradit s nádory. Uplynulé měsíce strávily nejen na přednáškách na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, ale taky v laboratořích velké biotechnologické firmy Sotio.

00:00 Témata Magazínu Experiment00:25 Robotická operace nádorů plic04:18 Kombinovaná léčba rakoviny08:41 Organizační změny na ISS12:20 Stáž francouzských studentek imunologie v Praze16:15 Rozhovor s imunologem Janem Černým19:39 Umělá inteligence v boji proti zločinu

Díky družicím pro dálkový průzkum Země mají zemědělci lepší přehled o svých polích. Z oběžné dráhy je totiž vidět, jak se daří půdě i rostlinám, čeho se jim nedostává, a co naopak přebývá. Satelity navíc vidí i to, co je lidským zrakem neviditelné.

Jak se starat o českou krajinu a o půdu, aby byla radost na ní v budoucnu hospodařit? Podle Miloslava Šimka z Ústavu půdní biologie a biochemie Akademie věd to zatím příliš neděláme. „Není to jen věc zemědělců, ale celé společnosti,“ tvrdí v rozhovoru pro Experiment speciál z agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích.

00:00 speciální vysílání z agrosalonu Země Živitelka;00:37 jihočeský autonomní zemědělec Roboton;06:25 hormonální stimulant pro rostliny;10:31 v jakém stavu je půda a co jí může pomoci?13:09 satelitní přehled o stavu krajiny;17:03 AgroScan, mapování zemědělské půdy drony

Na dálnici D11 už 18 let slouží policista Martin Vlk. Hradecké dálnici zůstal věrný celou svou služební kariéru a dá se říct, že na ní zná téměř každý metr betonu. A má také možnost srovnávat. Jak se podle jeho zkušeností změnilo chování řidičů v posledních dvou dekádách? „S rozmachem technologií lidi nedávají pozor. Nevěnují se řízení, koukají do mobilu, píšou zprávy, a tím vznikají všechny ty nebezpečné situace,“ potvrzuje dálniční policista údaje z dopravních statistik.

Národní dopravní informační centrum v Ostravě je hlavním neuralgickým bodem sdílení informací o dění na českých silnicích. Právě sem se totiž sbíhají data nejen o nehodách a uzavírkách na silnicích z celého Česka a putují dál do vysílání Českého rozhlasu, do navigací nebo třeba na web Dopravniinfo.cz.

00:00 témata magazínu00:45 dispečink u Rudné u Prahy07:45 národní dopravní informační centrum11:30 bezpečnost na dálnicích15:30 dálnice D1120:15 dálnice a moderní technologie

Speciálně pro obézní pacienty vyvinul americký lékař Christopher Thompson operaci žaludku, která se dá vrátit zpátky. Je určená těm, kterým se nedaří zhubnout jinými způsoby. Nejnovější zdokonalení své metody předvedl na endoskopickém kongresu v Praze. „Můžeme operovat minimálně invazivně – skrz ústa, žádné řezy. Pacienti se vrátí brzy do práce a mohou začít brzy cvičit. To jim pak pomáhá udržet si hmotnost,“ vysvětluje lékař z bostonské nemocnice Brigham and Women Hospital.

Nepříjemný suvenýr v podobně infekčního onemocnění si můžeme přivézt nejen z exotických zemí, ale i z oblíbené dovolené u Středozemního moře. Přenáší je i rozšířený středomořský druh příbuzný komárů označovaný flebotom. Odborníci ze 16 zemí Evropy, včetně těch českých, teď mapují jeho výskyt a zjišťují, které druhy jsou nebezpečné. Cílem je také aplikace, která bude upozorňovat na výskyt těchto komárů v Evropě.

00:00 Témata Magazínu Experiment00:32 Ladička gymnastických hrazd a bezpečnost sportovců04: 46 Využití akcelerometrů ve sportu i v medicíně 08:33 Meteorický roj Perseid10:34 Středomořský komár Flebotom 14:36 Fólie pro čistší mobilní telefon18:21 Operace břicha pro obézní lidi

Moderní ventilační zařízení mění životy lidí závislých na trvalé dechové podpoře. Nastavit se dají na denní i noční režim a jejich baterie vydrží až osm hodin. Mobilnější jsou s přístrojem i pacienti s nejrůznějšími nervosvalovými onemocněními, například s Duchennovou chorobou, při které postupně slábnou svaly.

Archeologové objevili v Dobřeni u Kutné hory neolitickou osadu. Sídliště prvních zemědělců z mladší doby kamenné ukazuje, jak žili lidé na českém území před sedmi tisíci lety. Na místě archeologové našli půdorysy čtyř dlouhých domů a okolní jámy, které sloužily k těžbě hlíny i jako pradávný odpadkový koš. V něm bylo rozbité keramické nádobí i kamenné nástroje.

00:00 témata magazínu00:20 akustický senzor rostlin04:15 automatizovaný skleník07:15 neolitická osada u Kutné Hory11:45 neinvazivní ventilační podpora15:30 nové objevy v částicové fyzice

Stres nám může zkracovat život, ale taky nás může vybičovat k lepším výkonům. Tak jako tak je nedílnou součástí života. Vědci z Masarykovy univerzity se ho rozhodli změřit. Založili si vlastní společnost a vyvinuli zvláštní vestu s mnoha čidly, s jejichž pomocí měří životní funkce a pomocí umělé inteligence pak počítají míru stresu. Právě teď shánějí dobrovolníky na otestování svého prvního prototypu.

Slovo olympiáda mělo ve starověku úplně jiný význam než dnes. A je vlastně i důvodem, proč jsou letní olympijské hry jednou za čtyři roky. Kdyby například starověká Nemea byla větší, tak bychom se dnes možná netěšili na olympijské, ale na neméjské hry. Zhruba 500 let před naším letopočtem totiž bývaly sportovní hry každý rok, a to v různých městech.

0:30 IT systémy na olympijských hrách;4:20 reportér Martin Charvát o využívání systémů v praxi;7:38 historie a vznik olympijských her;11:43 Zařízení na objektivní měření stresu;15:49 Iva Poláčková Šolcová z psychologického ústavu Akademie věd ČR o stresu astronautů;19:32 Zařízení, které dokáže vrhat nanovlákna.

Nedaleko prostřední Novomlýnské nádrže se nově pasou pro jižní Moravu netypická zvířata – vodní buvoli. Tři samice dobytka chovaného hlavně v Asii tam vysadili ornitologové kvůli ochraně tamní přírody. Spásají invazní rostliny a svými kopyty rozmělňují podmáčenou půdu. Díky tomu by se do mokřadů měly vrátily různé druhy vodních ptáků, hmyz a více druhů vodních rostlin.