Český rozhlas - Věda

Odborníci na etiku upozorňují, že současný rozvoj umělé inteligence nebude možné dlouho udržet. Je rychlá a výkonná, ale pro mnoho úkolů má příliš velkou spotřebu energie. Je to podobné, jako kdybychom jezdili na nákup závodním autem. Velké technologické firmy jako Google, Microsoft nebo Amazon už dokonce investují do atomových elektráren. Dá se s tím něco dělat? A proč je lidský mozek ve srovnání s umělými neuronovými sítěmi stále mnohem efektivnější?

Letos slaví 200 let od svého vzniku. Možnost stát se na rok badateli nabízí studentům česká Akademie věd. Jaké to pro ně je stát se vědcem nanečisto? Čisticí prostředky škodí plicím. Varuje Česká pneumologická a ftizeologická společnost. Objev vody na Měsíci vědci potvrdili přesně před patnácti lety. Jaké plány s ní mají? Moderuje Daniela Vrbová.

Chtěli byste vyhrát Xboxy, drony, tablety a chytré hodinky? Zapojte se do soutěže Kraje pro bezpečný internet, která je určená žákům základních a středních škol.

Co zjistili olomoučtí vědci, kteří zkoumali čtyři sta rodin s malými dětmi pomocí chytrých hodinek? - Kolik nás stojí AI, když každé použití jazykového modelu spotřebuje násobně víc energie než obyčejné vyhledávání informací na internetu? - A na umělou inteligenci se zaměříme i v případě pedagogické a tvůrčí činnosti? Jak se dá využít?

Mezinárodní výzkum, na němž se podílí také čeští vědci, identifikoval v papouščím peří dva typy chemických látek odpovědné za jejich zbarvení. První je aldehyd a druhá se mění na karboxylovou kyselinu. Rozdíl mezi červenou a žlutou barvou peří pak závisí na tom, kolik těchto látek peří obsahuje. Za tím, jakou barvu peří papoušků má, stojí ale i fyzika. Studie vyšla v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů Science.

Jak se bývalým horníkům a hutníkům v Moravskoslezském kraji daří či dařilo vyrovnat se se ztrátou zaměstnání? Představíme sociologický průzkum o jejich adaptaci na nové podmínky. - Studenti VŠCHT pracují na senzoru, který může zjednodušit odhalování rizika selhání ledvin. - Ostravští vědci umí nahradit rašelinu v hnojivech kaly z čistíren odpadních vod.

„Mami, potřebuju pomoct.“ Tak začíná podvodná SMS zpráva, kterou v poslední době ve velkém rozesílají podvodníci. Snaží se oběť nalákat k rozhovoru a vylákat z ní peníze. Jak takový podvod funguje?

Ze života našich netopýrů (4:22) – Příběhy se čtyřkou: Suezský průplav (17:45) – Knihovnička: Dějiny starého Mexika (24:12) – Horká i studená mezihvězdná hmota (28:26)

Devátého listopadu si připomínáme 90. výročí narození amerického astronoma Carla Sagana, který byl původně planetologem a stal se posléze zakladatelem exobiologie.

„Emoce se učíme postupně rozpoznávat, označovat – a je to práce na celý život,“ říká sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky, která působí i na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a v Národním institutu SYRI. „Mozek nerozeznává psychickou, nebo fyzickou bolest. Zranění z online prostoru jsou tak stejně děsivá, ne-li děsivější,“ zdůrazňuje v pořadu Leonardo Plus, který se natáčel na Týdnu Akademie věd.

Několikacentimetrová asijská stromová žába se dokáže rozmnožovat i v malých rezervoárech vody, třeba v dutině stromů nebo v bambusovém pařízku. Teprve nedávno vědci zjistili, že si moč a exkrementy uchovává ve střevě, aby nekontaminovala vodu.

00:00 témata Magazínu Experiment00:33 biosenzor k odhalení selhání ledvin04:29 správná funkce ledvin a kreatinin08:44 výzkum betonu11:06 umělá inteligence a spotřeba energie14:54 etické využití umělé inteligence18:08 tajemství barev peří papoušků

Poslechněte si:01:06 Jsou blesky i na jiných planetách?12:14 Proč jsou tarantule chlupaté?22:39 Umělá přeměna prvků28:12 Znali Afričané dinosaury už před staletími?35:54 Proč se mimozemšťané ještě neozvali?Hovoří fyzička Ivana Kolmašová, biolog Jaroslav Petr nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Vesmírníček 2 Petra Brože čte Jan Battěk.

Jakou technologii k tomu používá? - Mohou mikroorganismy podpořit růst a zdraví rostlin a zvýšit jejich odolnost vůči suchu nebo patogenům? - Kde žili jedni z posledních mamutů na našem území? Moderuje Šárka Fenyková.

Na světě existuje pořád méně jistot, ale jednou z těch neochvějných zůstává i po víc než dvaceti letech fakt, že na podzim přijde nový díl střílečkové série Call of Duty. Ten letošní s podtitulem Black Ops 6 slibuje všechny obvyklé režimy s lehkou dávkou inovace, má ale „CoDko“ pro rok 2024 i něco navíc?

Jakou technologii k tomu používá? Mohou mikroorganismy podpořit růst a zdraví rostlin a zvýšit jejich odolnost vůči suchu nebo patogenům? Kde žili jedni z posledních mamutů na našem území? Moderuje Šárka Fenyková.

Instagram plánuje používat umělou inteligenci k automatickému prověřování věku svých uživatelů. Na základě skenování sdíleného obsahu bude mít možnost změnit nastavení účtů, napsal server Engadget s odkazem na agenturu Bloomberg. „Vždycky, když se něco podobného děje v digitálním prostoru, tak první otázka, která mě napadne, je, jak to asi chcete vymáhat a jak zařídíte, aby se to neobcházelo,“ vyjadřuje svou skepsi v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Osvětlení, které kopíruje denní rytmus, mají jako první v zemi na koronární jednotce Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Jak to prospívá pacientům, kteří tu většinou bojují o život? - Hodil by se vám úložný prostor, kde vydrží pečivo čerstvé i několik dní? Odborníci z Liberce vyvinuli pytlík s nanomembránou, který prodlužuje dobu čerstvosti pečiva. Jak funguje? - Kolik aut najednou zvládne řídit jeden řidič? V Ostravě testují systém, kdy řidič sedí v jednom autě, ale zároveň ovládá dvě.

Loni darovalo orgány pro transplantace 229 lidí. Dárců ale podle pražského IKEMu není dostatek, a to především z řad cizinců, kteří dlouhodobě v Česku žijí. Zatímco ještě před dvěma lety transplantovali lékaři 80 orgánů od cizinců, letos to bylo zatím jen 14. Institut klinické a experimentální medicíny proto spustil nový web, který pozůstalým objasňuje důležitost dárcovství. Jeden člověk totiž podle nich může pomoci až osmi nemocným, a to bez ohledu na národnost nebo etnikum.

To jsou nejčastější nemoci, které se týkají podle lékařů ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze asi třetiny žen v reprodukčním věku. Jak jim může pomoct operace? - Může filmový obraz přispívat k lepšímu porozumění a dialogu mezi národnostními menšinami a většinovou společností? - Proč klesá odolnost betonu a může cement nahradit nějaké jiné ekologické pojivo? Na tyto otázky bude hledat odpovědi tým vědců - včetně českého - který získal prestižní evropský vědecký grant.

Na Instagramu může mít člověk účet až od 13 let. Jak se pracuje se storíčky si ale můžete vyzkoušet třeba s rodiči.

O kolik let si tím dokážou prodloužit období plodnosti? - Zlínská univerzita jako první v Česku otevře specializační magisterský program pro všeobecné sestry zaměřený na domácí a hospicovou péči - co vše zahrnuje - Jak se zkoumají emoce ve vesmíru a co by se dalo z takového výzkumu přenést do pozemské praxe? Moderuje Renata Kropáčková.

Mění se nějak lidská psychika v kosmu? Co přináší sociální psychologie do poznání lidského chování v kyberprostoru? Jak takový výzkum probíhá? Moderuje Renata Kropáčková

Jeden řidič ovládá dvě auta zároveň – to není fikce, ale realita, díky které odborníci z Ostravské technické univerzity testují autonomní řízení vozidel. Zároveň zkoušejí i komunikaci mezi dvěma auty pomocí speciálních palubních jednotek. Ty by se do budoucna daly využít v hustém městském provozu například ke zvýšení bezpečnosti chodců.

Proč je nedostatek dárců orgánů a co se s tím dá dělat? Jaký vliv má to, kolik vyděláváme, na naše mezilidské vztahy? Moderuje Lukáš Matoška.

„Porušili jste autorská práva Českého rozhlasu“, tvrdí podvodný e-mail, který v posledních dnech přišel mnoha lidem do schránky. Pokud dorazil i vám, ihned ho smažte, rozhlas nic takového neposílá. Jak tento podvod funguje?

Probereme je v Jihočeském nebi s astronomkou Janou Tichou.

„Obrazy“ z pravěké keramiky: mají nějaký skrytý význam? (4:21) – Procházka listopadovou oblohou (21:05) – Smrt Tychona Braha, 2. část: Uléčil se k smrti? (26:21)

Syndrom vyhoření máme spojený především s pracovním nasazením a kariérou, ale pozornost výzkumníků se mu poslední dobou věnuje také v rodičovství. „Jsme zavaleni nezměrným množstvím zdrojů pro pochybnosti o vlastním rodičovství,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Lenka Štěpánková z Institutu pro psychologický výzkum a Katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Zatímco lidé se začali věnovat zemědělství před několika tisíci lety, mravenci si pěstovali houby pro vlastní obživu už před desítkami milionů let. Počátky těchto aktivit vědci datují do druhohor. Vycházejí z genetického rozboru 276 druhů mravenců a 475 druhů hub, jak zaznělo v pořadu Laboratoř Českého rozhlasu Plus.

00:00 témata magazínu00:15 testování čichu u dětí04:45 proč děti odmítají kapustu a fazole?08:50 rozhovor s Christianem Duprazem o agrolesnictví10:55 cizinci a dárcovství orgánů14:25 rozhovor s dárcovskou konzultantkou IKEM17:55 autonomní řízení vozidel

Poslechněte si:01:13 Podle čeho se orientuje hmyz?10:22 Jak vzniká teplotní inverze?20:36 Vynález chronometru25:53 Jak krotili Nil staří Egypťané?35:40 Spolupracují zvířata i mezi druhy?43:08 Dokázali bychom se domluvit s mimozemšťany?Hovoří entomolog Petr Šípek, meteorolog Martin Novák nebo hydrogeolog Zbyněk Hrkal. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Vesmírníček 2 Petra Brože čte Jan Battěk.

Jarda, Šárka a Lukáš se historicky poprvé rozhodli jít s kůží na trh a natočit epizodu Questu přímo před zraky svých posluchaček a posluchačů. Společně probrali, co je ve videohrách dlouhodobě nejvíc rozčiluje – od upovídaných postav po důvody, proč je kvůli trofejím po letech hrají jinak. A došlo samozřejmě i na zvídavé otázky z publika.

Proměňuje se to, jak prožíváme Dušičky?

Google rozšířil zapojení AI do svého vyhledávače. Funkci AI souhrny dal k dispozici uživatelům ve více než sto zemích. Místo klasického seznamu odkazů se tak uživateli nabídne box s odpovědí sestavenou velkým jazykovým modelem. „Plynulá konverzace s umělou inteligencí není to, co člověk vždycky chce. Všichni tíhneme k nejstručnějšímu možnému dotazování,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Jaké jsou jejich nejčastější problémy? - Proč je důležitá podpora biodiverzity bezobratlých živočichů v polních ekosystémech? - S podzimem se pravidelně zvyšuje nemocnost, a tak řada lidí míří do lékaren pro vitamíny a další doplňky. Jakou roli hrají vitamíny v posilování imunity? A má smysl je kupovat?

Téměř 4 % skleníkových plynů nad Evropou vyprodukuje podle aktuálních dat Evropského parlamentu letecký průmysl. Jenže letadla zanechávají na nebi i kondenzační stopy, které také většinou životnímu prostředí neprospívají. Dlouhé bílé čáry, které vidíme na nebi za letadly, totiž ve většině případů oteplují planetu. A je úplně jedno, jestli je zanechá velké nebo malé letadlo. Vědci z Českého vysokého učení technického zjišťovali, co nejvíce ovlivňuje jejich vznik.

Poslechněte si o rekordech ze světa dinosaurů. Kolik druhů zatím známe a čím vším se zabývá paleontologie? Další zajímavé rozhovory najdete na webu Rádia Junior.

Proč? A jak hodně ji ovlivňuje člověk? - Za posledních deset dvacet let přibývá sportovců, kteří otevřeně mluví o sexuálním obtěžování ve sportovním prostředí. Taky proto se tématem zabývá výzkum Spojení mezi sportem, slovem a sexualitou. - Dlouhé bílé čáry, které vidíme na nebi za letadly, ve většině případů oteplují planetu. Čeští vědci zjišťovali, co nejvíce ovlivňuje jejich vznik.

Jak je možné, že umělá inteligence (AI) umí odpovídat na různé otázky?

Co všechno může odhalit nové pojetí takzvané forenzní architektury? - Jak může pomoct k výzkumu historických migrací lidské populace myš domácí? - Špatně fungující chlopeň může být příčinou otoků nohou a dušnosti. Běžně se léčí léky nebo opravou chlopně pomocí svorek. První centra v Česku teď ale zkouší novou metodu.

Chytré hodinky zapípají: Pozor, jste příliš stresovaní, zkuste se uvolnit. Zhluboka dýchejte. Tak vypadá moderní prevence duševních nemocí podle americké neurovědkyně Anne Andrewsové z Kalifornské univerzity v Los Angeles. Se svým týmem testuje zařízení, které by včas rozpoznalo nadměrný stres. Vyvíjí také senzory na dopamin a serotonin, které by mohly pomáhat při výzkumu psychiatrických onemocnění.

Asi to známe všichni. Hledáte něco na webu, kliknete na odkaz a místo hledané stránky vyskočí obrazovka s kódem 404: stránka nenalezena. I tak ale není všechno ztraceno. Funkční podobu stránky je možné najít ve webovém archivu. Ten čelil hackerským útokům a také výpadkům. Proč je tato instituce důležitá?

Smrt astronoma a alchymisty Tychona Braha, 1. část: Zlato, stříbro a železo (4:24) – Historické souvislosti: O Eleanor Akvitánské (21:00) – Proč jarní pěvci umlkají (26:22)

Listopad je měsíc, kdy padá listí a padají i hvězdy. To říká jihočeská astronomka Jana Tichá. Na obloze totiž můžeme pozorovat meteorický roj Leonidy. Jeho maximum letos připadá na 17. listopad.

Česká fyzika má na mezinárodní scéně dobré renomé. Jan Schäfer, experimentální fyzik z Vysoké školy báňské -Technické univerzity Ostrava, se podílí na výzkumu plazmatu, které se může stát základem energie budoucnosti. V prostředí plazmatu a s pomocí elektronových mikroskopů zkoumá nové materiály. „30 procent všech elektronových mikroskopů na světě má v sobě něco z České republiky,“ připomíná pro Český rozhlas Plus.

Letošní i loňské Nobelovy ceny odrážejí, jak zásadní je RNA pro naše zdraví. Prostřednictvím mRNA se přepisuje dědičná informace do bílkovin, microRNA ji kontroluje. Nejnovější výzkum vědců ze Švédska a Kanady je sledoval v prvních dnech vývoje lidského embrya.

00:29 náhrada srdeční chlopně umělými04:07 historie české výroby penicilinu06:05 přednosta kardiologie o operacích srdeční chlopně10:13 jak vznikají kondenzační stopy za letadly?13:46 střídání času perspektivou biologických hodin19:10 senzory rozpoznávající nadměrný stres

Poslechněte si:01:07 Jak jsme přišli o ocas?10:15 Ptačí architekti18:15 Imunizace proti bakteriím23:15 Proč knihy žloutnou?34:13 Jak cykasy manipulují hmyzem?42:55 Dokázali by nás najít mimozemšťané?Hovoří genetik Jan Pačes, chemik Jan Havlík nebo entomolog Jiří Kolibáč. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Vesmírníček 2 Petra Brože čte Jan Battěk.