Vltava

Stejně jako ve své bývalé divadelní inscenaci vychází i v rozhlasové hře režijní tandem SKUTR z Havlovy korepondence s maželkou Olgou mezi lety 1979 až ´83, souborně vydané pod názvem Dopisy Olze. Premiéru rozhlasové adaptace Dopisů Olze vysíláme na Vltavě v sobotu 16. listopadu.

Petr Starec (1966) vystudoval archeologii na FF UK v Praze. Pracuje v Muzeu Prahy a specializuje se na archeologii středověké a novověké Prahy. Věnuje se hlavně poznání veřejných prostranství našeho hlavního města, městského opevnění a také pohřebištím. Dizertační práci věnoval archeologii Václavského náměstí, kde také teď několik let dohlíží na stavební práce spojené s revitalizací tohoto pražského náměstí a vede záchranný archeologický výzkum.

Dnes jsem si během své cesty po Vídni uvědomila, jací jsme jako Češi kulturní barbaři. V rakouské metropoli jsou v současnosti ke zhlédnutí zásadní monografické výstavy Rembrandta, Paula Gauguina, Marca Chagalla, Erwina Wurma nebo českého rodáka Alfréda Kubina.

Doslova za dveřmi je vydání nového alba skupiny Květy. Bude mít název 41 minut. Tato novinka je desátou řadovou deskou skupiny a nemá prý žádný koncept. Zachycuje jenom radost z nápadů a také ze společného hraní. Vychází už tuto neděli a 18. prosince se bude křtít v pražském Paláci Akropolis a o den později v brněnské Staré Pekárně.

Saša Michailidis se ptá prezidenta České asociace festivalů Michala Schmidta a ředitele festivalu Slunovrat v Opavě Václava Müllera. Povodně, které v polovině září poznamenaly hlavně severní Moravu, omezily provoz nejen kulturních institucí, ale ohrozily také různé kulturní akce. Jak na tom byly a hlavně budou festivaly? Co by jejich pořadatelům před dalším ročníkem nejvíce pomohlo?

Je známá jako rázná a otevřená žena, zapálená divadelnice a oblíbená pedagožka. V herectví si vyzkoušela vše, včetně hraničních alternativních projektů. „Organismus divadla je natolik živý a překvapivý, že s ním stojí za to prožít celý život,“ říká ve Vizitce. Co ji přesně přitahuje na inscenacích v Německu, kam ráda jezdí? A proč jejímu smyslu pro humor studenti DAMU říkají červený praporek? Ptá se Karolína Koubová.

Když přemýšlím, které slovo je v druhé půli života pro mne nejdůležitější, je to slovo přesah. A neříkám to jenom já. Cokoli kamkoli napíšu nebo namluvím, slyším hned: a bude to běžná kritika nebo zase přesahovka? Jako by už od časů Šaldových snad každá kritika, která je tvorbou, a ne jen plodem dojmu líbí-nelíbí, neměla být už z definice zároveň přesahová.

Do kin přišel film o údajné sebevraždě mladé ženy. Podle policie se Aneta zabila sama. Zasadila si devět bodných ran, z toho tři přímo do srdce. Případ se stal před deseti lety, ale někteří Anetini blízcí se s výsledky vyšetřování policie dodnes nesmířili. Filmový štáb v čele s Jiřím Sádkem se rozhodl vydat na horkou půdu a osudnou noc zrekonstruovat. I s rizikem, které cítil v zádech.

Saša Michailidis se ptá hlavní kurátorky Galerie výtvarného umění v Ostravě, historičky umění Renaty Skřebské a malíře, pedagoga na FAVU VUT v Brně Vasila Artamonova. Výstava RELOAD, která byla v létě k vidění v pražské SmetanaQ Gallery, se snažila ukázat, že realismus v současné malbě stále žije. Je tomu tak? Nebo potřebuje restart? Jak k realismu v malbě přistupují pedagogové, kurátoři i návštěvníci galerií?

Příběh jeho loga Občanského fóra je pro něj dávno otřepanou historkou. I to, že vzniklo rychle a jako vtip. Specializuje se na ně dodnes a vytvořil mnoho těch notoricky známých. „Nejlepší je logo, které okamžitě identifikujete,“ říká ve Vizitce. Jaký je příběh Lennonovy zdi před revolucí i po ní? A jak vnímá současný veřejný prostor? Ptá se Ondřej Cihlář.

Co všechno lze ještě prozkoumat při psaní o vztahu současného města a vesnice? A co ještě zůstalo nezachyceno?

V maloměstské knihobudce, u níž jsem se dříve pravidelně zastavoval, často končila i česká klasika. To proto, že byla vydávána opakovaně, ale i proto, že ji dnes čte už málokdo, a tudíž není doma potřebná.

Kamera Oko zve kromě běžných kinosálů na site-specific projekce, soutěžní přehlídku i kurátorské výběry Libuše Jarcovjákové nebo Iva Bystřičana. Festival letos přivítá i švédskou kameramanku Lisabi Fridell a nechybí ani doprovodný program. Co 16. ročník přehlídky přinese prozradí dramaturgyně Zuzana Černá, kurátor audiovizuálního večera Ondřej Lasák a kameramanka Kristina Kůlová. Moderuje David Pomahač.

„Přijeli jsme připraveni a máme skladby dobře usazené,“ říká sbormistr Karel Dostál. Sbor má za sebou už 20 let společného zpívání. Jako u většiny školních souborů se jeho obsazení každoročně obměňuje. Působí na Gymnáziu Nový Jičín a svými koncerty obohacuje život v regionu. Kromě toho se i několikrát podíval do zahraničí.

Architektura ČSSR 58–89. Pod tímto tak trochu akademickým názvem se skrývá celovečerní dokumentární film režiséra Jana Zajíčka, který se právě dostává do našich kin. Snímek diváky uvádí do postavení architektů v socialistickém Československu a seznamuje s nejvýraznějšími stavbami zmíněného období. Jak v rozhovoru s redaktorem Tomášem Pilátem říká režisér Jan Zajíček, právě setkávání s architekty, z nichž někteří už odešli, pro něj bylo velkým zážitkem.

Saša Michailidis se ptá sbormistra, dirigenta, editora zpěvníku EU za ČR Lukáše Prchala a hudebního publicisty deníku Právo a serveru Novinky Jaroslava Špuláka. Po devíti letech příprav vyšel první zpěvník Evropské unie, který obsahuje i šest písní za Česko: Modlitba pro Martu, Černé oči, jděte spát, Ktož jsú boží bojovníci, Lásko má, já stůňu, Chválím Tě, Země má a Není nutno. Proč právě tyto písně? A proč zpěvník vznikl? Proč chybí současné tuzemské songy?

Básník a režisér Tomáš Vondrovic hovoří o tom, jak ho utvářelo setkání s filosofií, literaturou i divadlem. Proč zůstává už padesát let věrný tomu pražskému nejmenšímu Divadlu Viola. V čem je pro něj život řekou Punkvou a kdy se podobá kapkám deště, které stékají po skle.

Jeho Král Lear v Klicperově divadle vyvolal nadšení i nedůvěru. Divadlo je podle něj kritickým médiem, je místem imaginace i místem, které léčí. Jako šéf Činoherního studia v Ústí se chce zaměřit na přeshraniční spolupráci. „Německé divadlo je mi blízké, je v něm hodně přítomná brechtovská tradice,“ říká ve Vizitce. Co je to hráčství? A je Shakespeare opravdu politický? Ptá se Karolína Koubová. Repríza z 18. října 2024.

12. srpna 2022 byl při vystoupení v New Yorku pobodán spisovatel Salman Rushdie. Po zotavení svůj zážitek s útokem zpracoval v knize Nůž, na jehož pražský křest se autor připojil přes videohovor.

„Pod vlivem své matky jsem velmi miloval „Ježíška“. Mé pravé „já“ však bylo ve skutečnosti jinde. Aby si toho někdo skutečně všiml, musel by mě pozorovat, když jsem se – vždy tajně a beze slova, aniž mě vůbec napadlo, že bych o tom mohl někomu říci – hroužil do rozjímání, vlastnění, vychutnávání existence svého „Boha ze železa“. Ano, skutečně, ze železa.

v. z Třanovic. Slouží pastor Erich Bocek.

Ještě jednou Léon Bloy, tentokrát jeho vzývání chudého.

Otevírání nových cest komunikace, prozkoumávání možností zvuku. Festival Alternativa není jen koncertní přehlídkou umělců z experimentální hudební scény, ale také platformou pro úzkou spolupráci mezi domácími a zahraničními umělci a místem pro rozvoj mladých talentů. O programu a filozofii festivalu v ArtCafé mluví za Alternativu Petr Vrba a Matěj Kotouček a hudebnice Adéla Konečná. Moderuje David Pomahač.

Koncertní návrat skupiny The Ecstasy of Saint Theresa způsobilo vystoupení na besídce školy dětí obou protagonistů kapely, skladatele a hudebníka Jana P. Muchowa a zpěvačky Kateřiny Winterové. Letošní nabitý rok zakončí tři vystoupení, to ale podle Muchowa zdaleka není vše. Začátkem roku 2025 přijde vinylová reedice alb In Dust 3, Slowthinking a Washing Black, ve hře jsou i nové nahrávky. Moderuje Michal Pařízek.

Ohlašuje se zlo, když k vám přichází? Je ještě šance se mu ubránit, když vám tiše zaklepe na okno? A co když nenápadně vstoupí až k vám domů? Poslechněte si hororovou povídku, kterou pro rozhlas napsala Jana Lunová!

Saša Michailidis se ptá hostů na soutěž Román pro Frankfurt. Akce je součástí českého hostování na knižním veletrhu v roce 2026. Jaká bývá v posledních letech úroveň mezinárodní přehlídky současného umění, tedy benátského bienále? Budou mít divadla a muzea zájem o to přeměnit se ve veřejné kulturní instituce? Na DAMU bude možné studovat světelný a audiovizuální design.

Jaká je reakce dětí na „dospělá“ témata – lásku, rozchod, smrt nebo konec světa? Tyto otázky si v inscenaci Medea’s Children klade původem švýcarský režisér Milo Rau společně s dětskými herci a ansámblem belgického divadla NTGent. Představení uvede festival Národního divadla Pražské křižovatky.

Nedávno jsem měl možnost zajímavého interview. Hovořil jsem s mladým mužem, který letos začal chodit do školy. Položil jsem mu otázku, kterou takovým celebritám klademe každé září: „Jak se ti líbí ve škole?“

Saša Michailidis se ptá hudebního pedagoga DAMU, skladatele scénické hudby Vratislava Šrámka a světelné designérky, pedagožky Pavly Beranové. Na DAMU bude možné absolvovat obor světelný a audiovizuální design pro živá umění. Co bude součástí nového studijního programu? Komu je určený? A jaká je úloha světelného a zvukového designu v dnešním umění?

Co spojuje životopisný film o posledních šestnácti letech Bedřicha Smetany a celovečerní kinodokument o výpravě do Papui-Nové Guinei? Je to osoba Marka Najbrta.

Data z oblasti kultury ukazují, že třetina Čechů má potřebu se niterně umělecky a kulturně projevovat. Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi taktéž rádi čteme. „Mladí lidé nepřestávají chodit do kina, tvoří největší podíl v kinosálech,“ říká mimo jiné také ve Vizitce Ondřeji Cihlářovi. K čemu můžou sloužit statistická data z oblasti kultury a umění? A jak jí v konečném důsledku můžou pomoct? Repríza z 3. října 2024.

Na scénu Národního divadla v Praze se po 45 letech vrací Fibichova opera Šárka. Tento mýtický příběh bude v rukou dirigenta Roberta Jindry a německého režiséra Kaye Linka.

„V roce 1914 začala Velká válka… a už nikdy neskončila.“ Tímto mottem byla uvedena rozsáhlá výstava s názvem První linie, která se v létě roku 2014 konala v pražském DOXu. Byla připomínkou stého výročí vypuknutí konfliktu, jenž otřásl vírou v pokrok rozvinutého světa a předznamenal další geopolitický vývoj nejen na evropském kontinentě.

Gentle Autopsy Niny Kohout je skvělou ukázkou talentu, touhy experimentovat i osamostatnění se. V pouhých 21 letech vydala album, které stvrdilo její postavení na slovenské scéně a prosazuje se díky němu i v Anglii, kde aktuálně žije. Kohout vypráví o aktuální desce, studiu hudební produkce na britských ostrovech i o „snaze najít balanc mezi intenzivní kariérou hudebnice a osobním štěstím“. Moderuje Michal Pařízek.

Saša Michailidis se ptá ředitele Národního divadla Brno Martina Glasera a prvního místopředsedy Asociace muzeí a galerií ČR a ředitele Muzea čs. opevnění z let 1935–38 v Králíkách Richarda Sichy. Od ledna příštího roku se budou moci příspěvkové organizace transformovat ve veřejné kulturní instituce. Bude ale o tuto změnu ze strany organizací a jejich zřizovatelů zájem? Jaké výhody by měla tzv. VKI přinést?

Pořádá festival Děti, čtete?!, který má naše nejmladší přivést ke knihám. Sama také přiznává, že už dnes těžko učte několikastránkové Balzacovy popisy postav, které jí dříve nedělaly problém. „Kdo začne s digitálem, je následně horší v četbě. Včetně dospělých,“ říká ve Vizitce. Jak vzpomíná na Ferlinghettiho, kterého provázela po Praze a lidé ho poznávali? A trumfují se ještě děti ve čtení? Ptá se Ondřej Cihlář. Repríza z 1. října 2024.

Roztřepené okraje stromů v dálce mě přivádějí do extáze. Aspoň že ony. Na mých chodbách se mísí pachy potu, moče a desinfekce. Usychající rostliny mi vždycky přišly krásné a důležité. Jakýsi pětasedmdesátiletý muž je krmen brambory s masem, odmítavě cuká hlavou. Vztek je svoboda, kterou ještě má, kterou mu jeho věk zatím nesebral.

Letošní program představila ve studiu kurátorka Kristýna Genttnerová. O krátkém experimentálním filmu Krym o performerce a herečce Antonině odhodlaně vzdorující ruské okupaci, přišla do studia mluvit režisérka Kateryna Khramtsová.Dramaturgyně a režisérka Petra Chaloupková přiblížila talkshow Chi Chi na gauči, která vzniká pro iVysílání České televize a věnuje se dragu a současné mladé generaci drag queens.

Saša Michailidis se ptá architektky a teoretičky architektury Pavly Melkové a kurátora Galerie současného umění a architektury v Domě umění České Budějovice Michala Škody. Ještě do 24. listopadu si můžete udělat výlet na benátské bienále. Letos se Česko na mezinárodní přehlídce současného umění prezentuje instalací Evy Koťátkové, a to v provizorně otevřeném Českém a Slovenském pavilonu. Jaká je architektonická úroveň dalších pavilonů?

Změnila nějaká kniha váš život? Pohled na svět? Názor na život a vztahy? Přiměla vás začít dělat něco jinak? Právě o to se zajímal Aleš Palán a výsledkem je další soubor rozhovorů nazvaný Tahle kniha ti změní život. V něm si povídal právě s těmi, které literatura a síla slov zavedla určitým směrem.

Jeho časosběrný film Dům bez východu o problematice sociálního bydlení se stal nejlepším českým snímkem na MFDF v Jihlavě. „Člověk v podmínkách extrémní finanční nouze není schopen opanovat přítomnost,“ říká ve Vizitce. Děti podle něj musí dostat prostor, aby nedopadly jako jejich rodiče. Co spojuje dokument a filozofii? A proč mají ubytovny často podivuhodné názvy? Ptá se Ondřej Cihlář.

Mnohé jazyky zahrnují vedle řady přívětivých slov také termíny anglicky označované jako „slurs“, česky „nenávistné urážky“. Technicky vzato jde o slova, která vyjadřují pohrdání ne vůči nějakému jednotlivci, ale vůči celé skupině lidí.

Saša Michailidis se ptá spisovatelky Petry Soukupové a editora webu ČT art, publicisty a kritika Josefa Chuchmy. Moravská zemská knihovna v Brně vyhlásila na začátku října veřejnou soutěž s názvem Román pro Frankfurt. Jde o akci v rámci českého hostování na frankfurtském knižním veletrhu v roce 2026. Jak vnímá literární obec zadání a pravidla soutěže? Může vznikat literatura na objednávku?

Město Litovel v Olomouckém kraji bude mít na největším sborovém koncertu roku svého zástupce. Sbor zpěváků z celé České republiky rozšíří mladá generace – studenti zdejšího gymnázia. Aleš Spurný pokračoval i v říjnu v mapování příprav, které provázejí nácvik převážně českého repertoáru na tento koncert.

Spisovatelka a dramatička Daniela Fischerová vypráví o tom, že ráda proniká do novým literárních forem, zamýšlí se nad svou pedagogickou činností a prozradí, proč už nechodí na premiéry svých her.

Operu Leoše Janáčka nastudoval kanadský režisér Robert Carsen, hlavní roli Matěje Broučka ztvárnil britský tenorista Nicky Spence. Inscenace vznikla v koprodukci Národního divadla Brno, Královského divadla v Madridu a Státní opery v Berlíně.

Budova Federálního shromáždění, Nová scéna, plavecký stadion v Podolí nebo hotel Thermal v Karlových Varech… pro někoho ikonické, ale i vášnivé spory vzbuzující stavby nedávné historie. Do kin tento týden vstupuje první film, který uceleně mapuje československou architekturu druhé poloviny 20. století s názvem Architektura ČSSR 58–89. Stojí za ním režisér Jan Zajíček a také Vladimir 518, zejména jako autor námětu a kreativní producent.

Partitury studuje u klavíru a tvrdí, že tvůrci potřebují při práci mantinely, které se jim snaží dávat. „Když dnes skladatel něco napíše, už zítra je to staré,” říká ve Vizitce. „Za čtvrtstoletí Orchestru Berg vidím větší toleranci, posluchači na nás chodí, umíme v moderní hudbě líp plavat.“ Je možné hrát v metru Dvořáka? A kdy Orchestru Berg vyhovuje dlouhý dozvuk v krematoriu? Ptá se Karolína Koubová.

Její tvorba změnila pohled na pařížské předměstí. Emigrantka z Polska, která se usadila ve Francii. Dnes patří k nejvýznamnějším představitelkám architektonického stylu zvaný brutalismus, který je patrný i v Paříži a hlavně jejím okolí. A který se pro svou, mnohdy na první pohled, mimořádost, stal i ve Francii obdivovaný. Iwona Buczkowska se ale rezolutně brání být součástí nějakého hnutí nebo stylu. Své projekty dělá prostě tak, jak se jí líbí.