Názory a argumenty

Spor o osud železničního mostu v Praze pod Vyšehradem řeší odborníci. Na jedné straně jsou experti ze spolku Nebourat, kteří dokazují, že současný dvojkolejný most železniční dopravě postačuje a mohl by převézt 17 vlaků za hodinu v jednom směru. To je expertům ze Správy železnic málo, protože podle nich těch vlaků reálně bude 20.

Hlavním kritériem, kterého se vítěz prezidentského klání ve Spojených státech Donald Trump drží při výběru členů své budoucí administrativy, je zjevně loajalita. Na rozdíl od roku 2016, kdy vyhrál poprvé, není mezi lidmi, které zatím nominoval do vysokých funkcí, téměř nikdo, kdo by mohl korigovat jeho případná chybná rozhodnutí.

O víkendu jsme oslavili 35 let od sametové revoluce, s pocitem, že právě tehdy jsme si nahlas řekli o svobodu a demokracii, a zaslouženě nebo se štěstím ji dostali. Je to samozřejmě pravda, ale ne celá.

Vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Josep Borrell nepochodil s návrhem, aby EU zmrazila „politický dialog“ s Izraelem, který je součástí vzájemné asociační dohody. Nepovedlo se mu tak ani na závěr jeho pětileté kariéry v čele evropské diplomacie zasadit aspoň symbolickou ránu izraelské vládě, která podle jeho názoru postupuje pásmu Gazy nepřiměřeně, v rozporu s mezinárodním právem a dopouští se etnického čištění.

Americký prezident Joe Biden nedávno povolil ukrajinské armádě zaútočit raketami dodávanými Spojenými státy do hloubky ruského území. Z ruského ministerstva zahraničí hned přišlo varování: pokud Ukrajina použije na ruském území střely dlouhého doletu dodávané Spojenými státy a jejich spojenci, bude to znamenat radikální změnu konfliktu.

Když před volbami Donald Trump prohlásil, že si vezme svého kamaráda, nejbohatšího člověka na světě Elona Muska de facto do vlády, vyvolalo to zaslouženou pozornost. Komentátoři upozorňovali na střet zájmů, jiní to brali jako vtip, či se doufalo, že Trump volby nevyhraje, takže se to nestane. Jenže už se to děje a celá záležitost nabírá poněkud absurdní podobu.

Platy politiků jsou vděčné populistické téma. V představách lidu jejich horentní výše vyvolává vlny nenávisti – protože politik vlastně nic nedělá, rozhoduje špatně a vyšší ohodnocení si tedy rozhodně nezaslouží (výjimky potvrzují pravidlo). Politici zas nabízejí lidu svou skromnost a vstřícnost, a zmrazují si své platy ihned, jakmile se zhorší ekonomická situace, takže je možné lidu ukázat politickou solidaritu. Platy politiků, to je nekonečná lidová zábava.

Dávky, dálnice, platy. Těžko chtít před volbami jiný rozpočet. Platové poměry a férové naladění lidu. Muskovo psí šetření. Rusko varuje. Co to ale znamená? Borrell nepochodil se sankcí pro Izrael, nejednota postojů evropských zemí však trvá. Proč bychom měli slavit až 24. listopadu.

Není snadné vytvořit dojem, že schválením navrženého státního rozpočtu na rok 2025 se tuzemské veřejné finance propadnou do katastrofy. Poslední šanci vyvolat poprask budou mít opoziční politici a lobbisté nejspíš ve středu při druhém čtení.

Influencer Jan Michálek vyvolal v posledních týdnech poměrně intenzivní debatu o roli tvůrců obsahu pro sociální sítě – navíc bez toho, aby to sám kdy plánoval. Vyrazil totiž do Číny a nezamýšlel se, kdo a proč jej tam zve. Hlavně, že dostal zaplaceno, a pak na svých účtech na TikToku a Instagramu pěl samé ódy na zemi, kde je na běžném pořádku i celkem masivní porušování lidských práv.

Minulý týden uznal Obvodní soud pro Prahu 8 známého psychiatra Jana Cimického vinným ve všech bodech obžaloby. Obžalován byl ze znásilnění a vydírání a odsouzen byl – zatím nepravomocně –, k pěti letům vězení, což je nejvyšší sazba. Také k zákazu činnosti na deset let.

Růst cen za nájemní bydlení v Česku pokračuje. Dlouhodobý problém, který měl chvíli ambici řešit dnes už bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, dopadá na čím dál tím víc Čechů a Češek. Zatímco podle dat serveru Sreality vzrostly za poslední tři roky ceny nájmu malých bytů o 28 procent, velkých o 22 procenta, rodinných domů o 14 procent, stejný růst mezd nepřichází. Na bydlení, jednu ze základních jistot, které by člověk měl mít vyřešené, tak dáváme stále víc peněz.

V předvečer letošních oslav Dne boje za svobodu a demokracii spolek Listopad ještě neskončil znovu vznesl požadavek postavit Komunistickou stranu Čech a Moravy mimo zákon. Programem ani stanovami sice nejde proti demokratickému právnímu státu, některá její stanoviska jsou však na pováženou.

Ukrajina dostala povolení k použití zbraní na ruském území. Na názvu komunisté nelpí, do voleb raději vyšlou hnutí Stačilo! Nájmy se šplhají nahoru, vládu už ale bydlení nezajímá. Rozsudek nad psychiatrem Cimickým ukazuje, jak byla česká společnost dlouhodobě nemocná. Bankovní domy zpozorněly: influenceři radí s financemi.

Stalo se něco, na co Ukrajina už dlouho čekala: americký prezident Biden povolil údery americkými dalekonosnými střelami ATACMS do hloubi Ruska. „Je to bezprecedentní krok, který může vést k začátku třetí světové války,“ prohlásil v neděli senátor a místopředseda výboru pro mezinárodní záležitosti horní komory ruského parlamentu Vladimir Džabarov podle agentury TASS. Reakce Moskvy podle něj bude okamžitá.

Na ruskou agresi vůči Ukrajině reagují evropské státy různě. Nepřekvapí, že nejvýrazněji a nejodhodlaněji Balti a Poláci, ti všichni mají s Ruskem přímou hranici. A mají s ním, ať už s carským nebo potom s bolševickým Ruskem, i své nejhorší zkušenosti.

Slovenský premiér Robert Fico má za sebou návštěvu v Číně. A chce šanci, kterou od této ekonomické velmoci dostal, využít naplno. Na posledním zasedání svého kabinetu rozdal ministrům 20 úkolů, které z jednání jeho početné delegace vyplynuly. Peking si dal na Ficově přijetí záležet a vzhledem k poměru pětimilionového Slovenska a 1,5 miliardové Číny, to bylo přijetí skutku nebývalé.

Má znovuzvolený americký prezident Donald Trump v kapse Kongres? To je otázka, kterou si klade po prezidentských volbách kdekdo. Trump se do Bílého domu vrací, ale je na místě se ptát v jaké formě. Převálcuje Washington, jak sliboval minule, nebo jeho politiku republikánský moloch opět trochu přetvoří k obrazu svému?

Máslo do každé rodiny, sliboval v šest let starém satirickém snímku prezident Blaník, kandidát na onu funkci. Reagoval tak na máslovou krizi z podzimu roku 2017, která se ve stejném předvánočním období vrátila v roce 2018, poté v roce 2022, a teď jsme opět ve víru zuřící války o máslo.

Rušení poboček úřadu práce je další komunikační chyba vlády. Otevře Senát Trumpovi brány Washingtonu? Máslo do každé rodiny. Fico si nejdříve počkal na čínské investice a pak jel do Číny. Poučil se z Česka? Polsko má na svém území první americkou protiraketovou základnu.

Je úplně marné upozorňovat vládu Petra Fialy, že její komunikace je nedostatečná a měla by se zlepšit především proto, aby lidé nepřestávali věřit demokratickým institucím. Naposledy chybovala při rušení 83 poboček úřadu práce, tedy více než pětiny ze všech, i v místech, kde to lidi velmi poškodí.

Jakkoliv je ukončení války na Ukrajině v nedohlednu, česká BIS přišla s dosud nezdůrazňovanou bezpečnostní hrozbou. Tu podle civilní kontrarozvědky představuje poválečný příchod bojových veteránů, kteří se budou chtít spojit se svými rodinami, jež k nám uprchly před válkou.

Hispánci mohou být považováni za voličskou skupinu, která nejvíce pomohla Donaldu Trumpovi k návratu do Bílého domu. Tradičně přitom většinou volí demokraty, kteří si jejich „zběhnutí“ ke konzervativcům stále snaží vysvětlit.

Do voleb chybí ani ne rok, takže je dobré podívat se na kondici nejsilnější vládní strany, která drží většinu moci ve státě a jejíž předseda je premiérem. Hlavní otázka samozřejmě zní: Je Občanská demokratická strana v čele s Petrem Fialou v takovém stavu, aby dokázala svoji pozici obhájit i za rok v říjnu? Odpověď pro ODS nebude zrovna optimistická.

17. listopad 1989 pro mě začal 3. ledna. V Československu sametovou revoluci, jak převrat u nás nazvali zahraniční novináři, tehdy skoro nikdo nečekal, i Václav Havel byl na chalupě na Hrádečku. V Německu, v Bonnu, kde jsem tehdy již dvanáctým rokem žil, tomu bylo jinak.

Nový vůdce Pirátů Zdeněk Hřib si přeje, aby se Piráti stali hlavní liberální stranou. To není špatná úvaha, protože strany prosazující liberální hodnoty u nás chybí. STAN nelze za liberální stranu pokládat, protože toto hnutí neprosazuje žádný konzistentní politický směr a zaujímá podle potřeby různá stanoviska.

Od sametové revoluce uběhlo 35 let. Pořád je to milník, významné výročí. Jako účastník odporu proti komunistickému režimu, a mimo jiné i demonstrace 17. listopadu 1989, jezdím každý rok před výročím na debaty do škol. Někteří učitelé, hlavně ti starší, si myslí, že je nutné žákům předat zprávu o tom, jaký byl komunismus či socialismus a jak jsme prožívali pád totality. Aby se žáci poučili.

Výročí 17. listopadu 1989? Musíme si znovu a znovu procházet ztrácením a nalézáním svobody. Nejistá budoucnost liberalismu nejen v Čechách. 17. listopad a exil. ODS vypadá jako strana, která se chystá na porážku. Hispánci přeběhli k Trumpovi. Máme se obávat příchodu válečných veteránů z Ukrajiny?

Komentátoři celého světa nyní debatují, zda Kamala Harrisová jakožto nebílá žena nenarazila na skleněný strop. Její neúspěch tak trochu zastínil skutečnost, že na opačné straně Atlantiku téměř všechny stropy prorazila nová vůdkyně konzervativců Kemi Badenochová.

Moderní technologie jsou mocná zbraň stejně jako idea pokroku. Ovšem nebezpečná. Brzy se o tom možná přesvědčíme na vlastní kůži. Nejbohatší člověk světa a technologický miliardář Elon Musk je teď totiž přítelem a blízkým spolupracovníkem nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa a bude se podílet na jeho vládě.

Letošní klimatická konference OSN COP29 dospěla do poločasu, aniž se 200 zúčastněných zemí jakkoli přiblížilo k výsledkům, které by se daly nazvat pokrokem nebo aspoň posunem. Ukazuje se, jak moc nezáleží jen na objektivních okolnostech – ty jsou dány jasnými čísly o oteplování klimatu i meteorologickými veletoči v podobě povodní, požárů či neúrody kvůli suchu. Záleží i na celkovém globálním politickém klimatu.

Pětatřicet let po listopadu 1989 – ano, výročí studentské demonstrace bude už zítra – se s demokratickým zřízením státu zcela ztotožňuje podle výzkumu NMS Market Research necelá polovina Čechů a Češek, přesně 46 procent. Čtvrtina pak demokracii dává přednost před autoritářstvím „za určitých okolností“.

Pokud zvolený americký prezident Donald Trump zastaví vojenskou pomoc poskytovanou Kyjevu, Ukrajina by mohla během několika měsíců vyvinout jadernou bombu. Píše se o tom v čerstvém informačním dokumentu vypracovaném vládním výzkumným centrem pro ukrajinské ministerstvo obrany, do něhož nahlédl britský deník The Times.

Jaderná Ukrajina? EU je na COP 29 ve složitém postavení útočníka i obránce. Moderní technologie jsou mocná zbraň. A nebezpečná. Jaký Trump a Harrisová? Je tu Kemi Badenochová! Důchodová reforma. Rozpočtu na vzdělávání chybí nejen miliardy, ale hlavně srozumitelnost

Voliči v Německu už vědí, že si mají ve svých kalendářích označit 23. únor 2025 jako termín předčasných parlamentních voleb. Shodli se na něm zástupci hlavních politických stran. Utnuli tak snahy o taktizování, které se po pádu dosavadní koalice kancléře Olafa Scholze tu a tam objevovaly. Sociální demokraté a Zelení, čili zbytky původního vládního spojenectví, se totiž nejprve snažili předčasné volby co nejvíc oddálit – až někdy na polovinu či konec března.

Nejen ve fotbale, ale také v ekonomice se stali mistry Evropy Španělé. Pozitivním příkladem mohou být i pro Českou republiku, která na tom není úplně dobře – v první řadě tedy pokud jde o národní hospodářství.

Spisovatel Alexandr Prochanov vypadá na první pohled jako trochu legrační 86letý muž s obrovským břichem a výrazem patnáctileté slečny, která sní o svém idolu. Jenomže jeho idolem je ruská Pátá říše a věk není překážkou, aby stále pokračoval v aktivitách jednoho z nejvýraznějších ruských nacionalistů.

Trpká bilance zločinů komunismu. Papíru bude dost aneb Dohoda na předčasných volbách v Německu je návratem k racionalitě. Kouzlo premiéra Sáncheze s kartami. Rusko uhání zpět ke Stalinovi. Politika věčného vracení, politika joja.

Zatímco odčinit – pozdě, ale přece – alespoň ty nejvíc donebevolající křivdy komunismu se české společnosti přece jen daří, potrestat viníky, politicky odpovědné za desetiletí totalitního marastu, jsme za posledních 35 let nestihli ani náhodou. Výjimkou z tohoto pravidla je snad jen Miroslav Štěpán, tajemník Městského výboru KSČ v Praze, který byl odsouzen v roce 1990 za zneužívání pravomoci při demonstracích na 2,5 roku a odseděl si 11 měsíců.

Takzvané grilování politiků nominovaných do příští Evropské komise sice skončilo, ale Evropský parlament ještě neřekl, s jakým výsledkem, tedy zda navržení komisaři prošli, nebo ne. Pohlaváři politických frakcí se tak zpronevěřují úkolu i poslání, které na sebe při schvalování evropské exekutivy vzali.

Donald Trump už sestavuje svůj tým, ale znovu se ukazuje, že nikdo nevstoupí dvakrát do téže řeky. Už teď je patrné, že jeho příští administrativa bude zřejmě hodně odlišná od té první. Když se Donald Trump v roce 2016 stal prezidentem, možná to nečekal, a v každém případě jako nepolitik neměl kolem sebe dost rozsáhlý okruh kandidátů do desítek, a vlastně tisíců pozic, které musí každý prezident obsadit.

Slovenský premiér Robert Fico zřejmě vypustil pokusný balonek. Jinak totiž nelze chápat jeho nedávnou úvahu, podle které by bylo dobré snížit počet politických stran zastoupených v parlamentu. Fico hned nastínil, jak by toho šlo dosáhnout: Zvýšením hranice potřebné na vstup do Národní rady Slovenské republiky z dosavadních pěti na sedm procent.

Necelý rok před volbami představila vláda Petra Fialy své priority pro zbytek volebního období. Dozvěděli jsme se, že chce dokončit důchodovou reformu, prosadit některé změny v systému sociálních dávek, nebo schválit novelu školského zákona. Podle premiéra Fialy vláda už splnila 90 procent bodů ze svého programového prohlášení, a nechystá tudíž před volbami žádné zásadní reformy.

Nevyzpytatelný bitcoin. Poslední rok Fialovy vlády bude těžký. Piráti bez Hřiba v pozici lídra nemají šanci. Trump už houfuje své lidi. Změnou volebních pravidel by si Fico zabetonoval pozici v čele vlády. Frakce v EP se nemohou dohodnout, jak vyhodnotit eurokomisaře.

Česká pirátská strana je světovým fenoménem. Nikde jinde si Piráti nepřipsali takové volební zisky a netvořili vládní politiku. Na tuzemskou scénu vtrhli s agendou, která jiné partaje příliš nezajímala. Chtěli legalizovat konopí, bít se za omezení autorského práva nebo za ekonomiku sdílení. Kladli důraz na rovnost pohlaví, manželství pro všechny a práva LGBTQ komunity.

Když se před devíti lety podepisovala v Paříži dohoda o ochraně klimatu, nad závazky panovala, dá se říci všeobecná shoda. Kritika byla spíš z toho směru, že se pro planetu dělá málo. Svět se za necelou dekádu radikálně změnil. Zrychlila technologizace vyspělého světa, proběhla vlna pandemie, zesiluje migrace a přírodní katastrofy jsou na denním pořádku. A přesto sílí názory, že se pro planetu dělá moc.

Výsledek amerických voleb vyvolal v Polsku daleko emotivnější reakce, než byla vyjádření politiků v jiných zemích. Jako by to byly volby i polské, nejen americké. Takto je pojala Kaczyńského národovecká strana Právo a spravedlnost (PiS). Jako by Trumpovo vítězství bylo i jejím vítězstvím.

Zima se blíží, a tak chtě nechtě musíme uvažovat, jak budeme uspokojovat zvýšenou energetickou spotřebu. Ukazuje se totiž, že bez ohledu na sankce EU vůči Rusku, uvalené na tuto energetickou velmoc krátce po začátku rusko-ukrajinské války, ruská ropa, ale i zemní plyn, proudí do Evropy dál.

Donald Trump vyhrál americké volby s heslem „Spravíme to“. Všechno, co demokraté rozbili. V předminulých volbách si zase bral zemi zpátky, což po něm opakoval celý svět, včetně českých politiků, dnes především těch opozičních. Vracení vůbec se stalo v současnosti oblíbenou politickou hrou. Trump slíbil, že USA za jeho vedení opět odstoupí od Pařížské smlouvy, ke které jeho předchůdce Biden zase přistoupil, když od ní před ním Trump odstoupil.