Zápisník zahraničních zpravodajů

Cizinci žijící v Hurghádě připravují své děti na egyptský život. Jsou mezi nimi i mnozí Češi a Slováci. A jedna z hurghádských Češek jim to trochu usnadnila. Před dvěma lety si otevřela vlastní školku s cílem, aby byla oproti těm egyptským jiná a lepší. O zájem nemá nouzi, a nejen mezi rodiči z Česka a Slovenska.

Karel Čapek byl novinářem, dramatikem a autorem románů, ale může být považován i za zakladatele moderního českého cestopisu. V létě roku 1924 využil pozvání britského Pen Clubu a dva měsíce strávil na cestě po Spojeném království, odkud pravidelně posílal sloupky do Lidových novin. Na přelomu října a listopadu poprvé vyšel jejich ucelený soubor pod názvem Anglické listy. V Česku je Čapkova kniha dobře známá, ale vědí o ní také britští čtenáři?

Likér Unicum prý nemusí napoprvé zachutnat každému, přesto na jeho komplexní kořeněnou chuť mnozí Maďaři nedají dopustit. Historie tmavého bylinného nápoje v téměř zcela kulaté lahvi sahá až do konce 18. století. Za tu dobu se stal téměř maďarským národním nápojem. Destilerii na jihu Budapešti řídí už šestá generace rodiny Zwack, která si žárlivě střeží tajný recept. Dokázala ho prý uchránit i před komunistickým režimem po znárodnění továrny.

Multifunkční budova Trump Tower má 58 podlaží a tyčí se v New Yorku do výšky více než 200 metrů. V New Yorku podruhé zvolený prezident USA vyrůstal a tady taky začal rozvíjet svůj byznys. V Trump Tower sídlí jeho rodinné impérium Trump Organisation a právě tady v roce 2015 oznámil svoji první kandidaturu na nejvyšší funkci v zemi. Kousek dál na Manhattanu ovšem taky padl na jaře rozsudek, který z Donalda Trumpa dělá prvního odsouzeného prezidenta USA v historii.

Současný blízkovýchodní konflikt vyhnal turisty z Izraele i z palestinských území. Hlavně na Západním břehu Jordánu zůstaly hotely a restaurace na turistických místech zavřené. Přitom právě v Palestině se nacházejí některé světové skvosty. Jako třeba obří mozaika, která tvoří podlahu palácových lázní umajjovského chalífy Hišáma v Jerichu. Ještě nedávno byla zasypaná pískem, teď pět miliónů drobných kamínků namísto něj chrání střecha.

Belgie dala pouliční gastronomii hranolky, Ghana jollof, Češi chlebíčky a Poláci přispěli zapiekankami – zapečenými obloženými bagetami. Někteří je milují, jiní je považují za odpad. Na takové zapiekance se totiž dá leccos ošidit. Pokud je ale vše, jak má, může tenhle pořádný krajíc dostat své bistro až na stránky turistických průvodců. To je příklad i takzvaného Okrąglaku neboli Kulaťáku, někdejších židovských jatek v krakovské čtvrti Kazimierz.

Lov lososů má v Norsku velkou tradici. Velkochov těchto ryb je ale relativně nový, funguje teprve pár desítek let. Jak se lososi v této severské zemi chovají a jak je Norové mají nejraději, přibližuje návštěvníkům informační centrum The Salmon v Oslu.

Francouzské městečko Deauville platí už od 19. století za vyhlášenou lokalitu, a to hlavně pro obyvatele Paříže. Od hlavního města je to totiž nejbližší dostupná pláž. Lákadlem není ale jen moře, do Normandie se jezdí taky za dobrým jídlem nebo za kulturou. Zdejší střídavé počasí a proměnlivost světla a barev totiž poskytuje jedinečnou inspiraci umělcům, kteří se sem už 15 let sjíždějí na festival fotografie nazvaný Planches-contact.

V libanonském Bejrútu můžete v posledních týdnech prakticky všude narazit na lidi vysídlené z jiných částí země, hlavně z jihu. Většinou se před izraelským bombardováním uchýlili do škol a center, které pro ně vytvořily humanitární organizace. Nemálo jich ale přespává i jen tak v ulicích. Jejich osudy ale můžou být také inspirací, a třeba i chutnou. Dokazuje to bejrútské bistro s rychlým občerstvením, které nabízí místní pochoutku zvanou kibbe.

Ze Slovenského národního povstání, které před 80 lety pomohlo porazit nacisty na slovenském území, se zachovaly tisíce předmětů. Pečují o ně odborníci z Muzea a památníku SNP ve středoslovenské Banské Bystrici, kde zpřístupnili i část svého depozitáře. Nejen v sále plném uniforem, zbraní i uměleckých předmětů vyrobených vojáky přímo v zákopech tak mají návštěvníci možnost nahlédnout zdejším konzervátorům a restaurátorům doslova pod ruce.

Na severu Izraele, nedaleko hranic s Libanonem, leží arabská vesnice, kde lidé mluví mimo jiné česky a slovensky. Ne všichni, ne pořád, ale nejméně stovka absolventů československých, českých a slovenských škol se v obci Dér al-Asad občas sejde a vzpomíná na středoevropské mládí. Tím spíš, že se už přes rok vyhýbají raketovým salvám Hizballáhu z nedalekého Libanonu.

Členové náboženského hnutí Hare Krišna zakládají svá centra po celém světě. Jen málokde ale našli tak atraktivní sídlo jako na jihu Belgie. Ve vesničce Petite-Somme ve valonské části země se už v 70. letech usadili v areálu stejnojmenného středověkého zámku. Namísto portrétů šlechticů tak dnes na stěnách visí vyobrazení boha Krišny a komnatami se rozléhají hinduistické zpěvy.

Když před sto lety poprvé vyšla kniha Karla Čapka Anglické listy, představovala čtenářům v Československu zemi vzdálenou a zcela neznámou. Historie ale má smysl pro paradoxy. O pouhých sedmnáct let později – po Mnichovu – prchají do Británie Češi, kteří jsou odhodláni bojovat za svobodu své země. Na severu Skotska se cvičí budoucí parašutisté a ocitají se tak na místech, kudy během své britské cesty z roku 1924 putoval i Karel Čapek.

Údolní nivy na dolním toku řeky Dněstr vyhlásila před dvěma lety moldavská vláda za národní park. K naplnění představy, kterou mají o národních parcích našinci, ale ještě leccos schází. Jak se na chráněné území s mnoha ohroženými druhy dívají místní obyvatelé a co dělají pro jeho rozvoj ekologické organizace včetně českého spolku Arnika?

Typickým bílým pečivem v Severní Americe je bagel, tedy kynuté hutné kolečko s otvorem uprostřed. Na pletenou housku, nebo dokonce rohlík ve Spojených státech narazíte jen těžko. Proto se je Češi a Slováci ve Washingtonu učí péct sami doma. Zpravodaj v USA Pavel Novák byl při tom, když se krajané učili rohlíky péct. A sám si jich také pár uválel.

V roce 2022, krátce po začátku úplné ruské invaze na Ukrajinu, začala virtuální kampaň Make Kralovec Czech Again, podle které by ruská exkláva u Baltského moře byla opět česká. Málokdo ale tušil, že o české vlajce nad Královcem se zpívá v pravděpodobně jediné české námořní písničce. Složili ji v roce 2014 Poláci, zpívá se polsky a jmenuje se Czeska Szanta.

Ještě před půl stoletím byl Rýn mimořádně špinavá řeka, do které putovaly splašky snad ze všech druhů průmyslu. Dnes se do ní vrací třeba i lososi, a to díky pravidelnému čištění. S úklidem břehů každý rok pomáhají i tisíce dobrovolníků. A někdy při tom narazí na takové podivnosti, že kvůli nim dokonce v Kolíně nad Rýnem založili maličké muzeum.

Lidé o nich říkali, že jsou blázni. Úsilí se ale vyplatilo a skupinka nadšenců pořídila nový klavír pro České centrum v Paříži. Peníze na něj vybralo zhruba 300 Čechů a Francouzů. Sbírka trvala přes dva roky. A protože klavír má své místo v Janáčkově sále Českého centra, jeho předání oslavil koncert skladeb právě tohoto českého skladatele. Janáčkův klavírní cyklus V mlhách si v centru Paříže přišly poslechnout desítky lidí.

Vejde do kapsy, ale skrývá v sobě nástroje od vývrtky po šroubovák. Švýcarský nůž se za více než sto let stal světovým fenoménem. Dostal se na vrcholek hory Annapurna, do sbírek Muzea moderního umění v New Yorku i na televizní obrazovky – třeba v seriálu MacGyver. Není divu, že Švýcaři tento malý červený nožík považují za národní poklad. Některé pobočky společnosti Victorinox dokonce nabízí možnost sestavit si jeden takový vlastníma rukama.

Jednou za rok v centru Košic zažehnou u bronzové sochy běžce maratonský oheň. Je to signál, že jedna z nejznámějších místních tradic na celý víkend ovládne město. Košičané svůj maraton náležitě prožívají. Aby ne, je druhým nejstarším každoročně pořádaným maratonem na světě. Prvních osm odvážlivců se tady na trať postavilo už v roce 1924. Letos tedy Mezinárodní maraton míru, jak se závod oficiálně jmenuje, oslavil rovnou stovku.

Ústí nad Labem a ukrajinské Dnipro spojuje postsovětská minulost, bohatá průmyslová tradice a také dvě řeky – Labe a Dněpr. Ty se sice nikde neprotínají, ale vytvářejí pomyslný geografický rámec pro hlavní téma nové pařížské výstavy nazvané Přesuny a proudy. Expozice totiž nabízí originální pohledy umělců z postsocialistických zemí na realitu, která je obklopuje.

Stíhací eso RAF Josef František byl nejúspěšnějším zahraničním pilotem, který se v roce 1940 účastnil bitvy o Británii. A nejen Britové, ale i Poláci dodnes vyslovují jeho jméno úctou, doma ale příliš známé není. Místo, kde den po svých 26. narozeninách tragicky zahynul, už dva roky připomíná památník s informační deskou. Josef František by se minulý týden dožil 110 let.

Zřejmě není překvapení, že nejvíc čokolády v přepočtu na obyvatele snědí Švýcaři. Jejich čokoládovny jsou vyhlášené stovky let. Patří mezi ně i značka Favarger, v jejímž obchůdku v Ženevě kromě sladkých pralinek nabízejí taky možnost vyrobit si vlastní tabulku čokolády.

Pevnost Chateau d'If proslavil svým románem Hrabě Monte Cristo francouzský spisovatel Alexandre Dumas. Obávaná věznice leží na ostrůvku kousek od Marseille. Pevnost patřila mezi nejstřeženější místa v zemi a uprchnout z ní se údajně podařilo jen hlavnímu hrdinovi Dumasova románu Edmondu Dantèsovi. Dnes je ovšem vlivem klimatických změn čím dál složitější se k pevnosti vůbec dostat.

Je to loď, která se stala jedním z klíčových zdrojů energie pro Česko. Před dvěma lety v Eemshavenu na severu Nizozemska oslavovali energetici a politici spuštění plovoucího terminálu na zkapalněný plyn. Dnes pokrývá zhruba třetinu české roční spotřeby. Pracovníci tam i spí a cvičí, což vysvětluje, proč kolem jezdí technici na kole a poblíž plavidel visí boxovací pytel.

Protivín je jihočeské město vzdálené přibližně 13 kilometrů od Písku, ale také americké město ve státě Iowa, které leží nedaleko známější obce Spillville, kde v roce 1893 trávil letní prázdniny Antonín Dvořák. Tehdy byl totiž ředitelem Národní konzervatoře v New Yorku. Na potomky českých přistěhovalců v americkém Protivíně narazíte dodnes. Obyvatele s českými jmény je tam možné potkat na každém kroku.

Vlastní největší urychlovač částic na světě a díky vynálezu World Wide Webu změnil internet. Provoz CERNu ročně využije asi dvě procenta z celkové spotřeby elektřiny ve Švýcarsku a jeho rozpočet přesahuje 33 miliard korun. I díky tomu patří CERN už 70 let k nejslavnějším výzkumným centrům na světě. Areál u Ženevy ovšem na první pohled nepůsobí nijak velkolepě a připomíná univerzitní kampus. V čem je vlastně výjimečný?

O srbské metropoli Bělehrad její obyvatelé někdy s nadsázkou říkají, že je spíše „metro-půlí“. Do úplné metropole jí totiž něco chybí. Ačkoli má skoro jeden a půl milionu obyvatel, Bělehrad stále čeká na metro. A bez něj se každodenně noří do dopravního kolapsu.

Už za necelý týden se dozvíme, kdo bude dalším nositelem Nobelovy cenu míru. Kdo ji nakonec dostane, o tom rozhoduje norský Nobelův výbor. Oznámení s napětím sledují novináři, politici, ale také zaměstnanci Nobelova mírového centra. Pro ty totiž hned po oznámení začíná napínavé období, něco jako muzejnický sprint. V pátek se dozví, kdo je dalším laureátem, a na začátku prosince už o něm musí mít hotovou výstavu.

Desetitisíce Britů, Američanů, Kanaďanů, ale i skupinky Poláků a Čechů se v září 1944 pokusily dobýt několik důležitých mostů přes řeku Rýn a vstoupit do nacistického Německa. Ambiciózní operace Market Garden sice nesplnila své hlavní cíle, do dějin se ale zapsala jako jedna z největších bitev druhé světové války. V Belgii a Nizozemsku ji po 80 letech připomněli a částečně zrekonstruovaly stovky nadšenců s dobovými vojenskými vozy a uniformami.

Praha, Žatec nebo Karlovy Vary jsou místa, která se občas objevují v zahraničních filmových produkcích. Karlovy Vary třeba posloužily jako kulisa pro jeden z dílů Jamese Bonda. Žatec a další města na severu Čech zase hrály v americkém filmu Králíček Jojo. Američtí filmaři mají ale svá oblíbená místa také u sebe doma. Jedním z nich je kalifornské město Passadena, kde se odehrává například děj seriálu Teorie velkého třesku. Je tam dokonce ulice věnovaná této televizní sérii.

Pivo je v nedílnou kulisou románů Bohumila Hrabala. Pro překladatele a nakladatele je proto trochu kumšt nabídnout Hrabalovo dílo arabskému čtenáři. Přesto se jim to daří. V rámci projektu Českých center si mohli v uplynulých týdnech Egypťané přečíst Hrabala v řadě káhirských kaváren. V jedné z nich se minulý týden jeho zdejší čtenáři sešli, aby si četli z románu Obsluhoval jsem anglického krále a poté společně diskutovali.

V německé Lužici žije už od pradávna slovanská komunita, která tam kdysi zbudovala i celou řadu hradů. Jeden z nich stojí doslova jen pár kroků od dálnice. Asi na půli cesty z Berlína do Drážďan, kousek od Chotěbuzi můžete narazit na repliku opevnění, které tam kdysi zbudovali Slované. Takzvaný Slawenburg nedávno získal správce s českými kořeny.

První fáze rekonstrukce pařížské katedrály Notre-Dame po ničivém požáru před pěti lety se blíží ke konci. Staveniště se nedávno zčásti otevřelo návštěvníkům během Dnů evropského dědictví. Řemeslníky při představování jejich práce sledovaly stovky lidí.

Ještě před pár desítkami let byl osel nedílnou součástí balkánského zemědělství. Vytrvalý a příslovečně tvrdohlavý lichokopytník tahal povozy na trh, oral pole, nebo se využíval dokonce i k hlídání stád ovcí. Spolu s mechanizací ale začal význam tohoto sympatického zvířete upadat a jeho populace na Balkáně podstatně klesla. Z oslů nicméně dál žijí lidé u starobylého srbského města Sremska Mitrovica.

Zlatá kapka se v Paříži říká národnostně rozmanité čtvrti Goutte d'or s bohatou historií. I když sousedí se slavným Montmartrem, nebývá obvyklým cílem turistů, přesto stojí za povšimnutí. Třeba proto, jak se tu snaží propojit umění a sport. Najdete tu proto i jedinečné basketbalové hřiště, na které jsou místní náležitě hrdí.

Německý institut Arolsen Archives má ve svém depozitu okolo dvou tisíc zvláštních obálek obsahujících například prstýnky, řetízky nebo hodinky. Všechno jsou to osobní věci, které nacisté zabavili lidem deportovaným do koncentračních táborů. Pracovníci instituce a dobrovolníci už několik let hledají pozůstalé po těchto vězních. A daří se jim. Minulý týden si ve Varšavě díky nim převzali rodinné cennosti příbuzní dvanácti lidí zatčených a deportovaných po Varšavském povstání.

Stalinské represe ve 30. letech 20. století je téma, které není ani zdaleka zpracované. Expedice organizace Gulag.cz se vrátila z Kyrgyzstánu, který je z tohoto pohledu zemí takřka neprobádanou. Jen v roce 1938 tam přitom bylo popraveno přes tři tisíce lidí, čtyři stovky zemřely ve věznicích. Mezi popravenými bylo i nejméně dvacet Čechů. Jednalo se o komunisty, kteří do tehdejšího Sovětského svazu odjeli s průmyslovou komunou Interhelpo. Kde jsou pohřbeni, se dodnes neví.

Několikadenní akce České sny plná přednášek, besed, koncertů a výstav, kterou Česko pořádá v rámci Roku české hudby a propagace české kultury v zahraničí se poprvé koná v zemi, která je ve válečném stavu. „Je to výjimečná záležitost, ale Ukrajinci velmi vítaná,“ komentuje český konzul David Nový.

Základní pokrm Egypťanů na tři je „fúl“. Podle některých autorů byl na jídelníčku už ve starém Egyptě, podle jiných se rozšířil až ve středověké Káhiře. V egyptské metropoli každopádně najdete fúl na každém rohu i dnes. Při výběru snídaně odolává náporu moderních kaváren s croissanty. A pro Egypťany má fúl i výhody ekonomické: je levný a v žaludku vydrží po celý den.

Máte doma upomínku na někoho kdysi blízkého nebo na dávný vztah a přemýšlíte, kam s tím? Právě tyhle předměty s malou peněžní, ale velkou citovou hodnotou sbírá Muzeum rozbitých vztahů v chorvatském Záhřebu. Sekera, svatební šaty nebo rámeček s číslovkou dva, to jsou jen některé z tří tisíc tamních exponátů. A lidé z celého světa posílají další – a spolu s nimi i jejich příběh.

Zatímco většina obyvatel Bělehradu v neděli nad ránem ještě spí, někteří nadšenci už slídí ve čtvrti Zemun po úlovcích s cenou nad zlato. Nachází se tam totiž takzvaný zemunski buvljak, údajně nejstarší bleší trh v srbské metropoli. Ale kdo si chce záplavu gramofonových desek, kartiček fotbalistů a náhradních dílů k automobilům opravdu užít a něco ulovit, měl by si budík posunout o hezký kus nazpět.

Guláš s karlovarským knedlíkem, kuře na paprice nebo topinky s česnekem. Nejen to mají na jídelním lístku v restauraci na okraji kanadského Toronta. Založili ji čeští a slovenští imigranti, kteří do Kanady přijeli po komunistickém převratu v roce 1948. Restaurace je součástí osady Masaryktown, kterou přistěhovalci z Československa vybudovali. Dnes ale přes 80 % návštěvníků podniku tvoří Kanaďané.

Bývalým průmyslovým areálem Tour and Taxis v Bruselu se před týdnem rozduněly africké bubny a od stánků zavoněly pokrmy původem z Keni nebo Konga. V belgické metropoli se totiž konal už 9. ročník festivalu Afrika v barvách. Návštěvníci si tu mohli nakoupit třeba koření či kosmetiku původem z černého kontinentu nebo se naučit některý z afrických tanců.

Patří mezi takzvané šperkovnice a proslavily ho například červená sedačka nebo Zelená příšera. Fenway Park v americkém Bostonu je už více než 100 let jedním z nejznámějších baseballových hřišť na světě. Domov týmu Red Sox ročně přiláká miliony fanoušků i turistů. A přestože dnes patří k nejmenším stadionům v americké nejvyšší baseballové lize, je to místo, na které je hrdý každý obyvatel Bostonu.

Discgolf je poměrně mladý sport, který se v 80. letech minulého století zrodil v USA. Jak název napovídá, podobá se golfu, ale hraje se s obdobou létacího talíře. Disky jsou ale menší a těžší. Právě ve Spojených státech se na konci srpna konalo mistrovství světa v tomto sportu. Na turnaji v Lynchburgu ve státě Virginie mělo dva zástupce i Česko a jeden z nich se dokonce probojoval až do finále.

Ulice Lauder Road na předměstí Edinburghu působní jako ta nejklidnější ulice celého města. Zleva i zprava ji lemují vily a rodinná sídla, daleko od městského ruchu. Těžko by člověk čekal, že jeden z domů býval rušným místem, kam jezdili o vzácných chvílích volna odpočívat českoslovenští vojáci, kteří během druhé světové války sloužili ve Velké Británii.

Ve středu v Paříži začaly 17. letní paralympijské hry. Zahájil je slavnostní ceremoniál na bulváru Champs-Élysées a na náměstí Svornosti, kterého se jako divák zúčastnil i český prezident Petr Pavel. Zapojily se do něj tisícovky sportovců z více než 180 zemí a samozřejmě nechyběla ani 32členná česká výprava v čele s vlajkonoši Alešem Kisým a Annou Luxovou. Jak jsou čeští hendikepovaní sportovci v Paříži spokojení se zázemím na sportovištích a v paralympijské vesnici?

Medronho je portugalský název červeného kulatého ovoce podobného exotickému liči. Roste na stromě, kterému se v Česku říká planika nebo taky jahodový strom, a hlavně na jihu Portugalska ho pěstují ve velkém. V obchodech nebo na trzích tyto plody ale prakticky nenajdete. Vyrábí se z nich totiž typická silná pálenka.