Dokuseriál

V jaké kondici je padesátileté mužské tělo? O úbytku testosteronu, plíživé cukrovce i vyhoření bude hovořit geriatrička prof. MUDr. Eva Topinková. Jak osudově zamíchala kartami života náhlá nemoc, se svěří zpovídaní muži.

O strastech, zmoudření, bolestech těla i duše se v třídílné sérii rozhovoří nejen padesátníci, ale i odborníci na pracovní trh, fyzickou kondici a duševní zdraví. Jak se cítí muži, kteří překročili padesátku, a jak jsou úspěšní na pracovním trhu? Tomáš Ervín Dombrovský vysvětlí, jak je pro muže 50+ obtížné změnit zaměstnání. Jaké jsou šance na začlenění do společnosti po návratu z výkonu trestu, se svěří jeden ze zpovídaných mužů...

Dana se ve zdravotnictví pohybuje celý život. Velkým pracovním i duchovním vzorem pro ni vždy byla maminka, zdravotní sestra, kterou pacienti milovali. Dnes se jejich role obrací a ani pro jednu to není jednoduché. Přijímat péči totiž může být těžší než ji dávat. „Když se snažím použít své zkušenosti z péče o seniory, řekne mi: Na mě ty poučky nezkoušej!” směje se Dana. Pro podcastovou sérii Hořím s podtitulem Jak pečovat a nevyhořet Danu vyzpovídala Simona Bagarová.

Poslechněte si, jak se z daňové poradkyně stala po padesátce profesionální pečovatelka. A jak její život změnila zkušenost s péčí o matku s Alzheimerovou chorobou. „Maminka mě ke konci v oblečení pečovatelky už nepoznávala. Ale pro mě bylo důležité, že tam jsem s ní a můžu jí být nablízku,“ vzpomíná Jana. Pro podcastovou sérii Hořím s podtitulem Jak pečovat a nevyhořet Janu vyzpovídala Simona Bagarová.

Dominik má dar pro komunikaci s lidmi. Je schopný se domluvit s klienty s těžkou demencí, kteří často na nikoho jiného z personálu nereagují. „Když to nejde, musí se najít kompromis. Jedné paní jsem pouštěl ve sprše Elvise, jinak se koupat nechtěla,” směje se Dominik. Poslechněte si příběh pečovatele, který se do náročné profese pustil už v 18 letech. Pro podcastovou sérii Hořím s podtitulem Jak pečovat a nevyhořet Dominika vyzpovídala Simona Bagarová.

Saša se už 15 let v ostravském hospici soustředí, aby byly poslední dny klientů co nejpříjemnější. „Hospic pro mě znamená pocit blízkosti, světla a naděje. Cítím tam život. Říkám, že lidé k nám přichází žít závěr svého života.“ Poslechněte si příběh Saši, kterou na cestě k citlivé a ohleduplné péči ovlivnila i její vlastní nemoc. Díky ní totiž poznala, jaké to je péči přijímat. Pro podcastovou sérii Hořím s podtitulem Jak pečovat a nevyhořet ji vyzpovídala Simona Bagarová.

Dá se dobře připravit na umírání? Jak o blížícím se konci mluvit s blízkými? A jak společně probrat vše podstatné, i když vztahy v rodině příliš nefungují? „To téma často odkládáme. Pro lidi je vždy těžké o tom začít. A pak už je někdy příliš pozdě,“ říká ředitel Centra paliativní péče Martin Loučka. Ve čtvrté epizodě podcastové série Hořím s ním Simona Bagarová mluví o tom, jak s našimi blízkými otevírat ta nejtěžší témata spojená se závěrem života.

František je vyučený mechanik kolejových vozidel z Českých Velenic. Jeho táta byl zedník a vždycky mu říkal: „Uč se, vole, budeš pánem, budeš létat aeroplánem!“ Že se jeho syn stane jedním z nejlepších pečovatelů v České republice, určitě nečekal. Poslechněte si příběh Františka, kterému péče o seniory změnila život, vztah k blízkým i pohled na svět. Pro podcastovou sérii Hořím s podtitulem Jak pečovat a nevyhořet ho vyzpovídala Simona Bagarová.

Co mám dělat, když se starám o babičku a mám pocit, že už to nezvládnu? Jak se vypořádat s výčitkami, že jsem své rodiče umístila do domova seniorů? „Je důležité mít někoho, s kým o tom můžu mluvit. Mít kde ventilovat svou frustraci. Péče o starého člověka není procházka růžovou zahradou. Ale díky této zkušenosti můžeme pochopit, proč jsme na světě,” říká klinická psycholožka a psychoterapeutka Barbora Janečková. Poslechněte si, jak péči o své blízké zvládnout a nevyhořet.

Padesátkou nic nekončí! Psycholožka z Masarykovy univerzity realizovala výzkum, ze kterého je zřejmé, že ženy kolem padesáti let chtějí sexuálně žít, ale jejich partneři mají problémy s erekcí. Otevřené výpovědi žen po padesátce.

Jak ženám změní život? A mají vůbec dostatek informací dřív, než toto období přijde? Jaký má menopauza dopad na zdraví? Otevřené výpovědi žen po padesátce.

Je mi 36 a chci druhé dítě. Ale cítím se velmi vyčerpaně a mám obavy, že na to nemám sílu. Jak to zvládají starší matky, které kromě malých dětí musí mnohdy řešit začínající menopauzu? Začíná mé pátrání.

Dokumentaristka Tereza Reková si vybrala respondenty z řad lidí, kteří se rozhodli ze svého jídelníčku některé druhy potravin úplně vyřadit. Ať už ze zdravotních důvodů, kvůli redukci váhy, etice, módě či lásce ke zvířatům. Potřebují vegani a vegetariáni doplňovat železo? Jak zvládají zažívání celiaci a lidé s intolerancí lepku? Z čeho se bere energie, když člověk vyřadí sacharidy? Jak se to všechno dá vydržet a co dávat jíst dětem, když máme výživová omezení?

Moderátorka Klára nabrala po porodu kila. Břišní tuk a váha vyšší než v těhotenství ji dohnaly k držení diety. Do aplikace chytrého telefonu si zapisuje všechno, co za den zkonzumuje, a počítá si přijaté i vydané kalorie. Lze tento režim vydržet dlouhodobě? Operní pěvec Michael má ve skříni dva druhy oblečení. Během jednoho roku je totiž schopen shodit a zase nabrat až 25 kilo. Jak se při tom cítí? A co na to říká psycholožka a výživová poradkyně Petra Mocová?

Autorka druhého dílu Markéta Oddfish Nešlehová se snaží shodit dvacet kil nabraných po loňském úraze. Jako praktikující buddhistka se zaměřuje na hubnutí podle východních duchovních směrů, které na rozdíl od drastických západních redukčních diet dávají důraz na pomalé, ale udržitelné shazování kil. Jak se hubne, když pohyb nepřipadá v úvahu? Na to odpoví lékařka čínské medicíny Alexandra Vosátková, specialistka na tibetskou medicínu Vlasta Hodanová a obezitolog Petr Havlíček.

Herečka Anežka Rusevová zhubla dvacet kilo. Co jedla? Paní Simona prošla bariatrickou operací. Proč se rozhodla jít „pod kudlu“? Co prožívají Veronika a Iveta, které se k zákroku rozhodly také? Tělocvikář Marek má nadváhu navzdory tomu, že je sportovec. Co všechno hrozí člověku, který žije s kily navíc? Co způsobuje tuk v cévách a játrech? Na to se autorka Zuzana Burešová zeptala kardiologa Vladimíra Tuky, obezitologa a diabetologa Martina Haluzíka a ortopeda Vladimíra Leona.

Hokejová rozhodčí, hasička, kominice, pilotka a taxikářka. Jakým výzvám čelí ženy, které vstoupily do tradičně mužských profesí? Získají respekt a uznání snáz, nebo musejí čelit náročnější přípravě a tréninku než jejich mužští kolegové? Jak jejich práce ovlivňuje jejich rodiny? A jak se vyrovnávají se zažitými stereotypy? Respondentky dokuseriálu Jany Borškové svým příkladem ukazují, že talent a dovednosti nepodléhají pohlaví a že každý by měl sledovat své profesní cíle.

Hokejová rozhodčí, hasička, kominice, pilotka a taxikářka. Jakým výzvám čelí ženy, které vstoupily do tradičně mužských profesí? Získají respekt a uznání snáz, nebo musejí čelit náročnější přípravě a tréninku než jejich mužští kolegové? Jak jejich práce ovlivňuje jejich rodiny? A jak se vyrovnávají se zažitými stereotypy? Respondentky dokuseriálu Jany Borškové svým příkladem ukazují, že talent a dovednosti nepodléhají pohlaví a že každý by měl sledovat své profesní cíle.

Hokejová rozhodčí, hasička, kominice, pilotka a taxikářka. Jakým výzvám čelí ženy, které vstoupily do tradičně mužských profesí? Získají respekt a uznání snáz, nebo musejí čelit náročnější přípravě a tréninku než jejich mužští kolegové? Jak jejich práce ovlivňuje jejich rodiny? A jak se vyrovnávají se zažitými stereotypy? Respondentky dokuseriálu Jany Borškové svým příkladem ukazují, že talent a dovednosti nepodléhají pohlaví a že každý by měl sledovat své profesní cíle.

Hokejová rozhodčí, hasička, kominice, pilotka a taxikářka. Jakým výzvám čelí ženy, které vstoupily do tradičně mužských profesí? Získají respekt a uznání snáz, nebo musejí čelit náročnější přípravě a tréninku než jejich mužští kolegové? Jak jejich práce ovlivňuje jejich rodiny? A jak se vyrovnávají se zažitými stereotypy? Respondentky dokuseriálu Jany Borškové svým příkladem ukazují, že talent a dovednosti nepodléhají pohlaví a že každý by měl sledovat své profesní cíle.

Hokejová rozhodčí, hasička, kominice, pilotka a taxikářka. Jakým výzvám čelí ženy, které vstoupily do tradičně mužských profesí? Získají respekt a uznání snáz, nebo musejí čelit náročnější přípravě a tréninku než jejich mužští kolegové? Jak jejich práce ovlivňuje jejich rodiny? A jak se vyrovnávají se zažitými stereotypy? Respondentky dokuseriálu Jany Borškové svým příkladem ukazují, že talent a dovednosti nepodléhají pohlaví a že každý by měl sledovat své profesní cíle.

Český rozhlas Dvojka přináší svým posluchačům exkluzivní dokumentární seriál mapující první rok paní Evy Pavlové v roli manželky prezidenta republiky. Na ploše tří půlhodinových dílů seriál poodhalí, co pro ni bylo nejnáročnější, co ji příjemně překvapilo, i to, jak se změnil její soukromý život.

Exkluzivní dokumentární seriál mapující první rok paní Evy Pavlové v roli manželky prezidenta republiky.

Exkluzivní dokumentární seriál mapující první rok paní Evy Pavlové v roli manželky prezidenta republiky.

Zásadní náboženský svátek, nebo čas extrémního konzumu? Během prosince vám tři dokumentaristé přinesou příběhy lidí, kteří slaví vánoční svátky různým způsobem. Dozvíte se, jak slaví předvečer svátku svatého Mikuláše běžná česká rodina, jak prožívá advent katolická rodina, i to, jak to chodí na Vánoce ve vietnamské komunitě.

Zásadní náboženský svátek, nebo čas extrémního konzumu? Během prosince vám tři dokumentaristé přinesou příběhy lidí, kteří slaví vánoční svátky různým způsobem. Dozvíte se, jak slaví předvečer svátku svatého Mikuláše běžná česká rodina, jak prožívá advent katolická rodina, i to, jak to chodí na Vánoce ve vietnamské komunitě.

Zásadní náboženský svátek, nebo čas extrémního konzumu? Během prosince vám tři dokumentaristé přinesou příběhy lidí, kteří slaví vánoční svátky různým způsobem. Dozvíte se, jak slaví předvečer svátku svatého Mikuláše běžná česká rodina, jak prožívá advent katolická rodina, i to, jak to chodí na Vánoce ve vietnamské komunitě.

Zásadní náboženský svátek, nebo čas extrémního konzumu? Během prosince vám tři dokumentaristé přinesou příběhy lidí, kteří slaví vánoční svátky různým způsobem. Dozvíte se, jak slaví předvečer svátku svatého Mikuláše běžná česká rodina, jak prožívá advent katolická rodina, i to, jak to chodí na Vánoce ve vietnamské komunitě.

Národní divadlo tento měsíc slaví 140 let od svého znovuotevření po velkém požáru v roce 1881. Čtyřdílný dokuseriál Národ sobě v každé době vám přinese to, co jste se o historii našeho prvního českého divadla nejspíše neučili. Režisér Petr Zahrádka obsadil do role průvodců dvě divadelní masky: Komedii a Tragédii. Co všechno se v počátcích zlaté kapličky dělo? A jací jsme tenkrát byli?

Národní divadlo tento měsíc slaví 140 let od svého znovuotevření po velkém požáru v roce 1881. Čtyřdílný dokuseriál Národ sobě v každé době vám přinese to, co jste se o historii našeho prvního českého divadla nejspíše neučili. Režisér Petr Zahrádka obsadil do role průvodců dvě divadelní masky: Komedii a Tragédii. Co všechno se v počátcích zlaté kapličky dělo? A jací jsme tenkrát byli?

Národní divadlo tento měsíc slaví 140 let od svého znovuotevření po velkém požáru v roce 1881. Čtyřdílný dokuseriál Národ sobě v každé době vám přinese to, co jste se o historii našeho prvního českého divadla nejspíše neučili. Režisér Petr Zahrádka obsadil do role průvodců dvě divadelní masky: Komedii a Tragédii. Co všechno se v počátcích zlaté kapličky dělo? A jací jsme tenkrát byli?

Národní divadlo tento měsíc slaví 140 let od svého znovuotevření po velkém požáru v roce 1881. Čtyřdílný dokuseriál Národ sobě v každé době vám přinese to, co jste se o historii našeho prvního českého divadla nejspíše neučili. Režisér Petr Zahrádka obsadil do role průvodců dvě divadelní masky: Komedii a Tragédii. Co všechno se v počátcích zlaté kapličky dělo? A jací jsme tenkrát byli?

Jaká je obecná definice lásky? Jaké techniky používáme, když se chceme seznámit? A proč se na začátku děláme lepšími, než ve skutečnosti jsme? Nový čtyřdílný seriál dokumentaristky Terezy Rekové o seznamování, randění, lásce, zklamání a důvodech, proč to vlastně všechno děláme, přinese skutečné příběhy lidí, kteří aktivně hledají, nebo již našli svoji vysněnou polovičku.

Jaká je obecná definice lásky? Jaké techniky používáme, když se chceme seznámit? A proč se na začátku děláme lepšími, než ve skutečnosti jsme? Nový čtyřdílný seriál dokumentaristky Terezy Rekové o seznamování, randění, lásce, zklamání a důvodech, proč to vlastně všechno děláme, přinese skutečné příběhy lidí, kteří aktivně hledají, nebo již našli svoji vysněnou polovičku.

Jaká je obecná definice lásky? Jaké techniky používáme, když se chceme seznámit? A proč se na začátku děláme lepšími, než ve skutečnosti jsme? Nový čtyřdílný seriál dokumentaristky Terezy Rekové o seznamování, randění, lásce, zklamání a důvodech, proč to vlastně všechno děláme, přinese skutečné příběhy lidí, kteří aktivně hledají, nebo již našli svoji vysněnou polovičku.

Jaká je obecná definice lásky? Jaké techniky používáme, když se chceme seznámit? A proč se na začátku děláme lepšími, než ve skutečnosti jsme? Nový čtyřdílný seriál dokumentaristky Terezy Rekové o seznamování, randění, lásce, zklamání a důvodech, proč to vlastně všechno děláme, přinese skutečné příběhy lidí, kteří aktivně hledají nebo již našli svoji vysněnou polovičku.

Časosběrný dokumentární seriál mapuje na ploše jednoho školního roku nejen osudy českých pedagogů, ale také jejich rodin, do kterých učitelské povolání více či méně zasahuje. Soukromý život učitelů vytěsňují velkou měrou třeba vánoční besídky. Dozvíte se ale i to, proč by měli učitelé dbát na svůj vzhled i šatník, jak velký adrenalin je cesta s celou třídou tramvají do divadla, nebo to, že lyžařský kurz sedmáků rozhodně není rekreace zadarmo.

Časosběrný dokumentární seriál mapuje na ploše jednoho školního roku nejen osudy českých pedagogů, ale také jejich rodin, do kterých učitelské povolání více či méně zasahuje. Soukromý život učitelů vytěsňují velkou měrou třeba vánoční besídky. Dozvíte se ale i to, proč by měli učitelé dbát na svůj vzhled i šatník, jak velký adrenalin je cesta s celou třídou tramvají do divadla, nebo to, že lyžařský kurz sedmáků rozhodně není rekreace zadarmo.

Časosběrný dokumentární seriál mapuje na ploše jednoho školního roku nejen osudy českých pedagogů, ale také jejich rodin, do kterých učitelské povolání více či méně zasahuje. Soukromý život učitelů vytěsňují velkou měrou třeba vánoční besídky. Dozvíte se ale i to, proč by měli učitelé dbát na svůj vzhled i šatník, jak velký adrenalin je cesta s celou třídou tramvají do divadla, nebo to, že lyžařský kurz sedmáků rozhodně není rekreace zadarmo.

Časosběrný dokumentární seriál mapuje na ploše jednoho školního roku nejen osudy českých pedagogů, ale také jejich rodin, do kterých učitelské povolání více či méně zasahuje. Soukromý život učitelů vytěsňují velkou měrou třeba vánoční besídky. Dozvíme se ale i to, proč by měli učitelé dbát na svůj vzhled i šatník, jak velký adrenalin je cesta s celou třídou tramvají do divadla, nebo to, že lyžařský kurz sedmáků rozhodně není rekreace zadarmo.

V návaznosti na stoleté rozhlasové výročí se dnes naposledy vypravíme do roku 1923. Jak tehdy vypadala práce kriminalistů? Výzvu vyřešit sto let starou vraždu přijal nejznámější detektiv současnosti Josef Mareš.

I druhý díl dokuseriálu Profesionálové vás přesune do roku 1923. Tentokrát se pokusí ukázat, jak před sto lety vypadala práce lékařů. Výzvu léčit pacienta „postaru“ bez moderní techniky přijal uznávaný chirurg Tomáš Šebek. Jaké nemoci lidstvo před sto lety nejvíce trápily? Jak velkých zásahů do lidského těla se mohli lékaři odvážit? A jak zjišťovali, co pacientům vlastně je?

Jak vypadala novinářská profese před sto lety? Novinářka Zdeňka Trachtová si to vyzkoušela. Musela si poradit bez nahrávacího zařízení, internetu i telefonu. Odborným garantem byl moderátor Jan Pokorný.

Šedesátnice Květa víc než 30 let společně s manželem podniká. Nestala se z ní však takzvaná zelená vdova, která by žila ve zlaté kleci na okraji města obklopena přepychem. Svému muži je v rodinné firmě oporou. Nastávají však v jejím životě chvíle, kdy by potřebovala tuto svou obětavost vynahradit? Cítí se někdy sama, přesto že je obklopena milující rodinou? A co dělala pro to, aby se z ní nestala Slaměná vdova?

Čtyřicátnice Lenka je na svého muže hrdá, přesto se jí sevře srdce pokaždé, když slyší sirénu. Její muž je totiž hasič. Jaké to je žít s partnerem, který při své práci nasazuje vlastní život? Jak se smířila s nepravidelným životním rytmem, který čas od času dirigují živelní pohromy? Co mají společného manželova práce a její profese houslistky? A má radost, když slyší malého synka, že chce být jako táta – taky hasič?

Pokračování série Slaměné vdovy přináší portréty dalších tří žen, které nemají muže vedle sebe vždy, kdy by ho potřebovaly. První z nich je Lucie, usměvavá mladá maminka dvou dcer. Jejím životním partnerem je přední český kajakář Vavřinec Hradilek. Jak se jim daří skloubit rodinný život s náročnými tréninky a dlouhými pobyty v zahraničí na soustředění? Jak se Lucii žije v domě plném sportovního náčiní? A při jaké aktivitě ji manžel požádal o ruku?

24. února 2022 zaútočilo Rusko na sousední Ukrajinu. Už před tím žilo v Česku hodně Ukrajinců. Od jara 2022 k nim přibyli lidé prchající před válkou. Seriál mapuje příběhy několika rodin, které tu našly dočasný azyl. Zázemí jim nabídli v Olešnici na Blanensku. Z týdnů se staly měsíce. Jak je Ukrajinci prožívali? A jak se jim pobyt v exilu snaží zpříjemnit místní lidé? Nakolik se dokázali začlenit do místní komunity? Touží se vrátit domů, nebo už se cítí být doma v Česku?

Seriál mapuje příběhy několika ukrajinských rodin, které tu našly dočasný azyl. Zázemí jim nabídli v Olešnici na Blanensku. Z týdnů se staly měsíce. Jak je Ukrajinci prožívali? A jak se jim pobyt v exilu snaží zpříjemnit místní lidé? Nakolik se dokázali začlenit do místní komunity? Touží se vrátit domů, nebo už se cítí být doma v Česku?

Seriál mapuje příběhy několika ukrajinských rodin, které tu našly dočasný azyl. Zázemí jim nabídli v Olešnici na Blanensku. Z týdnů se staly měsíce. Jak je Ukrajinci prožívali? A jak se jim pobyt v exilu snaží zpříjemnit místní lidé? Nakolik se dokázali začlenit do místní komunity? Touží se vrátit domů, nebo už se cítí být doma v Česku?