Názory a argumenty

Už je tu zase ta sezona – nemyslím advent, myslím konec volebního období amerického prezidenta, a s tím kontroverzně udělované milosti. Joe Biden se s tím rozhodl nemazat. Hned první adventní neděli udělil milost svému synovi Hunteru Bidenovi.

V okamžiku, kdy začalo platit příměří mezi Izraelem a Hizballáhem, rozběhly se boje v severozápadní Sýrii. Není to časová shoda, ale logický důsledek. Situace je ovšem tak složitá, že ji nejpřesněji popsal jeden novinový karikaturista, na jehož obrázku dvacet různých postav míří jedna na druhou, každou rukou na někoho jiného.

Nepoctivý rozpočet projde, vláda by se jím ale chlubit neměla. Aleppo: Všichni míří na všechny. Milost pro Huntera Bidena? Volební fígle Kateřiny Konečné. Střídání stráží Evropské unii: Je důležité sledovat počínání nejvyšších představitelů.

V neděli 1. prosince formálně nastoupila do úřadu nová Evropská komise. Její napínavé několikaměsíční formování a schvalování poněkud zastínilo skutečnost, že do čela Evropské unie přišli souběžně také nový předseda Evropské rady a nová Vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku.

Přestože státní rozpočet patří ke klíčovým zákonům a právem přitahuje pozornost odborné i laické veřejnosti, vlády jeho přípravu stále víc odbývají. Letos to došlo až tak daleko, že prezident Petr Pavel zvažuje, zda jej v případě schválení Sněmovnou nevetovat. Nelze se mu divit, už loňský návrh na něj působil nevěrohodně a netransparentně, a od té doby se Fialův kabinet vůbec nepoučil.

Před pár dny, objevil se kdesi titulek „Porcování medvěda“. Ale to zřejmě některý novinářský elév jen omylem užil termín z parlamentní mytologie. Protože klasické „porcování medvěda“, jak se nazývaly těsně před finálním schválením státního rozpočtu poslanecké „dárečky“ nemalých finančních objemů na různé projekty, samozřejmě hlavně ve voličských obvodech navrhovatelů, už jsou nějakou dobu minulostí.

Policie v Tbilisi znovu násilím rozehnala demonstranty, kteří se tradičně před parlamentem už čtvrtou noc účastnili desetitisícových lidových protestů. Ty vyvolala vláda rozhodnutím do konce roku 2028 pozastavit přístupová jednání s Evropskou unií. Za tímto verdiktem samozřejmě stojí především vládnoucí strana Gruzínský sen proruského miliardáře Bidziny Ivanišviliho.

První pracovní prosincový den ochromí Německo stávka devíti provozů automobilky Volkswagen. Práci by zaměstnanci měli zastavit na dvě hodiny. Důvodem k protestům je ohlášené rozsáhlé propouštění, snižování mezd a předpokládané zavírání továren automobilky v Německu.

Na slíbenou výstavbu škol nemá vláda v návrhu rozpočtu ani korunu. Nepokoje v Gruzii. Stávka ve Volkswagenu je jen začátek. Sněmovní přetahovaná.

Když už se premiér Petr Fiala (ODS) pustil do předběžného hodnocení své vlády, je na místě podívat se na dva aktuální úkoly u jedné z priorit: vzdělávání. Vedle nablýskané prezentace výsledků, tedy úplně nebo víc než z poloviny splněných celkem 93 procent programu, tu máme taky slíbené miliardy na výstavbu škol a opakovaně – financování nepedagogických pracovníků.

Francouzské věznice jsou přeplněny. Většina vězněných jsou muži (ženy představují pouhá 3 procenta vězeňské populace). Kandidátů na odnětí svobody je takové množství, že od soudu odcházejí s podmínkou. Ve věznicích už není místo. Proto si poněkud divoká mládež na předměstích řídící se vlastními zákony z policie nic nedělá.

V poslední době si Lotyši lámou hlavu, jak to přijde, že hladina cen jejich potravin o zhruba čtyři procenta překračuje evropský průměr a hladina mezd se nachází hluboko pod ním. Dovolí si proto násobně méně než třeba jejich sousedé Litevci. Nemluvě o Polácích, dokonce o Rumunech anebo samozřejmě o Němcích.

Češi, kteří letos přijeli k polskému Baltu, tam zjistili věc, kterou si při pohledu tady z české kotliny uvědomí jen málokdo. Polsko, které na jihu sousedí s námi a Slovenskem, sousedí na severu vedle ruského Kaliningradu a Litvy i se Švédskem a Dánskem a vzdáleněji dokonce s Finskem, Estonskem a Lotyšskem.

Izrael obchází už více než rok otázka, kdo zavinil bezpečnostní selhání ze 7. října loňského roku. Občanská vyšetřovací komise před pár dny vydala svou zprávu, v níž největší podíl odpovědnosti přisoudila Benjaminu Netanjahuovi.

Jak jsme se dozvěděli, prezident Trump nebude souzen za svou roli během nepokojů z 6. ledna 2021 ani za své nezákonné nakládání s tajnými materiály. Vyhne se nejen federální spravedlnosti, ale i stíhání vedenému v jednotlivých státech, jako je třeba Georgia, kde měl v roce 2020 požadovat zfalšování voleb. Odloží se i trest v jeho kauze falšování finančních záznamů. Podle právních expertů mají celoamerické zájmy přednost před zájmy jednotlivých amerických států.

Jak si konzervativci vykládají právo; Vyšetřovací komise ukázala na Netanjahua; Ambiciózní projekt reformy daní z dílny PAQ Research má jediný háček: je navrhovaný v Česku; Polsko se přestává dívat na jih k Visegrádu a zaměřuje se na sever. Do Skandinávie; Lotyši naříkají nad potravinovou drahotou; Z vězení do opery

O uplynulém víkendu se uskutečnila tradiční potravinová sbírka a hlásí již několikátý rok po sobě rekordy. To samozřejmě bezprostředně nezbývá než ocenit, protože vysoký zůstává i počet lidí, kteří jsou na podobnou formu pomoci odkázaní.

Ze Slovenska poslední dobou nepřichází mnoho pozitivních zpráv. Vláda Roberta Fica stupňuje tlak na své oponenty a kritiky, zároveň oslabuje výkonnost tamní ekonomiky, a v zemi proto roste zadlužení. A zatímco nad tím prvním by úspěšní a povětšinou pragmatičtí podnikatelé ještě dokázali mávnout rukou, to druhé je trápí čím dál víc. Prospěch z toho má Česko.

Tento týden bývalá německá kancléřka Angela Merkelová představila své 700stránkové paměti. Jestli se na některé její svědectví čekalo více než na jiné, pak to jsou její kontakty s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.

První české skiareály zahájily lyžařskou sezónu, na Sněžce foukal orkán, v alpských vesničkách a městech začali strašit tradiční Krampusové, ti čeští se sešli na výstavišti v pražských Letňanech, a v Severní Americe oslavili Den díkůvzdání rovněž tradičním pojídáním krocanů. V historické budově Národního divadla hořelo, oheň způsobil škody za miliony, ale program první scény zůstal nenarušen.

Vládní marketéři zjevně najeli na metodu prodeje iluzí. Poté, co Petr Fiala ohlásil, že když dostane ještě čtyři roky, budeme mít mzdy jako v Německu, vystoupila vládní sestava se sebepochvalou, že už splnila 93 procent vlastního programového prohlášení.

O vládním hausnumerismu, aneb nápadný nepůvab devadesáti tří procent; Angela Merkelová vzpomíná. Také na Ukrajinu; Slovenští úspěšní se přesouvají do Prahy; O neplatičích a nocleženkách

Máme novou Evropskou komisi. Definitivně ji nedávno schválili europoslanci ve Štrasburku. Což popravě řečeno není nic nečekaného. Jenže to, kdo pro ni hlasoval, vyvolává otázky, jakou politiku bude nová Evropská komise vlastně moci dělat.

Přibývá střetů mezi ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a náčelníkem generálního štábu české armády Karlem Řehkou. Jeden z posledních se odehrál dokonce na zasedání sněmovního branného výboru. Na síti X to okomentoval Miroslav Kalousek: „Pokud náčelník generálního štábu nedokáže zabránit situaci, aby se před poslanci nehádal se svojí ministryní, pak nemůže být náčelníkem generálního štábu. To prostě nejde, to je mimo demokratický systém,“ napsal doslova.

Pro zájemce o dění kolem Ruska a Ukrajiny, který vývoj podrobně nesleduje, ale řídí se takzvaným zdravým rozumem, by mohl znít logicky závěr, že Putinovi odpůrci v emigraci soustřeďují všechny síly k tomu, aby docílili porážky současného Ruska, a tudíž bezvýhradně podporují Ukrajinu v jejím boji.

Jednou za čas přiletí do Prahy zaměstnanci Mezinárodního měnového fondu (MMF), udělí pár knížecích rad a za chvíli o nich nikdo neví. I tímto způsobem by bylo možné hodnotit poslední návštěvu z Washingtonu – a není pochyb, že právě tak ji odsuzují kritici liberálního ekonomického řádu. Přesto má teď závěrečná zpráva z návštěvy MMF – tedy nezaujatý komentář nad současným stavem tuzemské ekonomiky – svou hodnotu.

Spor o sklenici vody. Příliš rozvážní, příliš úzkostliví. Diagnóza MMF pro českou ekonomiku. Premiér Fiala by měl zarazit střety mezi ministryní Černochovou a šéfem armády Řehkou. Co opravdu prosadí nová Evropská komise? Zlý Putin a pomýlení Rusové, anebo je to jinak?

Přísloví, že sklenice může být poloprázdná, nebo napůl plná podle toho, jak se na ni kdo dívá, známe všichni. Málokdy se ale stane, že za poloprázdnou ji označí sborem celý národ. A ještě k tomu dodá, že ten, kdo to nevidí, snad musí být slepý. Řeč je o výroku premiéra Petra Fialy, který prohlásil, že pokud dají voliči napřesrok jeho vládě šanci na další čtyři roky, budou mít platy jako v Německu.

Když člověk listuje kalendáriem dění před 35 lety, připadá si jak v turistickém autobusu, kde průvodce upozorňuje po obou stranách na jednu pamětihodnost za druhou, takže nestačíte otáčet hlavou. A říkáte si, která z těch událostí měla tehdy větší, vlastně rozhodující význam.

Nespočet politologů, marketérů a komunikačních mágů pátrá po tom, co nejvíc zabírá na voliče. Tedy kromě blahobytu. Vzhledem k tomu, že toto lákadlo není momentálně v Česku po ruce, vymýšlejí se ve stranických centrálách strategie, jak lidi zaujmout, přetáhnout ze soupeřova tábora, nebo aspoň přesvědčit, aby přišli svůj hlas vhodit do urny.

Evropský parlament schválil na příštích pět let novou Evropskou komisi – a už podruhé ji bude řídit německá konzervativní politička (CDU) Ursula von der Leyenová. Vedle ní zasednou v Komisi politici nominovaní vládami dalších 26 členských zemí. Za Česko to bude bývalý ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Nová exekutiva zahájí práci už v neděli 1. prosince.

Trumpovo druhé prezidentství dostává tvar. Pokrytectví v české politice. Druhá Evropská komise Von der Leyenové se ujímá úřadu. Generální milníky. Průchod meziprostorem.

V prvních dnech po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se hojně spekulovalo o tom, zda se Trump bude skutečně snažit splnit své sliby z volební kampaně. Mnozí věřili, že ty nejradikálnější, jako je uvalení vysokých cel na dovážené zboží, nebo masové deportace nelegálních migrantů, bude modifikovat.

Donald Trump nebude souzen za svou roli během nepokojů z 6. ledna 2021. Ani za to jak naložil s přísně tajnými materiály, které si nezákonně vzal z Bílého domu do svého soukromého floridského sídla Mar-a-Lago. Státní zástupce Jack Smith totiž oba případy nechal anulovat. Řídil se přitom zásadou ministerstva spravedlnosti, která nedoporučuje úřadujícího prezidenta soudit.

České děti v prvních třídách základní školy neumí držet tužku, špatně mluví a nedokážou se soustředit. Stručné titulkové shrnutí tematické zprávy České školní inspekce zní až děsivě. Vždyť všechny tyto problémy více či méně hlásí až osm učitelů prvňáků z deseti. Když se k tomu přičte zřejmě v Evropě největší počet celkově nezralých dětí při zápisech, které dostávají odklad školní docházky, není to moc optimistický pohled do budoucnosti.

Bezpečnostní situace ve světě se zhoršuje. Konkrétní hrozby se přibližují k České republice. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky se jim díváme přímo do tváře. Zatím stále ještě zprostředkovaně například pomocí záběrů z ukrajinské fronty. Nejenom ony ale naléhavě připomínají, že potřebujeme mít funkční a kvalitní obranu země. Nejde při ní pasivně spoléhat na naše členství v NATO.

Ukrajinský generál ve výslužbě a v současné době velvyslanec Ukrajiny v Londýně Valerij Zalužnyj poskytl před pár dny rozhovor listu Ukrajinská pravda. Přemýšlí o nejdůležitějších aspektech současné války na Ukrajině a o tom, jaká by měla být role Západu v jejím dalším vývoji.

Říkám jim utrácejte. Ale je to marný… Evropa není připravena na opotřebovávací válku. Nejsou lidi, varuje česká armáda. Může dětem vadit, že neumí ve škole držet tužku? Donald Trump a soudy.

Slovenská hymna Nad Tatrou sa blýská je v posledních dnech a týdnech tématem velkých debat, které rozdělují společnost. Ministerstvo kultury si totiž objednalo její nové aranžmá. Text a melodie, které jsou známé i v Česku, se měnit nebudou, nové je akorát pouze hudební provedení.

Kapitalismus se může zadrhnout a propadnout do krize – po ní ale vždy nakonec přijde oživení a konjunktura. Zhruba tak zní soudobé vyznání víry v ekonomický model, ke kterému se před 35 lety přihlásilo také Československo, později Česká republika. V uplynulých desetiletích se zmíněná víra vždy naplnila a dnes veřejnost přirozeně čeká, že se naplní znovu.

Ačkoliv to v Poslanecké sněmovně občas slovně jiskří, dramatičtější výstupy jsou spíš výjimkou. Zatímco zákonodárci horkokrevných národů jdou mnohdy fyzicky do sebe. To jsme tedy také jednou zažili, když se v lednu 2021 při projednávání vládní žádosti o prodloužení nouzového stavu v epidemických časech, nezařazený poslanec Volný (dřív SPD), začal tahat o mikrofon s předsedajícím schůze.

Elon Musk je jméno, které dnes slyšíme napříč různými sektory – od kosmonautiky přes automobilový průmysl až po umělou inteligenci. Tento technologický miliardář, který stojí za značkami jako Tesla a SpaceX, se však, jak známo, pravidelně zapojuje i do debat, které zasahují daleko za hranice jeho technologických zájmů. Jeho bombastický vstup na americkou politickou scénu po boku Donalda Trumpa zřejmě ještě posílil jeho sklon zasahovat do záležitostí jiných států.

Před rokem se v Polsku stal malý volební zázrak, jehož význam je u nás stále nedoceněný. Ve světě, kde vrchu nabývají populističtí demagogové – ať je to v USA, Maďarsku, na Slovensku a jinde –, Poláci ukázali, že je možné je porazit a že dnešní svět se nemusí fatálně ubírat směrem k autoritářství. Koalici Donalda Tuska se tehdy podařilo ve volbách odsunout od moci Jaroslawa Kaczyńského a jeho stranu Právo a spravedlnost (PiS), kteří vládli už osm let.

Kdo je chytrý, připraví se na budoucnost, na změny, které nás neminou. Hospodářské noviny popsaly, jak se v příštích deseti letech změní trh práce: zanikne 355 tisíc pracovních pozic. Svá tvrzení opřely o studii, kterou ve spolupráci s Aspen Institute CE, zpracovala mezinárodní poradenská společnost Boston Consulting Group. Je velmi zajímavá.

Zatím nejvážnější předvolební vzkaz: Stanjura říká hnutí ANO „ne“. Zas jednou odbrzděná Sněmovna. Žijeme v době změny. Zaniknou statisíce pracovních míst, ale učitelů bude pořád málo. Elon Musk a Itálie: Mezi podporou a vměšováním. Polské prezidentské volby už znají své hlavní kandidáty.

Nejméně oblíbené otázky jsou mezi politiky ty, které zjišťují, s kým by byli ochotni jít příště do vlády. Nejčastěji je zvědavcům připomenuto, že koalice se skládají až po volbách. Také je dost těch, kteří si libují v pružné a nezávazné formulaci „umím (či neumím) si představit“.

Ta zpráva by mohla snadno zapadnout: Několik set Jemenců dorazilo na frontu rusko-ukrajinské války. Jenže tento fenomén vypovídá o současném světovém dění možná víc, než to na první pohled vypadá. Pár set mužů, kteří pravděpodobně nemají řádný výcvik, nemluví rusky a nejsou zvyklí na východoevropské klima, těžko změní poměry na frontě. Navíc jsou bohužel z velké části zřejmě už po smrti.

Nelze zapomenout na poprask, když Evropská komise zveřejnila závěry svého auditu, podle kterých tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) porušoval evropské i české zákony. Tím, že ovládal Agrofert, zatímco holding pobíral od jeho vlády tuzemské i unijní dotace. V živé paměti zůstává i scestné Babišovo tvrzení, že českou legislativu nemá co vykládat Brusel, ale české soudy.

Jak zařídit, aby se vlk nažral a koza zůstala celá? S tímto dilematem se peklovali dva týdny vyjednávači 198 zemí světa v ázerbájdžánském Baku. Probíhala tam další klimatická konference OSN, tentokrát COP29. Skončila nakonec plichtou, s kterou nebyl nikdo zcela spokojen, ale za daných okolností jediná dosažitelná.