Radio Wave

„Když bych to měla srovnat s intimitou s druhým člověkem, tak jsou to fakt odlišný věci. Na to nemám chuť, když jsem vystresovaná. Ale s masturbací je to naopak,“ říká studentka Štěpánka. V poslední příběhové epizodě podcastu Slast zkoumáme ženskou autoerotiku a fantazie. Na co se mladé ženy dívají a co je vzrušuje ve fiktivních příbězích z knih a podcastů?

Chcete se bát a zároveň se něco nového dozvědět o českých strašidlech? V tom případě je nová kniha Jana Kravčíka Česká démonologie právě pro vás. Autor v ní představuje vybraná strašidla a démony, kteří obývali českou krajinu. Čtenáři se seznámí s bytostmi, jako je fext, permon nebo můra.

Hostem Slejváku byl dabér, moderátor, a prý i herec Richard Wágner! Vilmu opět naštvalo, že je ze tří účastníků nahrávání nejstarší, a tak to Ríšovi tzv. nedala zadarmo. I jeho hvězdná kariéra musela někde začít, konkrétně s rolí násilného milence v seriálu Soudce Alexandr. Možná právě tam zjistil, že živit se pouze vlastním hlasem bude pro všechny lepší.

V dalším díle speciálu Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývali méně známým dílkem Jaroslava Foglara Tajemnou Řásnovkou.

Hostkou Pochlap se byla lektorka umění vědomého doteku Pavline Kan, která je také zakladatelkou projektu DOTKNI SE jeHO.

Vyznavač autostopu a tvůrce instagramového účtu Stepbystpn Štěpán Hušek vypráví v nové epizodě cestovatelského podcastu Casablanca své zážitky z íránského vězení, z přejezdu Pamíru na prastarém sovětském kole bez přehazovačky, o nezodpovědných výstupech na pětitisícovky a dalších tématech.

Jarda, Šárka a Lukáš se v průběhu let mnohokrát vydali do Zóny. Virtuální okolí černobylské elektrárny už 17 let fascinuje dobrodruhy a dobrodružky ze všech koutů světa, kteří touží po artefaktech nevyčíslitelné hodnoty, ačkoliv tam na ně číhá především smrt. A nejinak je tomu i v případě čerstvě vydaného Stalkera 2: Heart of Chornobyl.

Letošní rok se výročími jen hemží, od Nirvany po Kafku, a my na ně často rádi ve Špíně reagujeme. Tohle však může působit až skoro bizarně – letos uběhlo 30 let od vydání alba Dookie od kapely Green Day a stejný čas uplynul i od releasu Smash, který mají na svědomí The Offspring. Obě desky katapultovaly kapely do mainstreamu a zároveň pomohly definovat onen měňavý pojem punk rocku či pop punku, v Česku také neo-punku.

Misfits z Čelistí se opět ocitli ve výrazném oslabení, neboť vrchní výčepák Aleš stále vstřebává následky islandského žraloka marinovaného v anonymní moči. Namísto analýzy vztahu erotiky a umění se Tomáš a Vít ponořili do studia křehké symbiózy magie a technologie.

„Kdybychom s nimi byli, chodili s nimi na pivo, je to vyřešené,“ říká Tomáš Hlaváček, režisér filmu Dům bez východu. Jeho dokument, stejně jako snímek Dajori režisérského dua Nicolas Kourek a Martin Páv, rezonoval letošním ročníkem festivalu Ji.hlava. Oba filmy berou publikum do světa sociálního vyloučení, o kterém v debatě mluví i Lucie Fuková, vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny.

Provinilá potěšení je nejnovější hra divadelního autora a herce Zlatka Teskere a režisérky a multimediální umělkyně Barbory Johansson. Minimalistická rituální komedie o hledání víry v materialistickém světě částečně navazuje na dvě předchozí inscenace o hledání identity. „Lidé by měli méně následovat trendy a více vnímat své vnitřní já, důležité je najít balanc, nejít z extrému do extrému,“ shodují se Barbora i Zlatko v hlavním poselství Provinilých potěšení.

Ivana a Zuzana tentokrát ve studiu přivítaly dentální hygienistku Leu a ptaly se jí na to, jak si uchovat funkční chrup a proč si ho neleštit jedlou sodou.

„Chtěla jsem být vždycky ve všem nejlepší, měla jsem samé jedničky. Když se později studium i další věci nakupily, začala jsem ztrácet kontrolu a myslela jsem si, že oblast, kde ji můžu udržet, je jídlo,“ říká pediatrička Tereza Sochorcová, která na vlastní kůži zažila poruchy příjmu potravy. „Je to nemoc duše a může se vrátit. Jsem si toho dobře vědoma a zůstávám obezřetná.“

I v inteligentní budově si chceme otevřít okno. Proč vlastně? Kvalitní prostředí totiž neznamená jen správnou teplotu. „Musíme se tam cítit dobře,“ říká profesor Karel Kabele.

CARE je globální humanitární a rozvojová organizace, která přímo pomáhá ve 109 zemích světa se zásahem přes 160 milionů lidí. I proto je schopná sbírat poměrně robustní data a vyhodnocovat faktory, které přispívají ke zhoršení životních podmínek lidí. Kampaň „Klimatická změna diskriminuje“ propojuje extrémní výkyvy počasí, hlad a rozdíly mezi muži a ženami.

„Klientky mi často opakují, že si pro tuhle profesi vytvořily dvojí identitu. Jinou osobnost, která nějak funguje v klubu, třeba jí dají jiné jméno, používají třeba jiný parfém, jinak se oblékají, líčí. A dochází tak k nějakému odpojení,“ říká v Moderní lásce terapeutka spolupracující s Rozkoší bez rizika Markéta Šetinová. O specifikách sexuální práce a platformách typu OnlyFans mluví v bonusové epizodě série Slast vědkyně Michaela Šaradín Lebedíková.

„Na sociálních sítích sledují příběhy ostatních, které si online vydělaly. Aby se jim vyrovnaly, posouvají své hranice. Ale už nevidí druhou stranu mince,“ říká Kateřina Šádková, vedoucí Poradenského centra organizace Rozkoš bez rizika. V doprovodné epizodě k páté kapitole podcastu Slast s ní Linda Bartošová mluví o sexuální práci, o jejích formách a rizicích, offline i online.

„V rapu člověk mluví a říká, co chce. Ale tady musíme pořád dělat holčičky, líbit se těm chlapům,“ říká rapperka Simona, která si přivydělává jako topless tanečnice. K práci v nočním klubu má ambivalentní vztah. Někdy jí tanec u tyče přijde skvělý, ale jindy s tím chce skončit. V páté epizodě série Slast se setkáme také s akademičkou Bárou, která přes online platformu prodává své použité spodní prádlo. Obě mladé ženy o svém přivýdělku přemýšlí z feministických úhlů pohledu.

Duševní zdraví a mladí lidé, téma proplouvá médii každý den, mluví se o generačním střetu. Jedni nemohli cestovat, hrozily jim pendreky a vězení, druzí pozorují, jak se svět politicky a klimaticky hroutí a zdá se, že nikdo nepodniká kroky k řešení. Je srovnání života v odlišných érách možné? V rozhovoru v podcastu Balanc o tom 17. listopadu na akci Korzo Národní debatovali Bára Pšenicová, ředitelka organizace Nevypusť duši, a Daniel Prokop, sociolog z agentury PAQ research.

Ramadán, mešity, fotbal, baklava, trajekty a delfíni na Bosporu… Redaktorka Radia Wave Sarah Abulkasim vypráví v cestovatelském podcastu Casablanca své zážitky z cestování po Turecku a ze života v Istanbulu, kde byla po dobu studia v programu Erasmus.

Ghost nets, ztracené a odhozené rybářské sítě, jsou globální problém. V oceánech jich je 640 tisíc tun. Osmnáctiletá středoškolačka Kristýna Říhová se tomuto problému už několik let věnuje. Vyvinula nový typ sítí, který půjde v moři lépe najít a vylovit.

Kateřina Saint Germain se proslavila pod přezdívkou My Cooking Diary jako kuchařka a influencerka. V posledních letech se místo vaření zaměřila na osobnostní rozvoj a před několika týdny začala vést ženské kruhy pro veřejnost. V Hergot!u Kateřina popisovala, jak k velké životní změně došlo a co jí přináší vedení ženských kruhů.

„Člověk je kapka v moři a je úžasné být toho moře součástí. Současný úspěch považuji za obrovské štěstí a shodu náhod, i když je to teď trochu cílená souhra událostí,“ říká fotografka Libuše Jarcovjáková. V hotcastu Pot mluvila o své současné retrospektivní výstavě v Národní galerii, o filmu Ještě nejsem, kým chci být, pražské queer scéně osmdesátých let či duševním zdraví. Zkrátka o tématech, která ve svém fotografickém díle i deníkové zpovědi na plátnech kin reflektuje.

Online hra World of Warcraft, která oslovila desítky milionů hráčů a hráček po celém světě, slaví tento týden 20 let od spuštění. Co stojí za jejím fenomenálním úspěchem a proč její vliv dalece přesahuje hranice herního světa? O tom si moderátoři Questu povídají s Radkem Friedrichem, bývalým herním novinářem, který se do „WoW“ dostal ještě před oficiálním startem a posléze do něj vkládal prakticky veškerý volný čas.

„Osobně jsem byl velmi zklamaný, že Zuzana Čaputová ve funkci nepokračuje. U jejího příkladu si ale můžeme uvědomit, že jsou na světě daleko důležitější věci, než je politika, moc a potřeba řídit lidi. Dle mého by mělo být v politice daleko více lidí, kteří jsou schopni moc opustit a pociťovat zodpovědnost za svoje rozhodnutí a činy. To je poselství jejího mandátu, které bychom si mohli odnést,“ říká režisér dokumentu Prezidentka Marek Šulík.

Z huby letí ohně a Čelisti za zvuků Glebových bars rozdávají háky. Na programu sice Aleš, Tomáš a Vítek tento týden měli řadu tíživých filmů o umírání či těžkém údělu trans osob, ale celá epizoda se nesla ve znamení finálního rozboru souboje Jakea Paula s Mikem Tysonem. Na rozdíl od tohoto boxerského matche ve studiu nějaké knockouty padly.

„Sebepoškozování je nezdravý způsob, jak se vyrovnávat s náročnými pocity jako třeba vztek, bezmoc, strach, úzkost nebo silný pocit prázdnoty,“ vysvětluje psycholožka Zuzana Karásková Ulbertová. Podle odhadů se v Česku sebepoškozuje zhruba 17 % adolescentů. Jak reagovat na sebepoškozování z pozice učitele, spolužáka, případně rodiče?

Menstruační chudobou – nedostatkem prostředků na základní menstruační potřeby, jako jsou vložky nebo tampóny – jsou zasažené ženy a dívky po celém Česku. Podle odhadů organizace Člověk v tísni by se měla týkat až 38 tisíc dospívajících.

Hostem v Bramboře s vejcem byl herec a člen hudební skupiny Green Småtroll Filip Kaňkovský. Co je podle člena Činohry Národního divadla nejlepšího na tom, mít doma dvě kočky? A co je na tom nejhoršího? I na to jsme se ho samozřejmě zeptali.

„Souvisí to s konzumní společností, pracujeme na produktu našeho těla. Ten pak prodáváme na sítích a dostáváme za to odměnu ve formě lajků a komentářů,“ popisuje lektorka organizace Konsent Karolína Olive Křížová. Poslechněte si rozhovor o tom, jak nespokojenost se vzhledem ovlivňuje nejen prožívání slasti.

Ivana a Zuzana tentokrát ve studiu přivítaly drag performera Jakuba aka Creative Swine a ptaly se ho na to, co jeho umčo obnáší a jestli může někoho nabalovat, i když je zrovna převlečen jako své alterego.

„Pediatr ho poslouchal a řekl, že tam slyší velký šelest na srdci,“ vzpomíná Gabriela Šafaříková na narození syna Jonáše. I když to žádné vyšetření předem neukázalo, narodilo se miminko se srdeční vadou – aortální stenózou. Šestitýdenní dítě čekala velká hrudní operace.

Architekti ze studia Abt Smolen mají rádi zvláštní zadání. Dělali vily za padesát milionů, pivovar a poradí si i s domečkem pro žabičky.

Jeho fotky olympijské kolekce od návrháře Jana Černého pro olympijské hry v Paříži obletěly celý svět. „Bylo fajn sledovat, kolik lidí moje fotky vidělo, ale za to mohla primárně sama ta móda,“ říká skromně fotograf Kuba Zeman. V rozhovoru se taky zamýšlí nad tvorbou na Instagramu a prací se slavnými lidmi.

Seznamovací aplikace mnoha lidem pomohly najít vztah nebo obohatit milostný život. I trh online seznamování se vyvíjí a snaží se nabídnout lepší služby a vytvářet pro uživatelstvo bezpečí. Mladší generace používá appek méně, než se čekalo. Integrace umělé a rozšířené reality nejspíše změní způsob, jakým se seznamujeme online. Služby bojují s přebytkem mužů a specifiky pro LGBTQ+ komunitu. Moderní lásku navštívil Milan Kovačič, který stojí za seznamkami Zoe a Surge.

Minulost, přítomnost, budoucnost, maso modrých papoušků a pouliční bitky. Kristina Hamplová přišla do Litu mluvit o své debutové próze Lover/Fighter, kde si hraje s popkulturou a z Letenské pláně vytváří poušť, kde se plouží divná zvířata.

„Když jsem vystudovala textilní výtvarnictví, byla nultá léta. Slovo upcycling ještě nebylo příliš používané. S kamarády jsme chodili do sekáčů a přešívali jsme si věci,“ vzpomíná Kateřina Vavroušková. Bavíme se o jejích nejoblíbenějších přešitých kouscích v šatníku a také o tom, jak se ve Zlíně daří mladé autorské módě. Kateřina totiž vedle vlastní značky doplňků Cover spoluzakládala zlínský slow fashion koncept Quitkova.

„Když to s tebou chce dělat, tak je asi jasné, že se mu líbíš. Ale dokud ty to nemáš v hlavě srovnané, že je tvoje tělo v pořádku a je ok být nahá před tím člověkem, tak je to strašně děsivé,“ říká studentka Marika. Ve čtvrté epizodě podcastu Slast otevíráme téma spokojenosti s vlastním tělem. Jaká je cesta za potěšením pro dívky, které chtějí vypadat jinak?

Hodně specifický „berlínský bedekr“. I tak by se možná dala nazvat kniha Zpravodaj berlínský stážistky, primárně grafické designérky a ilustrátorky Alžběty Dvořákové, která v německé metropoli strávila několik měsíců na pracovní stáži. Z původně hromadných e-mailů svým nejbližším a lidem z fakulty umění a designu ústecké univerzity se nakonec stala kniha se spoustou ilustrací. „Bylo to tak intenzivní, že jsem to potřebovala sdílet a dostat ven,“ shrnuje Alžběta lakonicky.

Aktuální epizoda Slejváku počala poněkud pochmurně kvůli deštivému počasí. Vilma s Mírou přesto sobě i posluchačstvu vytvořili krátkodobou zábavně-informativní bublinu! Jako první probrali start Bachelora, nové seznamovací show, opět moderovanou Zorkou Hejdovou, a Míra zavzpomínal na oblíbený tematický pořad Take me out.

Armádu spásy lidé, kteří její působení v naší společnosti vnímají okrajově, považují hlavně za charitativní organizaci věnující se lidem bez domova. Už z pouhého přelétnutí internetových stránek této organizace každý pochopí, že se jedná především o církev. Čím je konkrétně Armáda spásy, vysvětluje lékařka tohoto společenství Andrea Pekárková a František Pekárek, národní ředitel pro sbory Armády Spásy.

Hostem Pochlap se byl rapper Rest. S moderátorem Václavem Roučkem společně probrali, jaké bylo jeho dětství, jak zpětně hodnotí začátky v rapu a jak se vyrovnal se smrtí otce.

Jak se pádluje v Grónsku na ledovci? Jak se skáče vodopád na Špicberkách přímo do moře? Jak se žije a rybaří na chilské řece? Kajakář a fotograf David Sodomka toho za rok zcestoval a odpádloval víc, než kolik zvládnou jiní za celý život.

Skoro celou dekádu si fanoušci a fanynky Dragon Age: Inquisition museli počkat na pokračování příběhu, kde se z nenápadného elfského společníka vyklubalo pradávné božstvo. Nový díl s podtitulem The Veilguard ale zdaleka nesbírá nadšené ovace, a ačkoliv zlí jazykové tvrdí, že za to může jeho příklon k inkluzi, pravý důvod leží úplně jinde.

Žijeme ve velmi dekadentních časech, o tom něco vědí dvě poslední zbylé Čelisti, Vít a Tomáš. Zatímco se Aleš léčí doma z následků poleptání islandskou žraločí močí, dvojice verbálních pretoriánů vyrazila na zteč směr Řím a Trump Tower.

Robert Smith a spol. jsou zpět s novým albem Songs Of A Lost World, které už od prvního singlu vzbuzuje nadšení a spekulace o transformaci kapely do vrcholné formy. Špíně se tedy naskýtá ideální příležitost ponořit se do jejich tvorby a pospekulovat nad tím, čím si The Cure získávají srdce fanoušků a fanynek napříč generacemi už od svých počátků v roce 1976.

Blíží se 17. listopad, kdy budeme slavit 35 let od výročí Sametové revoluce, proto jsme díl Studovny tematicky zaměřili na výuku moderních dějin. Jak předávat témata z dějin poutavě nám přiblíží historik a profesor Michal Stehlík, kterého můžete znát také z podcastu Přepište dějiny.

Michal Hromas nebo taky Hugo Hromas křižuje s kočovnou kuchyní Nomadis českomoravskou kotlinu, ale v jeho kotlících se usadily vlivy středomořské, severoafrické i středovýchodní kuchyně. K jeho vaření patří dřevo, oheň a dým. Zbytek je silně proměnlivý, podobně jako počasí, v jehož společnosti si nemůže být ničím jistý. Bude foukat? Bude vedro? Bude pršet nebo sněžit? A tak se mění jídla i postupy za pochodu, výsledkem je ale vždy autentický zážitek.

Architekti z několika zemí projížděli republiku, aby udělili Českou cenu za architekturu. Jedním z porotců byl Peter Moravčík. Vypráví, jak grilovali architekty a kde ucítil závan světovosti.